733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Norská slepice (Jærhøns): původ, vlastnosti a podmínky chovu

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje o původu, historii a užitkovosti vycházejí z norských a mezinárodních odborných zdrojů (stav dostupný k říjnu 2026); u čísel se zdroje mohou lišit, proto je berte jako orientační.

1. Norská slepice v kostce

2. Jak se plemeno jmenuje a co znamená „norská slepice“

V českých textech se setkáte s označením „norská slepice“, někdy i s přepisem „jerhøns“ nebo „jaerhons“. Správný norský název je Jærhøns, ve spisovné norštině také „Norsk jærhøne“ či „Jærhøne“. Písmeno æ se čte podobně jako české „e“ otevřené, ø jako „ö“. Slovo høns znamená „slepice“ nebo „drůbež“ a první část názvu odkazuje na krajinu Jæren.

V angličtině se používá Norwegian Jærhøns, což chovatelé v zahraničí často zjednodušují na „Jaerhon“. Při hledání informací nebo násadových vejcí proto zkoušejte všechny tyto varianty. Nezaměňujte plemeno s obecnými pojmy jako „norská nosnice“, kterým se někdy označují komerční hybridy z Norska.

Plemeno nemá nic společného s plemeny, která se do Norska teprve dovezla, například s italskými slepicemi (bílé a hnědé leghornky), které se v Norsku staly hlavními nosnicemi průmyslového chovu. Právě konkurence těchto intenzivnějších plemen je jedním z důvodů, proč původní norská slepice ztratila postavení.

3. Původ a oblast Jæren

Jæren je nížinatá pobřežní oblast v kraji Rogaland na jihozápadě Norska, jižně od města Stavanger. Je to jedno z nejúrodnějších zemědělských území země, s mírnějším, vlhkým a větrným mořským podnebím. Na tomto prostředí si plemeno vytvořilo své vlastnosti: lehčí tělo, čilost a schopnost hledat potravu ve volném výběhu.

Jærhøns je podle dostupných zdrojů jediné norské domácí plemeno slepic, které vzniklo v zemi samé. Za národní plemeno se v Norsku považuje takové, které se v zemi vytvořilo před rokem 1950, nebylo výrazně kříženo s dováženými populacemi a má hospodářský nebo kulturněhistorický význam. Norská slepice tato kritéria splňuje. Podle prezentace norských orgánů je mezi 39 národními norskými hospodářskými plemeny a patří k těm, která se považují za ohrožená (z dostupné prezentace nebylo možné spolehlivě určit konkrétní kategorii ohrožení).

Úplný původ plemene, tedy které z rodičovských populací se na něm podílely, není v dostupných zdrojích popsán, a proto ho nebudeme domýšlet. Obecně platí, že původní zemědělská plemena vznikala dlouhodobým výběrem slepic přizpůsobených místním podmínkám, ne cíleným šlechtěním podle standardu.

4. Historie: od hlavního plemene po ohrožené

Norská slepice byla podle dostupných zdrojů hlavním plemenem slepic v Norsku do doby, než se v 19. století začala dovážet zahraniční plemena. Po příchodu intenzivněji snášejících a rychleji rostoucích slepic ztrácela na významu. Podobný osud potkal v Evropě řadu původních plemen: zemědělci přešli na plemena s vyšší užitkovostí a místní populace se zmenšovaly.

Norská encyklopedie (Store norske leksikon) uvádí, že plemeno téměř vymizelo, ale dnes je oblíbené jednak jako křížicí linie, jednak jako plemeno pro zájmový chov. V porovnání s bílou italskou slepicí je menší a snáší méně vajec, což ji pro velkochov znevýhodňuje. Naopak ji dělá zajímavou pro lidi, kteří chtějí zachovat původní zvířata a využívat je při domácím chovu.

5. Šlechtění na stanici v Bryne a v Hvamu

V roce 1916 začalo na státní stanici v Bryne (v oblasti Jæren) cílené šlechtění norské slepice. Pokračovalo až do roku 1973. Cílem bylo vytvořit z původních venkovských slepic stabilní, výkonnější populaci pro norské hospodářství. Šlechtění v té době patřilo k běžnému pojetí zemědělské politiky: stát podporoval dostupné domácí zdroje vajec a masa.

Po ukončení programu v Bryne byl chovný materiál předán zemědělské škole Hvam, kde populace dále existovala. Škola nebo podobná instituce je pro udržení původního plemene ideální, protože má vyškolené osazenstvo, plánovaný chov a záznamy o rodokmenu. Z dostupných zdrojů nelze přesně vyčíst, kolik zvířat bylo v jednotlivých obdobích, a proto žádná čísla neuvádíme.

Jedním z výsledků dlouhodobého šlechtění je, že plemeno je autosexní. Podrobnosti popisuje kapitola 8.

6. Ochrana plemene a genová banka

Norské úřady zařadily Jærhøns do plánů ochrany genetických zdrojů zvířat. V akčním plánu na léta 2008 až 2010 bylo plemeno označeno jako „národní plemeno hodné ochrany“. Podle zdrojů uváděla zpráva organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO) z roku 2007 plemeno jako neohrožené, zatímco norský národní pohled hodnotí stav přísněji, protože míra ohrožení se počítá z počtu chovných slepic a kohoutů v konkrétní zemi.

Norsko navíc udržuje živou genovou banku drůbeže. Odborná studie z roku 2020 zkoumala osm linií uchovávaných v této genové bance, včetně národního plemene Jærhøns. Linie byly porovnány s 72 mezinárodními populacemi pomocí čipu s 600 tisíci genetických markerů. Studie uvádí, že linie hnědých nosnic jsou obecně méně příbuzensky spojené než linie bílých nosnic a že každá linie v genové bance přidává ke světové genetické rozmanitosti něco hodnotného. Jde tedy o plemeno zajímavé nejen z hlediska tradice, ale i vědy.

Pro chovatele v Česku z toho vyplývá jednoduché poučení: původní plemena jsou důležitý genetický zdroj. Pokud se rozhodnete takové plemeno chovat, nechte nepříbuzné linie, vyhýbejte se dlouhému příbuzenskému páření a pokud to jde, vyměňujte plemenné zvíře s jinými chovateli.

7. Vzhled a barevné rázy

Norská slepice je menší hospodářská slepice se vzpřímeným držením těla. Má jednoduchý (listovitý) hřeben, žlutý zobák a žluté nohy. Standard uvádí dva barevné rázy: tmavě hnědožlutý a světle hnědožlutý (dark brown and yellow, light brown and yellow). Barva se na kuřatech projevuje pruhovanými či odlišně zbarvenými vzory podle pohlaví, což souvisí s autosexingem.

U hmotnosti upozorňujeme, že údaj o shodné váze slepic i kohoutů pochází z jednoho encyklopedického zdroje a u jiných plemen se obvykle kohout výrazně liší. Můžete tedy počítat s tím, že skutečná zvířata budou kolísat a kohout může být o něco těžší. Přesné váhy ze standardu si ověřte u chovatelského klubu.

8. Autosexing: rozlišení pohlaví podle barvy

Autosexní plemeno je takové, u kterého se kuřata liší barvou peří nebo prachového peří podle pohlaví hned po vylíhnutí. Chovatel tak bez zkoušení nebo dlouhého čekání pozná kuřátka a kohoutky. Norská slepice tuto vlastnost získala při šlechtění na začátku 20. století.

Praktická výhoda je zřejmá: kohoutky nemusíte odchovávat do doby, než se projeví hřeben a hlas, a můžete si od začátku naplánovat počet slepic v hejnu. V domácím chovu to šetří krmivo i čas. Konkrétní vzor barev (jaké zbarvení znamená slepičku a jaké kohoutka) se může mírně lišit podle chovné linie. Doporučujeme ověřit u chovatele, od kterého kuřata získáte, a po prvních vylíhnutých kuřatech si vlastní pozorování zapsat.

Autosexing nenahrazuje metody určování pohlaví, o kterých píšeme v samostatných článcích o určení pohlaví kuřat. Pomáhá jen u plemen, která mají vlastnost zafixovanou.

9. Užitkovost: snáška a vejce

Podle dostupného encyklopedického zdroje snáší norská slepice přibližně 215 vajec ročně, což je asi o pětinu méně než průmyslové nosnice. Vejce jsou bílá a mají hmotnost nejméně 55 g. To je dobrý údaj pro plemeno hospodářského původu, které není vyšlechtěno na maximum.

Pro domácí chov to znamená, že jedna slepice může za dobrých podmínek dát zhruba čtyři vejce týdně v průměru za rok. Skutečná snáška je ale vždy nižší než v produkčních zkouškách: ve druhém a dalších letech klesá, v zimě se snižuje a během pelichání se zastavuje. Vyplatí se počítat konzervativně, například s 150 až 180 vejci na slepici v prvním roce v běžných zahradních podmínkách (jde o naši obecnou orientační úvahu, ne o ověřená čísla pro toto plemeno).

Bílá vejce mají stejnou výživovou hodnotu jako hnědá, barva skořápky nesouvisí s kvalitou. Obecnější informace o počtu vajec a začátku snášky najdete v našem článku o tom, kolik vajec snese slepice.

10. Povaha a chování

Z dostupných odborných zdrojů nelze povahu plemene popsat podrobně. Obecně se lehčí hospodářská plemena v zahraničních popisech uvádějí jako čilá, pohyblivá, dobře hledající potravu a méně klidná než těžká plemena. Pro norskou slepici platí totéž podle chovatelských popisů, ale pozor: jde o neformální zkušenosti, ne o vědecké měření.

Co z toho plyne v praxi:

• Plán s lehčím plemenem počítá s vyšším plotem nebo částečným zastřešením výběhu.
• Čilé slepice se snáze splaší; přibližujte se klidně a bez rychlých pohybů.
• Dobře využijí volný výběh, kde hledají hmyz a zeleň.
• Slepice lehčího typu méně často kvokají, ale to se u jednotlivých kusů liší.

11. Zakrslá varianta

V roce 1994 byla v Norsku schválena také zakrslá (bantamková) varianta norské slepice se stejnými barevnými rázy. Tato menší verze je vhodná tam, kde je méně místa nebo kde chovatelé preferují menší zvířata. Na rozdíl od velké varianty snáší menší vejce a podstatně méně jich.

Obecně pro zakrslá plemena platí, že potřebují stejnou základní péči jako velká: kurník bez průvanu, bidla, čistou vodu a ochranu před predátory. Výhodou je menší spotřeba krmiva a menší nároky na prostor. Nevýhodou, že bývají k predátorům zranitelnější (i malé šelmy nebo dravci je snáze uloví). Související informace najdete v článku o kurníku pro hedvábničky a zakrslé slepice.

12. Srovnání s běžnými lehkými plemeny

Pro lepší představu porovnáme norskou slepici s dalšími lehčími plemeny, která se v Česku chovají častěji. Údaje o norské slepici jsou ze zdrojů uvedených výše; u ostatních plemen jde o obecné charakteristiky, které si před koupí ověřte v katalogu plemen nebo u chovatelského klubu.

Hlavním rozdílem pro českého chovatele je především dostupnost a to, že jde o plemeno s významem pro ochranu genetických zdrojů. Pokud potřebujete spolehlivou snášku s jednoduchým nákupem, jsou jiná plemena praktičtější. Pokud chcete chovat něco neobvyklého, má norská slepice smysl.

Víc o výběru plemene najdete v našem atlasu plemen slepic a v článku o nosnicích.

13. Počasí a klima: zvládne norská slepice české podmínky?

Oblast Jæren má mořské klima s mírnými zimami, větrem a vysokou vlhkostí. České podmínky jsou kontinentálnější: v zimě bývá větší mráz, v létě vyšší teploty. Pro slepice platí obecně, že nižší teploty zvládnou lépe než horko, pokud mají suchý kurník bez průvanu.

Jak se konkrétně norská slepice vyrovná s českým klimatem, nemáme ověřený odborný zdroj. Rozumný postup vychází z obecných zásad péče o slepice:

• Zajistěte suchý kurník s dobrou ventilací, ale bez průvanu na bidlech.
• Jednoduchý hřeben je citlivý na omrzliny; v mrazech sledujte hřebeny a při vlhku zajistěte větrání, aby se nesrážela vlhkost.
• V létě zajistěte stín, čerstvou vodu a větrání.
• Mokré a vlhké výběhy v jarním a podzimním období zhoršují zdraví; udržujte suchý povrch.

Podrobnosti o zimě najdete v článku o slepicích v zimě, o zateplení v článku o zateplení kurníku.

14. Podmínky chovu: kurník, bidla, hnízda

Kurník pro norskou slepici nemá žádné zvláštní požadavky. Platí obecná pravidla chovu slepic, která podrobně probíráme v samostatných článcích. Zde jen stručné shrnutí, aby bylo jasné, na co si dát pozor.

Protože jde o lehčí plemeno, vyplatí se počítat s tím, že vyletí a překoná nižší plot. Pokud nechcete ohrožovat sousedy ani sebe, pomůže vyšší pletivo nebo zastřešení. Základní postupy popisujeme v článku o tom, jak zabránit slepicím přeletovat plot.

15. Výběh a pohyb

Plemena vzniklá volným chovem na farmách jsou na pohyb zvyklá. Z dostupných informací plyne, že norská slepice se vyvíjela jako hospodářská slepice hledající potravu. Doporučujeme jí proto nabídnout co největší výběh, ideálně s travnatou plochou, keři a stinným místem. Sama výběh využije k hledání hmyzu a zelené potravy.

Několik praktických zásad:

1. Rozdělte výběh na části a střídejte je, aby se tráva obnovovala.
2. Zajistěte stinná místa a úkryt před dravci (keře, přístřešek).
3. Povrch kolem napáječky a krmítka udržujte suchý.
4. Plot volte dostatečně vysoký a bez děr, spodní část zakopejte nebo zajistěte proti podhrabání.
5. Při volném pobytu mimo ohradu počítejte s rizikem predátorů a pohybu v okolí.

Podrobné rady máte v článcích Výběh pro slepice, Slepice na zahradě a Ochrana slepic před predátory. Pokud chováte plemeno ptáky vzácné, je rozumné nenechávat je bez dozoru, protože ztráta jedince znamená u malé populace velký problém.

16. Krmení a napájení

Norská slepice nemá známé zvláštní nároky na krmení. Platí obecná pravidla: kompletní krmná směs pro nosnice, přístup k čisté vodě, dostatek vápníku pro tvorbu skořápek, drobné kamínky nebo grit podle potřeby a pestrá zelená potrava při pobytu venku. Podrobně krmení řešíme v článcích Čím krmit slepice a Krmná směs nebo obilí.

Lehčí plemena obvykle spotřebují méně krmiva než těžká, ale konkrétní množství závisí na věku, počasí a výkonu. Spotřebu sledujte váhou denně doplněného krmiva a upravujte ji podle chování hejna a kondice slepic.

17. Zdraví a prevence

O zvláštních zdravotních slabinách norské slepice nemáme ověřené odborné údaje. Z hlediska chovu se proto řídíme obecnými zásadami prevence u všech slepic:

• Nové kusy držte krátce odděleně a sledujte jejich zdraví, než je pustíte k hejnu.
• Udržujte čistotu kurníku, krmítek a napáječek.
• Pravidelně kontrolujte peří, nohy a hřeben, zda se neobjevují parazité.
• Zajistěte stálý přístup k čisté vodě a kvalitnímu krmivu.
• Při nemoci se obraťte na veterináře. Léky a jejich dávkování určuje pouze veterinární lékař.

Pokud jde o drůbež, platí v Česku ohlašovací povinnosti při některých nákazách (například influenza ptáků nebo newcastleská choroba), jejichž podrobnosti sleduje Státní veterinární správa. Podrobnější informace jsou v našich článcích o nemocech slepic a o registraci chovu slepic.

Jednoduchý hřeben se u mrazu a vlhka může poškodit. Ohrožené plemeno je navíc cenné, a proto v případě podezření na onemocnění nečekejte a poraďte se s veterinářem co nejdříve.

18. Rozmnožování a odchov kuřat

Pokud chcete plemeno udržovat, vyplatí se plánovat. Pro malou chovnou skupinu je důležité vyhnout se příbuzenské plemenitbě. Základní doporučení jsou:

1. Začněte s více nepříbuznými liniemi, ne jen s jedním párem.
2. Vedení záznamů: zapisujte původ, datum líhnutí a vlastnosti zvířat.
3. Vybírejte do chovu zdravá zvířata odpovídající standardu plemene.
4. Pravidelně obměňujte kohouty nebo si je vyměňujte s dalšími chovateli.
5. Počítejte s autosexingem: kuřata se po vylíhnutí třídí podle barvy.

Líhnutí může proběhnout pod kvočnou nebo v líhni; viz články Líheň na kuřata, Líhnutí kuřat den po dni a Násadová vejce. Odchov kuřat a jejich krmení popisují články Čím krmit kuřata podle věku a Jednodenní kuřata.

19. Jak sehnat norské slepice a co hlídat při dovozu

V Česku jde o vzácné plemeno a běžně se neprodává. Hledat je můžete u chovatelů vzácných plemen, na výstavách drůbeže nebo prostřednictvím zahraničních chovatelských organizací. Nejspolehlivější způsob je domluva s chovatelem, který zvířata nebo násadová vejce může doložit původem.

Co hlídat:

• Původ. Žádejte doklad o původu plemene a informace o chovatelově hejnu.
• Zdraví. Zvířata nebo vejce musí pocházet z hejna bez nákaz a odpovídat veterinárním pravidlům.
• Dovoz ze zahraničí. Při přeshraničním obchodu s živou drůbeží a násadovými vejci platí veterinární požadavky (zdravotní osvědčení, případně testy). Norsko není členem Evropské unie, a proto pravidla vždy ověřte u Státní veterinární správy před objednávkou.
• Cena a vůbec dostupnost. Ceny nelze obecně uvést; liší se podle chovatele a země.
• Přeprava. Zvířata se musí přepravovat v souladu s pravidly na ochranu zvířat při přepravě; viz náš článek o přepravě drůbeže.

Pokud hledáte spíše vzhled a užitkovost než konkrétní původ, můžete zvážit podobná lehčí plemena dostupná v Česku. Jejich přehled najdete v našem atlasu plemen.

20. Křížení a hospodářské využití

Podle norské encyklopedie je plemeno oblíbené také jako křížicí linie. Křížením se kombinují vlastnosti různých plemen, například čilost a odolnost s vyšší snáškou. V domácím chovu je ale třeba si uvědomit, že čistokrevnost vzácného plemene se křížením ztrácí. Pokud je cílem zachování plemene, kříženky se do chovné skupiny nezařazují.

21. Modelový plán prvního roku

Pro budoucího chovatele jsme připravili obecný harmonogram. Není to postup specifický pro toto plemeno, ale funguje.

Čas do začátku snášky se liší podle plemene a podmínek; konkrétní věk začátku snášky u norské slepice neuvádíme, protože jsme ho neověřili.

22. Zákon, welfare a odpovědnost chovatele

Každý chovatel slepic, i toho nejvzácnějšího plemene, odpovídá za jejich pohodu. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ukládá povinnost zacházet se zvířaty tak, aby jim nebyla způsobována bolest, utrpení ani poškození zdraví. V praxi to znamená zajistit vhodné ustájení, krmení, napájení, péči o zdraví a ochranu před nepříznivým počasím a predátory.

Pokud pomáháte uchovat vzácné plemeno, vaše odpovědnost je navíc větší. Zvíře není jen mazlíček, ale součást malé populace. Proto doporučujeme vést záznamy, plánovat chov a spolupracovat s dalšími chovateli. Stejně tak dbejte na to, abyste kuřata, která se nehodí do chovu, nepřenechávali bez rozmyslu neznámým lidem; nabídněte je prověřeným chovatelům.

Z hlediska běžné praxe je užitečné pamatovat na tři věci: nikdy nenechávejte slepice bez vody v horku, zajistěte jim přístřeší v dešti a větru a pravidelně kontrolujte jejich stav. Tyto jednoduché zásady zvládne každý a jejich dodržení rozhoduje o zdraví hejna více než samotné plemeno.

23. Vedení záznamů o hejnu

Záznamy jsou u vzácných plemen zvlášť cenné. Stačí jednoduchý sešit nebo tabulka. Doporučujeme zapisovat:

1. Označení každého kusu (kroužek, číslo, popis) a datum vylíhnutí nebo nákupu.
2. Původ: od koho zvíře pochází, rodiče, pokud jsou známi.
3. Barevný ráz a vlastnosti, které považujete za důležité.
4. Denní nebo týdenní počet vajec a hmotnost vybraných vajec.
5. Zdravotní události: onemocnění, ošetření veterinářem, odčervení.
6. Úhyny a jejich příčinu, pokud je známa.

Kroužky a značení jsou užitečné i pro rozlišení zvířat při plánování páření. Z dlouhodobého záznamu poznáte, které slepice podávají stabilní výkon, a můžete na tom stavět další chov. Pomůže také při výměně zvířat s dalšími chovateli, protože prokáže původ.

Vzorem může být práce norských institucí: záznamy o výkonu a původu byly klíčem k tomu, že se populace udržela a vznikla z ní genová banka.

24. Nejčastější chyby a mýty

25. Slovníček pojmů

• Jærhøns – norský název plemene, doslova „slepice z Jæren“.
• Autosexing – rozlišení pohlaví kuřat podle barvy peří hned po vylíhnutí.
• Barevný ráz – variace zbarvení v rámci jednoho plemene.
• Genová banka – zařízení uchovávající genetický materiál nebo živá zvířata pro budoucnost.
• Národní plemeno – v Norsku plemeno vzniklé v zemi před rokem 1950, bez výrazného křížení s dovozem a s hospodářským či kulturním významem.
• Zakrslá varianta – zmenšená forma plemene.
• Příbuzenská plemenitba – páření příbuzných zvířat, které zvyšuje riziko vad.
• Grit – drobné kamínky pro mechanické zpracování zrn v žaludku.

Na závěr ještě jedna praktická úvaha. Vzácné plemeno nemusí být pro každého. Pokud chcete hlavně spolehlivou snášku a minimum starostí, vybírejte z běžně dostupných plemen. Pokud vás láká příběh plemene, jeho historie v Norsku a zodpovědný přístup k zachování původních zvířat, norská slepice vám dá víc než jen vejce. Počítejte s tím, že budete muset sami dohledat informace, vést si vlastní záznamy a navazovat kontakty s dalšími chovateli. Právě takoví lidé nakonec rozhodují o tom, zda se původní plemena udrží i do budoucna.

Při plánování nezapomeňte ani na běžné záležitosti: místo pro krmivo v suchu, zásobu podestýlky, rezervní napáječku a základní vybavení pro případ, že by bylo nutné nemocný kus dočasně oddělit. Malá příprava předem ušetří spoustu stresu.

26. Časté otázky o norské slepici (28 odpovědí)

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Jærhøns – Wikipedie (anglicky), údaje o původu, historii, šlechtění a užitkovosti (přečteno 30. 10. 2026)
• Store norske leksikon (snl.no), heslo Høns – popis plemene a postavení v Norsku
• Norské ministerstvo (prezentace Statsforvalteren Rogaland, 2018) – národní norská hospodářská plemena a kritéria ohrožení
• Studie o genetické rozmanitosti norské živé genové banky drůbeže (Acta Agriculturae Scandinavica, 2020), přehled na openagrar.de
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči
• Státní veterinární správa ČR – pravidla pro obchod s drůbeží a násadovými vejci

Článek má informativní charakter a nenahrazuje veterinární ani právní poradenství. Údaje o plemeni pocházejí z veřejně dostupných zdrojů a mohou se měnit.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet