733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Mohou slepice jíst meloun? Dužina, kůra a semínka podle vědy

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z nutričních databází, z výzkumu amerického ministerstva zemědělství (USDA ARS) a Státní univerzity Severní Karolíny o složení melounů, z materiálů univerzitních poradenských služeb (Penn State, University of Georgia, Texas A&M, NC State, Oregon State, University of Minnesota), z veterinární příručky MSD a z recenzovaných pokusů s melounovou kůrou a extrakty u drůbeže. Kde chybějí data přímo pro nosnice v domácím chovu, píšeme opatrně.

1. Meloun pro slepice v kostce

2. Co vodní meloun obsahuje

Vodní meloun (Citrullus lanatus) patří do čeledi tykvovitých, stejně jako okurky, dýně, cukety a cukrové melouny. Na rozdíl od nich je ale v našich podmínkách skoro výhradně dovážený, i když se v teplých oblastech jižní Moravy dá pěstovat i na zahradě.

Francouzská národní databáze složení potravin Ciqual, kterou vede úřad ANSES, uvádí pro syrovou dužinu vodního melounu v roce 2020 tyto hodnoty na 100 g: 91 g vody, 38,9 kcal, 7,9 g cukrů, 0,5 g vlákniny, 0,69 g bílkovin, 100 mg draslíku a 4,26 mg vitaminu C. Hodnoty se podle databáze liší podle odrůdy, sezóny a zralosti.

Údaj o potřebě bílkovin pochází z přehledové práce Vlaicu, Untea a Oancea (Agriculture, 2024), která uvádí pro nosnice 16–18 % a pro brojlery 20–23 % bílkovin v krmivu. Meloun má bílkovin ve 100 g méně než jeden gram. Na bílkoviny je proto prakticky bezcenný.

Cukernatost melounů se zvyšovala šlechtěním. Časopis amerického zemědělského výzkumu USDA ARS v roce 2004 popsal, že běžné odrůdy se díky šlechtění posunuly zhruba z 10 % rozpustné sušiny na až 14 %. Zároveň se tam ale objevily růžové plody s nižší sladkostí: z 80 růžových melounů mělo 33 rozpustnou sušinu pod 6 %. Sladkost tedy kolísá a sama o sobě nic neříká o zralosti.

3. Meloun a pitný režim slepic

Často se píše, že meloun „slepice zavodní“. Je to pravda jen zčásti. Ve 100 g dužiny je zhruba 91 ml vody. To je užitečné, ale slepice vypije za den mnohem víc.

Poradenská služba University of Georgia v příručce o pitné vodě pro drůbež (Ritz a Fairchild, revize 2015) uvádí, že brojleři vypijí 1,6 až 2,0krát víc vody, než sežerou krmiva, počítáno na hmotnost. Spotřeba vody roste asi o 7 % s každým stupněm Fahrenheita a v tepelném stresu se může zdvojnásobit i ztrojnásobit. V horkém počasí podle tabulky z jejich měření připadalo na kilogram krmiva 1,75 kg vody, v chladném 1,55 kg.

Pro nosnice v domácím chovu jde o orientační vodítko, protože příručka měří brojlery. Princip je ale stejný. Univerzita Minnesota uvádí, že slepice o hmotnosti asi 2,7 kg spotřebuje zhruba 1,4 kg krmiva týdně, tedy asi 200 g denně. Kdybychom použili poměr z horkého počasí, vychází to na zhruba 350 ml vody denně, v horku i víc.

Tabulka je modelový výpočet, ne norma. Ukazuje ale jasně, že meloun v rozumném množství pokryje jen malý zlomek potřeby vody. Kdyby měl meloun vodu nahradit, slepice by ho musela sníst víc, než váží její denní krmivo. Tím by vytlačila krmnou směs a přišla o bílkoviny, vápník i energii.

Příručka University of Georgia uvádí i parametry dobré pitné vody: pH 6,0–8,0, celkový počet bakterií nejvýš 100 KTJ na 100 ml a koliformní bakterie nejvýš 50 KTJ na 100 ml. Zvýšené dusičnany podle ní často signalizují rozkládající se organickou hmotu. Do napáječky proto kousky melounu nedávejte. Rychle by v ní kvasily a znečistily vodu.

O výběru a umístění napáječek píšeme samostatně v článku o napáječkách pro drůbež, takže zde jen připomínáme, že v létě patří do stínu.

4. Meloun v horku: co se děje s tělem slepice

Slepice nemají potní žlázy. Teplo odvádějí hlavně dýcháním. Poradenská služba Penn State (Martin a Corey, aktualizace 2025) popisuje, že kur se snaží udržet tělesnou teplotu kolem 105 °F, tedy asi 40,5 °C. Odvod tepla prouděním a sáláním funguje nejlépe mezi 55 a 75 °F (asi 13–24 °C). Od 77 °F (25 °C) se hlavní cestou ochlazování stává odpařování vody v dýchacích cestách a kolem 80 °F (asi 27 °C) začínají slepice zrychleně dýchat s otevřeným zobákem.

Tepelný stres podle Penn State začíná nad 80 °F a zřetelný je kolem 85 °F (asi 29 °C). Se stoupající teplotou klesá příjem krmiva: mezi 24 a 29 °C mírně, mezi 29 a 32 °C výrazněji a nad 35 °C velmi silně. Spotřeba vody je naopak vysoká. Zrychlené dýchání odvádí teplo, ale slepice přitom ztrácí tělesnou vodu.

Specialista pro drůbež Texas A&M AgriLife Extension Craig Coufal zdůrazňuje, že nejde jen o přístup k vodě, ale o přístup k chladné vodě v dostatečném množství. Voda v napáječkách na slunci se podle něj velmi rychle ohřeje. Ve dnech extrémního horka doporučuje přidat do vody led, aby slepice pily víc. Doporučuje také stín po celý den, dobré větrání a kvalitní kompletní krmnou směs.

Jonas Asbill z poradenské služby NC State (2022) vyjmenovává příznaky přehřátí: dýchání s otevřeným zobákem, křídla odtažená od těla, bledé hřebeny a laloky, pokles snášky, malá aktivita a řidší trus. Pokud slepice v horku přestanou pít, doporučuje elektrolyty podle návodu výrobce. Příliš zředěný roztok podle něj nepomůže a příliš koncentrovaný může příjem vody naopak snížit.

Kde v tom je meloun? Vychlazený kousek melounu slepici zaměstná, láká ji k jídlu, když jinak jí méně, a přidá trochu vody a draslíku. Nejde ale o léčbu přehřátí. Je to doplněk k opatřením, která skutečně pomáhají: stín, proudění vzduchu a chladná voda.

Podrobněji se o péči o slepice v teplých i chladných měsících věnujeme v samostatných článcích, například o slepicích v zimě. Zde zůstáváme u melounu.

5. Citrulin: aminokyselina z melounu a výzkum tepelného stresu

Název aminokyseliny citrulin připomíná latinské rodové jméno vodního melounu Citrullus. Citrulin se v těle mění na arginin a podílí se na tvorbě oxidu dusnatého, který rozšiřuje cévy.

Výzkumná služba amerického ministerstva zemědělství (USDA ARS) v roce 2007 informovala o studii fyzioložky Penelope Perkins-Veazie, výživové specialistky Julie Collins a odborníka na aminokyseliny Guoyao Wu, která označila vodní meloun za vynikající zdroj citrulinu. Přesná čísla pak přinesly další práce.

Wehner, Naegele a Perkins-Veazie (HortScience, 2017) změřili citrulin v dužině osmi odrůd ze dvou lokalit v Severní Karolíně. Rozpětí bylo 1,20–4,76 mg na gram čerstvé dužiny, průměr 2,79 mg/g. Nejméně měla odrůda Charleston Gray (2,21 mg/g), nejvíc žlutá odrůda Yellow Doll (3,55 mg/g). Davis a kolegové (Cucurbit Genetics Cooperative Report, 2010–2011) naměřili u pěti odrůd 2,4–3,4 mg/g. Starší práce Rimanda a Perkins-Veazie z roku 2005, na kterou odkazují, uváděla u čtrnácti odrůd 0,42–1,83 mg/g, autoři ale upozorňují, že rozdíly mohou souviset s metodou měření.

Proč je citrulin zajímavý pro chovatele drůbeže? Uyanga a kolegové ze Šantungské zemědělské univerzity (Frontiers in Physiology, 2021) krmili 288 brojlerů Ross 308 směsí s 1 % L-citrulinu a vystavili je pět hodin teplotě 35 °C. Kontrolní skupina byla při 24 °C. Horko podle očekávání zvýšilo teplotu v uchu, v konečníku i v jádru těla a zrychlilo dýchání. Kuřata s citrulinem měla průměrnou tělesnou teplotu jádra nižší než kuřata na kontrolní směsi. Citrulin také zvýšil aktivitu antioxidačních enzymů katalázy a glutathionperoxidázy v horku a snížil expresi některých proteinů tepelného šoku v hypotalamu.

Zní to jako argument pro meloun v horku. Je ale potřeba to číst přesně. Pokus pracoval s čistým L-citrulinem přidaným do krmiva v dávce 1 %, s rychle rostoucími brojlery a s krátkou expozicí horku. Neprokazuje, že by kousky melounu slepici ochladily. Abychom věděli, zda je to v praxi vůbec možné, musíme si to spočítat.

6. Modelový výpočet: kolik citrulinu slepice z melounu dostane

Vezměme slepici, která sežere asi 200 g krmiva denně (vychází to z údaje Univerzity Minnesota o 1,4 kg týdně). Kdyby měla dostat stejný podíl citrulinu jako brojleři v pokusu Uyangy a kolegů, tedy 1 % krmiva, potřebovala by asi 2 g citrulinu denně.

Aby slepice dostala „pokusnou“ dávku citrulinu, musela by denně sníst asi 720 g dužiny. To je víc než trojnásobek její denní krmné dávky a zhruba celá menší polovina melounu. Taková porce by vytlačila krmnou směs a přinesla by i kolem 57 g cukru. Rozumná porce kolem 20 g denně dodá jen asi 56 mg citrulinu, tedy necelá 3 % dávky z pokusu.

Závěr je střízlivý: citrulin z melounu je zajímavá vědecká souvislost, ale kousek melounu není doplněk proti tepelnému stresu. Pokud by chovatel chtěl něco takového řešit, patří to do rukou veterináře nebo výživáře a do kompletní krmné směsi, ne do zahradní pochoutky.

7. Lykopen a karotenoidy: červený a žlutý meloun

Červenou barvu dužiny způsobuje lykopen, stejný karotenoid jako v rajčatech. Časopis USDA ARS v roce 2004 uvedl, že běžné velké melouny se semeny i bez semen měly 3 700 až 6 900 µg lykopenu na 100 g. U patnácti linií mini melounů to bylo 6 700 až 9 600 µg na 100 g. Beta-karotenu mají velké melouny se semeny obvykle kolem 300 µg na 100 g, dvě odrůdy mini melounů 1 100 až 1 400 µg.

Wehner a kolegové (2017) naměřili lykopen v rozpětí 11,72–62,46 mg/kg dužiny s průměrem 32,12 mg/kg. Nejvíc měla šarlatově červená odrůda Dixielee (59,26 mg/kg), nejméně žlutá linie NC-517 (12,99 mg/kg). Žluté a oranžové odrůdy mají lykopenu výrazně méně, žlutá Yellow Doll ale měla nejvíc citrulinu.

Pro slepice z toho plyne jen tolik, že obě barvy jsou stejně v pořádku. Ovlivní lykopen z melounu barvu žloutku? Přímé pokusy s kousky melounu u nosnic jsme v odborné literatuře nenašli. Lykopen se do žloutku ukládat umí, to je popsáno u pokusů s rajčatovým práškem, o kterých píšeme v článku o rajčatech pro slepice. Při porci kolem 20 g melounu denně je ale jeho množství malé. Barva žloutku závisí hlavně na krmné směsi a zelené pastvě.

8. Kůra melounu: co ukázaly krmné pokusy

Kůra tvoří velkou část hmotnosti melounu a obvykle končí v kompostu. Krmiváři proto zkoušejí, zda by sušená melounová kůra mohla být levnou složkou krmiv. Pokusy jsou většinou menší, z Nigérie, Íránu a Rumunska, ale dávají užitečnou představu.

Rumunský pokus Panaite a kolegů je pro chovatele nosnic nejzajímavější. Nosnice ve věku 32 týdnů dostávaly ke standardní kukuřično-sójové směsi 10 g sušené melounové kůry na kilogram, tedy 1 %. Po čtyřech týdnech měly v krvi méně cholesterolu a triglyceridů a ve střevě se zvýšil podíl laktobacilů na úkor enterobakterií. Jde ale o sušenou kůru zamíchanou do směsi, ne o čerstvou kůru ve výběhu.

Nigerijský pokus Otu a kolegů ukázal i hranici. Když sušená kůra nahradila všechny pšeničné otruby, stravitelnost hrubé vlákniny klesla na 43 % ze zhruba 61 % v kontrole a horší byla i stravitelnost popelovin. Kůra je tedy vláknitá a ve velkém množství zhoršuje využití krmiva.

V praxi to znamená: čerstvou kůru se zbytkem červené dužiny slepicím klidně dejte. Pomůže, když ji nakrájíte na menší kusy nebo podélné pruhy, které se dají ohlodat. Tvrdou zelenou slupku slepice obvykle nechají. Kůru ale počítejte do celkového množství pochoutek.

9. Semínka melounu

Semínka vodního melounu slepice běžně spolknou spolu s dužinou. Jejich svalnatý žaludek, ve kterém pracují kamínky grit, si s nimi poradí. Netřeba je pracně vybírat.

Odborné pokusy se semínky se týkají jiné formy, totiž semínkového prášku nebo pokrutin po lisování oleje, které se zkoušejí jako bílkovinná složka krmiv pro brojlery. Pro domácí chov z nich neplyne nic, co by mělo změnit praxi. Semínka z jednoho melounu jsou pro hejno jen malá zajímavost navíc.

Pozor jen na semínka pražená a solená, která se prodávají jako pochutina pro lidi. Ta slepicím nedávejte kvůli soli. Platí to stejně jako u jiných slaných pochutin.

10. Melounové extrakty, vejce a kohouti

Na internetu se objevují tvrzení, že meloun „zlepšuje vejce“. Dohledali jsme, odkud by taková tvrzení mohla pocházet, a co skutečně ukazují.

Carillon a kolegové (Poultry Science, 2016) krmili nosnice Lohmann Brown po dobu šesti týdnů směsí s koncentrátem z melounu v dávce 26 mg na kilogram krmiva. Každá skupina měla 16 slepic. Koncentrát zvýšil hmotnost vajec, hlavně podíl žloutku, a hmotnost skořápky a zvýšil antioxidační enzymy ve vejcovodu. Pozor: šlo o speciální standardizovaný melounový koncentrát v miligramových dávkách, ne o kousky čerstvého vodního melounu.

Jimoh a kolegové (Journal of Animal Science and Technology, 2021) zkoušeli šťávu z vodního melounu jako přísadu do ředidla kohoutího spermatu pro umělou inseminaci. Semeno od 30 kohoutů ředili roztokem s 10–50 % melounové šťávy a inseminovali 168 nosnic po dobu osmi týdnů. Nejvyšší oplozenost měly skupiny s 20 a 30 % šťávy (81,0 a 81,2 %), nejnižší skupina s čistým dextrózovým ředidlem (73,5 %). Autoři účinek přičítají hlavně antioxidantům, tedy citrulinu a lykopenu.

Obě práce jsou zajímavé, ale nic z nich nedokládá, že by kousky melounu ve výběhu zlepšily vejce nebo plodnost kohouta. Jsou to laboratorní a krmivářské aplikace s přesně dávkovanými látkami.

11. Kolik melounu dát a jak často

Univerzitní poradenské služby se shodují, že základem krmení nosnic má být kompletní krmná směs a pochoutky jen doplňkem. Oregon State, Washington State a University of Idaho v příručce PNW 477 o krmení nosnic i Penn State v příručce o malém hejnu nosnic varují, že příliš mnoho pochoutek ředí krmnou dávku. Běžně uváděná horní hranice je asi 10 % krmné dávky pro všechny pochoutky dohromady.

Univerzita Minnesota uvádí, že slepice vážící asi 2,7 kg spotřebuje zhruba 1,4 kg krmiva týdně. Desetina z toho je asi 140 g pochoutek týdně na slepici. Do toho se musí vejít meloun, zelenina, pečivo i jiné ovoce.

Hmotnost se týká dužiny i s kůrou, kterou slepice ohlodají. Protože meloun je z velké části voda, je v něm sušiny málo a riziko „přejedení“ je nižší než třeba u chleba. Přesto by neměl zabrat místo krmné směsi. Slepice, které se nacpou melounem, pak sežerou méně směsi a přijdou o bílkoviny a vápník.

Modelový příklad: hejno pěti slepic sní za horkého víkendu půlku menšího melounu, tedy zhruba 1,5 kg i s kůrou. To je víc, než by odpovídalo týdennímu limitu 700 g. Řešením je dávat meloun po menších kusech během týdne a ten den vynechat jiné pochoutky.

Příručka MSD připomíná, že nedostatek vápníku u nosnic vede k horším skořápkám a odvápnění kostí. Meloun vápník skoro neobsahuje, a pokud vytlačí směs, může k tomu přispět. Proto ani v létě nevynechávejte grit a kompletní směs. Podrobněji o krmné dávce píšeme v článku Čím krmit slepice.

12. Jak meloun připravit a podávat

1. Vyberte zralý a nepoškozený plod. Kusy s nahnilými místy, plísní nebo kvasnou vůní nezkrmujte.
2. Omyjte povrch. Hlavně když budete dávat i kůru.
3. Nakrájejte. Na pruhy nebo měsíčky, pro velké hejno i víc kusů, aby se slepice o jeden kus nepraly.
4. Vychlaďte, pokud je horko. Kus z lednice slepice ocení víc než teplý.
5. Podávejte ve stínu. Na čistou podložku nebo do misky, ne do bláta a ne do napáječky.
6. Dávejte odpoledne nebo navečer. Ráno by měly slepice nejdřív sežrat krmnou směs.
7. Po hodině uklidit. Ohlodané kůry a zbytky z výběhu odneste.

Někteří chovatelé meloun v horku i zmrazují na kostky. Zmrazení je v pořádku, kousek je ale potřeba nechat chvíli povolit, aby se do něj slepice mohly zaklovat. Do melounu nic nepřidávejte. Žádný cukr, sůl, med ani alkohol.

Melounový nápoj z mixéru nedoporučujeme dávat místo vody. Šťáva s cukrem v napáječce rychle kvasí a je živnou půdou pro bakterie, což odporuje doporučeným parametrům pitné vody z příručky University of Georgia.

13. Cukrový meloun, okurky a další tykvovité plody

Vodní meloun není jediný meloun. Cukrový meloun (Cucumis melo), tedy například žlutý medový nebo síťkovaný, je bližší příbuzný okurky. Pro slepice platí podobná pravidla: zralá dužina a semínka jsou v pořádku jako pochoutka, porce jen malá a vše nezkažené. Cukrový meloun bývá sladší a o něco výživnější, takže porce by neměla být větší než u vodního melounu.

Přehledová práce Vlaicu a kolegů (Agriculture, 2024) zmiňuje tykvovité plody jako příklad krmiv s velkým podílem vody. Obecně upozorňuje, že ovocné a zeleninové vedlejší produkty mají kolísavé složení, mohou obsahovat antinutriční látky a mykotoxiny a pro využití v krmivech je často potřeba je zpracovat, například usušit nebo fermentovat. To je důvod, proč se v chovech drůbeže nepoužívají ve velkém, ale jen jako doplněk.

14. Hořký meloun: varovný signál

Tykvovité rostliny mohou tvořit hořké látky kukurbitaciny. U jedlých odrůd jsou šlechtěním potlačené, ale u okrasných tykví, u planých druhů a někdy i u plodů z vlastních semen, která se nečekaně zkřížila, se hořkost může vrátit. U lidí jsou známé případy otrav hořkými tykvemi a cuketami.

Spolehnout se na to, že slepice hořký plod odmítne, nelze. Wang a Zhao (Genome Biology and Evolution, 2015) popsali, že kur domácí má jen tři geny pro receptory hořké chuti. Behrens a kolegové (2014) sice zjistili, že tyto receptory jsou naladěné široce, ale Cheled-Shoval a kolegové (Molecules, 2017) ukázali, že kuřata hořké látky odmítají často až při koncentraci o jeden až dva řády vyšší, než na jakou receptory reagují v laboratoři.

Praktické pravidlo je proto jednoduché: každý meloun, okurku i dýni před zkrmením ochutnejte malým kouskem. Pokud je nápadně hořká, vyhoďte ji do komunálního odpadu, ne na kompost, kam by se slepice mohly dostat.

15. Nahnilý, plesnivý a nakvašený meloun

Meloun s vysokým obsahem vody a cukru se po rozkrojení rychle kazí. Na otevřené dužině se množí kvasinky a plísně, v teple během několika hodin.

Na ovoci a zelenině rostou mimo jiné plísně rodu Alternaria, které tvoří mykotoxiny. EFSA ve vědecké zprávě z roku 2016 hodnotila expozici Evropanů těmto toxinům. Příručka MSD popisuje u drůbeže otravy různými mykotoxiny, které poškozují játra, ledviny a imunitu a snižují snášku. Konkrétní limity pro toxiny alternárií v krmivech stanovené nejsou. Platí proto jednoduché pravidlo: co je plesnivé, slepicím nedávejte.

Nakvašený meloun s alkoholovou nebo octovou vůní také ne. Kvašení vyrábí alkohol a mění složení dužiny. Slepice ho nicméně ochotně sežerou, protože je měkký a sladký.

O otravách drůbeže podrobněji píšeme v samostatném článku o otravách a v článku o mykotoxinech.

16. Vosy, mouchy a hygiena výběhu

Sladký meloun ve výběhu přitahuje vosy a mouchy. Vosy mohou bodnout slepici i chovatele a mouchy kladou vajíčka na rozkládající se zbytky. Mouchy navíc mohou přenášet zárodky.

Proto podávejte meloun jen v takovém množství, které slepice sní zhruba do hodiny, a zbytky pak odneste. Ohlodané kůry nepatří ani do podestýlky v kurníku. Zbytky v teple kvasí, zvlhčují podestýlku a lákají hlodavce.

Pokud máte v hejnu slepici se znečištěným peřím kolem kloaky nebo s ranami, myslete na to, že sladké a vlhké zbytky v létě lákají mouchy, které mohou klást vajíčka do ran. Podrobněji o tom píšeme v článku o myiáze drůbeže.

17. Meloun z kuchyně a předpisy EU

Málokdo ví, že krmení slepic zbytky z kuchyně je i právní otázka. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu v článku 11 zakazuje krmit hospodářská zvířata, s výjimkou kožešinových, kuchyňskými odpady nebo krmivem z nich vyrobeným. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 142/2011 definuje kuchyňské odpady jako všechny odpady z potravin z restaurací, stravovacích zařízení a kuchyní, včetně kuchyní v domácnostech.

Státní veterinární správa v materiálu z roku 2017 shrnuje, že kuchyňské odpady lze využít jen pro výrobu krmiv pro kožešinová zvířata a ostatním hospodářským zvířatům je zkrmování zakázáno. Slepice chované pro vejce nebo maso jsou hospodářská zvířata, i když jich máte jen pět.

Evropská komise v pokynech z roku 2018 vysvětluje, za jakých podmínek se potraviny, které už nejsou určené k lidské spotřebě, mohou použít jako krmivo. Rostlinné potraviny, které nepřišly do styku se surovinami živočišného původu, jsou v jiné situaci než smíšené zbytky z talíře.

Co to znamená pro meloun? Čerstvý meloun, který nakrájíte přímo pro slepice, nebo zbytek kůry, který jste oddělili hned při krájení a nebyl ve styku s masem, sýrem či jinými živočišnými potravinami, je praktický příklad rostlinné potraviny určené ke zkrmení. Kůry seškrábané z talířů po grilování spolu se zbytky jídla ale za kuchyňský odpad považovat můžete. Ty do výběhu nepatří.

18. Meloun pro kuřata, kohouty a starší slepice

Kuřata v prvních týdnech potřebují hlavně startérovou směs s vysokým obsahem bílkovin. Přehledová práce Vlaicu a kolegů uvádí pro brojlery potřebu 20–23 % bílkovin v krmivu. Meloun s necelým gramem bílkovin na 100 g by krmnou dávku kuřat jen ředil. Odrostlejším kuřatům můžete dát malý kousek na ochutnání, ale až když umí spolehlivě žrát směs a mají přístup ke gritu. O krmení kuřat podle věku píšeme samostatně.

Kohouti mohou meloun stejně jako slepice. Pokusy s melounovou šťávou v ředidle spermatu (Jimoh a kol., 2021) se týkají laboratorní práce se spermatem, ne krmení kohoutů.

Starší slepice, které už snášejí méně, často žerou méně krmiva. U nich platí, že meloun může v horku pomoci zvýšit zájem o jídlo, ale směs má přednost. O péči o staré slepice máme samostatný článek.

U nemocné nebo apatické slepice meloun nepomáhá jako lék. Pokud slepice nepije, nežere a stojí nahrbená, je potřeba hledat příčinu a obrátit se na veterináře.

19. Nejčastější chyby a mýty

20. Kontrolní seznam před podáním

• Meloun je zralý, voní normálně, bez plísně a kvasné vůně.
• Kousek jsem ochutnal a není hořký.
• Povrch kůry je omytý.
• Meloun není solený, sladěný ani namočený v alkoholu.
• Nebyl ve styku s masem a jinými živočišnými potravinami.
• Slepice dnes už sežraly krmnou směs.
• Napáječka je plná a ve stínu.
• Porce odpovídá asi kousku velikosti dlaně na slepici.
• Podávám ve stínu na čisté podložce, ne do vody.
• Za hodinu zbytky uklidím.

21. Slovníček pojmů

• Citrulin: aminokyselina, jejímž bohatým zdrojem je vodní meloun. V těle se mění na arginin.
• Lykopen: červený karotenoid, který barví dužinu melounu i rajčata.
• Kukurbitaciny: hořké látky tykvovitých rostlin, u jedlých odrůd potlačené šlechtěním.
• Tepelný stres: stav, kdy slepice nestačí odvádět teplo. Projevuje se dýcháním s otevřeným zobákem a odtaženými křídly.
• Elektrolyty: minerální soli do vody, které nahrazují ztráty v horku.
• Sušina: to, co zbude po odpaření vody. Meloun má sušiny jen asi 9 %.
• Konverze krmiva: kolik krmiva zvíře spotřebuje na kilogram přírůstku.
• Kuchyňské odpady: podle práva EU odpady z potravin ze všech kuchyní včetně domácností.
• Grit: drobné kamínky, které slepici pomáhají v žaludku rozmělnit potravu.

22. Časté otázky o slepicích a melounu

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. ANSES: Table de composition nutritionnelle des aliments Ciqual 2020 – vodní meloun, syrový, nutriční databáze
2. Wehner T. C., Naegele R. P., Perkins-Veazie P.: Heritability and genetic variance components associated with citrulline, arginine, and lycopene content in diverse watermelon cultigens, HortScience, 2017, recenzovaný článek
3. Davis A. R., Fish W. W., Levi A., King S., Wehner T., Perkins-Veazie P.: L-citrulline levels in watermelon cultivars from three locations, Cucurbit Genetics Cooperative Report 33–34, 2010–2011, odborná zpráva
4. Rimando A. M., Perkins-Veazie P.: Determination of citrulline in watermelon rind, Journal of Chromatography A, 2005, recenzovaný článek (citováno podle Davis a kol.)
5. USDA Agricultural Research Service: Watermelon serves up medically important amino acid, 2007, zpráva o výzkumu
6. USDA ARS, Agricultural Research Magazine: výzkum lykopenu, beta-karotenu a cukernatosti melounů, 2004, odborný časopis
7. Uyanga V. A. a kol.: L-citrulline influences the body temperature, heat shock response and nitric oxide regeneration of broilers under thermoneutral and heat stress condition, Frontiers in Physiology, 2021, recenzovaný článek
8. Panaite T. D. a kol.: Impact of watermelon rind and sea buckthorn meal on performance, blood parameters, and gut microbiota and morphology in laying hens, Agriculture (MDPI), 2022, recenzovaný článek
9. Hosseini S. M. a kol.: Effect of different levels of watermelon rind on performance and blood biochemical parameters of broiler chickens, Journal of Animal Environment, 2022, recenzovaný článek
10. Otu B. O. a kol.: hodnocení sušené melounové kůry jako náhrady pšeničných otrub u brojlerů, Nigerian Journal of Animal Production, 2021, recenzovaný článek
11. Aminu A. B., Ladan S.: vliv sušené melounové slupky na užitkovost a jatečné ukazatele brojlerů, FUDMA Journal of Sciences, 2025, recenzovaný článek
12. Carillon J. a kol.: Diet supplementation with a specific melon concentrate improves oviduct antioxidant defenses and egg characteristics in laying hens, Poultry Science, 2016, recenzovaný článek
13. Jimoh O. A. a kol.: Potential of watermelon (Citrullus lanatus) to maintain oxidative stability of rooster semen for artificial insemination, Journal of Animal Science and Technology, 2021, recenzovaný článek
14. Vlaicu P. A., Untea A. E., Oancea A. G.: Sustainable poultry feeding strategies for achieving zero hunger and enhancing food quality, Agriculture (MDPI), 2024, přehledový článek
15. Penn State Extension (Martin G. P., Corey A.): Hot weather management of poultry, 2025, odborná příručka
16. University of Georgia Extension (Ritz C. W., Fairchild B. D.): Poultry drinking water primer, Bulletin 1301, 2015, odborná příručka
17. Texas A&M AgriLife Extension (Coufal C.): Backyard poultry producers should be wary of high temperatures, 2017, odborné doporučení
18. NC State Extension (Asbill J.): Are your chickens cool enough to beat the heat?, 2022, odborné doporučení
19. Oregon State University, Washington State University, University of Idaho: How to feed your laying hens (PNW 477), 2016, odborná příručka
20. Penn State Extension: Successfully raising a small flock of laying chickens, odborná příručka
21. University of Minnesota Extension: Raising chickens for eggs, odborná příručka
22. MSD Veterinary Manual: Poisonings in poultry, veterinární příručka
23. MSD Veterinary Manual: Mineral deficiencies in poultry, veterinární příručka
24. EFSA: Dietary exposure assessment to Alternaria toxins in the European population, EFSA Journal, 2016, vědecká zpráva
25. Wang K., Zhao H.: Birds generally carry a small repertoire of bitter taste receptor genes, Genome Biology and Evolution, 2015, recenzovaný článek
26. Behrens M., Korsching S. I., Meyerhof W.: Tuning properties of avian and frog bitter taste receptors dynamically fit gene repertoire sizes, Molecular Biology and Evolution, 2014, recenzovaný článek
27. Cheled-Shoval S. a kol.: From cell to beak: in-vitro and in-vivo characterization of chicken bitter taste thresholds, Molecules, 2017, recenzovaný článek
28. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu, článek 11, právní předpis
29. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011, příloha I (definice kuchyňských odpadů), právní předpis
30. Státní veterinární správa ČR: Vedlejší produkty živočišného původu a kuchyňské odpady, odborná prezentace, 2017
31. Evropská komise: Pokyny pro použití potravin, které již nejsou určeny k lidské spotřebě, jako krmiv, 2018, úřední sdělení

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu veterinárního lékaře. Při podezření na otravu, přehřátí nebo zdravotní potíže slepic se obraťte na veterináře.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet