Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.
CO DĚLAT, KDYŽ PSA UŠTKNE HAD - ZMIJE
Dalším z letních témat pejskařů je, jak se zachovat při uštknutí psa hadem. Nejedná se sice o problém tolik častý, přesto je od jara do podzimu aktuální.
Co tedy dělat v případě uštknutí a jak poznám, zda se jednalo o hada jedovatého? To se dozvíte v dnešním článku.
DRUHY HADŮ V ČR
U nás, v České republice, žije volně pouze jediný druh jedovatého hada a tím je zmije obecná. Zmije je chráněná, neboť se řadí mezi kriticky ohrožené druhy. Mezi nejedovaté a běžnější hady u nás patří užovky (obojková, podplamatá, hladká). Mnoho laiků také považuje za hada i zcela neškodnou ještěrku - slepýše, kterého potkáváme v přírodě nejčastěji.
Mnoho majitelů v úleku či rychlosti většinou nezaregistruje, jak had vypadal, natož detaily, které pomohou určit, zda se jednalo o zvíře jedovaté. Had se většinou skryje ještě dřív než ho uvidíte, protože vnímá otřesy půdy. Zmije jsou obecně velmi plachá zvířata. Pokud už Vás nebo Vaše zvíře had uštkne, jedná se o obranu (například při šlápnutí na něj), hadi nikdy neútočí na člověka či větší zvířata, které nepovažují za kořist k večeři. Po obranném uštknutí se rychle vydává na úprk, i proto je nějaká identifikace často nemožná.
Hlavní rozdíly mezi zmijí a užovkou:
- užovka – delší tělo, oči - kulaté zornice, typické půlměsíce na hlavě (u. podplamatá)
- zmije – kratší tělo, spíše šedé, více či méně znatelná klikatá čára na zádech, výraznější hlava, oči - svislé zornice
Užovky můžeme často nalézt u vodních ploch a toků, rády plavou. Zmiji potkáme na různých stanovištích, není zcela pravda, že vyhledává suchá a slunná stanoviště. Vyskytuje se hojně u rašelinišť či na jiných vlhkých místech podobně jako užovka.
JAK FUNGUJE A CO ZPŮSOBUJE ZMIJÍ JED
Složením jed obsahuje různé proteiny s enzymatickou aktivitou a také toxiny, které mají tzv. cytotoxické účinky, což vede k poškození buněk a zvýšení propustnosti cév. Dále dochází k hemolýze (rozpadu červených krvinek) a tudíž k poruchám srážlivosti krve. Narušena může být i funkce jater a srdce, případně ledvin. Otok tkání nemusí být pouze lokální ale i celkový, závažný je také otok dýchacích cest a případná anafylaktická reakce organismu.
PŘÍZNAKY UŠTKNUTÍ ZMIJÍ U PSA
Pes po uštknutí většinou zakňučí nebo dá jinak najevo úlek či bolest. Majitel si může v místě uštknutí typicky všimnout 1-2 ranek po zubech hada. Okolí vstupu zubů většinou rychle rudne, oteče, tvoří se podlitina a je bolestivé. Zvířeti se samozřejmě zvyšuje srdeční a dechová frekvence, dochází k otoku dýchacích cest, takže urputně dýchá, může nadměrně slintat, zvracet. Při akutnější reakci dochází k poruchám koordinace, vědomí, křečím až anafylaktickému šoku, který je příčinou celkového kolapsu a selhání základních životních funkcí, a tudíž je život ohrožující.
PRVNÍ POMOC
Pokud již k uštknutí hadem došlo, nemá smysl přemýšlet, zda se jednalo opravdu o zmiji či ne. Nejlépe je vždy reagovat tak, jakoby had jedovatý byl a situaci nepodcenit. Na prvním místě je ZACHOVAT KLID – Vás i psa, čím více paniky, hysterie a pohybu, tím rychleji se jed v těle šíří.
OMEZTE JAKÝKOLIV POHYB ZVÍŘETE, dostaňte ho co nejdříve k autu a poté k nejbližšímu veterináři, je potřeba co nejvíce zkrátit čas do ošetření. Veterináře dopředu kontaktujte, aby byl na Váš příjezd a danou situaci připraven a mohl co nejdříve poskytnout další terapii založenou na infuzích, kortikoidech či antihistaminicích a podpůrné terapii dle stavu pacienta. Protijed většina veterin nevlastní, k sehnání je těžko.
Co nedělat!
Ránu nikdy nezaškrcujte, nevysávejte apod.! Pokud zaškrtíme např. končetinu, jed zůstane nahromaděný v dané části a může dojít k nekróze, tzn. odúmrti tkáně, naděláte tím více škody než užitku. Při uštknutí do tlapky ji lze zkusit spíše znehybnit fixačním obvazem.
Prognóza přežitelnosti závisí na mnoha faktorech:
- místo uštknutí - na končetině méně nebezpečné než v oblasti krku, hlavy, hrudníku či břicha
- věk zvířete - opět horší u štěňat, seniorů
- zdravotní stav a celková fyzická kondice zvířete – rizikové skupiny: onemocnění srdce, dýchacích cest, ledvin, jater apod.
- plemeno - čím menší tím horší reakce, ale nemusí být pravidlem (viz ostatní faktory)
- přecitlivělost/individuální imunitní reakce - zvířata trpící např. alergiemi mohou snáze dostat anafylaktický šok
- množství jedu – na jaře mívají zmije jedu nejvíce (akumulace přes zimu), také záleží zda je zmije mladá, starší či je zrovna po lovu
- reakce majitele a včasnost a správnost první pomoci – mnohdy nejdůležitější
PREVENCE
Mějte svého psa na vodítku a buďte při smyslech. Nenechte ho bezprizorně běhat ve vysoké trávě či bez dozoru. Našlapujte hlasitě a dívejte se kolem sebe. Noste u sebe vždy číslo na nejbližší veterinární pracoviště.
|
|
autor článku: MVDr. Jana Štarhová
Jsem milovnicí a chovatelkou zvířat již od dětství. |
info@caskrmeni.cz
