733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Drcené skořápky a mušle jako zdroj vápníku pro nosnice

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z recenzovaných studií (Poultry Science, Scientific Reports, Frontiers in Physiology, British Poultry Science), veterinární příručky MSD Veterinary Manual, univerzitních extension služeb (Penn State, Oregon State, University of Minnesota) a předpisů EU. Úplný seznam 31 zdrojů najdete na konci.

1. Vápník pro nosnice v kostce

2. Proč nosnice potřebuje tolik vápníku

Skořápka vejce je z převážné části tvořena uhličitanem vápenatým. Slepice, která snáší téměř denně, tak každý den „vyrobí“ minerální obal, jehož vápník musí odněkud získat. U savců nic podobného neexistuje, a proto se potřeba vápníku u nosnice nedá srovnat s potřebou psa, kočky ani člověka. Přehledový článek odborníků z University of Georgia (Sinclair-Black, Garcia a Ellestad, Frontiers in Physiology, 2023) popisuje, že tvorba skořápky zabírá posledních 19 až 20 hodin z přibližně čtyřiadvacetihodinového cyklu tvorby vejce.

Celý děj probíhá ve fázích. Několik hodin po snesení předchozího vejce se v děloze (skořápkové žláze) začínají tvořit první krystalizační body, takzvaná mamilární vrstva. Mezi 10. a 22. hodinou vzniká nejsilnější, palisádová vrstva skořápky a zhruba dvě hodiny před snesením se vejce pokrývá kutikulou. Slepice tedy potřebuje vápník hlavně v období, kdy už nežere, tedy v noci.

Přehled také připomíná, že komerční cykly snášky se dnes prodlužují za hranici 100 týdnů věku. To znamená, že slepice dnes snáší déle než dříve a s každým dalším měsícem snášky roste tlak na její kostru i na správné krmení vápníkem.

3. Skořápka vzniká v noci: role dřeňové kosti

Pro pochopení, proč na tvaru a velikosti vápníkového doplňku záleží, je důležitá takzvaná dřeňová (medulární) kost. Je to zvláštní typ kostní tkáně, který se u slepic vytváří s nástupem pohlavní dospělosti, podle citovaného přehledu přibližně kolem 18. týdne věku. Vyplňuje dutiny dlouhých kostí a slouží jako rychle dostupná zásobárna vápníku.

Když slepice v noci tvoří skořápku a v trávicím traktu už nemá žádný vápník z krmiva, sáhne do této zásoby. Autoři přehledu uvádějí, že nosnice takto z kostí uvolňují přibližně 20 až 40 % vápníku potřebného pro skořápku. Zbytek musí pocházet z potravy. Přes den se pak zásoba znovu doplňuje z krmiva.

Pokud slepice dostává málo vápníku, nebo ho dostává ve formě, která se z trávicího traktu rychle ztratí, musí brát z kostí víc. Dřeňová kost se nestačí obnovovat a slepice začne čerpat i z běžné, strukturální kosti. Výsledkem mohou být slabší kosti, zlomeniny a v krajním případě takzvaná únava klecových nosnic. Podrobněji se tomu věnujeme v kapitole o kostech.

Vápník se ve střevě vstřebává hlavně aktivním přenosem přes buňky dvanáctníku a lačníku, menší část v kyčelníku. Tento přenos řídí aktivní forma vitamínu D3. Proto vápník samotný nestačí, pokud chybí vitamín D, o čemž píšeme dále.

4. Kolik vápníku nosnice potřebuje

Konkrétní potřeba se liší podle plemene, věku, intenzity snášky a velikosti vajec. Pro drobnochovatele je praktické vycházet z obsahu vápníku v krmivu, který uvádějí univerzitní poradenské služby.

Univerzální krmné směsi pro všechny druhy drůbeže podle Oregon State University obvykle nemají dost vápníku pro dobrou tvorbu skořápky, proto se k nim doporučuje nabízet ústřicové skořápky. Stejně tak platí, že čím víc obilí nebo zbytků slepice spořádá vedle směsi, tím víc se vápník ve směsi „ředí“. Oregon State University proto doporučuje dávat zrní jen v množství, které slepice spořádají za zhruba 20 minut, což odpovídá asi 10 až 15 % denní dávky.

U starších nosnic pomáhají představě konkrétní pokusy shrnuté v přehledu Wageningen Livestock Research (Rezaei Far a Mens, 2024). Podle tamních citací zvýšení vápníku ve směsi z 3,5 na 4,5 % u hnědých nosnic ve věku 60 až 72 týdnů zlepšilo podíl a tloušťku skořápky a příjem kolem 4,7 g vápníku denně odpovídal potřebě lépe než 3,6 g. V jiném citovaném pokusu se stravitelnost vápníku pohybovala kolem 59 až 64 %, tedy zdaleka ne všechen přijatý vápník tělo skutečně využije.

5. Proč rozhoduje velikost částic

Tady se dostáváme k jádru věci. Jemně mletý vápenec se v kyselém prostředí žaludku rozpouští rychle a z trávicího traktu rychle odchází. Hrubé kousky naopak zůstávají ve svalnatém žaludku, postupně se rozpouštějí a uvolňují vápník i v době, kdy slepice nežere. MSD Veterinary Manual (Korver, revize 2023) doporučuje, aby 65 až 70 % vápníku bylo ve formě hrubého vápence o velikosti 2 až 4 mm a zbytek jako jemné částice.

Nejsilnější důkaz přinesla metaanalýza francouzských a kanadských výzkumníků (Hervo, Narcy, Nys a Létourneau-Montminy, Poultry Science, 2022), která zpracovala 71 pokusů z 58 publikací z let 1971 až 2019. Zvětšení částic vápence z 0,15 mm na 1,5 mm zvýšilo měrnou hmotnost vejce o 0,8 %, tloušťku skořápky o 1,1 % a pevnost skořápky v rozbití o 3 %. Vliv na pevnost kosti holenní závisel na věku a u starších nosnic byl výraznější.

Zajímavý paradox popsal F.-H. de Witt v diplomové práci na University of the Free State (2006): větší částice se ve zkumavce rozpouštějí pomaleji, ale v těle slepice se nakonec využijí lépe. Malé částice odcházely ve větší míře trusem, což ukazuje na kratší dobu zdržení v trávicím traktu. Hrubé částice zlepšily pevnost holenní kosti v 70. týdnu věku.

Íránský pokus (Saki, Rahmani a Yousefi, Acta Scientiarum, 2019) na 200 nosnicích plemene leghornka nahradil polovinu jemného vápníku (pod 1 mm) částicemi 1 až 2 mm nebo 2 až 4 mm. Hrubé částice 2 až 4 mm a podání ve 21 hodin zvýšily obsah vápníku ve skořápce, tloušťku skořápky a hmotnost skořápky na jednotku plochy. Snáška se mezi skupinami nelišila.

6. Drcené mušle a ústřicové skořápky

Drcené mušle, nejčastěji ústřicové skořápky, jsou nejrozšířenějším doplňkovým zdrojem vápníku pro drobnochovy. Evropský katalog krmných surovin (nařízení Komise EU č. 68/2013) je vede pod číslem 11.1.2 jako „vápenaté skořápky mořských živočichů“, tedy přírodní produkt z mletých nebo granulovaných mořských skořápek, například ústřic. U této suroviny se povinně deklaruje obsah vápníku a obsah popela nerozpustného v kyselině chlorovodíkové, pokud přesahuje 5 %. Tento údaj prozrazuje, kolik je v produktu písku a nečistot.

Penn State Extension (Clauer, 2016) doporučuje slepicím starším 18 týdnů nabízet samostatný zdroj vápníku, například ústřicové skořápky, ve volném výběru v odděleném krmítku. Oregon State University dodává, že vysoce produktivní nosnice mohou extra vápník z mušlí potřebovat i při kompletní krmné směsi. University of Minnesota Extension (2025) uvádí drcené ústřicové skořápky mezi základními složkami výživy nosnic vedle gritu.

Účinnost mušlí potvrzují i pokusy. Korejská studie (Lee a kol., Scientific Reports, 2021) na 450 nosnicích ISA Brown ve věku asi 73 týdnů srovnala pět zdrojů vápníku jako jediný zdroj po dobu 7 týdnů. Skupina s ústřicovými skořápkami měla vyšší minerální hustotu holenní kosti než skupina s vápencem a vyšší výšku bílku. MSD Veterinary Manual (Van Wettere, 2025) řadí ústřicové skořápky a granulovaný vápenec mezi pomalu se uvolňující zdroje, které nejlépe omezují úbytek kostní hmoty a zlepšují kvalitu skořápky.

7. Krmný vápenec, mušle a grit: v čem se liší

Tyto tři pojmy se v praxi často pletou, přitom každý dělá něco jiného. Krmný vápenec (uhličitan vápenatý, položka 11.1.1 katalogu krmných surovin) i drcené mušle jsou zdroje vápníku a v žaludku se rozpouštějí. Grit je naopak nerozpustný kamínek, například žula nebo křemen, který zůstává ve svalnatém žaludku a pomáhá mlít zrní.

Cooperative Extension i Oregon State University výslovně upozorňují, že ústřicové skořápky nelze používat jako grit, protože jsou příliš měkké a v žaludku se rozpustí. Slepice, které dostávají celé zrní, proto potřebují grit i mušle zároveň. Slepice krmené jen kompletní moučnou nebo granulovanou směsí podle eXtension grit nutně nepotřebují, ale nosnice mušle mohou potřebovat dál.

Některé komerční výrobky kombinují grit s mušlemi v jednom balení. Pro slepice ve výběhu je takové řešení praktické, ale pro přesnější řízení se hodí mít grit i mušle zvlášť, protože slepice si každý doplněk berou z jiného důvodu.

8. Vaječné skořápky: co říká výzkum

Vracet slepicím jejich vlastní skořápky je stará chovatelská praxe. Věda jí dává za pravdu, pokud jsou skořápky správně upravené. Rozbor brazilských vědců z Federální univerzity v Santa Marii (Milbradt a kol., Ciência Rural, 2015) zjistil, že vápník je hlavním minerálem skořápky s obsahem asi 365 mg v 1 g. Hodnota byla podobná u bílých i hnědých skořápek z klecového chovu i u skořápek z volného výběhu. Významné množství železa, chromu, manganu, niklu, selenu, hliníku, kadmia ani olova v nich nezjistili.

Thajská studie Kasetsartovy univerzity (Gongruttananun, Poultry Science, 2011) krmila 144 nosnic plemene rodajlendka po 10 týdnů směsí, v níž byl vápenec nahrazen z 0, 50 nebo 100 % mletými sterilizovanými vaječnými skořápkami. Snáška, hmotnost vajec, tloušťka skořápky ani pevnost kostí se mezi skupinami nelišily. Autor uzavírá, že skořápky mohou vápenec v krmné směsi plně nahradit bez škodlivých účinků.

Korejská studie Lee a kol. (2021) přinesla ještě zajímavější detail. Hrubé vaječné skořápky (3 až 5 mm) jako jediný zdroj vápníku u starých nosnic zvýšily průměrnou hmotnost vejce a denní vaječnou hmotu a zlepšily konverzi krmiva oproti vápenci, mušlím srdcovek, ústřicím i jemným skořápkám. Hrubé skořápky také zvýšily minerální hustotu holenní kosti. Jemné skořápky (pod 1 mm) měly naopak nejnižší podíl prasklých vajec. Autoři upozorňují, že pokus trval jen 7 týdnů a jsou potřeba delší studie.

Turecký pokus (Tunç a Cufadar, Turkish Journal of Agriculture, 2015) se 198 hnědými nosnicemi ve věku 44 týdnů nezjistil mezi jemným vápencem, hrubým vápencem, hrubými ústřicemi a hrubými vaječnými skořápkami rozdíl v pevnosti a tloušťce skořápky. Směsi s alespoň 50 % hrubých zdrojů vápníku ale příznivě ovlivnily obsah minerálů v holenní kosti.

9. Jak vaječné skořápky bezpečně připravit

Syrová skořápka může nést bakterie z povrchu vejce i ze zbytků bílku. Brazilská studie (Naves a kol., Pesquisa Agropecuária Tropical, 2007) zkoumala skořápkovou moučku připravovanou v rámci sociálního programu v Goiânii. Některé vzorky obsahovaly vyšší počty mezofilních bakterií, koliformních bakterií a plísní. Moučka připravená standardním postupem s omytím, chlorovou lázní, povařením, sušením a mletím však kontaminovaná nebyla. Milbradt a kol. (2015) zjistili, že už 10 minut varu stačilo, aby ve skořápkách nebyly koliformní bakterie, stafylokoky ani salmonely.

Výsledky pocházejí z výzkumu skořápkové moučky pro lidi, ale princip hygieny platí i pro slepice. Doma lze postupovat takto:

1. Skořápky sbírejte jen z vajec, která jste zpracovali ten den, a neskladujte je vlhké.
2. Opláchněte je od zbytků bílku.
3. Povařte je alespoň 10 minut, jak bylo ověřeno ve studii Milbradt a kol.
4. Nechte je důkladně vyschnout, nejlépe dosušte v troubě.
5. Podrťte je na kousky zhruba 2 až 4 mm, aby nepřipomínaly vejce.
6. Skladujte je v suchu a nabízejte zvlášť, stejně jako mušle.

Drcení má i výchovný význam. Celé nebo velké kusy skořápek mohou slepicím připomínat vejce a podporovat zlozvyk klování vajec, kterému se věnujeme v samostatném článku Slepice klove vejce.

10. Skořápky z kuchyně a právní předpisy

Právní stránka je méně známá, ale stojí za zmínku. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu v článku 11 odst. 1 písm. b) zakazuje krmit hospodářská zvířata, s výjimkou kožešinových zvířat, kuchyňskými odpady a krmnými surovinami z nich. Prezentace Státní veterinární správy k vedlejším produktům živočišného původu uvádí, že zkrmování těchto materiálů ostatním hospodářským zvířatům je zakázáno.

Drůbež chovaná pro vlastní potřebu je z pohledu předpisů také hospodářské zvíře. Vaječné skořápky nejsou v katalogu krmných surovin uvedeny mezi minerálními surovinami jako samostatná položka. Pokud si nejste jisti, jak se zákaz vztahuje na skořápky z vlastních vajec ve vaší domácnosti, obraťte se na krajskou veterinární správu. Bezpečnou volbou jsou vždy komerčně vyráběné drcené mušle nebo krmný vápenec.

11. Samostatné krmítko a volný výběr

Klíčová vlastnost nosnic je, že si umějí vápník do jisté míry vybírat podle potřeby. Starší malajsijský pokus (Hamid, Hutagalung a Vohra, Pertanika, 1989) srovnával nosnice krmené jedinou směsí a nosnice s volbou mezi směsí a ústřicovými skořápkami. Slepice, které měly mušle zvlášť, přijaly 5,67 g vápníku denně oproti 3,75 g u skupiny s jedinou směsí. Autoři uvádějí, že nosnice mají sklon vybírat si vyšší příjem vápníku, i když už je krmivo na vápník bohaté.

Proto univerzitní služby doporučují nabízet mušle v samostatném krmítku, ne je sypat do krmné směsi. Oregon State University uvádí, že slepice si pak samy rozhodnou, kolik potřebují. Penn State Extension doporučuje volný výběr v odděleném krmítku pro slepice starší 18 týdnů.

• Krmítko na mušle umístěte vedle hlavního krmítka, ale zvlášť.
• Používejte malé krmítko, aby se obsah nezvlhčil a nezašpinil trusem.
• Doplňujte menší množství častěji a kontrolujte, zda slepice mušle berou.
• Pokud zůstává jen jemný prach, vysypte ho a doplňte čerstvé kousky.
• Ve výběhu krmítko chraňte před deštěm, mokré mušle se slepují.

12. Kdy slepice vápník přijímají nejvíc

Chuť na vápník se během dne mění. Studie publikovaná v British Poultry Science v roce 1974 zaznamenávala příjem krmiva a ústřicových skořápek každé dvě hodiny. Příjem mušlí vrcholil pozdě odpoledne, zhruba mezi 16. a 20. hodinou, tedy v době, kdy probíhá tvorba skořápky. Prudce stoupal 4 až 12 hodin po snesení vejce. Autoři došli k závěru, že slepice dokážou rozlišovat mezi příjmem krmiva a vápníku a že jejich chuť na vápník je navázaná hlavně na střídání světla a tmy.

Malajsijský pokus z roku 1989 potvrdil, že slepice spořádaly 48 až 54 % ústřicových skořápek v období od 16 hodin do rána. Íránský pokus Saki a kol. (2019) ukázal lepší skořápku při podání hrubého vápníku ve 21 hodin. Australský pokus na volně chovaných nosnicích (Jahan a kol., Applied Sciences, 2024) testoval dělené krmení s ranní směsí chudší na vápník a odpolední směsí bohatou na vápník. Kvalita skořápky se od kontroly nelišila, ale konverze krmiva a náklady na krmivo byly příznivější.

Pro drobnochov z toho plyne jednoduchá rada: hlídejte, aby slepice měly mušle k dispozici hlavně odpoledne a k večeru. Pokud krmítko doplňujete jen ráno a slepice ho do odpoledne vyberou, ztrácejí ho v nejdůležitější chvíli.

13. Kuřice, kohouti a nesnášející slepice

Přebytek vápníku není neškodný. MSD Veterinary Manual uvádí, že u kuřic nosného i masného typu způsobuje krmivo s více než 3 % vápníku před začátkem snášky urolitiázu a viscerální dnu, tedy ukládání solí kyseliny močové na vnitřní orgány a do kloubů. Příručka uvádí případ 25týdenní nosnice s dnou ledvin a vnitřních orgánů, jejíž hejno dostalo ve 13 týdnech kvůli chybě při míchání krmivo s vysokým obsahem vápníku. Korver v téže příručce popisuje u ptáků mladších 16 týdnů zvýšené riziko zánětu ledvin a dny při vápníku nad 2,5 %, s vysokou úmrtností zvláště při současné infekční bronchitidě.

Cooperative Extension shodně uvádí, že rostoucí drůbež potřebuje jen asi 1,2 % vápníku a krmení vysokovápníkovou směsí může poškodit ledviny. Van Wettere (MSD, 2025) dodává, že nadbytek vápníku v době růstu může slepici předurčit k řídnutí kostí během snášky.

Na druhou stranu kuřice těsně před snáškou vápník potřebuje. Korver doporučuje dávat kuřicím alespoň 7 dní před prvním vejcem směs s minimálně 4 % vápníku jako prevenci únavy klecových nosnic. Disertace Eusebio Balcazar z University of Nebraska (2014) ukázala, že směs hrubého a jemného vápence v odchovu zvýšila minerální hustotu holenní kosti kuřic a snížila výskyt zakřivené hrudní kosti. O přípravě kuřic na snášku píšeme podrobně v článku Kuřice před snáškou.

14. Starší nosnice a vápník

S věkem se vejce zvětšují, ale množství vápníku ve skořápce s nimi neroste stejně rychle. Skořápka se proto u starších slepic ztenčuje. Přehled Wageningen Livestock Research (2024) shrnuje, že mezi 40. a 70. týdnem věku stravitelnost vápníku klesá a zvyšují se jeho ztráty. U starších slepic tak nestačí jen dát víc vápníku, záleží i na jeho formě.

Metaanalýza Hervo a kol. (2022) zjistila, že hrubé částice zvyšovaly pevnost kostí víc u starších nosnic. Brazilská studie Xavier a kol. (Pesquisa Agropecuária Brasileira, 2015) a obdobný brazilský pokus na 240 nosnicích Hisex White ve věku 82 týdnů ve druhém snáškovém cyklu shodně ukázaly, že vyšší podíl hrubého vápence zlepšil pevnost kostí a snížil jejich deformace, aniž by se změnila snáška. Nejlepší výsledky v druhém pokusu přinesl podíl kolem 60 % hrubého vápence.

Korejský pokus Lee a kol. (2021) proběhl právě na starých nosnicích kolem 73. týdne a hrubé skořápky i ústřicové skořápky zvýšily minerální hustotu kostí. Pro majitele starších slepic je to dobrá zpráva: hrubé mušle ve volném výběru jsou jednoduchý způsob, jak jejich kostem pomoci. O péči o starší slepice obecně píšeme v článku Jak dlouho žije slepice.

15. Vápník, kosti a únava klecových nosnic

Únava klecových nosnic je podle Cooperative Extension obdoba osteoporózy u kura. MSD Veterinary Manual (Van Wettere, 2025) ji popisuje jako onemocnění se slabostí nohou, zlomeninami obratlů a nohou, ochrnutím zadní části těla a náhlými úhyny. Kostní kůra je tenká a křehká. Uhynulé slepice mají často ve vejcovodu částečně vytvořené vejce bez dokončené skořápky, což se vysvětluje nízkou hladinou vápníku v krvi.

Ke vzniku přispívá nedostatek pohybu, šlechtění na vysokou snášku a nedostatečný příjem vápníku, fosforu nebo vitamínu D. Korver (MSD) uvádí, že ve volných chovech se onemocnění objevuje vzácně. Cooperative Extension dodává, že mnoho slepic se rychle zotaví, když se mohou volně pohybovat po zemi, a že u mladých slepic obvykle pomáhá posypání krmiva ústřicovými skořápkami nebo vápencem. U starších slepic bývá příčinou spíš nedostatek fosforu nebo vitamínu D3.

Úzce související problém jsou zlomeniny hrudní kosti. Disertace Eusebio Balcazar (2014) zjistila, že směs hrubého a jemného vápence snížila výskyt promáčklin hrudní kosti v polovině a na konci snášky a zvýšila hmotnost skořápky.

16. Jak poznat, že vápník chybí

Nejčastějším signálem je kvalita skořápky. Oregon State University uvádí, že tenké a snadno praskající skořápky nebo drsné skořápky připomínající smirkový papír naznačují, že by mušle mohly pomoci. Cooperative Extension doporučuje sledovat kvalitu skořápek a podle ní se rozhodovat.

• Tenké skořápky, které praskají při sběru.
• Drsný povrch skořápky.
• Vejce s měkkou blanou místo skořápky.
• Pokles snášky.
• Slabost nohou, slepice sedí, nechce vstát.
• Náhlý úhyn snášející slepice, zejména ráno.

MSD Veterinary Manual (Espinosa, 2024) uvádí, že projevy nízké hladiny vápníku se objevují v časných ranních hodinách. Mezi méně častými příčinami jmenuje příliš malé částice vápence. Léčbu a dávkování vápníku a vitamínu D při akutních potížích nechte na veterináři, protože příručka výslovně varuje, že předávkování může škodit.

Měkké skořápky nemusejí znamenat jen nedostatek vápníku. Stejně se projevují i některé infekce, stáří slepice nebo stres. Podrobně se tomu věnuje článek Vejce bez skořápky.

17. Vitamín D, fosfor a hořčík

Vápník v krmivu je jen polovina úspěchu. Bez vitamínu D3 se ve střevě nevstřebá. Podle přehledu University of Georgia se více než 90 % vitamínu D3 z krmiva mění v játrech na 25-hydroxycholekalciferol, který ledviny dále aktivují. Aktivní forma zvyšuje vstřebávání vápníku a jeho zpětné vstřebávání v ledvinách.

Fosfor je s vápníkem pevně svázán. Asi 80 % fosforu v těle je uloženo v kostře. Korver (MSD) upozorňuje, že nadbytek vápníku může vyvolat nedostatek fosforu a že záleží na poměru vápníku a využitelného fosforu. Když slepice krmíte hlavně obilím a mušlemi bez kompletní směsi, tento poměr se snadno rozhodí.

Hořčík potřebují kuří ptáci podle MSD v množství kolem 500 až 600 ppm, což přirozené krmné suroviny obvykle pokryjí. Při jeho nedostatku ale u nosnic rychle klesá snáška i hmotnost skořápky a vysoký vápník tyto potíže zhoršuje. I to je důvod, proč nevěřit pravidlu „čím víc vápníku, tím líp“.

18. Kontaminace mušlí těžkými kovy

Mušle jsou filtrátoři, a proto mohou ve svém těle hromadit kadmium a olovo. Kolumbijská odborná publikace (Revista Colombiana de Ciencia Animal, 2017) upozorňuje na riziko u sladkovodní invazní slávky Limnoperna fortunei. Brazilská studie (Wachholz a kol., South African Journal of Animal Science, 2023) zkoumala moučku z této slávky kontaminovanou kadmiem u brojlerů. Kadmium se hromadilo v kůži, játrech, kostech a peří a od obsahu přibližně 6,94 mg/kg v krmivu přesahovaly hladiny v mase a orgánech limity pro lidskou spotřebu.

Pro domácí chovatele z toho plyne, že nesbírejte mušle z neznámých vod, zvlášť sladkovodních a z míst s průmyslem. Komerční krmné suroviny podléhají evropským limitům pro nežádoucí látky v krmivech.

19. Modelové výpočty

Následující příklady jsou modelové a slouží jen k představě, nejde o doporučené dávky.

Kolik vápníku je v jedné vaječné skořápce

Pokud skořápka váží zhruba 6 g, což odpovídá hodnotám naměřeným v australském pokusu Jahan a kol. (6,0 až 6,1 g), a obsahuje asi 365 mg vápníku na 1 g (Milbradt a kol.), je v ní přibližně 6 × 0,365 = 2,2 g vápníku. Slepice, která snese vejce denně, tak každý den do skořápky „uloží“ více než 2 g vápníku.

Kolik vápníku dodá krmná směs

Nosnice, která spořádá modelově 120 g krmné směsi s 3,5 % vápníku, přijme 120 × 0,035 = 4,2 g vápníku. Při stravitelnosti kolem 60 % (přehled Wageningen) to odpovídá asi 2,5 g využitého vápníku, tedy jen o málo víc, než spotřebuje skořápka. Když slepice místo části směsi dostane obilí, rozdíl se rychle smaže.

Co udělá zrní navíc

Když modelově třetinu směsi nahradíte obilím, slepice spořádá jen 80 g směsi a 40 g zrní. Vápníku z krmiva pak přijme asi 80 × 0,035 = 2,8 g, protože obilí ho obsahuje jen málo. Právě v takové situaci jsou mušle v samostatném krmítku nejcennější.

20. Nejčastější chyby a mýty

Další častou chybou je velké krmítko s mušlemi v dešti. Mušle zvlhnou, slepí se a slepice je přestanou brát. Totéž platí pro krmítko, které je jen ráno plné a večer prázdné.

21. Slovníček pojmů

• Dřeňová (medulární) kost – zásobní kostní tkáň snášejících slepic, z níž se v noci uvolňuje vápník pro skořápku.
• Grit – nerozpustné kamínky, které ve svalnatém žaludku pomáhají mlít potravu.
• Krmný vápenec – mletý uhličitan vápenatý, položka 11.1.1 katalogu krmných surovin.
• Ústřicové skořápky – drcené mořské skořápky, položka 11.1.2 katalogu krmných surovin.
• Maerl – mletá vápenatá mořská řasa, položka 11.1.4 katalogu.
• Únava klecových nosnic – řídnutí kostí u výkonných nosnic se slabostí nohou a zlomeninami.
• Viscerální dna – ukládání solí kyseliny močové na vnitřní orgány, mimo jiné po přebytku vápníku u mladých ptáků.
• Volný výběr – doplněk v samostatném krmítku, z něhož si slepice berou podle potřeby.

22. Časté otázky o vápníku, mušlích a skořápkách

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. Sinclair-Black M., Garcia R. A., Ellestad L. E. (University of Georgia): Physiological regulation of calcium and phosphorus utilization in laying hens. Frontiers in Physiology, 2023, přehledový článek.
2. Rezaei Far A., Mens A. J. W. (Wageningen Livestock Research): Changes in Calcium and Phosphorus homeostasis in aged laying hens. Report 1499, 2024, odborná rešerše.
3. Hervo F., Narcy A., Nys Y., Létourneau-Montminy M.-P.: Effect of limestone particle size on performance, eggshell quality, bone strength, and in vitro/in vivo solubility in laying hens: a meta-analysis approach. Poultry Science, 2022, metaanalýza.
4. Korver D. (University of Alberta): Mineral Deficiencies in Poultry. MSD Veterinary Manual, 2023 (aktualizace 2024), veterinární příručka.
5. Espinosa R. A.: Calcium Metabolism Problems in Hens. MSD Veterinary Manual, 2024, veterinární příručka.
6. Van Wettere A. J.: Noninfectious Skeletal Disorders in Poultry. MSD Veterinary Manual, 2025, veterinární příručka.
7. MSD Veterinary Manual: Poisonings in Poultry (nadbytek vápníku, otrava vitamínem D3), 2024, veterinární příručka.
8. Lee W.-D., Kothari D., Niu K.-M. a kol.: Superiority of coarse eggshell as a calcium source over limestone, cockle shell, oyster shell, and fine eggshell in old laying hens. Scientific Reports, 2021, recenzovaná studie.
9. Gongruttananun N. (Kasetsart University): Effects of eggshell calcium on productive performance, plasma calcium, bone mineralization, and gonadal characteristics in laying hens. Poultry Science, 2011, recenzovaná studie.
10. Erol Tunç A., Cufadar Y.: Effect of Calcium Sources and Particle Size on Performance and Eggshell Quality in Laying Hens. Turkish Journal of Agriculture – Food Science and Technology, 2015, recenzovaná studie.
11. Saki A., Rahmani A., Yousefi A. (Bu-Ali Sina University): Calcium particle size and feeding time influence egg shell quality in laying hens. Acta Scientiarum. Animal Sciences, 2019, recenzovaná studie.
12. de Witt F.-H. (University of the Free State): The influence of limestone particle size in layer diets on bone and eggshell characteristics. Diplomová práce, 2006.
13. Eusebio Balcazar P. E. (University of Nebraska–Lincoln): The effects of limestone particle size on bone health and performance of pullets and hens in conventional cage and alternative housing systems. Disertační práce, 2014.
14. Xavier R. P. S., Freitas E. R., Braz N. M. a kol.: Limestone particle sizes and lighting regimens on egg and bone quality of laying hens. Pesquisa Agropecuária Brasileira, 2015, recenzovaná studie.
15. Revista Brasileira de Zootecnia (Sociedade Brasileira de Zootecnia): Limestone particle size and artificial light for laying hens in the second laying cycle, recenzovaná studie.
16. Milbradt B. G., Müller A. L. H., da Silva J. S. a kol.: Eggshell as calcium source for humans: mineral composition and microbiological analysis. Ciência Rural, 2015, recenzovaná studie.
17. Naves M. M. V., Prado C. M. M., Fernandes D. C., Serafini Á. B.: Avaliação microbiológica do pó da casca de ovo e otimização da técnica de elaboração do produto. Pesquisa Agropecuária Tropical, 2007, recenzovaná studie.
18. Hamid R., Hutagalung R. I., Vohra P. N.: Dietary Self-Selection by Laying Hens Offered Choices of Feed. Pertanika, 1989, recenzovaná studie.
19. Voluntary food and calcium intake by the laying hen. British Poultry Science, 1974, recenzovaná studie.
20. Jahan A. A., Dao T. H., Morgan N. K., Crowley T. M., Moss A. F. (University of New England): Effects of AM/PM Diets on Laying Performance, Egg Quality, and Nutrient Utilisation in Free-Range Laying Hens. Applied Sciences (MDPI), 2024, recenzovaná studie.
21. Wachholz L., Andrade T. S., Souza C. a kol.: Golden mussel shell (Limnoperna fortunei) flour contaminated with cadmium as a calcium source for broiler chickens. South African Journal of Animal Science, 2023, recenzovaná studie.
22. Possibility of using Golden Mussel contaminated with toxic metals in diets for broilers. Revista Colombiana de Ciencia Animal Recia, 2017, odborný článek.
23. Hermes J. (Oregon State University): How to feed your laying hens. PNW Extension Publication 477, 2016, odborná příručka.
24. Clauer P. (Penn State Extension): Management Requirements for Laying Flocks, 2016, odborná příručka.
25. University of Minnesota Extension (Wieland, Nolden, Florentino): Raising chickens for eggs, 2025, odborná příručka.
26. Cooperative Extension (eXtension): Feeding Chickens for Egg Production in Small and Backyard Flocks, odborná příručka.
27. Cooperative Extension (eXtension): Avian Digestive System, odborná příručka.
28. Cooperative Extension (eXtension): Cage Layer Fatigue, odborná příručka.
29. Nařízení Komise (EU) č. 68/2013 o katalogu krmných surovin, příloha, část C, oddíl 11 (položky 11.1.1, 11.1.2, 11.1.4), právní předpis.
30. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu, článek 11, právní předpis.
31. Státní veterinární správa ČR: Kuchyňské odpady a vedlejší produkty živočišného původu, odborná prezentace (archiv SZÚ), 2017.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinárním lékařem. Při zdravotních potížích slepic, slabosti nohou nebo náhlých úhynech se obraťte na veterináře.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet