Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.
BÝT ČI NEBÝT U EUTANÁZIE SVÉHO MAZLÍČKA?
Když se majitel s veterinářem rozhodnou, že kvalita života vašeho miláčka je špatná, prognóza stavu nepříznivá a nebo je zkrátka nepravděpodobné, že se mazlíček uzdraví, eutanazie nabízí způsob, jak takové trápení ukončit.
Rozhodnutí o provedení eutanazie je rozhodně vždy těžké jak pro majitele, tak i pro samotného veterináře.
Pokud však zůstaneme u myšlenky, že projevem lásky je i tento dar – tedy eutanazie, je to to nejlaskavější, co můžeme v konečné fázi života milovanému mazlíčkovi zajistit.
Vždy nabízím, že můžete být po celou dobu eutanazie přítomni, rozhodnutí je však na vás.
Pochopení toho, jak se eutanazie provádí, může někdy pomoci v tomto rozhodnutí.
Přečtěte si články, o tom, jak probíhá eutanazie psa nebo kočky v domácím prostředí (článek 090, 091)
Pokud je však zvířátko přivezeno do veterinární ordinace nebo na větší pohotovostní kliniku, je snahou veterinářů pro toto zvolit klidnou místnost bez ruchu oddělenou od jiných zvířat či návštěvníků. Bohužel prostory čekárny, hospitalizace, vyšetřoven a sálů se díky rozrůstajícím přístrojům kliniky a jejího personálu značně omezují, a tak často eutanazie na klinice probíhá kdekoliv, kde je zrovna klidnější místo a volno.
Proces eutanazie:
Jakmile dojde k rozhodnutí o eutanazii, tak nejprve se mazlíčkovi podá mírné sedativum přes nitrožilní kanylu, nebo injekcí do svalu zadní nohy.
Pokud má mazlíček již zavedenou kanylu, veškerá anestetika se podávají od samého začátku včetně poslední injekce nitrožilně, tedy do ní.
Pokud se nejdříve zvířátko seduje injekcí do svalu, pak po jeho zklidnění jsou dvě přípustné možnosti pro podání poslední injekce.
Nejčastěji se zavádí nitrožilní kanyla, aby se zajistilo rychlé podání roztoku pro eutanazii, pokud však není kanylu, a to z jakéhokoliv důvodu, do žíly možné umístit, je přípustná i aplikace poslední injekce přímo do srdce.
Co se děje po poslední injekci?
Roztokem pro eutanazii je obvykle barbiturát – stejná třída léků používaná pro celkovou anestezii. Při mnohem vyšší dávce poskytuje tento roztok nejen stejné účinky jako celková anestezie, tedy zptrátu vědomí a ztrátu vnímání bolesti, ale tlumí především celý kardiovaskulární a dýchací systém.
Když je roztok injektován přímo do žíly pomocí kanyly nebo přímo do srdce pomocí jehly, zvíře během několika sekund finálně a naposledy usne, jelikož mu přestane fungovat právě srdce. Je nutné si uvědomit, že zvířátko není během působení poslední injekce při vědomí a vůbec nic necítí.
Ve většině případů zvířátko zemře tak hladce, že je těžké to vizuálně rozlišit od toho kdy jen spí. To, zda srdce už nebije určí veterinární lékař poslechem srdce.
Co jako majitel uvidíte?
Při první injekci do svalu je stejný postup jako při aplikaci jakýchkoliv jiných léčiv do svalu, například při očkování proti tetanu. Mazlíčkovi to však může vyvolat krátkodobou mírnou přechodnou bolestivost při samotném vpichu, která po vytlačení anestetik z injekce ihned odezní.
Pokud jste se s veterinářem domluvili a mazlíček tuto manipulaci umožnuje, je vhodnější jej nedříve zakanylovat. Kanylace je úkon pro zavedení nitrožilního portu do žíly.
Kanylace probíhá tak, že se mazlíčkovi na jedné z končetin oholí srst, následně se výše končetina přiškrtí škrtidlem a jakmile se tlak v přiškrcené cévě zvýší je možné vpíchnout a umístit do ni nitrožilní port tedy kanylu, která se po odškrcení cévy připevní ke končetině pomocí obvazu. Tento úkon vyžaduje výraznější spolupráci majitele i samotného mazlíčka.
Zhruba 80% pacientů nejdříve zklidňuji pomocí injekce do svalu a jakmile usnou a přestanou vnímat manipulaci včetně bolesti tak je kanyluji. Jakmile mazlíček totiž spí, nevyžaduji žádnou vaši asistenci v jeho držení.
Jakmile je mazlíček zakanylovaný, veškerá aplikace léčiv včetně poslední injekce je velmi rychlá, protože se veškeré léky aplikují přímo do žíly.
Pokud mazlíčka z jakéhokoliv důvodu není možné před sedací ani po ni zakynylovat, je přípustná aplikace poslední injekce přímo do srdce. Jako majitel vidíte pouze to, jak zvířátko dostává injekci podobnou očkování směřovanou k hrudníčku pod žebírko.
Opět zdůrazňuji, že mazlíček v tento moment nic necítí, ani o ničem neví.
Oči zůstávají ve většině případů otevřené a nelze je během celého procesu ani zavřít.
Někdy po poslední injekci může následovat poslední pár nádechů, avšak je to o tělu přirozený proces, kdy je nutné si uvědomit, že si to mazlíček vůbec neuvědomuje.
Po finálním usnutí dochází k úplnému uvolnění svalů, často doprovázené pomočením a defekací. To je zcela normální a je to něco, co by měl každý majitel očekávat.
Pro tyto případy vždy mám po ruce jednorázovou nepropustnou podložku a již během působení sedace ji umisťuji do mezinoží zpod mazlíčka.
Po smrti se běžně rozvolňují nervová zakončení, což způsobuje občasné svalové záškuby. Tyto záškuby velmi rychle, zhruba do 5-10 minut odezní a není jediná šance, že by mazlíček cokoliv vnímal, nebo se budil, jelikož je již je za Duhovým mostem.
Mnoho majitelů, kteří se rozhodli zůstat se svými mazlíčky, je v rámci této situace příjemně překvapeno, jak rychle a snadno je zvířátko uvedeno do klidu a sami málokdy dokáží rozlišit, kdy mazlíček ještě spí a kdy mu dotlouklo srdíčko. Celkový proces vizuálně vypadá zkrátka tak, že mazlíček usne.
Rozhodnutí zůstat nebo nezůstat se zvířetem je velmi osobní.
Někteří majitelé mají pocit, že musí utěšovat svého mazlíčka v jeho posledních minutách.
Jiní mají pocit, že jejich emocionální rozrušení by jen rozrušilo jejich mazlíčka.
Ti, kteří se rozhodnou nezůstat, si samozřejmě mohou po dokončení eutanazie prohlédnout tělíčko mazlíčka a strávit s ním jakkoliv dlouhý čas.
Já vždy doporučuji být s mazlíčkem po čas působení první injekce, tedy sedace, kdy zvířátko postupně usíná a ztrácí vědomí. Pokud vám poté kanylace nedělá dobře můžete se jakkoliv a kdykoliv vzdálit. Po celou dobu, já za sebe, nevyžaduji vůbec žádnou asistenci majitele.
V posledních větě si dovolím souznít a citovat knihu J.Herriota:
"Jako všichni veterináři jsem to nenáviděl, i když to bylo bezbolestné, ale pro mě vždy bylo útěchou vědomí, že poslední věc, kterou tato bezmocná zvířata znala, byl zvuk přátelského hlasu a dotek jemné ruky."
Máte-li jakékoli dotazy týkající se procesu eutanazie, kontaktujte svého veterináře o způsobu a možnostech jeho provedení. Měl by vám rád poskytnout odpovědi. Pokud budete chtít někdy využít služeb veterináře domů pro tento pietní odchod, kdykoliv mi napište.
|
|
autor článku: MVDr. Anet Křesalová VETERINÁŘ DOMŮ - plusvet.cz
Miluji mazlíčky stejně tak jako vy a vím kolik dá práce zajistit pro ně to nejlepší. |
info@caskrmeni.cz
