733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Plemenná kniha drůbeže a uznávání plemen: role ČSCH a evidence

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Zákonné údaje vycházejí ze znění plemenářského zákona (č. 154/2000 Sb.) zveřejněného na portálu Zákony pro lidi, které je uvedeno jako platné od 1. 4. 2025 do 31. 10. 2026, a ze stanov ČSCH. Před jakýmkoli právním krokem ověřte aktuální znění ve Sbírce zákonů.

1. Plemenná kniha a uznávání plemen v kostce

2. Co vlastně je plemeno a proč je třeba je popisovat

V běžné řeči říkáme „plemeno“ každé skupině zvířat, která vypadá podobně. V chovatelství je to přísnější pojem: skupina zvířat stejného druhu, která se shoduje v určitých dědičných znacích a při množení v čistotě je předává potomstvu. Aby se dalo mluvit o stejném plemeni v Pardubicích, v Brně i v Německu, musí být znaky popsané tak, aby se daly ověřit: tvar těla, barva a kresba peří, tvar hřebene, barva očí a běháků, hmotnost, postoj. Tomuto popisu říkáme standard.

Bez standardu by plemeno nebylo nic víc než dojem. Dva chovatelé by mohli mít ve stejném „plemeni“ zcela odlišná zvířata a výstavní posuzovatel by neměl podle čeho hodnotit. Standard dává chovu společný cíl a evidence zajišťuje, že se dá sledovat původ zvířat a jejich příbuznost.

Rozdíl mezi plemenem, rázem a barevným rázem

V drůbežářské praxi se plemeno dále dělí na rázy, nejčastěji podle barvy peří (například černý, bílý, kropenatý, kuropeřitý). Ráz je v mnoha standardech popsán samostatně, protože každá barevná varianta má vlastní požadavky na čistotu a kresbu. Při řeči o evidenci a uznávání je proto důležité rozlišit, zda jde o nové plemeno, nebo „jen“ o nový barevný ráz plemene stávajícího.

Velká a zakrslá varianta

Mnohá plemena kura existují ve velké i zakrslé podobě. Zakrslá varianta má vlastní standard a vlastní hmotnostní rozmezí, nejde jen o zmenšený model. Podrobný přehled plemen najdete v našem Atlasu plemen slepic; tento článek se věnuje tomu, jak jsou plemena popsána a evidována.

3. Co o tom říká plemenářský zákon

Základním předpisem je zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (plemenářský zákon). Znění zveřejněné na portálu Zákony pro lidi, verze platná od 1. 4. 2025 do 31. 10. 2026, obsahuje pro naše téma několik klíčových ustanovení.

• Plemenná zvířata (§ 2): patří sem hlavní vyjmenovaná hospodářská zvířata podle nařízení (EU) 2016/1012 a mezi ostatní vyjmenovaná zvířata také drůbež, jejíž populace jsou evidované v plemenářské evidenci.
• Plemenářská evidence (§ 2): evidence ostatních vyjmenovaných hospodářských zvířat vedená uznaným chovatelským sdružením, která plní funkci obdobnou plemenné knize.
• Jedna evidence na plemeno (§ 10 odst. 1): pro každé plemeno drůbeže, plemenných ryb a včel se vede jediná plemenářská evidence.
• Kdo ji vede (§ 10 odst. 2): uznaná chovatelská sdružení podle řádů plemenářských evidencí; obsah řádů stanoví vyhláška.
• Plemenná kniha (§ 9): u zvířat, kde se vede, ji vede uznané sdružení podle řádu plemenné knihy.

4. Plemenná kniha, nebo plemenářská evidence?

Pojmy se v běžné řeči míchají, proto je dobré je oddělit. Plemenná kniha je oficiální registr plemenných zvířat s údaji o původu, výkonnosti a plemenné hodnotě. Vede se pro hlavní hospodářská zvířata, jako je skot, prasata, ovce, kozy a koně. Plemenářská evidence je její obdoba pro ostatní vyjmenovaná zvířata, tedy i pro drůbež, plemenné ryby a včely.

V praxi chovatelé drůbeže stále mluví o „plemenné knize“ a mají tím na mysli právě evidenci. Terminologický rozdíl je ale podstatný, pokud se odvoláváte na zákon nebo žádáte o uznání. Dobře to ukazuje srovnání.

5. Uznané chovatelské sdružení a jeho povinnosti

Uznání uděluje ministerstvo zemědělství na žádost. Podle zákona může jít o chovatelský spolek, o oprávněnou osobu nebo o veřejnoprávní instituci. K žádosti patří mimo jiné návrh řádu plemenné knihy nebo řádu plemenářské evidence.

Podmínky pro drůbež

Pro ostatní vyjmenovaná zvířata včetně drůbeže zákon (§ 5b) požaduje, aby žadatel byl právnická osoba se sídlem v České republice, měl odborně způsobilé osoby a prokázal dostatečně početnou populaci plemene. Uznání nesmí ohrozit už uznané sdružení. Ve stanovách musí být vymezen účel činnosti a práva chovatelů.

Co sdružení musí dělat

Sdružení vede plemenářskou evidenci podle řádu a drůbež do ní zapisuje podle zákona. Ministerstvo může uznání zrušit, pokud sdružení nemá schválený žádný šlechtitelský program, závažně poruší své povinnosti, nebo o zrušení samo požádá.

6. Český svaz chovatelů: struktura a odborné komise

Český svaz chovatelů, z. s. (ČSCH) je spolek se sídlem v Praze, který podle svých stanov působí jako hlavní spolek na území celé republiky. Jeho účelem je ochrana a rozvoj chovu drobných zvířat jako součásti tradic a kulturního dědictví, v souladu s ochranou zvířat a biologickou rozmanitostí.

Hlavní činnosti

• vzdělávání členů a odborných orgánů,
• výchova mladých chovatelů,
• propagace chovatelství včetně výstav, přehlídek a soutěží,
• řízení plemenářské práce a ochrana genetických zdrojů národních plemen,
• poradenství, časopisy a publikace,
• spolupráce s tuzemskými i zahraničními organizacemi.

Orgány a sekce

Nejvyšším orgánem je valná hromada tvořená delegáty. Mezi valnými hromadami řídí svaz devítičlenný ústřední výkonný výbor. Dále působí ústřední kontrolní a rozhodčí komise. Odborný chov řídí chovatelské sekce s ústředními odbornými komisemi (ÚOK), které odpovídají za jednotlivé skupiny zvířat. Zakládají a řídí plemenné knihy, organizují plemenářskou práci a zřizují sbory posuzovatelů.

Základní organizace a členství

Základem svazu jsou základní organizace, kluby chovatelů, územní organizace a krajská sdružení. Členství je dobrovolné a zakládá se v jedné základní organizaci. Členem se může stát osoba starší šesti let, do 18 let je třeba souhlas zástupce. Členové mají povinnosti, mezi něž stanovy řadí dodržování pravidel, značení a evidenci zvířat a ochranu jejich pohody.

Mezinárodní vazby

Svaz je členem mezinárodních organizací, zejména evropského sdružení Entente Européenne (EE), a jejich předpisy jsou pro něj závazné, pokud neodporují českému právu. Pro drůbež to má praktický dopad na jednotné posuzování a standardy na mezinárodních výstavách.

7. Co plemenářská evidence obsahuje a k čemu slouží

Konkrétní řády plemenářských evidencí drůbeže jsme v době psaní nenašli veřejně v takové podobě, abychom je mohli citovat. Můžeme ale popsat obecný princip podle zákona a podle toho, jak vypadají řády plemenných knih jiných druhů. Jako příklad poslouží řád plemenné knihy masných plemen skotu (Český svaz chovatelů masného skotu, 9. 12. 2019): právním základem je plemenářský zákon, prováděcí vyhláška a nařízení EU, kniha má hlavní oddíl rozdělený do tříd a doplňkové oddíly, každé zvíře má číslo zápisu a doklady o původu vystavuje sdružení. Řád drůbežářské evidence je jednodušší, ale základní myšlenka je stejná.

K čemu evidence slouží

• Ověření původu: kdo jsou rodiče a jak je zvíře příbuzné s ostatními.
• Řízení šlechtění: chovatelé i odborné komise vidí, jak se populace vyvíjí a jak se příbuzenská plemenitba projevuje.
• Ochrana plemene: u málopočetných plemen se pozná, kolik linií ještě existuje.
• Důvěra při prodeji: kupující se může opřít o doklady, nejen o slovo.

Proč je evidence u drůbeže jiná než u skotu

Slepice nemá jedno „životní číslo“ jako kráva. Hejna jsou početná, generace krátké a jedinci se často kryjí v malých skupinách. Proto evidence drůbeže stojí víc na hejnu a na doložení původu hejna než na rodokmenu jednoho jedince. Právě proto zákon používá pojem osvědčení o původu hejna.

8. Doklady o původu: osvědčení o původu hejna

Podle zákona (v aktuálně dostupném znění uvedeném výše) výběr plemeníků u drůbeže nahrazuje osvědčení o původu hejna. Pro tuzemské chovy je vydává uznané chovatelské sdružení. Kdo kupuje plemennou drůbež pro další šlechtění, může po prodejci takový doklad požadovat.

9. Hobby chovatel a šlechtitelský chov

Plemenářský zákon míří na plemenná zvířata a na organizovanou plemenářskou práci. Domácí chov několika slepic pro vlastní spotřebu pod něj v tomto smyslu nespadá. Slepice, které se nechtějí zapsat do evidence, můžete držet bez ohledu na plemenářský zákon; jiné povinnosti, například registraci chovu či oznámení nákazy, upravují jiné předpisy, o nichž píšeme v našich článcích o registraci chovu a o kurníku a zákonu.

Tři úrovně zapojení

1. Domácí chov bez evidence: pro vlastní potřebu, bez kontroly původu.
2. Členství ve svazu a výstavy: zvířata označená kroužkem, posuzovaná podle standardu, kontakt s odborníky.
3. Systematické šlechtění: vedení záznamů o hejnech, spolupráce s odbornou komisí, případně zapojení do programů ochrany genetických zdrojů.

Nic z toho není lepší nebo horší. Je to otázka, co od chovu chcete. Kdo chce klidné vajíčka k snídani, nemusí řešit standard. Kdo se chce věnovat konkrétnímu plemeni a předat ho dál, ocení strukturu, kterou ČSCH nabízí.

10. Standard plemene: co obsahuje a kdo ho schvaluje

Stanovy ČSCH uvádějí, že ústřední odborné komise ustavují standardové komise, které schvalují závazné směrnice pro standardy a posuzování zvířat. Standard plemene se tedy nepíše jednorázově, vzniká a mění se pod dohledem odborného orgánu.

Co standard obvykle popisuje

• celkový dojem a typ plemene,
• hmotnostní rozmezí kohoutů a slepic (u zakrslých plemen zvlášť),
• tvar a velikost hřebene, ušnic, laloků,
• barvu očí, zobáku a běháků,
• držení těla, tvar hrudi, zad a ocasu,
• barvu a kresbu peří u jednotlivých rázů,
• možné vady a vylučující vady.

Hřebeny a jejich tvary jsou samostatné téma, které rozebíráme v článku o tvarech hřebenů. Tady jen připomeneme, že hřeben patří mezi nejvýraznější plemenné znaky.

Co se děje, když jsou standardy odlišné

V odborném článku o výstavách se uvádí, že na nemezinárodních výstavách lze plemeno bez schváleného standardu posuzovat jen podle standardu země původu nebo standardu evropského. Z toho plyne, že národní a evropské standardy existují vedle sebe a chovatel by měl vědět, podle kterého bude jeho zvíře posuzováno.

11. Jak se plemeno uznává a jak vzniká nové

V češtině se slovo „uznání“ používá dvojím způsobem, což často mate. Jednou jde o uznání chovatelského sdružení ministerstvem (právní akt podle plemenářského zákona), podruhé o uznání plemene v chovatelské komunitě (zápis do standardu a možnost soutěžit na výstavách). Tento druhý význam není upraven zákonem, ale vnitřními předpisy svazu a mezinárodních organizací.

Stanovy ČSCH k uznávání

Stanovy uvádějí, že ústřední odborné komise uznávají nebo vyhodnocují chovy podle svazových odborných předpisů nebo zvláštních zákonů. Konkrétní postup pro drůbež (počet zvířat, počet chovatelů, počet generací) je věcí těchto předpisů. Konkrétní limity jsme nedohledali, proto je neuvádíme.

Obecná cesta vzniku plemene

Bez ohledu na detailní pravidla má nové plemeno obvykle podobný průběh:

1. Cíl: chovatel nebo skupina chovatelů si vytyčí, jaké znaky chtějí sjednotit.
2. Křížení a výběr: několik generací výběru zvířat s požadovanými znaky.
3. Ustálení: potomstvo musí znaky předávat spolehlivě.
4. Popis standardu: písemné vymezení znaků, rozměrů, hmotností.
5. Předvedení odborné komisi: posuzovatelé hodnotí, zda je skupina dostatečně jednotná.
6. Schválení: podle předpisů svazu a případně mezinárodní organizace.

Je to dlouhodobá práce, často na desítky let. Konkrétní lhůty a počty se liší podle druhu a předpisu.

Příklad uvažování: nový barevný ráz

Řekněme, že máte plemeno s hnědým, černým a bílým rázem a chcete vytvořit ráz modrý. Musíte nejdřív zjistit, jakým dědičným mechanismem se barva přenáší, a udržet ji čistou po několik generací, aby se nerozpadala na různé odstíny. Teprve pak má smysl žádat odbornou komisi o posouzení. Kdo tento postup vynechá, skončí s hejnem „modrošedých“, které si každá slepice dělá po svém.

12. Výstavy, posuzovatelé a vady, které vyřadí zvíře

Výstavy jsou nejviditelnější částí ČSCH a zároveň způsob, jak ověřit, zda zvířata odpovídají standardu. Stanovy uvádějí, že ÚOK odborně řídí celostátní výstavy a že sbory posuzovatelů ustavuje právě ÚOK. Posuzovatel hodnotí podle standardu a podle směrnic.

Odborný seriál Problémy v chovu drůbeže (iFauna) vysvětluje, které situace vedou k neposouzení nebo k vyloučení. Shrnujeme je vlastními slovy; podrobnosti k přípravě na výstavu najdete v našich článcích o přípravě na výstavu a o výstavních vadách.

Welfare a výstavy

Výstavní příprava nesmí zvířatům ubližovat. Vytrhávání peří, barvení a úpravy hřebene jsou nejen vylučující vadou, ale mohou být i porušením zákona na ochranu zvířat proti týrání (č. 246/1992 Sb.). Stanovy ČSCH výslovně uvádějí ochranu pohody zvířat mezi povinnostmi členů.

13. Značení zvířat a kroužky

Výstavní zvíře musí být podle iFauna označené platným registračním kroužkem z některé země Evropské unie, který odpovídá předepsanému průměru a roku líhnutí. Snímatelný kroužek u mladého zvířete je důvodem k neposouzení, porušený kroužek vede k výluce. Stanovy ČSCH dále zavazují členy k značení a evidenci zvířat.

Proč na kroužku záleží

• kroužek zvíře jednoznačně identifikuje a prokazuje jeho věk (rok líhnutí),
• umožňuje spárovat zvíře se záznamem v chovatelské evidenci,
• chrání před záměnou zvířat při soutěži.

Jak vybrat průměr

Průměr kroužku se řídí plemenem a pohlavím. Výrobci a svaz zveřejňují tabulky doporučených průměrů. Kroužek nasazený na příliš tlustý běhák může zvíře poranit, příliš velký může spadnout. Nasazuje se v prvních dnech po vylíhnutí, kdy ještě projde přes nejširší část nohy.

Tato praktická informace je obecná a je třeba ji ověřit v tabulce svazu pro konkrétní plemeno.

14. Ochrana genetických zdrojů a národní plemena

Ministerstvo zemědělství vydalo Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin, zvířat a mikroorganismů významných pro výživu a zemědělství na období 2023 až 2027. Obsah tohoto dokumentu jsme se nepodařilo načíst, proto z něj neuvádíme konkrétní čísla. Jisté je, že ochrana genetických zdrojů je výslovně uvedena mezi činnostmi ČSCH a že plemenářský zákon vyžaduje u uznaných sdružení dostatečně početnou populaci plemene.

Proč jsou staré plemena cenná

• nesou geny odolnosti vůči místním podmínkám,
• jsou kulturním dědictvím,
• zdroj pro budoucí šlechtění, pokud se průmyslové linie ukáží zranitelné.

Právě proto je vedení evidence u vzácných plemen tak důležité: bez ní se nedá posoudit, kolik čistých linií zbývá.

15. Srovnání s plemennou knihou u skotu

Abyste lépe pochopili, jak plemenná kniha funguje v praxi, podívejme se na řád plemenné knihy masných plemen skotu (vydal Český svaz chovatelů masného skotu 9. 12. 2019, platnost po schválení ministerstvem). Je to ukázka přísně strukturované knihy, od které se drůbežářská evidence liší, ale zároveň z ní vychází stejný princip.

Podstatný rozdíl: u skotu se zapisuje každé zvíře a zápis má trvalou platnost. U drůbeže vzhledem k velkým počtům stojí evidence na hejnu. Zároveň platí, že se u skotu hodnotí exteriér známkami a zvířata se zařazují do tříd; u drůbeže funguje podobnou úlohu posuzování na výstavách podle standardu.

16. Jak se jako začínající chovatel zapojit

1. Vyberte plemeno. Zjistěte, jestli pro ně existuje standard a klub chovatelů. Pomůže vám Atlas plemen slepic.
2. Najděte základní organizaci ČSCH ve svém okolí. Členství je dobrovolné a vzniká přijetím přihlášky výborem a zaplacením příspěvku.
3. Kupujte od chovatele, který zná původ. Ptejte se na hejno, věk, rázy a zdravotní stav.
4. Zvířata označte kroužkem včas po vylíhnutí a veďte si vlastní záznamy.
5. Vystavte první zvířata. Hodnotící lístek vás ukáže, kde jsou slabiny.
6. Spolupracujte s ostatními. Výměna kohoutů mezi chovateli zabraňuje příbuzenské plemenitbě.

Vlastní záznamy: co si poznamenávat

• datum snůšky a sadby násadových vajec,
• které slepice a který kohout dali násadu,
• počet oplozených a vylíhnutých vajec,
• číslo kroužku a datum jeho nasazení,
• zjištěné vady a zdravotní problémy,
• hmotnost v určitém věku.

Takové záznamy vám za pár let řeknou víc než paměť. Podrobnosti k líhnutí najdete v článcích o násadových vejcích a líhnutí kuřat.

17. Nejčastější chyby a mýty

18. Slovníček pojmů

• Plemenná kniha: oficiální evidence plemenných zvířat vedená uznaným sdružením.
• Plemenářská evidence: obdoba plemenné knihy pro drůbež, ryby a včely.
• Uznané chovatelské sdružení: organizace, kterou uznalo ministerstvo zemědělství.
• Řád: pravidla vedení knihy nebo evidence, předkládaná při žádosti o uznání.
• Šlechtitelský program: plán práce s plemenem; bez něj může být uznání zrušeno.
• Standard: závazný popis znaků plemene.
• Ráz: varianta plemene, nejčastěji podle barvy peří.
• ÚOK: ústřední odborná komise ČSCH.
• Osvědčení o původu hejna: doklad o původu drůbeže v tuzemských chovech.
• Genetické zdroje: zvířecí populace uchovávané kvůli budoucímu využití.

19. Modelové situace z praxe

Situace 1: chcete prodávat násadová vejce vzácného plemene

Pro prodej několika desítek vajec od hobby hejna nemusíte být velkým podnikem. Přesto budete mít kupující, kteří se zeptají na plemeno, ráz, věk rodičů a zdravotní stav hejna. Pomůže vám, když budete mít zvířata označená kroužky, záznamy o tom, který kohout kryl které slepice, a fotografie rodičovských zvířat. Čím lépe doložíte původ, tím větší důvěru získáte. Nikdy neslibujte víc, než můžete doložit: napsat „čistokrevné“ znamená, že za tím stojí konkrétní rodokmen hejna a shoda se standardem.

Pro větší produkci násadových vajec platí zvláštní pravidla (veterinární souhlas, evidence). Přesné prahy se v čase mění, proto je ověřte na Státní veterinární správě a České plemenářské inspekci.

Situace 2: slepice vypadá jako popisované plemeno, ale nemáte doklady

To je velmi běžné. Zvíře může být kříženec, který ve znacích plemeno připomíná. Pro domácí chov je to bez problému. Pro výstavu je rozhodující shoda se standardem a platný kroužek; zvíře bez doložitelného původu se často posoudí, ale pro plemenitbu na šlechtitelské úrovni byste potřebovali zvířata s prokázaným původem.

Situace 3: chcete obnovit ztracené nebo velmi vzácné plemeno

Osloví vás chovatel, který má poslední linii. Domluvte se s ním a s odbornou komisí svazu, jak práci rozložit mezi víc chovatelů. Jedno hejno nestačí: nemoc, predátor nebo povodeň ho mohou smazat za jednu noc. Rozdělení zvířat do více chovů je v ochraně genetických zdrojů základní opatření.

Situace 4: z hobby chovu se stává vážnější činnost

Postupně přibývají zvířata, vzniká prodej mláďat a vajec. V tom okamžiku přestává stačit improvizace. Zkontrolujte, jaké povinnosti vám plynou z veterinárních předpisů a z registrace chovu (viz náš článek o registraci chovu slepic), a zvažte členství ve svazu, kde vám poradí zkušenější.

20. Jak poznat zodpovědného chovatele

Při nákupu čistokrevných zvířat nebo násadových vajec poznáte dobrého chovatele podle několika znaků.

• ochotně ukáže rodičovská zvířata a podmínky chovu,
• zná standard svého plemene a umí vysvětlit, v čem se jeho zvířata liší,
• je schopen říct, z kolika linií hejno pochází, a nenabízí příbuzná zvířata jako nesouvisející,
• nepřipisuje zvířatům zázračné vlastnosti,
• je organizovaný v klubu nebo v základní organizaci svazu a vystavuje,
• drží zvířata v dobré kondici a nezatajuje nemoci.

Varovné signály

• nechce ukázat chov,
• cena je podezřele nízká u vzácného plemene,
• zvířata jsou různorodá, ačkoli se mají jmenovat stejně,
• slibuje „papíry“, ale nechce říct, kdo je vydal.

21. Etika šlechtění a dobré životní podmínky

Šlechtění má smysl jen tehdy, když zvířatům neubližuje. Kdo vybírá zvířata podle vzhledu, aniž by sledoval zdraví, může postupně posílit vady: příliš velké hřebeny náchylné k omrzlinám, těžké peří bránící pohybu nebo příbuzenskou plemenitbou oslabenou plodnost. Dobrý chovatel proto hodnotí nejen vzhled, ale i vitalitu, plodnost, líhnivost a odolnost.

Zásady odpovědného chovu

1. Vyřazujte z chovu zvířata s dědičnými vadami, aniž byste je prodávali dál jako chovná.
2. Neprovádějte zásahy, které zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje.
3. Vyhýbejte se příbuzenské plemenitbě bez plánu; vyměňujte kohouty s jinými chovateli.
4. Zajistěte dostatek prostoru, krmiva a veterinární péče.
5. Nepřebírejte zvířata, na která nemáte kapacitu.

Proč na záznamech záleží i v malém chovu

Představte si hejno osmi slepic a dvou kohoutů. Bez záznamů za tři roky nevíte, které slepice dávají nejlépe oplozená vejce, z kterých kohoutů pocházejí nejodolnější kuřata ani kolik generací jste už od sebe nepřimíchali cizí krev. S jednoduchým sešitem nebo tabulkou vidíte, že například linie z jedné slepice se špatně líhne, a můžete ji vyřadit dřív, než se problém rozšíří. Evidence tedy není formalita pro úřady, ale pracovní nástroj chovatele, který stojí na stejném principu jako velké plemenné knihy.

Stejně užitečná je fotografie. Zvíře vyfocené v dospělosti ze stran, zepředu i zezadu vám za pět let pomůže posoudit, zda se potomci opravdu blíží ideálu, který jste si stanovili. Kroužek a fotografie dohromady vytvářejí jednoduchý rodokmen, který lze ukázat i zájemci o vaše mladé.

Spolupráce mezi chovateli

U vzácných plemen se vyplácí spolupráce. Chovatelé si vyměňují kohouty nebo násadová vejce, domlouvají společné posuzování na výstavách a hlídají, aby se zvířata nezužovala na jednu linii. Základní organizace ČSCH a kluby specializované na plemeno jsou pro takovou spolupráci přirozenou půdou.

22. Časté otázky o plemenné knize a uznávání plemen

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat (plemenářský zákon), znění zveřejněné na portálu Zákony pro lidi, verze platná od 1. 4. 2025 do 31. 10. 2026
• Zákon č. 154/2000 Sb., starší znění ke dni 1. 11. 2005 (VFU Brno, k porovnání)
• Stanovy Českého svazu chovatelů, z. s.
• Řád plemenné knihy masných plemen skotu, Český svaz chovatelů masného skotu, 9. 12. 2019 (jako příklad struktury plemenné knihy)
• Šlechtitelský program starokladrubského koně, Národní hřebčín Kladruby nad Labem (jako příklad plemenné knihy)
• iFauna, seriál Problémy v chovu drůbeže, díl Když se rozhodnete vystavovat: vady, které vadí
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 (uvedeno v zákoně)
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Článek má informativní charakter a nenahrazuje právní ani odborné poradenství. Řády plemenářských evidencí drůbeže a konkrétní postupy uznávání plemen jsme veřejně nenašli, proto jsou popsány jen obecně; závazné informace získáte u Českého svazu chovatelů a u ministerstva zemědělství.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet