733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Mohou slepice jíst hrozny? Jadérka, rozinky, výlisky a plísně podle vědy

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z recenzovaných studií o krmení nosnic a brojlerů vinnými výlisky, slupkami a semeny (Poultry Science, Animals, Foods, Veterinary Sciences), z veterinárních příruček MSD, z výživových databází USDA a z předpisů EU o mykotoxinech a krmivech. Kde přímá data pro drůbež chybí, píšeme opatrně a uvádíme to.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Na podzim se kolem vinic a pergol válí spousta hroznů a slepice by se na ně vrhly hned. Já sám jako pejsek hrozny jíst nesmím, a tak mě zajímalo, jestli platí totéž pro slepice. Prošel jsem vědecké studie a veterinární příručky a výsledek vás možná překvapí. Pojďme to vzít pěkně popořadě.

1. Hrozny pro slepice v kostce

2. Proč jsou hrozny nebezpečné pro psy, ale ne pro slepice

Mnoho chovatelů má doma psa i slepice a ví, že hrozny a rozinky psovi dávat nesmí. U psů mohou vyvolat akutní selhání ledvin. Proto se nabízí otázka, jestli totéž neplatí pro drůbež. Podle Cornellovy univerzity (Riney Canine Health Center) je nejpravděpodobnější příčinou otravy psů kyselina vinná a její sůl vinan draselný (vinný kámen), které jsou v hroznech, rozinkách, sultánkách, koryntkách i tamarindu ve vysoké koncentraci. Univerzita zároveň přiznává, že mechanismus není úplně objasněn, že obsah kyseliny vinné se mezi plody liší a že citlivost psů je individuální. Proto u psa nelze stanovit bezpečné množství.

Celý tento problém je ale popsán u psů. Veterinární materiály, které jsme prošli, otravu hrozny u slepic nepopisují. Ještě důležitější je, že existuje řada kontrolovaných pokusů, ve kterých nosnice a brojleři dostávali hroznové výlisky, slupky a semena po celé týdny v množství desítek gramů na kilogram krmiva. Tedy mnohem víc hroznové hmoty, než kolik by slepice kdy sezobla na zahradě. V těchto pokusech se žádná otrava neobjevila. Pokud se nějaké nepříznivé účinky ukázaly, šlo o horší růst nebo nižší stravitelnost bílkovin při vysokých dávkách, ne o otravu (podrobněji v kapitolách 6 až 8).

Z toho plyne jednoduchá praxe. Slepicím hrozny dávat můžete, ale pokud máte psa, dbejte na to, aby se k hroznům a rozinkám určeným pro slepice nedostal. Pes, který se prohrabe kbelíkem s výlisky nebo mísou rozinek ve výběhu, je v reálném riziku.

3. Co je v hroznu: voda, cukry a minerály

Abychom mohli rozumně rozhodnout, kolik hroznů je ještě v pořádku, musíme vědět, co slepice s hroznem vlastně dostane. Americká výživová databáze USDA FoodData Central uvádí pro syrové stolní hrozny (červené i zelené evropského typu) tyto hodnoty na 100 g:

Novější měření USDA (Foundation Foods) rozepisuje cukry podrobněji. Červené bezsemenné hrozny obsahují na 100 g zhruba 8,2 g glukózy a 9,2 g fruktózy a 78,2 g vody. Zelené bezsemenné asi 7,5 g glukózy, 8,7 g fruktózy, 79,9 g vody a 218 mg draslíku. Sacharóza v nich prakticky není. Hroznový cukr je tedy směs glukózy a fruktózy zhruba v poměru jedna ku jedné.

Pro chovatele z toho plyne hlavní poučení: hrozen je pro slepici něco jako sladký nápoj v slupce. Kvůli vodě má malou energetickou hodnotu na objem, ale každý gram sušiny, který slepice snědla v hroznech, je gram, který nesnědla v krmné směsi s bílkovinami, aminokyselinami, vápníkem a vitamíny. U nosnice, která každý den tvoří vejce, je to podstatné. Podrobně o skladbě krmiva píšeme v článku Čím krmit slepice, sem patří jen tahle krátká připomínka.

Čak radí

Spočítal jsem si to na prstech, teda na tlapkách. Ve 100 gramech hroznů je skoro 16 gramů cukru a ani ne gram bílkovin. Pro slepici je to dobrota, ne oběd. Proto hrozny vždycky až po krmivu, ne místo něj.

4. Cítí slepice sladkou chuť?

Kdo někdy hodil slepicím hrozny, ví, že se o ně porvou. Zajímavé je, že kur domácí nemá receptor pro sladkou chuť v podobě, jakou známe u savců. Japonský tým (Higashida a kol., Poultry Science, 2022) připomíná, že kuru chybí podjednotka T1R2, bez které savčí receptor sladké chuti nefunguje. Přesto slepice v pokusech mírně preferovaly roztoky glukózy, galaktózy, sacharózy, maltózy, laktózy i steviosidu. Vědci našli na patře kuřat, které je u nich hlavním chuťovým orgánem, přenašeč glukózy SGLT1 a další molekuly, přes které mohou cukry vnímat jinou cestou.

Dvě zjištění jsou pro praxi užitečná. Kuřata nepreferovala nekalorická sladidla, jako je aspartam, sacharin, sukralóza nebo acesulfam K, ani sorbitol. Velmi vysoké koncentrace sacharózy a fruktózy dokonce odmítala. Slepice tedy pravděpodobně „cítí“ spíš energii než sladkost a k hroznům je táhne kombinace barvy, tvaru kuličky, šťavnatosti a cukru. Barva a tvar hrají u zrnožravých ptáků velkou roli, kulatá lesklá bobule je pro ně zkrátka lákavá.

5. Polyfenoly a taniny: dobrá i horší stránka hroznu

To, co dělá hrozny zajímavými pro vědce, nejsou cukry, ale polyfenoly. Jsou to rostlinné látky, mezi které patří flavonoidy, antokyany (barviva červených hroznů), kondenzované taniny (proantokyanidiny) ze slupek a semen a také stilbeny včetně resveratrolu. Přehledová práce španělského týmu z Madridu (Brenes, Viveros, Chamorro a Arija, Animal Feed Science and Technology, 2016) shrnuje, že vedlejší produkty vinařství, tedy výlisky, slupky a semena, obsahují velké množství bioaktivních látek. V krmivu mohou zlepšit oxidační stabilitu masa, částečně nahradit přidávaný vitamin E a podpořit některé prospěšné střevní bakterie.

Polyfenoly ale mají i druhou tvář. Taniny se v trávicím traktu vážou na bílkoviny a trávicí enzymy, a proto byly v drůbežářské výživě dlouho považovány za antinutriční látky. V pokusech se to opravdu ukázalo: při vysokých dávkách klesala stravitelnost bílkovin a zpomalil se růst. Rozhoduje tedy dávka, a ta je při občasném hroznu z misky velmi malá.

V jedné studii španělského týmu (Romero a kol., Animals, 2022) měly sušené výlisky 8,08 g polyfenolů (vyjádřeno jako ekvivalent kyseliny gallové) na 100 g sušiny, hroznový extrakt dokonce 30 g. Egyptsko-saúdská studie (Selim a kol., Veterinary Sciences, 2023) uvádí u výlisků 28,6 mg fenolických látek na gram sušiny, 22,4 % hrubé vlákniny a jen 8,9 % bílkovin. Čísla se liší podle odrůdy, ročníku a toho, zda výlisky obsahují semena. Ukazují ale, že výlisky jsou spíš „vlákninový nosič polyfenolů“ než krmivo s vysokou živinovou hodnotou.

6. Co ukázaly pokusy s výlisky u nosnic

Pro chovatele nosnic jsou nejcennější studie, ve kterých slepice dostávaly hroznové produkty po celé týdny a sledovala se snáška a kvalita vajec. Vybrali jsme tři novější práce s nejpodrobnějšími daty.

Madridská studie: výlisky 3 a 6 %, extrakt 0,05 a 0,1 %

Romero, Arija, Viveros a Chamorro (Animals, 2022) krmili nosnice směsí s 30 nebo 60 g sušených výlisků na kilogram krmiva, nebo s 0,5 či 1 g hroznového extraktu na kilogram. Kontrolní skupina dostávala místo toho vitamin E. Snáška se nezměnila a držela se kolem 83,8 %, stejně tak denní hmotnost vajec kolem 56,8 g. Slepice s hroznovými produkty snědly o něco méně krmiva (120,9 proti 125,3 g denně) a zlepšila se konverze krmiva (2,09 proti 2,18 kg krmiva na kilogram vajec). Barva žloutku se na vějíři zlepšila ze 7,34 na 8,12 bodu a Haughovy jednotky bílku (měřítko čerstvosti a pevnosti bílku) stouply ze 76,4 na 80,8. Tloušťka skořápky se nezměnila.

Studie ukázala i stinnou stránku. Při 6 % výlisků a u extraktu klesla zdánlivá stravitelnost bílkovin z 62,8 na 54,7 % a vejce byla o zhruba 1 g lehčí. Po čtyřech měsících skladování při pokojové teplotě měla vejce slepic s 6 % výlisků asi o 30 % méně produktů oxidace tuků ve žloutku. Polyfenoly tedy částečně chrání tuk ve vejci před žluknutím.

Studie s 5 % výlisků u dvou hybridů

Herranz a kol. (Foods, 2024) dávali nosnicím ISA White a ISA Brown 50 g výlisků na kilogram krmiva. U bílých slepic ve věku 31 až 34 týdnů se barva žloutku zlepšila zhruba o 9,4 % a bílek měl spíš vyšší Haughovy jednotky. Do žloutku přecházela kyselina gallová, tedy část polyfenolů z krmiva se v nějaké míře dostane až do vejce. Obsah vitaminů E a A ve žloutku se nezměnil. Pozor ale na jedno zjištění: skořápka byla u bílých slepic tenčí (361 místo 424 mikrometrů), i když pevnost při rozbití zůstala stejná. Na tom je dobře vidět, že výsledky nejsou ve všech pokusech stejné a že hodně záleží na hybridu a věku slepic.

Studie s až 9 % výlisků

Selim a kol. (Veterinary Sciences, 2023) krmili 200 hnědých nosnic Lohmann Brown Lite ve věku 35 týdnů po dobu osmi týdnů směsí s 0, 3, 6 a 9 % výlisků. Výsledky vyšly pro výlisky velmi příznivě: snáška stoupla z 85,7 na 91,5 % (při 6 % na 91,3 %), vejce byla těžší (66,3 proti 60,6 g) a konverze krmiva se zlepšila z 2,32 na 1,96. Skořápka byla silnější (0,447 proti 0,390 mm) a pevnější (49,3 proti 42,5 N). Ve žloutku klesl cholesterol (11,3 proti 17,7 mg na gram žloutku) a vzrostl podíl omega-3 mastných kyselin. Pevnější byly i holenní kosti slepic.

7. Co ukázaly pokusy u brojlerů

U výkrmových kuřat se hroznové produkty zkoumají už přes patnáct let, hlavně kvůli antioxidačnímu účinku na maso. Tyto pokusy jsou cenné tím, že ukazují, kde už dávka začíná škodit.

• Koncentrát z výlisků 1,5 až 6 %: Brenes a kol. (Poultry Science, 2008) nezjistili u kuřat ve věku 21 až 42 dní žádný vliv na růst, stravitelnost bílkovin ani hmotnost orgánů. Maso bylo při chlazeném skladování stejně odolné proti oxidaci jako při přídavku vitaminu E.
• Extrakt ze semen 0,06 až 0,36 %: Brenes a kol. (Spanish Journal of Agricultural Research, 2010) nezjistili vliv na růst, zvýšila se antioxidační aktivita trusu a ve 21 dnech i stravitelnost bílkovin.
• Semena a slupky celkem 4 %: Romero a kol. (Animals, 2021) neviděli žádný vliv na růst ani stravitelnost bílkovin. Všechny varianty obsahovaly méně než 0,5 g taninů na kilogram krmiva.
• Samotné slupky 11 %: Romero a kol. (Antioxidants, 2021) zjistili pomalejší denní přírůstek (29,3 g proti zhruba 34 až 38 g) a horší konverzi krmiva. Kombinace semen a slupek ale růst nezhoršila a maso méně oxidovalo.
• Slupky 3 a 6 %, kvašené i nekvašené: Nardoia a kol. (Animal, 2020) popsali horší růst a při 6 % nekvašených slupek nižší stravitelnost bílkovin. Trus byl vlhčí.
• Výlisky 1 a 2 %, semena 0,5 a 1 %: Pascariu a kol. (Revista Brasileira de Ciência Avícola, 2017) zjistili nejlepší růst při 0,5 % semen. Polyfenolový extrakt podávaný v napájecí vodě naopak přírůstky snížil.
• Mouka z výlisků 20 %: Reyes a kol. (Animal Production Science, 2020) při velmi vysokém podílu mouky z bílých hroznů nezaznamenali zhoršení růstu, maso mělo vyšší antioxidační kapacitu. Krmná dávka ale musela být vyrovnána přídavkem sójového oleje. U červených hroznů se konverze krmiva zhoršila.

Čak radí

Mě nejvíc zaujalo, že kvašené i nekvašené slupky ve vyšší dávce zpomalily kuřatům růst a trus byl mokřejší. U nás na dvoře to znamená jedno: když slepicím přisypete moc hroznů nebo výlisků, čekejte řidší trus a v kurníku víc vlhka. Méně je víc.

8. Kde začíná „moc“: hranice z výzkumů

Z pokusů se dá vyčíst několik orientačních hranic. Nejsou to úředně stanovené limity, ale jsou to nejlepší data, která o drůbeži máme.

• Taniny v krmivu: Romero a kol. (2021) shrnují dřívější práce, podle kterých se negativní vliv na růst objevil u dávek, které dodaly víc než 0,74 g taninů na kilogram krmiva, a v jiné studii kolem 2 g na kilogram. Při zhruba 1 g na kilogram se užitkovost nezhoršila.
• Výlisky u nosnic: 3 % se ve všech třech studiích ukázala jako bezpečná. Při 6 % se v jedné studii objevila nižší stravitelnost bílkovin, ve druhé naopak vyšší snáška.
• Samotné slupky: Už 3 až 6 % slupek v jedné studii zhoršilo růst brojlerů. Slupky jsou na taniny bohatší než celý hrozen.
• Extrakty: Koncentrované extrakty polyfenolů, zvlášť ve vodě, mohou působit i v malých dávkách. Doma je nepoužívejte bez porady s veterinářem.

Čerstvý hrozen je na polyfenoly mnohem chudší než sušené výlisky, protože je z velké části z vody a dužiny. Riziko „přetaninování“ slepice běžnými hrozny je tedy v praxi malé. Reálnější je riziko, že se slepice nacpe sladkým ovocem a pak nedojí krmnou směs.

9. Kolik hroznů dát a jak často

Pro hrozny neexistuje úředně stanovená dávka pro drůbež. Můžeme ale vyjít ze dvou opor. První je denní spotřeba krmiva dospělé nosnice. Ve studiích citovaných výše se pohybovala kolem 118 až 125 g kompletní směsi denně. Druhá je projekt amerického programu SARE (Sustainable Agriculture Research and Education), který zkoumal krmení nosnic potravinovými zbytky. Podle výpočtů krmných dávek v tomto projektu by slepice nemohly produktivně snášet, kdyby zbytky tvořily víc než zhruba 5 až 7 % jejich výživy. Snáška slepic krmených zbytky přitom byla do 5 % stejná jako u slepic na obilí a vejce byla asi o 4 % lehčí.

Když to spojíme, vychází pro domácí chov opatrné doporučení:

Dávku 10 až 15 g na slepici jsme zvolili záměrně nízko. Odpovídá zhruba 2 až 3 g sušiny, tedy asi 2 až 3 % sušiny denní krmné dávky. To je pod hranicí, kterou projekt SARE uvádí pro všechny zbytky dohromady, a zároveň zbývá prostor pro jiné zahradní pochoutky, zeleninu a zelenou píci. Hrozny přitom nejsou jedinou dobrotou, kterou slepice v sezoně dostávají.

10. Modelový výpočet pro hejno

Ukážeme si to na hejnu deseti nosnic. Každá sní zhruba 120 g krmné směsi denně, hejno tedy asi 1,2 kg.

1. Denní dávka hroznů pro hejno: 10 slepic krát 12 g = 120 g hroznů. To je menší hrozen nebo asi polovina běžného balení stolních hroznů z obchodu.
2. Kolik v tom je cukru: 120 g krát 15,5 % = asi 18,6 g cukrů pro celé hejno, tedy necelé 2 g na slepici.
3. Kolik vody: 120 g krát 80,5 % = asi 97 g vody. To je zanedbatelné proti tomu, co hejno vypije z napáječky.
4. Kolik bílkovin: 120 g krát 0,72 % = méně než 1 g bílkovin pro celé hejno. Krmná směs jich hejnu dodá mnohonásobně víc.
5. Kolik vápníku: 120 g krát 10 mg na 100 g = 12 mg vápníku pro celé hejno. Skořápka každého vejce se přitom skládá převážně z uhličitanu vápenatého, takže hrozny k zásobení vápníkem nepřispějí prakticky ničím.

Co by se stalo, kdybyste hejnu vysypali celý kbelík, například 3 kg hroznů po sklizni? Na slepici by to bylo 300 g hroznů, tedy víc, než kolik denně sní krmiva. Hrozny by obsahovaly asi 46 g cukru na slepici. Slepice by se zasytila, nedojedla by krmnou směs a trus by byl řídký a mokrý. Taková jednorázová hostina slepici pravděpodobně nezabije, ale pokud se opakuje, je to přímá cesta k nižší snášce a horší skořápce.

11. Jak hrozny připravit a podávat

1. Vyberte zralé a zdravé hrozny. Bez plísně, bez hniloby, bez prasklých a kvasících bobulí.
2. Omyjte je. Odstraníte prach, část zbytků postřiků a lepkavou šťávu, na kterou se lepí vosy.
3. Velké kuličky rozkrojte. Malé slepice a zakrslá plemena velký hrozen těžko rozklovou. Rozpůlené kuličky slepice snáz spořádají a nepobíhají s nimi po výběhu.
4. Jadérka nechte. Ve studiích se hroznová semena v krmivu dávala běžně. Odstraňovat je není nutné.
5. Stopky a třapiny odstraňte. Jsou dřevnaté, nemají výživovou hodnotu a zbytečně se válí ve výběhu.
6. Podávejte až po krmivu. Nejlépe odpoledne, kdy už mají slepice ráno sezobnutou krmnou směs.
7. Podávejte do misky nebo na čisté místo. Rozšlapané hrozny v podestýlce kvasí a lákají mouchy a vosy.
8. Zbytky do večera uklidte. Sladké ovoce přes noc přiláká hlodavce. O ochraně kurníku před potkany píšeme v samostatném článku.

Oblíbený trik je dát hrozny do napáječky nebo nádoby s vodou. Kuličky plavou a slepice je loví. V létě je to dobrá zábava. Vodu ale potom vyměňte, protože sladká šťáva v ní podporuje růst bakterií a řas.

Čak radí

Já bych hrozny slepicím vždycky rozkrojil napůl. Velkou kuličku slepice popadne, uteče s ní a ostatní ji honí po celém výběhu. S půlkami je klid a každá slepice dostane svůj díl.

12. Rozinky, sultánky a koryntky

Sušené hrozny jsou pro slepice úplně jiná kategorie než čerstvé. Sušením se odpaří většina vody a cukr se zahustí. Malá hrstka rozinek tak dodá tolik cukru jako velká mísa čerstvých hroznů. Slepice se jimi rychle zasytí a ztratí chuť na krmnou směs.

Druhý problém jsou plísně. Evropská unie hlídá v sušených hroznech mykotoxin ochratoxin A. Podle nařízení Komise (EU) 2022/1370, které změnilo předchozí limity, platí od 1. 1. 2023 pro sušené hrozny (koryntky, rozinky a sultánky) nejvyšší přípustné množství 8,0 µg/kg. Dříve to bylo 10 µg/kg podle nařízení (ES) 123/2005, které zároveň konstatovalo, že sušené hrozny a hroznová šťáva významně přispívají k příjmu ochratoxinu A u lidí, hlavně dětí. Podle nizozemské vládní agentury CBI je ochratoxin A hlavním důvodem, proč jsou zásilky sušených hroznů na hranicích EU odmítány. Systém rychlého varování RASFF zaznamenal v letech 2020 až 2024 sedmnáct oznámení u sultánek a 31 u rozinek.

Italská studie (Fanelli a kol., Journal of Food Science, 2017) našla ochratoxin A v 18 z 35 vzorků sušených hroznů z trhu, v průměru 2,6 µg/kg. Dva vzorky z Turecka překročily tehdejší limit 10 µg/kg. Naopak tuniská studie (Chebil a kol., Annals of Microbiology, 2020) v 90 vzorcích sušených hroznů měřitelný ochratoxin nenašla, i když z nich vypěstovala plísně, které ho tvořit dokážou. Rozinky z obchodu tedy většinou limity splňují, ale riziko není nulové.

Sušené hrozny se navíc často ošetřují oxidem siřičitým jako konzervantem a obalují rostlinným olejem, aby se nelepily. Obojí je pro lidskou potravinu povolené, ale pro slepici nepřináší žádný užitek.

13. Plesnivé hrozny a ochratoxin A

Největší skutečné riziko hroznů pro slepice nejsou hrozny samotné, ale plísně na nich. Na podzim pod keři a pergolami leží popraskané, nahnilé a zaplísněné bobule a slepice je ráda sbírá. Tady je potřeba zpozornět.

Hlavním původcem ochratoxinu A na hroznech jsou takzvané černé aspergily, především Aspergillus carbonarius, dále skupina Aspergillus niger. Španělská studie (Cabanes a kol., International Journal of Food Microbiology, 2002) zjistila, že ze všech potenciálně toxinotvorných plísní na zplesnivělých hroznech z pokusné vinice tvořily ochratoxin A jen izoláty A. carbonarius. Přehled o řízení rizika ochratoxinu ve vinařském řetězci (Food Additives and Contaminants, 2008) popisuje, kdy toxin vzniká:

• Toxin se v bobulích obvykle neobjevuje před začátkem zaměkání a hromadí se směrem ke zralosti a sklizni.
• Vznik podporuje vysoká vlhkost a teplota.
• Déšť před sklizní nebo přemokření způsobí praskání bobulí, kudy plísně snadno proniknou.
• Vstupní branou jsou i poranění od hmyzu, hlavně od obaleče mramorovaného (Lobesia botrana). Silně poškozené hrozny měly vysoký obsah toxinu, nepoškozené žádný.
• Náchylnější jsou husté hrozny a hrozny blízko země, protože půda je hlavním zdrojem spor.

Pro slepice je ochratoxin A vážná věc. Podle veterinární příručky MSD poškozuje ochratoxin u drůbeže hlavně ledviny a dále játra, imunitní systém a kostní dřeň. Projevuje se horším přírůstkem, horší konverzí krmiva, průjmem a úhyny. U nosnic snižuje snášku, kvalitu vajec, oplozenost a líhnivost. Přesnou toxickou dávku pro slepici z ovoce nelze stanovit, protože obsah toxinu v plesnivém hroznu se liší případ od případu. Proto platí jednoduché pravidlo: plesnivé hrozny ne.

Plesnivé hrozny jsou zároveň zdrojem kvasinek a octových bakterií. Kvasící bobule obsahují alkohol a kyseliny a slepici mohou podráždit trávení. Ani to není důvod k panice, ale důvod k úklidu.

14. Postřiky ve vinici a na pergole

Vinná réva patří mezi plodiny, které se v sezoně opakovaně ošetřují fungicidy proti plísni révy, padlí a šedé hnilobě, často i insekticidy. Přehled o ochratoxinu výslovně uvádí ošetření fungicidy a insekticidy jako jednu z cest, jak snížit obsah toxinu, a jako nejvhodnější dobu pro některé směsi asi 21 dní před sklizní.

Pro chovatele z toho plynou dvě zásady:

• Dodržte ochrannou lhůtu. Každý přípravek na ochranu rostlin má na etiketě uvedenou ochrannou lhůtu, tedy dobu mezi posledním ošetřením a sklizní. Hrozny dávejte slepicím až po jejím uplynutí, stejně jako byste je sami jedli.
• Nepouštějte slepice do ošetřené vinice. Zbytky přípravků jsou na listech a na zemi. Slepice zobe vše, co najde, a list nebo spadaný hrozen může být pokrytý postřikem.

U kupovaných stolních hroznů je situace jednodušší. Podle zprávy EFSA o reziduích pesticidů v potravinách za rok 2024 splnilo v koordinovaném programu EU 98,8 % ze 9 842 vzorků běžných potravin limity reziduí. Stolní hrozny patří mezi sledované plodiny. I tak se vyplatí hrozny před podáním opláchnout.

15. Výlisky po moštu a víně doma

Kdo doma lisuje mošt nebo dělá víno, má na podzim kbelíky výlisků. Studie ukazují, že výlisky drůbeži v malém podílu neškodí a mohou mít i příznivé účinky. Domácí výlisky ale nejsou totéž co sušené výlisky v laboratorní krmné směsi.

Pokud chcete výlisky použít, dodržte tyto zásady:

1. Používejte jen výlisky po moštu, tedy nekvašené, nejlépe týž den po lisování.
2. Nepoužívejte matoliny po kvašení vína. Obsahují alkohol.
3. Dávejte jen malé množství, na hejno deseti slepic řádově hrst až dvě denně, a jen několik dní.
4. Co slepice do večera nesní, uklidte. Vlhké výlisky na teplém podzimním slunci kvasí a plesniví během krátké doby.
5. Výlisky neskladujte ve vlhku pro pozdější krmení. Sušení doma nejde dobře kontrolovat a hrozí plísně.
6. Sledujte trus. Ve studiích s vyššími dávkami slupek byl trus vlhčí. Řidší trus je signál ubrat.

Čak radí

Kdo dělá mošt, může slepicím přidat trochu čerstvých výlisků, pokud je odstraní dřív, než zkvasí. Po víně ale matoliny slepicím nedávejte, je v nich alkohol. Ty patří na kompost.

16. Hroznové výrobky z kuchyně

Šťávu a mošt do napáječky nedávejte vůbec. Sladká tekutina v napáječce podporuje množení bakterií, kvasinek a řas a slepice by pily méně čisté vody. Voda musí být vždy čistá a čerstvá.

17. Kuchyňské zbytky a předpisy EU

Slepice v domácím chovu jsou z pohledu práva hospodářská zvířata chovaná pro produkci potravin, tedy vajec a masa. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu v článku 11 zakazuje krmit hospodářská zvířata jinými než kožešinovými kuchyňskými odpady a zbytky jídel. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011 definuje kuchyňské odpady jako veškeré zbytky potravin z restaurací, stravovacích zařízení a kuchyní, včetně kuchyní v domácnostech.

Čerstvé hrozny ze zahrady nebo nové, nenačaté hrozny koupené pro slepice kuchyňským odpadem nejsou. Zbytky z talíře, ohryzané hrozny po dezertu, koláče nebo zbytky salátů s hrozny ale do této kategorie spadají. Evropská komise ve svých pokynech k využití potravin, které už nejsou určeny k lidské spotřebě, jako krmiva z roku 2018 vysvětluje, za jakých podmínek mohou být potraviny rostlinného původu krmivem. Pro domácí chov z toho plyne jednoduché pravidlo: slepicím dávejte čerstvé ovoce ze zahrady nebo čerstvé ovoce určené pro ně, ne zbytky z jídla.

18. Slepice ve vinici a pod pergolou

Slepice ve vinici sbírá hmyz a semena plevelů, ale chovatel se zahradní vinicí nebo pergolou musí počítat s tím, že slepice:

• sezobou nízko visící hrozny, jakmile začnou zrát,
• rozhrabávají půdu kolem kmínků a mohou poškodit mělké kořeny mladých keřů,
• sbírají spadané, popraskané a plesnivé bobule (viz kapitola 13),
• mohou přijít do styku se zbytky postřiků (viz kapitola 14).

Pokud chcete slepice do vinice pouštět, dělejte to mimo období ošetřování a zrání, například v zimě a na jaře, kdy ještě nejsou hrozny. V době zrání je rozumnější vinici oplotit a slepicím hrozny dávat ručně v rozumném množství. Takhle máte přehled, kolik sní, a hrozny jsou čisté a zdravé. O výběhu a jeho uspořádání píšeme podrobně v článku o výběhu pro slepice.

19. Nejčastější chyby a mýty

20. Kontrolní seznam před podáním

• Hrozny jsou zralé, pevné, bez plísně, hniloby a kvašení.
• Od posledního postřiku uplynula ochranná lhůta.
• Hrozny jsou omyté a zbavené třapin.
• Velké kuličky jsou rozpůlené.
• Slepice už mají za sebou ranní krmnou směs.
• Dávka odpovídá zhruba 10 až 15 g na slepici.
• Hrozny jsou v misce nebo na čistém místě, ne v podestýlce.
• Pes ke zbytkům nemá přístup.
• Večer uklidíte, co slepice nesnědly.
• Napáječka má čistou vodu bez šťávy.

21. Slovníček pojmů

• Výlisky (matoliny): pevný zbytek po lisování hroznů, tedy slupky, semena a zbytky třapin. Matoliny po kvašení obsahují alkohol.
• Polyfenoly: velká skupina rostlinných látek s antioxidačním účinkem, patří sem flavonoidy, taniny a stilbeny.
• Taniny (třísloviny): polyfenoly, které se vážou na bílkoviny. Ve vysoké dávce snižují stravitelnost krmiva.
• Antokyany: červená a modrá barviva ve slupkách tmavých odrůd.
• Resveratrol: stilben ze slupek hroznů zkoumaný jako antioxidant.
• Ochratoxin A: mykotoxin tvořený plísněmi rodu Aspergillus a Penicillium, poškozuje hlavně ledviny.
• Aspergillus carbonarius: černá plíseň, hlavní původce ochratoxinu A na hroznech.
• Haughovy jednotky: měřítko kvality bílku podle výšky hustého bílku a hmotnosti vejce.
• Konverze krmiva: kolik kilogramů krmiva se spotřebuje na kilogram vajec nebo přírůstku. Nižší číslo je lepší.
• Ochranná lhůta: doba mezi posledním použitím přípravku na ochranu rostlin a sklizní.
• Kuchyňský odpad: podle práva EU zbytky potravin z kuchyní včetně domácností. Hospodářská zvířata jimi krmit nelze.

22. Časté otázky o slepicích a hroznech

Shrnutí

Čak radí

Tak jsme to zvládli. Hrozny jsou pro slepice v pohodě, jen s mírou, čisté a bez plísně. To hlavní, co slepice potřebují každý den, je kvalitní krmná směs pro nosnice, grit a čistá voda. To všechno najdete i u nás na Časkrmení. Hrozny pak berte jako sladkou tečku po obědě.

Zdroje a odborná literatura

1. Cornell University College of Veterinary Medicine, Riney Canine Health Center: Grape and raisin toxicity, odborný veterinární materiál
2. Romero C., Arija I., Viveros A., Chamorro S.: Productive performance, egg quality and yolk lipid oxidation in laying hens fed diets including grape pomace or grape extract, Animals, 2022, recenzovaný článek
3. Herranz B., Romero C., Sánchez-Román I. a kol.: Enriching eggs with bioactive compounds through the inclusion of grape pomace in laying hens diet, Foods, 2024, recenzovaný článek
4. Selim S., Abdel-Megeid N. S., Alhotan R. A., Ebrahim A., Hussein E.: Grape pomace: agrifood by-product with potential to enhance performance, yolk quality, antioxidant capacity, and eggshell ultrastructure in laying hens, Veterinary Sciences, 2023, recenzovaný článek
5. Brenes A., Viveros A., Chamorro S., Arija I.: Use of polyphenol-rich grape by-products in monogastric nutrition. A review, Animal Feed Science and Technology, 2016, přehledový článek (záznam FAO AGRIS)
6. Brenes A., Viveros A., Goñi I. a kol.: Effect of grape pomace concentrate and vitamin E on digestibility of polyphenols and antioxidant activity in chickens, Poultry Science, 2008, recenzovaný článek
7. Brenes A., Viveros A., Goñi I. a kol.: Effect of grape seed extract on growth performance, protein and polyphenol digestibilities, and antioxidant activity in chickens, Spanish Journal of Agricultural Research, 2010, recenzovaný článek
8. Romero C., Nardoia M., Brenes A., Arija I., Viveros A., Chamorro S.: Combining grape byproducts to maximise biological activity of polyphenols in chickens, Animals, 2021, recenzovaný článek
9. Romero C., Nardoia M., Arija I. a kol.: Feeding broiler chickens with grape seed and skin meals to enhance α- and γ-tocopherol content and meat oxidative stability, Antioxidants, 2021, recenzovaný článek
10. Nardoia M., Romero C., Brenes A. a kol.: Addition of fermented and unfermented grape skin in broilers' diets, Animal (Cambridge University Press), 2020, recenzovaný článek
11. Pascariu S. M., Pop I. M., Simeanu D., Pavel G., Solcan C.: Effects of wine by-products on growth performance, complete blood count and total antioxidant status in broilers, Revista Brasileira de Ciência Avícola, 2017, recenzovaný článek
12. Reyes P., Urquiaga I., Echeverría G. a kol.: Wine grape pomace flour in broiler diets effects growth and some meat characteristics, Animal Production Science (CSIRO), 2020, recenzovaný článek
13. Higashida M., Yoshida Y., Kawabata Y. a kol.: Behavioral responses to sweet compounds via T1R2-independent pathways in chickens, Poultry Science, 2022, recenzovaný článek
14. USDA FoodData Central (SR Legacy): Grapes, red or green (European type, such as Thompson seedless), raw, nutriční databáze
15. USDA FoodData Central (Foundation Foods): Grapes, red, seedless, raw, nutriční databáze
16. USDA FoodData Central (Foundation Foods): Grapes, green, seedless, raw, nutriční databáze
17. MSD Veterinary Manual: Ochratoxicosis in poultry (Mycotoxicoses), veterinární příručka
18. MSD Veterinary Manual: Miscellaneous mycotoxins in poultry, veterinární příručka
19. SARE (USDA Sustainable Agriculture Research and Education): Effective use of food scraps as poultry feed, projekt FNE14-801, výzkumná zpráva, 2015
20. Nařízení Komise (ES) č. 123/2005, kterým se mění nařízení (ES) č. 466/2001, pokud jde o ochratoxin A, právní předpis
21. Nařízení Komise (EU) 2022/1370, kterým se mění nařízení (ES) č. 1881/2006, pokud jde o maximální limity ochratoxinu A, právní předpis
22. AGRINFO (projekt financovaný EU): Maximum levels of ochratoxin A, přehled předpisů
23. CBI, nizozemské Ministerstvo zahraničních věcí: Entering the European market for dried grapes, úřední tržní informace
24. Fanelli F., Cozzi G., Raiola A. a kol.: Raisins and currants as conventional nutraceuticals in Italian market: natural occurrence of ochratoxin A, Journal of Food Science, 2017, recenzovaný článek
25. Chebil S., Rjiba-Bahri W., Oueslati S. a kol.: Ochratoxigenic fungi and ochratoxin A determination in dried grapes marketed in Tunisia, Annals of Microbiology, 2020, recenzovaný článek
26. Cabañes F. J., Accensi F., Bragulat M. R. a kol.: What is the source of ochratoxin A in wine?, International Journal of Food Microbiology, 2002, recenzovaný článek
27. Managing ochratoxin A risk in the grape-wine food chain, Food Additives and Contaminants, 2008, přehledový článek
28. EFSA: The 2024 European Union report on pesticide residues in food, souhrn zveřejněný Evropskou komisí, vědecká zpráva
29. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu, článek 11, právní předpis
30. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011, příloha I (definice kuchyňských odpadů), právní předpis
31. Evropská komise: Pokyny pro použití potravin, které již nejsou určeny k lidské spotřebě, jako krmiv, 2018, úřední sdělení

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu veterinárního lékaře. Při podezření na otravu nebo zdravotní potíže slepic se obraťte na veterináře.