733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Chov exotického ptactva: jak vybrat druh, klec a krmivo

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z odborných a institucionálních zdrojů (Rada Evropy, Evropská komise, univerzitní poradenské služby, vědecké studie) a z českého zákona č. 246/1992 Sb. Údaje o hmotnostech a délce výkrmu se u různých linií liší, proto jsou uváděny jako orientační.

1. Husokachna a mulard v kostce

2. Co je husokachna a proč se tak jmenuje

Slovo husokachna vyvolává dojem, že jde o křížence husy a kachny. Takový kříženec ve skutečnosti běžně nevzniká, protože husa a kachna patří do odlišných rodů. Pod názvem husokachna se v češtině skrývá mulard, tedy kříženec dvou druhů kachen. Důvod pojmenování bude nejspíš prostý: mulard bývá větší než běžná kachna, má velké tělo, klidnější povahu a masivnější hlavu, a lidem proto připomíná hybrid husy. Je to ovšem jen výklad názvu, ne doložený původ slova.

V odborné literatuře se používá několik výrazů. Mulard nebo moulard označuje v užším smyslu křížence, jehož otcem je samec pižmové kachny a matkou samice domácí kachny, zpravidla pekingské. Anglicky se mu říká mule duck, mulová kachna, protože je neplodný jako mezek. Opačný kříženec, tedy samec domácí kachny a samice pižmové kachny, se anglicky nazývá hinny. Je menší a v produkci se používá výrazně méně.

Pro chovatele je důležité jedno praktické pravidlo. Když čtete inzerát na husokachny, jde téměř vždy o mulardy. Ověřte si u prodejce, jaká je jejich linie, odkud pocházejí a jak rychle rostou, protože rozdíly mezi liniemi jsou velké.

3. Původ a historie

Příběh mularda začíná u jeho rodičů. Pižmová kachna je domestikovaná forma divoké pižmové kachny z Ameriky. Podle dostupných zdrojů ji domestikovali původní obyvatelé Ameriky dávno před rokem 1492. Kachna domácí vznikla z kachny divoké, jejímž potomkem je také pekingská kachna a většina dalších domácích plemen.

Mulardi jsou spojeni s francouzským zemědělstvím. Foie gras, tučná játra, se tradičně vyráběla z hus. Starý popis získávání tučných jater nuceným krmením hus pochází z roku 1619 od Oliviera de Serres a praxe má pravděpodobně mnohem starší kořeny. Od šedesátých let dvacátého století přešla většina francouzských výrobců od hus ke kachnám mulard. Důvody uvádějí zdroje podobně: husy jsou větší, dražší na chov a agresivnější. Pižmové kachny se pro nucené krmení hodily hůře, protože se jim nucené krmení nedařilo a kvalita jater byla horší, kdežto mulard tento problém nemá.

Mulardi se dnes chovají v Evropě, USA a jihovýchodní Asii. Například v Číně, na Tchaj-wanu a ve Vietnamu se chovají na maso, které bývá libovější než maso pekingské kachny. Právě tato využití se pro českého chovatele týkají nejvíce.

4. Rodičovské druhy: pižmová kachna a kachna domácí

Mulard dědí vlastnosti obou rodičů. Abyste pochopili, proč se chová tak, jak se chová, podívejme se na oba druhy.

Pižmová kachna je tedy velký, klidný pták s menším podílem tuku. Pekingská kachna zase roste rychle a dobře snáší. Chovatelé, kteří vytvářejí mulardy, spojují obě přednosti: rychlý růst pekingské kachny a libové maso s dobrou stavbou těla pižmové kachny.

5. Proč je mulard neplodný

Mulard je kříženec dvou různých druhů, tedy mezidruhový hybrid první generace. Takoví potomci bývají neplodní, protože se jejich rodičovské sady chromozomů neumějí správně spárovat při tvorbě pohlavních buněk. Mezidruhové křížence nalezneme u mnoha zvířat. Nejznámější je mezek, kříženec koně a osla. Proto se mulardovi anglicky říká mule duck.

Ze sterility plynou praktické důsledky pro chovatele i pro trh.

• Z vlastního chovu mulardů nezískáte další generaci. Vejce od mulardích kachen nebudou oplozená životaschopným potomkem.
• Producent musí udržovat dvě čisté rodičovské linie, pižmové kachny a kachny domácí, a z nich vyrábět každou novou dávku mulardů.
• Chovatelé nemusejí řešit nežádoucí pohlavní chování ani nevhodné rozmnožování, ale ani nemají využití pro plemenné samce.

Evropský projekt Hybrids 2020 v Bulharsku, financovaný v rámci operačních skupin EIP-AGRI, ukazuje, jak se k rodičovským stádům přistupuje. Vybírají se rodiče s nejmenší příbuzností podle fenotypu a rozboru DNA a výkonnost potomků se sleduje u partnerských farem. Bulharsko je velkým výrobcem mulardů, ale dováželo jednodenní mulardy z Francie, protože nemělo vlastní šlechtitelská jádra.

6. Jak mulardi vznikají

Standardní mulard je potomek samce pižmové kachny a samice kachny domácí. Takové spojení je z biologického hlediska nepřirozené, protože se obě pohlaví liší velikostí i chováním. Samec pižmové kachny je zhruba dvojnásobně těžší než samice a rodiče mají odlišné námluvní chování. Proto se v produkci mulardů často používá umělá inseminace, která podle dostupných zdrojů vede k vyšší spolehlivosti než přirozené krytí. Z oplozených vajec se obvykle líhne zhruba polovina mulardů.

Inkubace trvá u mulardů v průměru kolem 32 dnů, tedy zhruba čtyři týdny. Líhnutí je záležitostí specializovaných líhní a rozmnožovacích farem. Domácí chovatel mulardy ze svých ptáků zpravidla nevyrábí, pokud nemá obě rodičovské linie, samce pižmové kachny a vhodné samice kachny domácí.

Pro srovnání: pekingská kachna se líhne přibližně po 28 dnech. U mulardů je tedy líhnutí delší. Přesné parametry líhnutí vždy zjistěte u konkrétní líhně nebo v příručce výrobce líhně.

7. Vzhled a povaha

Mulard je velký, mohutný pták. Dostupné zdroje popisují mulardy jako odolnější a klidnější než jejich rodiče, což se přičítá hybridní zdatnosti, tedy tzv. heterozi. Heteroze znamená, že potomek prvního pokolení kříženců má často lepší vlastnosti než oba rodiče, například odolnost nebo růst.

• Drápy: mulard má po pižmové kachně drápy na prstech, takže se při manipulaci s ním vyplatí ochranné rukavice.
• Létání a sedání: podle zdrojů nelétá a neusedá na bidla, přesto se rád drží u vody.
• Povaha: klidnější než pižmová kachna, což usnadňuje společný chov.
• Zbarvení: proměnlivé, od tmavého po světlé, podle použité linie.
• Ozývání: pižmové kachny jsou známé tím, že skoro nekvákají, a mulardi bývají tišší než kachny domácí. Přesnou hlasitost vždy posuzujte podle své linie.

8. Srovnání s pekingskou kachnou, pižmovou kachnou a husou

Při výběru drůbeže na maso se chovatel často rozhoduje mezi několika druhy. Následující tabulka shrnuje to podstatné, co lze podložit zdroji. Konkrétní hmotnosti se mezi liniemi liší.

Univerzitní poradenská služba v USA uvádí, že pekingské kachny se prodávají v 7 až 9 týdnech při hmotnosti zhruba 6 až 7 liber (asi 2,7 až 3,2 kg), kdežto mulardi a pižmové kachny dosahují stejné hmotnosti později a potřebují více krmiva. Pro chovatele z toho plyne jednoduchá úvaha: mulard je vhodný, pokud preferujete libovější maso a máte dost času a krmiva.

Husa je jiný rod, větší, pasoucí se pták s jinými nároky na pastvu. Je dražší na chov a často agresivnější. O husách a kachnách na zahradě už u nás existuje samostatný článek, proto se tu jimi nezabýváme.

9. Maso mularda a jeho využití

Z hlediska kuchyně je mulard zajímavý tím, že má libovější maso než pekingská kachna a výraznější prsní svalstvo. Samice se podle dostupných zdrojů vybírají pro maso, protože jsou menší, kdežto samci se ve velkochovech využívají pro játra.

V odborných studiích se u mulardů sleduje podíl jednotlivých částí. Například bulharská studie v časopise Trakia Journal of Sciences uvádí u mulardů krmených pro tučná játra živou hmotnost zhruba 6,6 kg na konci krmení, hmotnost trupu kolem 3,3 kg a podíl prsa (francouzsky magret) přibližně 23 procent hmotnosti trupu. Tyto údaje pocházejí z výroby jater a nelze je přímo přenést na domácí výkrm na maso, kde bývají hmotnosti výrazně nižší. Uvádíme je jen pro představu o velikosti těchto ptáků.

10. Mulard a tučná játra: spor o dobré zacházení

Bez zmínky o tučných játrech se téma mulardů obejít nedá, protože právě pro ně se mulardi chovají ve velkém. Francie je největším producentem i spotřebitelem. Tučná játra vznikají nuceným krmením, při kterém se ptákovi několikrát denně vkládá do jícnu velké množství krmiva, aby se mu játra zvětšila.

Nucené krmení je předmětem dlouhodobých odborných i společenských sporů. Rada Evropy v roce 1999 přijala doporučení pro pižmové kachny a jejich křížence s kachnami domácími. Podle ní mají země, které tučná játra vyrábějí, zkoumat vliv na dobré životní podmínky a hledat alternativy ke krmení nucenému. Do doby, než se alternativy ověří, má být výroba omezena na země, kde už je zavedená, a musí dodržovat domácí standardy. Úřady mají výrobu sledovat a každoročně hlásit.

V Česku je situace jasná. Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání uvádí v § 4 odst. 1 písm. r) mezi činy, které se považují za týrání, krmení zvířete násilným způsobem, výjimkou je případ, kdy je to nutné pro záchranu života nebo zachování zdraví. Chov mulardů pro tučná játra nuceným krmením tedy nelze v domácím chovu provozovat.

Veřejná debata o produktu se vede dlouho a pravidla se v jednotlivých zemích liší a mění, proto zde žádný seznam států neuvádíme. Pro chov na zahradě stačí zapamatovat si hlavní věc: u nás je takový postup protiprávní.

11. Zákon a povinnosti chovatele

I malochovatel drůbeže se řídí zákonem. Nejde jen o mulardy, ale o všechna hospodářská zvířata.

• Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání: zakazuje týrání. Podle § 12 musí chovatel zajistit životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám zvířete a podle § 12b vhodné krmivo a vodu. Nemocným nebo zraněným zvířatům musí poskytnout neprodleně péči.
• Usmrcování: podle § 5 nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. Jedním z uznaných důvodů je využití zvířete jako zdroje potravin. Zvíře se musí usmrtit tak, aby zbytečně netrpělo, a usmrcující se musí přesvědčit o smrti podle zjevných znaků. Podrobnější pravidla viz kapitola o porážce.
• Veterinární předpisy a registrace: povinnosti ohledně evidence chovu drůbeže a opatření proti ptačí chřipce se mohou měnit. Aktuální podmínky ověřte u krajské veterinární správy Státní veterinární správy nebo na jejích stránkách. V jiném našem článku najdete shrnutí registrace chovu slepic, které se v principu týká i dalších druhů drůbeže.
• Prodej masa: prodej masa od drobného chovatele podléhá veterinárním pravidlům. Před prodejem se vždy informujte u veterinární správy.

