733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Je slepice savec, nebo pták? Zařazení a typické znaky

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Biologické údaje vycházejí z odborných učebních materiálů veterinárních univerzit a univerzitních poradenských služeb; u zákonných informací se řiďte aktuálním zněním předpisů.

1. Je slepice savec, nebo pták? V kostce

2. Podle čeho poznáme savce

Aby bylo jasné, proč slepice mezi savce nepatří, připomeňme si, co savce definuje. Savci (Mammalia) jsou obratlovci, kteří mají několik společných znaků. Nejtypičtějším je, že samice krmí mláďata mlékem z mléčných žláz. Odtud pochází i české a latinské jméno celé skupiny. Většina savců má také srst, u některých je ale velmi řídká, jako u velryb. Savci dýchají plícemi s plicními sklípky a mají bránici, svalovou přepážku mezi hrudníkem a břišní dutinou. Mají tři sluchové kůstky a zuby, které jsou rozlišené podle funkce na řezáky, špičáky a stoličky.

Většina savců rodí živá mláďata, tedy i člověk, pes, kočka, kráva nebo králík. Existují výjimky, jako je ptakopysk a ježury, které snášejí vejce, ale i ty svá mláďata kojí. To je důležité: i kdyby někdo namítl, že vejce snášejí i někteří savci, znak mléka slepici od savců spolehlivě odděluje.

Slepice nemá mléčné žlázy, nemá srst, nemá zuby a nemá bránici. Z pohledu biologie tedy není žádný znak, který by ji k savcům řadil.

3. Podle čeho poznáme ptáka

Ptáci (Aves) tvoří samostatnou třídu obratlovců. Jejich nejvýraznější zvláštností je peří, které žádná jiná dnešní skupina zvířat nemá. Další znaky jsou tyto:

• Zobák kryjí rohovinou a nemá zuby. Potravu rozmělňuje až svalnatý žaludek.
• Přední končetiny jsou přeměněné na křídla, i když je pták, jako slepice, využívá jen málo.
• Vejce s vápenitou skořápkou. Všichni ptáci se rozmnožují vejci, která se obvykle zahřívají tělem rodiče.
• Dutá a lehká kostra se srostlými částmi a hřeben (kýl) na hrudní kosti, kde se upínají letové svaly.
• Vzdušné vaky propojené s plícemi, díky kterým je dýchání velmi účinné.
• Stálá, vysoká tělesná teplota. Podle učebních materiálů VFU Brno se u ptáků uvádí rozmezí 40 až 44 °C.
• Kloaka, společné vyústění trávicí, vylučovací a pohlavní soustavy.

Slepice všechny tyto znaky splňuje. Pozorný chovatel je může ověřit i bez mikroskopu: stačí se podívat na peří, zobák, šupinaté nohy nebo na vejce v hnízdě.

4. Vědecké zařazení slepice

Biologové zvířata řadí do hierarchie od nejširší skupiny po konkrétní druh. U slepice vypadá zařazení takto:

Slovo „slepice“ tedy označuje samici kura domácího. Samec je kohout, mladá samička kuřice a mladý samec kohoutek. Pro druh jako celek se používá název kur domácí. V praxi se běžně říká slepice všem, kdo jsou v kurníku, ale přesně vzato jsou slepice jen samice.

Pro chovatele je užitečné i hospodářské označení. Slepice patří mezi drůbež, což je skupina chovaných ptáků. Patří sem také kachny, husy, krůty, perličky nebo křepelky. O jejich chovu najdete na Časkrmení samostatné články, například o chovu kachen a hus na zahradě nebo o chovu křepelek japonských.

5. Původ slepice a domestikace

Slepice pochází z divokých kurů, kteří žijí v lesích jihovýchodní Asie. Předkem je kur bankivský (Gallus gallus), z něhož člověk během mnoha staletí vyšlechtil dnešní plemena. Přesné datum domestikace se v odborné literatuře liší a vědci ho nadále upřesňují, proto zde žádný konkrétní rok neuvádím. Jisté je, že dnešní slepice je výsledkem dlouhého výběru na snášku, maso, vzhled a povahu.

Domestikace změnila zejména tyto vlastnosti. Slepice snáší mnohem více vajec než divoký předek, který snášel jen několik snůšek ročně. Většina moderních plemen se přestala starat o vejce a líhnout je. Zbarvení a tvary těla se rozrůznily do stovek plemen. O jejich přehledu pojednává Atlas plemen slepic na Časkrmení.

Při zařazení je podstatné jedno: ani tisíce let šlechtění nezměnily podstatu. Slepice zůstala ptákem, s ptačí stavbou těla, ptačím trávením a ptačím rozmnožováním. Šlechtění ovlivňuje velikost, barvu a výnos, ne to, do které třídy zvíře patří.

6. Stavba těla ptáka na příkladu slepice

Pokud si prohlédnete slepici zblízka, můžete ptačí znaky pojmenovat:

• Hlava s malýma očima po stranách, s hřebenem a lalůčky. Zobák je zakončený rohovinou a nemá zuby.
• Krk je pohyblivý, má mnoho obratlů. Na jeho spodině je vole.
• Trup je pevný, s mohutnými prsními svaly a hrudní kostí s kýlem.
• Křídla, ze kterých jsou mávavé končetiny přeměněné na pera.
• Nohy kryté šupinami, se čtyřmi prsty. Kohouti mají na zadní straně ostruhu.
• Ocas z pevných per, který u kohoutů bývá výraznější.

Ptačí tělo je stavěné na nízkou hmotnost. Dutá kost, bezzubý zobák a vzdušné vaky šetří váhu. Slepice je z hlediska létání kompromis: je dostatečně lehká, aby vyletěla na bidlo nebo na plot, ale těžká na dlouhý let.

7. Peří, kůže a hřebínek

Peří je nejviditelnější ptačí znak. Pera jsou z keratinu, stejné bílkoviny, ze které je u savců srst a nehty. Plní více úloh: chrání před chladem a deštěm, umožňují létání a zbarvením plní roli signálu mezi kohouty a slepicemi. Slepice peří pravidelně obměňuje, tomu se říká pelichání. Jak probíhá a co dělat, když slepice ztrácí peří, najdete v samostatném článku.

Ptáci nemají potní žlázy. Slepice se proto před přehřátím chrání dýcháním s otevřeným zobákem a roztažením křídel. Hřebínek a lalůčky hrají také roli v chlazení, protože jsou protkané cévami. Podle jejich barvy a stavu zkušený chovatel pozná zdravotní stav slepice, ale podrobnosti jsou v článku o nemocech slepic.

8. Kostra, svaly a let

Ptáci mají kostru uzpůsobenou pro létání a slepice si ji zachovala, i když létá málo. Hrudní kost má výrazný kýl, který slouží k úponu prsních svalů. Právě tyto svaly jsou bílým masem, které známe z drůbeže. Končetiny jsou stavěné na hrabání a běh, nohy jsou silné a šupinaté.

Zajímavostí je kost zvaná vidlička, která vznikla srůstem klíčních kostí. Funguje jako pružina při mávání křídly. Slepice létá krátce a nízko, což stačí na uniknutí predátorovi nebo na vylétnutí na bidlo. V praxi to znamená, že plot výběhu často musí být vyšší nebo zastřešený. To je téma článku o výběhu pro slepice.

9. Dýchání: vzdušné vaky místo bránice

Jeden z nejzřetelnějších rozdílů proti savcům je dýchání. Podle učebních textů VFU Brno jsou plíce ptáků poměrně malé, přirostlé ke stropu hrudní dutiny a jejich objem se při dýchání nemění. Ventilaci zajišťuje systém vzdušných vaků. Bránice chybí, a proto dýchání neprobíhá tak, že se hrudník rozpíná a stlačuje jako u člověka.

Vzduch prochází plícemi podle téhož zdroje dvakrát v klidu a třikrát za letu. Plicní sklípky, typické pro savce, nejsou vytvořeny. Výměna plynů probíhá mezi systémem trubiček a krevními kapilárami. Vzdušné vaky slouží také k termoregulaci, nadlehčování těla a zesilování hlasu ze syrinxu, což je hlasový orgán ptáků.

Pro chovatele z toho plyne praktická věc: dýchací soustava slepic je citlivá na prach, čpavek a plísně. Špatně větraný kurník se proto rychle projeví kýcháním a chrčením. Podrobnosti najdete v článcích o zápachu z kurníku a o slepicích, které kýchají a chrčí.

10. Trávení: vole, svalnatý žaludek a grit

Trávicí soustava slepice je úplně jiná než u savců. Slepice nemá zuby, a proto potravu nežvýká. Zobák ji pouze uchopí, sliny ji navlhčí a začnou štěpit škrob. Pak ji slepice spolkne.

Podle univerzitní poradenské služby Extension, platformy zaměřené na chov drůbeže, jsou drobné kamínky ve svalnatém žaludku důležité pro rozmělňování krmiva. Ptáci krmení pouze kompletní krmnou směsí grit obvykle nepotřebují, zatímco ti, co dostávají celá zrna nebo se pasou na výběhu bez dostatku kamínků, ano. Grit se liší od vápence či ústřicových skořápek, které slepici dodávají vápník pro tvorbu skořápky. Podrobnosti o krmení najdete v článku Čím krmit slepice a Krmná směs nebo obilí.

Ptáci také nemočí tak jako savci. Moč se vylučuje jako bílá pastovitá hmota z kyseliny močové, která se smísí s výkaly v kloace. Je to normální a bílý povlak na trusu není chyba. Nemoc poznáte spíš podle změny barvy, konzistence nebo množství, o čemž pojednává článek Průjem u slepic.

11. Vejce: jak se tvoří a proč je to znak ptáků

Snášení vajec je nejznámější znak slepice. Samice ptáků mají typicky funkční jen levý vaječník a levý vejcovod. Podle učebních textů VFU Brno se vejcovod skládá z nálevky, kde dochází k oplození, bílkotvorné části, krčku, dělohy a pochvy. Vejce se tvoří zhruba 25 hodin a většina času, přibližně 20 hodin, připadá na tvorbu skořápky v děloze.

Je dobré si uvědomit, že slepice snáší vejce i bez kohouta. Neoplozené vejce je jen žloutek obalený bílkem a skořápkou, ze kterého se nikdy kuře nevyvine. Oplozené vejce začne vývoj teprve po zahřívání. Podle téhož zdroje trvá inkubace oplozených vajec zhruba 21 dní. O plodnosti, násadových vejcích a líhnutí kuřat se dočtete v samostatných článcích.

Vejce se skořápkou je klíčová adaptace ptáků, která jim umožnila vývoj mimo tělo samice. Skořápka chrání před nárazy a bakteriemi, zároveň propouští plyny. Proto se u vajec nedoporučuje zbytečně narušovat ochrannou vrstvu. Více o hygieně najdete v článcích Mýt vejce a Skladování vajec.

12. Mláďata: vejce, kvočna a kuřata

Mláďata savců se vyvíjejí v těle matky a po narození sají mléko. Kuřata se vyvíjejí uvnitř vejce na zásobách ze žloutku a bílku. Po vylíhnutí jsou kuřata kurovitých ptáků relativně samostatná, hned běhají a sama zobou. Odborně se jim říká nekrmivá. U jiných ptáků, třeba pěvců nebo holubů, zůstávají mláďata v hnízdě a rodiče je krmí.

Zajímavou zmínku si zaslouží holubi. Jejich rodiče krmí mláďata sekretem z vole, který se hovorově nazývá „ptačí mléko“. Přesto je to něco jiného než savčí mléko: nevzniká v mléčných žlázách a pták nepatří mezi savce. Slepice nic podobného nedělá.

Kvočna sedí na vejcích, otáčí je a zahřívá. Kuřata se po vylíhnutí drží u ní, ona je zahřívá pod křídly a učí je najít potravu. Jak se o kvočnu a umělé líhnutí starat, najdete v článcích Kvočna, Umělá kvočna a Líheň na kuřata.

13. Tělesná teplota a teplokrevnost

Ptáci i savci jsou teplokrevní, tedy udržují stálou tělesnou teplotu. U ptáků je ale zhruba vyšší než u člověka. Učební materiály VFU Brno udávají rozmezí 40 až 44 °C. Slepice se při horku chladí dýcháním s otevřeným zobákem a stráví víc času ve stínu, v zimě naopak načechrává peří a vytváří izolační vrstvu vzduchu.

Teplokrevnost sama o sobě ale není odlišením od savců, protože ji mají obě skupiny. Je to jen jeden z důvodů, proč se v minulosti ptáci a savci řadili vedle sebe jako „vyšší“ obratlovci. Klíčové jsou jiné rozdíly, hlavně peří, vejce a mléčné žlázy.

Pro praxi chovu: slepice v zimě vydrží i mráz, pokud mají suchý kurník bez průvanu. To rozebírá článek Slepice v zimě a Zateplení kurníku. V létě naopak potřebují stín a stále čerstvou vodu, viz Napáječka.

14. Smysly a chování

Slepice vidí dobře, oči má po stranách hlavy a zorné pole je široké. Barvy vnímá, což je důležité při hledání potravy. Sluch je dobrý, ale ušní boltce chybí. Ucho tvoří otvor krytý peřím. Čich je u ptáků obecně slabší. Chuť zajišťuje malý počet chuťových pohárků.

Ke slepičímu chování patří hierarchie hejna, takzvané klovací pořadí, prašné koupele, hrabání a sezení na bidle. Spolu komunikují desítkami zvuků, kvokání a varovných signálů. Podrobně se na to můžete podívat v článku Kohout v hejně a Bidla.

15. Časté omyly a zajímavosti

Pozor také na pojem „drobné domácí zvíře“. Pod něj se řadí slepice, králíci i holubi, ale z biologického hlediska je mezi nimi velký rozdíl: králík je savec, slepice pták.

16. Slepice a další zvířata na dvorku: kdo je kdo

Z praktického pohledu je to důležité pro krmení. Ptáci a savci mají odlišné trávení i potřeby, a proto se krmiva nesmějí zaměňovat. Například psí a kočičí krmivo není vhodné pro slepice a krmná směs pro nosnice není určená králíkům. Více v článku Slepice, pes a kočka.

17. Savec, pták a plaz: srovnání vedle sebe

Nejlépe se rozdíly pochopí, když si skupiny postavíte vedle sebe. Tabulka shrnuje hlavní znaky a ukazuje, kam slepice zapadá.

Z tabulky je vidět, že slepice v každém řádku odpovídá ptákům. Nejpřesvědčivější jsou tři znaky najednou: peří, zobák bez zubů a vejce s vápenitou skořápkou. Pokud je máte pohromadě, jde o ptáka.

Zajímavé je, že nohy slepice jsou kryté šupinami. To je pozůstatek společných předků s plazy. Šupiny na nohou ale neznamenají, že slepice je plaz. Je to jen znak, který ptáci zachovali.

18. Příbuzenství s plazy a dinosaury

Často se říká, že ptáci jsou dnešní dinosauři. Podle převažujícího názoru paleontologů se ptáci vyvinuli z menších dravých dinosaurů a jsou s nimi blízce příbuzní. Přesná otázka, jak se pera objevila a kdy se ptáci oddělili, je předmětem odborných diskusí a nové nálezy ji stále doplňují. Proto tu nenabízíme žádné jisté letopočty.

Pro běžného chovatele je podstatné, že taková příbuznost nic nemění na zařazení slepice. Slepice je pták, který má šupinaté nohy, vejce a čtyřprstá chodidla, jaké známe u řady vyhynulých zvířat. Rozhodující pro zařazení v dnešní zoologii jsou ale společné znaky skupiny, a ty ukazují na třídu Aves.

19. Samice, samec a rozdíly v těle

Jelikož je slepice samice, hodí se vysvětlit, jak se liší kohout. Kohout má obvykle větší hřeben a lalůčky, delší a špičatá pera na krku a hřbetu, zakřivený ocas a ostruhu na noze. Hlasově se projevuje kokrháním. Je to ale týž druh a obě pohlaví patří mezi ptáky.

Zajímavé je, že u ptáků se pohlaví určuje jinak než u savců. U savců mají samice dva stejné pohlavní chromozomy a samci dva různé. U ptáků je tomu naopak: samec má dvě stejné pohlavní chromozomové jednotky a samice dvě různé. Tento rozdíl platí obecně v zoologii, i když podrobnosti o genetice patří spíš do učebnic biologie.

Ptáci nemají vnější pohlavní orgány tak jako savci. Pohlavní ústrojí obou pohlaví ústí do kloaky, a proto se pohlaví kuřat při jednodenním věku určuje buď podle drobných znaků na kloace u zkušených odborníků, nebo u některých plemen podle barvy peří. Více o jednodenních kuřatech najdete v samostatném článku.

20. Co z ptačí podstaty plyne pro chov

Znalost, že slepice je pták, má praktické důsledky:

• Krmení. Slepice potřebují krmivo uzpůsobené ptačímu trávení: dostatek bílkovin, vápník pro skořápky a u některých způsobů krmení grit. Krmivo pro savce, například pro psy nebo králíky, jim neodpovídá.
• Kurník a bidlo. Ptáci spí na bidle, které jim umožňuje bezpečně stát a chrání nohy. Viz článek Bidla.
• Vzduch. Díky vzdušným vakům jsou ptáci citliví na prach a čpavek. Dobré větrání bez průvanu je proto základ.
• Hygiena vejce. Skořápka je přirozená ochrana. Zacházejte s ní šetrně.
• Nemoci a léčba. Ptáci mají vlastní nemoci i lékové potřeby. Léky nikdy nepodávejte podle zvyklostí u savců, ale vždy po konzultaci s veterinářem.
• Zákonné povinnosti. Drůbež podléhá veterinárním pravidlům odlišným od psů a koček. Chovatelé drůbeže se řídí předpisy platnými pro drůbež; konkrétně se dočtete v článku Registrace chovu slepic.

21. Jak vysvětlit dětem, že slepice je pták

Pokud se ptá dítě, můžete vyzkoušet jednoduché pozorování přímo u kurníku:

1. Podívejte se společně na slepici. Najděte peří, zobák, křídla a šupinaté nohy.
2. Zeptejte se: co by měla mít slepice, aby byla savec? Dítě dojde k srsti a mléku.
3. Vezměte do ruky čerstvé vejce a vysvětlete, že skořápka chrání zárodek.
4. Porovnejte slepici s králíkem, pokud ho znáte: králík má srst, rodí živá mláďata a kojí.
5. Nakreslete tabulku se dvěma sloupci, savec a pták, a nechte děti zvířata zařadit.

Pozor na hygienu: po kontaktu se slepicemi nebo s vejci si děti vždy umyjí ruce. Více o společném chovu s dětmi najdete v článku Chov slepic s dětmi.

22. Slovníček pojmů

Užitečné je znát také pojmenování drůbeže: slepice je samice, kohout samec, kuře mládě, kuřice mladá samička. Pro druh se používá kur domácí a pro skupinu ptáků v kurníku hejno.

23. Modelový příklad: rozhodování o zařazení neznámého zvířete

Představte si, že najdete neznámé zvíře a chcete zjistit, zda jde o ptáka. Postupujte po krocích:

1. Má peří? Pokud ano, jde o ptáka. Peří žádná jiná skupina nemá.
2. Má srst? Pak půjde o savce.
3. Kojí mláďata? Savec. Snáší vejce se skořápkou a nekojí? Pták nebo plaz.
4. Má zobák bez zubů? Pták.
5. Má šupiny na celém těle bez peří? Plaz.

Slepice projde druhým i čtvrtým krokem: má peří, zobák bez zubů a snáší vejce. Test se vám hodí i u dalších zvířat na dvorku, například u kachen, hus nebo perliček.

24. Nejčastější chyby při přemýšlení o zařazení

• Zaměňování hospodářského a biologického pojmu: „hospodářské zvíře“ není zoologická skupina.
• Domněnka, že vše, co snáší vejce, je pták. Vejce snáší i plazi a ryby.
• Domněnka, že kdo nelétá, není pták. Nelétaví ptáci, jako pštros, jsou stále ptáky.
• Úvaha, že kdo je teplokrevný, musí být savec. Teplokrevní jsou i ptáci.
• Domněnka, že kdo má šupiny na nohou, je plaz. Slepice je má jako zděděný znak.

25. Vejce zevnitř: z čeho se skládá

Ptačí vejce je uzavřený balíček všeho, co zárodek potřebuje. Žloutek slouží jako zásoba tuku a bílkovin, bílek chrání a dodává vodu a bílkoviny, pevné obaly drží tvar a skořápka vytváří ochrannou bariéru. Na tupém konci vejce se postupem času vytváří vzduchová komůrka, která je důležitá pro dýchání zárodku těsně před vylíhnutím. Skořápka je pórovitá a propouští plyny, a proto se vejce chovají jako živý systém, který je třeba chránit před vlhkostí a nečistotou.

Právě tato stavba umožnila ptákům vyvíjet mláďata mimo tělo matky a nezávisle na vodě. Savci šli jinou cestou: zárodek vyživují v těle a po porodu mlékem. Slepice zvolila cestu ptáků a nikdy ji neopustila. Zbývá dodat, že konkrétní údaje o stáří vejce, jeho čerstvosti a bezpečnosti najdete v článcích Test čerstvosti vejce, Syrová vejce a salmonela a Jak dlouho vydrží vejce.

26. Druhy per a péče o ně

Peří slepice není jednotné. Odborně se rozlišují různé typy. Krycí pera tvoří vnější obrys těla a dávají zvířeti tvar a barvu. Letky a krycí pera křídel jsou největší a nesou je křídla. Prachová pera jsou jemná, měkká a tvoří izolační vrstvu u těla. Právě díky této vrstvě slepice snáší zimu, pokud je suchá a bez průvanu.

Ptáci svá pera pečlivě udržují. Pomocí zobáku je čistí a uhlazují, dohromady se tomu říká péče o peří. Mnoho ptáků k tomu využívá mazovou žlázu u kořene ocasu a rozmazává její výměšek po peří. Slepice navíc používá prašné koupele. Pokud slepice peří zanedbává, ztrácí ho nebo je zjevně zničené, může jít o parazity nebo o vážnější problém, viz články o všenkách a o přepeřování.

27. Zobák a nohy: nástroje na všechno

Zobák nahrazuje ruce, zuby i ústa. Slepice jím sbírá zrní, trhá listy, klove do země i do jiných slepic. Je kryt rohovinou a roste celý život, přičemž se přirozeně obrušuje. Nohy mají čtyři prsty, tři dopředu a jeden dozadu, s drápy vhodnými k hrabání. Ostruha vyrůstá především u kohoutů a slouží k obraně a souboji.

Pokud zjistíte, že slepice kulhá nebo má zarudlé či oteklé chodidlo, nepodceňujte to. Častou potíží je zánět chodidla, o němž píšeme v samostatném článku Bumblefoot. Šupiny na nohou mají svůj stav, kterým se zabývá článek Svrab nohou.

28. Slepice mezi ostatními ptáky

Slepice patří do řádu hrabavých, ale ptáků existuje mnohem víc. Pro představu ukazuje tabulka několik běžných skupin a jejich zástupců.

Podobně jako slepice se chovají jejich příbuzní, třeba bažanti nebo křepelky, o nichž máme samostatné články o chovu bažantů a chovu křepelek japonských. Všichni mají společné ptačí znaky, liší se jen přizpůsobením životnímu stylu.

29. Kontrolní seznam: poznáte ptáka na dvorku?

Pokud chcete zařazení slepice ověřit sami, projděte tento seznam. Každý bod, na který odpovíte ano, ukazuje na ptáka.

• Tělo je pokryté peřím, nikoli srstí.
• Místo úst se zuby má zvíře zobák pokrytý rohovinou.
• Přední končetiny tvoří křídla a zadní nohy jsou kryté šupinami.
• Zvíře snáší vejce s tvrdou vápenitou skořápkou.
• Samice nemá mléčné žlázy a mláďata nekojí.
• Trus obsahuje bílý podíl kyseliny močové a vychází z jednoho otvoru, kloaky.
• Zvíře spí na bidle a v noci se uklidňuje ve skupině.
• Kuřata po vylíhnutí běhají a sama zobou.

Čím víc bodů potvrdíte, tím jistější zařazení. U slepice potvrdíte všechny. Pro srovnání zkuste stejný seznam použít u králíka: nesplní ani jeden. Králík má srst, nese mláďata v těle a kojí je, proto je to savec. Je to jednoduchý způsob, jak žákům nebo začínajícím chovatelům ukázat, že zařazení zvířat není otázkou dojmu, ale souhrnu měřitelných znaků.

V praxi chovatele ale důležité není jen zařazení. Důležité je, aby ze znalosti ptačí povahy vyplývalo správné chování: poskytnout slepicím suchý a větraný kurník, vodu, vhodné krmivo, prostor k hrabání a bezpečné bidlo. Na tyto kapitoly navazují další články na Časkrmení, například Jak začít s chovem slepic a Chyby začátečníků.

30. Časté otázky o zařazení slepice

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• VFU Brno: studijní materiál Choroby drůbeže, kapitoly o anatomii a fyziologii drůbeže (dostupný na webu univerzity)
• eXtension (univerzitní poradenská služba): Avian Digestive System, část o anatomii drůbeže

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou péči veterináře. Údaje o zařazení vycházejí z obecně přijímané zoologické systematiky; některé podrobnosti, například přesné datum domestikace, v článku záměrně neuvádíme.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet