733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Infekční laryngotracheitida drůbeže: příznaky, šíření, očkování a prevence

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z recenzovaných odborných studií, veterinárních příruček univerzit a podkladů státních veterinárních úřadů; seznam použité literatury najdete na konci.

1. Laryngotracheitida v kostce

2. Co je infekční laryngotracheitida a odkud se vzala

Název nemoci popisuje, kde se odehrává hlavní poškození: laryngitida je zánět hrtanu, tracheitida zánět průdušnice. Virus se množí ve sliznici horních cest dýchacích a ve spojivkách, ničí buňky výstelky a způsobuje krvácení a tvorbu hlenu nebo sýrovitých hmot. Ty mohou průdušnici doslova ucpat, a proto nemocné slepice umírají udušením.

Podle souhrnné přehledové práce Gowthamana a kolektivu (Veterinary Quarterly, 2020) byla nemoc poprvé popsána v roce 1925 ve Spojených státech a název infekční laryngotracheitida dostala v roce 1931. Zajímavostí je, že šlo o první virovou nemoc drůbeže, proti které se začalo očkovat. Mezi lety 2000 a 2013 byla hlášena nejméně ze sta zemí, takže dnes jde o celosvětově rozšířenou nákazu. V Austrálii se podle tamního ministerstva zemědělství objevila poprvé v roce 1935 v Novém Jižním Walesu.

Světová organizace pro zdraví zvířat (WOAH) řadí ptačí infekční laryngotracheitidu mezi tzv. listované nákazy, tedy nemoci, které sleduje mezinárodně. Současně uvádí, že pro člověka virus nepředstavuje žádné známé riziko.

3. Původce: jak virus funguje a proč se ho nejde zbavit

Virus má dvouvláknovou DNA o délce zhruba 148–155 tisíc párů bází, obal a průměr 200–350 nanometrů. Pro chovatele je ale důležitější jiná vlastnost: stejně jako ostatní herpesviry dokáže v těle přejít do skrytého, tzv. latentního stavu.

Latence v nervovém uzlu

Podle přehledu Gowthamana a kol. (2020) se virus usadí v trojklanném gangliu (nervovém uzlu hlavového nervu) přibližně 7–10 dní po nakažení. Tam nevyvolává žádné příznaky a nedá se odhalit pohledem ani běžným výtěrem. Při stresu se může znovu aktivovat a slepice ho začne vylučovat z dýchacích cest. Spouštěčem bývá přesun do jiného kurníku, smíchání s novými ptáky, převoz na výstavu, nástup snášky nebo samotné očkování. Autoři uvádějí, že dlouhodobými nosiči viru v průdušnici je asi 2 % uzdravených slepic, a shrnují, že latentně infikovaná zvířata jsou hlavním zdrojem ohnisek bez ohledu na to, zda se v oblasti očkuje.

Australská studie Thilakarathne a kol. (PLoS ONE, 2019) ukázala, že latenci vytvářejí i oslabené vakcinační kmeny. Tři týdny po očkování do oka našli vědci virovou DNA v nervovém uzlu u 57,5 % očkovaných kuřat; u kmene SA2 dokonce u všech deseti sledovaných ptáků, u kmene A20 u šesti z deseti a u kmene Serva u tří z deseti. Žádné kuře přitom nemělo klinické příznaky.

Co to znamená v praxi

Britská Kolumbie (vládní informační list, 2024), Univerzita v Tennessee (2023) i utažské ministerstvo zemědělství (2025) se shodují: hejno, kterým ILT jednou prošla, je nutné považovat za celoživotního nosiče. Totéž platí pro ptáky očkované živou oslabenou vakcínou. Takové slepice nemusí nikdy znovu onemocnět, ale mohou nakazit každého nového, neimunního ptáka, kterého k nim přidáte, nebo hejno, do kterého je prodáte.

4. Kteří ptáci onemocní a v jakém věku

Hlavním hostitelem je kur domácí. Švýcarský Spolkový úřad pro bezpečnost potravin a veterinární záležitosti (BLV) uvádí mezi vnímavými druhy také bažanty, krůty a pávy, WOAH zmiňuje bažanty, koroptve a pávy. Queenslandské ministerstvo zemědělství doplňuje, že kachny a husy příznaky nemají, ale kachny mohou virus nést až dva týdny. Pro chovatele smíšeného dvorku to znamená, že vodní drůbež nelze automaticky považovat za bezpečnou.

Věk

Nejvnímavější jsou dospívající a dospělé slepice. Podle Jacquie Jacob z Univerzity v Kentucky (Poultry Extension) jsou náchylnější kuřata starší 14 týdnů, a proto se většina ohnisek objevuje u dospělých nosnic. Laboratoř Univerzity v Guelphu uvádí jako nejohroženější ptáky starší zhruba 3–4 týdnů a albertské ministerstvo zemědělství, že většina kuřat mladších tří týdnů se nenakazí. Mladí ptáci tedy nejsou zcela chráněni, ale nejčastěji onemocní kuřice a nosnice.

5. Formy nemoci: od nenápadného slzení po hromadné úhyny

Laryngotracheitida nemá jednu tvář. Podle virulence kmene, imunity hejna a souběžných infekcí se rozlišují tři hlavní formy. Čísla v tabulce vycházejí z přehledu Gowthamana a kol. (2020) a z podkladů queenslandského ministerstva zemědělství.

Mírná forma je pro drobné chovatele obzvlášť záludná. Slepice jen slzí, mají zarudlé oči a občas kýchnou, což snadno zaměníte s nachlazením nebo průvanem. Mezitím ale virus koluje hejnem a vytváří nosiče. Univerzita v Kentucky uvádí, že první, čeho si chovatelé obvykle všimnou, jsou právě vlhké, slzící oči.

Jak vypadá ohnisko v reálných datech

Srbská studie z Vojvodiny (Animals, 2022) popisuje ohniska na pěti farmách nosnic a jedné farmě rodičovských hejn brojlerů v letech 2020–2021. Spotřeba krmiva klesla o 2,1–40 %, snáška o 2,7–42 % a úmrtnost se zvýšila o 0,8–31,5 %. Klinické příznaky v hejnu odezněly za 3–4 týdny od prvního případu. V pěti hejnech byla současně prokázána bakterie Avibacterium paragallinarum, původce infekční rýmy, která průběh zhoršuje.

Při velké epidemii ve státě Minas Gerais v Brazílii (Preis a kol., Pesquisa Veterinária Brasileira, 2013) bylo zasaženo asi 8 milionů nosnic na 27 farmách. Nemocnost dosahovala kolem 90 %, úmrtnost zpočátku 1–6 % a v druhém měsíci 3–9 %. Po dvou až třech měsících klesla pod 0,5 %. I to ukazuje, že nemoc se v hejnu nejprve prudce rozhoří a pak přechází do skrytého stavu.

6. Příznaky laryngotracheitidy krok za krokem

Inkubační doba, tedy čas od nakažení do prvních příznaků, se podle zdrojů mírně liší. Queenslandské ministerstvo uvádí 3–14 dní, nejčastěji 5–12 dní, Univerzita v Tennessee 6–14 dní a guelphská laboratoř u některých kmenů jen 4–7 dní. Nemoc v hejnu trvá obvykle 10–14 dní (Univerzita v Marylandu), uzdravující se ptáci se zotavují zhruba dva týdny.

Příznaky dýchacích cest

• Natahování krku vzhůru a dopředu při každém nádechu, dýchání s otevřeným zobákem.
• Chrčení, sípání, bublavé zvuky, zejména večer v klidu na hřadu.
• Kašel a třepání hlavou, při kterém slepice rozstřikuje hlen, u těžké formy s krví.
• Výtok z nosních otvorů, kýchání.

Příznaky na očích a hlavě

• Slzení, zánět spojivek, slepené víčko.
• Otok pod okem (zduření nosních dutin).

Americká studie Beltrán a kol. (Viruses, 2019) ukázala, proč jsou oči tak nápadné: virus se po vstupu do oka velmi rychle množí v lymfatické tkáni spojivky a v Harderově žláze. Už první den po nakažení měl virulentní kmen ve spojivce více než tisíckrát vyšší množství virové DNA než vakcinační kmen.

Celkové příznaky

• Apatie, načepýřené peří, posedávání.
• Pokles příjmu krmiva a vody.
• Pokles snášky, někdy prudký.
• Náhlé úhyny, často bez dlouhé předchozí nemoci.

7. Kontrolní seznam: kdy pomýšlet na ILT

Žádný jednotlivý příznak ILT spolehlivě neprokáže. Následující kombinace by ale měla každého chovatele zpozornit a vést k návštěvě veterináře.

• Do hejna jste v posledních 1–3 měsících přidali nové ptáky, nebo se slepice vrátily z výstavy či trhu.
• Postiženy jsou hlavně dospělé slepice nebo kuřice, ne malá kuřata.
• Nemoc se šíří hejnem pozvolna během dnů, ne během hodin.
• Slepice natahují krk a dýchají otevřeným zobákem.
• Na stěnách nebo zobácích je krev nebo hlen.
• Současně klesá snáška.
• Uhynulá slepice má v průdušnici hlen, krev nebo žlutavou hmotu.

Univerzita Pensylvánie (Penn State, Animal Diagnostic Laboratory) uvádí, že nejčastějším společným jmenovatelem ve vzorcích nemocných ptáků od drobných chovatelů je nákup nových ptáků v předchozích 1–3 měsících. Tato informace je pro veterináře stejně cenná jako popis příznaků.

8. Jak ILT odlišit od jiných nemocí dýchacích cest

Dýchací potíže u slepic má na svědomí celá řada původců. Diagnostická laboratoř Penn State řadí ILT podle četnosti ve vzorcích z malochovů na třetí místo za mykoplazmózu (Mycoplasma gallisepticum) a infekční bronchitidu. Kanadské ontarijské ministerstvo zemědělství výslovně upozorňuje, že bez laboratorního vyšetření ILT od ostatních nemocí spolehlivě odlišit nelze. Obecným tématem kýchání a chrčení se věnujeme v samostatném článku, zde jen srovnání podstatných rozdílů.

Situaci komplikuje, že se nemoci často kombinují. Retrospektivní kalifornská studie (Blakey a kol., Journal of Veterinary Diagnostic Investigation, 2019) našla u dvorkových hejn s ILT současně Mycoplasma synoviae ve 33 % případů, Mycoplasma gallisepticum ve 28 % a Marekovu chorobu v 17 %. Švédská práce ze Švédské zemědělské univerzity (Jonare, 2020) zjistila u hobby chovů jako nejčastější souběžnou infekci původce infekční rýmy.

9. Jak se virus šíří: přímý kontakt, vzduch, lidé a věci

Virus vstupuje do těla dýchacími cestami a očima, méně často zobákem. Nakažená slepice ho podle Gowthamana a kol. (2020) vylučuje v sekretech dýchacích cest přibližně 10 dní. Přenos vajíčkem (z matky na kuře uvnitř vejce) ani přes skořápku nebyl prokázán, takže líhnutí vlastních kuřat je výrazně bezpečnější cestou k rozšíření chovu než nákup dospělých ptáků.

Přímý kontakt je nejúčinnější

Australská studie Yegoraw a kol. (Veterinary Research, 2021) porovnávala přenos při přímém kontaktu a při sdíleném vzduchu bez kontaktu. Při přímém kontaktu se do šesti dnů nakazili všichni ptáci, a to jak u terénního kmene, tak u obou vakcinačních kmenů. Ve sdíleném vzduchu bez kontaktu se virulentní terénní kmen přenesl na všechna kuřata do 14 dnů, vakcinační kmen Serva na všechna do 17 dnů, kdežto mírný vakcinační kmen A20 jen na 27 % kuřat za 21 dní. Příznaky měl u terénního kmene 81 % ptáků, nejčastějším příznakem byl zánět spojivek.

Stejná studie přinesla i uklidňující zjištění: prach z kurníku nakažených ptáků ani krev a krevní plazma nakažených ptáků v pokusech virus nepřenesly, přestože obsahovaly virovou DNA. Autoři z toho vyvozují, že role prachu v šíření ILT je spíše omezená, a připomínají, že nález virové DNA ještě neznamená přítomnost živého viru.

Nepřímý přenos

• Kontaminované boty, oblečení, ruce a nářadí (Britská Kolumbie, 2024).
• Přepravky, krmné vozy, pytle od krmiva, podestýlka a hnůj (queenslandské ministerstvo zemědělství, OMAFRA 2021).
• Kartony od vajec a podestýlka (švýcarský BLV).
• Biofilm v napájecím potrubí (Univerzita v Tennessee, 2023).
• Potemník brazilský a jeho larvy: živý virus v nich byl nalezen ještě 42 dní po ohnisku (Univerzita v Tennessee; Gowthaman a kol.).
• Psi a kočky jako mechaničtí přenašeči (Gowthaman a kol., 2020).

Vítr a sousedé

Queenslandské ministerstvo uvádí, že za oblačného a vlhkého počasí s přeháňkami nebo nárazovým větrem může virus urazit 500 metrů i více. Univerzita v Tennessee upozorňuje, že dvorková hejna do vzdálenosti zhruba jedné míle (asi 1,6 km) mohou ohrožovat neočkované komerční chovy brojlerů. Ontarijské ministerstvo zemědělství při ohnisku na sedmi farmách v regionu Niagara v letech 2020–2021 nevyloučilo vzdušný přenos ani roli rozvážení hnoje.

10. Jak dlouho virus přežije v kurníku a v prostředí

Herpesviry obecně nejsou v prostředí extrémně odolné, ale ILT dokáže přežívat dost dlouho na to, aby přežila mezi dvěma turnusy nebo do příchodu nových slepic. Údaje z několika institucí shrnuje tabulka.

Rozdílné údaje nejsou chybou, ale odrážejí různé podmínky pokusů. Pro praxi z nich plyne jednoduché pravidlo: v chladném a vlhkém prostředí s organickou hmotou vydrží virus nejdéle, slunce, teplo a vysychání ho ničí. Queenslandské ministerstvo výslovně řadí sluneční světlo, teplo a sucho mezi přirozené nepřátele viru.

Teplo jako zbraň

Podle přehledu Gowthamana a kol. virus inaktivuje teplota 55 °C po dobu 15 minut, některé kmeny jsou však odolnější. Ontarijské ministerstvo zemědělství doporučuje u komerčních chovů tepelně ošetřit podestýlku při 38 °C po dobu 100 hodin před jejím přesunem, případně podestýlku s hnojem nechat 8 týdnů na místě. Laboratoř v Guelphu uvádí zahřátí haly na 38 °C nejméně na 3 dny a sama připouští, že pro drobného chovatele to většinou není proveditelné.

Australské pokusy University of New England (Walkden-Brown a kol., 2010 a 2016) se pokoušely přesně určit potřebnou kombinaci teploty a času v hromadované podestýlce. V jednom pokusu zmizela detekovatelná virová DNA z podestýlky zahřáté v uzavřeném vaku na 60 °C mezi 5. a 10. dnem, při 25 °C nikoli. Přesné hodnoty se ale určit nepodařilo, protože se virus v pokusech přes podestýlku nepřenášel ani v neošetřené kontrole. I to potvrzuje, že hlavní cestou je kontakt s nosičem, nikoli podestýlka sama.

11. Dezinfekce: co na virus ILT platí

Obalený virus je vůči běžným dezinfekčním látkám citlivý, pokud se k němu dostanou. Organická hmota (trus, hlen, podestýlka) ale jejich účinek výrazně snižuje, upozorňují Gowthaman a kol. Proto vždy platí pořadí: nejprve mechanické vyčištění a umytí, teprve potom dezinfekce. Podrobný postup čištění kurníku najdete v našem samostatném článku o dezinfekci kurníku.

Konkrétní přípravek a ředění vždy volte podle návodu výrobce a doporučení veterináře; zdroje se v koncentracích liší a některé látky jsou žíravé nebo nevhodné do prostoru se zvířaty.

Po vyčištění a vydezinfikování se doporučuje kurník nechat prázdný. Univerzita v Tennessee uvádí přestávku 3–4 týdny před naskladněním nových ptáků, starší podklad Texaské zemědělské rozšiřující služby (Texas A&M) doporučoval nechat halu po vyskladnění zavřenou nejméně 2 týdny.

12. Diagnostika: jak veterinář a laboratoř ILT potvrdí

Konečnou diagnózu nelze stanovit od oka, potvrzuje ji vždy laboratoř. Ontarijské ministerstvo zemědělství i laboratoř v Guelphu to uvádějí jako základní pravidlo, protože ILT se podobá jiným dýchacím nemocem.

Pitva a histologie

Na pitvě veterinář hledá v hrtanu a průdušnici krvácení, hlen nebo vláknité až sýrovité hmoty. Pod mikroskopem jsou typické mnohojaderné obří buňky (syncytia) a tzv. intranukleární inkluze, tedy tělíska uvnitř buněčných jader. V brazilském ohnisku (Preis a kol., 2013) byly inkluze nalezeny u 16 z 20 vyšetřených slepic, nejčastěji v průdušnici (70 %) a hrtanu (50 %). Kalifornská studie u dvorkových hejn je zjistila v 70 % případů a ucpaný průsvit průdušnice ve 34 % případů.

Čas hraje roli

Utažské ministerstvo zemědělství upozorňuje, že typické změny často mizí 3–5 dní po začátku příznaků. K vyšetření je proto nutné dodat čerstvě uhynulé ptáky nebo vzorky z raného stadia nemoci. Penn State doporučuje posílat do laboratoře uhynulé ptáky chlazené, nikoli zmražené. Starší texaský podklad radil odeslat ideálně čtyři čerstvě uhynulé ptáky v pevném igelitovém pytli.

Molekulární metody

Dnes nejpoužívanější metodou je PCR, zejména její varianta v reálném čase, která podle přehledu Gowthamana a kol. dokáže zachytit už jednotky kopií virové DNA. V kalifornské studii potvrdila real-time PCR ILT ve všech 40 testovaných případech z let 2014–2017. Sekvenací části genu ICP4 nebo celého genomu lze navíc zjistit, zda jde o terénní kmen, nebo o vakcinační kmen, který „utekl“ do prostředí. Nevýhodou PCR je, že nerozliší živý virus od mrtvého.

Protilátky (sérologie)

Vyšetření krve metodou ELISA ukáže, zda se hejno s virem setkalo. Alžírská studie (Salhi a kol., Veterinary World, 2021) ale připomíná zásadní omezení: ELISA nerozliší protilátky po očkování od protilátek po přirozené nákaze, ani nepozná, kdo je nosič. Penn State u sérologie doporučuje opakovat odběr po 2–4 týdnech a u větších hejn odebrat krev alespoň od 10 ptáků.

13. Léčba: co jde a co nejde

Proti viru ILT neexistuje žádný specifický lék. Antibiotika na viry nepůsobí, což shodně uvádějí queenslandské ministerstvo, Univerzita v Tennessee i PoultryHub Univerzity Nové Anglie. Veterinář je může nasadit pouze tehdy, když hrozí nebo už probíhá druhotná bakteriální infekce, která by průběh zhoršila. O takové léčbě a o volbě přípravku rozhoduje vždy veterinář, nikoli chovatel.

Podpůrná péče, kterou může zajistit chovatel

• Klid, bez přesunů a manipulace, která slepice stresuje a zhoršuje dušnost.
• Stálý přístup k čisté, čerstvé vodě, napáječky denně umýt.
• Kvalitní krmivo, které slepice ochotně přijímají; nemocné ptáky sledovat, zda vůbec žerou.
• Dobré větrání bez průvanu, suchá podestýlka, omezení prachu a čpavku.
• Oddělení těžce nemocných kusů od ostatních, pokud to veterinář doporučí.

Univerzita v Tennessee uvádí, že ptáci s těžkými příznaky, jako je dýchání s otevřeným zobákem, prudký kašel a vytřepávání krvavého hlenu, obvykle nepřežijí. Pro takové kusy je namístě poradit se s veterinářem o humánním utracení, aby zbytečně netrpěli.

14. Očkování: typy vakcín, výhody a rizika

Očkování proti ILT existuje už od 50. a 60. let 20. století. Jde ale o téma, ve kterém se odborníci shodují na jednom: rozhodnutí o vakcinaci patří veterináři a mělo by brát ohled na situaci v okolí. Univerzita v Tennessee doporučuje používat vakcíny jen v oblastech, kde se ILT pravidelně vyskytuje, a vždy pod dohledem veterináře. Švýcarský BLV uvádí, že ve Švýcarsku vakcíny proti ILT vůbec nejsou registrovány.

Návrat virulence je skutečný problém

Živé vakcinační kmeny se při opakovaném přenosu z ptáka na ptáka mohou vrátit k plné virulenci. Gowthaman a kol. připomínají americkou studii, podle které 75 % terénních izolátů pocházelo z CEO vakcinačních kmenů. Kanadská celogenomová analýza (Perez-Contreras a kol., Viruses, 2020) zařadila asi 71 % kanadských izolátů mezi zvirulentnělé CEO vakcinační kmeny, 21 % mezi divoké kmeny a 7 % mezi kmeny příbuzné TCO vakcíně. Navíc prokázala rekombinaci, tedy vznik nového kmene smíšením dvou vakcinačních virů.

Následná studie téhož týmu (Viruses, 2021) srovnávala jeden takový zvirulentnělý kmen s divokými kmeny. Zvirulentnělý vakcinační kmen se šířil a škodil více: všechna kuřata, která s nakaženými přišla do kontaktu, dosáhla do pěti dnů kritického stavu, zatímco u divokých kmenů ani jedno. V kalifornských dvorkových hejnech (Blakey a kol., 2019) bylo 14 z 15 sekvenovaných kmenů s velkou pravděpodobností uprchlými vakcinačními kmeny CEO.

Albertské ministerstvo zemědělství proto ve svém podkladu výslovně nedoporučuje CEO vakcínu kvůli riziku návratu virulence a jako aktuálně doporučenou uvádí TCO vakcínu podávanou do oka.

Rekombinantní vakcíny chrání před nemocí, ne vždy před přenosem

Disertační práce z Univerzity v Georgii (2019) testovala rekombinantní vakcínu HVT-LT v různých dávkách. Očkovaná kuřata měla méně příznaků, neztrácela na hmotnosti a virus se v nich méně množil. Terénní virus se ale z nich dál šířil na neočkované ptáky v kontaktu. Přenos zastavila až kombinace s živou CEO vakcínou. Australský projekt Univerzity v Melbourne (Devlin, 2010) zkoušel kandidátní vakcínu s odstraněným genem pro glykoprotein G; snížila přenos terénního viru o 77 % a reprodukční číslo viru ve vakcinovaném hejnu kleslo pod 1.

Způsob a načasování

Gowthaman a kol. uvádějí, že podání do oka je bezpečnější a účinnější než podání v pitné vodě nebo postřikem. U malých hejn doporučuje kapání do oka každému ptákovi i Univerzita v Kentucky. Podle laboratoře v Guelphu lze vektorovou vakcínu podat jednodenním kuřatům a živou oslabenou vakcínu do oka ptákům od 4 týdnů věku, s každoročním přeočkováním. Penn State uvádí, že rozpuštěnou vakcínu je nutné spotřebovat do 2 hodin.

15. ILT v Česku a v Evropě: hlášení, povinnosti a úřady

Právní postavení ILT se mezi státy výrazně liší, a to je pro chovatele důležitá informace, zejména při nákupu ptáků ze zahraničí.

Situace v České republice

Česká legislativa rozlišuje podle výukových materiálů VFU Brno k právním předpisům v oblasti nákaz několik skupin: nákazy hlášené Evropské komisi, nebezpečné nákazy uvedené v příloze veterinárního zákona (zákon č. 166/1999 Sb.), jejichž podezření se hlásí krajské veterinární správě, a nákazy, které hlášení nepodléhají. Mezi drůbežími nákazami, kterým se Státní veterinární správa (SVS) systematicky věnuje, jsou v popředí ptačí chřipka a newcastleská choroba; proti newcastleské chorobě SVS od jara 2026 rozšířila povinné očkování na další kategorie chovů a očkování doporučuje i drobným chovatelům.

Pro chovatele drůbeže chované pro obchodní účely navíc platí vyhláška č. 342/2012 Sb., která podle § 3 ukládá hlásit krajské veterinární správě určité změny zdravotního stavu: pokles příjmu krmiva nebo vody o více než 20 %, pokles snášky o více než 5 % trvající déle než dva dny nebo týdenní úhyn vyšší než 3 %. Těžké ohnisko ILT tyto hranice snadno překročí, i když samo o sobě nemusí patřit mezi nebezpečné nákazy.

Protože se zařazení nákaz může měnit a závisí i na typu chovu, doporučujeme při podezření na ILT vždy kontaktovat soukromého veterináře nebo příslušnou krajskou veterinární správu a postupovat podle jejich pokynů. Ověřte si také, zda je pro váš chov dostupná registrovaná vakcína a zda ji veterinář doporučuje.

16. Prevence krok za krokem: biologická bezpečnost dvorku

Většina odborných zdrojů se shoduje, že u drobného chovu je biologická bezpečnost (souhrn opatření, která brání zavlečení nákazy) mnohem účinnější a levnější ochranou než očkování. Následující postup shrnuje doporučení Univerzity v Guelphu, ontarijského ministerstva zemědělství, vlády Britské Kolumbie, britské agentury APHA a Univerzity v Tennessee.

1. Nakupujte jen z prověřených zdrojů. Ontarijské ministerstvo doporučuje registrované líhně a licencované prodejce. Ptáci z různých zdrojů smíchaní dohromady byli v ontarijských ohniscích malochovů významným rizikovým faktorem.
2. Dávejte přednost kuřatům. Přenos ILT vejcem nebyl prokázán, jednodenní kuřata z líhně jsou proto nejbezpečnější cestou.
3. Karanténa. Nové i vracející se ptáky oddělte: Guelph doporučuje 3–4 týdny, Alberta 21 dní, Ontario a Utah 30 dní. Karanténa by měla být mimo dosah vzduchu z hlavního kurníku.
4. Pořadí péče. Nejprve krmte a čistěte hlavní hejno, karanténu až nakonec, s vlastními botami a nářadím.
5. Vlastní boty a oblečení pro kurník. Kontaminovaná obuv a oděv patří mezi hlavní cesty viru.
6. Omezte návštěvy. Zejména návštěvy jiných chovatelů, kteří přicházejí přímo od svých slepic.
7. Nepůjčujte si přepravky a nářadí, nebo je před použitím důkladně umyjte a vydezinfikujte.
8. Hubte potemníky a hlodavce, udržujte suchou podestýlku a čisté napáječky.
9. Nemíchejte očkované a neočkované ptáky ani ptáky neznámého stavu.
10. Při výstavách počítejte s rizikem. Stres z převozu aktivuje latentní virus a na výstavě se potkávají ptáci z mnoha chovů.

17. Výstavy, trhy a výměny: zvláštní riziko pro ILT

ILT je typickou nemocí, kterou si chovatelé přivážejí z výstav, burz a od sousedů. Důvodem je kombinace nosičství a stresu. Univerzita v Tennessee výslovně uvádí, že reaktivaci viru může vyvolat právě převoz ptáků na výstavy. Utažské ministerstvo doporučuje držet ptáky vracející se z výstav 30 dní odděleně od hejna.

Před výstavou

• Vystavujte jen zdravé ptáky bez slzení a výtoku.
• Pokud se v chovu očkuje živou vakcínou, dodržte odstup nejméně 30 dní od očkování (Tennessee, Maryland), Penn State uvádí nejméně 4 týdny.
• Připravte čistou, vydezinfikovanou přepravku.

Po výstavě

• Ptáky nevracejte rovnou do hejna, ale do karantény.
• Přepravku vyčistěte a vydezinfikujte.
• Oblečení a boty z výstavy nenoste do kurníku.
• Sledujte oči a dýchání; první příznaky se mohou objevit za 4–14 dní.

18. Co dělat, když máte podezření na ILT: postup v prvních dnech

1. Zastavte pohyb. Nikoho nepřidávejte, neprodávejte, neměňte ptáky ani násadová vejce, nejezděte na výstavy. Stejně tak doporučuje Univerzita v Tennessee.
2. Kontaktujte veterináře. Popište, kdy nemoc začala, kolik ptáků je nemocných a kolik uhynulo, a zda jste v posledních měsících přidávali nové ptáky.
3. Uchovejte čerstvě uhynulé ptáky. Uložte je do pevného igelitového pytle a do chladu (ne do mrazáku), a to jen na dobu nezbytnou k předání do laboratoře.
4. Oddělte těžce nemocné kusy, pokud to podmínky dovolí, a zajistěte jim klid, vodu a krmivo.
5. Zpřísněte hygienu. Boty jen pro kurník, mytí rukou, žádné návštěvy.
6. Nepoužívejte léky na vlastní pěst. O případné léčbě druhotných infekcí rozhoduje veterinář.
7. Po potvrzení s veterinářem proberete další postup: zda hejno ponechat jako uzavřené nosičské, nebo zvážit jeho vyřazení, vyčištění a obnovu.

Uzavřené hejno, nebo nový začátek?

Univerzita v Tennessee uvádí, že u komerčních i drobných chovů bývá často nejlepší volbou vyřazení nakaženého hejna, důkladné vyčištění a dezinfekce a přestávka 3–4 týdny před naskladněním. U hobby chovu s oblíbenými slepicemi se ale mnozí chovatelé rozhodnou hejno ponechat. Pak je nutné počítat s tím, že hejno zůstane nosičem a že do něj nelze bez rizika přidávat neimunní ptáky ani z něj ptáky prodávat nebo měnit.

19. Vejce a maso z nakaženého chovu: je to bezpečné?

Pro člověka ILT nebezpečná není. Uvádějí to WOAH, švýcarský BLV i Univerzita v Tennessee a ontarijské ministerstvo zemědělství výslovně píše, že ILT nepředstavuje problém bezpečnosti potravin ani lidského zdraví. Vejce od slepic z nakaženého chovu tedy z pohledu ILT pro člověka riziko nejsou.

Jiná otázka je šíření nákazy mezi chovy. Švýcarský BLV uvádí jako možnou cestu přenosu kontaminované kartony od vajec. Pokud tedy dáváte vejce sousedům, kteří také chovají slepice, používejte nové obaly a nevracejte si zpět použité kartony. Pokud by veterinář nasadil léky proti druhotné infekci, je nutné dodržet ochrannou lhůtu na vejce a maso podle jeho pokynů.

20. Modelový příklad: co ILT stojí malý chov

Pro představu uvádíme modelový výpočet. Nejde o statistiku, ale o ilustraci, jak se ztráty skládají. Čísla vycházejí z rozsahů uvedených v odborných zdrojích.

Chovatel má 20 nosnic, které běžně snášejí dohromady zhruba 100 vajec týdně. Přikoupí dvě slepice z trhu bez karantény a zhruba po 10 dnech propukne akutní forma ILT.

K tomu je třeba připočíst náklady na veterináře a laboratoř a čas strávený péčí. Ve srovnání s tím je cena malého karanténního kotce a čtyř týdnů trpělivosti zanedbatelná. U komerčních chovů jsou ztráty o řády vyšší; starší podklad Texas A&M odhadoval, že samotné plošné očkování by v Texasu zvýšilo náklady produkce o více než milion dolarů ročně.

21. Mýty a fakta o laryngotracheitidě

22. Nejčastější chyby chovatelů

• Přidávání nových slepic do hejna bez karantény, často ještě týž den po nákupu.
• Nákup ptáků z více různých zdrojů najednou a jejich smíchání.
• Odvoz slepic na výstavu a návrat rovnou do kurníku.
• Prodej nebo darování ptáků z hejna, které v minulosti prodělalo dýchací onemocnění, bez upozornění kupujícího.
• Léčba antibiotiky na vlastní pěst a odklad návštěvy veterináře.
• Vyhození uhynulých ptáků bez vyšetření, takže příčina zůstane neznámá.
• Očkování živou vakcínou bez porady s veterinářem a bez znalosti situace v okolí.
• Půjčování přepravek a nářadí mezi chovateli bez dezinfekce.

23. Slovníček pojmů

24. Časté otázky o infekční laryngotracheitidě

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. Gowthaman V. a kol.: Infectious laryngotracheitis: Etiology, epidemiology, pathobiology, and advances in diagnosis and control – a comprehensive review, Veterinary Quarterly, 2020, recenzovaný přehledový článek
2. Yegoraw A. A., Assen A. M., Gerber P. F., Walkden-Brown S. W.: Transmission of infectious laryngotracheitis virus vaccine and field strains: the role of degree of contact and transmission by whole blood, plasma and poultry dust, Veterinary Research, 2021, recenzovaný článek
3. Thilakarathne D. S. a kol.: Attenuated infectious laryngotracheitis virus vaccines differ in their capacity to establish latency in the trigeminal ganglia of specific pathogen free chickens following eye drop inoculation, PLoS ONE, 2019, recenzovaný článek
4. Perez-Contreras A. a kol.: Analysis of Whole-Genome Sequences of Infectious Laryngotracheitis Virus Isolates from Poultry Flocks in Canada: Evidence of Recombination, Viruses, 2020, recenzovaný článek
5. Perez-Contreras A. a kol.: Pathogenic and Transmission Potential of Wildtype and Chicken Embryo Origin (CEO) Vaccine Revertant Infectious Laryngotracheitis Virus, Viruses, 2021, recenzovaný článek
6. Beltrán G. a kol.: Immune Responses in the Eye-Associated Lymphoid Tissues of Chickens after Ocular Inoculation with Vaccine and Virulent Strains of ILTV, Viruses, 2019, recenzovaný článek
7. Blakey J. a kol.: Retrospective analysis of infectious laryngotracheitis in backyard chicken flocks in California, 2007–2017, Journal of Veterinary Diagnostic Investigation, 2019, recenzovaný článek
8. Diagnosis of Infectious Laryngotracheitis Outbreaks on Layer Hen and Broiler Breeder Farms in Vojvodina, Serbia, Animals (MDPI), 2022, recenzovaný článek
9. Preis I. S. a kol.: Outbreak of infectious laryngotracheitis in large multi-age egg layer chicken flocks in Minas Gerais, Brazil, Pesquisa Veterinária Brasileira, 2013, recenzovaný článek
10. Salhi O. a kol.: Indicators and risk factors of infectious laryngotracheitis in layer hen flocks in Algeria, Veterinary World, 2021, recenzovaný článek
11. Moreno A. a kol.: Epidemic of infectious laryngotracheitis in Italy: characterization of virus isolates by PCR-RFLP and sequence analysis, Avian Diseases, 2010, recenzovaný článek
12. Adam O. a kol.: Serological and molecular detection of infectious laryngotracheitis virus in chickens in Central Gondar Zone, Ethiopia, Frontiers in Veterinary Science, 2025, recenzovaný článek
13. Tsiouris V. a kol.: A Case of Infectious Laryngotracheitis in an Organic Broiler Chicken Farm in Greece, Veterinary Sciences, 2021, recenzovaný článek
14. Jonare L.: Characterization of infectious laryngotracheitis virus from outbreaks in Swedish chicken hobby flocks, Swedish University of Agricultural Sciences, 2020, diplomová práce
15. University of Georgia: Evaluace rekombinantní vakcíny HVT-LT v různých dávkách, 2019, akademická práce
16. Devlin J., University of Melbourne: Investigations into a novel recombinant vaccine to control infectious laryngotracheitis virus, Australian Poultry CRC, 2010, výzkumná zpráva
17. Walkden-Brown S., University of New England: Temperature inactivation of viral pathogens in litter, Australian Poultry CRC, 2010, výzkumná zpráva
18. Walkden-Brown S. W. a kol.: Investigations into survival and detection of Marek's disease virus and ILTV in heaped pasteurized litter, 11th International Symposium on Marek's Disease and Avian Herpesviruses, 2016, konferenční abstrakt
19. Tabler T. a kol., University of Tennessee Extension: Infectious Laryngotracheitis (ILT) in Poultry: What to Know If Your Flock Is Affected, 2023, odborná příručka
20. University of Maryland Extension: Infectious Laryngotracheitis (ILT): Know the Symptoms and What to Do if Your Flock is Affected, FS-966, 2013, odborná příručka
21. Jacob J., University of Kentucky, Poultry Extension: Laryngotracheitis in Poultry, odborná příručka
22. Penn State Animal Diagnostic Laboratory: Respiratory Disease Prevention, Diagnosis and Treatment in Small Flocks, odborná příručka
23. Brash M., Varga C., Dam A., Weber L., Animal Health Laboratory, University of Guelph: ILT in small poultry flocks, LabNote 58, 2020, odborný list
24. Ontario Ministry of Agriculture, Food and Rural Affairs: Update on ILT in Ontario – understanding the risks for infection in poultry, 2021, veterinární sdělení
25. Government of British Columbia: Infectious Laryngotracheitis (ILT), 2024, informační list státní správy
26. Alberta Agriculture: Infectious Laryngotracheitis (ILT) in Poultry, Agdex 663-36, 2014, informační list státní správy
27. Utah Department of Agriculture and Food: Avian Infectious Laryngotracheitis, 2025, informační list státní správy
28. Texas Agricultural Extension Service, Texas A&M University System: Infectious Laryngotracheitis (ILT), odborná příručka
29. Queensland Government, Business Queensland: Infectious laryngotracheitis, informační stránka státní správy
30. Queensland Department of Agriculture and Fisheries: Infectious laryngotracheitis, informační stránka státní správy
31. Poultry Hub Australia, University of New England: Infectious Laryngotracheitis, odborný přehled
32. Bundesamt für Lebensmittelsicherheit und Veterinärwesen (BLV): Infektiöse Laryngotracheitis der Hühner, informační stránka státní správy
33. WOAH – Světová organizace pro zdraví zvířat: Avian infectious laryngotracheitis, přehled nákazy
34. APHA Avian Expert Group: Backyard poultry guidance, 2019, informační leták
35. Státní veterinární správa ČR: Rozšíření povinného očkování proti newcastleské chorobě, SVS/2026/061365, 2026, úřední sdělení
36. Vyhláška č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, o přemísťování a přepravě zvířat a o oprávnění a odborné způsobilosti k výkonu některých odborných veterinárních činností, právní předpis
37. VFU Brno: Právní předpisy v oblasti nákaz zvířat, výukový materiál
38. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), právní předpis

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření a doporučení veterinárního lékaře. Při podezření na onemocnění drůbeže kontaktujte veterináře nebo krajskou veterinární správu.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet