733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Poplatek za psa 2026: kolik se platí, kdo je osvobozen a jak psa přihlásit

Aktualizováno: 25. 10. 2026. Vychází ze zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném v roce 2026, a z platných obecně závazných vyhlášek obcí. Konkrétní sazby vaší obce si vždy ověřte v její aktuální vyhlášce.

1. Poplatek za psa v kostce

2. Co je poplatek ze psů a proč existuje

Poplatek za psa je jedním z místních poplatků, které si obce mohou zavést. Jde o příjem obecního rozpočtu, nikoli státu. Obec z něj obvykle hradí náklady spojené se soužitím lidí a psů ve veřejném prostoru, například úklid exkrementů, sáčky a koše, výběhy, provoz útulku nebo odchyt toulavých zvířat. Zákon ale nepředepisuje, na co přesně musí být peníze použity, takže jde o běžný příjem rozpočtu.

Oficiální název je „poplatek ze psů“. V běžné řeči se ujalo „poplatek za psa“, „daň ze psa“ nebo „psí poplatek“. Všechna tato označení míní totéž. Slovo daň je ovšem nepřesné, protože jde o poplatek, i když se při jeho správě postupuje podle daňového řádu.

Důležité je, že obec poplatek zavést může, ale nemusí. Existují obce, které ho nevybírají vůbec, a naopak velká města, kde se částka blíží zákonnému maximu. Proto se nikdy nespoléhejte na to, co platí soused v jiné obci nebo známý v jiném městě.

3. Právní základ: zákon a obecní vyhláška

Poplatek stojí na dvou pilířích:

• Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, který určuje rámec: kdo je poplatníkem, za co se platí, jaké jsou maximální sazby, kdo je osvobozen ze zákona, obecný rámec ohlašovací povinnosti a sankce.
• Obecně závazná vyhláška obce, která poplatek v obci zavádí a stanoví konkrétní sazbu, lhůtu pro ohlášení, splatnost, případné další osvobození a úlevy a údaje, které musíte ohlásit.

Pokud v otázce, kterou řeší zákon, mlčí vyhláška, použije se zákon. Postup úřadu při správě poplatku (doručování, lhůty, vymáhání, pokuty) se řídí daňovým řádem, zákonem č. 280/2009 Sb., nestanoví-li zákon o místních poplatcích jinak.

Obecně závazné vyhlášky obcí najdete ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků (sbirkapp.gov.cz), kam obce od roku 2021 své vyhlášky povinně zveřejňují. Stačí vyhledat název obce a slovo „psů“. Vyhláška bývá také na webu obce a na úřední desce.

4. Kdo poplatek platí

Poplatníkem je držitel psa, tedy fyzická nebo právnická osoba, která psa skutečně drží, a to pokud má:

• fyzická osoba trvalý pobyt v České republice (nebo jiný zákonem uvedený druh pobytu u cizinců),
• právnická osoba sídlo v České republice.

Poplatek se platí obci, v níž má držitel trvalý pobyt nebo sídlo, nikoli obci, kde pes fakticky žije. Pokud máte trvalý pobyt v Pardubicích a pes s vámi bydlí na chalupě v jiné obci, platíte v Pardubicích. Ve statutárních městech, která jsou členěna na městské obvody nebo části (Brno, Ostrava, Plzeň, Pardubice, Praha), poplatek obvykle spravuje úřad příslušného obvodu.

Držitelem nemusí být nutně vlastník. Rozhodující je, kdo psa fakticky drží a stará se o něj. Pokud pes patří více lidem v jedné domácnosti, platí poplatek jen jeden z nich; zákon pro takový případ stanoví, že poplatek platí kterýkoli z nich, a obec pak už po dalších nic nechce. Doporučujeme si v rodině jasně určit, kdo psa přihlásí.

5. Za jakého psa se platí

Poplatek se platí za psa staršího tří měsíců. Štěně mladší tří měsíců poplatku nepodléhá. Poplatková povinnost vzniká dnem, kdy pes dovrší tři měsíce, nebo dnem, kdy se jeho držitelem stanete (pokud je pes už starší).

Zákon nerozlišuje plemeno, velikost, rodokmen ani účel chovu. Poplatek je stejný pro čivavu i pro dogu, pokud obec ve vyhlášce sama nestanoví rozdílné sazby podle místa držení (byt, rodinný dům). Rozdílné sazby podle plemene by zákon nepřipouštěl.

• Platí se za psa v bytě, v rodinném domě i na zahradě nebo zahrádce.
• Platí se i za psa chovaného ve firmě (hlídací pes), pokud není osvobozen.
• Neplatí se za kočky, fretky ani jiná zvířata, místní poplatek se týká jen psů.

6. Kolik se platí: zákonné maximum

Zákon stanoví nejvyšší možnou sazbu, obec může zvolit libovolnou nižší částku, i nulovou.

Sazba za druhého a každého dalšího psa může být nejvýše o 50 % vyšší než sazba za prvního psa. Zvýšená sazba se týká psů téhož držitele. Pokud tedy dva členové domácnosti přihlásí každý jednoho psa na sebe, platí každý sazbu za prvního psa. Některé obce v tom ale mají ve vyhlášce zvláštní pravidla, proto je dobré si je přečíst.

Obce mohou sazby odlišit podle místa držení psa, nejčastěji:

• pes v bytovém domě (obvykle vyšší sazba),
• pes v rodinném domě (obvykle nižší sazba),
• pes v jiných objektech, například v zahrádkářské kolonii nebo ve firemním areálu.

7. Snížená sazba pro seniory nad 65 let

Zákon v aktuálním znění stanoví nižší horní hranici pro psa, jehož držitelem je osoba starší 65 let. Takovému držiteli může obec předepsat nejvýše 200 Kč ročně a za druhého a každého dalšího psa nejvýše o 50 % více, tedy 300 Kč. Rozhoduje věk držitele, nikoli to, zda pobírá důchod nebo má jiné příjmy.

Dříve zákon navazoval sníženou sazbu na pobírání důchodu jako jediného zdroje příjmu. Tato úprava už neplatí. Pokud narazíte na starší článek nebo formulář, který podmínku důchodu uvádí, řiďte se aktuálním zněním zákona a vyhlášky. Obec si může upřesnit, od kdy se snížená sazba uplatní; například Brno ji přiznává od 1. ledna roku následujícího po dovršení 65 let. Související informace najdete také v článku Jak dlouho žije pes: délka života podle plemene a velikosti.

Snížení nemusí být automatické. Pokud vyhláška požaduje ohlásit skutečnost, která má vliv na výši poplatku, nahlaste ji ve lhůtě podle vyhlášky (obvykle 15 dnů).

8. Rozdíly mezi obcemi a příklad Brna

Protože konkrétní sazbu určuje obec, jsou mezi obcemi velké rozdíly. Obecně platí:

• velká města se často blíží maximu 1 500 Kč za psa v bytovém domě a mají nižší sazbu pro rodinné domy,
• menší obce mívají sazby v řádu stovek korun,
• některé obce poplatek nevybírají vůbec.

Jako ověřený příklad uvádíme statutární město Brno, jehož obecně závazná vyhláška č. 24/2025 o místních poplatcích stanoví tyto sazby (podle poučení úřadu městské části Brno-sever):

Snížená sazba v Brně platí pro držitele starší 65 let od 1. ledna roku následujícího po dovršení 65 let. Splatnost je do 31. března. Brno navíc osvobozuje například držitele psa z útulku na jeden rok od převzetí a držitele psů záchranářských a canisterapeutických.

U ostatních velkých měst, například Prahy, Ostravy, Plzně a Pardubic, se sazby liší podle městské části či obvodu a podle druhu bydlení. Protože tato města vyhlášky v posledních letech novelizovala, doporučujeme konkrétní částku pro rok 2026 ověřit přímo ve vyhlášce na sbirkapp.gov.cz nebo na webu městského obvodu. Starší přehledy na internetu z let 2018 až 2022 už nemusí odpovídat.

9. Kdo je od poplatku osvobozen

Zákon stanoví okruh osob, které poplatek neplatí v žádné obci. Osvobozena je osoba, která je:

• nevidomá,
• považována za závislou na pomoci jiné fyzické osoby podle zákona o sociálních službách (tedy osoba, které byl přiznán příspěvek na péči ve stupni II až IV, resp. podle konkrétního znění zákona),
• držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,
• osobou provádějící výcvik psů určených k doprovodu výše uvedených osob,
• provozovatelem útulku pro zvířata,
• osobou, které povinnost držení psa ukládá zvláštní právní předpis (například některé povinnosti mysliveckých hospodářů podle zákona o myslivosti).

Osvobození se vztahuje na osobu držitele, nikoli na plemeno nebo „druh“ psa. Pes osoby, která není mezi osvobozenými, tedy ze zákona osvobozen není, obec ho však může osvobodit sama.

I osvobozený držitel musí psa ohlásit a uvést důvod osvobození. Pokud nárok na osvobození neohlásíte ve lhůtě, může nárok zaniknout.

10. Úlevy, které může zavést obec

Kromě zákonného osvobození může obec ve vyhlášce zavést další osvobození nebo úlevy. Mezi nejčastější patří:

• osvobození na určitou dobu pro psa převzatého z útulku (například na 1 rok),
• osvobození psů záchranářských, služebních nebo canisterapeutických,
• úplné osvobození pro seniory nebo další snížení pod zákonnou hranici 200 Kč,
• nižší sazba pro psy v rodinných domech nebo v okrajových částech obce,
• úleva pro psa s registrovaným čipem nebo absolvovaným výcvikem (podle obce).

Úlevy se liší obec od obce, a proto se při stěhování vyplatí nová pravidla znovu prostudovat.

11. Přihlášení psa krok za krokem

Přihlášení psa k poplatku je ohlašovací povinnost. Lhůtu pro ohlášení stanoví obec ve vyhlášce, obvykle 15 dnů ode dne, kdy vám poplatková povinnost vznikla (pes dovršil 3 měsíce nebo jste se stali držitelem staršího psa).

1. Zjistěte příslušný úřad. Obecní úřad podle trvalého pobytu, ve velkých městech úřad městské části či obvodu (obvykle odbor finanční, ekonomický nebo poplatkový).
2. Stáhněte formulář. Většina obcí má formulář „Ohlášení ke vzniku poplatkové povinnosti ze psů“ na webu. Ohlásit ale můžete i bez formuláře, pokud uvedete všechny potřebné údaje.
3. Připravte údaje: jméno, adresa trvalého pobytu, rodné číslo nebo datum narození, kontakt; údaje o psovi (plemeno nebo kříženec, pohlaví, barva, datum narození nebo stáří, datum, od kdy psa držíte), číslo čipu, pokud ho obec požaduje či přijímá; místo držení psa (byt, rodinný dům).
4. Doložte nárok na osvobození nebo úlevu, máte-li ho.
5. Podejte ohlášení osobně, poštou, datovou schránkou nebo e-mailem s uznávaným elektronickým podpisem, případně přes portál, pokud obec takovou službu nabízí.
6. Převezměte variabilní symbol a pokyny k platbě. Řada obcí přiděluje každému poplatníkovi vlastní variabilní symbol.
7. Případně si vyzvedněte evidenční známku. Některé obce vydávají psí známku na obojek, jiné od toho upustily.
8. Zaplaťte ve lhůtě splatnosti podle vyhlášky.

12. Odhlášení psa a změny údajů

Stejně důležité jako přihlášení je odhlášení. Poplatková povinnost zaniká, když přestanete být držitelem psa, typicky při:

• úhynu nebo utracení psa,
• darování nebo prodeji psa,
• ztrátě psa, který se nenašel,
• předání psa do útulku.

Zánik povinnosti musíte ohlásit ve lhůtě podle vyhlášky, obvykle do 15 dnů. Obec obvykle chce vědět datum a důvod; některé požadují doklad, například potvrzení veterináře o úhynu nebo údaje nového držitele. Pokud psa neodhlásíte, úřad bude dál předpokládat, že ho držíte, a poplatek vám předepíše i za další roky.

Ve stejné lhůtě je také třeba hlásit změny údajů, které mají vliv na výši poplatku nebo na osvobození: změnu adresy, přechod z bytu do rodinného domu, dovršení 65 let (pokud to vyhláška vyžaduje), získání průkazu ZTP či ZTP/P nebo naopak ztrátu nároku na úlevu.

13. Splatnost a způsoby placení

Splatnost určuje obec ve vyhlášce. Nejčastější modely:

• jednorázově do 31. března kalendářního roku (například Brno),
• jednorázově do jiného data, například do 30. dubna nebo 31. května,
• ve splátkách, například polovina na jaře a polovina na podzim, obvykle jen u vyšších částek.

Vznikne-li povinnost až po datu splatnosti, bývá poplatek splatný do určitého dne následujícího měsíce. V Brně je to do 15. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž povinnost vznikla.

Úřad zpravidla neposílá výzvu ani složenku. Poplatek se platí bez vyměření, takže je na vás, abyste si splatnost pohlídali. Platit lze obvykle:

• bankovním převodem na účet obce s přiděleným variabilním symbolem,
• v hotovosti nebo kartou na pokladně úřadu,
• poštovní poukázkou,
• přes online platební portál obce, pokud ho provozuje.

14. Poměrný poplatek během roku

Poplatkovým obdobím je kalendářní rok. Pokud poplatková povinnost netrvá celý rok, platí se poměrná část podle počtu započatých kalendářních měsíců, během nichž povinnost trvala. Zákon to vyjadřuje tak, že se platí poměrná část odpovídající počtu započatých měsíců.

Prakticky to znamená: za každý měsíc, ve kterém jste psa drželi alespoň jeden den, se počítá 1/12 roční sazby. Pokud se pes narodil 10. února, tři měsíce mu bude 10. května a poplatek se platí za květen až prosinec, tedy za 8 měsíců.

Stejně se počítá zánik: pokud pes uhyne v červnu, platí se leden až červen, tedy 6/12. Přeplatek (pokud jste zaplatili celý rok dopředu) můžete u úřadu požadovat vrátit; obvykle je třeba o vrácení požádat.

15. Stěhování a změna obce

Při změně trvalého pobytu do jiné obce se mění i správce poplatku. Postupujte takto:

1. Ve staré obci psa ve lhůtě podle vyhlášky (obvykle 15 dnů) odhlaste z důvodu změny trvalého pobytu.
2. V nové obci psa ve lhůtě podle vyhlášky přihlaste.
3. Pokud jste ve staré obci zaplatili celý rok, požádejte o vrácení přeplatku za měsíce po přestěhování.
4. V nové obci zaplaťte poměrnou část podle tamní sazby.

Obce mají pravidla pro to, od kterého měsíce platíte nové obci. Například Brno uvádí, že při změně trvalého pobytu platíte novému správci od počátku měsíce následujícího po změně. Aby nedošlo k zaplacení dvakrát za stejný měsíc, je dobré úřadům sdělit přesné datum změny.

Stěhování v rámci jednoho města s městskými částmi bývá také změnou správce (jiný úřad obvodu), pokud poplatek spravují obvody. Zeptejte se na úřadě.

16. Modelové příklady s výpočty

Následující příklady jsou ilustrativní. Používají sazby Brna podle vyhlášky č. 24/2025 nebo zákonné maximum; ve vaší obci mohou být částky jiné.

Příklad 1: jeden pes v bytě celý rok

Paní Jana bydlí v bytovém domě v Brně a má jednoho psa. Zaplatí 1 500 Kč do 31. března.

Příklad 2: dva psi v rodinném domě

Rodina v brněnském rodinném domě má dva psy přihlášené na otce. První pes 600 Kč, druhý 900 Kč, celkem 1 500 Kč ročně.

Příklad 3: štěně pořízené na jaře

Pan Petr si 20. dubna přivezl štěně narozené 1. března. Tři měsíce mu bude 1. června. Poplatek se platí za červen až prosinec, tedy 7 měsíců: 1 500 × 7 / 12 = 875 Kč. Při obvyklé patnáctidenní lhůtě musí psa přihlásit do 16. června, zaplatit podle vyhlášky (v Brně do 15. července).

Příklad 4: držitel starší 65 let

Panu Karlovi je 70 let a má dva psy. Obec mu může předepsat nejvýše 200 Kč za prvního a 300 Kč za druhého psa, celkem nejvýše 500 Kč ročně, a to bez ohledu na to, zda kromě důchodu ještě pracuje.

Příklad 5: úhyn psa v průběhu roku

Paní Eva zaplatila v březnu 1 500 Kč. Pes uhynul 3. srpna. Povinnost trvala leden až srpen, tedy 8 měsíců: 1 500 × 8 / 12 = 1 000 Kč. Po odhlášení může požádat o vrácení 500 Kč.

Příklad 6: zapomenutý poplatek

Pan Tomáš nezaplatil 1 500 Kč včas. Úřad mu poplatek vyměří platebním výměrem a může ho zvýšit až o dvojnásobek dlužné částky, tedy nejvýše o 3 000 Kč. Celkem by tak mohl zaplatit až 4 500 Kč, tedy trojnásobek původního poplatku.

17. Sankce: navýšení a pokuty

Při porušení povinností hrozí dva typy následků:

Pořádkovou pokutu podle daňového řádu lze teoreticky uložit až do 500 000 Kč, v praxi jsou ale pokuty za neohlášení psa výrazně nižší a úřady postupují přiměřeně. Podle § 11 zákona lze včas nezaplacený poplatek zvýšit až o dvojnásobek dlužné částky, takže celkem lze zaplatit až trojnásobek původní částky. Vyměřené částky se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Úřad si psy často dohledává sám: z podnětů sousedů, při odchytu zatoulaného psa, z evidence čipů nebo při kontrolách. Neohlášený pes se tak dříve či později objeví.

Platí také promlčení: právo vyměřit poplatek obecně zaniká uplynutím lhůty podle daňového řádu (zpravidla 3 roky), kterou však mohou prodloužit úkony úřadu. Na „vyčkání“ na promlčení proto nespoléhejte.

18. Poplatek, čip a centrální evidence psů

Poplatek za psa je třeba odlišit od veterinárních povinností. Podle veterinárního zákona (zákon č. 166/1999 Sb.) musí být od 1. ledna 2020 každý pes označen mikročipem; výjimku mají psi s čitelným tetováním provedeným před 3. červencem 2011. Psa bez čipu nelze platně očkovat proti vzteklině. Praktické tipy k tomu shrnuje článek Pas pro psa 2026: kde ho vyřídit, co potřebujete a jak cestovat.

Od 1. července 2026 navíc funguje centrální evidence psů, do které se zapisují čipovaní psi a jejich chovatelé. Zápis zajišťuje veterinář. Tato evidence je samostatný systém a nenahrazuje ohlášení psa k místnímu poplatku. I když je pes zapsán v centrální evidenci, musíte ho stále ohlásit obci, pokud obec poplatek vybírá.

Číslo čipu můžete obci sdělit, často je to dobrovolné, ale usnadní to identifikaci psa, například pokud se zaběhne.

19. Poplatek není pojištění

Častým omylem je představa, že poplatek za psa kryje škody, které pes způsobí. Nekryje. Poplatek je příjem obce a nemá s pojištěním nic společného. Pokud pes někoho pokouše nebo poškodí cizí věc, odpovídáte za škodu vy jako držitel.

Na takové situace slouží pojištění odpovědnosti, které bývá součástí pojištění domácnosti nebo jako samostatný produkt pro chovatele psů. Zda a v jakém rozsahu kryje škody způsobené psem, záleží na konkrétní smlouvě. Zaplacený poplatek také nijak nezaručuje veterinární péči ani úhradu nákladů na léčbu.

20. Nejčastější chyby

• Psa nepřihlásí vůbec v domnění, že úřad o něm neví.
• Zapomenou psa odhlásit po úhynu nebo darování a poplatek dál „naskakuje“.
• Spoléhají na složenku, která nepřijde, protože se poplatek platí bez vyměření.
• Neuplatní osvobození nebo úlevu včas a nárok propadne.
• Platí obci, kde pes žije, místo obce trvalého pobytu.
• Zaměňují centrální evidenci psů s ohlášením k poplatku.
• Přihlásí psa dva členové domácnosti a platí dvakrát.
• Při stěhování neodhlásí psa ve staré obci.
• Řídí se starým přehledem sazeb z internetu místo aktuální vyhlášky.

Rychlý kontrolní seznam:

• Pes je starší tří měsíců a je přihlášen ve lhůtě podle vyhlášky.
• Znám sazbu podle aktuální vyhlášky své obce.
• Mám poznamenán variabilní symbol a datum splatnosti.
• Uplatnil jsem osvobození nebo úlevu a doložil je.
• Při změně (stěhování, dovršení 65 let, úhyn) hlásím ve lhůtě podle vyhlášky.

21. Mýty a fakta

22. Slovníček pojmů

• Držitel psa: osoba, která psa fakticky drží a stará se o něj, nemusí být vlastníkem.
• Poplatník: osoba povinná poplatek zaplatit.
• Správce poplatku: obecní úřad nebo úřad městské části, který poplatek vybírá.
• Obecně závazná vyhláška: právní předpis obce, který poplatek zavádí a určuje sazby.
• Ohlašovací povinnost: povinnost oznámit vznik, zánik a změny poplatkové povinnosti.
• Poplatkové období: kalendářní rok.
• Platební výměr: rozhodnutí úřadu o dlužném poplatku.
• Navýšení: zvýšení včas nezaplaceného poplatku až o dvojnásobek dlužné částky.
• ZTP a ZTP/P: průkazy osoby s těžkým, resp. zvlášť těžkým zdravotním postižením (ZTP/P s potřebou průvodce); oba zakládají osvobození.
• Centrální evidence psů: celostátní registr čipovaných psů fungující od 1. 7. 2026.

23. Časté otázky o poplatku za psa

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění účinném v roce 2026
• Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
• Zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon (čipování, centrální evidence psů)
• Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (závislost na pomoci jiné osoby)
• Obecně závazná vyhláška statutárního města Brna č. 24/2025, o místních poplatcích, a poučení úřadu městské části Brno-sever
• Sbírka právních předpisů územních samosprávných celků (sbirkapp.gov.cz)
• Ministerstvo financí ČR, metodické materiály k místním poplatkům

Článek má informativní charakter a nenahrazuje právní poradenství ani znění právních předpisů. Konkrétní sazby, splatnost a úlevy se řídí obecně závaznou vyhláškou vaší obce; v případě nejasností se obraťte na příslušný obecní úřad.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet