733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Kachny se slepicemi: společný chov, prostor, krmení, hygiena a když kachny napadají slepice

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí z veřejně dostupných odborných a poradenských zdrojů a ze zákona o ochraně zvířat proti týrání; čísla o prostoru jsou orientační. Právní podmínky chovu (registrace, mimořádná opatření při ptačí chřipce) se mění, proto je vždy ověřte u krajské veterinární správy.

1. Kachny se slepicemi v kostce

2. Čím se kachny a slepice liší

Z dálky vypadají obě skupiny jako zobákatá drůbež, která žere zrní, hmyz a zelené věci. Jenže drůbež domácí pochází od dvou velmi odlišných předků a to je znát v každodenním provozu. Slepice domácí je potomek kura bankivského, lesního ptáka, který spí na větvích, hrabe v listí a prachuje se v suché půdě. Domácí kachna (kromě kachny pižmové) pochází od kachny divoké, vodního ptáka, který hledá potravu v mělké vodě, filtruje ji zobákem a spí na zemi na břehu. Z toho plynou rozdíly, které chovatel řeší celý rok.

Vodní ptáci mají v peří a na kůži mastný film z kostrční žlázy, který udržuje peří vodoodpudivé. Tento film vznikne nejlépe, když se kachna může pravidelně koupat. Slepice kostrční žlázu také mají, ale její úloha je menší a koupel ve vodě jim naopak může hrozit prochladnutím. Slepice a kachny se tedy nehodí ke stejnému typu „stálého komfortu“ a chovatel musí vytvořit na jednom dvoře dvě malá prostředí vedle sebe.

3. Tři způsoby soužití a který zvolit

Pojem „chov kachen se slepicemi“ pokrývá několik podstatně odlišných uspořádání. Než si začnete kupovat materiál, vyberte si, kterou variantu zvládnete.

Varianta A: oddělené ubikace i oddělené výběhy

Slepice mají kurník a výběh, kachny kachník a vlastní výběh s vodou. Spolu se nepotkají nebo jen přes plot. Je to nejčistší řešení z hlediska hygieny i bezpečnosti. Nároky na místo a materiál jsou vyšší, ale chovatel se vyhne většině konfliktů. Hodí se na větší pozemky nebo tam, kde máte zkušenost s oběma druhy.

Varianta B: oddělené ubikace, společný denní výběh

Nejčastější a nejrozumnější kompromis. Na noc si každý druh jde do svého domku. Přes den se ptáci potkávají na pozemku, ale voda pro kachny je umístěna na okraji nebo v samostatné části, ideálně na zpevněném nebo drenážním povrchu. Slepice mají kouteček s hrabáním a prachovou koupelí mimo dosah rozstřiku. Pokud vznikne problém s konkrétním kačerem, stačí ho na čas zavřít zvlášť.

Varianta C: jedna společná budka a jeden výběh

Z praxe to není nemožné, ale vyžaduje velký prostor, rozdělení zón (vyvýšená bidla pro slepice, hluboká podestýlka pro kachny), dobré větrání a pečlivé vedení hejna. Často se vyskytuje u malých chovů, kde chovatel nemá na dvě budky místo, nebo v nouzi (například při útocích kuny, kdy je jediný bezpečný úkryt společný). Je to nejnáročnější varianta na hygienu i dohled.

4. Společné ustájení a prostor

Podrobné rozměry a konstrukci kurníku najdete v článku Kurník pro slepice, kachník řeší samostatný text o chovu kachen. Zde jde jen o to, co se mění, když oba druhy sdílejí střechu nebo sousedí.

Zóny v jedné budce

Pokud se rozhodnete pro společnou budku, rozdělte ji do dvou zón:

• Slepičí zóna: vyvýšená bidla a hnízda, nad úrovní, kam kachny nedosáhnou. Podlaha pod bidlem je suchá, s trusem, který se pravidelně odklízí.
• Kachní zóna: nízko, blízko vchodu, s hlubokou slámovou podestýlkou. Kachny spí na zemi, takže je třeba plocha, kde se mohou rozložit.
• Oddělovací příčka: nízká nebo vysoká, ale pevná. I jednoduchá příčka z desek zabrání tomu, aby kachny šlapaly do slepičích hnízd.

Vstup

Kachny mají krátké nohy a nejsou obratné ve šplhu, takže potřebují široký a nízký vstup bez schůdků nebo s mírným nájezdem. Slepice naopak snadno překonají i vyšší práh. Pokud je jeden vstup pro oba druhy, musí odpovídat kachnám. Vysoké schůdky, které slepice zvládnou, kachny zraní nebo je odradí vůbec vejít.

Plocha

Neexistuje jedna závazná norma pro soukromé drobné chovatele, která by určovala přesnou plochu pro smíšené hejno. Chovatelské zdroje uvádějí pro středně těžké kachny orientačně zhruba 2 až 3 kusy na metr čtvereční podlahy ve stáji (to je spodní hranice pro chov na steli) a ve výběhu s dobrým porostem desítky metrů čtverečních na dospělý kus. Pro zdraví a klidné chování je výhodné počítat velkoryseji. Slepicím věnujte prostor podle článku Kurník pro slepice, kachnám podle doporučení pro kachník, a společný provoz nesestavujte „na hraně“. Přeplnění patří k nejčastějším spouštěčům agrese.

Větrání

Kachny vydechují a vylučují mnoho vlhkosti. Budka pro smíšené hejno proto potřebuje stálé větrání u střechy, bez průvanu u země. Vlhký vzduch a mokrá podestýlka jsou živnou půdou pro plísně a bakterie. V zimě to platí obzvlášť, protože uzavřená budka bez větrání zvlhne rychleji než v létě.

5. Výběh: prach, tráva a bahno

Výběh je místo, kde se smíšený chov nejčastěji láme. Slepice rády hrabou, vyhrabávají důlky a prachují se v suché hlíně. Kachny šmajdají po mokrém, spásají trávu, přebrodí louži a rozbahní každé místo, kde se zdržují.

Rozdělte výběh na zóny

• Mokrá zóna: kachní koupel, napáječka a okolí. Okolí vody vyspádujte, zpevněte štěrkem nebo drenážní vrstvou a tam, kde to půjde, nechte vodu odtékat pryč od budek.
• Suchá zóna: hrabání a prachová koupel pro slepice. Pokud je terén rovný a mokrý, vytvořte vyvýšené suché místo, třeba záhon z písku s hlínou nebo pod střechou.
• Zelená zóna: tráva, kterou střídavě spásají. Pastvu je lepší střídat, aby se půda neposekala do úplného bahna.

Povrch

Dobře fungují zpevněné chodníčky, štěrk kolem napáječek a hrubé hobliny či štěpka v nejvíce zatížených místech. Obnažená hlína v okolí vody se v dešti rychle změní v bahno, které přilne k peří a nohám a hromadí patogeny. Patří sem i prevence, o které píšeme v samostatném článku o dezinfekci kurníku: čistota nevzniká dezinfekcí, ale suchem.

Plot

Kachny se plotu moc neprotlačují, slepice naopak přelétají nízké ploty. Pokud potřebujete výběhy oddělit, počítejte s tím, že slepice přes plot vyskáčou, pokud nebude dost vysoký nebo zastřešený. Ochranu před predátory najdete v samostatném článku.

6. Voda: největší zdroj sporů

Z hlediska slepice je voda tekutina, kterou potřebuje čistou a stále dostupnou. Z hlediska kachny je voda živel: pije z ní, proplachuje v ní nozdry a oči, loví v ní potravu a koupe se. Kachny typicky pijí, až když mají možnost hlavu ponořit; jídlo, zejména suché, zapíjejí často a proplachují zobák.

Proč kachny zničí slepičí napáječku

Kachny si do nádoby namáčejí zobák i hlavu, strkají do ní zbytky krmiva a rozstřikují ji. Klasická slepičí napáječka s úzkým žlábkem se jim nehodí a bývá do hodiny špinavá. Naopak slepice z široké misky pijí, ale často do ní šlapou a špiní ji. Zkušení chovatelé v diskusích uvádějí, že čerstvá voda se při větším počtu kachen změní v bláto za pár minut. Nejde o vědecký údaj, ale o typickou praktickou zkušenost.

Řešení

1. Oddělené napáječky. Slepicím dejte vlastní napáječku v suché zóně, nejlépe v krytém místě a vyvýšenou nad zemí. Kachní nádoba stojí zvlášť, v mokré zóně.
2. Dostatečně hluboká nádoba pro kachny. Kachna musí ponořit celý zobák a nozdry. Mělká miska nestačí.
3. Koupací nádoba nezávisle na pití. Pro koupání použijte větší korytko nebo malé jezírko, které se dá vypouštět a čistit. Pitná voda a koupel nemusí být totéž.
4. Odtok. Vyplachovanou vodu odveďte pryč od suchých ploch, ideálně do záhonu s vodomilnými rostlinami.
5. Častá výměna. Kachní vodu měňte denně, v horku i vícekrát.

Je jezírko nutné?

Chovatelské zdroje často uvádějí, že plavání a koupel pozitivně ovlivňují zdraví a snášku kachen, ale důležitá je hlavně možnost vody k pití s ponořením hlavy a k ošetřování peří. Velké jezírko není podmínkou, malé nádoby postačí, pokud je údržba v pořádku. Samostatně stojící jezírko je naopak i zdrojem rizika: stojatá voda je navštěvovaná divokými vodními ptáky a může se podílet na přenosu nákaz (viz kapitola o zdraví).

7. Krmení kachen a slepic vedle sebe

V obecné rovině platí, že slepice sežere kachní krmivo a kachna slepičí. To je jedna z příčin, proč se smíšené hejno často krmí společně. Přesto se potřeby druhů liší a dlouhodobě je dobré to respektovat. Jaké krmivo vybrat pro slepice, popisuje článek Čím krmit slepice, a o poměru krmné směsi a obilí píšeme v samostatném textu. Zde se soustředíme jen na rozdíly.

Niacin (vitamín B3)

Podle univerzitního poradenského materiálu (eXtension) potřebují kachny více niacinu než slepice nosného typu. Krmivo pro slepičí odchov proto nemusí kachnám stačit; u kachňat se při nedostatku mohou objevit potíže s kostrou a pohybem. Podobně jako u jiných vitamínů proto nevytvářejte vlastní „dávkování“ doplňků. Poraďte se s veterinářem nebo vyberte krmivo výslovně určené pro kachny, případně pro vodní drůbež. Podle téhož zdroje se po prvních dvou týdnech nároky na bílkoviny snižují, takže pro kachňata není vhodné ani příliš bílkovinné krmivo pro krůty nebo pro lovnou zvěř.

Vápník a nosnice

Nosné slepice potřebují vápník na tvorbu skořápky. Kachny, které nesnášejí, nebo kachny mimo snáškové období ho v takové míře nepotřebují. Při společném krmení se doporučuje poskytnout vápník ve formě volně přístupných lomů nebo mušlí stranou, aby si slepice braly podle potřeby a ostatní nepřijímaly zbytečně velké množství. Zda a kolik vápníku je vhodné, ověřte u veterináře nebo výrobce krmiva.

Medikovaná krmiva

Medikovaná krmiva (například proti kokcidióze) jsou určena pro konkrétní druh a věk. Neposkytujte je jiným druhům bez porady s veterinářem. Léčiva, jejich použití a ochranné lhůty patří k tématu, které je třeba vždy konzultovat.

Granule, drť, obilí

Kachny dobře snášejí granulované krmivo. Podle téhož zdroje se kachní krmiva běžně používají v granulích, protože snižují ztráty a práci. Slepice jsou na tvar krmiva méně náročné. Rozdíl je v tom, že kachna při žvýkání granulí vodu potřebuje, takže krmítko stavte vedle nádoby s pitnou vodou, ale tak, aby se krmivo nenamáčelo celé.

Praktické uspořádání krmení

• Krmítek ať je víc než zvířat v prvním přiblížení, aby žádný jedinec nebyl odháněn.
• Slepicím dejte krmítko ve výšce nebo pod střechou, aby bylo suché.
• Kachní krmítko stavte do mokré zóny, kde se krmivo při rozstřiku nezničí zbytečně.
• Večerní krmení u každé skupiny ve vlastní budce nebo u vlastního plotu bývá klidnější než společné.

8. Hygiena, podestýlka a vlhkost

Kachny vyloučí podstatně více tekutého trusu než slepice a vodou stříkají kolem sebe. Podestýlka v kachní zóně se proto zhoršuje rychle. Vlhká podestýlka je živná půda pro plísně, bakterie a parazity, a v budce se navíc tvoří čpavek, který dráždí dýchací cesty. Souvislosti najdete v článcích Podestýlka a Zápach z kurníku.

Pravidla pro stelivo

• Používejte hrubou, savou podestýlku (sláma, hobliny) a doplňujte ji častěji než ve slepičí části.
• Mokré a slepené vrstvy odstraňte hned, nečekejte na generální úklid.
• Pod napáječku nedávejte hlubokou stelivo, kde se voda nasákne; zvolte rošt, štěrk nebo odnímatelnou vanu.
• Slepičí zóna pod bidlem musí zůstat suchá. Mokrá stelivo v kachní zóně se nesmí šířit k bidlům.

Úklid a rotace

Při smíšeném chovu počítejte s tím, že úklid bude častější. Hlubokou podestýlku kachní zóny je vhodné pravidelně přehazovat a občas celou vyměnit. O dezinfekci a vyčištění po onemocnění pojednává článek Dezinfekce kurníku. Trus kachen i slepic je cenné hnojivo, ale surový trus se používá zásadně po kompostování; podrobnosti viz Slepičí trus jako hnojivo.

Salmonely a čistota vajec

Kachny, stejně jako jiná drůbež, mohou přenášet salmonely a vajíčka mohou mít na skořápce nečistoty. Hygienické zásady zacházení s vejci popisují články Syrová vejce a salmonela, Mýt vejce a Skladování vajec. U smíšeného chovu platí zvlášť: pokud mají kachny vejce v hnízdech slepic, vejce kontrolujte, často sbírejte a nikdy je nenechávejte ležet ve vlhku.

9. Kačeři a páření: proč kachny napadají slepice

Nejčastější a nejzávažnější problém smíšeného chovu spočívá v tom, že kačer se snaží pářit se slepicí. Kachní samec má jiné tělesné uspořádání než kohout a slepice nejsou přizpůsobené k páření s kačerem. Výsledkem mohou být poranění, pokousání ve šíji a krku, vytrhaná peří na hřbetě a v horších případech vážné poškození nebo uhynutí slepice. Chovatelé, kteří s tím mají zkušenost, uvádějí, že kačeři bývají v období páření velmi vytrvalí a jednu slepici mohou pronásledovat opakovaně.

Jak problém předejít

1. Nemějte kačera, pokud nechcete plodná vejce. Nosnice kachen i slepic snášejí vejce bez samce. Kačera je třeba jen na oplodněná kachní vejce. Pokud je nepotřebujete, nechte hejno bez samců.
2. Pokud kačera chcete, dejte mu dost kachen. Chovatelské materiály uvádějí u nosných plemen přibližně jednoho kačera na šest až osm kachen a u masných plemen asi čtyři kachny na kačera. Čím víc samic, tím rovnoměrněji se pozornost rozloží a tím méně hrozí přetížení jedné samice. Počty jsou orientační a závisí na plemeni a věku.
3. Zvolte jedno plemeno a podobné velikosti. Příliš velký kačer a malá slepice znamenají větší riziko zranění.
4. Sledujte období páření. Na jaře bývá chování samců nejvýraznější. Zvýšená pozornost, případně dočasné oddělení kačera, jsou rozumná opatření.
5. Dejte slepicím úkryty. Vyvýšená místa, hustší křoví či nízké přístřešky, kam kachna nevleze, slepicím pomáhají uniknout.

Kohout vs. kačer

Kohout ve slepičím hejnu plní jinou funkci než kačer. Kohout chrání, svolává a udržuje řád, kačer je v tomto ohledu spíše sám pro sebe. Samostatnou kapitolou je Kohout v hejnu. Pro smíšený chov platí, že pokud chcete mít v jedné skupině kohouta i kačera, rizika se násobí, a proto je lepší hejna oddělit.

10. Další příčiny agrese a stresu

Ne každý konflikt souvisí s pářením. Podle chovatelských zdrojů mezi spouštěče napadání patří přeplnění, přehřátí, nepohodlí a nevhodné krmení. Tyto faktory je dobré odfiltrovat jako první, než začnete hledat „zlého“ jedince.

Ke zvládání nudy a stereotypního chování se hodí náměty z článku Jak zabavit slepice. Příčiny klování peří a kanibalismu se překrývají s tématem Slepice ztrácí peří.

11. Co dělat, když kachny slepici napadly

1. Oddělte zraněnou slepici. Přemístěte ji do klidné, teplé a suché bedny nebo klece mimo dohled ostatních.
2. Zjistěte rozsah zranění. Pohled na šíji, hřbet, kůži, křídla a okolí kloaky. Hluboké rány, krvácení, vypadávání peří či apatie jsou důvodem k okamžité návštěvě veterináře.
3. Nepodávejte léky z domácí lékárničky bez porady. Dávkování a výběr přípravků patří k veterináři. O běžných zásadách pojednává článek Lékárnička chovatele.
4. Zjistěte viníka. Pozorujte hejno a určete, zda jde o jednoho kačera, nebo o více jedinců.
5. Upravte uspořádání. Odeberte kačera na dobu, než se situace uklidní, zvyšte počet samic nebo oddělte skupiny.
6. Zjistěte, zda nedošlo k infekci. Rána v teplém a vlhkém prostředí se může zanítit.
7. Rozhodněte o osudu zvířete jen s ohledem na jeho utrpení. Pokud je zranění nevratné, rozhoduje veterinář.

Zákon o usmrcení

Zákon na ochranu zvířat proti týrání (246/1992 Sb.) v § 5 stanoví, že nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře, a jmenuje výjimky. Usmrcení musí provést veterinář nebo osoba pod jeho dohledem a zakázané jsou metody, které působí zbytečné utrpení (například utopení nebo udušení). Pokud je třeba utratit těžce zraněnou slepici, vyhledejte veterináře. Více viz článek Úhyn slepice.

12. Jak seznámit nové kusy s hejnem

Zařazení nových ptáků do usazeného hejna je stres pro všechny. Základy popisuje článek Spojení nových a starých slepic. Smíšené hejno má několik zvláštností.

• Karanténa. Nové kusy držte odděleně a sledujte jejich zdraví. Poradenské zdroje k prevenci nákaz doporučují nové ptáky izolovat od stávajícího hejna po určitou dobu; konkrétní délku konzultujte s veterinářem.
• Po dvou a více. Chovatelský zdroj doporučuje přidávat nové kachny alespoň po dvou, aby se stres rozložil. Stejná logika platí i u slepic.
• Seznámení přes plot. Několik dní nechte skupiny vidět se přes pletivo, než je spojíte.
• Dostatek úkrytů a krmítek. Při prvním dni dohlížejte, ne-li celý den, tak první hodiny.
• Stejný věk a velikost. Mladá kachňata nepouštějte mezi dospělé slepice a naopak.

Kachňata a housata mají své nároky na odchov, popsané v článku Kachňata. Neodchovávejte je spolu s kuřaty v jedné bedně bez rozmyslu: kachňata jsou při pití a krmení daleko mokřejší a kuřata v jejich vlhku prochladnou. Pokud už kuřata a kachňata s kvočnou nebo v umělém odchovu spojíte, sledujte, aby byla podestýlka suchá a kuřata měla teplé suché místo.

13. Zdraví: salmonely, ptačí chřipka a paraziti

Ptačí chřipka

Divoké vodní ptactvo, zejména kachny, husy a labutě, je významným přirozeným rezervoárem virů ptačí chřipky a často nevykazuje zjevné příznaky nemoci. Viry se z divokých ptáků na domácí drůbež šíří hlavně trusem, který se dostane do půdy a vody. To má pro smíšený chov dva důsledky. Za prvé, otevřená stojatá voda, kam zalétají divoké kachny, je rizikovým místem. Za druhé, domácí kachna může být nemocná nebo nakažená bez viditelných příznaků, zatímco slepice v jejím okolí onemocní vážně. Kanadská potravinová inspekce proto radí malým chovatelům zabránit kontaktu s divokými ptáky, často čistit krmítka a napáječky, omezovat návštěvy, čistit obuv a oděv a nové ptáky držet odděleně. Mezi příznaky u drůbeže uvádí pokles chuti k jídlu a snášky, otok hlavy a krku, kýchání, nervové příznaky, průjem a náhlý úhyn.

Platná pravidla v České republice, včetně případného zákazu venkovního chovu v ohrožených obdobích, vyhlašuje státní veterinární správa. Ta se mění podle epidemiologické situace, a proto ověřte aktuální stav u krajské veterinární správy. Podezření na vážnou nákazu hlaste veterináři.

Salmonely

Salmonely mohou být přítomné u všech druhů drůbeže a často bez příznaků. Pro člověka jsou rizikem hlavně při nedostatečné hygieně a při konzumaci syrových vajec. V praxi: po práci s ptáky myjte ruce, vejce skladujte čistá a suchá a nosnice nenechávejte v bahně. Podrobnosti viz Syrová vejce a salmonela.

Paraziti a choroby spojené s vlhkem

Ve vlhkém prostředí se daří kokcidiím, plísním a některým vnějším parazitům. Poznatky o kokcidióze, odčervení a všenkách najdete v samostatných článcích. Důležité je, že přenos může probíhat mezi druhy jen částečně a mnoho původců je druhově specifických. Nespoléhejte se však na to, že „kachny nemocem neodolávají“ nebo že „slepicím neublíží“. Při jakémkoli podezření nechte vyšetřit trus nebo nemocné kusy u veterináře. Dávkování ani výběr léčiv si neurčujte sami.

Nemocné hejno

Při projevech nemoci (apatie, průjem, kašel, náhlé úhyny) oddělte nemocné kusy a zjistěte příčinu. Souvislosti najdete v článcích Nemoci slepic, Průjem a Apatická slepice.

14. Ochrana před predátory ve smíšeném chovu

Smíšený chov znamená dvě různé úrovně zranitelnosti. Slepice na bidle jsou ohrožené hlavně v noci, kachny na zemi taky, ale nízké otvory kachníku jsou lákavé pro krysy a lasicovité šelmy. Podrobné postupy popisuje článek o ochraně slepic před kunou, liškou, dravci a potkany. Specifika:

• Spodek stěn kachníku zpevněte pletivem zakopaným nebo položeným na zem, protože kachny spí nízko a šelma se může podhrabat.
• Večer zavírejte oba druhy. Automatická dvířka se dají použít, ale kachny jsou pomalejší a ke vstupu je třeba počítat s jejich tempem.
• Krmivo na noc neponechávejte venku, přitahuje hlodavce.
• Voda v nádobách je pro hlodavce lákadlem; vybírejte nádoby, které na noc zakryjete nebo vyprázdníte.

Pokud se šelma opakovaně vrací, hledejte řešení preventivní: lepší zabezpečení, pletivo, osvětlení, zavírání. Lov a odchyt zvěře se řídí zákonem o myslivosti 449/2001 Sb. a smí ho provádět jen oprávněná osoba; soukromě nepoužívejte pasti ani jiné prostředky, které zákon zakazuje.

15. Zákon a odpovědnost chovatele

Pro smíšený chov neplatí žádný zvláštní předpis. Chovatel odpovídá za dodržení obecných pravidel.

• Zákon 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání zakazuje týrání a v § 4 stanoví konkrétní příklady, mimo jiné odpírání krmiva nebo vody bez zdravotního důvodu. Odstavec 4 ukládá chovateli zajistit, aby jeho zvíře nezranilo nebo nezabilo zvíře jiného chovatele, s výjimkami pro sebeobranu a ochranu majetku.
• Usmrcení zvířete (§ 5) je možné jen z důvodu stanoveného zákonem, provádí je veterinář nebo osoba pod jeho dohledem, a nesmí způsobit zbytečné utrpení.
• Registrace a hlášení chovu drůbeže a pravidla v době ptačí chřipky určuje veterinární správa; viz článek Registrace chovu slepic a Kurník a zákon.
• Sousedské vztahy a hluk. Kachny jsou hlasité, zvláště ráno a večer. Obecní vyhlášky a místní podmínky se liší.

Podmínky se mohou měnit. Ověřujte je u obce, stavebního úřadu a krajské veterinární správy.

16. Modelové příklady uspořádání dvora

Následující příklady jsou ilustrační. Čísla vycházejí z pracovních předpokladů, které si můžete upravit podle plemene a doporučení z článků Kurník pro slepice a Kachník.

Příklad 1: tři kachny a šest slepic na menší zahradě

Pracovní předpoklad: 0,4 m² budky na kachnu a 0,3 m² na slepici. Výpočet: 3 × 0,4 = 1,2 m², 6 × 0,3 = 1,8 m². Dohromady 3 m², plus rezerva na úklid a zónování, např. 4 m². Doporučení: dvě malé oddělené budky, společný výběh se zpevněným okolím vody. Kačer není nutný.

Příklad 2: osm slepic a čtyři kachny s kačerem

Kachny: 4 × 0,4 = 1,6 m². Slepice: 8 × 0,3 = 2,4 m². Celkem 4 m², lépe 5 m². Poměr jednoho kačera na čtyři kachny je spíše nízký, takže zvažte více kachen, nebo kačera vynechte. Spát oddělené, ve výběhu rozdělit zóny.

Příklad 3: jedna budka z nouze

Kuna pronásleduje hejno, jediná bezpečná budka je společná. Řešení: dočasná příčka, kachny u dveří, slepice na bidlech na opačné straně, zakopané pletivo, přísné větrání, denní úklid vlhkého steliva. Do deseti dnů vyhodnoťte, zda jedinci netrpí. Jakmile to jde, budky oddělte.

17. Nejčastější chyby

1. Jedna napáječka pro všechny druhy.
2. Kačer bez dostatku kachen nebo kačer „pro jistotu“.
3. Vstup s vysokým prahem, který kachny nezvládnou.
4. Voda uprostřed výběhu bez zpevněného okolí.
5. Zanedbání vlhkosti v budce a málo větrání.
6. Slepičí krmivo jako jediné pro kachňata bez konzultace.
7. Nové kusy bez karantény.
8. Přeplněný výběh, který vyvolává agresi.
9. Odkládání řešení po prvním zranění.
10. Zapomenutá pravidla v době ptačí chřipky.

18. Mýty a fakta

19. Kontrolní seznam a rok na dvoře

Kontrolní seznam před smíšeným chovem

• Máte dostatek místa pro obě skupiny?
• Dá se na noc rozdělit?
• Jsou napáječky odděleny a zpevněné okolí vody?
• Je krmivo vhodné pro každý druh a věk?
• Je dostatek samic na případné samce?
• Je zajištěna karanténa pro nové kusy?
• Znáte aktuální pravidla veterinární správy?

Rok na dvoře

20. Slovníček

• Kačer: samec domácí kachny.
• Kostrční žláza: žláza u kořene ocasu produkující mastnotu pro péči o peří.
• Niacin: vitamín B3, kachny ho potřebují více než slepice nosného typu.
• Podestýlka: sypký materiál na podlaze budky.
• Karanténa: oddělené držení nových nebo nemocných zvířat.
• Vodní drůbež: kachny a husy.

21. Časté otázky o společném chovu kachen a slepic

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (zejména § 4 a § 5), zakonyprolidi.cz
• Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti
• eXtension (poultry.extension.org): Feeding ducks intended for consumption (niacin, bílkoviny, granulovaná krmiva)
• Canadian Food Inspection Agency: Protect your flock from avian influenza (biosecurity malých chovů)
• U.S. Geological Survey: Avian flu testing of wild ducks informs biosecurity (divoké vodní ptactvo jako nositel virů)
• Slepičář.cz (chovatelský blog, jen orientační praktické údaje): Když kachny útočí na slepice; Společné soužití kachen a slepic; Držení a péče o chovné kachny
• iFauna.cz, diskuse Chov kačen a slepic (pouze jako ilustrace zkušeností chovatelů, ne jako zdroj faktů)

Článek má informativní charakter a nenahrazuje porady veterináře ani platné právní předpisy. Neuvádíme dávkování léčiv; léčbu a usmrcení zvířete vždy konzultujte s veterinářem.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet