Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.

Přihlášeno, děkujeme.

Došlo k chybě, zkuste to prosím znovu.

Houpačka pro slepice: jak ji vyrobit a bezpečně zavěsit

Stručná odpověď
Husokachna, odborně mulard (ve francouzštině moulard), není kříženec husy a kachny, jak název zní. Je to kříženec dvou druhů kachen: samec pižmové kachny a samice kachny domácí odvozené od divoké kachny divoké, nejčastěji pekingské. Mulard je neplodný, proto se musí každá generace vyrábět znovu křížením rodičů a z vlastního chovu se množit nedá. Chová se hlavně pro libové maso a pro tučná játra, která jsou ve Francii a dalších zemích předmětem sporů o dobré zacházení se zvířaty. U nás je nucené krmení zvířete násilným způsobem podle zákona na ochranu zvířat týráním, takže domácí chovatel může mulardy chovat jen na maso.

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z odborných a institucionálních zdrojů (Rada Evropy, Evropská komise, univerzitní poradenské služby, vědecké studie) a z českého zákona č. 246/1992 Sb. Údaje o hmotnostech a délce výkrmu se u různých linií liší, proto jsou uváděny jako orientační.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Dnes si povíme o husokachně, které se odborně říká mulard. Název láká k představě křížence husy a kachny, ale pravda je zajímavější. Projdeme původ, vzhled, chov i výkrm na maso a nezapomeneme na to, co o těchto ptácích říká zákon.

Obsah průvodce

Husokachna a mulard v kostce
Co je husokachna a proč se tak jmenuje
Původ a historie
Rodičovské druhy: pižmová kachna a kachna domácí
Proč je mulard neplodný
Jak mulardi vznikají
Vzhled a povaha
Srovnání s pekingskou kachnou, pižmovou kachnou a husou
Maso mularda a jeho využití
Mulard a tučná játra: spor o dobré zacházení
Zákon a povinnosti chovatele
Odkud získat kachňata
Ustájení a prostor
Voda a koupání
Krmení podle věku
Výkrm na maso krok za krokem
Modelový výpočet nákladů
Zdraví a prevence
Porážka z pohledu zákona a dobrých životních podmínek
Nejčastější chyby, mýty a fakta
Slovníček pojmů
Časté otázky (28 odpovědí)

1. Husokachna a mulard v kostce

Otázka	Krátká odpověď
Je husokachna kříženec husy a kachny?	Ne. Jde o kříženec dvou druhů kachen, pižmové a domácí. S husou nemá nic společného, jen může být větší a klidnější než běžná kachna.
Jaký je správný odborný název?	Mulard (též moulard), anglicky mule duck. V češtině se používá i husokachna.
Kdo jsou rodiče?	Otcem je samec pižmové kachny (Cairina moschata), matkou samice kachny domácí z kachny divoké (Anas platyrhynchos), často pekingská.
Je mulard plodný?	Ne. Jako kříženec dvou druhů je neplodný, proto ho nelze množit z vlastního chovu.
Jak se množí rodiče?	Přirozeným krytím, ale častěji umělou inseminací, která je spolehlivější. Vylíhne se přibližně polovina vajec.
K čemu se chová?	Na libové maso a ve velkém měřítku v některých zemích na tučná játra. U nás je takové krmení nezákonné.
Umí létat?	Podle dostupných zdrojů nelétá a nesedá na bidla, má však drápy po pižmové kachně.
Zvládne ho začátečník?	Chov na maso je jednoduchý jako chov jiných kachen, vyžaduje ale dost vody, suchou podestýlku a trpělivost, protože výkrm trvá déle než u pekingské kachny.
Kde se ptáci získávají?	Jako násady či odchovaná kachňata od dodavatele. Doma je nevyrobíte bez obou rodičovských druhů.

2. Co je husokachna a proč se tak jmenuje

Slovo husokachna vyvolává dojem, že jde o křížence husy a kachny. Takový kříženec ve skutečnosti běžně nevzniká, protože husa a kachna patří do odlišných rodů. Pod názvem husokachna se v češtině skrývá mulard, tedy kříženec dvou druhů kachen. Důvod pojmenování bude nejspíš prostý: mulard bývá větší než běžná kachna, má velké tělo, klidnější povahu a masivnější hlavu, a lidem proto připomíná hybrid husy. Je to ovšem jen výklad názvu, ne doložený původ slova.

V odborné literatuře se používá několik výrazů. Mulard nebo moulard označuje v užším smyslu křížence, jehož otcem je samec pižmové kachny a matkou samice domácí kachny, zpravidla pekingské. Anglicky se mu říká mule duck, mulová kachna, protože je neplodný jako mezek. Opačný kříženec, tedy samec domácí kachny a samice pižmové kachny, se anglicky nazývá hinny. Je menší a v produkci se používá výrazně méně.

Husokachna je mulard: kříženec dvou druhů kachen. Husa se na jeho vzniku nepodílí.

Pro chovatele je důležité jedno praktické pravidlo. Když čtete inzerát na husokachny, jde téměř vždy o mulardy. Ověřte si u prodejce, jaká je jejich linie, odkud pocházejí a jak rychle rostou, protože rozdíly mezi liniemi jsou velké.

3. Původ a historie

Příběh mularda začíná u jeho rodičů. Pižmová kachna je domestikovaná forma divoké pižmové kachny z Ameriky. Podle dostupných zdrojů ji domestikovali původní obyvatelé Ameriky dávno před rokem 1492. Kachna domácí vznikla z kachny divoké, jejímž potomkem je také pekingská kachna a většina dalších domácích plemen.

Mulardi jsou spojeni s francouzským zemědělstvím. Foie gras, tučná játra, se tradičně vyráběla z hus. Starý popis získávání tučných jater nuceným krmením hus pochází z roku 1619 od Oliviera de Serres a praxe má pravděpodobně mnohem starší kořeny. Od šedesátých let dvacátého století přešla většina francouzských výrobců od hus ke kachnám mulard. Důvody uvádějí zdroje podobně: husy jsou větší, dražší na chov a agresivnější. Pižmové kachny se pro nucené krmení hodily hůře, protože se jim nucené krmení nedařilo a kvalita jater byla horší, kdežto mulard tento problém nemá.

Údaj	Hodnota	Poznámka
Mulardi ve Francii, 2007	asi 35 milionů	srovnání: asi 800 tisíc hus
Kachny a husy pro játra ve Francii, 1995	asi 18 milionů kachen a 0,8 milionu hus	menší produkce v Belgii, Španělsku a Izraeli

Mulardi se dnes chovají v Evropě, USA a jihovýchodní Asii. Například v Číně, na Tchaj-wanu a ve Vietnamu se chovají na maso, které bývá libovější než maso pekingské kachny. Právě tato využití se pro českého chovatele týkají nejvíce.

4. Rodičovské druhy: pižmová kachna a kachna domácí

Mulard dědí vlastnosti obou rodičů. Abyste pochopili, proč se chová tak, jak se chová, podívejme se na oba druhy.

Znak	Pižmová kachna	Kachna domácí (pekingská)
Druh	Cairina moschata	Anas platyrhynchos (forma domácí)
Původ	Amerika	odvozena z kachny divoké
Hmotnost samce	asi 4,5 až 6,3 kg	podle plemene, pekingská těžší typ
Hmotnost samice	asi 2,3 až 3,2 kg, zhruba polovina samce	podle plemene
Létání	může létat	pekingská nelétá
Maso	méně tuku	tučnější

Pižmová kachna je tedy velký, klidný pták s menším podílem tuku. Pekingská kachna zase roste rychle a dobře snáší. Chovatelé, kteří vytvářejí mulardy, spojují obě přednosti: rychlý růst pekingské kachny a libové maso s dobrou stavbou těla pižmové kachny.

Čak radí

Pižmová kachna a pekingská kachna jsou dva různé druhy, i když na dvorku vypadají jako příbuzné. Právě proto se jejich potomci nemohou dál množit.

5. Proč je mulard neplodný

Mulard je kříženec dvou různých druhů, tedy mezidruhový hybrid první generace. Takoví potomci bývají neplodní, protože se jejich rodičovské sady chromozomů neumějí správně spárovat při tvorbě pohlavních buněk. Mezidruhové křížence nalezneme u mnoha zvířat. Nejznámější je mezek, kříženec koně a osla. Proto se mulardovi anglicky říká mule duck.

Ze sterility plynou praktické důsledky pro chovatele i pro trh.

Z vlastního chovu mulardů nezískáte další generaci. Vejce od mulardích kachen nebudou oplozená životaschopným potomkem.
Producent musí udržovat dvě čisté rodičovské linie, pižmové kachny a kachny domácí, a z nich vyrábět každou novou dávku mulardů.
Chovatelé nemusejí řešit nežádoucí pohlavní chování ani nevhodné rozmnožování, ale ani nemají využití pro plemenné samce.

Evropský projekt Hybrids 2020 v Bulharsku, financovaný v rámci operačních skupin EIP-AGRI, ukazuje, jak se k rodičovským stádům přistupuje. Vybírají se rodiče s nejmenší příbuzností podle fenotypu a rozboru DNA a výkonnost potomků se sleduje u partnerských farem. Bulharsko je velkým výrobcem mulardů, ale dováželo jednodenní mulardy z Francie, protože nemělo vlastní šlechtitelská jádra.

Pozor: nenechte si prodat dospělé mulardy jako chovný pár. Kříženci jsou neplodní a ze žádných vajec se nikdy nevylíhnou další mulardi.

6. Jak mulardi vznikají

Standardní mulard je potomek samce pižmové kachny a samice kachny domácí. Takové spojení je z biologického hlediska nepřirozené, protože se obě pohlaví liší velikostí i chováním. Samec pižmové kachny je zhruba dvojnásobně těžší než samice a rodiče mají odlišné námluvní chování. Proto se v produkci mulardů často používá umělá inseminace, která podle dostupných zdrojů vede k vyšší spolehlivosti než přirozené krytí. Z oplozených vajec se obvykle líhne zhruba polovina mulardů.

Inkubace trvá u mulardů v průměru kolem 32 dnů, tedy zhruba čtyři týdny. Líhnutí je záležitostí specializovaných líhní a rozmnožovacích farem. Domácí chovatel mulardy ze svých ptáků zpravidla nevyrábí, pokud nemá obě rodičovské linie, samce pižmové kachny a vhodné samice kachny domácí.

Krok	Co se děje	Kdo to dělá
1. Rodičovská stáda	Udržují se zvlášť pižmové kachny a kachny domácí	šlechtitelský chov
2. Oplození	Přirozené krytí nebo umělá inseminace	množitelský chov
3. Sběr a líhnutí	Oplozená vejce se líhnou kolem 32 dnů	líheň
4. Odchov	Jednodenní kachňata se rozdělují na farmy	chovatel
5. Výkrm	Chov na maso, případně na játra v zemích, kde je to povoleno	chovatel

Pro srovnání: pekingská kachna se líhne přibližně po 28 dnech. U mulardů je tedy líhnutí delší. Přesné parametry líhnutí vždy zjistěte u konkrétní líhně nebo v příručce výrobce líhně.

7. Vzhled a povaha

Mulard je velký, mohutný pták. Dostupné zdroje popisují mulardy jako odolnější a klidnější než jejich rodiče, což se přičítá hybridní zdatnosti, tedy tzv. heterozi. Heteroze znamená, že potomek prvního pokolení kříženců má často lepší vlastnosti než oba rodiče, například odolnost nebo růst.

Drápy: mulard má po pižmové kachně drápy na prstech, takže se při manipulaci s ním vyplatí ochranné rukavice.
Létání a sedání: podle zdrojů nelétá a neusedá na bidla, přesto se rád drží u vody.
Povaha: klidnější než pižmová kachna, což usnadňuje společný chov.
Zbarvení: proměnlivé, od tmavého po světlé, podle použité linie.
Ozývání: pižmové kachny jsou známé tím, že skoro nekvákají, a mulardi bývají tišší než kachny domácí. Přesnou hlasitost vždy posuzujte podle své linie.

Čak radí

Klidná povaha je velká výhoda. Přesto s mulardem zacházejte jistě a pomalu, drápy umějí poškrábat.

8. Srovnání s pekingskou kachnou, pižmovou kachnou a husou

Při výběru drůbeže na maso se chovatel často rozhoduje mezi několika druhy. Následující tabulka shrnuje to podstatné, co lze podložit zdroji. Konkrétní hmotnosti se mezi liniemi liší.

Hledisko	Mulard	Pekingská kachna	Pižmová kachna
Růst	pomalejší než pekingská, podobný nebo rychlejší než pižmová	nejrychlejší, trh kolem 7 až 9 týdnů	pomalejší, delší výkrm
Tuk v mase	libovější než pekingská	tučnější	málo tuku
Spotřeba krmiva	vyšší než u pekingské	nižší	vyšší
Plodnost	neplodný	plodná	plodná
Létání	nelétá	nelétá	může létat

Univerzitní poradenská služba v USA uvádí, že pekingské kachny se prodávají v 7 až 9 týdnech při hmotnosti zhruba 6 až 7 liber (asi 2,7 až 3,2 kg), kdežto mulardi a pižmové kachny dosahují stejné hmotnosti později a potřebují více krmiva. Pro chovatele z toho plyne jednoduchá úvaha: mulard je vhodný, pokud preferujete libovější maso a máte dost času a krmiva.

Husa je jiný rod, větší, pasoucí se pták s jinými nároky na pastvu. Je dražší na chov a často agresivnější. O husách a kachnách na zahradě už u nás existuje samostatný článek, proto se tu jimi nezabýváme.

9. Maso mularda a jeho využití

Z hlediska kuchyně je mulard zajímavý tím, že má libovější maso než pekingská kachna a výraznější prsní svalstvo. Samice se podle dostupných zdrojů vybírají pro maso, protože jsou menší, kdežto samci se ve velkochovech využívají pro játra.

V odborných studiích se u mulardů sleduje podíl jednotlivých částí. Například bulharská studie v časopise Trakia Journal of Sciences uvádí u mulardů krmených pro tučná játra živou hmotnost zhruba 6,6 kg na konci krmení, hmotnost trupu kolem 3,3 kg a podíl prsa (francouzsky magret) přibližně 23 procent hmotnosti trupu. Tyto údaje pocházejí z výroby jater a nelze je přímo přenést na domácí výkrm na maso, kde bývají hmotnosti výrazně nižší. Uvádíme je jen pro představu o velikosti těchto ptáků.

Část	Využití v kuchyni	Poznámka
Prsa	smažení kůží dolů, pečení na růžovo nebo propečení	libovější než u pekingské kachny
Stehna	dlouhé pečení nebo dušení	výrazná chuť
Kosti, trup	vývar	využití zbytků
Kůže a tuk	škvarení	podíl tuku je menší než u pekingské kachny

Maso z drůbeže vždy prohřejte do úplného propečení a při manipulaci s ním dodržujte hygienu. U drůbeže hrozí salmonela a kampylobakter.

10. Mulard a tučná játra: spor o dobré zacházení

Bez zmínky o tučných játrech se téma mulardů obejít nedá, protože právě pro ně se mulardi chovají ve velkém. Francie je největším producentem i spotřebitelem. Tučná játra vznikají nuceným krmením, při kterém se ptákovi několikrát denně vkládá do jícnu velké množství krmiva, aby se mu játra zvětšila.

Nucené krmení je předmětem dlouhodobých odborných i společenských sporů. Rada Evropy v roce 1999 přijala doporučení pro pižmové kachny a jejich křížence s kachnami domácími. Podle ní mají země, které tučná játra vyrábějí, zkoumat vliv na dobré životní podmínky a hledat alternativy ke krmení nucenému. Do doby, než se alternativy ověří, má být výroba omezena na země, kde už je zavedená, a musí dodržovat domácí standardy. Úřady mají výrobu sledovat a každoročně hlásit.

V Česku je situace jasná. Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání uvádí v § 4 odst. 1 písm. r) mezi činy, které se považují za týrání, krmení zvířete násilným způsobem, výjimkou je případ, kdy je to nutné pro záchranu života nebo zachování zdraví. Chov mulardů pro tučná játra nuceným krmením tedy nelze v domácím chovu provozovat.

Nucené krmení kachen za účelem získání tučných jater je v domácím chovu v rozporu se zákonem na ochranu zvířat. Chovejte mulardy výhradně na maso a s ohledem na jejich pohodu.

Veřejná debata o produktu se vede dlouho a pravidla se v jednotlivých zemích liší a mění, proto zde žádný seznam států neuvádíme. Pro chov na zahradě stačí zapamatovat si hlavní věc: u nás je takový postup protiprávní.

11. Zákon a povinnosti chovatele

I malochovatel drůbeže se řídí zákonem. Nejde jen o mulardy, ale o všechna hospodářská zvířata.

Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání: zakazuje týrání. Podle § 12 musí chovatel zajistit životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám zvířete a podle § 12b vhodné krmivo a vodu. Nemocným nebo zraněným zvířatům musí poskytnout neprodleně péči.
Usmrcování: podle § 5 nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. Jedním z uznaných důvodů je využití zvířete jako zdroje potravin. Zvíře se musí usmrtit tak, aby zbytečně netrpělo, a usmrcující se musí přesvědčit o smrti podle zjevných znaků. Podrobnější pravidla viz kapitola o porážce.
Veterinární předpisy a registrace: povinnosti ohledně evidence chovu drůbeže a opatření proti ptačí chřipce se mohou měnit. Aktuální podmínky ověřte u krajské veterinární správy Státní veterinární správy nebo na jejích stránkách. V jiném našem článku najdete shrnutí registrace chovu slepic, které se v principu týká i dalších druhů drůbeže.
Prodej masa: prodej masa od drobného chovatele podléhá veterinárním pravidlům. Před prodejem se vždy informujte u veterinární správy.

Čak radí

Pravidla se mohou měnit a liší se podle velikosti chovu. Než pořídíte první kachňata, zeptejte se krajské veterinární správy.

12. Odkud získat kachňata

Mulardy si nenarodíte z vlastního stáda, musíte je koupit. Nabídka u nás není tak široká jako u slepic. Ptejte se v líhních, u specializovaných chovatelů vodní drůbeže a u dodavatelů drůbeže. Údaje o dostupnosti si vždy ověřte přímo u prodejce.

Co zkontrolovat	Proč
Původ a linie	Linie se liší rychlostí růstu a vyrovnaností.
Zdravotní stav hejna	Zdravá kachňata jsou čilá, mají suché peří a čistý zadeček.
Doklady a podmínky přepravy	Přeprava jednodenních kachňat je náročná, nesmí je zchladit ani přehřát.
Rozdělení podle pohlaví	Zjistěte, zda jsou ptáci rozlišeni, nebo jde o nevytříděnou směs.
Cena a termín	Sezónní dostupnost se liší, objednejte včas.

Nákup kachňat je vhodné naplánovat na jaro, kdy lze krmit i bohatou zelenou pastvou a ptáci mohou brzy ven. Než kachňata dorazí, připravte kotec, ohřev, napáječku a krmivo, aby se po příjezdu mohla ihned najíst a napít.

12. Čím ptáky krmit

Krmení je nejčastější oblast, ve které chovatelé chybují. Odborná literatura se shoduje, že samotná semena jsou pro většinu druhů jednostranná. Je tomu tak i proto, že semena jsou chudá na některé vitaminy a minerální látky a bohatá na tuky. Různé druhy ale mají různé přirozené potřeby, proto si vždy ověřte, co jí váš druh v přírodě.

Základ podle skupiny

Skupina	Základ krmení	Doplňky
Drobní pěnkavovití (zebřičky, rýžovníci, astrildi)	Směs prosa, lesknice a dalších drobných semen pro exotické pěnkavy	Zelené části, naklíčená semena, vaječná směs v době hnízdění, minerály
Kanáři	Kanárská směs (lesknice, semínka, řepka a další)	Zelenina, listy, plané rostliny, v době pelichání doplňky
Andulky a menší papoušci	Směs pro andulky nebo malé papoušky, případně pelety	Zelenina, trochu ovoce, klíčky
Střední a velcí papoušci	Vyvážená směs nebo peletované krmivo podle druhu, doplněné čerstvou potravou	Zelenina, ovoce, ořechy v omezeném množství

Zelenina a ovoce

Čerstvá strava je nezbytná. Hodí se například mrkev, paprika, brokolice, listy zelených salátů nebo pampelišky, okurka, jablko a hruška bez jadřinců, vyplachované bobule. Zeleninu a ovoce důkladně omyjte a ptákům nabízejte v malých kouscích. Zbytky odstraňujte, než se zkazí. Nové potraviny zavádějte postupně, někteří ptáci je zpočátku odmítají.

Klíčky a plané rostliny

Naklíčená semena jsou oblíbenou pochutinou. Je nutné je nabízet čerstvá a dobře opláchnutá, protože při klíčení se v teple rychle množí plísně a bakterie. Plané rostliny sbírejte z čistých míst, nikdy z okolí cest a ošetřených pozemků.

Pelety

Peletované krmivo je průmyslově vyrobená směs, která má zajistit vyváženost složek v každém soustu. U větších papoušků se doporučuje často jako podstatná část krmné dávky. Přechod ze semen na pelety dělejte pomalu a pod vedením zkušeného chovatele nebo veterináře, protože někteří ptáci jídlo odmítnou a mohli by hladovět.

Voda

Čistá voda musí být k dispozici stále. Nemocné ptáky a jejich vodu vždy kontrolujte častěji.

Vápník a minerály

Sépiová kost, minerální bloky a drcené skořápky jsou běžné doplňky. Zvláště samice v době snášky mají vyšší potřebu vápníku. Přesné doplňování konzultujte s veterinářem, ať nedojde k nadbytku, který by mohl škodit.

Doporučení: vedle krmiva si veďte jednoduchý zápis, co pták sní. Pokles chuti k jídlu patří k nejčasnějším příznakům nemoci a včas ho zachytíte.

Jak často krmit

Drobní ptáci žijí rychle a je dobré jim krmivo doplňovat každý den. Směs v misce často vypadá plná, ale je to jen vrstva slupek. Před doplněním slupky sfoukněte nebo vysypte a zkontrolujte, zda pod nimi zůstala nějaká semena. Jinak pták hladoví, i když miska vypadá plná.

13. Co ptákům nikdy nedávat a co jim v domácnosti hrozí

Ptačí organismus je citlivý, zvláště dýchací soustava. Pár nejčastějších nebezpečí:

Avokádo. Obsahuje látku, která je pro mnoho ptáků toxická. Nedávejte ho.
Čokoláda a kofein. Jsou pro ptáky škodlivé.
Alkohol. Nikdy.
Sůl a silně solené nebo kořeněné pokrmy. Lidské jídlo není vhodné.
Pecky a jadérka některých ovocných plodů. Jablečná jádra a pecky z peckovin se v literatuře uvádějí jako rizikové, proto je odstraňujte.
Zkažené nebo plesnivé krmivo. Plísně produkují toxiny.
Nepřilnavé povrchy (PTFE, teflon). Při přehřátí uvolňují výpary, které jsou pro ptáky velmi nebezpečné. V domácnosti, kde jsou ptáci, se proto doporučuje vyhnout se nádobí s nepřilnavým povrchem, nebo alespoň zajistit, aby ptáci byli daleko od kuchyně.
Cigaretový kouř, svíčky, vonné tyčinky, aerosoly, silné čističe. Dráždí a poškozují dýchací cesty.
Olovo a zinek. Mohou být ve starších barvách, závaží, drobných kovových součástech. Pták je ukousne a otráví se.
Rostliny. Některé pokojové rostliny jsou jedovaté. Před pořízením rostliny do místnosti s ptákem si ověřte její bezpečnost.

Další hrozby v bytě

Otevřená okna a dveře při volném letu (útěk).
Zrcadla a prosklené plochy, do kterých pták narazí.
Ventilátory, sporáky, horké nádoby, otevřené nádoby s vodou (utonutí).
Elektrické kabely, které papoušci okusují.
Jiná domácí zvířata.

Pozor: pokud pták náhle začne těžce dýchat po použití sprejů, vaření na nepřilnavé pánvi nebo po zakouření, otevřete okna, vyneste ho na čerstvý vzduch a ihned volejte veterináře. Čas hraje zásadní roli.

14. Kde ptáka koupit a na co se dívat

Nejlepším zdrojem je zkušený chovatel, který zná původ a zdraví rodičů, nebo specializovaný obchod s dobrou pověstí. Neobchodujte s lidmi, kteří nechtějí ukázat podmínky chovu. Neexistuje žádný spěch.

Kontrolní seznam při prohlídce

Pták je čilý, sleduje okolí, má čistá, jasná oči a nozdry bez výtoku.
Peří je hladké, přiléhavé, bez lysin, bez zasyceného znečištění kolem kloaky.
Dýchání je klidné, bez zvuků a bez pohybů ocasu při každém nádechu.
Chodidla a prsty jsou celé, bez deformací, s normálním počtem prstů a drápků.
Ptáci v chovu jsou celkově v dobré kondici, klec je čistá.
Prodejce zná věk ptáka a o původu mluví otevřeně.
Pták je u ochranných druhů provázen potřebnými doklady (viz kapitola 20).

Zdravého ptáka neutopíte ani rychlým prodejem. Pokud vám prodejce neodpovídá, odejděte. Nekupujte ptáky „ze soucitu“ od chovatelů ve špatných podmínkách. Tím podporujete další obchod.

Kroužek

Mnoho chovatelských ptáků nese uzavřený kroužek na noze. Ten dokládá, že se pták narodil v zajetí. Nese rok, případně kód chovatele a pořadové číslo. U chráněných druhů mohou být označení a doklady povinné, viz zákony v kapitole 20.

15. Přivezení domů, karanténa a první dny

Připravte klec. Připravte klec s vodou a krmivem, které pták už zná. Zeptejte se prodejce, co jedl, a zachovejte ho.
Přeprava. Použijte pevnou přepravku, zakrytou látkou, v zimě chraňte před chladem a v létě před horkem. Nenechávejte ptáka v zaparkovaném autě.
Klid. Prvních několik dní pták nechte zvyknout. Nebraňte mu, aby se choval plaše. Mluvte tiše, neotravujte ho.
Karanténa. Pokud máte již jiné ptáky, nového držte odděleně v jiné místnosti. Doba je obvykle týdny, konzultujte ji s veterinářem. Ptáky ošetřujte nejdříve zdravé, pak nové, a po manipulaci si umyjte ruce.
Kontrola u veterináře. Zdravotní prohlídka u veterináře, který se ptákům věnuje, je dobrým začátkem. Veterinář může doporučit vyšetření trusu nebo další testy.
Sledování. V prvních týdnech si všímejte chuti, trusu, aktivity a dýchání.

Vždy kupujte ptáka tak, abyste měli čas se věnovat prvním dnům. Koupě před odjezdem na dovolenou je nešťastný nápad.

16. Chování, mluvení a jak ptáka učit

Řeč těla

Načepýřené peří a pasivita mohou znamenat chlad nebo nemoc. Pokud trvá, vyhledejte veterináře.
Ostražité sledování, zvednutá hlava značí zvědavost nebo strach.
Cvakání zobákem, syčení jsou varovné signály.
Čištění peří je běžné a zdravé, přehnané škubání ne.

Ochočení

Ochočování probíhá krok za krokem a s trpělivostí. Nejprve ptáka nechte zvyknout na vaši přítomnost, mluvte na něj, nabídněte pamlsek z dlaně u klece. Po týdnech se pak pták naučí brát potravu z prstu a později naskakovat. Nikdy ptáka nehoňte a nechytejte do ruky násilím. Strach je kontraproduktivní.

Mluvení

Mluvit se mohou naučit andulky, korely, žako a další papouškovití, ale schopnost je individuální. Nejčastěji se učí samci a ptáci, kteří žijí sami. Pokud držíte dva ptáky, naučí se spíš mezi sebou, ne od vás. Mluvení není ukazatelem spokojenosti a nelze ho vynucovat.

Křik a škubání

Příčiny jsou nuda, osamělost, nedostatek spánku, strach nebo zdravotní problém. Nejprve vylučte nemoc návštěvou veterináře, pak upravte režim, prostředí a zaměstnání. Na křik nereagujte hysterií, protože ho tím posilujete.

Čak radí

Pták, který křičí, vám něco říká. Nejde o zlobu. Zkuste zjistit, co mu chybí: společnost, spánek, pohyb nebo klid. Většinou odpověď najdete.

17. Zdraví a nemoci ptáků

Ptáci umějí příznaky nemoci dlouho skrývat, protože v přírodě slabý jedinec přitahuje predátory. Když už je nemoc vidět, bývá pokročilá. Proto se vyplatí pravidelně pozorovat i drobnosti.

Varovné příznaky

Načepýřené peří, přisedání na dně klece, spánek ve dne.
Ztráta chuti nebo naopak náhlé nadměrné pití.
Změna trusu: barva, konzistence, množství. Zelený nebo žlutý průjem může provázet infekce.
Dýchání s otevřeným zobákem, pohyb ocasu při každém nádechu, výtok z nosu nebo očí.
Úbytek váhy (hrudní kost vystupuje).
Kulhání, sražená chodidla, otlaky.
Škubání peří, lysiny, svědění.

Při jakémkoli z těchto příznaků vyhledejte veterináře. Neléčte ptáka sami léky určenými pro lidi nebo jiná zvířata. Dávkování u drobných ptáků je velmi citlivé a chyba může být smrtelná. Ošetření sebejistě neodkládejte a nehledejte rady na diskusních fórech místo veterináře.

Nejčastější okruhy potíží (obecně)

Oblast	Co bývá příčinou	Co dělat
Dýchací soustava	Infekce, plísně, dráždivé výpary, průvan	Teplo, klid, ihned veterinář
Trávení	Nevhodné nebo zkažené krmivo, parazité, infekce	Změna krmení jen po poradě, vyšetření trusu
Parazité (roztoči, všenky, střevní)	Nákaza od jiných ptáků, špatná hygiena	Veterinární ošetření a čištění klece
Peří a kůže	Stres, nuda, nevhodná strava, parazité	Zjistit příčinu u veterináře a upravit prostředí
Nohy a zobák	Nevhodná bidla, roztoči, nedostatek obrušování	Různá bidla, kontrola veterinářem
Úrazy	Náraz, uvíznutí, pád	Klid, tma, rychle k veterináři

Nemocného ptáka oddělte od ostatních v klidné, teplé místnosti. V případě náhlého zhoršení nelze čekat do druhého dne. Ptačí veterináři bývají specializovaní a dostupní ne vždy, proto si kontakt na nejbližšího najděte předem.

18. Psitakóza a další nákazy přenosné na člověka

Psitakóza, také ornitóza či papouščí nemoc, je onemocnění vyvolané bakterií Chlamydia psittaci. Podle materiálů Veterinární univerzity Brno se přenáší nejčastěji vdechnutím částic z dýchacích sekretů, trusu nebo prachu z peří nemocných ptáků. Přenos mezi lidmi je velmi vzácný. Ohroženi jsou veterináři, chovatelé exotického ptactva i drůbeže, zaměstnanci prodejen s ptáky nebo sokolníci.

Příznaky

U ptáků může nemoc probíhat bez příznaků, nebo s nechutenstvím, zánětem spojivek, dýchacími potížemi a zeleným až žlutým průjmem. U lidí se objevuje zimnice, bolesti hlavy a svalů, suchý kašel a zápal plic. Inkubační doba je podle veterinární univerzity 5 až 19 dní. Při podezření (horečka, kašel po kontaktu s ptáky) informujte lékaře, že máte doma ptáky.

Prevence

Karanténa nově pořízených ptáků.
Důsledná hygiena: mytí rukou, pravidelné čištění klecí, oddělení klecí od sebe.
Vlhké čištění, nikdy nezametat na sucho, aby se nezvedal prach.
Při práci s nemocným ptákem ochranné rukavice a roušku či respirátor.

Vakcína proti psitakóze není podle zdroje k dispozici. Léčba se opírá o antibiotika předepsaná veterinářem pro ptáky a lékařem pro lidi. Neléčte sami.

Psitakóza je při včasné léčbě u lidí dobře léčitelná. Podle veterinární univerzity je úmrtnost při včasné léčbě nižší než jedno procento. Klíčové je včasné rozpoznání.

Ptačí chřipka a další

Ptačí chřipka (influenza ptáků) patří mezi nákazy, které se sledují a v případě výskytu se na ně vztahují opatření Státní veterinární správy. Chovatelé ptáků, kteří mají venkovní voliéru, by měli sledovat aktuální pokyny SVS ohledně uzavření chovů a zákazů, které se v době ohrožení vyhlašují. Podrobnosti o aktuální situaci vždy ověřujte na webu SVS, protože se rychle mění. Detaily o chovu drůbeže najdete v samostatných článcích.

22. Časté otázky o houpačce pro slepice

Potřebují slepice houpačku?

Ne. Slepice potřebují pevné bidlo pro noční odpočinek a dostatek prostoru k hrabání. Houpačka je volitelné zpestření, které některá hejna využívají a jiná zcela ignorují.

Může houpačka slepici ublížit?

Ano, pokud je příliš vysoko, kluzká, špatně zavěšená nebo má smyčky a škvíry. Při správném provedení, nízkém umístění a pravidelné kontrole je riziko malé, ale nikdy nulové.

Jak vysoko houpačku pověsit?

Raději nízko. Pro běžná plemena zhruba do půl metru nad zemí, pro těžká plemena ještě níž. Vědecké stanovisko EFSA uvádí zvýšené riziko zranění u seskoků nad zhruba osmdesát centimetrů.

Jak dlouhé má být sedátko?

Stačí pro několik slepic vedle sebe s odstupem. Pro malé hejno zhruba devadesát centimetrů, pro větší raději zavěste více sedátek než jedno dlouhé. Jde o orientační údaj.

Z čeho je nejlepší sedátko?

Z hladce obroušené větve ovocného stromu nebo z hranolu z tvrdého dřeva se sraženými hranami. Plast a kov nejsou vhodné, jsou kluzké a v zimě studené.

Kulaté nebo hranaté sedátko?

Podle studií shrnutých ve stanovisku EFSA slepice častěji volily hranatý profil se zaoblenými hranami a bylo u něj méně poranění chodidel. U přírodní větve ale hodí i kulatý průřez, hlavně když je dostatečně silný.

Provaz nebo řetěz?

Obojí lze použít. Provaz musí být z hrubého přírodního vlákna a s ošetřenými konci, řetěz s drobnými hladkými články. Rozedřený provaz vyměňte okamžitě.

Jak zajistit, aby se slepice nezamotala?

Nenechte volné konce a smyčky, zaplete nebo zalepte konce provazu, odstraňte škvíry mezi závěsem a sedátkem. Čtyřbodové uchycení omezuje houpání.

Na co houpačku zavěsit?

Na pevný trám přístřešku nebo samostatnou konstrukci ve tvaru A. Větev stromu jen tehdy, je-li silná a zdravá. Síť výběhu k zavěšení nepoužívejte.

Kolik zátěže má nosný bod unést?

Mnohonásobek váhy všech slepic, které se mohou na houpačku usadit, protože při pohybu a seskoku se zatížení krátkodobě zvyšuje. Před použitím vyzkoušejte zátěží těžší než hejno.

Patří houpačka do kurníku?

Spíše ne. V kurníku je málo místa a houpající se sedátko může narazit do stěn nebo jiných slepic. Hodí se do výběhu.

Může houpačka nahradit bidlo?

Ne. Pro noční odpočinek potřebují slepice nehybné bidlo. Houpačka slouží pouze jako doplněk během dne.

Mohu houpačku dát k zakrslým slepicím?

Ano, jsou lehké a obratné. Sedátko udělejte užší a nízko nad zemí.

A k těžkým plemenům?

Opatrně. Těžké slepice hůře seskakují a snáze si poškodí nohy. Dejte jim spíše nízkou širokou plošinu nebo pařez.

Jak slepice houpačce naučit?

Nejprve houpačku zafixujte, položte poblíž pamlsek, držte nízko a pak postupně povolte závěsy. Slepici nikdy nenuťte.

Slepice se houpačce vyhýbají. Je to problém?

Není. Slepice jsou opatrné a řada hejn houpačku nikdy nevyužije. Zkuste pamlsek nebo nižší polohu, a pokud nezabere, nechte to být.

Proč se slepice o houpačku perou?

Je málo míst nebo ji hlídá dominantní slepice. Přidejte další sedátka a rozmístěte je daleko od sebe.

Jak často houpačku kontrolovat?

Rychle týdně při čištění, důkladně jednou za měsíc a vždy po bouři nebo mrazech.

Jak houpačku čistit?

Škrabkou a kartáčem odstraňte trus, v případě potřeby umyjte a nechte úplně uschnout. Dezinfekci provádějte jen přípravky vhodnými pro zvířata podle návodu výrobce.

Může dřevo ošetřit nátěrem?

Nejlepší je dřevo bez nátěru. Pokud nátěr potřebujete, použijte jen přípravek určený pro hospodářská zvířata a nechte ho úplně vyschnout. Povrch nesmí být kluzký.

Které dřevo je nevhodné?

Tlakově impregnované, z pražců, z palet s neznámou historií a z jedovatých dřevin. Slepice do dřeva klovou, takže na jeho složení záleží.

Co dělat, když slepice po houpačce kulhá?

Houpačku sundejte, slepici oddělte na klidné místo a nechte ji prohlédnout veterinářem. Léčbu na vlastní pěst nezkoušejte.

Škodí houpačka kýlu?

Hrudní kost se může poškodit hlavně při dopadu z velké výšky nebo na tvrdou hranu. Proto houpačku věšte nízko, sedátko dělejte se zaoblenými hranami a pod ní mějte měkký povrch.

Je houpačka vhodná v zimě?

Jen tehdy, pokud není pokrytá ledem. Námraza je kluzká a studená, takže houpačku raději odstraňte nebo nechte odmrznout.

Hrozí kolem houpačky predátoři?

Může. Zavěšený předmět nemění, že predátoři obvykle útočí na slepice na zemi i na sedících, ale ve výběhu bez zakrytí hrozí také dravci. Výběh proto vždy zabezpečte, jak popisuje samostatný článek.

Zakazuje něco zákon?

Zvláštní předpis o houpačkách pro slepice neznám. Platí ale obecná povinnost starat se o zvířata tak, aby netrpěla zbytečnou bolestí a zraněním, kterou stanoví zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání.

Co dělat, když si nejsem jistý?

Zvolte nejjednodušší řešení: nízké pevné sedátko na krátkém závěsu nebo jen pařez. Zpestřit výběh lze i jinými způsoby, než je houpačka.

Shrnutí

Houpačka je volitelný doplněk výběhu, nikoli náhrada pevného bidla.
Věšte ji nízko, nad měkký povrch a s dostatečným volným prostorem.
Sedátko má být hladce obroušené, neklouzavé, ze dřeva bez nátěru a bez třísek.
Závěs bez rozedřených vláken, smyček a ostrých článků, nosný bod s velkou rezervou.
Slepice zvykejte postupně, nenuťte je a při jakémkoli zranění houpačku odstraňte.
Pravidelně kontrolujte uzly, šrouby, dřevo i okolí, zejména po bouři a v zimě.

Čak radí

Tak a máte hotovo. Houpačka má být hlavně bezpečná, ne ozdobná. Pokud si budete chtít k výběhu pořídit krmítka, napáječky nebo podestýlku, najdete je v nabídce Časkrmení. A kdyby slepice houpačku nechtěly, nevadí, mají přece ještě spoustu jiných věcí k prozkoumání.

Zdroje a právní předpisy

EFSA: Scientific Opinion on welfare aspects of various systems for keeping laying hens (EFSA Journal, 2015), část o bidlech, kýlu a chodidlech
Přehledové odborné práce o obohacení prostředí nosnic (databáze FAO AGRIS, SciELO, PubMed Central)
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře. Rozměry a řešení houpačky jsou praktická doporučení bez právní závaznosti; konkrétní zdravotní potíže slepic vždy řešte s veterinářem.