733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Cena a spotřeba vajec v Česku: čísla, ceny a zdražování před Velikonocemi

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Čísla vycházejí z komoditní karty vajec ministerstva zemědělství (květen 2026, data ČSÚ, SZIF a Eurostatu), z údajů ČSÚ o spotřebě potravin a z uvedených novinových zdrojů; ceny se mění, proto u každého čísla uvádíme rok či měsíc.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Vejce vídám ve spíži každý týden a taky jsem si všiml, že na účtenkách pořád přibývá. Pojďme se společně podívat na čísla: kolik vajec Češi sní, kolik stála dřív a kolik dnes, kdo je vlastně vyrábí a proč se ceny před Velikonocemi hýbou. Všechno uvádím s rokem, ať se dá dohledat.

1. Cena a spotřeba vajec v kostce

Než se pustíme do podrobností, tady je tabulka nejdůležitějších čísel. Všechny údaje pocházejí z komoditní karty vajec ministerstva zemědělství (stav květen 2026) a z navazujících zdrojů, které jsou uvedeny na konci článku.

2. Kolik vajec sní Čech za rok

Statistika spotřeby vajec vychází z bilance, kterou vede Český statistický úřad. Počítá se v ní domácí produkce (zemědělské podniky i domácí chovy), dovoz a vývoz, změny zásob a nepoživatelné využití, například líhnutí. Výsledek se vydělí počtem obyvatel. Znamená to, že údaj o 238 kusech není výsledkem průzkumu, kolik vajec jsme skutečně snědli talířem, ale vypočtenou hodnotou z dostupného množství. Zahrnuje i vejce, která zkonzumujeme nepřímo ve vaječných hmotách použitých v potravinářské výrobě.

V přepočtu na týden vychází rok 2024 na zhruba 4,6 vejce na osobu, na den zhruba 0,65 vejce. Čtyřčlenná domácnost tak spotřebuje přibližně 950 vajec za rok, což je asi 32 desetikusových balení. Tyto přepočty jsou jednoduché dělení, ale pomáhají udělat si představu, co lze doma čekat.

Celková spotřeba vajec v České republice činila podle ČSÚ v roce 2024 zhruba 2 584 milionů kusů. Pro srovnání: v roce 2021, kdy se jedlo nejvíc, to bylo 2 859 milionů kusů, tedy o téměř 275 milionů kusů více. Rozdíl je zhruba tolik, kolik je roční spotřeba několika set tisíc lidí.

Čak radí

Změny spotřeby se dají vysvětlit jednoduše: když je potravina dražší, lidé ji kupují trochu méně nebo sahají po menších baleních. U vajec to ale tolik nefunguje, protože jsou pořád jedním z nejlevnějších zdrojů bílkovin.

3. Propad spotřeby v roce 2022 a co se stalo potom

Zajímavý zlom nastal v roce 2022. Spotřeba klesla z 263 kusů na obyvatele v roce 2021 na 234 kusů, tedy o 29 kusů. Byl to největší meziroční pokles v řadě od roku 2012. Souviselo to s několika věcmi najednou. Stoupla inflace a ceny potravin, zdražilo krmivo (průměrná cena krmné směsi pro nosnice vyskočila podle ČSÚ z 6 543 Kč za tunu v roce 2021 na 9 069 Kč za tunu v roce 2022) a domácnosti se začaly víc dívat na účty. K tomu se přidaly nemoci drůbeže, které snížily nabídku. Spotřebitelská cena se vyšplhala z 2,56 Kč za kus v roce 2021 na 3,62 Kč v roce 2022, což je zdražení o zhruba 41 procent.

Zároveň klesla domácí výroba: z 2 460 milionů kusů v roce 2021 na 2 224 milionů v roce 2022. Šlo o dvojí tlak, kdy se snížila nabídka i poptávka. Po roce 2022 spotřeba mírně rostla (237 a 238 kusů), ale na úroveň z let 2018 až 2021 se zatím nevrátila. Údaj za rok 2025 statistický úřad zatím nezveřejnil; komoditní karta uvádí jen odhad celkové spotřeby 2 684 milionů kusů, což by byl nárůst proti roku 2024 o zhruba čtyři procenta.

4. Dlouhodobý pohled: od sedmdesátých let po dnešek

Podle novinového přehledu CNN Prima NEWS z dubna 2026 činila spotřeba vajec v sedmdesátých letech zhruba 291 kusů na obyvatele, dnes je to asi o 50 kusů méně. Je to věrohodný obrázek: s nástupem pestřejší nabídky potravin a se změnou stravování lidé vejce jedí méně často jako hlavní jídlo. Dnes se přitom vejce stále počítají mezi základní potraviny a spotřeba se pohybuje v poměrně úzkém rozmezí 234 až 263 kusů už přes deset let.

Zajímavé je srovnání s cenou. Téhož zdroje podle stálo vejce v roce 1989 1,30 Kč a průměrná mzda byla 3 170 Kč; za jednu mzdu by se dalo koupit zhruba 2 440 vajec. V roce 2025 byla průměrná mzda podle uvedeného článku 49 215 Kč a při ceně kolem 9 Kč za kus v běžné nabídce by se za ni dalo koupit asi 5 470 vajec. Je to jednoduché porovnání, které ukazuje, že i po zdražení se vejce z hlediska práce potřebné k jejich koupi nejsou dražší, než bývala. Autoři zdroje uvádějí tato čísla jako orientační a upozorňují na rozdíl mezi běžnou a akční cenou, proto s nimi zacházejte opatrně.

Tabulka ukazuje jednu důležitou věc: nejlevnější byla vejce v roce 2021, a právě na ten rok se dnešní zdražení často vztahuje. Je to tedy srovnání s výjimečně příznivým obdobím, ne s „normální“ cenou. Statistika ministerstva zemědělství pro rok 2021 uvádí spotřebitelskou cenu 2,56 Kč, což je dobrá shoda s 2,50 Kč z novinového přehledu.

5. Vývoj cen vajec v letech 2016 až 2026

Komoditní karta vajec uvádí dvě řady cen: ceny výrobců (co dostane producent za tříděná vejce) a spotřebitelské ceny (co zaplatí zákazník). Obě jsou v korunách za kus, jako roční průměry.

Sloupec s rozdílem jsme dopočítali sami prostým odečtením; v oficiální tabulce není. Je to hrubá orientační hodnota, protože cena výrobce se týká tříděných vajec ze zemědělských podniků a spotřebitelská cena se sleduje v obchodech.

V roce 2026 pokračovalo zdražování. Podle komoditní karty byla spotřebitelská cena v lednu 5,73 Kč, v únoru 6,09 Kč, v březnu 6,01 Kč, v dubnu 5,86 Kč a v květnu 5,92 Kč. Cena výrobců byla v lednu 4,16 Kč, v únoru 3,97 Kč, v březnu 4,29 Kč, v dubnu 4,17 Kč a v květnu 4,15 Kč. Mezi březnem a dubnem klesla spotřebitelská cena o 2,5 % a cena výrobců o 2,9 %. Z toho je vidět, že po velikonočním období ceny mírně polevily.

Pokud se podíváme na krátký přehled změn, vychází z dat následující: cena u spotřebitele se mezi lety 2021 a 2025 zvýšila z 2,56 na 4,95 Kč, tedy o zhruba 93 procent (4,95 děleno 2,56). Cena výrobců vzrostla ze 1,85 na 3,59 Kč, tedy o zhruba 94 procent. Obě řady tedy rostly téměř stejně. To je důležité: zdražení se nedá vysvětlit jen vyššími maržemi obchodu, protože se stejně zvýšila i cena, kterou dostává producent.

6. Cena u výrobce a cena v obchodě

Proč se cena na regálu liší od ceny, za kterou prodává chovatel? Mezi nimi stojí třídírna (vejce se třídí podle hmotnosti a kvality, značí se a balí), doprava, obchodní řetězec s vlastními náklady na provoz, personál, odpad a zisk, a také daň z přidané hodnoty. Na vejce se u nás uplatňuje snížená sazba daně z přidané hodnoty u potravin, ověřte si aktuální sazbu u Finanční správy, protože zákon se mění.

V datech je zajímavé, jak se rozdíl mezi spotřebitelskou cenou a cenou výrobce během let měnil. Nejmenší byl v roce 2021 (0,71 Kč na kus), kdy obchody drželi ceny níže, nejvyšší v roce 2018 (1,98 Kč). V roce 2025 byl 1,36 Kč a v květnu 2026 po odečtení zhruba 1,77 Kč (5,92 minus 4,15). Takový rozdíl může odrážet vyšší náklady obchodu a dopravy, jiné složení prodávaných vajec nebo odlišnou strukturu slev. Z jednoho čísla nelze usuzovat na zvýšenou marži.

Ekonom Lukáš Kovanda uvedl podle citovaného článku, že vedle ptačí chřipky hraje roli i cenová politika řetězců, které v Česku čelí slabší konkurenci. Je to názor jednoho analytika, nikoli prokázané zjištění. Spotřebitelé o tom diskutují, ale pro tvrdé závěry by byla potřeba analýza úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Čak radí

Rozdíl mezi cenou u chovatele a v obchodě není jen zisk. Vejce se musí roztřídit, označit, zabalit a odvézt. U malých chovatelů, kteří prodávají přímo, tohle odpadá, ale zase mají vyšší náklady na jedno vejce.

7. Kolik vejce stojí domácnost za rok: příklady výpočtu

Pojďme čísla spojit do jednoduchých příkladů. Vycházíme z průměrné spotřeby 238 kusů na osobu a z průměrných spotřebitelských cen z komoditní karty. Skutečné výdaje se liší podle toho, jak často nakupujete akční zboží, bio či volný chov nebo větší velikosti.

Rozdíl mezi rokem 2021 a květnem 2026 tedy vychází u čtyřčlenné domácnosti na zhruba 3 200 Kč ročně, tedy něco přes 260 Kč měsíčně. Je to citelné, ale v porovnání s ostatními rodinnými výdaji nepříliš dramatické. Nezapomeňte, že vejce se v jídelníčku dají snadno nahradit nebo doplnit, ale jejich bílkovinná hodnota za cenu je stále výhodná.

Jeden praktický příklad: pokud rodina nakupuje 30 vajec týdně, tedy zhruba 1 560 ročně (více než průměr, protože peče nebo má děti), při ceně 5,92 Kč zaplatí asi 9 235 Kč. Kdyby část koupila v akci za průměrně 4,92 Kč (uvedená akční cena z března 2026 podle srovnávače Kupi.cz), ušetřila by za kus zhruba 1 Kč, tedy při polovině nákupu asi 780 Kč ročně.

8. Co tvoří cenu: krmivo, energie, práce a stáje

Hlavní složkou nákladů na vejce je krmivo. ČSÚ sleduje ceny krmných směsí pro nosnice. Roční průměry (Kč za tunu): 2016 6 308; 2017 5 781; 2018 5 921; 2019 6 095; 2020 5 955; 2021 6 543; 2022 9 069; 2023 8 527; 2024 6 841; 2025 7 282. V roce 2026 se ceny pohybovaly kolem 6 900 Kč za tunu (leden 6 974, únor 6 903, březen 6 923, duben 6 884).

Z tabulky je vidět zajímavá věc. V roce 2022 krmivo prudce zdražilo, cena vejce se zvedla jen o necelých třicet procent. V roce 2024 krmivo opět zlevnilo (téměř o čtvrtinu proti roku 2022), ale cena vejce klesla jen mírně a v roce 2025 prudce vzrostla, přestože krmivo bylo dražší jen o zhruba 6 procent. Krmivo tedy rozhodně není jediný důvod: v roce 2025 se výrazně projevila kombinace nemocí drůbeže, přestavby chovů a evropské situace na trhu.

Orientační výpočet ukazuje, že krmivo tvoří zlomek ceny vejce, ale podstatný. Kdyby nosnice snesla za rok kolem 300 vajec a snědla zhruba 40 kg krmné směsi (hodnota je přibližná a závisí na plemeni a chovu), vychází 7 282 Kč/t = 7,28 Kč/kg a tedy asi 290 Kč na krmivo na nosnici a rok, přibližně 0,97 Kč na vejce. Zbytek tvoří odchov kuřic, energie na vytápění a větrání, práce, odpisy stájí, veterinární péče, třídění a doprava. Tento příklad je zjednodušený a slouží jen k představě. Přesnější kalkulace by vyžadovala údaje z konkrétního podniku.

9. Ptačí chřipka a ceny

Ptačí chřipka je jedním z nejčastěji zmiňovaných důvodů zdražování. Podle citovaného článku Echo24 bylo v Česku v roce 2025 potvrzeno 11 ohnisek ve velkochovech drůbeže, 27 v nekomerčních malochovech a 16 míst s výskytem u volně žijících ptáků. V celé EU bylo v roce 2025 zaznamenáno 699 ohnisek a jen na podzim bylo vybito přibližně 1,7 milionu kusů drůbeže. První ohnisko roku 2026 bylo podle CNN Prima NEWS hlášeno 12. února.

Když se v hale s nosnicemi potvrdí vysoce nebezpečná nákaza, nařizuje Státní veterinární správa utracení celého stáda a stanoví ochranná a dozorová pásma s omezením pohybu zvířat a produktů. Chovatel přichází o produkci a po čase musí stáj vyčistit, vydezinfikovat a znovu osadit, což trvá měsíce. Zasahuje to tedy dodávky na trh nejen ihned, ale i v následujících měsících, než nové nosnice začnou snášet.

Podle dat komoditní karty dosahovala domácí výroba v letech 2022 a 2023 nižších hodnot (2 224 a 2 158 milionů kusů) než v roce 2021 (2 460 milionů kusů). V roce 2025 stoupla na 2 281 milionů kusů, tedy o 3,1 % proti roku 2024. Nedá se však přesně říci, kolik z poklesu připadá na ptačí chřipku, protože se kombinovalo více vlivů. Počet nosnic ke konci roku v zemědělském sektoru činil 4 776 tisíc v roce 2022, 4 892 tisíc v roce 2023, 5 290 tisíc v roce 2024 a 5 056 tisíc v roce 2025.

10. Konec klecových chovů a cena vajec

Od roku 2027 má podle českých zdrojů platit zákaz klecových chovů nosnic. Podle serveru Advokátní deník šlo původně o návrh novely zákona č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, který schválila Poslanecká sněmovna v roce 2020; novinový zdroj Echo24 z ledna 2026 uvádí, že tato legislativa pochází z roku 2020 a má platit od roku 2027. Přesné znění a případné výjimky si ověřte v aktuálním znění zákona a prováděcích předpisů, protože jsme je nečetli v plném textu a mohly se měnit.

Na tvrzení o zdražování nás zajímají dvě věci: kolik chovů musí změnit způsob chovu a kolik to stojí. Podle agrárního analytika Petra Havla, citovaného v Echo24, vyjde přestavba klecových chovů celorepublikově zhruba na 4 miliardy korun. Agrární komora ČR uváděla v roce 2020 podle Advokátního deníku, že 69 % českých nosnic bylo v neobohacených klecích (průměr EU byl 47 %). Řada obchodních řetězců navíc oznámila, že vejce z klecových chovů přestane prodávat už v roce 2026.

Podle komoditní karty byla v týdnu 20 roku 2026 cena výrobce balených vajec velikosti M z klecí zhruba 3,76 Kč na kus (375,63 Kč za 100 ks), z halových chovů 4,84 Kč na kus (483,53 Kč za 100 ks). Rozdíl činil asi 1,08 Kč na kus, tedy přibližně 29 procent. U velikosti L to bylo 3,71 a 4,77 Kč. Bio a volný chov nejsou v kartě uvedeny, protože je hlášeno málo údajů. Vysvětlení kódů najdete v našem článku o kódu na vejci.

Čak radí

Číslo na začátku kódu na skořápce říká, jak slepice žily: nula je bio, jednička výběh, dvojka hala a trojka klec. Podrobně o tom píšeme v článku o kódu na vejci, tady jen zmiňuju, že to s cenou souvisí.

11. Dovoz, vývoz a soběstačnost

Česko vyrobí většinu vajec, která spotřebuje, ale ne všechna. Soběstačnost podle komoditní karty činila 78,4 % v roce 2015, 86,3 % v roce 2020, 88,4 % v roce 2022, 83,8 % v roce 2023 a 85,6 % v roce 2024; odhad pro rok 2025 je 85,0 %. Soběstačnost nad 100 % by znamenala, že vyrábíme víc, než sníme, jako je tomu v průměru v Evropské unii (v roce 2021 odhadem 102 %, v roce 2019 101 %).

Čísla v tabulce jsou obchodní bilance včetně vaječných hmot (výrobky z vajec pro potravinářství), proto se liší od údajů o vejcích v celních statistikách. Pro rok 2025 celní statistika uvádí dovoz vajec 738,6 milionu kusů při průměrné ceně 3,33 Kč za kus a vývoz vajec 560,4 milionu kusů při 3,34 Kč za kus. V prvním čtvrtletí 2026 se dovezlo 197,1 milionu kusů vajec za průměrně 4,23 Kč a vyvezlo 113,6 milionu za 3,67 Kč.

Hlavními dovozci vajec (podle podílu na dovozu bilance) byly Polsko (39,1 %), Ukrajina (15,1 %), Lotyšsko (13,9 %) a Rumunsko (11,0 %). Vyváželo se hlavně do Německa (44,9 %), na Slovensko (14,5 %), do Nizozemska (11,5 %) a Rakouska (8,8 %). Je tedy vidět, že se vejce vozí oběma směry; cenové rozdíly mezi zeměmi a způsob chovu určují, kam vejce putují.

12. Česko v porovnání s Evropskou unií

Podle Eurostatu citovaného v komoditní kartě činila ve 21. týdnu roku 2026 průměrná cena vajec v EU 282,62 euro za 100 kg a v Česku 245,26 euro za 100 kg, tedy o 13,2 % méně. Meziročně byla cena v EU o 6,3 % vyšší a oproti průměru let 2021 až 2025 o 37,0 % vyšší. Jde o ceny na úrovni výrobce, nikoli ceny v obchodech.

Zajímavá je starší zkušenost: z dat harmonizovaného indexu spotřebitelských cen Eurostatu vyplývá, že v únoru 2023 byla cena vajec v Česku meziročně o 95,1 % vyšší, což byl největší nárůst v EU (průměr EU +31,1 %, Maďarsko +79,2 %, Německo +16,6 %). Podobně podle téhož zdroje zdražovala vejce loni o Velikonocích v Česku nejrychleji v EU. Tyto výsledky ukazují, že Česko patří k zemím, kde se cenové výkyvy projevují silně, což může souviset s menším počtem velkých obchodních hráčů i s tím, že jsme dováželi levnější vejce.

Zajímavý je i rozdíl v chovech: Echo24 uvádí, že klecové chovy se stále hojně využívají v Polsku, zatímco v Rakousku a Německu jsou téměř nepoužívané. Polská vejce jsou přitom hlavním zdrojem českého dovozu. Pokud se obchody rozhodnou klecová vejce neprodávat, vypadnou z nabídky i levné dovozy z klecí.

13. Proč vejce zdražují před Velikonocemi

Velikonoce jsou pro vejce nejsilnější sezónou roku. Lidé vejce barví, vaří, pečou z nich mazance a beránky a dávají je koledníkům. Poptávka v týdnech před svátky roste a obchodníci tomu přizpůsobují nabídku. Zároveň s příchodem jara slepice přirozeně snášejí víc, protože se prodlužuje den, takže zdroje nejsou v dubnu nejnižší. Větší vlnu poptávky obvykle vyvažuje pravidelná akce, kdy obchody lákají zákazníky slevami.

Data to potvrzují jen částečně. V roce 2026 byla podle komoditní karty spotřebitelská cena v březnu 6,01 Kč, v dubnu 5,86 Kč a v květnu 5,92 Kč; nejvyšší v roce byla v únoru (6,09 Kč). Vrcholná cena tedy předcházela Velikonocům. Podle CNN Prima NEWS (březen 2026) činila průměrná běžná cena vejce před Velikonocemi 7,84 Kč a ve slevě 4,92 Kč, přičemž podle srovnávače Kupi.cz se ceny ve slevách meziročně zvýšily o 11 % a u běžných vajec o 5 %. V článku jsou ale některé tabulkové údaje v nesouladu s textem, proto s nimi zacházejte jako s orientačními.

Echo24 cituje analytika Petra Havla, podle kterého před Velikonocemi 2026 nebylo možné čekat pokles cen, spíše naopak. Přitom skutečný vývoj do dubna 2026 byl mírně klesající (mezi březnem a dubnem o 2,5 %). Důležité je tedy rozlišovat očekávání a naměřené ceny.

Čak radí

Tip na Velikonoce: kdo chce vejce na barvení, nemusí kupovat největší. Menší velikost bývá levnější a na barvení stačí stejně dobře.

14. Slevy, velikosti a balení: jak nakupovat chytře

Podle CNN Prima NEWS převládají v obchodech vejce velikosti M a slevy častěji míří na nejmenší velikost. Balení se pohybují od šesti do třiceti kusů a zavřená plata mohou působit objemněji, než ve skutečnosti jsou. Doporučení proto zní: porovnávejte vždy cenu za jeden kus, ne za balení.

1. Zjistěte počet kusů v balení a spočítejte cenu za kus (cena balení děleno počtem).
2. Porovnejte velikosti: velikost S je lehčí než M, takže cena za gram bílkoviny může vyjít stejně.
3. Zkontrolujte datum minimální trvanlivosti a způsob chovu podle kódu.
4. U akcí ověřte, kolik kusů je v balení a zda je cena za kus skutečně nižší.
5. Při větší spotřebě zvažte nákup u místního chovatele, ale srovnejte i cenu za kus.

Podle Echo24 klesla průměrná sleva na balení deseti vajec M z 32 % na 27 % a akční cena stoupla z 37,05 Kč v lednu 2025 na 45,37 Kč o rok později. Znamená to, že slevy slábnou a dražší jsou i vejce v akci.

15. Domácí chovy a vlastní vejce

Domácí chovy mají v české výrobě vajec pořád významné místo. Podle ČSÚ pocházelo v roce 2025 zhruba 666 milionů vajec z domácích hospodářství (v roce 2015 to bylo 928 milionů), podíl samozásobení činil 29,2 %. Počet nosnic v domácích hospodářstvích klesl z odhadovaných 4,76 milionu v roce 2015 na 3,58 milionu v roce 2025. Přesto je to stále více než tři a půl milionu slepic na zahrádkách.

Z těchto čísel je vidět trvalý pokles domácího chovu. Za ním stojí stárnutí chovatelů, byrokracie i nemoci. Zároveň zájem o vlastní slepice ve městech a na zahradách v posledních letech podle vlastních zkušeností chovatelů roste, ale statistika ho zatím neukazuje. Jak chov začít, najdete v článcích Jak začít s chovem slepic a Kolik slepic chovat.

16. Vlastní vejce, nebo z obchodu? Hrubé srovnání

Často slýcháme, že vlastní vejce vyjdou levněji. Zkusme rychlý výpočet, ale s vědomím, že jde o hrubý odhad. Předpokládejme tři slepice, které snesou dohromady asi 600 vajec ročně (200 na kus, což je skromný odhad pro starší hybridy nebo plemenné slepice), a sní asi 120 g krmiva denně, tedy 44 kg na slepici ročně, při ceně směsi kolem 7 Kč/kg.

V tomto zjednodušeném příkladu vychází vlastní vejce levněji než obchodní, ale nejsou v něm zahrnuty pořizovací náklady (kurník, ohrada, nákup slepic), čas a veterinární péče. Po započtení investic se rozdíl zmenšuje. Hodnota vlastního chovu je spíš v kvalitě, jistotě původu a radosti z chovu. Pamatujte, že slepice přes zimu snáší méně a po dvou až třech letech klesá snáška.

17. Mýty a fakta o cenách vajec

18. Co může cenu ovlivnit dál

Přesnou předpověď cen neumíme a nikdo ji nemůže garantovat. Můžeme ale uvést faktory, které jsou veřejně známé. Za prvé vývoj ptačí chřipky, protože jedno ohnisko může odstranit stovky tisíc nosnic. Za druhé cena krmiva (v roce 2026 byla kolem 6 900 Kč za tunu, tedy níž než v roce 2025). Za třetí doznívání přechodu od klecových chovů: pokud se chovy přestaví a obchodníci nabídnou jen vejce z jiných chovů, mohou být ceny vyšší, ale nabídka stabilnější. Za čtvrté obchodní bilance: dovoz z Ukrajiny, Polska a dalších zemí. Za páté ceny energií a práce.

Komoditní karta uvádí, že v květnu 2026 byla cena výrobce klesající (týdenní ceny balených vajec klesly od týdne 13 k týdnu 20), a to u klecí i hal. Dlouhodobý trend ale zůstává výše než před rokem 2022.

19. Slovníček pojmů

• Cena výrobce – cena, kterou dostane producent za vejce při prodeji.
• Spotřebitelská cena – cena, kterou zaplatí zákazník v obchodě.
• Soběstačnost – podíl domácí výroby na domácí spotřebě.
• Vaječné hmoty – tekuté či sušené vejce používané v potravinářství.
• Nosnice – slepice chovaná pro produkci konzumních vajec.
• Ohnisko – místo, kde byla potvrzena nákaza.
• Samozásobení – vejce vyprodukovaná v domácích chovech pro vlastní spotřebu.

20. Časté otázky o ceně a spotřebě vajec

Shrnutí

Čak radí

Pokud vás čísla přesvědčila, že vlastní slepice mohou být zajímavá varianta, podívejte se na naše články o chovu a v Časkrmení najdete i krmivo, napáječky a drobnosti do kurníku. Ať se vám daří a ať vejce chutnají!

Zdroje a právní předpisy

• Ministerstvo zemědělství: Komoditní karta vejce, květen 2026 (data ČSÚ, SZIF, Eurostat)
• Český statistický úřad: Spotřeba potravin (2022 až 2024)
• CNN Prima NEWS: Kolik budou stát vejce na Velikonoce (březen 2026)
• CNN Prima NEWS: Vejce v číslech (6. 4. 2026)
• Echo24: Cena vajec roste, může za to ptačí chřipka a české nařízení (30. 1. 2026)
• Newstream: Záhada českých vajec (údaje Eurostatu, duben 2023)
• Advokátní deník: Od roku 2027 by měly být v Česku zakázány klecové chovy slepic (2020)
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Článek má informativní charakter. Ceny a statistiky se průběžně mění; u právních předpisů ověřte aktuální znění.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.