Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.

Přihlášeno, děkujeme.

Došlo k chybě, zkuste to prosím znovu.

Nemoci krůt: příznaky, prevence a kdy přivolat veterináře

Stručná odpověď
Krůty trpí hlavně střevními a dýchacími nemocemi, parazity a v některých chovech i bakteriálními infekcemi, jako je cholera drůbeže nebo erysipel. Většina nemocí začíná nenápadně: krůta se drží stranou, málo žere, má povadlá křídla nebo špinavý trus. Nejvíc ohrožená jsou krůťata do tří měsíců věku. Základ ochrany tvoří suché a čisté ustájení, karanténa nových ptáků, oddělení od slepic a rychlý kontakt s veterinářem, který určí diagnózu i léčbu.

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z přehledů Livestock Conservancy (Conservancy Turkey Manual), Merck Veterinary Manual, českých chovatelských a veterinárních informačních zdrojů a z informací Státní veterinární správy o ptačí chřipce. Léčbu a léky vždy určuje veterinář, konkrétní přípravky ani dávky zde neuvádíme.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Krůty jsou krásní a zvědaví ptáci, ale když onemocní, umí to před chovatelem dlouho skrývat. Pojďme si společně projít, jak poznat, že něco není v pořádku, které nemoci jsou nejčastější a kdy už nečekat a zavolat veterináři.

Obsah průvodce

Nemoci krůt v kostce
Jak poznat nemocnou krůtu
Denní obchůzka a kontrolní seznam
Které nemoci hrozí v jakém věku
Černohlavost: stručně
Kokcidióza: stručně
Dýchací nemoci a rhinotracheitida krůt
Mykoplazmózy: sinusitida a synovitida
Aspergilóza (plísňový zánět plic)
Cholera drůbeže
Erysipel (růže)
Salmonelózy a pulorová nemoc
Ptačí chřipka a newcastleská choroba
Vnitřní parazité: hlísty a tasemnice
Vnější parazité: všenky a roztoči
Neštovice drůbeže
Poranění, kulhání a klování
Prevence a biologická bezpečnost
Karanténa a izolace nemocných
Kdy zavolat veterináře a co mu říct
Uhynulá krůta: co dělat
Mýty a fakta
Nejčastější chyby
Slovníček pojmů
Časté otázky (30 odpovědí)

1. Nemoci krůt v kostce

Krůta je silný a otužilý pták, ale mláďata jsou citlivá a dospělé krůty mají k mnoha chorobám stejné sklony jako slepice, často i těžší průběh. Tabulka shrnuje nejdůležitější body, podrobnosti najdete v dalších kapitolách.

Otázka	Krátká odpověď
Jaké jsou první znaky nemoci?	Apatie, odmítání krmiva, zježené peří, povadlá křídla, výtok z nozder nebo očí, změněný trus, kulhání.
Které věkové skupiny jsou nejohroženější?	Krůťata, zejména do 12 týdnů věku.
Nejobávanější střevní nemoc?	Histomonóza (černohlavost), pro kterou máme samostatný článek o bičivce krocaní.
Nejčastější nemoc mláďat?	Kokcidióza a průjmová onemocnění, u vlhkých ustájení také aspergilóza.
Může krůta dostat nemoc od slepic?	Ano, například histomonózu, parazity, některé bakteriální infekce a mykoplazmy.
Dá se většině nemocí předejít?	Do značné míry ano: suchá podestýlka, čistá voda, karanténa, oddělení věkových skupin a ohlídání škůdců.
Smím krůtu léčit sám?	Léčiva a antibiotika patří do rukou veterináře. Chovatel zajistí izolaci, teplo, sucho a čistou vodu.
Co když uhyne víc ptáků najednou?	Okamžitě volat veterináře. Náhlé hromadné úhyny mohou znamenat ptačí chřipku.
Kdy se obrátit na úřad?	Při zvýšených úhynech nebo podezření na nebezpečnou nákazu hlásí chovatel věc veterináři a krajské veterinární správě.

Nejspolehlivější prevence jsou nudné věci: suchá podestýlka, čistá voda, rozumný počet ptáků na ploše a pozorování každý den. Většina vážných problémů začíná tam, kde se jedna z těchto věcí zanedbá.

2. Jak poznat nemocnou krůtu

Zdravá krůta je čilá, zvědavá, má lesklé peří, oči otevřené a čisté, nozdry volné a pevný trus. Reaguje na chovatele, běhá za ostatními a ráda žere. České i zahraniční chovatelské přehledy se shodují, že obecné znaky nemoci jsou u většiny chorob podobné: apatie, nižší příjem krmiva, výtok z nozder nebo očí, kulhání a postupné hubnutí. Důležité je, že jednotlivé nemoci se od sebe podle pohledu odlišují jen obtížně, a proto je na stanovení diagnózy potřeba veterinář.

Chování

pták stojí stranou hejna, nemá zájem o okolí;
hlava je stažená mezi ramena, křídla visí;
pták dlouho stojí nebo sedí na jednom místě a nechce vstát;
zvýšená žízeň, nebo naopak odmítání vody;
pták se při sezení třese, hledá teplo (u mláďat se tísní u zdroje tepla).

Vzhled

zježené, matné peří, špinavé peří kolem kloaky;
změna barvy hlavy a výrůstků (světlejší při chudokrevnosti, tmavě modrá při některých nemocech);
otok pod okem nebo na hlavě, zalepené oči;
suché strupy na neopeřených místech;
hubnutí poznatelné hmatem na hrudní kosti.

Trus

Změna trusu je jedním z nejlepších ukazatelů. Normální trus krůt je tvarovaný, s bílou čepičkou močanu. Řídký, pěnivý, krvavý, žlutozelený nebo bílý lepkavý trus je signál. U mláďat může bílý trus ucpat kloaku a zabránit vyprazdňování.

Dýchání

Kýchání, chrčení, kašel, dýchání s otevřeným zobákem a natahování krku napovídají na nemoc dýchacích cest nebo parazity v průdušnici. Vrátíme se k nim v dalších kapitolách.

Krůty umí nemoc maskovat. Jakmile je nemoc vidět, bývá často pokročilá. Proto každodenní obchůzka a všímání si drobností rozhoduje o tom, zda se podaří zachránit hejno.

3. Denní obchůzka a kontrolní seznam

Chovatelské přehledy doporučují sledovat ptáky několikrát denně, aby se včas odhalilo abnormální chování. Zároveň platí, že přenašeči mohou vylučovat původce nemocí v období stresu, takže klidný denní režim a šetrné zacházení pomáhají hejno stabilizovat.

Ranní obchůzka krok za krokem

Zkontrolujte, zda jsou všichni ptáci na nohou a reagují při otevření kurníku.
Prohlédněte podestýlku: zda není vlhká, zatuchlá nebo plesnivá.
Zkontrolujte krmivo a vodu. Napáječky umyjte, doplňte čerstvou vodu.
Všimněte si trusu pod bidly i na zemi, hlavně jeho barvy a konzistence.
Spočítejte ptáky a zapište úhyny nebo vyřazení.
Vizuálně zkontrolujte mláďata pod zdrojem tepla: rovnoměrné rozložení znamená správnou teplotu, shluky u zdroje značí chlad.

Týdenní kontrola

prohlídka několika ptáků zblízka: oči, nozdry, nohy, kůže pod peřím;
kontrola stavu těla hmatem na prsní kosti;
kontrola kurníku z hlediska děr, průvanu, vlhkosti a škůdců;
zápis do chovatelského deníku.

Čak radí

Já si vedu deník, i když jen krátký. Pár řádků denně, třeba kolik ptáků žere, jak vypadá trus a zda někdo kašle. Až bude potřeba zavolat veterináře, budete mu moct říct přesně, co se kdy dělo, a to hodně pomůže.

4. Které nemoci hrozí v jakém věku

Vnímavost vůči chorobám se s věkem mění. Podle manuálu Livestock Conservancy se dají rizika přibližně rozdělit takto.

Věk	Typická rizika	Poznámka
Čerstvě vylíhlá až 2 týdny	Zánět pupku, paratyfus	Vliv má původ násadových vajec a hygiena líhně.
3 až 8 týdnů	Hexamitóza (největší ztráty), aspergilóza (od 5 dnů do 8 týdnů)	Vlhko, chlad, plesnivá podestýlka.
Do 12 týdnů	Černohlavost s vysokými ztrátami	Mláďata držet mimo slepice a staré výběhy.
Mladí ptáci obecně	Kokcidióza, hlístice, newcastleská choroba	Imunita se teprve rozvíjí.
Od 6 týdnů	Cholera drůbeže	Může postihnout i dospělé krůty.
Kolem 10 až 12 týdnů	Systémová forma synovitidy	Kulhání, oteklé klouby.
Dospělí samci	Erysipel po poranění při soubojích	Oddělení bojovných samců.

České zdroje navíc upozorňují, že krůťata jsou citlivá v době přepeřování, přibližně ve 3 až 5 týdnech, a okolo 9. týdne, kdy jim začínají růst výrůstky na hlavě. V těchto obdobích je potřeba hlídat teplo, sucho a kvalitu krmiva. Podrobnosti o péči o mláďata najdete v našich článcích o krůťatech a o krmení krůt.

5. Černohlavost: stručně

Černohlavost (histomonóza) je střevní a jaterní nemoc, kterou způsobuje prvok Histomonas meleagridis. Jde o nejobávanější nemoc krůt, a proto má samostatný článek Bičivka krocaní. Zde jen to nejdůležitější: úhyny mohou podle českých zdrojů dosáhnout až 50 %, zejména u mláďat do tří měsíců, a nákaza se šíří přes zamořenou půdu a střevního červa slepic. Typické jsou žlutý, zapáchající, někdy pěnivý trus, apatie, povadlá křídla a v pozdním stadiu tmavá hlava. Zbarvení hlavy ale není spolehlivé. Prevence stojí na oddělení krůt od slepic, oddělení věkových skupin, čisté půdě a odčervení podle veterináře.

6. Kokcidióza: stručně

Kokcidióza je střevní onemocnění způsobené jednobuněčnými parazity rodu Eimeria. Krůty jsou podle manuálu Livestock Conservancy vnímavé k sedmi druhům, z nichž jen tři jsou skutečně nebezpečné. Nemoc se týká hlavně mladých ptáků, než se jim rozvine imunita. Příznaky: slabost, povadlá křídla, zježené peří, hlava stažená mezi ramena a světle hnědý hlenovitý, často krvavý a zapáchající průjem. Oocysty (odolná stadia parazita) se vylučují trusem a odolávají většině dezinfekčních prostředků. Přenášejí se na botách, přepravkách, nářadí i domácích zvířatech.

Základ prevence je odstranit vlhká místa a mokrou podestýlku. Existují vakcíny a veterinář může u vážných případů zvolit krmný doplněk s kokcidiostatiky, ale dávky a přípravky určuje jen on. Podrobnosti o kokcidióze u slepic najdete v samostatném článku Kokcidióza.

7. Dýchací nemoci a rhinotracheitida krůt

Dýchací potíže jsou u krůt velmi časté. Důvodů je víc: prach, čpavek ze špatné podestýlky, průvan, plísně, viry i bakterie. Často se několik příčin sčítá.

Rhinotracheitida krůt (aMPV)

Rhinotracheitida je virové onemocnění horních cest dýchacích. Původcem je ptačí metapneumovirus (dříve nazývaný pneumovirus). Podle Merck Veterinary Manual jsou hlavními hostiteli kura i krůta, příznaky mohou ale mít i bažanti, kachny pižmové a perličky.

U mladých krůt se objevuje čirý výtok z očí a nozder, pěnivé oči a zánět spojivek. Později se výtok zakalí, nozdry se ucpou a může otéct oblast pod okem (infraorbitální dutina). Ptáci kýchají, kašlou, chrčí, jsou apatičtí a špatně žerou. Inkubační doba je 3 až 7 dní. Nemocnost může dosáhnout 100 %, úhyny se podle věku, kondice hejna a následných infekcí pohybují od 1 do 50 %. Silní ptáci bez druhotných infekcí se obvykle zotaví za 7 až 10 dní.

Virus se šíří rychle, přímým kontaktem nebo kontaminovaným materiálem, nejspíše i vzduchem. Skutečné ztráty často způsobují až bakterie, které virus doprovázejí: například Bordetella avium, Ornithobacterium rhinotracheale, mykoplazmy nebo E. coli. Ty vedou k zánětům vzdušných vaků, osrdečníku a plic.

Specifická protivirová léčba neexistuje. Veterinář může při bakteriálních komplikacích nasadit antimikrobiální léčbu, která podle Merck manuálu dokáže závažnost onemocnění zmírnit. Existují živé i inaktivované vakcíny, ale v malochovech se využívají zřídka. Zásadní roli hraje větrání, hustota ptáků, teplota a kvalita podestýlky.

Jak od sebe dýchací nemoci odlišit

Podle Merck manuálu může aMPV připomínat newcastleskou chorobu, infekční bronchitidu, ptačí chřipku a bakteriální či mykoplazmové infekce. Žádná z nich se nedá spolehlivě rozeznat pohledem. Proto: při dýchacích potížích několika ptáků najednou volejte veterináře a vzorky nechte vyšetřit.

Virus rhinotracheitidy ptáci vylučují jen několik dní, ale v prostředí se drží déle. Vyléčené hejno se proto může během jednoho výkrmu nakazit znovu.

Co doma zlepšit

větrat bez průvanu, aby se z ustájení odváděla vlhkost a čpavek;
nenechávat hustotu osazení vyšší, než odpovídá doporučením (viz článek Ustájení krůt);
vyměnit mokrou podestýlku a udržovat suchou;
nemocné ptáky izolovat v teple a klidu;
k nemocným vstupovat až po zdravých a po obsluze si převléknout nebo umýt boty.

8. Mykoplazmózy: sinusitida a synovitida

Mykoplazmy jsou drobné bakterie bez buněčné stěny, které dlouhodobě přetrvávají v hejnu. Pro krůty jsou důležité dva druhy.

Infekční zánět dutin (Mycoplasma gallisepticum)

Typický je měkký otok pod okem (zánět infraorbitální dutiny), který se může s časem zatvrdit. Oči se mohou zavřít nebo být poškozeny. Na začátku bývá kašel, kýchání a řídký nosní výtok, u postižení dolních cest také dýchavičnost. Nákaza se šíří kontaktem s nemocnými ptáky nebo kontaminovanými předměty a přenáší se i z nakažených nosnic do vajec. Vyléčení ptáci zůstávají nosiči. Diagnóza se opírá o krevní vyšetření.

Synovitida (Mycoplasma synoviae)

Systémová forma se podle manuálu Livestock Conservancy obvykle objeví kolem 10. až 12. týdne věku. Krůty kulhají, jsou apatické, neradi se hýbou, mají oteklé klouby (hlezna, křídla, nohy) s žlutou krémovou tekutinou, puchýře na prsou a špatně rostou. Nákaza se přenáší hlavně z nosnice na vejce, ale také mezi ptáky. Nakažení ptáci zůstávají nosiči celý život. Žádný lék původce nevyhubí a účinná vakcína není.

Prevence

Kupujte mláďata od chovatelů s doloženě zdravým chovem, ideálně ze stád testovaných na mykoplazmy. V domácím chovu je to nejdůležitější pravidlo, protože nákaza vstupuje nejčastěji nákupem nových ptáků a násadových vajec. Nakažené hejno vyžaduje rozhodnutí společně s veterinářem.

9. Aspergilóza (plísňový zánět plic)

Aspergilóza se u mláďat nazývá „pneumonie z líhně“ nebo „z podestýlky“. Původcem je nejčastěji plíseň Aspergillus fumigatus, jejíž spóry ptáci vdechují. Podle manuálu Livestock Conservancy je nejčastější u krůťat od 5 dnů do 8 týdnů věku, ale může se objevit i později.

Příznaky: zrychlené, namáhavé dýchání, otevřený zobák, slabost, vyhublost.
Nálezy při pitvě: žluté nebo šedé uzlíky v plicích a vzdušných vacích, někdy i v dutině ústní, průdušnici, očích či mozku.
Zdroje: spóry jsou téměř v každé podestýlce a rostou při teplotě kolem 21 °C a více. Rizikem je vlhká podestýlka, plesnivé krmivo a prach.

Praktický lék neexistuje. Nemocné ptáky vyřazujeme, zdroj odstraníme, silně zasažené podestýlky vyměníme a omezíme prašnost. Zdroj doporučuje vyhnout se podestýlce s vysokým podílem kůry nebo takové, která už dříve zvlhla. Spóry mohou ohrozit i člověka, zejména s oslabenou imunitou, proto při práci s plesnivou podestýlkou noste respirátor.

Plesnivé krmivo nebo podestýlka není kosmetická vada. Plísně dokážou způsobit smrtelný zápal plic a produkují toxiny. Krmivo, které páchne zatuchlinou nebo je hrudkovité, nepodávejte.

10. Cholera drůbeže

Cholera drůbeže je bakteriální onemocnění vyvolané bakterií Pasteurella multocida. Postihuje ptáky obvykle starší než šest týdnů. Může se rozvinout velmi rychle, a to i tak, že první, co chovatel zjistí, jsou náhle uhynulé krůty.

Příznaky

náhlé úhyny, často silných ptáků;
horečka, ospalost, zvýšený příjem vody a snížený příjem krmiva;
tmavě modrá hlava a neopeřená místa;
vnitřní krvácení;
chronická forma: záněty kloubů, nosu a mozku, které přicházejí po akutní fázi.

Šíření

Infekční trus a tělní výměšky, kontaminované krmivo, voda a vybavení. Za možné přenašeče se podle manuálu považují divocí ptáci, predátoři a domácí kočky, zejména u krůt na volném výběhu. Bakterie přežívají v půdě a podestýlce měsíce, ale ničí je dezinfekce, vysychání a přímé sluneční světlo.

Postup

Při náhlých úhynech zavolejte veterináře a uhynulého ptáka nechte vyšetřit. Preventivně: hubení hlodavců, zabránění přístupu predátorů a divokých ptáků, dezinfekce a vysušení zasažených ploch. Na problémových farmách se v některých zemích používá vakcinace, v malochovu ale o jejím smyslu rozhoduje veterinář.

11. Erysipel (růže)

Erysipel způsobuje bakterie Erysipelothrix, která pronikne do těla poraněním kůže nebo sliznice. Ohroženi jsou hlavně samci, u kterých vznikají rány při soubojích. Bakterie vydrží v půdě, zvláště zásadité, a odolává řadě dezinfekčních prostředků.

Příznaky: ospalost, svěšená držení těla, síře zbarvený trus, tmavě modrá hlava, výtok z nozder, otok výrůstku nad zobákem, mírná horečka a kulhání.
Prevence: rozumné skupiny samců, aby se omezily souboje; zbytečně nemíchat cizí jedince; péče o rány. Vakcinace je volbou v oblastech, kde se choroba opakuje, a vakcinovaní ptáci mohou být stále nosiči.
Bezpečnost člověka: bakterie se může dostat i na člověka, proto při manipulaci s nemocnými ptáky používejte gumové rukavice a po práci si ruce důkladně umyjte.

Léčbu určuje veterinář. Manuál zmiňuje, že na původce zabírají některá běžná antibiotika, jejich volba a dávkování ale patří výhradně veterináři.

Čak radí

Samci krůt si během toku umějí pěkně naběhnout. Pokud vidíte krvavá zranění, oddělte poraněného ptáka, dokud rána nezhojí. Nejen kvůli erysipelu, ale i proto, že krvavé místo ostatní zvědavě klují.

12. Salmonelózy a pulorová nemoc

Salmonelové infekce jsou pro chovatele důležité ze dvou důvodů: ohrožují mláďata a některé typy se přenášejí i na lidi.

Paratyfus (salmonelóza)

U mladých krůťat se objevuje lepkavý bílý průjem, který zaschne na kloace a zabrání vyprazdňování. Kromě toho ztráta chuti k žrádlu a nevstřebaný žloutek. Úhyny mláďat mohou být vysoké, starší ptáci mívají jen občasný průjem, nebo žádné příznaky. Nákaza se šíří vejci, trusem a při špatné biologické bezpečnosti. Roznášet ji mohou lidé, hlodavci, domácí zvířata i divocí ptáci. Nemocné ptáky okamžitě izolujeme nebo vyřadíme, léčbu řeší veterinář.

Pulorová nemoc (Salmonella pullorum)

Mláďata jsou skleslá, tísní se u zdroje tepla, slabá, špatně žerou a mají bílý průjem. U dospělých se nemoc může stát chronickou. Přenáší se prachovým peřím, skořápkami a výměšky a v nedezinfikovaných prostorách přežívá až rok. Základem prevence je pořizování mláďat z prověřených chovů a dezinfekce líhní a odchoven mezi turnusy.

Salmonely a člověk

Salmonely mohou přejít na lidi. Po každém kontaktu s ptáky, trusem, podestýlkou a vejci si umyjte ruce a děti nenechávejte krůty líbat. Mytí rukou je tou nejlevnější prevencí. Obecně k tématu syrových vajec a salmonely odkazujeme na článek Syrová vejce a salmonela.

13. Ptačí chřipka a newcastleská choroba

Obě nemoci patří mezi nebezpečné nákazy drůbeže, jejichž řešení vždy zahrnuje státní veterinární správu.

Ptačí chřipka

Ptačí chřipku vyvolává virus, který postihuje téměř všechny ptáky, a krůty jsou podle manuálu Livestock Conservancy mezi nejcitlivějšími. Mírné formy dávají apatii, dýchací příznaky a průjem, akutní formy otok hlavy, namodralou kůži, dehydrataci, dýchací potíže, krvácení v celém těle a vysoké úhyny.

Státní veterinární správa popisuje, že se choroba projevuje především náhlými úhyny velkého množství zvířat. U nosnic může klesnout snáška a objevit se změny skořápek, hřebínek a lalůčky mohou zmodrat, případně krvácet, přichází vodnatý průjem a velká žízeň. Ptáci se nechtějí hýbat a v polokómatu může být hlava zakloněna na záda. Úhyn může dosáhnout 50 až 100 %. Šíří se kontaminovanými lidmi, vozidly, vybavením, trusem, krmivem a vodou, významnou roli hraje kontakt na trzích a burzách a s divokými vodními ptáky.

Podle SVS se proti této nákaze neočkuje a postižené hejno se likviduje. Podle přehledu SVS bylo v roce 2026 v ČR k dubnu až květnu potvrzeno devět ohnisek na drůbežích farmách a dvacet jedna v chovech chovaných ptáků (údaje ke stavu, který SVS na webu uváděla). Ochranná a pozorovací pásma vyhlašují krajské veterinární správy a zveřejňují je na úřední desce SVS.

Co dělat jako chovatel: sledujte aktuální nařízení pro svůj kraj, dodržujte biologickou bezpečnost, omezte kontakt s divokými ptáky, a pokud dojde ke zvýšeným úhynům nebo uhynulé ptáky najdete, hlaste to veterináři a krajské veterinární správě. Sami s uhynulými ptáky nemanipulujte holýma rukama.

Náhlé hromadné úhyny nikdy nepřičítejte „jedu“ nebo „predátorovi“, dokud to nevyloučí veterinář. U ptačí chřipky rozhoduje rychlé oznámení o to, zda se nákaza rozšíří dál.

Newcastleská choroba

Newcastleská choroba je virová nákaza, která je nejtěžší u mladých ptáků. Postihuje dýchací, nervovou i trávicí soustavu. Podrobně se jí věnuje náš článek Newcastleská choroba. Pro krůty platí totéž co pro slepice: žádný lék není, důležitá je prevence a hlášení.

14. Vnitřní parazité: hlísty a tasemnice

Vnitřní parazité krůty oslabují, brzdí růst a zhoršují využití krmiva. Zároveň otevírají dveře dalším nemocem. Základy odčervování uvádí článek Odčervení slepic, zde jen to, co je pro krůty specifické.

Parazit	Příznaky	Přenos a prevence
Hlístice průdušnice (Syngamus, „červená hlísta“)	Zívání, funění, natahování krku, kašel, třepání hlavou; hrozí udušení mláďat.	Larvy přenášejí žížaly a plži. Nedávat krmivo a vodu na zem, po sezóně zorat výběh.
Škrkavky	Malátnost, hubnutí, svěšená křídla, bledost, občasný průjem, zakrnění.	Vajíčka v půdě přežijí až rok. Střídat pastviny, udržovat čistotu.
Tasemnice	Hubnutí, suché peří, články v trusu.	Mezihostiteli jsou mravenci a kobylky. Omezit mezihostitele.

Léčbu proti parazitům volí veterinář podle druhu zjištěného při vyšetření trusu. Pozor na ochranné lhůty u masa a vajec. Nepodávejte přípravky určené jiným druhům zvířat.

15. Vnější parazité: všenky a roztoči

Všenky

Existuje asi 40 druhů všenek, na drůbeži však žijí jen ty kousavé. Krůty obvykle trápí tři druhy. Vidíme je jako slámově žlutou drobnou havěť na kůži a peří, vajíčka tvoří bílé shluky u kořene pera. Líhnou se za 4 až 7 dní, celý vývoj trvá asi tři týdny na těle ptáka. Mimo hostitele přežijí jen 5 až 6 dní. Silné zamoření může zahubit mláďata a snížit plodnost dospělých. Prohlídka ptáků i kurníku dvakrát za měsíc je podle manuálu rozumné minimum. Více v článku Všenky.

Roztoči

V případě krůt na výběhu je u nás i v zahraničí častým problémem severský ptačí roztoč. Silné zamoření způsobuje chudokrevnost, bledý hřebínek a lalůčky, slabost, nižší příjem krmiva a horší odolnost vůči nemocem. Roztoči mohou mimo hostitele přežít 3 až 4 týdny a v klidové fázi až 4 až 5 měsíců. Do chovu je zavlékají divocí ptáci, nevyčištěné vybavení, nové ptáky i oblečení návštěv. Čištění a dezinfekce včetně škvír a spár je klíčové. Použití přípravků proti roztočům konzultujte s veterinářem. K nohám se vztahuje článek Svrab nohou.

16. Neštovice drůbeže

Neštovice drůbeže (pox) vyvolává virus, který přenášejí komáři a jiný bodavý hmyz. Vyskytují se ve dvou formách.

Suchá forma: uzlíky a strupy na neopeřených místech (hlava, lalůčky), kde hmyz bodá.
Vlhká (difteroidní) forma: žlutavé nárůsty v dutině ústní, hrdle a dýchacích cestách, které ztěžují dýchání a polykání.

Strupy neodtrhávejte, protože se tak otevírá cesta pro druhotnou infekci a virus se šíří dál. Specifická léčba neexistuje, veterinář může řešit druhotné infekce. Očkování se používá jen tam, kde se choroba pravidelně opakuje. Prevence spočívá v omezení komárů (stojatá voda, kontrola kaluží, síťky).

17. Poranění, kulhání a klování

Ne všechny problémy jsou infekce. Krůty se často zraní samy: o hrany ustájení, při soubojích nebo při přeletu plotu. Otevřená rána je vstupní branou pro bakterie, včetně erysipelu a bakteriálních zánětů kloubů. Poraněné ptáky je potřeba oddělit, dokud rána nezhojí, jinak ostatní klují do viditelné rány či krve a poranění se zhoršuje.

Příčiny kulhání

mechanické poranění nohy nebo křídla;
zánět kloubů a šlach (například při synovitidě);
zánět polštářku nohy (viz článek Bumblefoot);
nesprávná výživa u rychle rostoucích mláďat, nedostatek vitamínů a minerálů;
hrubý nebo vlhký povrch podlahy.

Podle českých doporučení se krůťata ideálně ustájují na roštové podlaze, která omezuje kontakt s trusem. Pokud pták kulhá delší dobu, nehojí se mu rána nebo má oteklý kloub, nenechávejte to náhodě a ukažte ho veterináři.

Klování a kanibalismus

Klování peří a kůže bývá důsledkem stresu: přeplněného prostoru, nedostatku krmiva nebo obohacení, příliš jasného světla či horka. Základem řešení je nedostatek nahradit, ne ptáky trestat. Zvýšit prostor, rozdělit krmení do více míst, nabídnout zeleň, závěsné klasy nebo balíky slámy k zobání.

Čak radí

Nudící se krůta je jako štěně bez hračky. Najde si zábavu sama, a ta bývá na úkor kamaráda. Zeleň, sláma na zobání a dost místa u krmítka dělají zázraky.

18. Prevence a biologická bezpečnost

Biologická bezpečnost (biosecurity) zní velkolepě, ale v malochovu je to soubor drobných návyků. Většina dostupných zdrojů se shoduje, že prevence je levnější a spolehlivější než léčba.

Deset pilířů prevence

Zdravý původ: kupujte mláďata a vejce z prověřených chovů s doložitelným původem.
Karanténa: nové ptáky držte odděleně (viz další kapitola).
Oddělení druhů: krůty nedržte společně se slepicemi, kachnami a husami, protože sdílejí část původců a parazitů.
Oddělení věkových skupin: mláďata chovejte zvlášť od dospělých.
Suchá podestýlka: vlhko je pro plísně, kokcidie i bakterie ideální prostředí. Mokrou podestýlku ihned vyměňte.
Čistá voda: napáječky umývejte, vodu vyměňujte, zabraňte vniku trusu.
Kvalitní krmivo: uskladněné v suchu, bez plísní. Pro krůty se používají speciální směsi pro jednotlivé fáze růstu.
Rotace výběhu: střídání pastvin a přesouvání míst krmení a napájení snižuje nahromadění původců. Manuál doporučuje krmítka a napáječky pravidelně přemisťovat.
Kontrola škůdců: hlodavci, divocí ptáci a predátoři roznášejí bakterie i viry. Krmivo ukládejte do uzavřených nádob.
Hygiena člověka: vyhrazené boty, mytí rukou, omezení návštěv, zákaz vstupu cizích osob, zejména těch, kdo byli v jiných drůbežích chovech.

Očkování

Pro krůty a drůbež existují vakcíny proti některým nemocem (například cholera drůbeže, neštovice drůbeže, ptačí encefalomyelitida, newcastleská choroba, kokcidióza). Manuál zdůrazňuje, že se používají jen tam, kde existuje konkrétní riziko, a po poradě s veterinářem o místní nákazové situaci. Proti ptačí chřipce se podle SVS v ČR neočkuje.

Hygiena ustájení

Pravidelně vymetejte a dezinfikujte prostory, hlavně škvíry a spáry. Postup dezinfekce a výběr prostředků najdete v článku Dezinfekce kurníku. Oocysty kokcidií odolávají řadě prostředků, proto musí předcházet mechanické očištění a vysušení.

Stres jako spouštěč

Nosiči mohou původce vylučovat v době stresu. Pomáhají stálý denní režim, klidné zacházení, stabilní složení skupiny, dostatek prostoru a ochrana před extrémním počasím.

Karanténa nových ptáků je nejlevnější pojistka. Chovatel, který ji přeskočí, riskuje, že jedním nákupem vpustí do hejna nemoc, která stojí víc, než kolik stál celý nákup.

Čak radí

Nového kamaráda do hejna nikdy nevpouštím hned. Chvíli ho držím bokem a sleduji, jak žere, pije a vypadá trus. Pár týdnů trpělivosti ti může ušetřit celé hejno.

19. Karanténa a izolace nemocných

Karanténa nových ptáků

Doporučená délka se v pramenech liší. Zahraniční manuál uvádí alespoň 30 dnů, český chovatelský zdroj alespoň 14 dnů. Bezpečnější je delší doba a skupiny z jednoho zdroje držet pohromadě. Po dobu karantény:

ptáky ustájit samostatně, nejlépe ve zvláštním objektu a daleko od hejna;
nejdřív ošetřit zdravé, až potom karanténní skupinu;
používat samostatné vybavení nebo ho po každém použití čistit;
pozorovat denně a zapisovat příznaky.

Izolace nemocné krůty

Nemocného ptáka co nejdříve oddělte od ostatních, jinak se nemoc šíří. Připravte si předem krabici nebo malý boxík.

Zvolte klidné, suché a bezprůvanové místo s čistou podestýlkou.
Zajistěte stálou teplotu bez přehřívání, mláďatům teplo ze zdroje tepla.
Nabídněte čerstvou vodu a dobře stravitelné krmivo.
Obsluhujte nemocného až po zdravých ptácích.
Po každém ošetření si umyjte ruce a vyměňte nebo očistěte obuv.
Domluvte s veterinářem vyšetření.

Zlepšení podmínek (sucho, teplo, čistota a kvalitní krmivo) doporučuje i český přehled. Slouží ale jen jako první pomoc, ne jako náhrada léčby.

20. Kdy zavolat veterináře a co mu říct

Situace	Naléhavost	Postup
Jeden pták je mírně apatický, ale žere	Pozorovat 24 hodin	Izolovat, kontrolovat trus a příjem vody.
Pták nežere ani nepije déle než den	Vysoká	Kontaktovat veterináře.
Krvavý nebo pěnivý trus, výrazný průjem	Vysoká	Veterinář, vzorek trusu.
Dýchací potíže u více ptáků	Vysoká	Veterinář, vyšetření výtěrů.
Náhlé úhyny více ptáků	Okamžitá	Veterinář a krajská veterinární správa; s mrtvými ptáky nemanipulovat holou rukou.
Otok pod okem, zavřené oči	Střední až vysoká	Veterinář, izolace.
Kulhání s oteklým kloubem	Střední	Izolace, veterinář.

Co veterináři sdělit

věk a počet ptáků, kolik jich onemocnělo a kolik uhynulo;
kdy se příznaky objevily a jak se vyvíjejí;
původ ptáků a datum posledního nákupu;
jestli žijí v blízkosti slepice nebo vodní ptactvo;
čím se ptáci krmí a jak jsou ustájeni;
zda byli odčervováni nebo očkováni;
kdy se naposledy měnila podestýlka.

Vhodné je připravit čerstvý vzorek trusu a případně nechat veterináři čerstvě uhynulého ptáka k pitvě. Pitva je u mnoha nemocí nejspolehlivější způsob diagnózy.

21. Uhynulá krůta: co dělat

Uhynulého ptáka co nejdříve odstraňte z hejna, aby ho ostatní neklovali.
Při manipulaci používejte rukavice, po práci umyjte ruce a ošetřete nářadí.
Pokud chcete zjistit příčinu, uložte tělo do chladu (ne do mrazu, pokud má být vyšetřeno) a zavolejte veterináře.
Při podezření na ptačí chřipku neprodleně hlaste věc veterináři a krajské veterinární správě a s tělem nemanipulujte.
Likvidaci těl zvířat řeší zvláštní předpisy. Tělo nezakopávejte ani nevyhazujte do přírody bez informace o platných pravidlech, zeptejte se veterináře nebo obecního úřadu.

Zabití nemocného ptáka z důvodu utrpení musí probíhat šetrně a v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Pokud si nejste jisti, požádejte veterináře. Zákon zakazuje týrání a zvířatům nelze působit zbytečnou bolest ani utrpení.

Čak radí

Až budeš volat veterináře, mějte po ruce věk ptáků, počet nemocných a to, co jsi pozoroval. Čím přesnější popis, tím dřív se přijde na příčinu.

22. Mýty a fakta

Mýtus	Fakta
Krůty jsou odolné a žádné nemoci nemají.	Dospělé krůty zvládnou hodně, mláďata ale patří k nejcitlivějším ptákům a mnohé nemoci jsou nebezpečné.
Tmavá hlava znamená vždy černohlavost.	Modré zbarvení hlavy se objevuje i u cholery, erysipelu či ptačí chřipky. Černohlavost potvrdí laboratoř.
Krůty a slepice se dají držet pohromadě.	Slepice jsou nosiči střevního červa, který přenáší černohlavost. Společný chov je rizikový.
Antibiotika vyléčí každou nemoc.	Na viry (rhinotracheitida, ptačí chřipka) neúčinkují a nemoci jako synovitida se nedají vyhubit žádným lékem.
Vyléčený pták je zdravý.	Někteří vyléčení ptáci zůstávají nosiči (mykoplazmy, cholera, kokcidie) a nakazí další.
Jablečný ocet nahradí léčbu.	Zahraniční zdroje jej zmiňují jako doplněk prevence, ale veterinární péči nenahradí.
Plesnivé krmivo stačí „vytřepat“.	Toxiny a spóry zůstanou. Plesnivé krmivo nepodávejte.

23. Nejčastější chyby

nákup mláďat od neznámého prodejce bez karantény;
společné držení krůt a slepic;
vlhká podestýlka a špatné větrání;
pozdní reakce: čekání, zda „to samo přejde“;
léčení bez diagnózy podle rad z internetu;
použití léků určených jiným druhům zvířat;
nedodržení ochranných lhůt;
hustě osazený výběh, který je trvale vlhký a vyšlapaný;
zanedbaná hygiena člověka (společné boty, nemytá ruka);
zakopávání uhynulých ptáků bez ohledu na předpisy.

Zahraniční manuál doporučuje kontrolovat ptáky a ustájení na vnější parazity alespoň dvakrát měsíčně. Je to drobná rutina, která ušetří spoustu starostí.

24. Slovníček pojmů

Pojem	Význam
Biologická bezpečnost	Soubor opatření, které brání vstupu a šíření nákaz v chovu.
Karanténa	Oddělené držení nových nebo podezřelých ptáků.
Nosič	Pták, který původce nemoci šíří, ač sám nemusí vykazovat příznaky.
Oocysta	Odolné stadium kokcidií v trusu.
Kokcidiostatikum	Látka, která potlačuje kokcidie. Používá se jen podle pokynů veterináře.
Infraorbitální dutina	Dutina pod okem, která při zánětu otéká.
Sekundární infekce	Infekce, která se přidá k již oslabenému ptákovi.
Pitva (nekropsie)	Vyšetření uhynulého ptáka k určení příčiny.
Ochranná lhůta	Doba po podání léčiva, kdy se maso a vejce nesmějí využít.
Mezihostitel	Živočich, ve kterém se parazit vyvíjí (žížala, mravenec, kobylka).

25. Časté otázky o nemocech krůt

Jaké jsou nejčastější nemoci krůt?

Kokcidióza, černohlavost, dýchací infekce, parazitóza hlísty a roztoči, u mláďat také aspergilóza a salmonelózy.

Jak poznám, že je krůta nemocná?

Je apatická, odmítá krmivo, má zježené peří, svěšená křídla, výtok z nozder, změněný trus, kulhá nebo hubne.

Je normální, že krůta kýchá?

Občasné kýchnutí při prachu nic neznamená. Opakované kýchání, výtok z nozder nebo chrčení znamená nemoc dýchacích cest a vyžaduje pozornost.

Mohu krůty léčit sám?

Léčiva, antibiotika a odčervení určuje veterinář podle diagnózy. Chovatel zajišťuje izolaci, sucho, teplo a čistou vodu.

Proč jsou krůťata tak citlivá?

Mají nevyvinutou imunitu, jsou náchylná na chlad, vlhko a změny krmiva. Citlivá období jsou podle českých zdrojů kolem 3 až 5 týdnů a v 9. týdnu.

Mohou krůty dostat nemoc od slepic?

Ano. Slepice mohou přenášet střevního červa spojeného s černohlavostí, parazity i některé bakterie. Chovejte je odděleně.

Co je černohlavost?

Nakažlivá nemoc střev a jater, kterou způsobuje prvok. Více v článku o bičivce krocaní.

Jak vypadá trus u kokcidiózy?

Světle hnědý, hlenovitý a často krvavý se zápachem. Vyšetření trusu u veterináře ji potvrdí.

Je kokcidióza nebezpečná i pro dospělé krůty?

Nejvíc ohrožuje mladé ptáky, dospělí si obvykle vytvoří částečnou imunitu, ale mohou zůstat nosiči.

Co je rhinotracheitida krůt?

Virové onemocnění horních cest dýchacích způsobené ptačím metapneumovirem. Projevuje se výtokem, kýcháním a otokem pod okem.

Jak dlouho trvá rhinotracheitida?

Inkubace je 3 až 7 dní, silní ptáci bez komplikací se podle Merck manuálu zotaví za 7 až 10 dní.

Proč mají některé krůty oteklé oko?

Příčinou bývá zánět dutiny pod okem při rhinotracheitidě nebo mykoplazmové infekci. Vyžaduje veterinární vyšetření.

Co je aspergilóza?

Plísňový zánět plic způsobený vdechnutím spór, nejčastěji u mláďat do osmi týdnů. Souvisí s vlhkou a plesnivou podestýlkou.

Léčí se aspergilóza?

Praktická léčba neexistuje. Zaměřte se na odstranění zdroje, výměnu podestýlky a snížení prašnosti.

Jak poznám choleru drůbeže?

Typické jsou náhlé úhyny, horečka, modrá hlava a velká žízeň. Potvrdí ji veterinář vyšetřením.

Je erysipel nebezpečný pro člověka?

Bakterie se může dostat na člověka, proto používejte při manipulaci s nemocnými ptáky rukavice a umyjte si ruce.

Proč jsou erysipelem ohroženi hlavně samci?

Při soubojích vznikají rány, kterými bakterie vnikne do těla.

Mohou se salmonely přenést na člověka?

Některé typy ano. Po kontaktu s ptáky a trusem si myjte ruce a vejce zpracovávejte hygienicky.

Co je bílý lepkavý trus u krůťat?

Může jít o salmonelózu nebo pulorovou nemoc. Zaschlý trus může ucpat kloaku, ale příčinu určí veterinář.

Jak poznám ptačí chřipku?

Typická jsou náhlé úhyny většího počtu ptáků, namodralé výrůstky, vodnatý průjem a velká žízeň. Hlásí se veterináři a krajské veterinární správě.

Očkuje se proti ptačí chřipce?

Podle SVS se proti této nákaze v ČR neočkuje a postižené hejno se likviduje.

Jak často odčervovat krůty?

Četnost a přípravek určí veterinář podle vyšetření trusu a podmínek chovu.

Jak se poznají všenky?

Na kůži a peří vidíte drobný slámově žlutý hmyz a u kořene peří bílé shluky vajíček.

Může stačit pár dnů karantény?

Příliš krátká. Zdroje uvádějí 14 až 30 dnů. Delší doba je bezpečnější.

Mohou krůty s kulháním zůstat v hejnu?

Raději ne. Oddělte je do klidu a nechte vyšetřit. Poraněný pták láká ostatní ke klování.

Jak předejít nemocem v malochovu?

Kupovat zdravé ptáky, držet karanténu, chovat odděleně od slepic, udržet suchou podestýlku a čistou vodu, hubit škůdce a pozorovat denně.

Je vhodné krůty očkovat?

Jen tam, kde existuje konkrétní riziko. O očkování rozhoduje veterinář podle místní situace.

Co dělat s uhynulým ptákem?

Rukavice, odstranění z hejna, případně vyšetření u veterináře a likvidace podle platných pravidel. Při podezření na ptačí chřipku nemanipulovat.

Mohu jíst maso a vejce od nemocných ptáků?

Nemocné ptáky a produkty z léčených ptáků konzumujte jen po poradě s veterinářem a po uplynutí ochranných lhůt.

Kde najdu podrobnosti o krmení a ustájení krůt?

V našich článcích o krmení krůt a ustájení krůt.

Shrnutí

Nemoc krůt se nejdřív projeví změnou chování, trusu a příjmu krmiva, proto je důležitá denní obchůzka.
Nejohroženější jsou krůťata, zvláště do 12 týdnů.
Černohlavost, kokcidióza, dýchací infekce, aspergilóza, cholera a erysipel patří k nejdůležitějším hrozbám.
Náhlé hromadné úhyny hlaste veterináři a krajské veterinární správě kvůli možné ptačí chřipce.
Základ prevence tvoří suchá podestýlka, čistá voda, karanténa a oddělení krůt od slepic.
Léčbu a léky vždy volí veterinář, chovatel zajišťuje izolaci a dobré podmínky.

Čak radí

Díky, že jsi dočetl až sem. Když budeš krůty denně pozorovat, držet je v suchu a čistotě a při pochybnostech zavoláš veterináře včas, zvládneš většinu problémů. Krmivo a vybavení pro drůbež najdeš na Časkrmení a my ti rádi poradíme.

Zdroje a právní předpisy

The Livestock Conservancy: Common Diseases and Ailments of Turkeys and Their Prevention (Conservancy Turkey Manual)
Merck Veterinary Manual: Avian Metapneumovirus Infection (Poultry)
Státní veterinární správa ČR: Ptačí chřipka v ČR a informace o ptačí chřipce u drůbeže
Slepičář.cz: Vyzrajte nad nemocemi krůt (chovatelský přehled)
Chovzvirat.cz: Černohlavost krůt – histomonóza (chovatelský přehled)
Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani radu veterináře. Zahraniční údaje se mohou lišit od podmínek v ČR, údaje o aktuální nákazové situaci se rychle mění.