Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.

Prohlašuji, že jsem se seznámil se Zásadami zpracování osobních údajů i s obchodními podmínkami a souhlasím ze zasíláním obchodních sdělení.
Přihlaste se k odběru našich článků
Přihlášeno, děkujeme.
Došlo k chybě, zkuste to prosím znovu.

Dermatóza reagující na zinek

 

Zinek je základní živinou esenciální minerální látka, makroprvek, který je zapojen do buněčných funkcí a je úzce spojen s esenciálními mastnými kyselinami. Tato funkce je zvláště důležitá při udržování epidermální integrity, kde buňky podléhají rychlé proliferaci, aby nahradily ty, které se odlupují deskvamací (=odumírají).

Zinek je také spojován s imunitou a neurologickými a střevními funkcemi.

 

Co to je dermatóza reagující na zinek?

V jednoduchosti je krása, slovo „dermatóza“ = znamená onemocnění kůže a „reagující na zinek“ je spojení slov, které nám dává jistotu toho, že pokud dodáme zinek onemocnění se začne léčit. Tudíž dermatózy jsou klinické syndromy rozpoznávané u psů, kteří reagují léčebně při suplementaci zinkem. Aby to nebylo zas tak jednoduché, rozlišujeme tyto dermatózy Syndorm I, a Syndrom II.

Syndom I je spojen s metabolickou abnormalitou a syndrom II s nutričním deficitem.

 

Syndrom I dermatóza reagující na zinek

Tato forma dermatózy je spojována s vadnou střevní absorpcí a souvisí s plemenem – především u sibiřského huskyho a aljašského malamuta.

 

U bulteriérů existuje vrozená neschopnost utilizovat zinek = letální akrodermatitida. Jedná se o syndrom spojený s autozomálně recesivním genetickým defektem, který inhibuje vstřebávání a využití zinku. Postižení jedinci již první klinické příznaky mají hned jako štěňata, která neprospívají a obvykle nežijí déle než 18 měsíců.

 

Syndrom II dermatóza reagující na zinek

Syndrom II je spojen se sníženou dostupností potravy (absolutní či relativní nedostatek zinku v potravě); ne všechny případy jsou tedy spojeny s nedostatkem zinku jako takového. Mezi další nutriční faktory, které mohou snížit dostupnost zinku, patří diety obsahující vysoké hladiny fytátů (soja, cereálie), nízké hladiny esenciálních mastných kyselin, vysoké hladiny minerálů, jako je vápník, fosfor a hořčík, a některé mléčné výrobky. Rychle rostoucí mláďata určitých velkých a obřích plemen, jako je německá doga, jsou rovněž ohrožena, pokud není ve stravě přítomno dostatečné množství zinku.

 

Klinické příznaky

Kožní příznaky spojené se syndromem I v časných stádiích zahrnují erytém, po kterém následuje alopecie, krusty a šupinky kolem úst, očí a uší. Postiženy mohou být i jiné mukokutánní oblasti, jako je vulva, šourek a anální oblasti. Hyperkeratóza v tlakových bodech, jako jsou lokty a tlapky může často být evidentní. Sekundární infekce jsou běžně pozorovány.

Mezi plemena častěji postižená syndromem II patří: německé dogy, dobrmanští pinčové, němečtí ovčáci, němečtí krátkosrstí ohaři, labradorští retrívři a standardní pudlové. Příznaky spojené s tímto syndromem se mezi jednotlivci liší. Mohou se pouze vyskytnout s opakujícími se bakteriálními infekcemi nebo infekcemi Malassezia. Vážně postižení jedinci mohou mít zpomalení růstu, horečku a depresi.

 

Diagnóza

Diagnóza je založena na anamnéze a klinických příznacích a je podpořena nálezy z kožních biopsií. Histopatologie obecně odhalí výraznou epidermální a folikulární parakeratózu a povrchovou perivaskulární dermatitidu. Důkaz parakeratózy lze získat cytologickým vyšetřením lézí. Když je na cytologii nalezeno velké množství parakeratotických buněk (jaderné keratinocyty), může to znamenat metabolickou abnormalitu v epidermální funkci.

 

Laboratorní analýzy hladin zinku v séru nebo vlasech jsou nespolehlivé z několika důvodů. Koncentrace zinku v séru se mohou lišit v závislosti na věku, ročním období a plemeni, a pokud se neshodují s vhodnými kontrolami, je obtížné interpretovat výsledky testu. Mezi další důvody nepřesných výsledků patří přítomnost zinku v laboratorním skle a v pryžových zátkách nádob na vzorky.

 

Léčba závisí na syndromu.

Psi se syndromem I vyžadují perorální suplementaci 2 až 3 mg/kg elementárního zinku denně. Skutečná dávka bude záviset na složení doplňku. Například síran zinečnatý se podává v dávce 10 mg/kg jednou denně.

 

Někteří psi, kteří nereagují na samotnou suplementaci zinkem, mají prospěch, když jim je také podávána nízká dávka prednisolonu (0,1 až 0,5 mg/kg každých 24 až 48 hodin). Zlepšení dostupnosti zinku může být způsobeno zvýšenou absorpcí ve střevě, protože kortikosteroidy indukují produkci metalothioneinu, proteinu s nízkou molekulovou hmotností zapojeného do regulace zinku. Suplementace omega-3 a omega-6 může být pro některé psy také prospěšná. Psi se syndromem I vyžadují celoživotní suplementaci.

 

Většina psů se syndromem II reaguje na změnu stravy. V případech, kdy samotná změna stravy nestačí ke zvrácení klinických příznaků, může být zapotřebí krátké období suplementace zinkem.

 

Pokud jsou identifikovány sekundární bakteriální infekce a infekce Malassezia, musí být odpovídajícím způsobem léčeny, aby bylo dosaženo úspěšného výsledku.

 

autor článku: MVDr. Anet Křesalová

VETERINÁŘ DOMŮ - plusvet.cz

 

Miluji mazlíčky stejně tak jako vy a vím kolik dá práce zajistit pro ně to nejlepší. 
Mám 17 let praxe v oblasti veterinární medicíny a stále se vzdělávám.

 


Potřebujete poradit? Jsme tu pro Vás. info@caskrmeni.cz


Volejte nonstop 733 577 670.