733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Kdy líhnout kuřata: jaro, nebo podzim? Podmínky, náklady a úskalí

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z přednášky o chovu a welfare drůbeže Veterinární univerzity Brno (2024), z poradenských materiálů univerzit Penn State a University of New Hampshire (extension služby) a z chovatelského návodu k zimnímu líhnutí. Ceny elektřiny a krmiva berte jako příklady, ne jako aktuální ceník.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Jarní líhnutí je klasika, ale spousta chovatelů líhne i na podzim, třeba proto, že dostali pěkná vejce nebo chtějí mít kuřice na jaro. Projdeme spolu, co se mění podle ročního období: teplo, světlo, výběh, náklady i rizika. Samotný postup líhnutí den po dni najdete v samostatném článku, tady se držíme rozdílů mezi jarem a podzimem.

1. Líhnutí na jaře a na podzim v kostce

Než přejdeme do podrobností, tady je rychlé srovnání. Údaje o teplotě v odchovně a o světle vycházejí z uvedených zdrojů, ostatní jsou praktické úvahy, které u každé kapitoly vysvětlujeme.

2. Proč je jaro klasickým obdobím

Jaro není náhodná volba tradice. Je to doba, kdy se všechno sejde: slepice po zimě začínají hojněji snášet, takže máte z čeho vybírat vejce do líhně, venku je teplo a kuřata nepotřebují přitápění tak dlouho, a hlavně mohou brzy začít zkoumat trávu, hmyz a zem. Podle VFU Brno se odchov kuřic nosného typu od vylíhnutí do pohlavní dospělosti obvykle počítá na 15 až 17 týdnů. Kuřice vylíhlá v dubnu tedy dospívá v létě a snášet obvykle začíná na přelomu léta a podzimu. Nosnice dostane celé teplé období na dospívání a do první zimy je už stabilní, vyrostlá a zvyklá na kurník.

Výhodou je i to, že po zimě mají chovatelé obvykle volnou kapacitu v kurníku a odchovně, protože se starší slepice vyřadily nebo prodaly. Jarní líhnutí má také nejméně „ošidných“ překvapení: když se něco nepovede, je vedle toho ještě celé léto na opravný pokus.

Slabá místa jara

Jaro má i své nevýhody. Brzy z jara může být kolísavé počasí (chladné noci, studený vítr), takže „jarní kuře“ potřebuje přitápění stejně pečlivě jako to zimní. Navíc jara bývají vlhká, což zvyšuje tlak parazitů, jako jsou kokcidie, a výběh se brzy zablátí. Článek o kokcidióze najdete mezi našimi texty, tady jen poznámka: vlhká podestýlka je rizikový faktor, a to v každém ročním období.

3. Proč někdo líhne na podzim

Podzimní líhnutí má pár rozumných důvodů, i když je méně obvyklé:

• Chcete kuřice na jaro. Slepice vylíhlé na podzim nebo začátkem zimy mohou začít snášet na jaře, kdy ceny vajec pro ně nejsou důležité, ale produkce ano.
• Máte vzácné plemeno. Pokud je k dispozici kvalitní násada od vlastního chovného hejna, nemusí se čekat půl roku.
• Dobré podmínky v domácnosti. Kdo má vytápěnou dílnu nebo sklep, odchov v zimě zvládne bez velkých dodatečných nákladů.
• Plánované vyřazení starých slepic. Kdo na jaře obměňuje hejno, začne s odchovem dřív.
• Dárky a výstavy. Menší část chovatelů cílí na termíny výstav, kdy chce mít mladé zvíře v určité kondici.

Podzimní líhnutí je ale hlavně kompromis. Chovatelský návod k zimnímu líhnutí upozorňuje, že plodnost, líhnivost i přežití kuřat bývají v zimě nižší než normálně, přesná čísla však neuvádí. Zároveň se vejce shánějí hůř, protože slepice v chladu snášejí méně.

4. Kde vzít násadová vejce mimo sezónu

První překážka podzimního líhnutí je prostá: vejce. Slepice se řídí délkou dne a teplotou, takže na podzim většina hejn snáší méně a mnohé přepeřují. Návod k zimnímu líhnutí to potvrzuje: oplodněná vejce se v chladném období hledají hůř, protože slepice v chladu snášejí méně. Co s tím?

• Osvětlené hejno. Pokud v kurníku svítíte, aby měly slepice dostatek světla, vydrží snášet déle. O osvětlení kurníku máme samostatný text, tady jen zmínka, že chovné hejno by mělo mít stabilní režim.
• Zkušení chovatelé. Spolehlivý zdroj násady jsou chovatelé, kteří drží kvalitní hejno a chovají ho i v zimě. Domluvte se s předstihem.
• Zásoba z vlastního hejna. Nasbírat vejce lze za dobu delší než obvyklých pár dní, ale s rostoucím stářím vajec klesá líhnivost. O skladování násady se podrobně píše v článku o násadových vejcích.
• Zakoupená vejce. Pošta v mrazech vejcím škodí. Dojde k vychlazení, a to je zbytečné riziko.

Zásadní je, aby vejce pocházela z dobře živeného hejna s kohoutem v dobré kondici. Kohout je v zimě často méně aktivní, což snižuje oplozenost. Podrobnosti o oplozených vejcích najdete v samostatném textu.

Čak radí

Vejce z chladné stodoly nebo z auta v mrazu nedávejte hned do líhně. Nechte je pozvolna ohřát při pokojové teplotě, jinak se na skořápce sráží vlhkost a zárodek dostane šok. Zkontrolujte také, jestli nejsou prasklá.

5. Líheň v chladné místnosti

Většina malých líhní je konstruována pro pokojovou teplotu. Když stojí v nevytápěné garáži nebo ve sklepě, má topení hodně práce, regulace kolísá a v zimě se špatně udržuje stálá vlhkost. Chovatelský návod upozorňuje na dvě věci. Zaprvé, když se uvnitř líhně sráží voda, je místnost příliš studená, nebo je líheň na dané podmínky slabá. Zadruhé, vlhkost vzduchu se v zimě vychyluje víc než jindy a při mrazech prudce klesá, proto je nutné při líhnutí pozorně hlídat vlhkost.

Jak připravit místnost

1. Zvolte stabilní místnost. Ideální je obytná nebo vytápěná místnost bez průvanu a bez přímého slunce.
2. Nestavte líheň k oknu ani k radiátoru. Denní kolísání teploty zvyšuje práci regulace.
3. Zkontrolujte teploměr a vlhkoměr. V zimě vlhkoměr cizího původu klidně lže. Ověřte jej druhým přístrojem.
4. Zajistěte záložní zdroj. Viz kapitola o výpadku proudu a samostatný článek o výpadku proudu v líhni.
5. Udržujte stálou teplotu místnosti. Čím menší rozdíl vůči vnitřku líhně, tím méně práce má topení a tím stabilnější je výsledek.

Správnou teplotu a vlhkost v líhni nastavujete podle návodu k přístroji. Samostatný text o teplotě v líhni popisuje, jak se k nim přistupuje obecně; v tomto článku nechceme čísla opakovat.

6. Samotné líhnutí: co se mění

Délka líhnutí slepičích vajec je 21 dní, chovatelský návod uvádí 21 až 22 dní a otáčení vajec ukončuje 17. den. Konkrétní den po dni najdete v samostatném článku o líhnutí kuřat, zde jen to, na co si dát v chladném období pozor:

• Otevírání líhně. Každé otevření v chladné místnosti vychladí vejce rychleji než v létě. Omezte je na nezbytné minimum.
• Výpadek proudu. V zimním období je pravděpodobnější. Víme to z praxe: vichřice, námraza, sníh.
• Vylíhlá kuřata. Před přenosem do odchovny je nechte oschnout v líhni; chlad je pro čerstvě vylíhlá kuřata mnohem nebezpečnější než pro starší.
• Odchovna musí být hotová dopředu. UNH Extension radí zapnout a vyzkoušet odchovnu aspoň den před příchodem kuřat.

7. Přitápění kuřat podle týdnů

Největší rozdíl mezi jarem a podzimem je v délce přitápění. Univerzity doporučují postup, který platí pro všechna období: začít u vysoké teploty a každý týden ji snížit asi o 5 °F (zhruba o 3 °C), až do chvíle, kdy se teplota vyrovná s okolní. Rozdíl mezi ročními obdobími je v tom, kde ta „okolní“ teplota končí.

Údaje v tabulce uvádí extension Penn State (teplota se měří u kuřat, přímo pod zdrojem tepla). UNH Extension doporučuje 90–95 °F (32–35 °C) v prvním týdnu a přitápění ukončit, až teplota pod zdrojem dosáhne 65–70 °F (18–21 °C), nebo se vyrovná s venkovní. Veterinární univerzita Brno k velkochovu brojlerů uvádí 30–33 °C na podestýlce před naskladněním a 18–21 °C od 5. týdne při vlhkosti 65–70 %. Jde o provozy s plynovými hořáky nebo elektrickými kvočnami a tahle čísla slouží jako orientace, ne jako návod pro domácí chov.

Co to znamená pro jaro a podzim

Na jaře je okolní teplota již v 5. až 6. týdnu věku často v rozmezí, kdy se přitápění dá vypnout, alespoň přes den. Na podzim a v zimě v nevytápěném prostoru nikdy nedosáhnete „pokojové“ teploty a přitápění se protahuje. Chovatelský návod počítá s až 10 týdny odchovu v zimě oproti zhruba 6 týdnům v létě a uvádí, že některá kuřata potřebují přitápění až o 4 týdny déle. Tohle číslo ber jako jednu zkušenost, ne zákon; zásadní je pozorování kuřat.

Kuřata jako teploměr

Obě univerzity shodně uvádějí, že nejlepším ukazatelem jsou sama kuřata:

• Je jim chladno: tísní se pod zdrojem tepla a mohou mít studené, oteklé nohy.
• Je jim horko: utíkají co nejdál od zdroje, nohy vypadají suché a tenké, hrozí dehydratace, špatný růst a vyšší úhyn.
• Táhne: tísní se na jedné straně, dál od průvanu.
• V pořádku: rovnoměrně rozložená po odchovně, tiše pípají a klují.

Čak radí

Kuřata se nelžou. Jak se rozloží v odchovně, tak vám řeknou, jestli je ta teplota správná. A nevěřte slepě teploměru dole na podlaze: měřte u kuřat, tedy ve výšce jejich zad.

8. Prostor, podestýlka a hustota

Penn State uvádí, kolik místa na jedno kuře se počítá s věkem (přepočet na metrické jednotky je přibližný): 1. týden ¼ čtverečního stopy (asi 0,02 m²), 2.–3. týden ½ (0,05 m²), 3.–5. týden ¾ (0,07 m²), 5.–8. týden 1 (0,09 m²), od 8. týdne 1½ (0,14 m²) a pro větší plemena a rostoucí ptáky víc. V zimě, kdy kuřata do výběhu nevyběhnou, není prostor luxus, ale nutnost: teplá odchovna se rychle zaplní a vzduch ve stísněném prostoru vlhne.

• Podestýlka. UNH Extension doporučuje hobliny, drcené kukuřičné palice, slupky z arašídů nebo rýže, případně nasekané seno či slámu. Nevhodné jsou kluzké povrchy jako lesklé noviny, karton a plast, které mohou způsobit poranění nohou.
• Krmítka a napáječky. Musí být dostatek míst, aby mohla všechna kuřata jíst a pít zároveň; rozmístěte je kolem odchovny jako paprsky. Ukažte kuřatům vodu tak, že každému ponoříte zobáček. O krmení podle věku píšeme v samostatném textu.
• Chraňte před průvanem. Ochranná stěna (podle Penn State 18–24 palců, zhruba 45–60 cm) zabraňuje průvanu u země a zároveň brání kuřatům, aby se odtud vzdálila příliš daleko od zdroje tepla.
• Vlhkost. Mokrou podestýlku v zimě špatně vysušíte, proto ji obměňujte včas. Chovatelský návod doporučuje mít po ruce suchý písek na podlahu odchovny.

9. Světlo a délka dne

Světlo je druhý velký rozdíl. Podle přednášky VFU Brno se kuřatům nosného typu první 3 dny svítí 23 hodin denně, aby se naučila najít krmivo a vodu. Od 3. dne se délka světla postupně zkracuje na 10 hodin, tato délka se drží od 7. do 15. týdne, a od 15. týdne se opět prodlužuje, aby se podpořil vývoj pohlavních orgánů a začátek snášky. V produkční hale pak délka dne roste až na 15–16 hodin. Chovatelský návod k zimnímu líhnutí uvádí pro kuřata vylíhlá v zimě světlo 24 hodin denně (zřejmě v prvních týdnech), druhý zdroj tepla a světla pro případ závady.

Co to znamená v praxi? V profesionálním odchovu se kuřice nenechají dospívat při rostoucích dnech, protože by začaly snášet příliš brzy. Je to jeden z důvodů, proč profesionálové odchov plánují podle dne. Domácí chovatel kontrolu světla většinou nemá, ale tušení stačí:

• Jarní kuřice dospívají v době, kdy se dny zkracují. Přirozeně se to blíží doporučenému režimu a snáška obvykle nezačne předčasně.
• Podzimní kuřice dospívají v době, kdy se dny prodlužují (po zimním slunovratu). To podporuje začátek snášky, ale časná snáška na malé, ještě nevyrostlé slepici nemusí být žádoucí. Pozorujte váhu a kondici.
• Zimní umělé světlo. Pokud kuřice v zimě přisvětlujete, držte konstantní režim. Neměňte délku dne nárazově.

10. Kdy ven: jaro proti podzimu

Jarní kuřata, která mají už pěkné peří a venku je přes den příjemně, mohou na chvíli ven dřív než podzimní. Přesný věk závisí na počasí a opeření, žádné jednotné číslo za zdroje nemáme, proto jej neuvádíme. Platí zásada: kuřata mohou ven, až když ustane potřeba přitápění a nejsou už závislá na zdroji tepla. Penn State to vyjadřuje krokem po 5 °F týdně až k normální denní teplotě; UNH říká, že přitápění končí, když se teplota vyrovná s venkovní.

• Jaro: dopolední krátké výběhy v teplých dnech, na zatravněný prostor. Ochrana před dravci a šelmami je nutná.
• Podzim: většinou uzavřený prostor, nejlépe s dostatkem podnětů (bidýlko, zelenina, klacky), jinak se kuřata nudí a začnou se klovat. Chovatelský návod k zimnímu odchovu výslovně uvádí, že kuřata musí být odchovávána uvnitř, bez volného výběhu.
• Přesun do kurníku: v chladu raději postupně, s doteplením a bez rychlého skoku z odchovny do mrazivého kurníku. Pokud ve vašem kurníku jsou slepice, dbejte na pomalé seznámení.

Dopředu myslete také na ochranu před predátory a potkany; o tom píšeme ve vlastních textech. Pro kuřata je zimní kurník často bezpečnější než jarní zahrada, ale jen pokud je opravdu uzavřený.

11. Zdraví a vlhko

Podle univerzitních poradců je na zdraví kuřat nejvíc vidět teplota, průvan a vlhkost. Chlad se projeví hromaděním, oteklýma studenýma nohama; přehřátí zase suchýma, tenkýma nohama a dehydratací. Chovatelský návod uvádí, že u zimního líhnutí se může zhoršit přežití kuřat, protože se těžko udržují v teple. Zároveň se v zimě špatně větrá: pokud odchovnu uzavřete, stoupá vlhkost a zápach z podestýlky. Hlídejte proto čerstvost vzduchu bez průvanu u země.

Léčbu nemocí řešte vždy s veterinářem. Obecně platí, že kuřata s trvalým průjmem, apatií nebo dýchacími potížemi jsou důvod ke konzultaci. V článcích o kokcidióze a Marekově chorobě najdete souvislosti, zde je jen upozornění, že hygiena odchovny (suchá, čistá podestýlka) je v zimě i na jaře základ.

12. Náklady: jarní a podzimní odchov

Přesné ceny kolísají, proto uvádíme jen způsob výpočtu a ilustrativní příklad. Energie je hlavní položka, ve které se podzim a jaro liší. Příklad (vlastní předpoklady, ne zdrojová data): topné těleso o příkonu 100 W běžící nepřetržitě 6 týdnů (42 dní) spotřebuje 100 W × 24 h × 42 dní = 100,8 kWh. Při ceně například 7 Kč za kWh je to zhruba 700 Kč. Pokud je potřeba přitápět 10 týdnů (70 dní), vychází 168 kWh, tedy při stejné ceně asi 1 180 Kč. Rozdíl je zhruba 480 Kč na jednu odchovnu. Když přidáte druhý zdroj pro jistotu a výkonnější lampu, rozdíl roste. Do výpočtu si dosaďte vlastní příkon a vlastní cenu.

Do nákladů nepatří jen elektřina. Pokud kuřice krmíte celou zimu, nemají žádnou zelenou pastvu jako na jaře. Krmivo podle věku je tak větší podíl výdajů. Podrobně o skladbě krmiva píšeme v textu o krmení kuřat.

13. Kdy začnou snášet

VFU Brno uvádí odchov kuřic na 15 až 17 týdnů a cílovou hmotnost 1,5 kg při dosažení pohlavní dospělosti; od 15. týdne se prodlužuje světlo, které podporuje začátek snášky. Vezmeme-li to jako orientaci (skutečnost závisí na plemeni, krmení a světle):

Tabulka je jen orientační propočet: čísla týdnů pocházejí z přednášky, přiřazení k měsícům je prostý kalendářní výpočet. Hrubé zjednodušení, protože těžká plemena dospívají později. O plemenech píšeme v atlasu plemen, o začátku snášky v článku Kuřice před snáškou.

14. Kohoutci: co s nimi podle ročního období

Pokud líhnete vejce běžné hybridní nebo smíšené násady, polovina kuřat budou kohoutci. U líhnutí na jaře je situace složitější, protože kohoutci rostou po celé léto. Na podzim jsou kohoutci menší problém, protože zimní výběh je pro ně omezený. Se zacházením a případným zabitím je nutné jednat podle zákona na ochranu zvířat proti týrání (246/1992 Sb.) – zvíře nesmí trpět a usmrcení smí provést jen osoba, která to umí a zná povolené postupy. Podrobnosti najdete v samostatných článcích o kohoutech v hejnu a o usmrcení slepice. Nezapomeňte, že kohoutů se můžete zbavit také prodejem nebo předáním jiným chovatelům a že rozhodnutí nemusí padnout hned.

15. Výpadek proudu a záložní řešení

Zimní bouře, námraza nebo sníh způsobují výpadky častěji než letní období. Chovatelský návod doporučuje záložní zdroj (generátor nebo baterii). Praktické kroky:

1. U líhně: nepanikařit. Líheň zavřenou nechte, chraňte ji přikrytím a dalšími zdroji tepla. Podrobnosti viz článek o výpadku proudu v líhni.
2. V odchovně: mějte připravenou druhou variantu přitápění (např. izolovaný box, teplá místnost). Chovatelský návod výslovně doporučuje dva oddělené zdroje tepla a světla.
3. Generátor: nikdy ne v uzavřené místnosti kvůli oxidu uhelnatému.
4. Kontrola kuřat: sledujte, zda se nehromadí.

16. Požární bezpečnost při přitápění

Zdroje tepla v odchovně jsou častou příčinou požárů. Penn State doporučuje zajistit zdroje tepla tak, aby se nemohly pohnout ani sklouznout k hořlavým materiálům (řetěz nebo lanko), a držet lampu nejméně 20 palců (asi 50 cm) od hořlavin. UNH Extension radí věšet lampu za řetěz, ne za kabel, nenechat vodu stříkat na horkou žárovku (hrozí prasknutí) a používat žárovku z tvrdého skla. Také aspoň den před příchodem kuřat zdroj vyzkoušejte. Dodržujte pokyny výrobce a nikdy nenechávejte teplo bez dohledu v blízkosti suché slámy a prachu.

Čak radí

Žárovka je krásné řešení, ale u slámy a hoblin je to oheň čekající na příležitost. Pověste ji pevně na řetízek, nechte kolem ní vzduch a pravidelně smejte prach z reflektoru.

17. Modelové kalendáře

Tyto ukázky skládají čísla ze zdrojů do jednoho plánu; jsou orientační.

Jarní odchov (líhnutí začátkem dubna)

• Týden 0: vylíhnutí, teplota u kuřat 33–35 °C, světlo prvních dnů dlouhé.
• Týdny 1–3: snižování teploty po cca 3 °C týdně.
• Týdny 5–6: přitápění se ukončuje, pokud je venku tepleji.
• Týdny 6–8: první krátké výběhy.
• Týdny 15–17: pohlavní dospělost, snáška v létě až na podzim.

Podzimní odchov (líhnutí začátkem října)

• Týden 0: stejně, ale místnost chladnější, kontrola kondenzace v líhni.
• Týdny 1–5: přitápění podle schématu, nižší okolní teplota znamená delší přitápění.
• Týdny 6–10: přitápění může být potřeba i nadále, chovatelský návod počítá až s 10 týdny.
• Zima: uzavřený prostor, obměny podestýlky, přisvětlování podle plánu.
• Týdny 15–17: kolem února; snášku podpoří prodlužující se dny.

18. Nejčastější chyby a mýty

19. Jak se rozhodnout

Zkuste si odpovědět na pár otázek:

1. Mám jistý zdroj kvalitních oplozených vajec? Pokud ne, počkejte na jaro.
2. Mám vytápěnou, uzavřenou a bezpečnou místnost pro kuřata na 10 týdnů a déle?
3. Mám záložní zdroj pro případ výpadku proudu?
4. Co udělám s kohoutky a kde bude kuřata bydlet po odchovu?
5. Chci snášku na jaře, nebo po létě? To rozhoduje o termínu.

Pokud odpovíte „ano“ většinou, podzim zvládnete. Začátečníkům se ale přesto spíše doporučuje jaro, protože odpouští víc chyb.

Praktické srovnání na příkladu dvou chovatelů

Představte si dva chovatele se stejnou líhní. První nasadí vejce začátkem dubna: místnost je přirozeně teplá, kondenzace se neobjevuje a po vylíhnutí stačí odchovna s lampou na několik týdnů. Kuřata jsou po zhruba pěti až šesti týdnech opeřená a v teplých dnech mohou na krátký výběh. Druhý nasadí vejce začátkem října. Vejce musel vybírat z menšího množství, protože slepice snášejí méně, místnost s líhní je chladnější a po vylíhnutí musí odchovna fungovat podstatně déle. Pokud selže proud, nemá kuřata kam přesunout. Zato má na jaře dospělé kuřice připravené ke snášce. Žádný z nich nedělá nic špatně, jen platí jiné ceny: jarní chovatel platí méně energie a času, podzimní chovatel platí za to, že má slepice v jiné roční době.

Neplatí, že by jedno období bylo správné a druhé špatné. Důležité je počítat s nároky, které mimosezónní termín klade, a připravit je předem. Většina potíží v zimním odchovu nevzniká tím, že by kuřata byla slabší, ale tím, že se v odchovně něco nepředvídaně změní: vypadne proud, praskne žárovka, navlhne podestýlka nebo zmrzne napáječka. Na takové situace pomáhá mít po ruce náhradní žárovku, druhý teploměr, zásobu suché podestýlky a plán, kam kuřata přemístit. Dobrá příprava stojí méně než jediné zmařené líhnutí.

20. Kontrolní seznam před líhnutím mimo sezónu

Před nasazením vajec si projděte tento seznam. Pokud na některou položku odpovíte „ne“, vyřešte ji dřív, než se začne líhnout.

• Vejce jsou z dobře živeného hejna s aktivním kohoutem a před nasazením se pozvolna ohřála.
• Líheň stojí v teplé, stabilní místnosti bez průvanu a teploměr i vlhkoměr jsou ověřené.
• Odchovna je hotová a vyzkoušená nejméně den před vylíhnutím; teplota se měří u kuřat.
• Lampa nebo jiný zdroj tepla je zajištěný řetízkem, daleko od hořlavin, s náhradním zdrojem.
• Podestýlka je suchá, neklouzavá a je k dispozici zásoba na obměnu.
• Je k dispozici záložní zdroj elektřiny nebo plán, jak zachránit líheň i odchovnu.
• Máte jasno, co bude s kohoutky, a kam kuřice půjdou po odchovu.
• Máte spojení na veterináře.

Slovníček

• Odchovna: vyhřívaný prostor pro kuřata po vylíhnutí.
• Násada: vejce určená k líhnutí.
• Kuřice: mladá slepice před začátkem snášky.
• Přitápění: doplňkový zdroj tepla v odchovně.

21. Časté otázky o líhnutí na jaře a na podzim

Shrnutí

Čak radí

Jaro nebo podzim, kuřatům vždycky záleží na teple, suché podestýlce a klidu. Až budete vybírat krmivo, napáječky nebo zdroj tepla pro odchovnu, podívejte se do nabídky Časkrmení.

Zdroje a právní předpisy

• Veterinární univerzita Brno: Chov a welfare drůbeže (přednáška, 2024).
• Penn State Extension: Brooding of Domestic Fowl.
• University of New Hampshire Extension: Brooding and Caring for Chicks.
• Cluckin.net: Winter incubation, a guide to out-of-season hatching and brooding of chicks (chovatelský návod, použit jen pro praktické zkušenosti).
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře. Údaje o teplotách a světle pocházejí z uvedených zdrojů a týkají se zčásti profesionálního chovu; v domácím chovu je berte jako orientaci.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.