Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.

Přihlášeno, děkujeme.

Došlo k chybě, zkuste to prosím znovu.

Krmná směs pro kuřice, nosnice a starší slepice: v čem se liší

Stručná odpověď
Krmné směsi pro kuřice, nosnice a starší slepice se liší hlavně obsahem vápníku, bílkovin a aminokyselin. Rostoucí kuřice potřebují málo vápníku, přibližně 0,8–1 % krmiva, a podle věku 14–18 % bílkovin. Nosnice v plné snášce potřebují 3–4 % vápníku a kolem 16–18 % bílkovin. Starší slepice ve druhém a dalším roce snášky dál potřebují dost vápníku, ideálně z větší části v hrubších zrnech. Hodí se jim spíš o něco méně fosforu a méně energie, aby netloustly. Nejčastější a nejškodlivější chybou je podávat směs pro nosnice mladým kuřicím, protože nadbytek vápníku před snáškou poškozuje ledviny.

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z výživových doporučení NRC (1994) shrnutých v MSD/Merck Veterinary Manual, z materiálů univerzitních poraden (Oregon State, Penn State, University of Kentucky, University of California, Extension Foundation), z recenzovaných studií v časopisech Poultry Science, British Poultry Science, Journal of Nutrition, Animals a dalších a z evropských předpisů o doplňkových látkách v krmivech. Úplný seznam zdrojů najdete na konci článku.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Na pytlích s krmivem pro drůbež bývá spousta čísel a na první pohled vypadají skoro stejně. Mezi směsí pro kuřice a směsí pro nosnice je ale rozdíl, který může ovlivnit zdraví slepice na celý život. Pojďme si na etiketách ukázat, co se v nich mění a proč.

Obsah průvodce

Směsi podle věku v kostce
Proč se směsi mění s věkem
Přehled fází od kuřete po starou slepici
Co říkají výživové normy: tabulka pro kuřice
Výživové normy pro nosnice podle příjmu krmiva
Vápník: největší rozdíl mezi směsmi
Proč směs pro nosnice škodí mladým kuřicím
Předsnášková fáze: kdy přidat vápník
Bílkoviny a aminokyseliny v jednotlivých směsích
Energie a nebezpečí ztučnění
Fosfor a poměr vápníku k fosforu
Starší slepice: co se mění po prvním roce snášky
Velikost částic vápence a mušle
Vitamin D a stárnoucí slepice
Kokcidiostatika ve směsích pro kuřice
Jak číst etiketu krmné směsi
Smíšené hejno: kuřice, nosnice, staré slepice a kohout
Jak přejít z jedné směsi na druhou
Nejčastější chyby
Mýty a fakta
Slovníček pojmů
Časté otázky (26 odpovědí)

1. Směsi podle věku v kostce

Otázka	Krátká odpověď
Kolik vápníku potřebuje rostoucí kuřice?	Podle norem NRC asi 0,8–0,9 % krmiva, tedy zhruba čtyřikrát méně než nosnice.
Kolik vápníku potřebuje nosnice?	Obvykle 3–4 % krmiva. Přesná hodnota závisí na tom, kolik slepice sežere.
Kdy přejít na směs pro nosnice?	Univerzitní poradny uvádějí 18–20 týdnů věku nebo první vejce, podle toho, co nastane dřív.
Co hrozí kuřici na směsi pro nosnice?	Poškození ledvin, ukládání urátů (dna) a ledvinové kameny. Podle MSD Veterinary Manual je rizikový vápník nad 2,5 % u ptáků mladších 16 týdnů.
Kolik bílkovin mají jednotlivé směsi?	Startér 18–20 %, růstová směs 15–16 %, dorůstová 14–15 %, směs pro nosnice zhruba 16–18 %.
Potřebují starší slepice jinou směs?	Většinou stačí kvalitní směs pro nosnice. Pomůže hrubší vápník a hlídání hmotnosti.
Proč starším slepicím slábne skořápka?	Vejce se zvětšují, ale vápníku na skořápku nepřibývá. Slábne i hospodaření s vitaminem D a přenos vápníku ve vejcovodu.
Je mušle náhradou za grit?	Není. Mušle je zdroj vápníku, grit jsou nerozpustné kamínky na mletí potravy ve svalnatém žaludku.
Smí směs pro kuřice obsahovat kokcidiostatikum?	Ano, u kuřic chovaných pro snášku je řada přípravků povolena, obvykle do 16 týdnů věku.
Co dát kohoutovi ve smíšeném hejnu?	Prakticky se používá směs pro nosnice a vápník zvlášť. Dlouhodobě je ale pro kohouta vhodnější krmivo s nízkým obsahem vápníku.

2. Proč se směsi mění s věkem

Slepice za svůj život projde několika úplně odlišnými obdobími. Kuře v prvních týdnech roste velmi rychle a staví hlavně svaly, peří a kostru. Kuřice mezi zhruba 6. a 16. týdnem roste pomaleji. Tělo se v té době připravuje na dospělost, vyvíjí se kostra, trávicí trubice a později i vaječník a vejcovod. Těsně před snáškou si slepice začne do kostí ukládat zvláštní zásobu vápníku. Od první snášky pak každý den spotřebuje na skořápku víc vápníku, než by jí kostra dokázala trvale vydat.

Každé z těchto období vyžaduje jiný poměr živin. Výživové normy proto nepracují s jedním krmivem pro slepice, ale s řadou fází. Tabulky NRC z roku 1994, které dodnes cituje MSD/Merck Veterinary Manual, rozlišují kuřice ve věku 0–6 týdnů, 6–12 týdnů, 12–18 týdnů a od 18 týdnů do prvního vejce. Pro nosnice uvádějí potřebu podle denního příjmu krmiva. Výrobci krmiv z těchto fází skládají prodávané směsi: startér, růstovou směs, dorůstovou směs, případně předsnáškovou směs a směs pro nosnice.

Chovatel s malým hejnem nemusí kupovat pět druhů krmiva. Měl by ale znát dvě hranice, na kterých záleží nejvíc. První je přechod z krmiva s nízkým vápníkem na krmivo s vysokým vápníkem. Druhá je zvýšená potřeba bílkovin u velmi mladých kuřat. Podle univerzitní poradny Oregon State University může nesprávné krmení v kterékoli fázi snížit snášku na celý snáškový život slepice. Chybu z odchovu tedy později nedoženete.

Podle MSD Veterinary Manual mohou výkonné nosnice snášet přes 95 % dní po dobu nejméně šesti měsíců a jedna série vajec snesených v po sobě jdoucích dnech může mít 200 až 230 kusů. Tak velký výkon je možný jen tehdy, když slepice do snášky vstoupí s dobře připravenou kostrou a pak dostává krmivo, které výkonu odpovídá.

3. Přehled fází od kuřete po starou slepici

Hranice mezi fázemi se v jednotlivých zdrojích mírně liší, protože každá vychází z trochu jiného typu slepic. Následující tabulka shrnuje doporučení univerzitních poraden Oregon State University, Penn State Extension a University of California. Jde o rozmezí, ne o přesná data v kalendáři.

Fáze	Věk	Bílkoviny	Vápník
Startér	od vylíhnutí do 5–8 týdnů	18–20 %	nízký, kolem 0,8–1 %
Růstová směs	od 6–7 do 12–14 týdnů	15–16 %	nízký
Dorůstová směs	od 14 do 18–20 týdnů	14–15 %, někdy i méně	nízký, někdy mírně zvýšený
Předsnášková směs (nepovinná)	asi 2 týdny před první snáškou	podle normy kolem 16–17 %	přechodně zvýšený, kolem 2 %
Směs pro nosnice	od 18–20 týdnů nebo od prvního vejce	16–18 %	3–4 %
Starší nosnice	druhý a další rok snášky	podle příjmu krmiva	vysoký, víc v hrubé formě

Oregon State University uvádí startér do zhruba 6 týdnů s 18–20 % bílkovin. Růstová směs má 15–16 % bílkovin. Dorůstová směs může růstovou nahradit zhruba po 14. týdnu, má 14–15 % bílkovin a někdy o něco víc vápníku. Směs pro nosnice se podle téhož zdroje začíná dávat v 18–20 týdnech nebo při prvním vejci, podle toho, co nastane dřív. Obsahuje asi 16 % bílkovin a 3–4 % vápníku. Penn State Extension doporučuje startér 6–8 týdnů s 18–20 % bílkovin, pak růstovou nebo dorůstovou směs s 14–15 % bílkovin do 18 týdnů a dále směs pro nosnice s 16–18 % bílkovin a mušlí podávanou zvlášť. Materiál University of California uvádí pro období 14–20 týdnů ještě nižší hodnotu, nad 12 % bílkovin.

Na rozdílech mezi poradnami je dobře vidět, že nejde o pevná čísla. Kuřice v posledních týdnech odchovu nepotřebuje vysoký obsah bílkovin, protože už neroste tak rychle. Přebytek bílkovin a energie by ji naopak mohl předčasně přivést do snášky dřív, než je tělo dostatečně vyvinuté.

Názvy fází se u různých výrobců liší. Někdo používá dvě směsi pro odchov, jiný tři, další označuje směsi písmeny a čísly. Rozhodující není název na pytli, ale věková kategorie uvedená v návodu k použití a obsah vápníku a bílkovin na etiketě.

4. Co říkají výživové normy: tabulka pro kuřice

Nejpodrobnější veřejně dostupné údaje o potřebě živin u kuřic jsou tabulky NRC (1994), které přebírá MSD/Merck Veterinary Manual. Rozlišují kuřice lehkých bělovaječných typů a těžších hnědovaječných typů. Kvůli šíři sloupce uvádíme v tabulce hodnoty pro hnědovaječné kuřice, které jsou v drobných chovech nejběžnější. Bělovaječné kuřice mají potřebu bílkovin a lyzinu mírně vyšší.

Věk	Hmotnost na konci období	Bílkoviny / lyzin	Vápník / využitelný fosfor
0–6 týdnů	500 g	17 % / 0,80 %	0,90 % / 0,40 %
6–12 týdnů	1 100 g	15 % / 0,56 %	0,80 % / 0,35 %
12–18 týdnů	1 500 g	14 % / 0,42 %	0,80 % / 0,30 %
18 týdnů do 1. vejce	1 600 g	16 % / 0,49 %	1,8 % / 0,35 %

Z tabulky vyplývá několik věcí, které na etiketách běžných krmiv nevidíte na první pohled:

Potřeba lyzinu, tedy nejdůležitější aminokyseliny pro růst, klesne mezi prvním a třetím obdobím téměř na polovinu, z 0,80 na 0,42 %.
Potřeba vápníku zůstává v celém odchovu nízká a mění se jen málo. Skok nastává až těsně před snáškou.
Bělovaječné kuřice mají podle stejné tabulky v 18 týdnech normu 2 % vápníku, hnědovaječné 1,8 %.
Hnědovaječná kuřice by měla mít před snáškou kolem 1,6 kg, bělovaječná kolem 1,475 kg.

Merck zároveň upozorňuje, že hodnoty je třeba upravit podle linie, skutečného příjmu krmiva, hmotnosti a vývoje kostry. U plemen chovaných na dvorku, která jsou často těžší a dospívají pomaleji, jsou tabulky spíš orientační.

Čak radí

Všimněte si, že kuřice v odchovu potřebuje jen necelé jedno procento vápníku. Když na pytli vidíte 3,5 nebo 4 % vápníku, je to krmivo pro slepice, které už snášejí. Mladým kuřicím ho nedávejte, i kdyby bylo zrovna ve slevě.

5. Výživové normy pro nosnice podle příjmu krmiva

U nosnic normy neuvádějí jedno číslo. Slepice potřebuje každý den určité množství živin v gramech a procento v krmivu se pak odvíjí od toho, kolik ho sežere. Kdo sežere méně, potřebuje hutnější krmivo. Tabulka podle NRC (1994), jak ji uvádí MSD/Merck Veterinary Manual, ukazuje hodnoty pro hnědovaječné nosnice:

Denní příjem krmiva	Bílkoviny	Vápník	Využitelný fosfor
90 g	20,0 %	4,44 %	0,33 %
100 g	18,0 %	4,00 %	0,30 %
110 g	16,4 %	3,64 %	0,27 %
120 g	15,0 %	3,33 %	0,25 %

Pro bělovaječné nosnice jsou hodnoty nižší. Například při příjmu 100 g krmiva denně uvádí norma 15 % bílkovin a 3,3 % vápníku. Přepočteno na den to znamená, že hnědovaječná nosnice potřebuje přibližně 4 g vápníku denně, bělovaječná zhruba 3,3 g.

Z toho plyne praktický závěr. Pokud slepice dostávají kromě směsi hodně obilí, zbytků z kuchyně nebo jiných pamlsků, sníží se příjem samotné směsi a s ním i příjem vápníku a bílkovin. Krmivo, které by při plné dávce stačilo, pak najednou nestačí. Oregon State University proto doporučuje dávat pamlsky a zrní jen v množství, které slepice spořádají zhruba za 20 minut. U zrní to odpovídá asi 10–15 % denní dávky.

University of Kentucky uvádí jako orientační pravidlo, že nosnice sežere kolem čtvrt libry krmiva denně, tedy přibližně 113 g. Stejný materiál uvádí pro kuřice obsah energie v krmivu kolem 2 800–2 900 kcal metabolizovatelné energie na kilogram, u lehkých typů o něco víc než u těžších.

6. Vápník: největší rozdíl mezi směsmi

Vápník odlišuje směs pro nosnice od všech ostatních směsí víc než cokoli jiného. Skořápka vejce je tvořena převážně uhličitanem vápenatým. Slepice si ji ve vejcovodu vytváří hlavně v noci, kdy obvykle nežere. MSD Veterinary Manual proto vysvětluje, že hrubé částice vápence zůstávají ve svalnatém žaludku a uvolňují vápník postupně i během noci, kdy je jeho spotřeba na skořápku nejvyšší.

Rostoucí kuřice takové množství vápníku nepotřebuje. Normy NRC pro ni počítají s 0,8–0,9 %, nosnice potřebuje 3,3–4,4 % podle příjmu krmiva. Rozdíl je tedy zhruba čtyř až pětinásobný. Kdyby se kuřici dávala směs pro nosnice, dostávala by vápník, který nemá kam uložit, a musela by se ho zbavovat přes ledviny.

U nosnic naopak platí, že nedostatek vápníku se projeví rychle. Ve starší studii Millera a Sundeho (Poultry Science, 1975) s 1 350 kuřicemi snášely nosnice krmené směsí s pouhými 1,5 % vápníku menší vejce (57,4 g) než nosnice na směsích s 2,3 %, 3,0 % a 4,5 % vápníku (58,6–59,4 g). Směs s 1,5 % vápníku navíc neudržela mineralizaci kostí tak dobře jako směsi s 3 a 4,5 %. Slepice tedy při nedostatku vápníku v krmivu bere vápník z vlastní kostry.

Proč se ke směsi pro nosnice přidává mušle zvlášť

Univerzitní poradny (Oregon State, Penn State, Extension Foundation) se shodují, že u nosnic je vhodné nabízet drcené ústřicové skořápky nebo podobný zdroj vápníku zvlášť, v samostatném krmítku k volnému výběru. Extension Foundation to zdůvodňuje tím, že některé slepice potřebují víc vápníku než jiné. Slepice, která právě snáší, si přibere, slepice, která nesnáší, mušli většinou nechá ležet.

Starší kanadský pokus s bělovaječnými kuřicemi (PubMed 7177997, 1982) se zabýval tím, zda si kuřice dokážou samy vybrat vhodné množství vápníku během odchovu a na začátku snášky. Samotný princip volného výběru je základem doporučení nabízet mušli odděleně a nemíchat ji do krmiva pro celé hejno.

Podle Extension Foundation je vysoký obsah vápníku ve směsi pro nosnice škodlivý pro kuřata, která ještě nesnášejí. Stejný zdroj výslovně radí nedávat směs pro nosnice rostoucím kuřatům a nedávat jim ani výkrmové směsi pro brojlery.

7. Proč směs pro nosnice škodí mladým kuřicím

Tohle je nejdůležitější kapitola celého článku. MSD Veterinary Manual uvádí, že krmení ptáků mladších 16 týdnů krmivem s více než 2,5 % vápníku může způsobit zánět ledvin, viscerální dnu a ukládání urátů vápníku v močovodech. Může také vést k vysokému úhynu, zvlášť pokud je hejno zároveň infikované virem infekční bronchitidy.

Klasická studie Widemana a kolegů (Poultry Science, 1985) to ukázala na číslech. Kuřice od 50 dní věku dostávaly buď normální vápník (1 %), nebo vysoký vápník (3,25 %), s normálním (0,6 %) nebo nízkým (0,4 %) využitelným fosforem:

Krmivo v odchovu	Ledvinové kameny v 18 týdnech	Ledvinové kameny v 51 týdnech
1 % vápníku, normální fosfor	0 %	0 %
3,25 % vápníku, normální fosfor	asi 1 %	12 %
1 % vápníku, nízký fosfor	0 %	2 %
3,25 % vápníku, nízký fosfor	14 %	14 %

Výsledky jsou poučné ze dvou důvodů. Všechny slepice v pokusu dostávaly po odchovu stejnou běžnou směs pro nosnice, a přesto se poškození z odchovu projevilo až o mnoho týdnů později, v 51 týdnech. Skupina s vysokým vápníkem a normálním fosforem měla v 18 týdnech téměř zdravé ledviny, ale v dospělosti mělo ledvinové kameny 12 % slepic. Autoři shrnuli, že nadbytek vápníku v krmivu během odchovu kuřic je jednou z příčin ledvinových kamenů. Nízký fosfor tento proces urychloval.

MSD Veterinary Manual v kapitole o problémech drobných chovů dodává, že dlouhodobé zvyšování vápníku dlouho před začátkem snášky může vést k ledvinovým kamenům nebo k trvalému útlumu činnosti příštítných tělísek. Ta řídí hospodaření s vápníkem v těle. Slepice, která se v mládí naučí žít s nadbytkem vápníku, pak hůř zvládá jeho rychlé uvolňování z kostí v noci, kdy tvoří skořápku.

Čak radí

Poškozené ledviny navenek dlouho nepoznáte. Kuřice roste, vypadá zdravě, a problém se ukáže až v plné snášce, kdy slepice náhle hubne nebo uhyne. Proto si pytel krmiva pro mladé kuřice vždycky raději dvakrát zkontrolujte.

8. Předsnášková fáze: kdy přidat vápník

Mezi odchovem a snáškou existuje krátké období, kdy se potřeba vápníku prudce mění. Slepice si v posledních týdnech před první snáškou začíná v dutinách kostí vytvářet zvláštní dřeňovou kost. Ta slouží jako rychle dostupná zásoba vápníku na skořápky. Normy NRC proto pro období od 18 týdnů do prvního vejce zvyšují vápník na 1,8 % u hnědovaječných a 2 % u bělovaječných kuřic.

MSD Veterinary Manual uvádí jako prevenci únavy nosnic v klecích (zlomeniny obratlů a ochrnutí v době vrcholu snášky) krmivo s nejméně 4 % vápníku po dobu alespoň 7 dní před snesením prvního vejce. Toto doporučení se týká výkonných nosnic v intenzivních chovech, kde se ví, kdy snáška začne. V domácím chovu je přesný začátek snášky těžké odhadnout, a proto poradny volí jednodušší pravidlo: přejít na směs pro nosnice v 18–20 týdnech nebo při prvním vejci.

Co ukázaly pokusy s předsnáškovými směsmi

Miller a Sunde (1975) zjistili, že předsnášková směs s 3 % vápníku a 0,4 % fosforu snížila hmotnost kuřic ve 20 týdnech a významně oddálila pohlavní dospělost. Na pozdější snášku vliv neměla.
Khanal a kolegové (Poultry Science, 2019) krmili kuřice Lohmann Brown a bělovaječné LSL-Lite od 16 do 18 týdnů směsí s 2,5 % nebo 4 % vápníku. Obsah vápníku v předsnáškové směsi neovlivnil hustotu, pevnost ani obsah minerálů ve stehenní kosti u prvního, 25. ani 50. vejce. Hnědovaječné kuřice si ale při 2,5 % vápníku uložily víc vápníku než bělovaječné.
Stejná studie ukázala velký rozdíl mezi typy slepic. Bělovaječné nosnice měly při prvním vejci hustší stehenní kost (0,30 oproti 0,19 g/cm²) a při 25. vejci pevnější kost (259 oproti 174 N). Autoři doporučují, aby si zvlášť lehké typy vytvořily dostatečnou kostní hmotu ještě před snáškou.

Pro drobného chovatele z toho vyplývá, že speciální předsnáškovou směs nutně nepotřebuje. Mnohem důležitější je nepodávat vysoký vápník dlouho před snáškou a nepodávat ho kuřicím mladším 16 týdnů. Přechod na směs pro nosnice kolem 18 týdnů, nejpozději s prvním vejcem, je kompromis podložený doporučeními univerzitních poraden. Bližší informace o přípravě kuřic na snášku najdete v článku „Kuřice před snáškou“.

Mušli v samostatné misce můžete začít nabízet zhruba od 18 týdnů, jak uvádí University of California. Kuřice, které už začínají tvořit dřeňovou kost, si ji začnou brát samy. Ty, které ještě nesnášejí, ji většinou nechají být.

9. Bílkoviny a aminokyseliny v jednotlivých směsích

Druhým velkým rozdílem mezi směsmi jsou bílkoviny, přesněji aminokyseliny, z nichž se bílkoviny skládají. Slepice nepotřebuje bílkoviny jako takové, ale určité množství jednotlivých aminokyselin. Nejdůležitější jsou lyzin a methionin s cystinem, protože jich bývá v obilí málo.

Startér: nejvíc bílkovin, 18–20 %. Kuře v prvních týdnech roste nejrychleji a tvoří peří, které je z velké části bílkovinné. University of California uvádí pro startér lyzin nad 1 %.
Růstová směs: 15–16 % bílkovin, lyzin podle NRC kolem 0,56–0,60 %.
Dorůstová směs: 14–15 % bílkovin, podle University of California od 14. týdne i jen nad 12 %. Lyzin klesá na 0,42–0,45 %.
Směs pro nosnice: 16–18 % bílkovin. Nosnice potřebuje bílkoviny na bílek a žloutek. Při příjmu 100 g krmiva denně uvádí norma pro hnědovaječné slepice lyzin 0,84 %.

Oregon State University upozorňuje, že ekologická krmiva mají omezené možnosti doplnění syntetického methioninu. Uvádí limit až 2 libry na tunu krmiva, tedy přibližně 1 kg na tunu. Proto bývají ekologické směsi založené na pestřejších bílkovinných surovinách.

Proč dorůstová směs nemá mít bílkovin nazbyt

Dorůstová fáze je obdobím, kdy se tělo kuřice připravuje na snášku. Krmivo s příliš vysokým obsahem bílkovin a energie by kuřici rychleji vykrmilo a mohlo by ji přivést do snášky dřív, než kostra a vejcovod dozrají. MSD Veterinary Manual uvádí, že kuřice, které začnou snášet příliš brzy, jsou náchylnější k výhřezu kloaky a zadržení vejce. Doporučuje proto řídit osvětlení a hmotnost tak, aby kuřice nezačaly snášet dřív, než dosáhnou optimální velikosti.

Merck také uvádí, že hnědovaječné linie se v intenzivních chovech často krmí jen asi na 90 % dávky podle chuti, aby se oddálil začátek snášky a vejce nebyla příliš velká. Pokud se krmení omezuje, musí se úměrně zvýšit obsah aminokyselin, vitaminů a minerálních látek v krmivu. To je důvod, proč domácí chovatel nemá směs pro kuřice ředit obilím s představou, že tím krmení zlevní a kuřice „nepřekrmí“.

Čak radí

Kuře, kuřice a nosnice se od sebe neliší jen věkem. Kuře staví peří a svaly, kuřice kostru a vejcovod, nosnice každý den vejce. Proto se v pytli mění bílkoviny i vápník, a ne jen velikost granulí.

10. Energie a nebezpečí ztučnění

Obsah energie se mezi směsmi pro jednotlivé fáze mění méně než vápník a bílkoviny, přesto má velký význam. University of Kentucky uvádí pro bělovaječné kuřice krmivo s přibližně 2 850 kcal metabolizovatelné energie na kilogram do 12 týdnů a 2 900 kcal od 12 do 20 týdnů. Pro těžší kombinované typy je to 2 800 a 2 850 kcal. Brojlerové směsi mají pro srovnání kolem 3 200 kcal.

MSD Veterinary Manual připomíná, že slepice do určité míry přizpůsobují příjem krmiva jeho energetické hodnotě. Při energeticky bohatším krmivu sežerou méně, při chudším víc. Proto se má obsah ostatních živin měnit spolu s energií. Pokud chovatel přidá do krmné dávky hodně kukuřice nebo jiného energetického zrní, slepice se zasytí energií dřív, než přijme dost vápníku a bílkovin.

Ztučnělá játra jako riziko nosnic

Podle MSD Veterinary Manual je syndrom ztučnění a krvácení jater nepřenosná metabolická porucha, která postihuje hlavně nosnice a je častější po 35. týdnu věku. Více postihuje slepice s nadváhou. Prevence se podle Merck zaměřuje hlavně na období 22.–30. týdne, kdy nadbytek energie a bílkovin může vést ke kladné energetické bilanci. Doporučuje vyvážené krmivo s nízkým obsahem plísňových jedů a kontrolu teploty v kurníku v horkém létě.

V kapitole o drobných chovech Merck uvádí, že strava založená hlavně na zrní, pamlscích a zbytcích ze stolu zvyšuje riziko ztučnění jater. Překrmení je v domácích hejnech mnohem častější než podvýživa, obvykle kvůli tučnému krmení a nedostatku pohybu. Slepice s nadváhou mají také vyšší riziko výhřezu kloaky a zadržení vejce. Penn State Extension dodává, že zbytky ze stolu a celé zrní mohou snížit snášku, vést ke ztučnění a k výhřezu.

Starší slepice mají sklon k nadváze víc než mladé, protože snášejí méně a energii nespotřebují. Vyhýbejte se u nich hlavně velkým dávkám kukuřice a pečiva. O kondici a vážení slepic jsme napsali samostatný článek.

11. Fosfor a poměr vápníku k fosforu

Fosfor je pro kostru stejně důležitý jako vápník. Na etiketách se uvádí celkový fosfor, ale normy počítají s fosforem využitelným. MSD Veterinary Manual vysvětluje, že velká část fosforu v rostlinných surovinách je vázaná ve fytátech a slepice ji bez pomoci enzymu fytázy nevyužije.

Pro rostoucí kuřata uvádí Merck poměr vápníku k využitelnému fosforu kolem 2 : 1. U nosnic se poměr mění s věkem: potřeba vápníku stoupá s výkonem a věkem slepice, zatímco potřeba využitelného fosforu během snáškového cyklu klesá. Poměr vápníku k využitelnému fosforu proto podle Merck roste zhruba z 8,4 na začátku snášky na 11 na jejím konci.

Studie Widemana (1985) ukázala, že nízký fosfor spolu s vysokým vápníkem v odchovu zvyšuje riziko ledvinových kamenů. Fosfor tedy nesmí v krmivu pro kuřice chybět. U starších nosnic naopak nadbytek fosforu není výhodou, protože fosfor v krvi brzdí uvolňování vápníku z kostí potřebného na skořápku. To je jeden z důvodů, proč specializované směsi pro druhou fázi snášky mívají fosforu o něco méně.

Hervo a kolegové (Poultry Science, 2023) zkoumali u nosnic Lohmann Tradition ve věku 31–35 týdnů kombinaci fytázy a hrubého vápence. Bez fytázy zvýšila směs 75 % hrubého (2–4 mm) a 25 % jemného vápence podíl skořápky o 6,5 %, hmotnost skořápky o 6,9 % a tloušťku skořápky o 4,5 %. Fytáza spolu s touto směsí zvýšila stravitelnost vápníku o 7,3 procentního bodu.

12. Starší slepice: co se mění po prvním roce snášky

Slepice nesnáší celý život stejně. S věkem se vejce zvětšují, snáška klesá a skořápka slábne. Vědecký výzkum se dnes intenzivně zabývá prodloužením snášky komerčních nosnic až ke 100 týdnům věku. Přehledový článek do Nascimenta a kolegů (Poultry Science, 2025) uvádí cíl kolem 500 vajec za 100 týdnů. Poznatky z těchto pokusů se dají využít i v domácím chovu, kde slepice často žijí několik let.

Proč slábne skořápka

Vitamin D: Bar a kolegové (Journal of Nutrition, 1987) srovnávali slepice ve věku 7–9 měsíců a 19–21 měsíců. Starší slepice měly nižší hustotu skořápky a nižší snášku. Na nedostatek vápníku v krmivu reagovaly mladé slepice zvýšenou tvorbou aktivní formy vitaminu D, staré skoro vůbec.
Ledviny: Kuwata a kolegové (Animals, 2024) zjistili, že u starých slepic klesá v ledvinách tvorba bílkoviny, která zachytává vitamin D, a dávají to do souvislosti s horší skořápkou.
Přenos vápníku ve vejcovodu: podle studie v PMC (2024) se u starých slepic oslabuje přenos vápníku v děloze, přestože kosti mají dostatek minerálů.
Chov: Fu a kolegové (Frontiers in Physiology, 2022) sledovali téměř 3 000 slepic od 55 do 95 týdnů. Pevnost, tloušťka i hmotnost skořápky s věkem klesaly. V chovu s volným pohybem (voliéře) byl pokles pomalejší než v klecích.

Co pomáhá starším slepicím

Specializované krmivo pro starší slepice v drobném prodeji často nenajdete. Výzkum ale ukazuje, na co se zaměřit:

Hrubší vápník: meta-analýza Herva a kolegů (Poultry Science, 2022) zahrnující 58 prací a 71 pokusů zjistila, že hrubší vápenec zlepšuje skořápku a u starších slepic také pevnost holenní kosti.
Dostatek vápníku: Cufadar a kolegové (British Poultry Science, 2011) u slepic po přepeření ve věku 76 týdnů doporučili 3,6 % vápníku ve formě středně velkých částic 2–5 mm.
Kontrola hmotnosti: starší slepice snášejí méně, a proto snáze tloustnou. Pamlsky a zrní je dobré omezit.
Vitamin D z kvalitní směsi: doplňky vitaminu D nedávejte bez porady s veterinářem. Bar a kolegové (1988) zjistili, že vysoké dávky aktivních forem vitaminu D sice zlepšily skořápku starých slepic, ale zvýšily jejich úhyn.

Ráno bílkoviny, odpoledne vápník: dělené krmení

Novým směrem výzkumu je takzvané dělené krmení. Vychází z toho, že slepice ráno snáší vejce a tvoří nový žloutek a bílek, zatímco skořápka vzniká odpoledne a v noci. Ráno proto dostává krmivo s více bílkovinami a energií a méně vápníku, odpoledne naopak. Přehled do Nascimenta a kolegů (2025) tento princip shrnuje jako krok k přesnější výživě.

Akter a kolegové (Animals, 2025) na 364 nosnicích zjistili, že šest ze třinácti kombinací zlepšilo využití krmiva. Nejvýhodnější byla kombinace kolem 21 % bílkovin a 3,3 % vápníku ráno a 17 % bílkovin a 4,9 % vápníku odpoledne. Stravitelnost vápníku dosáhla 62 %.
Rodrigues a kolegové (Poultry Science, 2026) krmili 160 slepic ve věku 105–120 týdnů. Snáška se mezi skupinami nelišila, ale střední varianta (ráno o 8 % víc bílkovin, o 10 % víc energie a o polovinu méně vápníku) zlepšila pevnost skořápky. Při příliš výrazném rozdělení se zhoršila kvalita kostí.
Molnár a kolegové (Poultry Science, 2018) u slepic ve věku 75–92 týdnů dosáhli nejlepších výsledků s jemným vápencem ráno a hrubým odpoledne, s polovinou denního vápníku v každé části dne. Pevnost skořápky se udržela až do 92 týdnů.
Traineau a kolegové (Animal, 2015) u slepic ve věku 20–39 týdnů nezjistili vliv děleného krmení na příjem krmiva, snášku ani hmotnost.

Pro domácí chov z toho plyne jednoduchá rada: mušli nebo jiný hrubý vápník je nejvhodnější mít k dispozici hlavně odpoledne a večer, než slepice zalezou na hřad.

Péči o slepice, které už přestaly snášet, se podrobně věnuje článek „Péče o staré slepice po skončení snášky“. Tady se zaměřujeme hlavně na krmivo pro slepice, které stále snášejí, jen méně.

Čak radí

Moje rada pro starší slepice: nechte je u kvalitní směsi pro nosnice, nabídněte jim mušli zvlášť a pamlsky jim dávejte s mírou. Pokud jim slábne skořápka, je lepší poradit se s veterinářem, než sami zkoušet vitaminové doplňky.

13. Velikost částic vápence a mušle

Nezáleží jen na tom, kolik vápníku krmivo obsahuje, ale i na velikosti jeho částic. Jemně mletý vápenec se v trávicí trubici rozpustí rychle a vápník se vstřebá během dne. Hrubé částice zůstávají déle ve svalnatém žaludku a uvolňují vápník pozvolna, i v noci, kdy slepice tvoří skořápku a nežere.

Zdroj	Co zkoumal	Hlavní zjištění
MSD Veterinary Manual	doporučení pro nosnice	65–70 % vápníku jako hrubý vápenec 2–4 mm, zbytek jemný
Hervo a kol., 2022	meta-analýza 71 pokusů	z 0,15 na 1,5 mm: skořápka silnější o 1,1 %, pevnější o 3 %
Guo a Kim, 2012	280 nosnic ISA Brown	jen jemný vápenec: lehčí vejce, tenčí a slabší skořápka
Lee a kol., 2021	450 nosnic ve věku 73 týdnů	hrubě drcené vaječné skořápky (3–5 mm) zvýšily hmotnost vajec

Meta-analýza Herva a kolegů (2022) zjistila, že velikost částic neovlivnila snášku. Vliv na pevnost holenní kosti závisel na věku: hrubé částice prospívaly hlavně starším slepicím. Studie Lee a kolegů (Scientific Reports, 2021) se staršími nosnicemi ve věku 73 týdnů ukázala, že hrubé vaječné skořápky i ústřicové skořápky zvýšily hustotu kostí ve srovnání s ostatními zdroji vápníku.

Velikost částic už v odchovu kuřic

Zajímavé výsledky přinesl pokus Eusebio-Balcazar a kolegů (Poultry Science, 2018). Kuřice Lohmann Brown a Bovan White dostávaly od 7 do 17 týdnů buď jemný vápenec (průměr 0,43 mm), nebo směs jemného a hrubšího (průměr 0,88 mm). Kuřice na jemném vápenci měly 2,8krát vyšší pravděpodobnost zakřivení hrudní kosti. Slepice krmené v odchovu směsí měly v 54 týdnech méně promáčklin hrudní kosti. Celkový obsah vápníku v krmivu kuřic přitom zůstal nízký, měnila se jen velikost částic.

Khanal a kolegové (Poultry Science, 2020) u bělovaječných kuřic LSL-Lite naopak nezjistili vliv velikosti částic vápence v odchovu na snášku ani kvalitu skořápky do 40 týdnů. Kuřice ze středně hrubého vápence měly jen tendenci k vyšší hustotě stehenní kosti ve 24 týdnech. Výsledky se tedy liší podle typu slepic a podmínek chovu.

MSD Veterinary Manual pro drobné chovy připomíná, že ústřicové skořápky se nemají mlít najemno, protože větší částice uvolňují vápník pomalu ve svalnatém žaludku. Oregon State University dodává, že mušle nenahrazuje grit.

Vlastní vaječné skořápky můžete slepicím vracet, ale vždy je dobře usušte nebo zapečte a nadrťte na kousky kolem 3–5 mm, jak je používala studie Lee a kolegů. Celé skořápky nedávejte, aby si slepice nezvykly na chuť vajec.

14. Vitamin D a stárnoucí slepice

Vitamin D řídí vstřebávání vápníku ze střeva a jeho uvolňování z kostí. Bez něj by slepice nedokázala využít ani krmivo s dostatkem vápníku. MSD Veterinary Manual uvádí, že křivici u mladých ptáků nejlépe předchází dostatečný obsah účinného vitaminu D3 v krmivu a že částečná náhrada vitaminu D3 jeho metabolitem 25-hydroxycholekalciferolem výrazně snižovala výskyt křivice, zvláště u krůťat.

U starších nosnic se výzkum zaměřuje na to, zda pomůže přidat vitamin D v aktivnější formě. Gao a kolegové (Animals, 2024) krmili nosnice Hy-Line Brown od 55 týdnů po dobu 12 týdnů. Nejlepší výsledky měla skupina, která dostávala 50 µg/kg 25-hydroxycholekalciferolu spolu s 2 000 IU/kg vitaminu D3: vyšší snášku, pevnější skořápky a kvalitnější holenní kost. Fu a kolegové (Animal Nutrition, 2024) zjistili zlepšení skořápky i kostí u nosnic ve věku 60 a 80 týdnů po doplnění kalcitriolu nebo kvercetinu.

Tyto pokusy probíhaly v řízených podmínkách s přesně namíchanými krmivy. Pro domácí chov z nich neplyne, že by chovatel měl vitamin D přidávat sám. Bar a kolegové (1988) ukázali, že vysoké dávky aktivních forem vitaminu D sice zlepšily skořápku, ale zvýšily vyřazování a úhyn slepic. Kvalitní kompletní směs pro nosnice vitamin D3 obsahuje a o případném doplňku by měl rozhodnout veterinář.

Vitamin D se v těle ukládá a jeho předávkování je nebezpečné. Vitaminové doplňky pro drůbež nekombinujte bez porady s veterinářem, zvlášť pokud už krmíte kompletní směs s přidanými vitaminy.

15. Kokcidiostatika ve směsích pro kuřice

Další rozdíl mezi směsmi pro mladé a dospělé slepice, který na etiketě snadno přehlédnete, jsou kokcidiostatika. Jsou to doplňkové látky, které tlumí kokcidiózu, střevní onemocnění způsobené prvoky. V Evropské unii se schvalují jako doplňkové látky do krmiv a každé povolení stanoví, pro které druhy a do jakého věku se smějí používat.

Například prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/994 povoluje kombinaci monensinu a nikarbazinu pro výkrm kuřat, výkrm krůt a kuřice chované pro snášku, u kuřic s maximálním věkem 16 týdnů. Podobná věková omezení mají i další kokcidiostatika, která Evropský úřad pro bezpečnost potravin hodnotí pro kategorii kuřic chovaných pro snášku.

Prakticky to znamená, že startér nebo růstová směs může kokcidiostatikum obsahovat, ale směs pro nosnice už ne. Pokud krmivo obsahuje kokcidiostatikum, musí to být uvedeno na etiketě. Když používáte směs pro kuřice u slepic, které už snášejí, řiďte se návodem výrobce a údaji na etiketě, zvlášť pokud vejce jíte.

Čak radí

Na etiketě hledejte řádek s doplňkovými látkami. Když tam u směsi pro kuřata najdete kokcidiostatikum, je to v pořádku. Jen tu směs nesypte slepicím, které už snášejí, a pohlídejte si věk, do kterého ji výrobce doporučuje.

16. Jak číst etiketu krmné směsi

Etiketa je nejlepší nástroj, jak rozpoznat, pro jakou fázi je směs určena, i když se jmenuje jakkoli. Při čtení se zaměřte na tyto údaje:

Druh krmiva: kompletní krmivo pokrývá celou potřebu slepice. Doplňkové krmivo se musí kombinovat s dalšími krmivy, typicky s obilím.
Kategorie zvířat a věk: například kuřata od 1. dne, kuřice od 6. do 16. týdne nebo nosnice od začátku snášky.
Vápník: pod 1 % znamená odchov, 3–4 % znamená snášku.
Hrubý protein (dusíkaté látky): 18–20 % startér, 14–16 % odchov, 16–18 % snáška.
Fosfor: celkový fosfor bývá vyšší než využitelný. Normy počítají s využitelným.
Doplňkové látky: vitaminy, stopové prvky, enzymy jako fytáza a kokcidiostatika.
Datum výroby a minimální trvanlivosti: Oregon State University doporučuje skladovat krmivo nejdéle dva měsíce.

Oregon State University upozorňuje také na univerzální směsi pro všechny věkové kategorie. Jsou praktické pro smíšená hejna, ale obvykle neobsahují dost vápníku pro snášející slepice. Pokud univerzální směs používáte, nabízejte nosnicím mušli zvlášť.

Modelový příklad: stačí směs pro moje slepice?

Na pytli stojí: vápník 3,6 %, hrubý protein 16,5 %. Vaše hnědovaječné nosnice sežerou kolem 110 g směsi denně. Podle tabulky NRC potřebují při tomto příjmu 3,64 % vápníku a 16,4 % bílkovin. Směs tedy odpovídá. Pokud ale slepice dostávají navíc hrst pšenice, sníží se příjem směsi třeba na 95 g a vápník přijatý ze směsi klesne asi na 3,4 g denně. Norma pro příjem 100 g počítá se 4 g vápníku. Chybějící vápník si slepice doplní z mušle, pokud ji má k dispozici.

Výpočet: 95 g × 3,6 % = 3,42 g vápníku. Při 110 g směsi je to 110 × 3,6 % = 3,96 g. Rozdíl kolem půl gramu denně se za měsíc snášky sečte na zhruba 16 g vápníku.

17. Smíšené hejno: kuřice, nosnice, staré slepice a kohout

Nejtěžší je správně krmit hejno, ve kterém žijí slepice různého věku. Typicky jsou to nosnice v plné snášce, několik starších slepic, kohout a nově dokoupené nebo odchované kuřice. Jediná směs všem nevyhovuje. Univerzitní poradny proto nabízejí dvě praktická řešení.

Řešení 1: krmivo s nízkým vápníkem pro všechny a mušle zvlášť

Celé hejno dostává univerzální nebo růstovou směs s nízkým obsahem vápníku a snášející slepice si vápník berou z mušle v samostatném krmítku. Toto řešení je bezpečné pro kuřice i kohouta. Nevýhodou je, že některé nosnice si nemusí mušle vzít dost, a to zejména ty nejvýkonnější. Je proto vhodné, aby směs měla bílkovin alespoň na úrovni krmiva pro nosnice.

Řešení 2: směs pro nosnice a oddělené krmení kuřic

Hejno dostává směs pro nosnice a kuřice mladší zhruba 16–18 týdnů se krmí odděleně, například v ohrádce nebo v krmítku, do kterého se dospělé slepice nedostanou. Toto řešení je výhodné pro snášející slepice, ale vyžaduje víc práce. Je nutné, když kuřice žijí s nosnicemi déle než pár dní.

A co kohout?

Kohout vejce nesnáší a vápník na skořápku nepotřebuje. Extension Foundation uvádí, že vysoký obsah vápníku ve směsi pro nosnice škodí slepicím, které nesnášejí. Kohouti v domácích hejnech přesto často žerou směs pro nosnice bez zjevných problémů. Kdo chová kohouta dlouhodobě a má možnost, může volit řešení 1. Kdo chce mít jednodušší krmení, by měl kohouta alespoň pozorovat, zda neztrácí kondici.

Situace	Doporučené krmení	Na co dát pozor
Jen nosnice v plné snášce	směs pro nosnice, mušle zvlášť	pamlsky do 10–15 % dávky
Nosnice a starší slepice	směs pro nosnice, hrubá mušle zvlášť	hmotnost starších slepic
Nosnice a kuřice pod 16 týdnů	oddělené krmení	kuřice nesmí žrát směs pro nosnice
Hejno s kohoutem	univerzální směs a mušle zvlášť, nebo směs pro nosnice	kondice kohouta
Slepice v přepeřování	směs pro nosnice nebo univerzální, mušle zvlášť	dostatek bílkovin na nové peří

Penn State Extension uvádí, že přepeřování komerčních hejn se doporučuje zhruba po 80 týdnech věku a trvá 10–12 týdnů. V domácím chovu slepice přepeřují samy, obvykle na podzim. Během přepeřování snáška ustává, a potřeba vápníku proto klesá. Bílkoviny ale zůstávají důležité, protože nové peří je téměř celé z bílkovin.

18. Jak přejít z jedné směsi na druhou

Náhlá změna krmiva může na pár dní snížit jeho příjem, protože slepice jsou zvyklé na určitou chuť, barvu a tvar krmiva. Postupný přechod je proto bezpečnější. Žádný z citovaných zdrojů nestanoví přesný počet dní. Následující postup je praktický návod založený na obecném principu postupné změny.

Zjistěte věk a stav: kuřice by měla mít alespoň 18 týdnů nebo už snést první vejce.
První 3–4 dny: smíchejte zhruba čtvrtinu nové směsi se třemi čtvrtinami staré.
Další 3–4 dny: poměr půl na půl.
Další 3–4 dny: tři čtvrtiny nové směsi.
Poté: jen nová směs.
Celou dobu: sledujte příjem krmiva, trus a hmotnost. Mušli nabízejte zvlášť od začátku přechodu.

Přechod ze startéru na růstovou směs probíhá stejně. Při přechodu ze startéru je třeba myslet na velikost částic. Mladá kuřata potřebují drobnější krmivo, starší kuřice zvládnou i granule. Podrobnosti o krmení kuřat v prvních týdnech najdete v článku „Čím krmit kuřata podle věku“.

19. Nejčastější chyby

Směs pro nosnice pro kuřice: nadbytek vápníku před 16. týdnem poškozuje ledviny, jak ukázala studie Widemana (1985) a uvádí MSD Veterinary Manual.
Příliš pozdní přechod: slepice, která snáší a dostává směs pro kuřice, bere vápník z kostí. Miller a Sunde (1975) ukázali, že nízký vápník zhoršuje mineralizaci kostí a zmenšuje vejce.
Ředění směsi obilím: Extension Foundation varuje, že míchání levnějšího zrní do kompletní směsi ředí živiny a může vést k nedostatku.
Jemně mletá mušle: MSD Veterinary Manual doporučuje větší částice, které uvolňují vápník pomalu.
Mušle místo gritu: podle Oregon State University mušle grit nenahrazuje.
Výkrmová směs pro kuřice: Extension Foundation ji pro rostoucí kuřice ani nosnice nedoporučuje.
Staré krmivo: Oregon State University doporučuje skladovat krmivo nejvýš dva měsíce. Starší krmivo ztrácí vitaminy a může plesnivět.
Nedostatek místa u krmítka: podle Oregon State University potřebuje kuře alespoň 2,5 cm a dospělá slepice 10 cm délky krmítka. Penn State uvádí 3 palce, tedy asi 7,5 cm na slepici.

Čak radí

Často vidím, že chovatel koupí kuřice a hned je pustí ke krmítku nosnic. Za týden to nevadí, za dva měsíce už ano. Pokud kuřice nemají aspoň 16 týdnů, dejte jim vlastní krmítko, kam se velké slepice nedostanou.

20. Mýty a fakta

Mýtus	Fakta
Čím dřív dám směs pro nosnice, tím dřív začnou snášet.	Ne. Vápník snášku neurychlí. Miller a Sunde zjistili, že předsnášková směs s 3 % vápníku pohlavní dospělost dokonce oddálila.
Víc bílkovin je pro kuřice vždy lepší.	V dorůstové fázi stačí 14–15 % bílkovin. Nadbytek může urychlit dospívání.
Staré slepice potřebují méně vápníku.	Slepice, které ještě snášejí, ho potřebují stejně nebo víc, protože snášejí větší vejce. Normy NRC zvyšují potřebu vápníku s věkem.
Mušle stačí, nemusím kupovat směs pro nosnice.	Mušle doplní vápník, ale ne bílkoviny, aminokyseliny, vitaminy ani stopové prvky.
Nejjemnější vápník je nejlépe stravitelný.	Jemný vápník se rychle rozpustí, ale hrubý uvolňuje vápník i v noci, kdy vzniká skořápka.
Kohout směs pro nosnice nesmí nikdy dostat.	Krátkodobě to nevadí. Dlouhodobě je pro něj vhodnější krmivo s nízkým vápníkem.

21. Slovníček pojmů

Startér: první krmná směs pro kuřata, s nejvyšším obsahem bílkovin.
Růstová a dorůstová směs: směsi pro kuřice v odchovu, s nižším obsahem bílkovin a nízkým vápníkem.
Předsnášková směs: přechodná směs na 1–3 týdny před snáškou se zvýšeným vápníkem.
Kompletní krmivo: krmivo, které samo pokrývá potřebu živin.
Doplňkové krmivo: krmivo určené ke kombinaci s jiným krmivem, nejčastěji s obilím.
Využitelný fosfor: část fosforu, kterou slepice skutečně využije. Zbytek je vázaný ve fytátech.
Fytáza: enzym přidávaný do krmiv, který uvolňuje fosfor z fytátů.
Dřeňová kost: zásobní kostní tkáň v dutinách kostí, kterou slepice tvoří před snáškou jako rezervu vápníku.
Lyzin a methionin: aminokyseliny, kterých bývá v obilí nejméně.
Kokcidiostatikum: doplňková látka proti kokcidióze, povolená u kuřic obvykle do 16 týdnů.
Grit: nerozpustné kamínky, které pomáhají ve svalnatém žaludku drtit potravu.

22. Časté otázky o krmných směsích podle věku

Jaký je hlavní rozdíl mezi směsí pro kuřice a pro nosnice?

Obsah vápníku. Směs pro kuřice má kolem 0,8–1 % vápníku, směs pro nosnice 3–4 %. Liší se také obsah bílkovin a aminokyselin.

Od kolika týdnů dát slepicím směs pro nosnice?

Univerzitní poradny doporučují 18–20 týdnů nebo první snesené vejce, podle toho, co nastane dřív.

Co se stane, když kuřice žerou směs pro nosnice?

Při vápníku nad 2,5 % u ptáků mladších 16 týdnů hrozí zánět ledvin, dna a ledvinové kameny. Poškození se často projeví až v dospělosti.

Je krátkodobé ochutnání směsi pro nosnice nebezpečné?

Několik zobnutí neuškodí. Riziko představuje dlouhodobé krmení, ve studii Widemana šlo o krmení od 50 dní věku do 18 týdnů.

Potřebuji předsnáškovou směs?

V domácím chovu ne nutně. Pokusy ukázaly, že obsah vápníku v předsnáškové směsi na pozdější kvalitu kostí výrazně nepůsobil. Postačí včasný přechod na směs pro nosnice.

Kolik bílkovin má mít startér?

Podle univerzitních poraden 18–20 %, s vyšším obsahem lyzinu než pozdější směsi.

Kolik bílkovin má mít dorůstová směs?

Obvykle 14–15 %. Ve starším odchovu stačí i méně, kuřice už neroste tak rychle.

Kolik bílkovin má mít směs pro nosnice?

Zpravidla 16–18 %. Přesná potřeba závisí na tom, kolik krmiva slepice denně sežere.

Kolik vápníku potřebuje nosnice denně?

Podle norem NRC asi 4 g denně u hnědovaječných a 3,3 g u bělovaječných nosnic.

Proč dávat mušli zvlášť, když směs pro nosnice obsahuje vápník?

Některé slepice potřebují víc vápníku než jiné. Mušle v samostatné misce jim umožní doplnit si ho podle potřeby.

Je mušle totéž co grit?

Není. Mušle je zdroj vápníku a rozpouští se. Grit jsou nerozpustné kamínky na drcení potravy.

Potřebují starší slepice speciální krmivo?

Obvykle postačí kvalitní směs pro nosnice, hrubší mušle zvlášť a méně pamlsků, aby netloustly.

Proč mají starší slepice tenčí skořápky?

Vejce se s věkem zvětšují, slábne využití vitaminu D a přenos vápníku ve vejcovodu. Pomáhá hrubší zdroj vápníku.

Mám starším slepicím přidávat vitamin D?

Jen po poradě s veterinářem. Vysoké dávky aktivních forem vitaminu D sice zlepšily skořápku, ale zvýšily úhyn slepic.

Jak velké mají být částice vápníku?

MSD Veterinary Manual doporučuje 65–70 % vápníku v hrubých částicích 2–4 mm a zbytek jemný.

Mohu dávat slepicím jejich vlastní skořápky?

Ano, usušené nebo zapečené a nadrcené na kousky kolem 3–5 mm. Ve studii se starými slepicemi byly hrubé skořápky účinným zdrojem vápníku.

Co je univerzální směs?

Krmivo pro všechny věkové kategorie. Obvykle má málo vápníku pro snášející slepice, proto je nutné nabízet mušli zvlášť.

Čím krmit kohouta ve hejnu nosnic?

Ideálně směsí s nízkým vápníkem a mušli nechat slepicím zvlášť. V praxi kohouti často žerou směs pro nosnice, pak sledujte jejich kondici.

Mohou kuřice a nosnice žrát z jednoho krmítka?

Jen pokud všichni dostávají krmivo s nízkým vápníkem a nosnice mají mušli zvlášť. Jinak je potřeba krmit kuřice odděleně.

Proč je ve směsi pro kuřata kokcidiostatikum?

Tlumí kokcidiózu, která ohrožuje hlavně mladá kuřata. U kuřic je řada přípravků povolena zhruba do 16 týdnů věku.

Mohu směs s kokcidiostatikem dávat nosnicím?

Ne. Kokcidiostatika jsou povolena pro kuřice chované pro snášku, ne pro snášející nosnice. Řiďte se etiketou.

Jak dlouho vydrží krmná směs?

Oregon State University doporučuje skladovat krmivo nejvýše dva měsíce, v suchu a chráněné před hlodavci.

Proč nemám směs ředit obilím?

Obilí ředí bílkoviny, vápník a vitaminy. Slepice se zasytí energií dřív, než přijme dost ostatních živin.

Kolik pamlsků je ještě v pořádku?

Oregon State University uvádí množství, které slepice spořádají zhruba za 20 minut, u zrní asi 10–15 % denní dávky.

Co krmit slepice během přepeřování?

Dostatečně bílkovinné krmivo, protože nové peří je z bílkovin. Vápníku je potřeba méně, protože snáška ustává, mušli ale nechte k dispozici.

Jak poznám, pro koho je směs určena?

Podle etikety: kategorie zvířat a věk, obsah vápníku a hrubého proteinu. Vápník nad 3 % znamená směs pro nosnice.

Shrnutí

Kuřice v odchovu potřebují málo vápníku (kolem 0,8–1 %) a podle věku 14–20 % bílkovin.
Nosnice potřebují 3–4 % vápníku a kolem 16–18 % bílkovin, podle toho, kolik krmiva sežerou.
Směs pro nosnice nepodávejte kuřicím mladším 16 týdnů, nadbytek vápníku poškozuje ledviny.
Na směs pro nosnice přejděte v 18–20 týdnech nebo s prvním vejcem a mušli nabízejte zvlášť.
Starším slepicím prospívá hrubší zdroj vápníku a hlídání hmotnosti. Vitaminové doplňky jen po poradě s veterinářem.
Etiketa prozradí víc než název: kategorie, věk, vápník, protein a doplňkové látky.

Čak radí

Správná směs pro každou fázi života je jedna z nejjednodušších věcí, které pro své slepice můžete udělat. V Časkrmení najdete krmné směsi pro kuřata, kuřice i nosnice a k tomu mušli a grit. Když si nebudete jistí, kterou směs vybrat, napište nám a pomůžeme vám podle věku vašeho hejna.

Zdroje a odborná literatura

Hermes, J., Oregon State University Extension: How to Feed Your Laying Hens (PNW 477), odborná příručka univerzitní poradny.
MSD/Merck Veterinary Manual: Nutritional Requirements of Poultry (tabulky NRC 1994), veterinární příručka.
MSD/Merck Veterinary Manual: Mineral Deficiencies in Poultry, veterinární příručka.
MSD/Merck Veterinary Manual: Fatty Liver Hemorrhagic Syndrome in Laying Hens, veterinární příručka.
MSD/Merck Veterinary Manual: Common Management-Related Problems in Backyard Poultry, veterinární příručka.
National Research Council: Nutrient Requirements of Poultry, 9. vydání, 1994, výživové normy (citováno podle MSD Veterinary Manual).
Penn State Extension: Management Requirements for Laying Flocks, odborná příručka.
Extension Foundation (poultry.extension.org): Raising Chickens for Egg Production, odborná příručka.
University of Kentucky Cooperative Extension: How Much Will My Chickens Eat? (ASC-191), odborná příručka.
Gekara, O., University of California Agriculture and Natural Resources: Backyard Poultry Production, odborná přednáška.
Wideman, R. F. a kol.: Urolithiasis in Pullets and Laying Hens: Role of Dietary Calcium and Phosphorus, Poultry Science, 1985, recenzovaná studie.
Miller, P. C., Sunde, M. L.: Dietary calcium levels in pre-lay and lay diets in Leghorn pullets, Poultry Science, 1975, recenzovaná studie.
Khanal, T. a kol.: Effects of pre-lay dietary calcium (2.5 vs. 4.0 %) and pullet strain on calcium utilization and femur quality, Poultry Science, 2019, recenzovaná studie.
Self-selection of calcium during the rearing and early laying periods of White Leghorn pullets, Poultry Science, 1982 (PubMed 7177997), recenzovaná studie.
Hervo, F. a kol.: Effect of limestone particle size on performance, eggshell quality, bone strength, and in vitro/in vivo solubility in laying hens: a meta-analysis approach, Poultry Science, 2022, meta-analýza.
Hervo, F. a kol.: Effect of phytase and limestone particle size on mineral digestibility, performance, eggshell quality, and bone mineralization in laying hens, Poultry Science, 2023, recenzovaná studie.
Khanal, T. a kol.: Rearing cage type and dietary limestone particle size: II, effects on egg production, eggshell, and bone quality in Lohmann selected Leghorn-Lite hens, Poultry Science, 2020, recenzovaná studie.
Cufadar, Y. a kol.: The effect of dietary calcium concentration and particle size on performance, eggshell quality, bone mechanical properties and tibia mineral contents in moulted laying hens, British Poultry Science, 2011, recenzovaná studie.
Eusebio-Balcazar, P. E. a kol.: Limestone particle size fed to pullets influences subsequent bone integrity of hens, Poultry Science, 2018, recenzovaná studie.
Guo, X. Y., Kim, I. H.: Impacts of Limestone Multi-particle Size on Production Performance, Egg Shell Quality, and Egg Quality in Laying Hens, Asian-Australasian Journal of Animal Sciences, 2012, recenzovaná studie.
Lee, W. D., Kothari, D. a kol.: Superiority of coarse eggshell as a calcium source over limestone, cockle shell, oyster shell, and fine eggshell in old laying hens, Scientific Reports, 2021, recenzovaná studie.
do Nascimento, C. H. a kol.: Split feeding for laying hens: a step beyond precision nutrition, Poultry Science, 2025, přehledový článek.
Akter, N. a kol.: Optimization of Split Feeding Strategy for Laying Hens Through a Response Surface Model, Animals, 2025, recenzovaná studie.
Rodrigues, A. B. a kol.: Split feeding for semi-heavy laying hens from 105 to 120 weeks of age, Poultry Science, 2026, recenzovaná studie.
Traineau, M. a kol.: Modulation of energy and protein supplies in sequential feeding in laying hens, Animal, 2015, recenzovaná studie.
Molnár, A. a kol.: Effect of different split-feeding treatments on performance, egg quality, and bone quality of individually housed aged laying hens, Poultry Science, 2018, recenzovaná studie.
Bar, A. a kol.: Vitamin D metabolism and calbindin (calcium-binding protein) in aged laying hens, Journal of Nutrition, 1987, recenzovaná studie.
Bar, A. a kol.: Egg shell quality and cholecalciferol metabolism in aged laying hens, Journal of Nutrition, 1988, recenzovaná studie.
Kuwata, N. a kol.: Renal Endocytic Regulation of Vitamin D Metabolism during Maturation and Aging in Laying Hens, Animals, 2024, recenzovaná studie.
Gao, S. a kol.: Dietary 25-Hydroxycholecalciferol Supplementation as a Vitamin D3 Substitute in Late-Phase Laying Hens, Animals, 2024, recenzovaná studie.
Fu, Y. a kol.: Effects of rearing systems on the eggshell quality, bone parameters and expression of genes related to bone remodeling in aged laying hens, Frontiers in Physiology, 2022, recenzovaná studie.
Fu, Y. a kol.: Dietary supplementation with calcitriol or quercetin improved eggshell and bone quality by modulating calcium metabolism, Animal Nutrition, 2024, recenzovaná studie.
Decreased eggshell strength caused by impairment of uterine calcium transport coincide with higher bone minerals and quality in aged laying hens, 2024 (PMC10910863), recenzovaná studie.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/994 o povolení přípravku monensinu a nikarbazinu jako doplňkové látky pro výkrm kuřat, výkrm krůt a kuřice chované pro snášku, EUR-Lex, právní předpis.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu veterinárního lékaře ani výživového poradce. Výživové hodnoty se liší podle plemene, hybridu, podmínek chovu a konkrétního krmiva; vždy se řiďte údaji na etiketě a návodem výrobce. Při zdravotních potížích slepic se obraťte na veterináře.