Vakcinace králíků

Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.

Přihlášeno, děkujeme.

Došlo k chybě, zkuste to prosím znovu.

Máte zakrslého králíčka a chodíte s ním k veterináři? Ne a proč? Krom běžné údržby drápků, kterou možná zvládáte sami doma, mezi další důležité prevence u těchto oblíbených domácích mazlíčků patří pravidelná vakcinace.

Králíci se běžně očkují na dvě onemocnění a tím jsou mor a myxomatóza. Co tato onemocnění způsobují a dá se jim vyvarovat?

Myxomatóza

Myxomatózu, pocházející z jižní Ameriky, způsobují viry z čeledi Poxviridae, často se přidává se druhotná bakteriální infekce. Při onemocnění vznikají typické otoky hlavně v oblasti hlavy – kolem očí (spojené z výtokem), nozder, na uších, nodulovité útvary všude po těle tzv. myxomatózní uzly. Inkubační doba se pohybuje v řádech několika dnů a králík mimo jiné přestává žrát, má horečku, je apatický apod.

Králičí mor

Druhé infekční onemocnění, králičí mor nebo také virové hemoragické onemocnění králíků způsobují Caliciviry (RHD1 a RHD2). Původce pochází z Číny a způsobuje krváceniny na orgánech, hlavně v trávicím traktu králíků. Průběh je často velmi rychlý, i bezpříznakový. Pokud se klinické příznaky vyskytují, projevují se 1- 3 dny po nákaze (inkubační doba) a u postižených králíků můžeme pozorovat malátnost, horečku, krvavé výtoky z tělních otvorů, poruchy dechu, vokalizaci a nervové příznaky např. v podobě křečí. Onemocnění končí ve většině případů smrtí nakažených jedinců.

PŘENOS

Obě onemocnění jsou přenosná kontaktem nakažených jedinců – všemi sekrety a exkrety, kontaminovaným prostředím (podestýlka, misky, napáječky), krmivem, vodou a v neposlední řadě bodavým hmyzem. Proto, i když byste měli králíčka pouze v bytě bez kontaktu s jinými jedinci, vždy riziko nákazy!

Nejnebezpečnější období je sice udávané od jara do podzimu, nicméně nákazy zaznamenáváme, možná kvůli mírnému počasí, bohužel i v zimním období.

Zajímavé je, že k oběma onemocněním jsou vnímaví pouze králíci, zajíci nikoliv. Nejsenzitivnější jsou mláďata a jedinci nižších věkových kategorií.

DIAGNOSTIKA

Většinou dle klinických příznaků, v laboratoři se dá potvrdit PCR nebo sérologicky.

LÉČBA

Léčba na žádné z těchto onemocnění neexistuje. Terapie je pouze podpůrná a symptomatická. Zvířatům se podávají se protizánětlivé léky, antibiotika a vitamíny na podporu imunity, případně infuzní terapie a přikrmování. U moru vzhledem k perakutnímu (rychlému a většinou bez příznaků) průběhu k ní nestihne ani dojít, u myxomatózy záleží na konkrétním jedinci a rozvoji onemocnění. Přežitelnost je zde vyšší než u moru.

Důležitá je vždy izolace postižených a výrazná sanace prostředí a chovatelských pomůcek, hlavně caliciviry jsou velmi odolné ve vnějším prostředí.

Jedinou ochranou proto zůstává pravidelná vakcinace.

VAKCINACE

S očkováním se začíná v 10 týdnech života mláděte, bez nutnosti přeočkování za 3 týdny. V případě nepříznivé nákazové situace lze začít vakcinovat již v 6 týdnech s přeočkováním právě v týdnu 10.. Na trhu je více druhů vakcín, nejčastěji se používá kombinovaná půlroční Pestorin – Mormyx, nově i druhá varianta moru RHD2. Dále lze vakcinovat pouze 1x ročně vakcínou Nobivac Myxo–RHD. ta se dá použít již od 5 týdnů věku. Cena této vakcíny je poté samozřejmě vyšší.

Vakcinace v chovech na maso

V chovech se často používají monovalentní vakcíny – myxomatóza se vakcinuje intradermálně tzv. průpichem do ucha, mor tradičně podkožně jako u pet králíků. Plná chráněnost se vyvíjí za cca 14- 21 dní po vakcinaci a přetrvává 6 měsíců u myxomatózy a 12 u moru.

Vakcinují se pouze zdraví jedinci, březost ani kojení není kontraindikace, nedoporučuje se však vakcinovat vysokobřezí ramlice kvůli stresu z manipulace před porodem. Většina vakcín nemá pro maso žádné ochranné lhůty, pouze kvůli lokálním reakcím se doporučuje počkat cca týden.

DALŠÍ OČKOVANÁ ONEMOCNĚNÍ

Pasteurelóza

Jedná se o bakteriální onemocnění způsobené původcem Pasteurella multocida postihující dýchací cesty. Vzniká zde zánět, často se přidružují i další infekce. Projevem je typický hnisavý výtok z dutiny nosní, případně očí, poruchy dýchání, mohou se přidat i další záněty po těle. Terapie je antibiotická a samozřejmě podpůrná.

Vakcinace se provádí od 7 týdnů věku s revakcinací za 3 týdny a poté 1x za 6 měsíců. Důležitá je hlavně ve velkochovech, kde se toto onemocnění vyskytuje nejčastěji.

Trichofytóza

Plísňové onemocnění, vyskytují se kruhová šupinatá ložiska, vypadávání srsti, svědivost,.. Vakcinace může být preventivní i terapeutická. Jedná se o zoonózu – nemoc přenosnou ze zvířat na člověka. Důležitá je opět i hygiena.

NEŽÁDOUCÍ REAKCE NA VAKCINACE

Nejčastěji se v ordinaci setkávám s bouličkami v místě vpichu. Bulka je nebolestivá a může se vyskytnou i týden, 14 dní po vakcinaci a samovolně zmizí do 3 týdnů. V den aplikace se může objevit únava nebo horečka. Všechny reakce většinou bez komplikací odezní.

DOMÁCÍ PREVENCE