12. Odkud získat kachňata

Mulardy si nenarodíte z vlastního stáda, musíte je koupit. Nabídka u nás není tak široká jako u slepic. Ptejte se v líhních, u specializovaných chovatelů vodní drůbeže a u dodavatelů drůbeže. Údaje o dostupnosti si vždy ověřte přímo u prodejce.

Nákup kachňat je vhodné naplánovat na jaro, kdy lze krmit i bohatou zelenou pastvou a ptáci mohou brzy ven. Než kachňata dorazí, připravte kotec, ohřev, napáječku a krmivo, aby se po příjezdu mohla ihned najíst a napít.

12. Čím ptáky krmit

Krmení je nejčastější oblast, ve které chovatelé chybují. Odborná literatura se shoduje, že samotná semena jsou pro většinu druhů jednostranná. Je tomu tak i proto, že semena jsou chudá na některé vitaminy a minerální látky a bohatá na tuky. Různé druhy ale mají různé přirozené potřeby, proto si vždy ověřte, co jí váš druh v přírodě.

Základ podle skupiny

Zelenina a ovoce

Čerstvá strava je nezbytná. Hodí se například mrkev, paprika, brokolice, listy zelených salátů nebo pampelišky, okurka, jablko a hruška bez jadřinců, vyplachované bobule. Zeleninu a ovoce důkladně omyjte a ptákům nabízejte v malých kouscích. Zbytky odstraňujte, než se zkazí. Nové potraviny zavádějte postupně, někteří ptáci je zpočátku odmítají.

Klíčky a plané rostliny

Naklíčená semena jsou oblíbenou pochutinou. Je nutné je nabízet čerstvá a dobře opláchnutá, protože při klíčení se v teple rychle množí plísně a bakterie. Plané rostliny sbírejte z čistých míst, nikdy z okolí cest a ošetřených pozemků.

Pelety

Peletované krmivo je průmyslově vyrobená směs, která má zajistit vyváženost složek v každém soustu. U větších papoušků se doporučuje často jako podstatná část krmné dávky. Přechod ze semen na pelety dělejte pomalu a pod vedením zkušeného chovatele nebo veterináře, protože někteří ptáci jídlo odmítnou a mohli by hladovět.

Voda

Čistá voda musí být k dispozici stále. Nemocné ptáky a jejich vodu vždy kontrolujte častěji.

Vápník a minerály

Sépiová kost, minerální bloky a drcené skořápky jsou běžné doplňky. Zvláště samice v době snášky mají vyšší potřebu vápníku. Přesné doplňování konzultujte s veterinářem, ať nedojde k nadbytku, který by mohl škodit.

Jak často krmit

Drobní ptáci žijí rychle a je dobré jim krmivo doplňovat každý den. Směs v misce často vypadá plná, ale je to jen vrstva slupek. Před doplněním slupky sfoukněte nebo vysypte a zkontrolujte, zda pod nimi zůstala nějaká semena. Jinak pták hladoví, i když miska vypadá plná.

13. Co ptákům nikdy nedávat a co jim v domácnosti hrozí

Ptačí organismus je citlivý, zvláště dýchací soustava. Pár nejčastějších nebezpečí:

• Avokádo. Obsahuje látku, která je pro mnoho ptáků toxická. Nedávejte ho.
• Čokoláda a kofein. Jsou pro ptáky škodlivé.
• Alkohol. Nikdy.
• Sůl a silně solené nebo kořeněné pokrmy. Lidské jídlo není vhodné.
• Pecky a jadérka některých ovocných plodů. Jablečná jádra a pecky z peckovin se v literatuře uvádějí jako rizikové, proto je odstraňujte.
• Zkažené nebo plesnivé krmivo. Plísně produkují toxiny.
• Nepřilnavé povrchy (PTFE, teflon). Při přehřátí uvolňují výpary, které jsou pro ptáky velmi nebezpečné. V domácnosti, kde jsou ptáci, se proto doporučuje vyhnout se nádobí s nepřilnavým povrchem, nebo alespoň zajistit, aby ptáci byli daleko od kuchyně.
• Cigaretový kouř, svíčky, vonné tyčinky, aerosoly, silné čističe. Dráždí a poškozují dýchací cesty.
• Olovo a zinek. Mohou být ve starších barvách, závaží, drobných kovových součástech. Pták je ukousne a otráví se.
• Rostliny. Některé pokojové rostliny jsou jedovaté. Před pořízením rostliny do místnosti s ptákem si ověřte její bezpečnost.

Další hrozby v bytě

• Otevřená okna a dveře při volném letu (útěk).
• Zrcadla a prosklené plochy, do kterých pták narazí.
• Ventilátory, sporáky, horké nádoby, otevřené nádoby s vodou (utonutí).
• Elektrické kabely, které papoušci okusují.
• Jiná domácí zvířata.

14. Kde ptáka koupit a na co se dívat

Nejlepším zdrojem je zkušený chovatel, který zná původ a zdraví rodičů, nebo specializovaný obchod s dobrou pověstí. Neobchodujte s lidmi, kteří nechtějí ukázat podmínky chovu. Neexistuje žádný spěch.

Kontrolní seznam při prohlídce

• Pták je čilý, sleduje okolí, má čistá, jasná oči a nozdry bez výtoku.
• Peří je hladké, přiléhavé, bez lysin, bez zasyceného znečištění kolem kloaky.
• Dýchání je klidné, bez zvuků a bez pohybů ocasu při každém nádechu.
• Chodidla a prsty jsou celé, bez deformací, s normálním počtem prstů a drápků.
• Ptáci v chovu jsou celkově v dobré kondici, klec je čistá.
• Prodejce zná věk ptáka a o původu mluví otevřeně.
• Pták je u ochranných druhů provázen potřebnými doklady (viz kapitola 20).

Zdravého ptáka neutopíte ani rychlým prodejem. Pokud vám prodejce neodpovídá, odejděte. Nekupujte ptáky „ze soucitu“ od chovatelů ve špatných podmínkách. Tím podporujete další obchod.

Kroužek

Mnoho chovatelských ptáků nese uzavřený kroužek na noze. Ten dokládá, že se pták narodil v zajetí. Nese rok, případně kód chovatele a pořadové číslo. U chráněných druhů mohou být označení a doklady povinné, viz zákony v kapitole 20.

15. Přivezení domů, karanténa a první dny

1. Připravte klec. Připravte klec s vodou a krmivem, které pták už zná. Zeptejte se prodejce, co jedl, a zachovejte ho.
2. Přeprava. Použijte pevnou přepravku, zakrytou látkou, v zimě chraňte před chladem a v létě před horkem. Nenechávejte ptáka v zaparkovaném autě.
3. Klid. Prvních několik dní pták nechte zvyknout. Nebraňte mu, aby se choval plaše. Mluvte tiše, neotravujte ho.
4. Karanténa. Pokud máte již jiné ptáky, nového držte odděleně v jiné místnosti. Doba je obvykle týdny, konzultujte ji s veterinářem. Ptáky ošetřujte nejdříve zdravé, pak nové, a po manipulaci si umyjte ruce.
5. Kontrola u veterináře. Zdravotní prohlídka u veterináře, který se ptákům věnuje, je dobrým začátkem. Veterinář může doporučit vyšetření trusu nebo další testy.
6. Sledování. V prvních týdnech si všímejte chuti, trusu, aktivity a dýchání.

Vždy kupujte ptáka tak, abyste měli čas se věnovat prvním dnům. Koupě před odjezdem na dovolenou je nešťastný nápad.

16. Chování, mluvení a jak ptáka učit

Řeč těla

• Načepýřené peří a pasivita mohou znamenat chlad nebo nemoc. Pokud trvá, vyhledejte veterináře.
• Ostražité sledování, zvednutá hlava značí zvědavost nebo strach.
• Cvakání zobákem, syčení jsou varovné signály.
• Čištění peří je běžné a zdravé, přehnané škubání ne.

Ochočení

Ochočování probíhá krok za krokem a s trpělivostí. Nejprve ptáka nechte zvyknout na vaši přítomnost, mluvte na něj, nabídněte pamlsek z dlaně u klece. Po týdnech se pak pták naučí brát potravu z prstu a později naskakovat. Nikdy ptáka nehoňte a nechytejte do ruky násilím. Strach je kontraproduktivní.

Mluvení

Mluvit se mohou naučit andulky, korely, žako a další papouškovití, ale schopnost je individuální. Nejčastěji se učí samci a ptáci, kteří žijí sami. Pokud držíte dva ptáky, naučí se spíš mezi sebou, ne od vás. Mluvení není ukazatelem spokojenosti a nelze ho vynucovat.

Křik a škubání

Příčiny jsou nuda, osamělost, nedostatek spánku, strach nebo zdravotní problém. Nejprve vylučte nemoc návštěvou veterináře, pak upravte režim, prostředí a zaměstnání. Na křik nereagujte hysterií, protože ho tím posilujete.

17. Zdraví a nemoci ptáků

Ptáci umějí příznaky nemoci dlouho skrývat, protože v přírodě slabý jedinec přitahuje predátory. Když už je nemoc vidět, bývá pokročilá. Proto se vyplatí pravidelně pozorovat i drobnosti.

Varovné příznaky

• Načepýřené peří, přisedání na dně klece, spánek ve dne.
• Ztráta chuti nebo naopak náhlé nadměrné pití.
• Změna trusu: barva, konzistence, množství. Zelený nebo žlutý průjem může provázet infekce.
• Dýchání s otevřeným zobákem, pohyb ocasu při každém nádechu, výtok z nosu nebo očí.
• Úbytek váhy (hrudní kost vystupuje).
• Kulhání, sražená chodidla, otlaky.
• Škubání peří, lysiny, svědění.

Při jakémkoli z těchto příznaků vyhledejte veterináře. Neléčte ptáka sami léky určenými pro lidi nebo jiná zvířata. Dávkování u drobných ptáků je velmi citlivé a chyba může být smrtelná. Ošetření sebejistě neodkládejte a nehledejte rady na diskusních fórech místo veterináře.

Nejčastější okruhy potíží (obecně)

Nemocného ptáka oddělte od ostatních v klidné, teplé místnosti. V případě náhlého zhoršení nelze čekat do druhého dne. Ptačí veterináři bývají specializovaní a dostupní ne vždy, proto si kontakt na nejbližšího najděte předem.

18. Psitakóza a další nákazy přenosné na člověka

Psitakóza, také ornitóza či papouščí nemoc, je onemocnění vyvolané bakterií Chlamydia psittaci. Podle materiálů Veterinární univerzity Brno se přenáší nejčastěji vdechnutím částic z dýchacích sekretů, trusu nebo prachu z peří nemocných ptáků. Přenos mezi lidmi je velmi vzácný. Ohroženi jsou veterináři, chovatelé exotického ptactva i drůbeže, zaměstnanci prodejen s ptáky nebo sokolníci.

Příznaky

U ptáků může nemoc probíhat bez příznaků, nebo s nechutenstvím, zánětem spojivek, dýchacími potížemi a zeleným až žlutým průjmem. U lidí se objevuje zimnice, bolesti hlavy a svalů, suchý kašel a zápal plic. Inkubační doba je podle veterinární univerzity 5 až 19 dní. Při podezření (horečka, kašel po kontaktu s ptáky) informujte lékaře, že máte doma ptáky.

Prevence

• Karanténa nově pořízených ptáků.
• Důsledná hygiena: mytí rukou, pravidelné čištění klecí, oddělení klecí od sebe.
• Vlhké čištění, nikdy nezametat na sucho, aby se nezvedal prach.
• Při práci s nemocným ptákem ochranné rukavice a roušku či respirátor.

Vakcína proti psitakóze není podle zdroje k dispozici. Léčba se opírá o antibiotika předepsaná veterinářem pro ptáky a lékařem pro lidi. Neléčte sami.

Ptačí chřipka a další

Ptačí chřipka (influenza ptáků) patří mezi nákazy, které se sledují a v případě výskytu se na ně vztahují opatření Státní veterinární správy. Chovatelé ptáků, kteří mají venkovní voliéru, by měli sledovat aktuální pokyny SVS ohledně uzavření chovů a zákazů, které se v době ohrožení vyhlašují. Podrobnosti o aktuální situaci vždy ověřujte na webu SVS, protože se rychle mění. Detaily o chovu drůbeže najdete v samostatných článcích.

19. Rozmnožování: kdy a zda do něj jít

Rozmnožování ptáků není jen zábava. Vyžaduje zkušenosti, prostor, zázemí pro mláďata a odpovědnost za jejich budoucnost. Mnoho chovatelů-začátečníků se do něj pustí bezděčně: dá páru budku a po týdnech mají snůšku.

Zvažte předem

• Máte kam umístit mláďata? Prodej není zaručený a přebytek nechtěných ptáků je problém.
• Jste připraveni na komplikace (zadržená vejce, opuštěná hnízda, nemoc mláďat)?
• Znáte původ a příbuznost páru? Příbuzenská plemenitba zvyšuje riziko vad.
• Je pár v dobré kondici a vhodně krmený?

Jak se rozmnožování vyhnout

Nenabízejte budky, hnízdní materiál ani nadbytek vaječné směsi. Páry můžete držet odděleně, nebo držet jedince stejného pohlaví, pokud se snášejí. Dlouhé světelné dny a bohaté krmení podporují hnízdění, proto dodržujte denní režim.

Pokud se rozhodnete chovat

Zaměřte se na zdravé, nepříbuzné rodiče a vhodné prostředí. Mláďata nechte s rodiči po dobu přiměřenou druhu, přejděte na krmení dospělých pomalu a odevzdávejte je jen novým majitelům, kteří vědí, do čeho jdou. Doporučujeme spojit se s místním chovatelským spolkem.

20. Zákony: CITES, ochrana zvířat a ptačí chřipka

Zde stručný přehled. Právní předpisy se mění, a pokud máte pochybnosti o konkrétním druhu, kontaktujte krajský úřad nebo ministerstvo životního prostředí.

Ochrana zvířat proti týrání

Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání zakazuje týrat zvířata a ukládá povinnost chovat je tak, aby se nezpůsobilo utrpení. Platí pro všechny ptáky. Klec, která neumožňuje základní pohyb, trvalé osamocení u společenských druhů nebo opomíjení péče mohou být posuzovány jako nevhodné zacházení.

Obchod s ohroženými druhy (CITES)

Zákon č. 100/2004 Sb. o obchodování s ohroženými druhy upravuje mimo jiné držení, registraci a prodej ohrožených živočichů. Podle informací ministerstva životního prostředí platí tyto zásady:

• Vlastníci a dlouhodobí držitelé exemplářů, které podléhají povinné registraci podle § 23 zákona, je musí zaregistrovat na krajském úřadu (v Praze na magistrátu). Úřad vydá registrační list pro každý exemplář.
• Při prodeji nebo nabízení takového exempláře je nutné opatřit ho upozorněním „CITES – povinné doklady“. Inzerát musí toto upozornění obsahovat. Kupující musí být písemně informován o své povinnosti registrace.
• U druhů z přílohy A platí zákaz obchodní činnosti (nákup, nabízení, prodej, držení za účelem prodeje), pokud není udělena výjimka. Tu vydávají krajské úřady v podobě potvrzení pro komerční použití.

Které druhy ptáků jsou ve které příloze, si zjistěte na webu ministerstva. Papoušci jsou do velké míry chráněni úmluvou, ale ne všichni: běžná andulka a nerozlučky jsou podle zkušeností chovatelů mimo povinnou registraci, avšak aktuální stav si vždy ověřte u úřadu. Kroužkování, čipování a odchovy mají zvláštní pravidla, která zde nepopisujeme.

Ptačí chřipka a veterinární předpisy

Ochranu před nákazami zvířat řeší veterinární zákon. V době vyhlášeného rizika ptačí chřipky může Státní veterinární správa nařídit omezení chovu ptáků venku, hlášení úhynů a další opatření. Sledujte aktuální oznámení SVS. Zvýšené úhyny ptáků hlaste veterináři.

Vypuštění do přírody

Uprchlého nebo nechtěného ptáka nikdy nevypouštějte. Zvíře odchované v zajetí obvykle nepřežije a mohlo by šířit nemoci. Použijte záchrannou stanici nebo útulek.

21. Kolik chov stojí: modelové příklady

Ceny kolísají podle regionu a roku, proto uvádíme jen strukturu výdajů, ne konkrétní částky. Zde dva modelové scénáře.

Příklad A: pár zebřiček v prostorné kleci

• Jednorázově: klec (širší, než se zdá nutné), bidla, misky, napáječka, sépiová kost, koupelna, hračky.
• Měsíčně: směs semen, zelenina, minerály, podestýlka.
• Příležitostně: preventivní kontrola u veterináře, rezerva na neočekávané ošetření.

Příklad B: jeden větší papoušek

• Jednorázově: velká, stabilní klec nebo voliéra, hrací stojan, pojistky na dvířka, přepravka.
• Měsíčně: pelety nebo kvalitní směs, zelenina, ovoce, hračky (rychle se spotřebovávají).
• Ročně: veterinární kontrola, případně vyšetření trusu a další testy.
• Dlouhodobě: plánování, kdo se o ptáka postará, když to nepůjde.

Pravidlo: čím větší pták, tím vyšší každá položka. Počítejte s rezervou na nemoc. Léčba ptáka u odborníka může stát mnohonásobek jeho pořizovací ceny.

22. Nejčastější chyby a mýty

23. Slovníček pojmů

• CITES: mezinárodní úmluva o obchodu s ohroženými druhy.
• Pelety: průmyslově vyrobené lisované krmivo s vyváženým složením.
• Voliéra: prostorný výběh nebo klec pro ptáky.
• Karanténa: oddělení nově pořízeného ptáka od ostatních.
• Pelichání: výměna peří, při které je pták často unavenější.
• Kloaka: společný vývod trávicí, močové a pohlavní soustavy ptáků.
• Psitakóza: infekce způsobená bakterií Chlamydia psittaci, přenosná i na člověka.
• Kroužek: označení na noze ptáka s údaji o odchovu.

24. Časté otázky o chovu exotického ptactva

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
• Zákon č. 100/2004 Sb., o obchodování s ohroženými druhy a o změně některých zákonů
• Ministerstvo životního prostředí: CITES, povinné informace pro držitele a obchodníky (stav 2025)
• Veterinární univerzita Brno: materiál o psitakóze (aviární chlamydióze)
• Státní veterinární správa: informace o ptačí chřipce a veterinární opatření
• Odborná literatura a poradenské materiály univerzit o chovu ptáků

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinářem ani právní poradenství. Přesné údaje o ochranných přílohách a registraci ověřte u příslušného úřadu.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet