733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Kohoutek, nebo slepička? Jak poznat pohlaví mladých kuřat

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje o metodách třídění kuřat vycházejí z odborných zdrojů uvedených na konci článku (univerzitní poradenské služby, přehledové encyklopedické zdroje); věk, ve kterém se znaky projeví, se liší podle plemene a jedince.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Koupili jste si pět „slepiček“ a najednou jedna začíná stát vzpřímeně a pokouší se o zvláštní zvuky? Nejste sami. V tomto průvodci si krok za krokem projdeme, jak se pohlaví kuřat pozná hned po vylíhnutí, v prvních týdnech i v pubertě, co je mýtus a co skutečně funguje, a hlavně co dělat, když se z „slepičky“ vyklube kohoutek.

1. Pohlaví kuřat v kostce

2. Proč je to u čerstvých kuřat tak těžké

Ptáci mají na rozdíl od savců pohlavní orgány uložené uvnitř tělní dutiny. Samec nemá žádný viditelný pohlavní orgán jako třeba pes nebo králík a varlata leží uvnitř těla vedle ledvin. Navenek tedy neexistuje nic, co by se dalo jednoduše spatřit. Podle odborného přehledu univerzitní poradenské služby neexistují během vývoje embrya žádné vnější znaky pohlaví a samečci i samičky mají po vylíhnutí stejnou hmotnost.

Za pohlaví odpovídají u ptáků pohlavní chromozomy, které se označují Z a W. Samec má dva stejné (ZZ), samice má jeden Z a jeden W (ZW). U ptáků je to tedy samice, která určuje, zda se vylíhne sameček, nebo samička (u savců je tomu naopak). Tento detail není jen zajímavost. Právě proto, že řada genů pro barvu a rychlost opeřování leží na chromozomu Z, lze vhodným křížením vytvořit kuřata, jejichž pohlaví je poznat na první pohled.

Souvisí s tím i to, že zahrádkář, který si kupuje kuřata z běžného chovu, často dostane „smíšenou“ dodávku. Komerční líhně pohlaví třídí hned v den vylíhnutí, ale u běžných užitkových a ozdobných plemen to dělá jen část prodejců. Pokud je zvíře označené jako „kuřice“, měli byste vědět, jak bylo třídění provedeno a s jakou přesností.

3. Lidové „metody“, které nefungují

Kolem pohlaví kuřat koluje množství rad. Žádná z nich nemá oporu v odborných zdrojích. Univerzitní poradenský článek uvádí, že lidové postupy, například posuzování tvaru vejce nebo držení nitě či kyvadla nad kuřetem, mají úspěšnost zhruba 50 na 50, tedy odpovídají hodu mincí. Tvar vejce přitom nijak nesouvisí ani s pohlavím, ani s oplodněním.

O prosvěcování vajec a o tom, co ukáže (a co neukáže), máme samostatný článek. Technologie určení pohlaví ve vejci, kterou využívá průmysl, je popsána v článku o určení pohlaví ve vejci. Domácí chovatel ji nemá k dispozici a ani ji nepotřebuje.

4. Prohlídka kloaky (třídění v den vylíhnutí)

Nejstarší a dodnes nejpoužívanější metodou v komerčních líhních je prohlídka kloaky. Metodu popsali v roce 1933 japonští profesoři Masui a Hashimoto a krátce poté se rozšířila do světa, kde si líhně najímaly vyškolené třídiče nebo je posílaly učit se do Japonska. Třídič kuře jemně stlačí, aby se vyprázdnilo trusem, mírně roztáhne kloaku a hledá drobný výstupek (v odborné řeči eminenci) uprostřed spodního okraje. Většina samečků má výstupek výrazný, většina samiček žádný. Obtížné jsou případy, kdy mají samičky drobné hrbolky nebo samečci jen nepatrné. Skutečný samčí výstupek je pevný a při jemném roztření palcem nezmizí.

Metoda se musí provést ve správném okně, tedy v den vylíhnutí nebo velmi brzy po něm. Vyžaduje dlouhý výcvik a velkou praxi. Odborná literatura uvádí, že se jí vyučuje už jen na málo místech, a že jde o nejnáročnější z běžných postupů. Začátečník, který by ji zkoušel doma, může kuře poranit, a navíc i zkušení třídiči se u některých plemen mýlí. U hedvábniček udává jeden chovatelský zdroj přesnost u zkušených odborníků kolem 90 %, což znamená, že každé desáté kuře může být určeno chybně.

Pro zahrádkáře je praktický závěr jednoduchý: pokud si kupujete kuřata s ověřeným pohlavím, žádejte informaci, že byla roztříděna, a počítejte s tím, že sto procent nezaručí nikdo. Seriózní prodejce vám chybu připustí a nabídne řešení.

5. Určení podle křídelních per (rychlé a pomalé opeřování)

Jedna z nejpraktičtějších metod pro velké líhně využívá gen pro pomalé opeřování, který leží na chromozomu Z. Postup je založen na křížení: rychle opeřený kohout se spáruje s pomalu opeřenou slepicí. Z takového páření se líhnou pomalu opeřené samečci (zdědí gen od matky) a rychle opeření samičky (zdědí gen od otce). Podle odborných zdrojů se pak kuřata dají roztřídit zhruba v prvním až třetím dni života porovnáním délky velkých letek (primárních per) a krycích per nad nimi. Po této době se rozdíl zahladí a metoda přestane fungovat.

Výhoda tohoto třídění spočívá v tom, že potřebuje mnohem méně výcviku než prohlídka kloaky. Používá se zejména u nosných hybridů. Omezení je důležité: funguje jen u kuřat z cíleně vedeného křížení, nikoli u náhodné směsi. Kuřata z takového křížení také nejsou vhodná k dalšímu šlechtění, protože jejich potomci pohlavní rozdíl už nepřenesou.

Čak radí

Pozor, když vám prodejce řekne „třídili jsme podle křídel“, ptejte se, z jakého křížení kuřata pocházejí. Metoda funguje jen u cíleně vedeného rodičovského hejna. Z náhodných kuřat nic nevyčtete, ani kdybyste se na křídla dívali přes lupu.

Na stejném principu stojí i další případy využití hlavně v odborných chovech. Pro zahrádkáře je nejdůležitější vědět, že i když si kupují „sexované“ kuřice, někdo předtím použil právě tuto metodu nebo kombinaci s barvou.

6. Určení podle barvy prachového peří a pohlavně vázaná křížení

Podobně lze využít barvu. Gen, který určuje stříbrné nebo zlaté zbarvení, i gen pro žíhání (v odborné řeči „barring“) leží na chromozomu Z. Při správném křížení se tak sameček a samička vylíhnou s odlišným zbarvením prachového peří a dají se rozlišit bez vyškoleného třídiče.

Černé pohlavně vázané křížení (žíhání)

Žíhaná slepice (například plymutka žíhaná) se pářená s nežíhaným kohoutem (typicky rodajlendka nebo podobné plemeno) dá potomky, u kterých jsou samečci žíhaní jako matka a samičky jednobarevné, obvykle černé. V den vylíhnutí mají obě pohlaví tmavé prachové peří, ale samečci mají na hlavě bílou skvrnku, samičky jen nepatrnou nebo žádnou. Zdroje zdůrazňují, že musí jít přesně o toto uspořádání, opačné křížení (žíhaný kohout a nežíhaná slepice) pohlaví nerozliší.

Zlatá a stříbrná křížení

Zlatý (červenohnědý) kohout pářený se stříbrnou (bělavou) slepicí dává stříbrné samečky a zlaté samičky. U kuřat se projeví tak, že samičky mají tmavší, béžové nebo zlatavé prachové peří, samečci světlejší až bělavé. Jde o křížení využívaná u některých hnědovaječných nosnic i u brojlerů. Někdy se obě metody (žíhání i zlatá/stříbrná) kombinují, aby vznikla kuřata, u kterých jsou samičky červenohnědé a samečci černobílí.

Pro domácí chovatele z toho plynou dvě pravidla. Zaprvé, tříditelné kříženci si většinou nelze vyrobit z vlastního hejna bez znalosti genetiky obou rodičů. Zadruhé, i při nákupu si ověřte, že kuřata skutečně pocházejí z některého z těchto křížení a ne že se prodejce pouze spoléhá na vzhled. Jen u některých jedinců, třeba kuřat rodajlendky a New Hampshire s hnědými pruhy na hřbetě, platí, že pruhatá jsou téměř vždy samičky, ale ani to neberte jako záruku.

7. Autosexingová plemena

Zvláštní skupinu tvoří plemena, u kterých se pohlaví kuřat pozná podle prachového peří, aniž by se muselo cíleně křížit dvě různé linie. Jde o takzvaná autosexingová plemena. Funguje to díky „dávce“ genu: samec má na chromozomu Z žíhací gen dvakrát (dvě kopie), samice jen jednou. Samečci jsou proto jako kuřata výrazně světlejší, s rozmazaným vzorem po celé délce od hlavy po kostrč, zatímco samičky mají velmi tmavě hnědý pruh přes hlavu, krk a hřbet s ostrými okraji, zřetelné žíhání kolem očí a často drobnou světlou skvrnku na hlavě.

První autosexingové plemeno Cambar vyšlechtili v roce 1928 Reginald Punnett a Michael Pease v Cambridge křížením zlaté kampinky a žíhané plymutky. Brzy poté vznikl legbar křížením hnědé leghornky a žíhané plymutky. Postupně následovala další plemena s koncovkou „-bar“, například rhodebar, welbar nebo brussbar. Z moderních plemen sem patří i německý bielefelder kennhuhn, vyšlechtěný v 70. letech v Bielefeldu.

Pro běžného chovatele je dobré vědět, že rozdíl v prachovém peří funguje u těchto plemen spolehlivě jen u čistokrevné, správně vedené linie. U dospělých ptáků žíhání o genotypu nic nevypovídá: žíhaný kohout může mít jednu nebo dvě kopie genu, zatímco žíhaná slepice vždy jen jednu. Pohlavně vázaná křížení, jako jsou červené nebo černé hybridy, nejsou autosexingová plemena ve stejném smyslu, i když výsledek v den vylíhnutí vypadá podobně.

8. Jak nakupovat kuřata, aby se pohlaví dalo ověřit

Při koupi malého počtu kuřat ve většině případů zaplatíte za třídění příplatek, protože každé zvíře je potřeba pečlivě prohlédnout. Aby cena za „kuřice“ odpovídala skutečnosti, hlídejte si několik věcí.

1. Zeptejte se, jak bylo pohlaví určeno (kloaka, barva, křídelní pera, nebo se kuřata prodávají „nesexovaná“).
2. Zjistěte, jestli prodejce garantuje přesnost a co nabízí při chybě (výměna, vrácení části ceny, odběr kohoutka).
3. U vzácných a ozdobných plemen počítejte s nižší přesností. Třídění hedvábniček, bantamek a dalších drobných plemen je těžší.
4. Pokud chcete jistotu, kupte už starší kuřice (většinou kolem 16–20 týdnů), u nichž už nejde o odhad.
5. Dopředu rozhodněte, co uděláte s případným kohoutkem. Kohout vám může být ve městě nebo v zástavbě k nelibosti sousedům.

Podrobnější informace o tom, kde slepice pořídit, najdete v článcích o nákupu slepic a o jednodenních kuřatech. Zde jen doplňme, že kdo kupuje nesexovaná kuřata, měl by s polovinou kohoutků počítat jako s pravidlem, nikoli výjimkou. Při běžném poměru pohlaví se vylíhne zhruba stejný počet samečků jako samiček, a ty „přebývají“ zejména u nosných linií.

9. Časová osa: co poznáte ve kterém týdnu

Z neověřených kuřat se tedy skutečné pohlaví ukáže až s růstem. Vývoj se u různých plemen liší, proto berte následující tabulku jako orientační. Odborné zdroje se shodují, že nejlepší způsob je sledovat růst a že samečci obecně dozrávají dříve než samičky.

10. Hřeben, lalůčky a barva obličeje

Hřeben a lalůčky patří mezi znaky, kterých si chovatelé všimnou jako prvních. Samečci mívají hřeben a lalůčky větší a dřív výrazně červené, protože u nich dříve začínají působit pohlavní hormony. Odborné zdroje uvádějí, že hřeben samečků se vyvíjí dříve, ale přesný čas závisí na plemeni. U kuřic se hřeben většinou zvětšuje a rudne později, až v době, kdy se blíží snáška.

U plemen s jednoduchým (listovým) hřebenem stojí hřeben samečka vzpřímeně, zatímco u slepic se často sklání na stranu. To ale platí až u dospělejších ptáků, nikoli u mláďat. Zbarvení hřebene je nejméně spolehlivé z běžných znaků: jeden zdroj ho výslovně označuje za jeden z nejméně spolehlivých, protože se výrazně liší podle plemene a jedince. Raně zrudlý hřeben vám tedy kohoutka neprozradí s jistotou, jen zvýší podezření.

Tvary hřebenů a jejich vývoj jsou popsány v samostatném článku o tvarech hřebenů. Pro naše účely stačí zapamatovat si, že hřeben je pomocné vodítko, nikoli důkaz.

11. Pera: hřbetní, sedlová, krčková a ocasní

Podle chovatelských zdrojů je tvar per kolem 12.–13. týdne nejspolehlivějším znakem, který máte k dispozici bez laboratoře. Rozdíl se týká několika partií těla.

• Sedlová pera (pera ve spodní části hřbetu před ocasem): u samečků dlouhá, tenká a špičatá, u samiček kratší a zaoblená. Právě tento znak je v literatuře uváděn jako nejlepší. Sedlová pera se vyskytují jen u samečků.
• Krčková pera (v odborné řeči hackle): u samečků delší, užší a špičatá, hlavně směrem k hlavě. Slepice mohou mít krčková pera lehce špičatá, ale tenčí a kratší.
• Srpovitá ocasní pera (sickle): zakřivená dlouhá pera ocasu, která se objevují později a slepicím chybějí.

Samčí a samičí pera se liší i u různých barevných rázů. U stříbrných a zlatých plemen jsou samčí pera často výraznější a lesklejší. Naopak u hedvábniček pera chybějí drobné háčky (chybí jim zoubkovaná struktura), takže se pohlaví podle nich určuje obtížně.

Čak radí

Zkoušeli jste vzít kuře do ruky a přejet mu po hřbetě? Sedlová pera pěkně vyčnívají, když kuře chvíli nastojíte u okna na denním světle. Fotografujte si mláďata každý týden z jednoho místa, rozdíly pak uvidíte v čase.

12. Postoj, nohy, ostruhy a velikost těla

Samečci bývají v mladém věku robustnější a rychleji rostou. Ve smíšeném hejnu to znamená, že za několik týdnů vypadají slepice o něco menší. Tohle ale nelze brát jako důkaz, protože různé linie a plemena rostou různě rychle a u zakrslých plemen je rozdíl velmi malý.

• Postoj: samečci stojí vzpřímeněji, s hrudí dopředu a často se „rozpínají“ při konfliktech.
• Nohy: bývají u samečků silnější, s hrubším kostrčím a delšími běháky.
• Ostruhy: u samečků se tvoří zřetelnější ostruhy, u mnohých plemen už v několika měsících. Ostruhy mohou mít i slepice, ale zpravidla nepatrné. Podrobnosti najdete v článku o drápech, zobáku a ostruhách.
• Velikost těla: větší a těžší kuře ze stejného vrhu je podezřelé, ale není to jistota.

Nejdůležitější je porovnávat kuřata stejného plemene a stáří. Srovnávat kuře jedné linie s kuřetem druhé nemá smysl, protože plemena rostou rozdílným tempem.

13. Chování a hlas

Chování je pomocný, ale zábavný ukazatel. Samečci jsou často odvážnější, k lidem se v mládí chovají přátelštěji a zkoumají okolí. Typickým projevem je tzv. „hrudní naražení“, kdy se dva jedinci zblízka postaví proti sobě a narážejí hrudí, což dělají i slepice, ale méně často. S přibývajícím věkem jsou kohouti často méně přítulní a více se drží stranou, zatímco slepice se k lidem přiblíží, až když začnou snášet.

Zakokrhání je nejznámějším zvukem. Mladí kohoutci obvykle začínají zkoušet kokrhat kolem 4.–5. měsíce, někteří dříve a jiní později. První pokusy znějí jako chraplavé, přerušované skřeky. Mějte na paměti, že i některé slepice zakokrhají, zvlášť v hejnech bez kohouta, kde jedna z nich převezme roli vůdce. Kokrhání proto bereme jako dobrý, ale ne dokonalý ukazatel. O zvucích slepic a jejich významu se dočtete v článku o zvucích slepic, o kohoutech v hejnu pak v článku o kohoutu v hejnu.

14. Zrádná plemena a výjimky

Ne všechna plemena se řídí obecnými pravidly. Poradenské zdroje zmiňují několik skupin, které chovatele často zmatou.

• Plemena s kohoutím „slepičím“ peřím: u kampinek a sebrightek jsou samečci „slepičího“ typu, tedy mají zaoblená sedlová a krčková pera jako slepice. Pera tedy pohlaví neprozradí a musí se hledat jinde (velikost hřebene a lalůčků).
• Hedvábničky: chybějící háčky na perech zakrývají rozdíly. U hedvábniček se samečci poznají podle většího hřebene (tzv. ořechového, často fialově zbarveného), delších lalůčků a dlouhých chocholových per místo kulatého chocholu. Je to obtížné i pro zkušené, proto se u nich spíš čeká.
• Chocholatá plemena: u chocholatých plemen (polky, sultánky, crèvecoeur) tvoří slepice zakřivený měkký chochol, samci špičatý.
• Zakrslá plemena: rozdíly jsou menší a objevují se později.

Více o jednotlivých skupinách se dozvíte v našich článcích o bantamkách, hedvábničkách a dalších plemenech. Tady jen shrňme: čím je plemeno vzácnější či ozdobnější, tím víc počítejte s tím, že jistota přichází později.

15. Souhrnná tabulka znaků a jejich spolehlivosti

16. Co s kohoutkem: možnosti a pravidla

Když se z „slepičky“ vyklube kohoutek, máte několik možností. Jde o situaci, která potkává mnoho začátečníků, a mělo by se k ní přistupovat s ohledem na zvíře i na pravidla.

1. Ponechat si ho. Jeden kohout s několika slepicemi vydrží, pokud máte dostatek místa a tolerantní sousedy. Podrobnosti najdete v článku o kohoutovi v hejnu a o agresivním kohoutovi.
2. Najít mu nový domov. Kohouti se dají předat dalším chovatelům, ale poptávka bývá menší než nabídka, proto s tím počítejte včas.
3. Chov na maso. Kohoutek je přirozeně vhodný k výkrmu. Zpracování doma popisuje článek o škubání a zpracování drůbeže.

Jakékoli usmrcení zvířete se v České republice řídí zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, který vyžaduje, aby zvíře nebylo zbytečně trápeno a aby zákrok provedla způsobilá osoba. Pokud si nejste jistí, požádejte o pomoc veterináře nebo zkušeného chovatele. Zákon nedovoluje týrání, bezúčelné usmrcování ani zanedbání péče. Podrobnosti o průmyslovém řešení, kdy se zbytečné usmrcování kohoutků snaží omezit určování pohlaví ve vejci, najdete v článku o určení pohlaví in ovo.

17. Proč se třídění občas splete a jak s tím počítat

I když prodejce udává pohlaví kuřat, vždy zůstává určitá chyba. Prohlídka kloaky závisí na zkušenosti člověka a na tom, jak výrazný výstupek kuře má. Některé samičky mají drobné hrbolky a některí samečci jen nepatrné, a takové případy jsou nejproblematičtější. Začínající třídiči proto mají pravidlo, že kuře s nejasným nálezem považují za samičku, což v praxi znamená, že se mezi „kuřicemi“ čas od času objeví kohoutek. Metody založené na barvě nebo křídelních perech zase předpokládají, že kuřata pocházejí ze správně vedeného křížení. Když se v rodičovském hejnu objeví nečistota (například jiná barevná linie), část kuřat se může tvářit jako opačné pohlaví.

Co z toho plyne pro vás? Zaprvé, nepovažujte „sexovaná kuřata“ za záruku, ale za zvýšenou pravděpodobnost. Zadruhé, pokud je pro vás kohout vyloučený (například kvůli sousedům), kupujte starší kuřice, u kterých je pohlaví už viditelné, nebo si domluvte s prodejcem výměnu. Zatřetí, u vzácných plemen počítejte s tím, že chyba bývá vyšší.

Čak radí

Mám jednoduchou radu: pište si datum, plemeno a číslo kroužku každého kuřete. Když se pak za tři měsíce rozhodujete, kdo je kdo, nehádáte, ale čtete poznámky.

Jak se vyhnout zklamání

Nejlepší prevencí je realistické očekávání. Na jaře, kdy se kuřata prodávají nejvíc, si prodejci často nechávají zaplatit za třídění a vy máte právo vědět, na čem je založeno. Vyplatí se také ptát se, odkud kuřata pocházejí a zda jde o jednu linii. Kdo kupuje kuřata od několika zdrojů najednou, míchá různá plemena a různou rychlost vývoje, a tím si ztěžuje sledování znaků popsaných výše. Pokud je to možné, držte kuřata v jedné skupině, krmte je stejně a hodnoťte je ve stejný den.

Další praktická rada se týká hejna s mnoha kuřaty: kuřata, která se zdají být samečky, nemusíte hned oddělovat. Počkejte do doby, kdy rozdíl nebude pochyb, ale mějte připravený prostor, kam přesunete jedince, kteří začnou obtěžovat ostatní. Dobrý kurník s dostatkem bidel a míst k úniku sníží napětí, o kterém píšeme v článku o kohoutovi v hejnu.

Čak radí

Až budete mít jistotu, můžete si vybavení kurníku doplnit. Napáječky, krmítka i krmiva pro mladé drůbež najdete v naší nabídce, ať už vám doma nakonec kokrhá jeden hlasitý kohout, nebo jen spokojené slepice.

18. Praktický plán: jak postupovat od vylíhnutí po dospělost

1. Při koupi: zjistěte způsob třídění, plemeno nebo křížení a podmínky reklamace. Zapište si datum líhnutí.
2. Prvních 14 dnů: kuřata označte (například barevnými kroužky či fotografií) a sledujte, zda se nějaké neliší velikostí nebo opeřením.
3. 4.–8. týden: všímejte si hřebenů, držení těla a chování. Zapisujte si podezřelé jedince, ale nejednejte unáhleně.
4. 12.–13. týden: proveďte hlavní kontrolu sedlových a krčkových per. Fotografujte každé kuře z boku i shora.
5. Kolem 17.–22. týdne: sledujte, kdo zkouší kokrhat, a ověřte předchozí odhad.
6. Rozhodnutí: dopředu mějte plán, co s kohoutkem, a včas oslovte případné zájemce o nový domov.

Počítejte s tím, že dobrý záznam stojí za námahu. Chovatelé, kteří si kuřata od začátku označí a fotografují, mají při rozhodování o hejnu výrazně jistější podklady.

Modelový příklad

Koupíte deset nesexovaných kuřat jednoho plemene. Statisticky lze čekat zhruba polovinu samečků, tedy kolem pěti kohoutků, i když skutečný poměr se od poloviny může lišit. Pokud chcete mít pět slepic, musíte počítat s vyřazením nebo přesunem pěti kohoutků. Naproti tomu u pohlavně rozlišitelné dodávky s udanou přesností třeba 95 % je při deseti kusech šance, že dostanete všechny kuřice, vysoká, ale ne jistá.

Nejčastější chyby

• Spoléhání na jediný znak, například barvu hřebene.
• Pokus o kontrolu kloaky bez výcviku.
• Víra v lidové metody s nití nebo kyvadlem.
• Rozhodování o kuřatech příliš brzy a následná výměna dobrých slepic za kohouty.
• Nepřipravenost na to, co s kohoutkem.

Kontrolní seznam před objednávkou

• Vím, jakou metodou byla kuřata tříděna.
• Mám písemně podmínky záruky.
• Mám plán pro kohoutka.
• Zjistil jsem si, jestli smím kohouta držet ve své obci.
• Mám připravený kurník, krmení a napájení (viz naše články o kurnících a krmivech).

Čak radí

Kuřata potřebují od začátku správné krmivo bez ohledu na pohlaví. Vhodné startovací směsi a doplňky najdete u nás v e-shopu, ale hlavně nespěchejte s rozhodnutím. Ptáci se vyvíjejí postupně a trpělivost se vyplatí.

19. Slovníček pojmů

20. Časté otázky o určení pohlaví kuřat

Shrnutí

Čak radí

Děkuji, že jste dočetli až sem. Správné pohlaví zjistíte nejlépe trpělivým pozorováním, a pokud budete chtít pořídit krmivo, napáječky nebo vybavení pro vaše kuřata, podívejte se k nám na Časkrmení.

Zdroje a právní předpisy

• University of Kentucky / eXtension: Sexing Day-Old Chicks (Jacquie Jacob), poultry.extension.org
• eXtension: Sex-Linked Traits in Poultry, poultry.extension.org
• Přehled Chick sexing a Auto-sexing (encyklopedické zdroje, ověřeno 30. 10. 2026)
• My Pet Chicken: How can I tell if my juvenile bird is a rooster? (chovatelský zdroj, doplňkově)
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře nebo zkušeného chovatele. Věk i míra projevu znaků se liší podle plemene a jedince.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.