733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Co je kapoun: rozdíl oproti kohoutovi, zákon a chov

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek shrnuje obecně známé poznatky z chovatelské a veterinární literatury a z právní úpravy ochrany zvířat. Konkrétní údaje o zákonech si před jednáním ověřte u své krajské veterinární správy nebo u veterináře.

1. Kapoun v kostce

2. Co je to kapoun a odkud slovo pochází

Kapoun je kohout, který přišel o varlata ještě před pohlavní zralostí. Takový zákrok se v odborné řeči nazývá kapounizace, v obecném smyslu jde o kastraci. Slovo „kapoun“ je v češtině staré a stejnou podobu mají i názvy v jiných jazycích: německy Kapaun, anglicky capon, francouzsky chapon, italsky cappone. Všechny vycházejí z latinského základu a označují právě kastrovaného kohouta, nikoli samostatné plemeno.

V běžné řeči se ale pojem často zjednodušuje. Někdy se tak lidově říká každému velkému a tučnému kohoutovi, někdy dokonce jakémukoli většímu kuřeti ze stánku. To je nepřesné. Pravý kapoun je vždy kohout po kastraci a vždy jde o jednotlivý, individuálně ošetřený kus.

Samčí hormony, především testosteron, vznikají hlavně ve varlatech. Jakmile varlata chybí, tělo se vyvíjí odlišnou cestou. Výsledkem je pták, který bývá větší, tišší a odlišně stavěný než plnohodnotný kohout téhož plemene a věku.

3. Kapoun a kohout: rozdíly v těle a chování

Rozdíly mezi kohoutem a kapounem se projevují postupně s dospíváním. U mladého kohoutka ještě nejsou patrné, ale od zhruba třetího až čtvrtého měsíce začíná být srovnání zajímavé.

Praktický rozdíl pro chovatele: kapoun nepotřebuje hájit území. Nezajímají ho vlastní „harém“, soupeři ani teritorium. To dělá ze skupiny kapounů poměrně pokojné společenství, kde se nepoperou při první příležitosti. Právě klid je hlavním důvodem, proč tradiční kapouní chov kladl důraz na krmení a čas, nikoli na výběh a soupeření.

4. Proč kapoun vypadá a chová se jinak: role pohlavních hormonů

Varlata nejsou jen zdrojem spermií. Jsou i hormonální žlázou. Produkují androgeny, zejména testosteron, který u ptáků ovlivňuje několik oblastí najednou: růst hřebínku a lalůčků, vývoj ostruh, hlasovou aktivitu, agresi a pohlavní pud, ale také metabolismus tuků a bílkovin.

Po odstranění varlat tyto signály zmizí. Pták se potom podobá spíše jiné „hospodářské“ kategorii: klidný, ukládající tuk, s menší pohyblivostí. Maso bývá protkané drobnými tukovými vláknitými kapilárami, což vysvětluje známou šťavnatost. Zároveň kapoun roste pomaleji než brojler, ale déle, takže porce na kost bývá velká a celková váha vyšší než u běžného kohouta.

Je důležité rozlišit dvě věci. Změny u kapouna jsou přirozeným důsledkem chybějícího samčího hormonu, nikoli přídavkem cizích látek do masa. Zákrok s dodáváním hormonů zvenčí je naopak v Evropské unii zakázaný, viz kapitola 8.

5. Stručná historie kapounů

Kapounizace je velmi stará praxe. Zmínky o ní se objevují už v antickém Římě, kde podle tradovaného výkladu měl římský zákaz výkrmu slepic podnítit hledání obcházení, a kastrovaný kohout se ukázal jako pták, který snadno tloustne a dává výjimečné maso. Přesné okolnosti jsou ale předmětem dohadů historiků. V pozdním středověku a v renesanci se kapoun stal luxusním jídlem pro šlechtické a bohaté měšťanské stoly. V kuchařských knihách se objevuje jako slavnostní pokrm, často plněný, pečený celý a podávaný o významných svátcích.

Ve francouzské, italské i španělské tradici zůstal kapoun spojen s Vánocemi. Například ve Španělsku a ve Francii se kapouni tradičně prodávají na adventních trzích a jejich chov má dlouhou regionální tradici. V českých zemích byl kapoun dlouho pokrmem zámožných domácností a statků. Postupně ho vytlačila rychlá a levná produkce brojlerů, takže dnes patří spíše k historickým a gastronomickým kuriozitám.

Zároveň se změnil pohled společnosti na zacházení se zvířaty. To, co dřív nikoho nepobouřilo, je dnes považováno za zásah vyžadující odborný dohled a ohledy na bolest.

6. Jak vypadá kapounizace a proč je to vážný zákrok

U ptáků leží varlata uvnitř tělní dutiny, u páteře v blízkosti ledvin, nikoli zvenku jako u savců. Zákrok proto není jednoduchý střih. Jde o operaci otevírající tělní dutinu, při které chirurg musí varlata odstranit celá a bez roztržení, protože i zbylý kousek tkáně může znovu vytvářet hormony. Takový pták se potom označuje jako „slip“ a nemá vlastnosti pravého kapouna, jak vysvětlujeme v kapitole 14.

Zákrok se v zahraničních tradičních chovech provádí na mladých kohoutcích, tedy před pohlavní dospělostí, což vyžaduje i evropská definice kapouna. Praktické provedení ale tvoří odborné veterinární know-how, které zde záměrně nepopisujeme. Důvod je jednoduchý: jde o chirurgii, nikoliv o domácí zručnost.

Rizika zákroku

• bolest během operace i po ní, zejména bez řádné anestezie a analgezie,
• krvácení z blízkosti velkých cév a ledvin,
• infekce operační rány a zánět dutiny,
• nedokonalé odstranění tkáně a vznik neúplného kapouna (slipu),
• zvýšená úhynnost mláďat po zákroku,
• stres a zpomalení růstu v prvních týdnech.

V praxi dnes v České republice není kapounizace běžně nabízená služba. Pokud by vás téma zajímalo prakticky, obraťte se na místního veterináře nebo krajskou veterinární správu, kteří vám sdělí aktuální právní stav.

7. Právní rámec: zákon na ochranu zvířat a veterinární péče

Základním předpisem je zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (znění platné od 1. 4. 2025, čteno na zakonyprolidi.cz). Podle § 4 odst. 1 písm. g) je zakázáno provádět chirurgické zákroky, jejichž účelem je změnit vzhled nebo jiné vlastnosti zvířete, a to i v anestezii; zákon uvádí příklady jako kupírování uší nebo amputace drápů či zubů z nelékařských důvodů. Výjimky stanoví § 7 odst. 3 a 4. Ty se týkají například kastrace selat, jehňat, kůzlat a telat v prvních dnech života nebo některých zásahů u drůbeže v prvním dni života (například zkracování ostruh či zobáku), ale kastrace kohoutů mezi nimi uvedena není.

Zároveň § 7 odst. 1 vyžaduje, aby zásahy působící bolest probíhaly jen po celkovém nebo místním znecitlivění zvířete a aby je prováděla osoba k tomu oprávněná podle veterinárního zákona. Krvavé zákroky smí provádět pouze způsobilá osoba (§ 4 odst. 1 písm. j).

Z toho plyne praktický závěr: kapounizace jako zákrok provedený kvůli chuti a vlastnostem masa se do českého právního rámce nehodí. Domácí provedení je navíc zcela nepřípustné a mohlo by být posuzováno jako týrání. Případné výjimky (například skutečný zdravotní důvod) posuzuje veterinář. Jistotu vám dá krajská veterinární správa, protože předpisy se mění.

Pojem „kapoun“ vymezují i obchodní normy EU pro drůbeží maso, tedy nařízení Komise (ES) č. 543/2008 (v době psaní mimo jiné s ohledem na pozdější změny): kapoun je kohout chirurgicky vykastrovaný před pohlavní dospělostí a poražený nejdříve ve věku 140 dnů; po kastraci musí být vykrmován nejméně 77 dní. Pro označování masa jako „kapoun“ tedy platí přísné podmínky.

8. Chemická kapounizace a proč je v Evropě zakázaná

V minulosti se v některých zemích (zejména mimo Evropu) používala tzv. chemická kapounizace. Spočívala v podání hormonálního preparátu, nejčastěji ve formě implantátu pod kůži krku, který mohl potlačit samčí projevy. Takový postup byl často levnější a rychlejší než chirurgie, ale má vážná rizika pro spotřebitele i zvíře: zbytky hormonů v tkáni a nejistý vliv na zdraví lidí.

V Evropské unii platí přísný zákaz použití hormonálních látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem pro podporu růstu hospodářských zvířat. Zákaz vychází z evropské směrnice 96/22/ES a navazujících předpisů a v Česku se provádí národní legislativou o veterinární péči a léčivech. Zjednodušeně: maso z ptáků, kterým byly takové látky podány, se nesmí uvádět na trh.

Chovatel proto v žádném případě nesmí kupovat ani používat „kapounizační implantáty“, ať už je nabízí zahraniční e-shop nebo známý. Jde o nelegální a potenciálně nebezpečný postup.

9. Kapouni v zahraničí: Francie, Itálie, Španělsko a jinde

Kapouni jsou dodnes součástí gastronomických tradic několika evropských zemí. Zákonná pravidla a rozsah chovu se ale liší, a proto je třeba brát následující přehled jako orientační.

Důležité je, že evropské trhy s kapouny kladou důraz na původ, plemeno, dobu chovu a způsob zákroku. V některých zemích se tradice drží a zákrok se provádí při dodržení pravidel, v jiných se od něj upustilo. Pro české čtenáře z toho plyne jednoduché sdělení: pokud kupujete dovezeného kapouna, ptejte se na původ a na doklady o chovu a pravidlech.

10. Maso kapouna: chuť, struktura a výživa

Maso kapouna je tradičně popisováno jako jemné, šťavnaté a méně „pevné“ než maso starého kohouta. Důvodů je několik. Kapoun žije déle než brojler, takže maso stihne dozrát, získat chuť a zároveň ukládá jemný tuk v prsou i ve stehnech. Chybějící samčí hormony zabraňují tvrdnutí svalů, které je typické pro pohybově aktivního kohouta.

Chuť a textura

Kuchaři oceňují hlavně jemnost vláken, plnější chuť a to, že maso při pečení nevysychá. Chuť bývá plnější než u rychle rostoucího kuřete a výraznější než u slepice.

Velikost a výtěžnost

Typický kapoun bývá větší než běžné kuře. Hmotnost se podle plemene, krmení a stáří obvykle pohybuje řádově v jednotkách kilogramů. Přesné číslo vždy závisí na plemeni a délce výkrmu. Pro orientaci počítejte, že velký kapoun uživí jedním kusem větší rodinnou tabuli.

Výživové hodnoty

Drůbeží maso je obecně dobrým zdrojem bílkovin a vitamínů skupiny B. Kapoun bývá tučnější než běžné kuře, takže má vyšší energetickou hodnotu. Pokud tuk nevyhovuje, lze kůži před konzumací odstranit. Přesné výživové tabulky závisí na plemeni a výkrmu, proto je nevymýšlíme.

11. Zvláštnosti chovu kapounů

Pokud se tradiční kapouní chov vůbec zvažuje, liší se od běžného chovu kohoutů v několika bodech. Pamatujte, že následující body popisují hlavně principy z historie a ze zahraničních chovů, nikoli návod k provedení zákroku.

• Doba chovu je delší. Kapoun se nevykrmuje v řádu týdnů jako brojler, ale v řádu měsíců; EU vyžaduje poražení nejdříve ve 140 dnech. Chovatel tedy počítá s mnohem vyššími náklady na krmivo a čas.
• Potřeba prostoru. Pták roste do velké váhy, a proto potřebuje dostatek místa k pohybu, bidla odpovídající velikosti a suchou čistou podestýlku. O výběhu a plotech píšeme ve článku o výběhu pro slepice.
• Klidné prostředí. Kapouni nemají potřebu soupeřit, ale stres jim škodí stejně jako jiné drůbeži. Hlídejte hluk, rušení a změny krmení.
• Citlivost na teplo a zimu. Těžší pták hůře snáší horko. V létě zajistěte stín a čerstvou vodu, v zimě suchý kurník bez průvanu.
• Kontrola zdraví. Tučnější pták je náchylnější k tlaku na nohy, k zánětům chodidel a k dechovým potížím. Pravidelně jej prohlížejte.

Kapouni se obvykle chovají odděleně od vaječných nosnic. Hlavní důvod není agresivita, ale odlišné nároky na krmení, protože nosnice potřebují vápník na skořápky, zatímco kapoun by se jím zbytečně zatěžoval.

12. Krmení a výkrm

Správné krmení rozhoduje o výsledné kvalitě masa. Tradiční evropské chovy kapounů používají pomalejší krmné programy s obilninami a mléčnými složkami v závěrečné fázi. Konkrétní složení se řídí plemenem a místní tradicí.

Zásady

• Do věku několika týdnů krmte kvalitní startér jako u ostatních kuřat, viz náš článek o krmení kuřat podle věku.
• V růstovém období používejte vyváženou směs s dostatkem bílkovin.
• V závěrečné fázi tradičně převažuje energetičtější krmení (obilniny), které podporuje ukládání jemného tuku.
• Vždy zajistěte čerstvou vodu, kvalitní grit a pravidelný režim krmení.
• Kapoun nepotřebuje směs pro nosnice s vysokým obsahem vápníku.

Hlídejte také hmotnost. Příliš rychlé nebo jednostranné krmení vede k obezitě, problémům s končetinami a horší kvalitě masa. Raději pomalu, ale stabilně.

Konkrétní krmné dávky pro vaše plemeno zkonzultujte s výrobcem krmiva nebo veterinářem. Nevymýšlíme zde čísla, která by u jiného plemene mohla škodit.

13. Která plemena se pro kapouny tradičně hodí

Pro kapouny se tradičně volí středně těžká až těžká plemena s dobrou stavbou těla a klidnou povahou. Jde obvykle o plemena duálního typu nebo masná plemena, která dosahují větších hmotností. V Evropě to byla například regionální plemena z Francie, Itálie a Španělska. U nás se historicky používala těžší plemena kombinovaná, ať už původní nebo importovaná.

Lehká vaječná plemena s malou tělesnou hmotností se pro kapouny nehodí: kapoun by z nich byl příliš malý a nákladný. O vlastnostech jednotlivých plemen píšeme v našem atlasu plemen slepic.

• Pro velikost těla vybírejte těžší masný nebo kombinovaný typ.
• Pro klid a snadnou manipulaci volte plemena známá mírnou povahou.
• Pro chuť masa se tradičně vybírala pomaleji rostoucí plemena.

14. Poularda, slip a další podobné pojmy

Při čtení o kapounech narazíte na několik příbuzných slov.

• Poularda je kastrovaná slepice, tedy samice s odstraněným vaječníkem. Cíl je podobný: jemnější a tučnější maso. Ve francouzské kuchyni (poularde) jde o tradiční pojem, i když dnes se tak někdy označuje i prostě dobře vykrmená mladá slepice.
• Slip je neúplný kapoun, u kterého po zákroku zůstal zbytek tkáně produkující hormony. Takový pták má částečně samčí vlastnosti a nedosahuje kvality masa pravého kapouna.
• Kapounek, kapounové maso se v obchodech někdy používá pro „kapounovitě“ vykrmené kuře. Zkontrolujte, zda jde o doslovný význam.
• Kohout mladý (kohoutek) je nekastrovaný samec ve věku do prvních měsíců, jehož maso se tradičně využívalo jako mladé kuře.

15. Alternativy: jak získat kvalitní maso bez kastrace

Dobrá zpráva je, že chuťově zajímavé maso lze získat i bez chirurgického zásahu. Postup je jednoduchý, ale vyžaduje čas.

1. Vyberte pomalu rostoucí plemeno nebo hybrida. Pomalejší růst znamená lépe vyvinuté svalové vlákno a plnější chuť.
2. Prodlužte dobu chovu. Maso, které dozrává týdny navíc, má lepší chuť, než maso z velmi rychlého růstu.
3. Zajistěte pohyb a klid. Pták s dostatkem místa a bez stresu má lepší kvalitu masa.
4. Kvalitní krmení. Vyvážená směs a závěrečná fáze s obilninami podporují zbarvení a šťavnatost.
5. Oddělte kohouty od slepic. Bez hormonálního napětí se ptáci méně perou a klidněji tloustnou.
6. Nechte maso po zpracování zrát. Vychlazení a zrání v chladu zlepší křehkost.

Pro ty, kdo chtějí „kapounovitý“ zážitek, je proto rozumnou volbou prostě pomalu vykrmený a dobře zrající kohout nebo mladá kuře z pomalého chovu. Otázku chovu kohoutů a života kohouta v hejnu řešíme ve článku Kohout v hejně a o zpracování doma v článku o škubání a zpracování drůbeže.

16. Jak poznat pravého kapouna při nákupu

Protože slovo „kapoun“ není v obchodě vždy přesně hlídané, doporučujeme tato pravidla:

• ptejte se prodejce na původ a způsob chovu,
• požadujte informaci o stáří a hmotnosti kusu,
• u dovezeného zboží sledujte označení původu a údaje na obalu,
• pozor na příliš nízkou cenu, pravý kapoun je dražší než běžné kuře,
• nekupujte zvířata nebo maso z neověřených zdrojů.

Pro nákup masa platí obecná pravidla pro označování drůbežího masa: informace o původu, datum spotřeby a podmínky skladování.

17. Příprava v kuchyni

Kapoun se tradičně připravuje celý. Nejčastější způsob je pomalé pečení v troubě, někdy s nádivkou. Maso doporučujeme před pečením nechat temperovat při pokojové teplotě a během pečení ho podlévat vlastní šťávou.

Z hygienického hlediska se drůbeží maso musí tepelně upravit tak, aby bylo důkladně prohřáté i uvnitř, a surové maso se nemá dotýkat jiných potravin. Syrovému drůbežímu masu se věnuje také téma salmonely, které rozebíráme u syrových vajec.

18. Mýty a fakta

19. Nejčastější chyby a nedorozumění

• záměna kapouna s obyčejným velkým kohoutem,
• pokus o zákrok bez veterináře,
• nákup „kapounů“ bez ověření původu,
• příliš krátký výkrm a zklamání z chuti,
• chov v těsném prostoru, který zhoršuje zdraví nohou,
• přílišné tučnění a obezita,
• zanedbání hygieny při zpracování.

20. Slovníček pojmů

21. Dobré životní podmínky zvířat a etický pohled

Kapounizace je téma, které rozděluje chovatele i spotřebitele. Na jedné straně stojí kulturní tradice a kuchařské umění, na druhé straně otázka, zda je zásah do těla zvířete kvůli chuti masa ospravedlnitelný. Evropské právo i české předpisy vycházejí z toho, že zvíře je cítící bytost, a proto musí být každá bolest omezena na nezbytné minimum.

Podívejte se na věc prakticky. Pokud je cílem jemné maso, existují způsoby, které nevyžadují operaci: vhodné plemeno, delší chov, klidné prostředí, dobré krmení a zrání masa. Spotřebitelé i chovatelé stále častěji volí právě tuto cestu. Kapoun zůstává specialitou pro znalce, nikoli standardem.

Co znamená dobrý chov kohoutů obecně

• dostatek prostoru, aby se pták mohl volně pohybovat,
• suchá a čistá podestýlka,
• bidla ve vhodné výšce a velikosti,
• stálý přístup k čerstvé vodě a krmivu,
• ochrana před stresem, predátory a extrémním počasím,
• včasná péče veterináře při onemocnění nebo zranění,
• šetrné a rychlé zpracování bez zbytečného utrpení.

Pokud pěstujete drůbež na maso doma, je důležité znát i pravidla pro porážku. Ta má být rychlá, provedená zručně a s ohledem na zvíře. Podrobnosti najdete v našem článku o zpracování drůbeže doma a v právních předpisech o ochraně zvířat při usmrcování.

22. Co s přebytečnými kohouty v malém chovu

Z objednaných kuřat bývá přibližně polovina kohoutků. To je pro mnoho zahrádkářů překvapení. Právě proto se téma kapounů vrací: chovatelé hledají smysluplné využití samců. Možnosti jsou následující.

Pro většinu chovatelů je nejpraktičtější kombinace prvních dvou možností. Více o životě kohouta v hejnu najdete v našem článku Kohout v hejně a o výběru plemen v atlasu plemen slepic.

23. Plánování chovu masové drůbeže na vánoční stůl

Mnozí zájemci o kapouny to dělají kvůli Vánocům. Je dobré proto počítat s časovou osou. Následující tabulka je jen orientační a vychází z toho, že pomalu rostoucí plemeno potřebuje na slušnou hmotnost zhruba půl roku.

Pokud jste článek začali číst až dnes, tedy koncem října, na letošní vánoční stůl už rozhodně nestihnete vychovat nového pomalu rostoucího ptáka. Zvažte nákup kvalitního masa od ověřeného chovatele, nebo si naplánujte chov na příští rok.

24. Kontrolní seznam: než se pustíte do chovu masových kohoutů

• Mám dost místa pro těžší ptáky?
• Mám čas na dlouhý chov a každodenní péči?
• Vím, jak a kde budu ptáky zpracovávat?
• Mám kontakt na veterináře se zkušeností s drůbeží?
• Znám pravidla registrace chovu a ochrany zvířat?
• Zvládnu pořídit vhodné krmivo a zajistit jeho skladování?
• Počítám s nákladovou stránkou a nečekanými ztrátami?
• Rozumím rozdílu mezi tradicí a vhodnou volbou pro můj chov?

Pokud jste na většinu otázek odpověděli ano, jste dobře připraveni na chov masových kohoutů. Pokud ne, nebojte se začít v malém a postupně sbírat zkušenosti.

Modelový příklad

Rodina z Vysočiny si pořídila deset kuřat pomaleji rostoucího kombinovaného plemene. Vylíhlo se šest kohoutků a čtyři slepičky. Slepičky ponechali na vajíčka, jednoho kohouta nechali v hejnu a pět kohoutků vykrmili ve zvláštním oddělení. Po několika měsících pomalého krmení, dostatku pohybu a klidu je zpracovali a nechali zrát v chladu. Maso bylo šťavnaté a chutnalo více než kuře z obchodu. Nepotřebovali žádný chirurgický zákrok a vše proběhlo v souladu s předpisy. Příklad je jen ilustrační.

Jak si spočítat, zda se dlouhý chov vyplatí

Dlouhý chov masových ptáků není vždy výnosný, pokud počítáte jen peníze. Pomůže jednoduchý postup. Nejprve zjistěte, kolik krmiva pták za celý chov zkonzumuje, a vynásobte to aktuální cenou krmiva. K tomu přičtěte cenu kuřete, podestýlky, energie a případné veterinární péče. Potom vydělte součet počtem kusů, které opravdu dochováte. Ztráty totiž nejsou nikdy nulové.

Výsledná cena za kilogram masa bude zpravidla vyšší než v obchodě. Chovatelé ale oceňují, že vědí, jak pták žil, čím se krmil a jak byl zpracován. Cenu je proto vhodné chápat spíše jako cenu za kvalitu a jistotu než jako úsporu.

Hygiena a registrace

I malý chov drůbeže podléhá pravidlům. Podle místních podmínek může být nutné chov nahlásit a dodržovat veterinární opatření proti ptačí chřipce. Aktuální požadavky zjistíte u krajské veterinární správy a v našem článku o registraci chovu slepic. Při zpracování dodržujte čistotu, oddělujte syrové maso od ostatních potravin a maso rychle chlaďte.

25. Časté otázky o kapounech

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (§ 4, § 7, znění od 1. 4. 2025)
• Nařízení Komise (ES) č. 543/2008, obchodní normy pro drůbeží maso (čl. 1: definice kapouna, příloha V)
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů
• Směrnice Rady 96/22/ES o zákazu používání některých látek s hormonálním či tyreostatickým účinkem u zvířat
• Směrnice Rady 98/58/ES o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely
• Informace Státní veterinární správy České republiky o ochraně zvířat
• Odborná chovatelská a veterinární literatura o chovu drůbeže

Článek má informativní charakter a nenahrazuje právní ani veterinární poradenství. U zákroků, léčby a právních otázek se vždy obraťte na veterináře nebo příslušný úřad.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet