733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Česká husa: vlastnosti plemene, snáška a podmínky chovu

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje o hmotnostech, růstu, spotřebě krmiva a výtěžnosti masa vycházejí z českého pokusu s mladými husami (metodika Výzkumného ústavu živočišné výroby a Jihočeské univerzity, uvedená v seznamu zdrojů), údaje o ohrožení plemene z odborných článků o efektivní velikosti populace. Pro snášku České husy jsme nenašli jednu spolehlivou měřenou studii, proto u ní uvádíme jen opatrná rozmezí z přehledových zdrojů a výslovně to říkáme.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Česká husa je zvíře, které si zaslouží trochu úcty: je to naše domácí plemeno a o jeho záchranu se starají chovatelé i odborníci. Projdeme si, jaká je, kolik vajec čekat, co potřebuje na dvoře a čemu se při chovu vyhnout.

1. Česká husa v kostce

2. Co je Česká husa a proč na ní záleží

Když se řekne husa, většina lidí si představí buď bílou husu z obrázkové knížky, nebo pečenou husu na svatého Martina. Česká husa je obojí i ani jedno. Je to místní plemeno, které se po desetiletí udržovalo v malých chovech a které dnes stojí na pomezí hospodářského zvířete a živého kulturního dědictví. Odborná literatura ji označuje jako domácí plemeno a jeden z českých genetických zdrojů; v intenzivní produkci masa dnes převládají hybridy, kdežto Česká husa se chová hlavně v malých hejnech.

Proč na tom záleží? Genetické zdroje zvířat mají podle autorů pokusů vědeckou, kulturní i historickou hodnotu. Slouží jako zásobárna vlastností, ze které lze čerpat při šlechtění, tvorbě syntetických linií nebo nových hybridů. Navíc jsou původní plemena přizpůsobená místním podmínkám a bývají odolnější než vysoce šlechtěné hybridy, což je zajímavé pro alternativní a ekologické hospodaření. Chovatel, který si pořídí několik hus tohoto plemene, tak dělá víc než jen drží zvířata na zahradě.

V tomto článku se věnujeme třem věcem: jaké vlastnosti plemeno má, kolik vajec a mláďat od něj reálně čekat a jaké podmínky pro něj připravit. Krmení hus jako celku, líhnutí husích vajec, výběr mezi landeskou a brojlerovou husou nebo porážku řešíme v samostatných článcích Časkrmení a tady se jich dotkneme jen stručně.

3. Původ a historie husího chovu u nás

Všechny domácí husy v Evropě pocházejí z divoké husy velké, které dnes u nás hnízdí u rybníků. Domestikace husy je stará: podle zoologických přehledů ji lidé začali držet pravděpodobně před mnoha tisíci lety, přesně kde, se však autoři neshodují. Někteří uvádějí oblast Mezopotámie a Egypta, popularizační texty mluví o době neolitu.

V českých zemích měla husa dlouho pevné místo na dvoře. Odborná metodika k masné užitkovosti České husy připomíná, že až do poloviny dvacátého století patřilo husí maso k nejčastěji konzumovaným druhům masa. Pak ale přišla intenzifikace chovu, specializované hybridní kombinace a drůbež s rychlým růstem a husa z běžného jídelníčku téměř zmizela. Dnes tvoří husy jen necelá tři procenta produkce drůbežího masa a spotřeba husího masa v Evropě je malá, řádově desetiny kilogramu na obyvatele za rok.

V tomto prostředí se Česká husa udržela díky nadšencům a chovatelským organizacím. Jedná se o místní plemeno (v angličtině se mu říká landrace, tedy krajové plemeno), ne o výsledek jednoho plánovaného křížení v nedávné době. Přesný rok jeho uznání ani podrobnou genealogii jsme ve zdrojích, které jsme mohli ověřit, nenašli, a proto je tu nevymýšlíme.

Čak radí

Husy žijí s člověkem tisíce let. Česká husa je kus naší vesnické historie, a tak se k ní chovejme: s trpělivostí a bez honby za rekordy.

4. Vzhled: bílé peří, dvě varianty hlavy

Podle přehledových popisů plemene je Česká husa čistě bílá. Zobák a běháky mají oranžovou barvu, krk je spíše krátký a silný. Plemeno se vyskytuje ve dvou podobách: hladkohlavé a chocholaté. Chocholatá husa nese na hlavě chomáč peří, který dává zvířeti nezaměnitelný vzhled. V odborných článcích se o ní píše jako o samostatně sledované populaci, tedy ne jako o pouhé odchylce.

Pro chovatele je dobré vědět, že bílá barva peří je výhoda i nevýhoda. Na zahradě se bílé husy dobře vidí i za šera, což usnadňuje večerní kontrolu. Zároveň ale peří rychle špiní, hlavně v blátivém jaře a podzimu, a při koupání pak vyžaduje čistý a ne stojatý zdroj vody. Hlídejte i oči a zobák: zdravá husa má čisté, bdělé oko a čisté nozdry.

Při nákupu si dejte pozor na typ. Bílých hus je mnoho, od běžných hospodářských po lehké okrasné formy, a samotná bílá barva o plemeni nic neříká. Typické znaky České husy jsou menší, lehčí stavba a oranžové odstíny na zobáku a nohou. Pokud si nejste jistí, vyžádejte si od chovatele původ zvířat a případný zápis v chovatelské evidenci.

5. Hmotnost a velikost

Zdroje uvádějí pro dospělá zvířata rozdílné hodnoty, což je u málo početného plemene běžné. Česká metodika k masné užitkovosti mluví o průměrné živé hmotnosti dospělých zhruba 5,5 kg u housera a 4,5 kg u husy. Popularizační text o husách v kuchyni uvádí, že jde o jedno z menších plemen s lehčí kostrou, takže větší část hmotnosti tvoří svalovina: housor prý v prvním roce dosáhne pěti až šesti kilogramů a husa kolem čtyř. Přehledový záznam plemene uvádí pro housery rozpětí zhruba 5,5 až 6,6 kg a pro husy 3,5 až 5,6 kg.

Ze srovnání plyne praktický závěr: počítejte s dospělým housorem o hmotnosti kolem pěti až šesti kilogramů a s husou o něco lehčí. Obecně platí, že zvířata ze stejného plemene se mohou lišit podle linie, krmení a prostoru. Každá hodnota je orientační a nejde o standard, který by se dal u zvířete změřit a „vyhodnotit“.

6. Růst mladých hus: co ukázal pokus

Nejvíc čísel o České huse přináší český pokus, ve kterém se porovnávala Česká husa s Novohradskou husou. Pokus zahrnoval 120 ptáků, z toho 40 České husy (20 housarů a 20 hus). Zvířata byla krmena kompletními komerčními směsmi pro husy: první směsí do čtyř týdnů věku a druhou do osmi týdnů, krmivo i voda byly k dispozici bez omezení, na podestýlce, při dvanáctihodinovém světelném dni.

Z tabulky je vidět, že Česká husa roste pomaleji. Na konci pokusu dosahovala jen o něco méně než osmdesáti procent hmotnosti Novohradské husy. Při porážce v 56 dnech věku vážili housoři v průměru 3 830 g a husy 3 525 g. Housoři rostli zhruba o desetinu rychleji než husy, což odpovídá odborné literatuře citované v pokusu.

Spotřeba krmiva také ukázala rozdíly mezi plemeny. Česká husa spotřebovala denně v průměru 192,2 g krmiva (housor) a 158,5 g (husa), Novohradská 211,0 g a 204,3 g. Konverze krmiva, tedy kolik kilogramů krmiva je třeba na kilogram přírůstku, vyšla u České husy 3,0 pro housery a 2,7 pro husy, u Novohradské 2,5 a 2,9. Zajímavé je, že u hus rozdíl mezi plemeny téměř zmizel. Pro malochovatele z toho plyne, že pomalejší růst neznamená nutně horší využití krmiva.

7. Výtěžnost a kvalita masa

V téže studii byla zjišťována i výtěžnost trupu. U České husy vyšla na 68,2 % u housera a 67,3 % u husy, u Novohradské 68,3 % a 68,7 %, rozdíl je tedy malý. Zajímavější je skladba: podíl prsní svaloviny činil u České husy asi 12,5 až 13,0 %, u Novohradské asi 11,8 %. Podíl stehenního masa byl u České husy asi 15,5 %, u Novohradské 14,5 až 14,9 %. Rozdíl mezi plemeny byl statisticky významný. Podíl břišního tuku byl u České husy 2,8 %, u Novohradské 3,2 až 3,3 %.

Senzorické hodnocení označilo maso České husy za křehčí a šťavnatější než maso Novohradské. To je dobrá zpráva pro každého, kdo si chce husu chovat pro vlastní stůl. Je ale poctivé dodat, že jde o jednu studii a o zvířata poražená ve věku osmi týdnů, nikoli o starší husy.

Autoři také upozorňují, že původní plemena se hodí pro alternativní a ekologické formy produkce. Maso je kvalitní, ale celkové množství je menší, proto se plemeno nehodí pro ty, kdo očekávají maximální výnos za nejkratší čas. Detaily o porážce, zrání masa a o času porážky najdete v samostatném článku o tom, kdy husu porážet.

8. Povaha a chování

Husy jsou společenské a bdělé. Žijí v hejnech, hlídají svůj prostor a hlasitě ohlašují vše neobvyklé. Česká husa se tomuto obrazu nevymyká. Konkrétní měření povahy této rasy neexistují, takže obecná pravidla vycházejí ze znalosti domácích hus. Zvíře si zvyká na člověka, který se o něj pravidelně stará, a s klidným chovatelem se dá dobře zvládnout. Housor v době hnízdění dokáže být ostražitý a při přiblížení se může bránit křídly a zobákem. Dětem proto doporučujeme vstup do výběhu jen v doprovodu dospělého.

Husy jsou sociální: jednotlivá husa trpí osamělostí. Pořiďte alespoň dvojici, lépe malé hejno. Páry si navzájem věrně zůstávají nablízku a samotář, který ztratí partnera, bývá smutný. Podle zoologického popisu je husa domácí aktivní především na pastvě a potřebuje prostor k pohybu i k pastvě.

9. Snáška: kolik vajec čekat

Tady je třeba mluvit opatrně. U České husy jsme nenašli žádný měřený pokus se snáškou, líhnivostí nebo oplozeností. Metodika k masné užitkovosti tyto údaje výslovně neuvádí. Jediné opory jsou přehledové zdroje: jeden uvádí snášku zhruba deset až dvacet vajec o hmotnosti kolem 120 g, popularizační text uvádí deset až patnáct vajec s možností druhého, přibližně polovičního hnízda.

Pro srovnání: polská husa Biłgorajska, popsaná v české vědecké studii, snášela v prvním a druhém roce kolem 49 až 50 vajec, ve třetím roce asi 38 vajec, a snáška trvala přibližně 115 až 132 dnů. Oplozenost se pohybovala mezi 76 a 81 %, líhnivost oplozených vajec mezi 69 a 77 %. Tato čísla nepatří České huse, ale ukazují, že u husích plemen jde o desítky vajec ročně, ne o stovky jako u nosnic. Česká husa zjevně patří mezi plemena s nižší snáškou.

Husy snášejí sezónně, většinou na jaře. Počátek snášky ovlivňuje světelný den, výživa a kondice. Vejce si můžete sbírat denně, ale nepřipravujte si k tomu přehnaná očekávání. Pokud plánujete chov pro vlastní odchov, počítejte s menší násadou a s tím, že každé vejce je cenné. K tomu patří dostatečně výživná, ale ne přetučňující strava před snáškou a čisté, suché hnízdo.

Čak radí

Číslo vajec u České husy nehoní. Chcete-li hodně vajec, jsou tu nosnice. Husu držte pro radost, pro pastvu a pro zachování plemene.

10. Kvočení, násada a líhnutí

Husy často samy zasednou na hnízdo, ale míra kvočení závisí na linii. Popularizační zdroje zmiňují, že husa může zasednout i podruhé, s menším počtem vajec. Jak dlouho trvá sezení? Zoologický popis uvádí zhruba 28 dní inkubace. Praktické postupy líhnutí, teploty, otáčení a vlhkost najdete v samostatném článku o líhnutí husích vajec, tady jen pár zásad pro Českou husu.

• Připravte klidné, zastíněné hnízdo s hodně suchou slámou, ne na průvanu.
• Husu při sezení nerušte, ale zajistěte vodu a krmivo nablízku.
• Při malé snášce dávejte pod husu jen vejce z vlastního chovu nebo ověřeného zdroje.
• Jakmile se housata vylíhnou, zajistěte suché a teplé místo a čistou vodu v mělké nádobě, ze které se nemohou utopit.

Housata hned po vylíhnutí potřebují teplo, hlavně v prvních dnech. Husa je zahřeje tělem, ale v chladnějším jaru je dobré mít zdroj tepla v záloze. K tomu patří i jejich krmení; správné krmné směsi a množství vysvětluje článek o krmení hus.

11. Ohrožení plemene a genetické zdroje

Česká husa je podle odborných článků ohrožené plemeno. Studie o efektivní velikosti populace, tedy o tom, kolik zvířat se skutečně podílí na rozmnožování, uvádí pro Českou husu průměr kolem 116 až 118 a plemeno řadí mezi ohrožená. Česká chocholatá husa má efektivní populaci jen kolem 30 a je řazena mezi vysoce ohrožená plemena. Ke srovnání se do studií zařazovala i další plemena husí.

Co to znamená v praxi? Efektivní velikost populace je důležitá hlavně proto, že když je zvířat málo, hrozí příbuzenská plemenitba, ztráta vlastností a nižší plodnost. Pro chovatele z toho plyne několik zásad: neparte blízké příbuzné, pravidelně vyměňte plemenného housera z jiné linie a vedete si záznamy o původu. Chovatelé, kteří plemeno chtějí zachovat, by měli spolupracovat s chovatelskými organizacemi a využívat nabízené programy.

Národní program ochrany genetických zdrojů zvířat podporuje původní hospodářská plemena, včetně drůbeže; podle přehledu Výzkumného ústavu živočišné výroby mezi podporovanou drůbež patří jedno plemeno slepic a jedno plemeno husí. Podmínky a výše případné podpory se mění a nepopisujeme je zde; aktuální stav ověřte u ministerstva zemědělství nebo u chovatelské organizace.

12. Česká husa a jiné husy

Pro lepší orientaci porovnáme Českou husu s několika typy husí. Detailní srovnání landeské a brojlerové husy najdete v samostatném článku, tady jen stručný rámec.

Mezi výhody České husy patří dlouhověkost a dobrá přizpůsobivost. Autoři pokusu ji doporučují pro alternativní a ekologické chovy právě kvůli přizpůsobení místním podmínkám a odolnosti. Nevýhodou je pomalejší růst a nižší snáška, takže pro komerční účely se příliš nehodí.

13. Prostor, pastva a voda

Husa je pasoucí se zvíře. Zoologický popis uvádí, že žije u sladké vody na travnatých plochách, potřebuje prostor k pohybu a pastvě a vodu ke koupání, která pomáhá udržovat peří čisté a chrání před parazity. Pro Českou husu to platí stejně.

Kolik místa je potřeba? Přesné číslo pro konkrétní plemeno jsme neověřili, a tak raději formulujeme obecně: čím větší travnatý výběh, tím lépe. Menší plocha se rychle ošlape, vznikne bláto a hrozí zvýšená zátěž parazity. Střídejte části výběhu, nechte trávu odpočinout a bláto okolo napáječek řešte štěrkem nebo drny.

• Trávník: husy spásají trávu, jetel a drobné bylinky; nesmí být ošetřen postřiky.
• Voda k pití: čerstvá, stále dostupná, v nádobě, kam husa ponoří celý zobák.
• Voda ke koupání: nemusí to být rybník, stačí větší koryto nebo mělké umělé jezírko, které pravidelně vyměňujete.
• Oplocení: bezpečný plot proti lišce, kuně a toulavým psům; více v článku o ochraně drůbeže před predátory.

14. Přístřešek a zimování

Husy jsou otužilé, ale potřebují suché místo ke spaní a ochranu před vlhkem, chladem a větrem. Zoologický popis výslovně zmiňuje potřebu přístřeší, které zvíře ochrání před chladem, vlhkem a průvanem. Nepotřebují vytápěný kurník; důležitější než teplo je suchá hluboká podestýlka a bezpečnost před predátory.

Zásady pro přístřešek:

1. Pevná střecha a boční stěny na návětrné straně.
2. Suchá podlaha, pravidelně doplňovaná podestýlka.
3. Dveře zajištěné proti predátorům, na noc zavřené.
4. Dostatečně velký prostor, aby si zvířata nelezla po sobě; přesný rozměr závisí na počtu hus.

V zimě dbejte hlavně na to, aby voda nezamrzla, a na suchou podestýlku. Podrobnosti o tom, jak vodní drůbež přežívá mrazy, najdete v článku o kachnách a husách v zimě.

15. Krmení v kostce

Základ tvoří pastva, doplněná o kvalitní krmivo. V pokusu s mladými husami byly použity kompletní komerční směsi s podáváním podle věku (první směs do čtyř týdnů, druhá do osmi týdnů). Pro dospělé husy v malém chovu platí obecně: v sezoně dostatek zelené píce, mimo ni seno nebo senáž a zrniny, a v době snášky a odchovu krmivo odpovídající potřebám. U snášky polské husy ve studii se v průběhu snášky přidával oves a krmná řepa, dohromady s krmnou směsí.

• Nikdy nekrmte zkaženým, plesnivým nebo mokrým krmivem.
• Pitná voda musí být vždy po ruce, zejména při krmení suchým krmivem.
• Přikrmování pečivem a zbytky z kuchyně se nedoporučuje.

Podrobný krmný plán, množství a směsi pro housata i dospělé husy najdete v samostatném článku o krmení hus.

Čak radí

Pastva je pro husu nejlepší chodba k dobré kondici. Když ji máte, krmivo je jen doplněk.

16. Zdraví a péče

Dlouhověké a odolné plemeno neznamená bezstarostné. I husy mohou trpět parazity, problémy s nohama a infekcemi. Pro Českou husu nemáme plemenná zdravotní data, a tak platí obecná pravidla pro vodní drůbež:

• Pozorujte zvířata denně: chůzi, držení křídel, vzhled trusu, chuť k žrádlu.
• Změny v chování, kulhání, výtok z očí či nozder řešte s veterinářem.
• Parazity (vnitřní i vnější) řešte na základě rozboru a doporučení veterináře; žádné léky nedávkujte sami.
• Čistota podestýlky a vody je základ prevence.

Věnujte pozornost také ptačí chřipce. Pokud je v zemi vyhlášeno omezení, je třeba řídit se nařízeními Státní veterinární správy, které se mohou týkat zákazu volného výběhu. Aktuální pokyny sledujte na stránkách SVS a u krajské veterinární správy.

17. Sousedé, hluk a bezpečnost

Husy jsou hlasité, hlavně v době hnízdění a při změnách. Pokud bydlíte v zástavbě, řekněte to sousedům předem a zvažte umístění přístřešku co nejdál od jejich oken. Obecní vyhlášky o chovu zvířat, případné omezení počtu zvířat a pravidla pro hluk se liší podle obce, proto se informujte na úřadě.

• Husy mohou svými zvuky hlídat dvůr, ale nejsou obranným zvířetem pro děti.
• Housor v době hnízdění může zaútočit; děti nesmí vstupovat do výběhu bez dozoru.
• Trus husí je výživný, ale vlhký; kompostujte jej a nenechte stékat do vodoteče.

18. Právo a welfare

Chovatel hospodářských zvířat se řídí zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, který zakazuje týrání a vyžaduje, aby zvíře mělo odpovídající podmínky, péči a krmivo. Chov drůbeže podléhá také veterinárním předpisům; podle velikosti chovu a účelu se může uplatnit povinná registrace chovu. Aktuální požadavky ověřte u krajské veterinární správy.

Welfare husy znamená zejména: přístup k pastvě a čerstvé vodě, možnost pohybu a společnost jiných zvířat, ochranu před predátory a extrémním počasím a šetrné zacházení. Husy se nesmí nuceně krmit ani jinak vystavovat zbytečnému utrpení. Pokud je třeba zvíře utratit nebo poslat k porážce, musí to být provedeno tak, aby se vyloučilo zbytečné utrpení, podle platných předpisů a nejlépe s pomocí zkušeného chovatele nebo veterináře.

19. Jak získat housata a na co se ptát

Česká husa se u nás neprodává v obchodním řetězci. Housata nebo vejce získáte od chovatelů, přes chovatelské spolky nebo na výstavách drůbeže. Nabídka je omezená, počítejte s čekáním a s tím, že zvířata budou k mání jen v určité sezoně.

1. Zeptejte se na původ zvířat a na to, zda je k dispozici záznam o linii.
2. Požádejte o prohlídku chovu; zvířata mají být čistá, čilá, bez kulhání.
3. Ptejte se na plemennou čistotu a na případné křížení.
4. Zjistěte, jaké krmivo chovatel používá, a zpočátku jej zachovejte.
5. Domluvte, zda vám chovatel pomůže s radou po koupi.

Pozor na zvířata, která se za Českou husu jen vydávají. Bílá husa není automaticky Česká husa. Pokud chcete jistotu, vyhledejte chovatele, který je zapojen do programu ochrany genetických zdrojů, nebo se obraťte na chovatelský svaz.

20. Chovatelský rok

Husy se dají držet dlouhodobě, a proto je dobré plánovat, kolik zvířat chcete mít za pět let. Mladé je třeba umístit nebo ponechat jako náhradu za staré, aby se hejno obnovovalo.

21. Ekonomika malého chovu

Chov České husy se finančně nevyplatí v tom smyslu, že by zvířata přinášela zisk. Je to především záliba a příspěvek k zachování plemene. Náklady tvoří přístřešek, oplocení, krmivo, voda a případná veterinární péče. Příjmy, pokud nějaké jsou, plynou z prodeje housat nebo masa pro domácnost.

Rozdíl oproti hybridům ilustruje pokus: Česká husa v osmi týdnech vážila asi 3,4 až 3,7 kg, Novohradská husa 4,2 až 5,0 kg. Pomalejší růst znamená delší dobu péče a více krmiva na kus. Naproti tomu maso bylo hodnoceno jako kvalitní. Je proto rozumné počítat s vlastní potřebou a ne s trhem. Cenu housat a vajec neuvádíme, protože se liší podle chovatele a sezony.

22. Mýty a fakta

23. Nejčastější chyby

• Pořízení jediné husy bez společnosti.
• Příliš malý výběh, který se promění v bláto.
• Chybějící ochrana před predátory na noc.
• Krmení pečivem a zbytky z kuchyně.
• Příbuzenská plemenitba bez výměny plemeníků.
• Nákup bílých hus bez ověření původu.
• Podcenění hluku a nezvážení sousedů.
• Přílišné očekávání od snášky.

24. Kontrolní seznam před pořízením

• Mám dost travnatého místa a bezpečné oplocení?
• Zajistím vodu k pití i k plavání?
• Mám suchý přístřešek?
• Vím, co říká obecní vyhláška o chovu zvířat?
• Domluvil jsem se se sousedy?
• Mám chovatele s ověřeným původem?
• Vím, na koho se obrátit s veterinárním dotazem?
• Jsem připraven na dlouhodobý závazek, protože husa žije mnoho let?

25. Slovníček

26. Modelový příklad: malé hejno a jeho krmivo

Abychom si vše představili konkrétně, spočítáme jednoduchý příklad na datech z uvedeného pokusu. Předpokládejme čtyři mladé husy a jednoho housera, které odchováváme na kompletní krmné směsi do věku osmi týdnů, tedy 56 dnů. Jde o hrubý odhad, ne o krmný plán: skutečná spotřeba závisí na pastvě, počasí a linii.

1. Spotřeba krmiva na kus a den byla v pokusu u České husy asi 158,5 g (husa) a 192,2 g (housor).
2. Za 56 dnů to u jedné husy dělá zhruba 158,5 × 56 = 8 876 g, tedy asi 8,9 kg krmiva.
3. U housera 192,2 × 56 = 10 763 g, tedy asi 10,8 kg.
4. Čtyři husy a jeden housor tedy spotřebují zhruba 4 × 8,9 + 10,8 = 46,4 kg krmné směsi.

Při dostupné pastvě bude spotřeba směsi nižší, protože husy zelenou píci spásají. Výpočet slouží jen k tomu, abyste si uvědomili řád: na osm týdnů odchovu pěti zvířat stačí necelých padesát kilogramů směsi. Stejným způsobem si můžete odhadnout, kolik krmiva koupit před začátkem sezony.

Druhý příklad se týká očekávané hmotnosti. Pokud po osmi týdnech vychová chovatel čtyři husy po 3,4 kg a jednoho housera 3,7 kg, má dohromady asi 17,3 kg živé hmotnosti. Při výtěžnosti kolem 67 až 68 % to představuje zhruba 11,6 až 11,8 kg masa v trupu, než se zvířata dále rozdělí na části. Pro rodinu s několika členy to je rozumné množství, ale pokud zvířata chcete ponechat jako plemenná, tyto počty se pochopitelně nepočítají.

Třetí úvaha se týká rozmnožování. Pokud jedna husa snese deset až patnáct vajec a líhnivost bude například kolem 70 %, což je hodnota, kterou studie zaznamenala u jiného husího plemene a pro Českou husu ji nemáme ověřenou, vyklubou se z jedné husy zhruba sedm až deset housat. Pro udržení malého hejna to stačí, pro prodej ve větším množství už ne. Proto dává smysl počítat s více husami a s pravidelnou obměnou plemeníků.

27. Časté otázky o České huse

Shrnutí

Čak radí

Ať se rozhodneš pro Českou husu, nebo jinou, dej jí prostor, vodu a společnost. Výbavu jako napáječky, krmítka nebo ohradník najdeš u nás na Časkrmení a rád poradím s výběrem.

Zdroje a právní předpisy

• Masná užitkovost České husy, metodika (Výzkumný ústav živočišné výroby, Jihočeská univerzita; metodiky.agrobiologie.cz) – hmotnosti, růst, konverze, výtěžnost.
• Články o efektivní velikosti populace České husy a České husy chocholaté (Journal of Agrobiology 2008, Náš chov 2010) – stupeň ohrožení.
• Conservation and Management of Animal Genetic Resources in the Czech Republic (Milerski, 2012, Výzkumný ústav živočišné výroby) – národní program genetických zdrojů.
• Czech Journal of Animal Science, 1998 – studie husí Biłgorajských (srovnání snášky a líhnivosti).
• Husa domácí, přehled (Zoopark Zelčín) – obecné údaje o husách.
• Přehled plemene Czech goose (encyklopedický záznam) a popularizační článek Deníku o husách – popis plemene a orientační hodnoty; neověřeno v primární studii.
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře ani úřadu. Údaje o snášce a hmotnosti České husy pocházejí z přehledových zdrojů a jsou orientační.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.