733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Mohou slepice jíst rýži a těstoviny? Výživa, pověry, arzen a zákon

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z veterinárních příruček, databází složení potravin a krmiv, recenzovaných pokusů s rýží a těstovinami v krmivu drůbeže, z hodnocení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin a z evropských i českých předpisů. Nenahrazuje radu veterinárního lékaře ani výklad úřadu.

1. Rýže a těstoviny pro slepice v kostce

2. Co je v rýži a těstovinách

Abychom mohli rozhodnout, jestli se rýže a těstoviny hodí do krmiva, musíme nejdřív vědět, co v nich vlastně je. Nejpřesnější čísla pro hotové jídlo dává americká databáze složení potravin USDA FoodData Central, pro suchou rýži jako krmivo pak mezinárodní databáze krmiv Feedipedia, kterou provozuje FAO spolu s francouzskými výzkumnými ústavy.

Vařená rýže a vařené těstoviny

Zdroj: USDA FoodData Central, záznamy pro bílou dlouhozrnnou rýži vařenou (FDC 168878) a těstoviny vařené bez soli a se solí (FDC 169737 a 172014).

Z tabulky jsou vidět tři věci. První: dvě třetiny vařené rýže a skoro dvě třetiny vařených těstovin tvoří voda. Slepice, která sní 100 g vařené rýže, dostane jen kolem 32 g sušiny. Druhá: zbytek je hlavně škrob. Třetí: vápníku je v obou potravinách tak málo, že pro snášející slepici prakticky nehraje roli.

Suchá rýže jako krmivo

Databáze Feedipedia popisuje lámanou a loupanou rýži, tedy úlomky zrn, které vznikají při mletí a jsou nejvýš čtvrtinové délky celého zrna. V sušině uvádí průměrně kolem 9 % bílkoviny, asi 85 % škrobu, necelá 2 % tuku a 1,6 % hrubé vlákniny. Vápníku je jen asi 0,5 g na kilogram sušiny a fosforu asi 2,8 g. Metabolizovatelná energie pro kohoutky vychází na zhruba 16,1 MJ na kilogram sušiny, což je hodnota srovnatelná s kukuřicí.

Lámaná rýže je tedy z pohledu výživáře energetické krmivo, podobně jako kukuřice nebo pšenice. Neobsahuje nic škodlivého, ale ani nic, co by slepici dodalo bílkovinu, vápník nebo vitamíny ve větším množství.

Těstoviny jako krmivo

Těstoviny se vyrábějí hlavně z pšeničné krupice, případně s vejci. Brazilská studie o odpadu z výroby těstovin z roku 2020 uvádí u analyzovaného vzorku 10,5 % hrubé bílkoviny při 88,6 % sušiny a z literatury přebírá metabolizovatelnou energii asi 3 543 kcal na kilogram. Autoři zmiňují i to, že škrob v těstovinách je díky sušení za vysokých teplot zčásti mazovatělý, což může zlepšovat jeho stravitelnost.

3. Co nosnice potřebuje

Veterinární příručka MSD (Merck) přebírá tabulky výživových potřeb nosnic podle amerického NRC. Potřeba se v nich vyjadřuje jako procento v krmivu a mění se podle toho, kolik krmiva slepice denně sežere.

Sodíku potřebuje nosnice podle stejné tabulky jen 0,15 % krmiva. Oregon State University ve své příručce pro drobné chovatele uvádí, že krmiva pro nosnice mají kolem 16 % bílkoviny a 3 až 4 % vápníku. Cornell University počítá s denním příjmem vápníku kolem 4,2 g a se spotřebou krmiva zhruba 113 až 150 g na slepici a den.

Porovnání je jednoznačné. Vařená rýže má v čerstvém stavu kolem 2,7 % bílkoviny, v sušině kolem 8,5 %. Vápníku má v sušině asi 0,03 %. Nosnice přitom potřebuje v krmivu kolem 3,6 % vápníku, tedy více než stokrát víc. Rýže ani těstoviny proto nesplní žádnou z hlavních potřeb snášející slepice kromě energie.

Podrobně se skladbě krmné dávky věnuje náš článek Čím krmit slepice a o doplňcích píšeme v článku Vitamíny a doplňky pro slepice. Tady se soustředíme jen na to, co se v dávce změní, když do ní přidáte rýži nebo těstoviny.

4. Ředění krmné dávky

Univerzitní poradenské služby se v jednom shodují: kompletní krmná směs má tvořit naprostou většinu toho, co slepice sní, a všechno ostatní jen malý doplněk. University of Minnesota Extension i Cornell Cooperative Extension upozorňují, že přílišné množství pamlsků a zbytků snižuje příjem vyvážené směsi. Oregon State University připomíná, že každé jiné krmivo směs „naředí“.

Ředění funguje jednoduše. Slepice jí, dokud nepokryje potřebu energie. Když dostane hodně škrobu z rýže, nasytí se dřív a krmné směsi sní méně. S každým gramem směsi, který nesní, přijde o bílkovinu, vápník, fosfor, vitamíny a stopové prvky. Rýže a těstoviny přitom škrobu obsahují hodně, takže ředicí efekt je u nich silný.

Následky se neobjeví hned. Slepice nejdřív čerpá vápník z kostí, později může snášet vejce s tenčí skořápkou nebo snášku omezit. U bílkoviny se nedostatek projeví pomalejší snáškou, menšími vejci a horším přepeřováním. O tom, proč slepice přestávají snášet, máme samostatný článek Proč slepice nesnáší, tenké skořápky rozebíráme v článku Vejce bez skořápky.

5. Modelové výpočty pro jednu slepici

Pro výpočty použijeme nosnici, která sní 110 g krmné směsi denně. Podle tabulky MSD potřebuje směs s 16,4 % bílkoviny a 3,64 % vápníku. Denně tedy přijme kolem 18 g bílkoviny a 4 g vápníku. Hodnoty pro rýži a těstoviny bereme z databáze USDA.

Příklad 1: 50 g vařené rýže místo části směsi

Padesát gramů vařené rýže obsahuje kolem 16 g sušiny. Pokud slepice kvůli tomu sní asi o 16 g krmné směsi méně, přijde přibližně o 2,6 g bílkoviny a 0,58 g vápníku. Rýže jí za to vrátí jen 1,3 g bílkoviny a 5 mg vápníku. Bilance je minus 1,3 g bílkoviny, tedy asi 7 % denní potřeby, a minus asi 0,58 g vápníku, tedy zhruba 14 % denní potřeby.

Příklad 2: 50 g vařených těstovin

Padesát gramů vařených těstovin má asi 19 g sušiny. Když slepice sní o 19 g směsi méně, ztratí kolem 3,1 g bílkoviny a 0,69 g vápníku. Těstoviny vrátí asi 2,9 g bílkoviny a 3,5 mg vápníku. U bílkoviny je bilance skoro vyrovnaná, protože těstoviny jsou na tom s bílkovinou lépe než rýže. Kvalitou ale za směsí zaostávají, pšeničná bílkovina má málo lyzinu. U vápníku je ztráta stejná jako u rýže, asi šestina denní potřeby.

Příklad 3: hejno deseti slepic a půl hrnce rýže

Půl kila vařené rýže pro deset slepic je 50 g na slepici. Výpočet je tedy stejný jako v prvním příkladu. Hejno jako celek přijde za den zhruba o 13 g bílkoviny a skoro 6 g vápníku. Kdyby se to opakovalo každý den, chybělo by během týdne hejnu tolik vápníku, kolik slepice potřebuje zhruba na deset dní snášky.

Výpočty jsou zjednodušené. Předpokládají, že slepice sní o tolik méně směsi, kolik sušiny dostala z rýže. Ve skutečnosti se chování liší podle plemene, ročního období a toho, kolik toho slepice najde ve výběhu. Pro představu o řádech ale stačí.

6. Syrová rýže a pověra o „explodujících“ ptácích

Mezi chovateli i mimo ně koluje představa, že syrová rýže v ptačím žaludku nabobtná a pták pak uhyne nebo dokonce „praskne“. Kvůli ní se v minulosti na svatbách přestávalo házet rýží. Pověra se ale experimentálně nepotvrdila.

Profesor biologie James Krupa z University of Kentucky na jaře 2002 se svými studenty vyzkoušel, jak moc různá zrna nabobtnají. Instantní bílá a hnědá rýže zvětšila objem 2,4 až 2,7krát, nejvíc ze všech zkoušených zrn. Pak krmil 60 hrdliček a holubů jeden den jen instantní rýží a vodou. Žádný pták se nezadusil, nepraskl ani nejevil známky potíží.

Vysvětlení je v trávení ptáků. Slepice zrno nejdřív uloží do volete, kde se postupně provlhčuje, a pak putuje přes žláznatý žaludek do svalnatého žaludku, kde ho rozdrtí silné svaly za pomoci kamínků. Zrna obilí, která nabobtnají podobně jako rýže, jsou přitom základem krmení drůbeže odjakživa. Lámaná rýže se ve světě v krmných směsích pro drůbež používá běžně a databáze Feedipedia ji řadí mezi plnohodnotné náhrady kukuřice.

Syrová rýže tedy slepici neroztrhne. Pro slepici je dokonce přirozenější než rýže vařená: je suchá, nekazí se a slepice ji zpracuje stejně jako jiné zrno. Výživově je na tom stejně jako vařená, jen nemá přidanou vodu. Platí pro ni tedy totéž pravidlo o ředění krmné dávky.

A syrové těstoviny?

Suché těstoviny jsou z pohledu slepice tvrdý obilný výrobek. V pokusech se odpad z výroby těstovin do krmiva přidával namletý. Velké kusy, například celé špagety nebo velké mušle, slepice spíš rozklovává. Pro malá kuřata se tvrdé kusy nehodí vůbec.

7. Co ukázaly pokusy s rýží v krmivu

Rýže je v Asii a Jižní Americe levné krmivo, a proto o ní existuje řada pokusů. Jejich výsledky jsou zajímavé, ale je potřeba je správně číst: rýže v nich vždy nahrazovala kukuřici v pečlivě sestavené krmné směsi, ne krmnou směs jako celek.

Nosnice Hy-Line Brown v Koreji

Korejský tým Kim, Park a Kang v roce 2016 krmil 200 hnědých nosnic ve věku 25 týdnů osm týdnů směsí, kde rýže nebo hnědá rýže nahrazovala kukuřici v podílu 15 nebo 30 %. Spotřeba krmiva, hmotnost vajec ani pevnost skořápky se nezměnily. Snáška byla ve skupinách s hnědou rýží dokonce vyšší. Autoři uzavírají, že rýže může kukuřici jako energetické krmivo plně nahradit, pokud je zbytek směsi správně vyvážený.

Snáškové křepelky v Brazílii

Pereira a kolektiv v roce 2016 nahrazovali kukuřici lámanou rýží u snáškových křepelek japonských v podílu 0, 25, 50, 75 a 100 %. Užitkovost, podíl žloutku, měrná hmotnost vajec ani Haughovy jednotky se statisticky nelišily. Jediné, co se se stoupajícím podílem rýže zhoršovalo, byla barva žloutku.

Brojleři

Feedipedia shrnuje, že u brojlerů nezhoršilo užitkovost ani 40 až 45 % lámané rýže v krmivu a některé práce popisují úplnou náhradu kukuřice. Íránská práce Rezaei a kol. z roku 2006 uvádí, že lámaná rýže tvoří 40 až 80 g na kilogram neloupané rýže a obsahuje 100 až 110 g bílkoviny na kilogram.

Proč to neznamená, že můžete krmit rýží z hrnce

Ve všech pokusech rýže nahrazovala jiný škrobový zdroj a odborníci ke směsi dopočítali bílkovinu, aminokyseliny, vápník, fosfor, vitamíny a minerály. Když chovatel přidá rýži navíc ke krmné směsi, dělá něco úplně jiného: nemění jedno obilí za druhé, ale ředí celou vyváženou směs. Výsledky pokusů proto říkají „rýže je dobré energetické krmivo“, ne „rýže může nahradit krmnou směs“.

8. Co ukázaly pokusy s těstovinami

Těstovinářský průmysl produkuje zlomky, prach a vadné výrobky, které se dají použít jako krmivo. Brazilská studie publikovaná v roce 2020 v časopise Anais da Academia Brasileira de Ciências zkoušela mouku z odpadu výroby těstovin u 450 masných křepelek. Podíl byl 0, 10, 20, 30 a 40 % krmiva.

V prvních třech týdnech vyšel optimální podíl pro přírůstek kolem 21 % a pro konverzi krmiva kolem 23 %. Za celých 42 dní se spotřeba, přírůstek ani konverze mezi skupinami nelišily. Výtěžnost jatečného těla se nezměnila a podíl břišního tuku s rostoucím podílem těstovin klesal. Náklady na krmivo se snížily. Autoři uzavírají, že až 40 % mouky z těstovin lze zařadit bez ztráty užitkovosti.

I tady platí stejné upozornění jako u rýže. Těstoviny nahrazovaly kukuřici v kompletně dopočítané směsi. Šlo navíc o suchý průmyslový odpad z výroby, ne o vařené zbytky z kuchyně. U nosnic tento typ pokusu v dostupné literatuře chybí, výsledky na masných křepelkách nelze automaticky přenést na snášku.

9. Barva žloutku: proč rýže bledí

Barva žloutku závisí na tom, kolik žlutých a oranžových barviv slepice přijme. Kukuřice je obsahuje, rýže prakticky ne. Feedipedia proto výslovně upozorňuje, že u nosnic krmených lámanou rýží byl žloutek méně žlutý a při sestavování směsi je potřeba to zohlednit.

Brazilské křepelky to potvrdily číslem. Barva žloutku klesala lineárně s podílem rýže, rovnice autorů předpovídá při úplné náhradě kukuřice pokles skóre barvy zhruba o tři body na stupnici. Korejský pokus s hnědými nosnicemi naopak našel u kukuřičné skupiny barvu nižší, což ukazuje, že výsledek závisí i na tom, jaká barviva měla zbylá směs. Pro domácího chovatele z toho plyne jednoduchá zkušenost: když slepice místo směsi spořádají hodně rýže nebo těstovin, žloutky mohou být světlejší.

Barva žloutku sama o sobě neříká nic o výživové hodnotě vejce. Je to ale dobrý signál, že se skladba krmení změnila. Více o barvě žloutků a kvalitě vajec najdete v článku Kolik vajec snese slepice.

10. Rýžové otruby a celozrnná rýže

Hnědá rýže má na rozdíl od bílé zachované otrubné vrstvy. Je o něco bohatší na tuk, vlákninu a fosfor. Korejský pokus ukázal, že hnědá rýže v krmivu nosnic fungovala stejně dobře jako bílá, v něčem i lépe.

Samotné rýžové otruby jsou jiné krmivo. Odborný portál amerických univerzitních extension služeb uvádí, že obsahují kolem 13,5 % bílkoviny, 5,9 % tuku, 13 % vlákniny a 11 % popelovin. Fosforu mají 1,7 %, ale využitelného jen 0,24 %, zbytek je vázaný ve fytátu. Otruby navíc snadno žluknou a obsahují inhibitor trypsinu. Proto se u brojlerů doporučuje nepřekračovat 10 až 20 % krmiva, u nosnic jsou možné o něco vyšší podíly.

Pro domácí chov z toho nevyplývá žádná zvláštní výhoda celozrnné rýže. Je to stále hlavně energetické krmivo bez vápníku. Rýžové otruby v kuchyni běžně nemáme, a kdyby, staré a zatuchlé do krmiva nepatří.

11. Arzen v rýži: týká se to slepic?

Rýže přijímá z půdy a zavlažovací vody víc arzenu než jiné plodiny, protože roste na zaplavených polích. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) ve zprávě z roku 2021 uvedl průměrný obsah anorganického arzenu kolem 74 až 79 µg/kg v bílé rýži a kolem 128 až 131 µg/kg v hnědé rýži. Rýžové chlebíčky a oplatky měly kolem 146 µg/kg.

Pro lidi úřad v roce 2024 dospěl k závěru, že expozice anorganickému arzenu z potravin je zdravotně znepokojivá. Rakouská agentura AGES připomíná, že EU stanovila limity pro rýži a rýžové výrobky nařízením (EU) 2023/915 a že propláchnutí rýže a slití přebytečné vody po vaření obsah arzenu snižuje.

Co to znamená pro slepice

Pro krmiva platí směrnice 2002/32/ES o nežádoucích látkách. Maximální obsah celkového arzenu v krmných surovinách je obecně 2 mg/kg při 12 % vlhkosti, stejně tak v kompletních krmivech. Bílá rýže s obsahem kolem 0,08 mg/kg je tedy zhruba pětadvacetkrát pod tímto limitem. I kdyby slepice jedly rýži každý den, z hlediska arzenu by nepřekročily hodnoty povolené pro krmiva.

EFSA navíc uvádí, že potraviny živočišného původu obsahují málo anorganického arzenu, protože zvířata ho v těle přeměňují a vylučují hlavně močí. Ze šesti vzorků vajec analyzovaných na anorganický arzen nebyl žádný nad mezí stanovitelnosti. Arzen v rýži tedy není dobrý důvod, proč slepicím rýži nedávat. Dobrým důvodem je výživa a zákon.

12. Sůl, omáčky a přílohy

Rýže a těstoviny se v kuchyni většinou vaří ve slané vodě. USDA uvádí u těstovin vařených se solí 131 mg sodíku na 100 g, zatímco bez soli jen 1 mg. Samotná osolená příloha je tedy jiná potravina než neosolená.

Nosnice potřebuje podle tabulky MSD 0,15 % sodíku v krmivu. Při spotřebě 110 g směsi to dělá asi 165 mg sodíku denně, a ten už je v krmné směsi obsažen. Sto gramů osolených těstovin přidá dalších 131 mg, tedy skoro osm desetin denní potřeby navíc. Samo o sobě to slepici neotráví, pokud má neomezený přístup k čisté vodě. Veterinární příručka MSD ale upozorňuje, že otravy solí u drůbeže vznikají právě kombinací nadbytku soli a omezeného přístupu k vodě, například když napáječka zamrzne.

Mnohem horší jsou zbytky jídel s omáčkou. Rizoto, těstoviny se sýrem, slaninou, smetanou nebo masovou omáčkou, smažená rýže s vejcem či kořenící směsi obsahují sůl, tuk a živočišné suroviny. Kromě výživových problémů jde o kuchyňský odpad s živočišnými složkami, který do krmení hospodářských zvířat výslovně nepatří.

13. Zkažená, plesnivá a dlouho stojící jídla

Vařená rýže a těstoviny obsahují hodně vody a škrobu. To je ideální prostředí pro bakterie a plísně. Jídlo, které stojí v teple na stole nebo v kurníku, se kazí rychle a zkažené zbytky do krmiva nepatří. Suchá rýže a suché těstoviny v uzavřeném obalu naopak vydrží dlouho.

Plíseň je u škrobových potravin zvlášť nebezpečná. Veterinární příručka MSD řadí drůbež mezi zvířata citlivá na mykotoxiny, tedy jedy, které plísně vytvářejí. Podle druhu toxinu mohou poškodit játra, imunitu, snášku a kvalitu skořápky. Mykotoxiny přitom nezmizí, ani když plesnivou část odříznete nebo jídlo znovu ohřejete. Plesnivé krmivo je navíc zdrojem spor plísně Aspergillus, které u drůbeže způsobují aspergilózu, onemocnění dýchacích cest.

Vařené zbytky se rychle kazí i přímo v kurníku nebo výběhu. Co slepice nesní během krátké doby, přitahuje mouchy, hlodavce i volně žijící ptáky. Hlodavci a ptáci mohou do chovu zanést nákazy, takže zbytky jídel ve výběhu jsou i otázkou biologické bezpečnosti.

Podrobně se plísním v krmivu věnujeme v článku o mykotoxinech, o hlodavcích píšeme v článku o ochraně slepic před predátory a potkany.

14. Co říká zákon o zbytcích z kuchyně

Pro mnoho chovatelů je to překvapení, ale zbytky jídel z kuchyně se hospodářským zvířatům v celé Evropské unii zkrmovat nesmějí. Česká Státní veterinární správa (SVS) zákaz opakovaně připomíná.

Evropské nařízení

Základem je nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu. Jeho článek 11 odst. 1 písm. b) zakazuje krmit hospodářská zvířata, s výjimkou kožešinových, kuchyňskými odpady nebo krmivy, která z nich pocházejí nebo je obsahují.

Podle článku 3 nařízení je hospodářským zvířetem každé zvíře, které člověk chová, vykrmuje nebo rozmnožuje a využívá k produkci potravin, vlny, kožešin nebo peří. Slepice chované pro vejce nebo maso tuto definici splňují, i když jich máte jen pět na zahradě.

Výklad Státní veterinární správy

SVS v tiskové zprávě z července 2016 vysvětlila, že kuchyňským odpadem jsou veškeré zbytky potravin včetně použitého oleje z restaurací, jídelen a kuchyní, včetně kuchyní v domácnostech. Takový odpad lze využít v bioplynové stanici, kompostárně, jako krmivo pro kožešinová zvířata nebo ho spálit. Za porušení podle tehdejšího sdělení SVS hrozila fyzickým osobám pokuta až 20 000 Kč a právnickým osobám až 1 000 000 Kč (stav k roku 2016).

Prezentace SVS z roku 2017 zařazuje kuchyňské odpady do kategorie 3 vedlejších produktů a uvádí, že hospodářským zvířatům kromě kožešinových je zakázáno je zkrmovat. U čistě rostlinných zbytků, které nepřišly do styku s živočišnými produkty, nechává prezentace otázku praxe otevřenou. Výklad pro čistě rostlinné zbytky tedy není zcela jednoznačný, ale vařená rýže nebo těstoviny ze společného hrnce v domácí kuchyni se do kategorie kuchyňského odpadu dostávají snadno.

Podobný zákaz platí i ve Spojeném království. Ministerstvo zemědělství Severního Irska (DAERA) vydalo samostatné pokyny k zákazu krmení zbytky z kuchyně u drůbeže a dalších hospodářských zvířat chovaných jako mazlíčci.

Proč je zákaz tak přísný

Zákaz vznikl kvůli velkým nákazám, které se mohou šířit potravou se živočišnými složkami. U prasat je typickým příkladem africký mor prasat a nařízení SVS o mimořádných opatřeních z roku 2018 zkrmování kuchyňských odpadů prasatům výslovně zakazovalo. U drůbeže je logika stejná: v kuchyni se rýže i těstoviny potkávají s masem, vejci a máslem, a zbytky se snadno smíchají.

15. Kdy je rýže nebo těstovina legální krmivo

Evropská komise vydala v roce 2018 pokyny k používání potravin, které už nejsou určeny k lidské spotřebě, jako krmiva. Tyto takzvané bývalé potraviny podle pokynů nezahrnují kuchyňské odpady. Mohou to být například výrobky z továrny nebo obchodu, které se nedostaly ke spotřebiteli. Katalog krmných surovin pro ně má položku „produkty pekárenského a těstárenského průmyslu“ (13.1.1), kam spadají právě i těstoviny. Kdo je však jako krmivo prodává nebo předává, stává se provozovatelem krmivářského podniku a musí splnit pravidla pro krmiva včetně registrace.

Pokyny dále uvádějí, že bývalé potraviny v obalu nelze krmit bez odstranění obalu a že potraviny se živočišnými složkami nelze přímo použít jako krmivo, dokud nesplní požadavky nařízení o vedlejších produktech živočišného původu. Vaječné těstoviny jsou tedy z tohoto pohledu složitější případ než těstoviny z pšeničné krupice bez vajec.

A co suchá rýže ze spíže? Nevařená rýže nebo těstoviny v originálním balení, které nikdy nebyly v kontaktu s jídlem na talíři, nejsou zbytkem jídla v obvyklém smyslu. Výslovný výklad SVS pro tuto situaci jsme ale nenašli. Nejbezpečnější je s ní zacházet jako s jakýmkoli jiným obilím: podávat jen výjimečně, malé množství a jen čistou, suchou a neplesnivou.

Obilí jako takovému a rozdílu mezi krmnou směsí a čistým zrním se věnuje náš článek Krmná směs nebo obilí.

16. Kuřata, kuřice a staré slepice

Kuřata

Kuřata rostou rychle a potřebují krmivo s vyšším obsahem bílkoviny než dospělé slepice. Každé ředění jejich směsi škrobem zpomaluje růst a vývoj. Rýže ani těstoviny proto do krmení kuřat nepatří. Tvrdé kusy suchých těstovin mohou malým kuřatům uvíznout v zobáku nebo voleti. Jak kuřata krmit podle věku, popisujeme v samostatném článku.

Kuřice před snáškou

Kuřice si před první snáškou budují zásobu vápníku v kostech a dorůstají. Nadbytek energie bez bílkoviny může podpořit ukládání tuku. Pro kuřice platí stejné pravidlo jako pro nosnice: krmná směs na prvním místě. Podrobnosti najdete v článku Kuřice před snáškou.

Staré slepice

Slepice po snášce nebo ve vysokém věku snášejí méně, a proto potřebují méně vápníku. Malé množství rýže pro ně představuje menší výživový problém. Platí ale stejné zákonné pravidlo i riziko zkázy. Škrobové pamlsky jim žádnou živinu navíc, kterou by potřebovaly, nedodají. Více v článku o starých slepicích.

17. Kachny, husy a křepelky

Kachny a husy jsou z pohledu evropského nařízení stejně hospodářská zvířata jako slepice, takže zákaz kuchyňských odpadů platí i pro ně. Lámaná rýže se ve světě běžně zkouší i v krmivu kachen, například u kachen pekingských. Pro vodní drůbež platí totéž, co pro slepice: rýže je energie, ne kompletní výživa.

U křepelek jsou výsledky pokusů nejbohatší. Snáškové křepelky snesly v pokusu i úplnou náhradu kukuřice lámanou rýží a masné křepelky až 40 % mouky z těstovin. Obojí ovšem v dopočítané směsi. Křepelky jsou malé a jejich denní spotřeba je nízká, takže i malá hrst rýže představuje velký podíl jejich dávky. O jejich chovu píšeme v článku Chov křepelek japonských.

18. Nejčastější chyby

• Rýže nebo těstoviny místo ranní dávky směsi. Slepice se nasytí škrobem a směs nedojí.
• Každodenní zbytky z oběda. Malá dávka se během týdnů sčítá a navíc jde o kuchyňský odpad.
• Těstoviny s omáčkou, sýrem nebo masem. Sůl, tuk a živočišné suroviny.
• Zbytky nechané ve výběhu přes noc. Kazí se, lákají hlodavce a volně žijící ptáky.
• Plesnivá nebo zatuchlá rýže. Riziko mykotoxinů a aspergilózy.
• Slané pamlsky v zimě. Když zamrzne napáječka, roste riziko otravy solí.
• Krmení kuřat rýží. Zpomaluje růst, kuřata potřebují víc bílkoviny.
• Víra, že syrová rýže zabíjí. Kvůli pověře se pak chovatelé obávají suché rýže, ale vařené zbytky podávají bez rozmyslu, přitom je to právě naopak.

19. Mýty a fakta

20. Kontrolní seznam

• Je krmítko s kompletní krmnou směsí plné?
• Je napáječka plná a nezamrzlá?
• Jde o suchou, čistou a neplesnivou rýži nebo těstoviny, ne o zbytek jídla?
• Je potravina bez soli, omáčky, sýra, masa a vajec?
• Je množství tak malé, že ho hejno sní během pár minut?
• Není hejno na vrcholu snášky nebo nejde o kuřata?
• Uklidíte nedojedené zbytky ještě týž den?
• Je k dispozici grit a zdroj vápníku, například ústřicové skořápky?

21. Slovníček pojmů

• Lámaná rýže: úlomky rýžových zrn, které vznikají při mletí, nejvýš čtvrtinové délky celého zrna.
• Sušina: to, co zbude po odpaření vody. Živiny se v krmivech srovnávají v sušině.
• Metabolizovatelná energie: energie, kterou zvíře z krmiva skutečně využije.
• Ředění krmné dávky: snížení koncentrace živin přidáním krmiva chudšího na živiny.
• Fytát: forma fosforu v rostlinách, kterou drůbež bez enzymů špatně využívá.
• Mykotoxiny: jedovaté látky tvořené plísněmi.
• Anorganický arzen: toxičtější forma arzenu, kterou rýže přijímá z půdy a vody.
• Kuchyňský odpad: zbytky potravin z kuchyní včetně domácností, podle nařízení (ES) č. 1069/2009.
• Bývalé potraviny: potraviny vyrobené pro lidi, které se už jako potraviny neprodají a mohou se za podmínek stát krmivem.
• Haughova jednotka: míra kvality bílku, používaná v pokusech s vejci.

22. Časté otázky o rýži a těstovinách pro slepice

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. USDA FoodData Central: Rice, white, long-grain, regular, enriched, cooked (FDC 168878), databáze složení potravin
2. USDA FoodData Central: Pasta, cooked, enriched, without added salt (FDC 169737), databáze složení potravin
3. USDA FoodData Central: Pasta, cooked, unenriched, with added salt (FDC 172014), databáze složení potravin
4. FAO, INRAE, CIRAD a AFZ: Feedipedia, datový list Broken rice and polished rice, odborná databáze krmiv
5. Kim C. H., Park S. B., Kang H. K.: Effects of Replacing Corn with Rice or Brown Rice on Laying Performance, Egg Quality, and Apparent Fecal Digestibility of Nutrient in Hy-Line Brown Laying Hens, Korean Journal of Poultry Science 43, 2016, recenzovaný článek
6. Pereira A. A. a kol.: Broken rice in feeds for laying Japanese quails, Semina: Ciências Agrárias 37, 2016, recenzovaný článek
7. Rezaei M., Fathi M. K., Kor A. K.: Use of broken rice in broiler diet, Proceedings of the British Society of Animal Science, 2006, odborný sborník
8. Pasta waste in the feeding of meat quail, Anais da Academia Brasileira de Ciências 92, 2020, recenzovaný článek
9. Poultry Extension (americké univerzitní extension služby): Feeding Rice Bran to Poultry, odborná příručka
10. Krupa J., University of Kentucky: pokus s krmením holubů a hrdliček instantní rýží, 2002, univerzitní experiment
11. EFSA, Arcella D., Cascio C., Gómez Ruiz J. Á.: Chronic dietary exposure to inorganic arsenic, EFSA Journal 19, 2021, vědecká zpráva
12. EFSA CONTAM Panel: Update of the risk assessment of inorganic arsenic in food, 2024, vědecké stanovisko
13. AGES (Rakouská agentura pro zdraví a bezpečnost potravin): Arsen, odborná informace
14. Nařízení Komise (EU) 2023/915 o maximálních limitech některých kontaminujících látek v potravinách, 2023, právní předpis EU
15. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech, příloha I, konsolidované znění, právní předpis EU
16. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu, články 3 a 11, 2009, právní předpis EU
17. Nařízení Komise (EU) č. 142/2011, kterým se provádí nařízení (ES) č. 1069/2009, 2011, právní předpis EU
18. Evropská komise: Pokyny pro použití potravin, které již nejsou určeny k lidské spotřebě, jako krmiv (2018/C 133/02), 2018, úřední pokyny
19. Státní veterinární správa ČR: Tisková zpráva o zákazu zkrmování odpadů z jídelen, 2016, sdělení úřadu
20. Státní veterinární správa ČR: Kuchyňské odpady a vybrané vedlejší produkty živočišného původu, 2017, odborná prezentace
21. Státní veterinární správa ČR: Nařízení o mimořádných veterinárních opatřeních proti africkému moru prasat, 2018, právní akt
22. DAERA (Ministerstvo zemědělství Severního Irska): Zákaz krmení zbytky z kuchyně u drůbeže a hospodářských zvířat chovaných jako mazlíčci, úřední pokyny
23. MSD Veterinary Manual: Nutritional Requirements of Poultry, veterinární příručka
24. MSD Veterinary Manual: Salt Toxicosis in Animals, veterinární příručka
25. MSD Veterinary Manual: Mycotoxicoses in Poultry, veterinární příručka
26. MSD Veterinary Manual: Aspergillosis in Poultry, veterinární příručka
27. Hermes J., Oregon State University (PNW Extension): How to Feed Your Laying Hens (PNW 477), odborná příručka
28. University of Minnesota Extension: Raising chickens for eggs, odborná příručka
29. Cornell Cooperative Extension: Tips and Tricks for Feeding Laying Hens, odborná příručka
30. Indian Journal of Animal Research: Economizing Duck Feed using Broken Rice for Meat Production in White Pekin Ducks, recenzovaný článek

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu veterinárního lékaře ani výklad příslušného úřadu. Při podezření na otravu nebo nemoc drůbeže se obraťte na veterináře, v otázkách krmení kuchyňskými odpady na místně příslušnou krajskou veterinární správu.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet