733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Kanibalismus u slepic: příčiny, první pomoc a ošetření poraněné slepice

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z veterinárních příruček, univerzitních extension služeb, vědeckého stanoviska EFSA a recenzovaných studií, jejichž seznam najdete na konci. Prevenci nudy a nápadům na zabavení hejna se věnujeme v samostatném článku Jak zabavit slepice, zde se soustředíme na příčiny, první pomoc a ošetření.

1. Kanibalismus u slepic v kostce

2. Co přesně je kanibalismus a jak se liší od klování peří

Odborná literatura dnes používá souhrnný pojem poškozující klování. Pod něj patří jemné klování peří, silné klování a vytrhávání peří, klování do kloaky a kanibalistické klování do tkáně. Velšský poradenský program Farming Connect tuto skupinu chování výslovně spojuje s poraněním, vyšší úmrtností, šířením nemocí i nižší snáškou. Pro chovatele je důležité vědět, že nejde o jednu nemoc, ale o škálu, na jejímž konci je otevřená rána.

Jemné klování peří bývá spíš zkoumavé a samo o sobě slepici nezraní. Silné klování peří už ptáka bolí, peří se vytrhává a vznikají holá místa. Přehledová práce slovenských autorů Sedlákové, Bílčíka a Košťála publikovaná v časopise Acta Veterinaria Brno upozorňuje, že silné klování peří riziko kanibalismu zvyšuje, ale nemusí k němu nutně vést. Studie, na které se odvolává, zjistily kladnou souvislost mezi silným klováním peří v hejně a kanibalistickým chováním a popsaly, že krev z drobných poranění přitahuje další ptáky.

Klování do kloaky jako nejzávažnější forma

Za nejnebezpečnější formu se považuje klování do kloaky. Podle stejné přehledové práce se zdá, že nemusí přímo navazovat na předchozí klování peří, ale klování peří na začátku snášky k němu vést může. Univerzita v New Hampshire ve spolupráci s Univerzitou v Connecticutu uvádí, že klování do kloaky se objevuje hlavně ve chvíli, kdy slepice začínají snášet nebo se ke snášce vracejí po přepeřování, a častěji v přeplněných podlahových chovech. Při snesení vejce je sliznice na chvíli vychlípená a zarudlá a pro ostatní slepice je to nápadný podnět.

Agresorky a oběti nejsou titíž ptáci

Výzkum ukázal zajímavou věc: slepice, které klovou peří, a slepice, které klovou do tkáně, obvykle nejsou tytéž. Oba typy bývají aktivnější než zbytek hejna. Pro praxi to znamená, že nestačí odstranit jednu „vinnici“. Je třeba sledovat celé hejno a hledat podmínky, které chování spouštějí.

3. Jak častý je kanibalismus: co říkají data

Kanibalismus není okrajový problém. Vědecké stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) z roku 2023 k welfare nosnic označuje poškozující klování za problém s vážnými dopady na welfare. Přehledová práce Fijnové a kolegů z roku 2020 připomíná, že v Evropské unii se chovají stovky milionů nosnic a klování peří i kanibalismus jsou mezi nimi rozšířené. Přes desítky let výzkumu podle autorů zůstávají příčiny z velké části nevyjasněné, což vysvětluje, proč neexistuje jedno univerzální řešení.

Z čísel plyne pro drobného chovatele důležitý závěr: slepice, které chodí ve výběhu a na podestýlce, mají více přirozeného chování, ale zároveň více příležitostí k poškozujícímu klování. Agresorka má k dispozici více obětí a chovatel ji hůř odhalí. Drobný chov tím není automaticky chráněn, jen se problém často odehraje rychleji a viditelněji.

4. Hlavní příčiny: proč slepice začnou klovat do sebe

Penn State Extension shrnuje, že hlavním faktorem bývá stres, a to i drobný. Nebraská univerzita ve své příručce uvádí, že kanibalismus vzniká kombinací genetiky a prostředí a že jde o naučené chování, které se po rozběhnutí šíří hejnem. Následující tabulka shrnuje rizikové faktory, na kterých se shodují univerzitní příručky z USA i britské programy.

Teorie přesměrovaného hledání potravy

Nejvíce podporovaná vysvětlení vycházejí z toho, že klování peří je přesměrované klování do země, tedy hledání potravy nebo popelení, které nemá kde proběhnout. Rodenburg již v roce 2004 shrnul, že klování peří může být přesměrované klování při hledání potravy nebo při popelení. Přehled Rodenburga a kolegů z Wageningenské univerzity z roku 2013 dodává, že silné klování peří souvisí s krmným a hledacím chováním a je pravděpodobnější tehdy, když se ptáci nedokážou vyrovnat se stresory prostředí.

Proč se to šíří

Kanibalismus se v hejně učí. Jakmile jedna slepice zjistí, že klování do rány přináší „odměnu“, ostatní ji napodobí. Penn State upozorňuje, že otevřené rány a viditelná krev se mohou hejnem šířit velmi rychle. Proto je při řešení rozhodující rychlost, se kterou odstraníte krvácejícího ptáka a přerušíte cyklus.

5. Světlo, prostor a hnízda jako spouštěče

Světlo je jedním z nejsilnějších a zároveň nejsnáze ovlivnitelných faktorů. Přehled v Acta Veterinaria Brno uvádí, že vysoká intenzita světla zvyšuje klování peří i kanibalismus. Penn State Extension doporučuje u dospělých ptáků od 12 týdnů slabé žárovky a celkovou délku světelného dne nejvýše 16 hodin. Nebraská univerzita při propuknutí doporučuje ztlumit světlo zhruba na 5 až 10 luxů.

Je ale třeba zachovat míru. EFSA ve stanovisku z roku 2023 upozorňuje, že intenzity pod 5 luxů jsou spojeny se sníženou aktivitou a horším welfare, a doporučuje nepřerušenou tmu alespoň 8 hodin se stmíváním a rozedníváním. Trvalé šero tedy není dlouhodobé řešení, ale krátkodobé opatření na dobu, než odstraníte příčinu.

Osvětlená hnízda a nedostatek hnízd

Penn State mezi příčiny uvádí jasně osvětlená hnízda a málo hnízd. Australská zpráva cituje studii, ve které měla nejsilnější vazbu na klování do kloaky praxe lákání slepic do hnízd světlem. Hnízdo má být tmavé a klidné, aby slepice při snášce nevystavovala kloaku ostatním. Penn State i univerzity v New Hampshire a Connecticutu doporučují zhruba jedno hnízdo na pět slepic; EFSA pro komerční chovy uvádí minimum jedno hnízdo na sedm slepic.

Prostor a útěk

Penn State uvádí pro velká plemena od 16 týdnů orientačně 2 čtvereční stopy, tedy asi 0,19 m² podlahy vnitřního prostoru na ptáka, pro zakrslá plemena polovinu. EFSA pro dospělé nosnice doporučuje nejvýše 4 ptáky na m² použitelné plochy. Stejně důležitá je možnost úniku: velšský program Farming Connect doporučuje bidla nad úrovní hlavy, kam se oběť může stáhnout. Podrobněji o rozměrech kurníku píšeme v článku Kurník pro slepice.

6. Krmivo: bílkoviny, sodík, vláknina a struktura

Výživa patří k nejlépe doloženým faktorům. Přehled Kjaera a Besseie z roku 2013 v časopise European Poultry Science shrnuje, že nedostatek bílkovin a aminokyselin, hlavně methioninu a lysinu, podněcuje klování peří a v některých případech i kanibalismus. Jedna z citovaných studií zjistila, že úmrtnost kvůli kanibalismu rostla s klesajícím obsahem bílkovin v krmivu. Důležitý je ale i opačný závěr: přidávání živin nad potřebu klování spolehlivě nesnižuje. Řešením je tedy vyvážená krmná směs, ne „přikrmování bílkovinou navíc“.

Sodík a sůl

Stejný přehled uvádí, že nedostatek sodíku v mnoha případech zvyšoval klování peří i kanibalismus. Starší pokusy s přídavkem soli však nebyly spolehlivým lékem. Z praktického hlediska je pro drobného chovatele podstatné, že slepice krmené převážně obilím, chlebem a zbytky mohou mít sodíku i bílkovin nedostatek, zatímco kompletní krmná směs pro nosnice je obsahuje v potřebném množství. Sůl do vody či krmiva sami nepřidávejte, nadbytek soli je pro drůbež škodlivý; při podezření na nevyvážené krmení se poraďte s veterinářem.

Vláknina a doba žraní

Aberystwythská univerzita ve zprávě pro Farming Connect uvádí, že nerozpustná vláknina ředí energii krmiva, prodlužuje dobu žraní a pohyb střev a může tak klování snižovat, nejlépe pokud je podávána v odchovu i ve snášce. Stejná zpráva doporučuje sypkou nebo drobenou směs místo granulí, protože podporuje hledací chování. Studie Lambtonové a kolegů zjistila, že hejna krmená granulemi měla v jednom z modelů vyšší pravděpodobnost klování do kloaky.

Proč slepice žerou peří

Zajímavý výzkum Meyerové a kolegů z roku 2012 ukázal, že když kuřata dostávala v krmivu 5 % mletého peří, změnila se jim střevní mikroflóra a přibylo bakterií rozkládajících keratin. Autoři však poctivě uvádějí, že zatím není jasné, zda tyto změny chování ovlivňují. Pro chovatele z toho plyne jen to, že sežrané peří není neškodný „zvyk“ a že výživa, trávení a chování spolu souvisejí.

Náhlé změny krmiva

Britská revize skupiny pro zkracování zobáků (BTAG) zařadila mezi doložené rizikové faktory časté změny krmiva v odchovu. Farming Connect doporučuje změny omezit, a když jsou nutné, provádět je postupně a současně přidat zabavení. Podrobněji o složení krmiva píšeme v článku Čím krmit slepice.

7. Stres, parazité a nemoci jako skryté příčiny

Přehled Cronina z roku 2020 v časopise Animal Production Science dochází k závěru, že klování peří je mnohofaktorový problém a za klíčový považuje vliv nahromaděných stresorů, které slepici předurčí k roli agresorky nebo oběti. Rodenburgův tým zdůrazňuje strach a stres jako hlavní oblast, kterou lze ovlivnit genetikou, péčí o rodičovská hejna a hlavně kvalitou ošetřovatele.

Čmelík kuří

Ektoparazité patří mezi stresory, které chovatel snadno přehlédne, protože čmelík kuří přes den sedí ve škvírách. Studie publikovaná v časopise Parasites and Vectors (2021) sledovala dvě evropská hejna před a po odstranění čmelíků. Po zbavení parazitů se v noci zvýšil podíl odpočívajících slepic, ve voliérovém chovu nad 95 %, a ubylo projevů souvisejících se stresem, jako je čištění peří, třepání a škrábání hlavou; v jednom hejnu ubylo i klování peří. Zvýšil se také počet červených krvinek, což autoři vykládají jako zotavení z krevních ztrát. O hubení parazita píšeme v článku Čmelík kuří, o všenkách v samostatném článku.

Nemoci, průjem a slabí jedinci

MSD Veterinary Manual uvádí, že u kuřat kanibalismus obvykle začíná po 2 až 3 týdnech věku a bývá spojen s průjmem, tedy se zalepenou kloakou, nebo s nedostatkem krmiva. U dospělých ptáků zdůrazňuje hustotu, světlo a omezený přístup ke krmítku. Nebraská univerzita a Penn State shodně varují, že zraněné, nemocné, podvyživené nebo uhynulé kusy ponechané v hejně kanibalismus spouštějí. Apatická slepice v koutě je proto nejen pacient, ale i riziko pro celé hejno.

Výhřez kloaky

Penn State uvádí, že k výhřezu kloaky jsou náchylnější slepice, které začnou snášet před 20. týdnem věku nebo jsou obézní, a že krvavé pruhy na skořápkách mohou být varovným znamením. MSD Veterinary Manual doporučuje takovou slepici izolovat a udržovat kloaku čistou, protože vychlípená tkáň vede ke kanibalismu, zranění a otoku. Samotnému výhřezu se věnuje náš článek Výhřez vejcovodu.

Noví ptáci a změny

Spojování hejn rozbíjí hierarchii. Penn State doporučuje karanténu nových ptáků nejméně 4 týdny a poté alespoň týden oddělení pletivem. Britská revize BTAG upozorňuje také na stres při přesunu z odchovu do snáškového kurníku. Výzkumnice Sarah Lambtonová z Bristolské univerzity doporučuje, aby si slepice zvykly na obměnu jako na běžnou věc, tedy aby rutinou byla pestrost.

8. Varovné signály: jak poznat, že se schyluje k problému

Propuknutí kanibalismu bývá náhlé, ale většinou mu předchází období, kdy se dá zasáhnout. Kontrolujte hejno pravidelně a všímejte si následujících znamení.

• Peří na zemi mimo období přepeřování a slepice, které peří polykají.
• Holá místa na hřbetě, u kořene ocasu a kolem kloaky.
• Jedna slepice neustále pronásledovaná, schovaná v hnízdě nebo pod bidlem.
• Krvavé skvrny na peří, bidlech, stěnách nebo vejcích.
• Poraněné prsty, hřeben nebo laloky, strupy.
• Slepice s tmavým zobákem od zaschlé krve.
• Pokles snášky a neklid v kurníku.

Britský program AssureWel, jehož výsledky shrnuje zpráva BTAG, hodnotil opeření ve stovkách hejn a během dvou let snížil podíl ptáků se ztrátou peří na hřbetě a v okolí kloaky z 33 na 23 %. Ukazuje to, že pravidelné hodnocení opeření je samo o sobě účinným nástrojem, protože chovatele včas upozorní.

9. První pomoc krok za krokem

Když najdete poraněnou slepici, jednejte rychle, ale v klidu. Následující postup vychází z doporučení Penn State Extension, MSD Veterinary Manual a Nebraské univerzity.

1. Okamžitě slepici oddělte. Penn State upozorňuje, že spoluobyvatelé by do rány dál klovali a zhoršili ji. Přeneste ji do klidného, teplého boxu v přítmí nebo přepravky s podestýlkou, vodou a krmivem.
2. Zklidněte ji. Zabalte ji do ručníku, ztlumte světlo. Tma ptáky zklidňuje a usnadní ošetření.
3. Zastavte krvácení. Přiložte čistou gázu a mírně tlačte. Penn State varuje, abyste nestříhali brky velkých letek, protože u kořene mají cévu a mohou krvácet; zlomený krvácející brk má vytáhnout ošetřující osoba nebo veterinář a poté místo stlačit.
4. Posuďte závažnost. Krev na peří dělá ránu horší, než je. Šetrně ji omyjte vlažnou vodou, teprve pak uvidíte skutečný rozsah.
5. Zpřístupněte ránu. Peří kolem rány lze opatrně zastřihnout nůžkami, aby se do ní nelepilo.
6. Vyčistěte ránu. Penn State doporučuje slabý dezinfekční roztok, jako příklad uvádí chlorhexidin; vhodný přípravek a ředění vám určí veterinář nebo lékárník.
7. Zakryjte červenou barvu. U drobných ran Penn State doporučuje tmavý antiseptický sprej, který skryje krev a sníží zájem ostatních.
8. Rozhodněte o veterináři. MSD Veterinary Manual doporučuje, aby těžce poklovanou slepici prohlédl veterinář kvůli riziku infekce.
9. Ihned upravte kurník. Ztlumte světlo, zkontrolujte vodu a krmivo, najděte další zraněné ptáky a agresorky.

10. Jak posoudit závažnost rány

Penn State Extension rozlišuje povrchové rány a rány pronikající do hlubších vrstev. Povrchové rány mohou vést k infekci kůže, která vypadá vlhká a zanícená; bakterie tvořící plyn mohou pod kůží způsobit praskání. Pronikající rány, například po klování do kloaky, mohou vyvolat zánět pobřišnice, který bývá smrtelný. Bledý hřeben a laloky ukazují na velkou ztrátu krve a chudokrevnost.

Bolest u slepic

Švýcarští veterináři Hatt, Kreyenbühl a Kummrow v roce 2023 upozornili, že slepice bolest dobře skrývají a že to může být spíš omezení pozorovatele než necitlivost ptáka. Mimika je minimální a postavení v hierarchii může viditelné projevy bolesti potlačit. Za vážnější varovný příznak než u psa považují sníženou chuť k jídlu. Léky proti bolesti se u drůbeže většinou používají mimo schválené indikace a u slepic snášejících vejce je třeba počítat s ochrannými lhůtami. Tlumení bolesti proto vždy patří do rukou veterináře.

11. Ošetření rány v dalších dnech

Po první pomoci následuje hojení, které podle rozsahu rány trvá dny až týdny. Penn State Extension uvádí, že velké rány je vhodné sešít a ošetřit lokálním antibiotikem; obojí je práce veterináře. Doma chovatel zajišťuje čistotu, klid a pozorování.

• Udržujte čistou podestýlku v izolačním boxu, měňte ji často, aby se do rány nedostávala nečistota.
• Ránu kontrolujte denně: zápach, hnis, rostoucí otok nebo zarudnutí jsou důvodem k návštěvě veterináře.
• U ran v okolí kloaky sledujte, zda slepice normálně kálí a zda se kloaka nevychlipuje.
• Dbejte na příjem vody a krmiva. Slepice, která nežere, potřebuje veterinární kontrolu.
• Chraňte ránu před mouchami, v teplém období hrozí zanesení vajíček much do rány.
• Pokud veterinář předepíše léčbu, dodržujte ji přesně včetně ochranné lhůty na vejce.

Ochranné nátěry a přípravky proti klování

Penn State doporučuje na poškozené ptáky nanést mast nebo sprej proti klování. MSD Veterinary Manual uvádí, že v nouzi lze na ránu nanést stromový balzám na bázi dehtu, který je na otevřené ráně netoxický, chrání před ztrátou tekutin a obarví zobáky agresorek načerno, takže je snáze najdete. Univerzita v New Hampshire zmiňuje borový dehet a hořké přípravky na peří, které klování odrazují. U všech přípravků platí, že je musíte používat podle návodu a u nosnic s ohledem na vejce určená k jídlu.

12. Kdy volat veterináře hned

Drobnou oděrku zvládnete doma. Některé situace ale vyžadují odbornou pomoc bez odkladu. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v § 12 výslovně ukládá, že každé hospodářské zvíře, na němž se projeví příznaky onemocnění nebo zranění, musí být bez odkladu náležitě ošetřeno.

• Krvácení se nedaří zastavit ani po několika minutách tlaku.
• Rána je hluboká, zející nebo z ní vystupují tkáně.
• Poranění kloaky, břicha nebo oka.
• Slepice má bledý hřeben, leží, třese se nebo je studená.
• Nepřijímá vodu ani krmivo déle než den.
• Rána zapáchá, hnisá, praská pod kůží nebo se zvětšuje.
• V hejně je více poraněných ptáků nebo opakované úhyny bez jasné příčiny.

Pokud v hejně dochází k nevysvětleným úhynům, veterinář může doporučit pitvu. Australská zpráva Poultry CRC zjistila, že až 85 % pitvaných ptáků ve sledovaném souboru mělo problémy reprodukčního ústrojí, a právě takto oslabené slepice bývají terčem klování. Bez pitvy se tak snadno léčí následek místo příčiny.

13. Jak zastavit propuknutí kanibalismu v hejně

Ošetření jedné slepice nestačí, pokud hejno pokračuje. Penn State Extension uvádí pro propuknutí tento sled opatření: napravit chyby, které k němu vedly, ztlumit světlo, odstranit těžce zraněné a výrazně agresivní ptáky, ošetřit poškozené přípravkem proti klování a pokud lze, mírně snížit teplotu. Nebraská univerzita přidává oddělení silně klovajících ptáků, přidání zabavení s možností hledání potravy, více místa u krmítek, napáječek, hnízd a bidel.

Hledání agresorek

Krev na zobáku a v peří kolem hlavy prozradí, kdo klovou. Pozorujte hejno v klidu několik minut, nejlépe ráno a po snášce. MSD Veterinary Manual popisuje, že dehtový nátěr na ráně obarví zobáky agresorek. Oddělení agresorky na několik dní ji zároveň po návratu posune v hierarchii níž.

Co hejno zabaví místo spoluptáků

Univerzita v New Hampshire doporučuje přesměrovat klování: přístup do výběhu s hmyzem, zeminou a trávou, zavěšenou zeleninu jako zelí nebo bílé a žluté provázky, do kterých mohou slepice klovat. EFSA zmiňuje kameny ke klování a jedlé podněty od prvního dne. Podrobný seznam nápadů najdete v našem článku Jak zabavit slepice, zde jen připomínáme, že při propuknutí je zabavení součástí léčby, ne jen prevence.

Zkracování zobáku

V komerčních chovech se ke kontrole klování používá úprava zobáku, dnes nejčastěji infračervenou technikou u jednodenních kuřat. EFSA konstatuje, že poškozující klování působí v hejnech s neupravenými zobáky větší škody, ale samotný zákrok také poškozuje welfare a při dobré péči by neměl být potřeba. Nebraská univerzita upozorňuje, že zákrok bolí a může vést k tvorbě neuromů. Česká legislativa (zákon č. 246/1992 Sb., § 7) zkracování zobáků uvádí mezi zákroky, které smí odborně způsobilá osoba provést bez znecitlivění, v dalších podmínkách zákona. Pro drobného chovatele to není domácí řešení; pokud vás problém trápí opakovaně, řešte ho s veterinářem.

14. Návrat uzdravené slepice do hejna

Vrácení slepice je kritický okamžik. Penn State Extension doporučuje u drobných ran vrátit ptáka jen tehdy, když je krev zakrytá tmavým antiseptickým sprejem, a sledovat reakci ostatních ještě před odchodem z kurníku. Pokud kterákoli slepice o ránu projeví zájem, vezměte ptáka okamžitě zpět.

1. Počkejte, až je rána zhojená, suchá a bez strupu, nejlépe i částečně obrostlá peřím.
2. Umístěte slepici na několik dní do oddělené části kurníku za pletivo, aby ji hejno vidělo.
3. Vracejte ji večer, kdy jsou ptáci na bidle a klidnější.
4. První dny pozorujte hejno častěji a mějte připravený izolační box.
5. Pokud se vrací jedna slepice ke skupině s jasnými agresorkami, zvažte vrácení s kamarádkou.

Stejný princip popisujeme podrobněji v článku Spojení nových a starých slepic.

15. Kanibalismus u kuřat a kuřic

Kanibalismus není jen problém dospělých nosnic. MSD Veterinary Manual uvádí, že u kuřat obvykle začíná po 2 až 3 týdnech věku a bývá spojen s průjmem nebo nedostatkem krmiva. Penn State doporučuje v odchovu nepoužívat bílé žárovky silnější než 40 W, začít s teplotou kolem 35 °C a snižovat ji zhruba o 3 °C týdně. Přehřátí i podchlazení kuřata neklidní.

EFSA a velšský program Farming Connect doporučují tmavé zdroje tepla, takzvané tmavé kvočny, pod kterými si kuřata mohou odpočinout jako pod slepicí. Zpráva z Aberystwythu dodává, že sláma v odchovu snižovala klování peří víc než písek nebo piliny. Revize BTAG uvádí, že omezený přístup k podestýlce v odchovu zvyšuje klování peří i v dospělosti. Co se naučí kuřata, si nosnice odnesou do snášky.

16. Plemena, genetika a věk

Klování peří je zčásti dědičné. Přehled v Acta Veterinaria Brno uvádí odhady dědivosti od 0,07 do 0,38 a revize BTAG zmiňuje, že po zohlednění vlivu skupiny vzrostl jeden odhad z 0,2 na 0,42. Univerzity v New Hampshire a Connecticutu uvádějí, že lehká plemena se zdají náchylnější ke klování než těžká. MSD Veterinary Manual připomíná, že zvlášť náchylní jsou bažanti a křepelky a že i v rámci druhu se plemena liší v agresivitě.

Penn State upozorňuje, že pomalu opeřující ptáci jsou ohroženi zejména v období růstu peří, a mezi příčiny řadí míchání ptáků různého věku, velikosti a barvy. Odlišně vypadající slepice v hejně tedy nemusí mít jen „smůlu“, ale skutečně přitahuje pozornost. Výběru plemen se věnujeme v článku Plemena slepic.

17. Nejčastější chyby při řešení kanibalismu

18. Mýty a fakta

19. Když se rána nehojí: těžké rozhodnutí

Některá zranění, zvlášť po klování do kloaky s poškozením střeva, mají špatnou prognózu. Zákon č. 246/1992 Sb. v § 5 umožňuje usmrcení zvířete mimo jiné z důvodu těžkého poranění nebo nevyléčitelné nemoci, pokud jsou pro další přežívání spojeny s trvalým utrpením. Zákon zároveň stanoví, že utracení smí provádět veterinární lékař nebo zletilá osoba pod jeho dohledem, a zakazuje způsoby působící zbytečnou bolest, například utopení nebo udušení.

Zdroje z oboru kvalita života drůbeže, například kanadská příručka pro drobné chovatele z roku 2019 a americký portál extension.org, shodně uvádějí jako důvody k zvážení eutanazie viditelné utrpení, neschopnost přijímat vodu a krmivo, malou naději na uzdravení a nereagování na léčbu. Švýcarská práce Hatta a kolegů se zabývá jak tlumením bolesti, tak šetrným ukončením života u hobby slepic a zdůrazňuje odbornost. Proto doporučujeme rozhodnutí i provedení svěřit veterináři.

20. Kontrolní seznam po propuknutí

• Všechny poraněné slepice jsou oddělené, ošetřené a mají vodu, krmivo a klid.
• Světlo v kurníku je ztlumené, hnízda jsou tmavá.
• Agresorky jsou označené nebo dočasně oddělené.
• Prostor odpovídá počtu slepic, je kam utéct (vyšší bidla, úkryty).
• Krmítek a napáječek je dost, nikdo nemá přerušený přístup.
• Krmivo je kompletní směs, žádná náhlá změna.
• Hejno je prohlédnuté na čmelíky, všenky, průjem a výhřez.
• Uhynulí ptáci jsou odstranění, nejasné úhyny konzultované s veterinářem.
• V kurníku je podestýlka a materiál k hrabání a klování.
• Opeření kontrolujete jednou týdně a zapisujete.

21. Co mít připravené pro případ zranění

Penn State Extension v příručce o ranách u drůbeže uvádí jako základní vybavení vlažnou vodu a nůžky k čištění, slabý dezinfekční roztok, tmavý antiseptický sprej a lokální přípravek, který doporučí veterinář. Přidejte čisté gázy, jednorázové rukavice, ručník k zabalení slepice, čelovku a přepravku nebo box na izolaci. Podrobný přehled najdete v článku Lékárnička chovatele.

22. Slovníček pojmů

• Poškozující klování – souhrnný pojem pro klování peří, klování do kloaky a kanibalismus.
• Jemné klování peří – zkoumavé klování bez vytrhávání peří.
• Silné klování peří – bolestivé vytrhávání peří, vznikají holá místa.
• Klování do kloaky – nejzávažnější forma kanibalismu, často na začátku snášky.
• Agresorka – slepice, která klování způsobuje.
• Ochranná lhůta – doba po podání léčiva, kdy se nesmí použít vejce nebo maso.
• Zánět pobřišnice – zánět dutiny břišní, může vzniknout po hlubokém poranění kloaky.
• Tmavá kvočna – tmavý zdroj tepla v odchovu, pod kterým kuřata odpočívají.

23. Časté otázky o kanibalismu u slepic

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. Penn State Extension: Poultry Cannibalism: Prevention and Treatment, odborná příručka.
2. Penn State Extension: Wounds in Poultry, odborná příručka.
3. MSD Veterinary Manual: Common Management-Related Diseases in Backyard Poultry, veterinární příručka.
4. Sedláková M., Bílčík B., Košťál L.: Feather Pecking in Laying Hens: Environmental and Endogenous Factors, Acta Veterinaria Brno, 2004, přehledový článek.
5. Fijn L. B. a kol.: Importance of Basic Research on the Causes of Feather Pecking in Relation to Welfare, Animals (MDPI), 2020, recenzovaný článek.
6. University of Nebraska–Lincoln Extension: Cannibalism by Poultry (NebGuide G1670), 2007, odborná příručka.
7. UNH Cooperative Extension a University of Connecticut (Savage T., Darre M. J.): Cannibalism, 2008, odborná příručka.
8. Cronin G. M.: Causes of feather pecking and subsequent welfare issues for the laying hen: a review, Animal Production Science, 2020, přehledový článek.
9. EFSA Panel on Animal Health and Welfare: Welfare of laying hens on farm, EFSA Journal, 2023, vědecké stanovisko.
10. Fossum O., Jansson D. S., Etterlin P. E., Vågsholm I.: Causes of mortality in laying hens in different housing systems in 2001 to 2004, Acta Veterinaria Scandinavica, 2009, recenzovaný článek.
11. DEFRA: Beak Trimming Action Group Review, 2015, vládní zpráva.
12. Lambton S. L. a kol.: The risk factors affecting the development of vent pecking and cannibalism in free-range and organic laying hens, Animal Welfare, 2015, recenzovaný článek.
13. Costa N. T. S. a kol.: Pecking and Cannibalism in Laying Hens Raised in a Cage-free System in Western Bahia, Brazil, Acta Scientiae Veterinariae, 2024, kazuistika.
14. Meyer B. a kol.: Dietary inclusion of feathers affects intestinal microbiota and microbial metabolites in growing Leghorn-type chickens, Poultry Science, 2012, recenzovaný článek.
15. VFU Brno: Welfare, bolest, stres, utrpení u zvířat (okruh 13, ochrana zvířat proti týrání), studijní materiál.
16. Vyhláška č. 418/2012 Sb., o ochraně zvířat při usmrcování, právní předpis.
17. Nagle T., Shini S., Kent P.: Pilot trial – Mortality in free range flocks, Australian Poultry CRC, 2008, výzkumná zpráva.
18. Farming Connect (velšská vláda): Injurious pecking in laying hens, poradenský materiál.
19. University of Bristol: The Bristol Pecking Project, výzkumný projekt.
20. University of Bristol: FeatherWel – nový web pro udržení opeření nosnic, 2013, tisková zpráva univerzity.
21. Rodenburg T. B. a kol.: The prevention and control of feather pecking in laying hens: identifying the underlying principles, World's Poultry Science Journal, 2013, přehledový článek.
22. Rodenburg T. B.: Feather pecking in laying hens: new insights and directions for research?, Applied Animal Behaviour Science, 2004, recenzovaný článek.
23. Studie vlivu odstranění čmelíka kuřího na chování a stres nosnic, Parasites and Vectors, 2021, recenzovaný článek.
24. Extension.org (Cooperative Extension): Poultry End-of-Life Situations in Small and Backyard Flocks, odborná příručka.
25. Hatt J.-M., Kreyenbühl K., Kummrow M.: Methoden der Analgesie und Euthanasie in der Hobby-Hühnerhaltung, Schweizer Archiv für Tierheilkunde, 2023, recenzovaný článek.
26. Poultry Industry Council: Poultry Euthanasia Guidelines – A Guide for Backyard Poultry Owners, 2019, odborná příručka.
27. Wonfor R., Aberystwyth University: Preventing injurious pecking in laying hens: providing a welfare orientated environment, 2017, technický článek.
28. Kjaer J. B., Bessei W.: The interrelationships of nutrition and feather pecking in the domestic fowl – A review, European Poultry Science, 2013, přehledový článek.
29. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (§ 4, § 5, § 7, § 12), právní předpis.
30. Charles Sturt University: AEC SOP 123 Euthanasia of chickens, 2023, standardní pracovní postup.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření a léčbu veterinárním lékařem. Při zranění, krvácení nebo zhoršení stavu slepice vždy kontaktujte veterináře.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet