733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Čich slepic: jak vnímají pachy a k čemu jim slouží

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z odborné práce o genech čichového epitelu kura (Koyama a Kawabata, Journal of Poultry Science, 2025), z přehledu o ptačích feromonech (Caro a Balthazart, 2010), z tiskové zprávy Max-Planck-Institutu o čichových genech ptáků (2008), z pokusů o čichu ptáků a pachu predátorů (Roth a kol., 2008) a z pokusů o učení kuřat podle pachu (Roper a Marples). Většina studií se netýká slepic přímo, proto u každého údaje uvádíme, o jakém druhu ptáka šlo.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Já jsem čichový specialista, nos mi slouží skoro na všechno. Slepice mají nos úplně jinde a používají ho jinak. Pojďme se podívat, co vlastně cítí, co jim čich dává a jak jim pomoct, aby jim zápach v kurníku nekazil zdraví.

1. Čich slepic v kostce

2. Kde má slepice nos

Slepice nemá nos v tom smyslu, jak ho známe u savců. Čichový orgán je ukrytý uvnitř hlavy a navenek se projevují jen dva malé otvory, nozdry. Najdete je po stranách horní části zobáku, krátce za jeho špičkou směrem k hlavě, zhruba tam, kde zobák přechází v čelo. U kura domácího jsou nozdry částečně zakryté jemným kožním záhybem, který bývá nazýván víčko nozdry nebo operculum. Chrání je před prachem, otruby a zrním, které slepice při krmení neustále rozhazuje.

Při zacházení se slepicí si nozder všimnete nejspíš jen při prohlídce hlavy. Mají být suché, čisté a symetrické. Vodnatý nebo zahnědlý výtok, otok kolem nich nebo kůrky patří k příznakům, které se řeší s veterinářem, ne doma. O těchto potížích píšeme dál a podrobně o nich pojednává také náš článek o kýchání a chrčení slepic.

Zajímavé je, že nozdry slouží ke dvěma věcem. Jednak vedou vzduch do dýchací soustavy, jednak nasměrují část proudu vzduchu k čichovému epitelu. Slepice tedy nevdechuje jen kvůli čichu, a proto je u ní obtížné oddělit pocit zápachu od pocitu dráždění sliznic.

3. Jak je čichový orgán postavený

Cesta pachu začíná u nozder, kde se vzduch vede do nosní dutiny. V ní leží svitky tenkých kostěných a chrupavčitých lamel, které se nazývají nosní skořepy. U ptáků jich bývá několik a mají dvě hlavní úlohy. Zvlhčují a ohřívají vdechovaný vzduch a jejich zadní část nese čichovou sliznici, tedy čichový epitel. Právě v něm sídlí smyslové buňky, které zachytí molekuly pachových látek rozpuštěné ve vlhkém hlenu.

Signál z buněk vede čichový nerv do čichové baňky, malé části předního mozku. Tam se informace zpracuje a putuje dál do dalších částí mozku. Velikost čichové baňky souvisí s tím, jak důležitý je čich pro daný druh. Ptáci, kteří hledají potravu podle vůně nebo nacházejí cestu podle pachů, mívají baňku poměrně velkou. Kur domácí patří k druhům, u nichž je čichový systém spíše střední a nepřevažuje nad zrakem.

K čichovému vnímání se připojuje ještě jeden systém: trigeminální (trojklaný) nerv. Ten nevnímá vůni jako takovou, ale dráždění, například štiplavost, pálení nebo chlad. Právě tímto nervem pravděpodobně slepice cítí amoniak nebo ostré páry dezinfekce. Rozdíl je pro chovatele praktický: i kdyby slepice měla zhoršený čich, nepříjemné dráždivé látky může stále vnímat.

4. Čichové receptory a geny: co ukazují studie

Dlouho se věřilo, že ptáci čich téměř nemají. Dnes víme, že to neplatí. Tisková zpráva Max-Planck-Institutu z roku 2008 shrnula srovnání čichových genů u devíti druhů ptáků. Kur domácí byl tehdy jediný pták s kompletně přečteným genomem a právě jeho analýza odhalila novou skupinu čichových receptorových genů, která se vyskytuje u všech zkoumaných ptáků, ale ne u ryb, savců a plazů. Její funkce byla v době zprávy neznámá. Počty genů se mezi druhy výrazně lišily: kiwi jich má zhruba šestkrát víc než sýkora modřinka nebo kanár. U zkoumaných druhů byla většina genů funkční, což autoři vykládají tak, že čich je pro ptáky důležitější, než se myslelo.

Přehled Caro a Balthazart z roku 2010 uvádí, že ptáci mají podle druhu zhruba 100 až 650 genů pro čichové receptory, zatímco savci jich mívají přes tisíc. Číslo specificky pro kura v přehledu uvedené není, proto ho zde nenabízíme. Důležité je, že rozmezí ukazuje: ptačí čich je menší než čich savců, ale nulový není.

Novější práce potvrzuje, že čichové receptory se u kura skutečně používají. Japonští autoři Koyama a Kawabata v roce 2025 v časopise Journal of Poultry Science zkoumali čichový epitel kura a prokázali tvorbu 18 čichových receptorů, 3 receptorů z rodiny TAAR (receptory vázané na stopové aminy) a 6 genů z dráhy, která přeměňuje čichový podnět na nervový signál. Autoři zdůrazňují, že čich pomáhá kuřatům a slepicím při výběru a získávání krmiva spolu se zrakem a chutí, a zároveň uvádějí, že informací o čichových receptorech kura bylo dosud málo. Z toho vyplývá opatrný závěr: slepice mají molekulární výbavu k detekci pachových molekul, ale přesné spektrum pachů, které rozeznají, zatím není popsané.

5. Slepice a jiní ptáci: srovnání čichu

V tabulce jsou jen druhy, o kterých máme ověřené zmínky ve zdrojích. Nepíšeme například o kachně, huse nebo krůtě konkrétní čísla, protože jsme je v použitých pramenech nenašli. Mezi druhy je velký rozdíl a závěr z jednoho ptáka na druhého je nespolehlivý. To platí i pro slepici.

6. Čich kuřat a před vylíhnutím

Nejlepší důkazy o tom, že kur pachy vnímá a učí se z nich, pocházejí z pokusů s čerstvě vylíhnutými kuřaty. Britští badatelé Roper a Marples zkoumali, jak kuřata zjistí, že je nějaký nápoj hořký. Kuřata dostávala vodu s hořkou chutí a zároveň s nějakým pachem a barvou. V jednom z pokusů pach mandlí urychlil učení vyhýbat se hořké vodě a překonal i vliv barvy: kuřata se mandlové vodě vyhýbala bez ohledu na to, jakou měla barvu. Vůně vanilky naopak žádný vliv neměla a kuřata se po 24 hodinách mandlovému pachu vyhýbala, vanilkovému ne. Autoři z toho usuzují, že pachy mohou řídit chování ptáků a někdy silněji než zrak, ale ne každý pach je stejně účinný.

V odborné literatuře se objevují i práce o tom, že zkušenost s pachy v době před vylíhnutím může ovlivnit pozdější reakce kuřat. Dostupnost úplných textů je však omezená a v tomto článku proto uvádíme jen to, co jsme mohli přečíst. Pro chovatele z toho plyne spíš obecná rada než přesný návod: první dny po vylíhnutí jsou pro učení kuřat velmi důležité a stabilní, čisté prostředí s dobře voňavým, nezatuchlým krmivem jim usnadní start.

Podrobnosti o odchovu kuřat najdete v našich článcích o krmení kuřat podle věku a o líhnutí kuřat den po dni. Tady jen zdůrazníme, že kuřata jsou po vylíhnutí velmi aktivní zkoumatelé: klovou do všeho, co se leskne nebo se hýbe, a čich jim pomáhá potravu dál rozlišit.

7. Čich a výběr krmiva

V práci z roku 2025 autoři výslovně uvádějí, že čich spolu se zrakem a chutí pomáhá kurům vybírat a získávat krmivo. Slepice na krmivo ale spoléhá hlavně očima: zrna vybírá podle velikosti, tvaru a barvy a chuťové pohárky na jazyku a v ústech jí dávají zpětnou vazbu až při ochutnání. Čich se uplatní především tehdy, kdy je krmivo zatuchlé, plesnivé nebo žluklé. Zvíře takové krmivo často odmítne nebo vybírá jen určité složky.

Chovatel z toho má dvě poučení. Zaprvé, neočekávejte, že slepice sama pozná zkažené krmivo. Plísně a toxiny mohou škodit i bez zřetelného pachu a slepice, která je hladová nebo nemá na výběr, sní i krmivo, které by jinak odmítla. Kontrolu kvality proto musíte dělat vy: krmivo by mělo mít čerstvou, příjemnou vůni, nemělo by být vlhké, hrudkovité, ani zatuchlé. Zadruhé, náhlá změna vůně nebo struktury krmiva může snížit příjem, proto přechod na nové krmivo děláme postupně. Sestavu krmení a jeho složení rozebíráme v článcích o krmení slepic a o výběru mezi směsí a obilím.

Čak radí

Já bych zkažené krmivo poznal čenichem okamžitě. Slepice ale ne vždy, hlavně když je hlad. Krmivo si proto sami přivoňte a prohlédněte, než ho nasypete do krmítka.

8. Čich a voda

Čistá voda se pozná i podle pachu. Stojatá, zakalená a zelená voda zapáchá a slepice ji pijí méně. Důležitější než pach je ale to, že se v ní množí bakterie a řasy. Vodu proto měníme každý den a napáječky pravidelně myjeme. Obsáhlejší rady k napájení najdete v samostatném článku o napáječkách. Přísady do vody, například vitaminy nebo ocet, mohou změnit chuť i vůni a slepice pak mohou pít méně. Pokud něco přidáváte, sledujte, jestli hejno pije stejně jako dřív, a při pochybnostech se poraďte s veterinářem.

9. Cítí slepice predátory?

Je to častá otázka, protože chovatelé chtějí vědět, jestli slepice „vycítí“ lišku nebo kunu dřív, než ji uvidí. Odpověď je opatrná: přímé pokusy se slepicemi, které by prokázaly, že se při pachu liščího nebo kuního trusu mění jejich chování, jsme ve zdrojích nenašli. Máme ale výsledky z jiných ptáků.

V pokusu Rotha a spolupracovníků (2008, Animal Behaviour) bylo 51 divokých pěnkavek mexických, které sedly ke krmítku. Vzduch s pachem kočičího nebo králičího trusu proudil přes průduchy tak, aby ptáci zdroj neviděli. Pěnkavky na pach kočičího i králičího trusu reagovaly: déle čekaly s prvním příjmem potravy, trávily méně času na krmítku a jedly kratší dobu. Reakce byla nejsilnější v prvních minutách. Autoři ovšem uvádějí jen částečný důkaz, že ptáci rozlišují pach predátora od pachu nepredátora.

V jiném pokusu, popsaném ve zprávě BirdGuides o práci v časopise Functional Ecology, španělští badatelé vkládali do budek sýkor modřinek pach fretky. Rodiče se do budky vraceli později a častěji jen přilétali k otvoru bez vstupu, krmili ale stejně často a zkrátili dobu v budce. Mláďata tím neutrpěla.

Z těchto studií vyplývá, že pach predátora může u některých ptáků vyvolat opatrnost. Nelze z nich ale odvodit, že slepice poznají predátora podle pachu a že bezpečný kurník můžeme vynechat. Ochranu před predátory řešte stavbou, nikoli spoléháním na instinkt slepic. Podrobnosti najdete v našem článku o ochraně slepic před kunou, liškou, dravci a potkany.

Lov a odchyt zvěře se v České republice řídí zákonem o myslivosti (zákon č. 449/2001 Sb.). Pokud k vám chodí predátor, nelovte ho ani nechytejte na vlastní pěst, ale obraťte se na místní myslivecké sdružení nebo na příslušný orgán. Ze zákona o ochraně zvířat proti týrání (č. 246/1992 Sb.) pak plyne, že se zvířata nesmí trápit ani při obraně chovu.

10. Pachy v hejnu a mezi pohlavími

Slepice jsou společenské. Vzájemně se rozpoznávají hlavně podle vzhledu, hlasu a chování, o čemž pojednává článek o paměti a inteligenci slepic. Čich se na tom podílí zřejmě málo. U ptáků se však obecně uvažuje o chemických signálech, takzvaných feromonech. Přehled Caro a Balthazart (2010) nazvaný „Pheromones in birds: myth or reality?“ shrnuje důkazy a upozorňuje, že u kura jsou pokusy vzácné.

Jeden z nich ale přehled zmiňuje: kohouti projevovali méně pokusů o páření u slepic, kterým byla operativně odstraněna mazová žláza. Rozdíl zmizel, když kohoutům zničili čichovou baňku a zbavili je tím čichu. Autoři z toho vyvozují, že sekret mazové žlázy může působit jako pachový signál při pohlavním chování. Jde o pokus ve vědecké oblasti, ne o návod k zásahům; operace na zvířeti není chovatelská praxe a žádné takové zákroky se nedělají.

Souhrnně: čich může hrát roli při námluvách, ale chování kohouta v hejně je dáno hlavně zrakem a hlasem. Více o vztazích v hejně najdete v článku o kohoutu v hejně.

11. Mazová žláza a vůně peří

Slepice má jedinou kožní žlázu, mazovou (kostrční) žlázu nad kořenem ocasu. Vylučuje vosk a olej, kterým slepice při čištění peří natírá. Je důležitá pro péči o peří a ochranu před vlhkostí. Podle uvedeného pokusu může její sekret nést i pachovou informaci. Jaké látky přesně, zdroje, které jsme četli, nerozebírají, a proto je nebudeme domýšlet.

V praxi je dobré mazovou žlázu nepoškozovat a při prohlídce ji nechávat na pokoji. Pokud se kolem ní tvoří zánět nebo strup, jde o věc pro veterináře. O stavbě těla a peří píšeme v článcích o peří a anatomii slepice.

Čak radí

Vůně slepic je pro mě skoro nepostřehnutelná, a když ano, tak voní prachem a zrním. Zdravá slepice nesmrdí. Pokud zjistíte nepříjemný zápach z hejna, hledejte příčinu v podestýlce, vodě nebo zdraví.

12. Amoniak a dráždivé látky v kurníku

Nejdůležitější praktická kapitola o čichu slepic nezačíná u slepic, ale u kurníku. Trus slepic obsahuje dusíkaté látky a v mokré, špatně větrané podestýlce z nich vzniká plyn amoniak. Cítíte ho jako štiplavý, pronikavý zápach. Pro slepici je horší než pro vás, protože její hlava je blízko podestýlce a dýchací soustava ptáků je velmi citlivá. Amoniak dráždí oči, sliznice nosu a hrdla a poškozuje řasinky, které čistí dýchací cesty. Takto oslabená sliznice se snadněji zanítí a pak se do hry dostávají infekce.

Obecné pravidlo pro chovatele zní prostě: pokud cítíte amoniak vy, je ho v kurníku už příliš. Lidský nos začíná amoniak zachycovat při koncentracích, které už mohou škodit, a proto zápach nesmíme brát jako bezpečný ukazatel. Přesné limitní hodnoty zde neuvádíme, protože jsme je z použitých zdrojů neověřovali; pro velkochovy je určují předpisy a doporučení a pro malý chov platí, že kurník nesmí štiplat v očích.

Příznaky, že zápach slepicím škodí

• slzení, červené nebo zalepené oči,
• kýchání, chrčení, vodnatý výtok z nozder,
• slepice sedí načepýřeně a nechtějí z kurníku ven,
• snížená snáška a horší přírůstek u mladých,
• štiplavý zápach hned po otevření dvířek.

Jak zápach snížit

1. Udržujte podestýlku suchou. Mokrá podestýlka je hlavní příčinou. Stačí vyměnit promočená místa.
2. Zajistěte větrání nad úrovní slepic, aby nefoukalo přímo na bidla. Větrání neznamená průvan.
3. Zkontrolujte napáječku. Kapající napáječka podestýlku promáčí.
4. Nepřehuštěte kurník. Víc slepic znamená víc trusu a vlhkosti.
5. Pravidelně odstraňujte trus pod bidly.

Podrobné rady najdete v našich článcích o zápachu z kurníku, o podestýlce, o dezinfekci a o zateplení kurníku. Tady je klíčové jen to, že čich slepic vás nemusí varovat tak dobře jako váš vlastní.

13. Vonné látky, bylinky a oleje

Do kurníku se často dávají bylinky, například levandule nebo máta, a chovatelé se ptají, jestli to slepicím vyhovuje. Obecně platí, že mírná vůně bylinek slepicím neublíží, ale silná vůně, parfémy, osvěžovače vzduchu a esenciální oleje v uzavřeném prostoru jsou nevhodné. Dýchací soustava ptáků je citlivá a vonné spreje či svíčky patří mimo kurník. Více se bylinkami zabýváme v samostatném článku o levanduli a bylinkách v kurníku.

Pokud používáte bylinky jako podestýlku nebo do hnízd, vždy je vybírejte čerstvé, suché a bez plísní. Na parazity se nespoléhejte jen na vůni. Proti všenkám a roztočům pomáhá hlavně čistota a odborně doporučené postupy.

14. Ztráta čichu a nemoci nosu

Zda slepice něco necítí, nepoznáte tak, jak to poznáte u psa. Slepice nemá zvláštní čichové chování, kterého byste si všimli. O problémech se čichem se dozvíte nepřímo, přes příznaky v dýchacích cestách: výtok z nozder, oteklé podočnicové dutiny, kýchání, chrčení nebo zápach z hlavy. Tyto příznaky mohou mít řadu příčin od prachu a amoniaku po infekce. Příčinu určí veterinář, doma se nehádá.

Nozdry mohou být ucpané zaschlým hlenem, prachem nebo drobnými částicemi podestýlky. Nezkoušejte nozdry čistit hrubě; šetrně otřete okolí vlhkým hadříkem a vyhledejte veterináře, pokud potíž nezmizí. Léky a přípravky, zejména antibiotika, nasazuje jen veterinář a my žádné dávkování neuvádíme.

Nemoci dýchací soustavy a související infekce rozebíráme v článcích o kýchání slepic, o nemocech slepic a o newcastleské chorobě. Při podezření na nákazu, která se hlásí, informujte veterináře, aby postupoval podle předpisů.

15. Čich v souhře s dalšími smysly

Kombinace smyslů dává slepici obraz světa. Zrak je dominantní, o čemž je samostatný článek o zraku slepic. Sluch, rozebraný v článku o sluchu, jí zprostředkuje hlasy hejna a varování. Chuť, popsaná v samostatném článku o chuti, slouží při ochutnávání. Čich jen doplňuje: potvrdí nebo odmítne něco, co už slepice spatřila nebo zaslechla. V pokusu s kuřaty se ukázalo, že pach dokáže zesílit nebo překrýt účinek barvy, ale u dospělé slepice jde zpravidla o doplněk.

16. Mýty a fakta o čichu slepic

17. Praktické zásady pro chovatele

1. Kurník udržujte suchý a větraný, aby se netvořil amoniak.
2. Krmivo skladujte v suchu a před podáním ho přivoňte.
3. Vodu měňte denně, napáječky myjte.
4. Nepoužívejte vonné spreje, oleje ani svíčky v kurníku.
5. Při výtoku z nozder, otoku hlavy nebo kýchání kontaktujte veterináře.
6. Spoléhejte na pevný kurník, ne na „čich“ slepic, pokud jde o predátory.
7. Při dezinfekci kurník vyvětrejte a nechte uschnout.

Čak radí

Můj tip: každé ráno si při otevírání kurníku nasaďte „psí nos“. Pokud vám pach štípe v nose nebo v očích, slepicím je hůř než vám.

18. Modelové situace z kurníku

Situace 1: kurník štípe v nose

Ráno otevřete dvířka a ucítíte štiplavý pach. Podestýlka u napáječky je mokrá a slepice jsou načepýřené. Postup: vyndejte mokré části podestýlky, opravte nebo posuňte napáječku, přidejte suchou podestýlku a zkontrolujte větrací otvory. Pak sledujte hejno několik dní. Pokud se objeví kýchání, výtok z nozder nebo apatie, zavolejte veterináře. Pach je upozornění, ne diagnóza.

Situace 2: slepice odmítají nové krmivo

Koupili jste jiné krmivo a slepice se k němu nemají. Příčinou může být odlišná vůně, struktura nebo chuť, ne nutně vada. Přivoňte, zkontrolujte datum a stav obalu. Pokud je krmivo v pořádku, mísení se starým krmivem po několik dní usnadní přechod. Pokud zatuchle páchne nebo je vlhké, nepodávejte ho a řešte reklamaci.

Situace 3: po noční návštěvě predátora je kurník cítit cizím pachem

I když se predátor dovnitř nedostal, hejno může být rozrušené. Zkontrolujte pletivo a zámky, odstraňte případné zbytky a nechte slepice uklidnit. Nespoléhejte na to, že pach odradí návštěvu příště. Zpevněte zabezpečení podle článku o ochraně slepic. Na lov nebo odchyt se řiďte zákonem o myslivosti a obraťte se na odborníky.

Situace 4: čerstvě vylíhnutá kuřata a neznámé pachy

Kuřata v prvních dnech zkoumají vše kolem a učí se podle zkušeností. Dbejte, aby krmivo i podestýlka byly čisté a nezapáchaly, a nepřidávejte do odchovny silně vonící látky. Dobrý start usnadní pozdější krmení i zdraví. Podrobnosti najdete v článcích o odchovu kuřat.

Čak radí

Čich je dobrý pomocník, ale slepice nemají psí nos. Co jim neukáže pach, ukážou oči a uši, a to, co jim v kurníku nezkazí vzduch, je jen na vás.

19. Nejčastější chyby

• Domněnka, že slepice zkažené krmivo nepozře.
• Přehlížení amoniaku, protože si na zápach chovatel zvykne.
• Používání osvěžovačů vzduchu, olejů a svíček v kurníku.
• Přílišné spoléhání na „vůni“ bylinek proti parazitům.
• Silná dezinfekce bez vyvětrání.
• Domněnka, že pach predátora slepice ochrání.
• Podceňování prvních příznaků dýchacích potíží.

Každá z těchto chyb se dá snadno napravit. Základem je sledovat hejno, vzduch v kurníku a kvalitu krmiva a vody. Krátká denní kontrola trvá pár minut, a přitom odhalí většinu potíží dřív, než se rozvinou.

20. Kontrolní seznam pro týdenní prohlídku

1. Přivoňte k podestýlce v rozích a u napáječky.
2. Zkontrolujte, zda neštípe v očích po otevření kurníku.
3. Prohlédněte nozdry několika slepic: čisté a suché.
4. Přivoňte krmivo a zkontrolujte vlhkost a hrudky.
5. Umyjte napáječky a krmítka.
6. Zkontrolujte větrací otvory, aby nebyly ucpané.
7. Zapište si změny v chování hejna.

21. Slovníček pojmů

22. Časté otázky o čichu slepic

Shrnutí

Čak radí

Teď víte, jak slepice cítí a proč jim víc než vůně záleží na čistém a suchém kurníku. Kvalitní krmivo, napáječky i podestýlku najdete v nabídce Časkrmení, kdyby vám něco chybělo.

Zdroje a právní předpisy

• Koyama K., Kawabata F.: Expression of Olfactory Sense-Related Genes in Chicken Olfactory Epithelium, The Journal of Poultry Science, 2025.
• Caro S. P., Balthazart J.: Pheromones in birds: myth or reality?, Journal of Comparative Physiology A, 2010.
• Max-Planck-Institut: Do birds have a good sense of smell? (tisková zpráva o čichových genech ptáků, 2008).
• Roth T. C., Cox J. G., Lima S. L.: Can foraging birds assess predation risk by scent?, Animal Behaviour, 2008.
• Roper T. J., Marples N. M.: Odour and colour as cues for taste-avoidance learning in domestic chicks.
• BirdGuides: Birds can detect predators using smell (zpráva o studii v časopise Functional Ecology).
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.
• Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinářem. Většina citovaných studií se týká jiných ptačích druhů nebo kuřat a výsledky nelze mechanicky přenášet na všechny slepice. U potíží se zdravím kontaktujte veterináře.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.