Naše zboží
Pro odběr informací zadejte svůj e-mail:

Otlaky a proleženiny

Dnešní téma vychází ze dvou různých slov - tlak, toto slovo asi většina z nás vnímá spíš negativně a ležet, což je zase pro většinu lidí slovo svým významem příjemné :-). A jak to souvisí se zvířaty? Souvisí a to zejména se psy, těmi většími až obřími - např. bernardýn, německá doga, brazilská fila, novofunlanďák.

Otlaky neboli mozoly / tylomy / jsou kožní útvary, vznikající hyperkeratinizací a zbytněním kůže. Dochází k tomu na místech, která jsou vystavena velkému tlaku v důsledku hmotnosti psa, není na nich vytvořeno téměř žádné podkoží a hned pod kůží jsou kostní výčnělky. Typické oblasti pro otlaky jsou lokty, hlezna, oblast kolen a často i oblast hrudní kosti. Pro vznik mozolů je nezbytné ležení na tvrdém povrchu a tím způsobené dlouhodobé mechanické dráždění kůže. Otlaky samotné nepředstavují problém zdravotní, ale spíše kosmetický. Pokud ovšem dojde k tomu, že se do otlaku přidá zánět, otlak může praskat, vytékat z něj hnis, krev a to už je záležitost, kterou musí řešit doktor. Předcházet otlakům můžeme tím, že zajistíme psovi měkké lože a nenecháme ho ležet na tvrdých površích jako jsou beton, kámen apod. I když není někdy lehké, aby tu novou "postýlku" pejsan přijal. Dále můžeme postižená místa změkčovat olejem, občas koupat, aby nedocházelo k infekci a hlavně pravidelně kontrolovat, abychom případné nežádoucí změny zachytili hned v úvodu a mohli je řešit.

Druhý stav - proleženina / dekubitus / je proti otlaku mnohem závažnější. Vzniká na stejném základě i místech, ale zde dojde k výraznému narušení krevního zásobení, tkáň odumírá a vzniká nekróza. S dekubity se setkáváme zejména u chronicky nemocných, nepohyblivých a vyhublých jedinců. Nejprve vypadá proleženina jako suchý, nekrotický „příškvar“. Podkoží se ovšem následně rychle infikuje a po odloupnutí suché části zůstává viditelný dekubitální vřed, jakási „díra“ do psa. Vředy se špatně hojí, protože je zde narušena cirkulace krve. Pokud vřed dosáhne většího rozsahu, hrozí až sepse v důsledku rozšíření infekce do těla. Léčba vředů je opět založena na měkkém lůžku, častém otáčení pacienta a aplikaci buď lokálních nebo celkových antibiotik. Jsou i případy, kdy je třeba stav řešit chirurgicky, ovšem hojení zde nebývá jednoduché. Proto je určitě lepší se snažit proleženinám spíše předejít, než je po jejich vzniku složitě a dlouhodobě léčit.


Autor článku: MVDr. Halbichová Vítová Martina
veterina-slezske.webnode.cz



 


Potřebujete poradit? Jsme tu pro Vás. info@caskrmeni.cz


Volejte nonstop 733 577 670.