733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

VAKCINACE KRÁLÍKŮ

Králíci se běžně očkují na dvě onemocnění a tím jsou mor a myxomatóza. Co tato onemocnění způsobují a dá se jim vyvarovat?

• Myxomatóza

Myxomatózu, pocházející z jižní Ameriky, způsobují viry z čeledi Poxviridae, často se přidává se druhotná bakteriální infekce. Při onemocnění vznikají typické otoky hlavně v oblasti hlavy – kolem očí (spojené z výtokem), nozder, na uších, nodulovité útvary všude po těle tzv. myxomatózní uzly. Inkubační doba se pohybuje v řádech několika dnů a králík mimo jiné přestává žrát, má horečku, je apatický apod.  Pokud vás téma zajímá víc, přečtěte si také Myxomatóza králíků.

• Králičí mor

Druhé infekční onemocnění, králičí mor nebo také virové hemoragické onemocnění králíků způsobují Caliciviry (RHD1 a RHD2). Původce pochází z Číny a způsobuje krváceniny na orgánech, hlavně v trávicím traktu králíků. Průběh je často velmi rychlý, i bezpříznakový. Pokud se klinické příznaky vyskytují, projevují se 1- 3 dny po nákaze (inkubační doba) a u postižených králíků můžeme pozorovat malátnost, horečku, krvavé výtoky z tělních otvorů, poruchy dechu, vokalizaci a nervové příznaky např. v podobě křečí. Onemocnění končí ve většině případů smrtí nakažených jedinců.  Navazující rady přináší článek Psincový kašel.

PŘENOS

Obě onemocnění jsou přenosná kontaktem nakažených jedinců – všemi sekrety a exkrety, kontaminovaným prostředím (podestýlka, misky, napáječky), krmivem, vodou a v neposlední řadě bodavým hmyzem.  Proto, i když byste měli králíčka pouze v bytě bez kontaktu s jinými jedinci, vždy riziko nákazy!

Nejnebezpečnější období je sice udávané od jara do podzimu, nicméně nákazy zaznamenáváme, možná kvůli mírnému počasí, bohužel i v zimním období. 

Zajímavé je, že k oběma onemocněním jsou vnímaví pouze králíci, zajíci nikoliv. Nejsenzitivnější jsou mláďata a jedinci nižších věkových kategorií. 

DIAGNOSTIKA

Většinou dle klinických příznaků, v laboratoři se dá potvrdit PCR nebo sérologicky. 

LÉČBA

Léčba na žádné z těchto onemocnění neexistuje. Terapie je pouze podpůrná a symptomatická.  Zvířatům se podávají se protizánětlivé léky, antibiotika a vitamíny na podporu imunity, případně infuzní terapie a přikrmování. U moru vzhledem k perakutnímu (rychlému a většinou bez příznaků) průběhu k ní nestihne ani dojít, u myxomatózy záleží na konkrétním jedinci a rozvoji onemocnění. Přežitelnost je zde vyšší než u moru.

Důležitá je vždy izolace postižených a výrazná sanace prostředí a chovatelských pomůcek, hlavně caliciviry jsou velmi odolné ve vnějším prostředí. 

VAKCINACE

S očkováním se začíná v 10 týdnech života mláděte, bez nutnosti přeočkování za 3 týdny. V případě nepříznivé nákazové situace lze začít vakcinovat již v 6 týdnech s přeočkováním právě v týdnu 10.. Na trhu je více druhů vakcín, nejčastěji se používá kombinovaná půlroční Pestorin – Mormyx, nově i druhá varianta moru RHD2. Dále lze vakcinovat pouze 1x ročně vakcínou Nobivac Myxo–RHD. ta se dá použít již od 5 týdnů věku. Cena této vakcíny je poté samozřejmě vyšší. Praktické tipy k tomu shrnuje článek Očkování štěněte.

• Vakcinace v chovech na maso

V chovech se často používají monovalentní vakcíny – myxomatóza se vakcinuje intradermálně tzv. průpichem do ucha, mor tradičně podkožně jako u pet králíků. Plná chráněnost se vyvíjí za cca 14- 21 dní po vakcinaci a přetrvává 6 měsíců u myxomatózy a 12 u moru.

Vakcinují se pouze zdraví jedinci, březost ani kojení není kontraindikace, nedoporučuje se však vakcinovat vysokobřezí ramlice kvůli stresu z manipulace před porodem. Většina vakcín nemá pro maso žádné ochranné lhůty, pouze kvůli lokálním reakcím se doporučuje počkat cca týden. 

DALŠÍ OČKOVANÁ ONEMOCNĚNÍ

• Pasteurelóza  

Jedná se o bakteriální onemocnění způsobené původcem Pasteurella multocida postihující dýchací cesty. Vzniká zde zánět, často se přidružují i další infekce. Projevem je typický hnisavý výtok z dutiny nosní, případně očí, poruchy dýchání, mohou se přidat i další záněty po těle. Terapie je antibiotická a samozřejmě podpůrná.

Vakcinace se provádí od 7 týdnů věku s revakcinací za 3 týdny a poté 1x za 6 měsíců. Důležitá je hlavně ve velkochovech, kde se toto onemocnění vyskytuje nejčastěji. 

• Trichofytóza

Plísňové onemocnění, vyskytují se kruhová šupinatá ložiska, vypadávání srsti, svědivost,.. Vakcinace může být preventivní i terapeutická. Jedná se o zoonózu – nemoc přenosnou ze zvířat na člověka. Důležitá je opět i hygiena. 

NEŽÁDOUCÍ REAKCE NA VAKCINACE

Nejčastěji se v ordinaci setkávám s bouličkami v místě vpichu. Bulka je nebolestivá a může se vyskytnou i týden, 14 dní po vakcinaci a samovolně zmizí do 3 týdnů. V den aplikace se může objevit únava nebo horečka. Všechny reakce většinou bez komplikací odezní. 

DOMÁCÍ PREVENCE

• kvalitní strava
• vitamíny a minerály – hlavně vitamin C (na imunitu)
• probiotika
• vyvarovat zvíře stresu
• pravidelná sanace prostředí a dodržování hygieny chovu 

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.