733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Ptačí chřipka v drobném chovu: příznaky, hlášení a uzavírka

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Údaje o nákazové situaci vycházejí z informací Státní veterinární správy (SVS) a ze společných zpráv EFSA a ECDC zveřejněných do září 2026. Aktuální seznam ohnisek a platných nařízení vždy ověřte na webu SVS nebo u své krajské veterinární správy.

1. Ptačí chřipka v kostce

2. Co je ptačí chřipka a čím se liší HPAI od LPAI

Ptačí chřipku způsobují viry chřipky typu A z čeledi Orthomyxoviridae. Podle dvou povrchových bílkovin se dělí na podtypy: veterinární příručka MSD uvádí 17 typů hemaglutininu (H) a 9 typů neuraminidázy (N). Odtud názvy jako H5N1, H5N8 nebo H7N9. Většina podtypů koluje mezi divokými vodními ptáky nenápadně a ptáky skoro nepoškozuje.

Rozhodující je rozdělení podle toho, jak tvrdě virus postihuje kura domácího:

• Nízkopatogenní aviární influenza (LPAI) vyvolává mírné dýchací potíže, kýchání, výtok z nosu, otok podočnicových dutin nebo jen pokles snášky. Úhyny bývají nízké, pokud se nepřidá další infekce nebo stres.
• Vysoce patogenní aviární influenza (HPAI) je těžké celkové onemocnění. U neočkovaných kuřat a krůt může mortalita podle MSD dosáhnout až 100 % během několika dní po nákaze.

Vysoce patogenní varianty vznikají z některých nízkopatogenních virů podtypů H5 a H7, když se virus v drůbeži pomnoží a změní. Proto veterinární služby sledují i nízkopatogenní H5 a H7, nejen „ostré“ kmeny. Dřív se nemoci říkalo mor drůbeže, což dobře vystihuje, jak dramaticky dokáže proběhnout.

Současná vlna je spojená s linií H5 označovanou Gs/GD, konkrétně kladem 2.3.4.4b. Podle MSD tato linie infikovala víc než 500 druhů ptáků z více než 50 čeledí a byla prokázána u 66 druhů suchozemských a 19 druhů mořských savců. Evropské zprávy EFSA a ECDC uvádějí, že v sezóně 2025/2026 patřilo přes 90 % osekvenovaných evropských virů ke genotypu EA-2024-DI.2.1.

3. Situace v Česku v sezóně 2025/2026

Pravidelné informace SVS o nákazové situaci ukazují, že drobné chovy jsou při ptačí chřipce v první linii. Následující přehled vybírá události, které dobře ilustrují, jak nákaza v malých chovech probíhá.

Z těchto zpráv plyne několik praktických poznatků. Za prvé, nákaza zasahuje chovy všech velikostí, od jedenácti slepic po statisíce nosnic. Za druhé, v malých chovech se obvykle projeví tím, že během krátké doby uhyne velká část hejna – ve Voděradech všech jedenáct slepic. Za třetí, SVS v praxi rozlišuje hranici 50 ptáků: u menších ohnisek zpravidla pásma nevymezuje a jen informuje okolní obce a komerční chovy, u větších vyhlašuje uzavřené pásmo.

Kvůli ohniskům u drůbeže Česko podle zpráv SVS v roce 2026 nesplňuje podmínky Světové organizace pro zdraví zvířat (WOAH) pro status země prosté HPAI u drůbeže. To má dopady hlavně na vývoz, ale je to i signál, že virus se u nás opakovaně objevuje.

Na podzim 2026 je třeba počítat s návratem nákazy. Podle WOAH bývá výskyt HPAI nejnižší v září, od října roste a vrcholí v únoru. Přesně tak probíhala i minulá sezóna.

4. Evropa a svět: čísla, která stojí za pozornost

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) vydávají každé čtvrtletí společný přehled. Z nich vyplývá, jak silná byla minulá zima:

• Od 29. 11. 2025 do 27. 2. 2026 bylo v 32 evropských zemích zaznamenáno 2 514 detekcí HPAI A(H5), z toho 2 108 u volně žijících ptáků a 406 u drůbeže a ptáků chovaných v zajetí.
• Víc než 90 % ohnisek u drůbeže bylo vyhodnoceno jako primární zavlečení od divokých ptáků, nikoli šíření mezi chovy.
• Postiženy byly výrazněji než v minulých letech vodní ptáci, dále drobné chovy a několik zoologických zahrad.
• V létě (5. 6. – 28. 8. 2026) klesl počet na 2 ohniska u drůbeže (Německo a Švédsko) a 103 detekce u divokých ptáků v 11 zemích.

Rekordní byla epidemická sezóna 2021/2022 s 5 300 detekcemi u drůbeže, ptáků v zajetí a volně žijících ptáků – podle EFSA největší, jaká byla v Evropě zaznamenána. Podle WOAH v letech 2005–2020 uhynulo nebo bylo kvůli ptačí chřipce utraceno zhruba 246 milionů kusů drůbeže.

Celosvětově sleduje situaci Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). V aktualizaci z 24. 9. 2026 uvádí za měsíc 624 ohnisek nebo událostí HPAI u zvířat ve 25 zemích. Zvláštní kapitolou jsou Spojené státy, kde se virus H5N1 rozšířil do stád dojnic: podle FAO šlo k 23. 9. 2026 o 1 177 farem ve 20 státech. V Evropě EFSA zmiňuje možný přenos z divokých ptáků na skot v Nizozemsku.

5. Jak se virus dostane do drobného chovu

Nakažení ptáci vylučují virus trusem a sekrety z dýchacích cest. Ostatní ptáci se nakazí jeho pozřením nebo vdechnutím. WOAH a MSD shodně popisují tyto cesty:

• Přímý kontakt s divokými ptáky – kachny, husy, labutě a racci často nesou virus bez příznaků a během tahu ho roznášejí na velké vzdálenosti.
• Kontaminované krmivo a voda – trus divokých ptáků ve výběhu, v krmítku, v napáječce nebo v jezírku.
• Podestýlka a sláma skladovaná venku, kam mají přístup ptáci a hlodavci.
• Obuv, oblečení a nářadí – virus se přenese z místa, kde byli nemocní ptáci, na botách nebo na kolečku.
• Přesuny ptáků – nákup, výměna nebo návrat ptáků z výstavy či trhu.
• Vzduchem na krátké vzdálenosti – MSD uvádí, že může hrát roli mezi blízkými farmami.

Komora veterinárních lékařů ČR připomíná i méně zřejmé cesty: zavlečení podestýlkou znečištěnou trusem nemocných ptáků nebo na obuvi po návratu z rizikových míst. Rozšiřující služba University of Maine doplňuje, že virus se drží v respiračních kapénkách, slinách, hlenu a trusu a přežívá na nářadí, v krmivu, ve vodě, na botách i v podestýlce.

U drobného chovu je typické, že ptáci chodí volně po zahradě, často v blízkosti rybníka nebo potoka, a dostávají krmení venku. Právě sypané krmení na zemi přitahuje holuby, vrabce, havrany i kachny. Rozšiřující služba státu North Carolina v říjnu 2025 popsala tři ohniska v drobných chovech, která souvisela s hromadným úhynem kondorů krocanovitých v okolí – tedy s mrchožravými ptáky, kteří se k drůbeži dostali přes výběh.

6. Jak dlouho virus vydrží v prostředí

Virus chřipky je obalený tukovou vrstvou, a proto ho běžné dezinfekční přípravky, mýdlo i teplo poměrně spolehlivě ničí. V chladu a vlhku ale vydrží dlouho. WOAH uvádí, že virus je odolný a může přežívat dlouhou dobu, zejména při nízkých teplotách. Univerzita v Maine zdůrazňuje, že nejlépe přežívá v chladném a vlhkém prostředí, jako je mokrá podestýlka a bláto.

To vysvětluje, proč nákaza vrcholí v zimě. Zamrzlé louže, rozbahněný výběh a mokrá sláma jsou pro virus ideální úkryt. Pro chovatele z toho plyne:

• udržovat podestýlku suchou a pravidelně ji měnit (podrobnosti najdete v našem článku o podestýlce),
• odvodnit nebo zasypat louže ve výběhu,
• trus a použitou podestýlku před použitím na pozemku nechat dobře zkompostovat – to doporučuje i Univerzita v Maine,
• nářadí a obuv pro chov po použití očistit a vydezinfikovat.

7. Příznaky u slepic, krůt, kachen a hus

Inkubační doba je u jednotlivého ptáka několik dní, u celého hejna až kolem dvou týdnů. WOAH pro účely tlumení nákazy počítá s 14 dny. Příznaky se liší podle druhu ptáka a kmene viru.

Slepice a krůty

U hrabavé drůbeže probíhá HPAI často prudce. Podle MSD mohou ptáci při nejrychlejším průběhu uhynout bez jakýchkoli předchozích příznaků. Pokud příznaky jsou, patří k nim:

• náhlé hynutí více ptáků během krátké doby,
• modrofialové zbarvení a otok hřebene, laloků a u krůt i výrůstku nad zobákem, později odumírání tkáně na hřebeni,
• otok a krvácení na běháku a nohách,
• zelenavý průjem,
• výrazná skleslost, ptáci nežerou a nepijí,
• prudký pokles snášky, vejce s tenkou nebo deformovanou skořápkou,
• dýchací potíže, výtok z nosu, kýchání, oteklá víčka,
• u přeživších nervové příznaky: stáčení hlavy a krku, ochrnutí, svěšená křídla, vrávorání.

Rozšiřující služba University of Maryland shrnuje deset varovných příznaků, které se s tímto výčtem shodují. Minnesotská rada pro zdraví zvířat přidává „neobvyklé ticho“ v hejně a fialové zbarvení hlezen.

Kachny a husy

Vodní drůbež může virus nést a vylučovat s mírnými nebo žádnými příznaky. To je důvod, proč jsou kachny ve smíšeném chovu rizikem pro slepice. Současné kmeny ale podle EFSA postihují vodní ptáky výrazněji než dřív. U kachen se popisují nervové příznaky (motání, neschopnost udržet hlavu, plavání v kruhu) a podle MSD zakalení rohovky, které je typické právě pro kachny.

Ostatní ptáci

Křepelky, perličky a bažanti se chovají podobně jako slepice. V únoru 2026 v ZOO Praha uhynulo sedm vodních ptáků a jeden bažant. Papoušci jsou podle Komory veterinárních lékařů vůči nákaze málo vnímaví, u venkovních voliér poblíž vody je ale vhodné je zastřešit.

8. S čím se ptačí chřipka plete

Samotné příznaky podle MSD k určení diagnózy nestačí. Stejně se může projevit i řada jiných nemocí. U vysoce patogenní formy přichází v úvahu hlavně:

• newcastleská choroba – klinicky prakticky nerozlišitelná, rovněž hlášená nákaza; v ČR se v letech 2025–2026 opakovaně objevila v malochovech (samostatný článek o newcastleské chorobě máme na blogu),
• akutní cholera drůbeže (pasteurelóza) s náhlými úhyny,
• úpal a přehřátí v létě,
• nedostatek vody – zamrzlá napáječka nebo porucha napájení.

U mírné formy může jít o infekční bronchitidu, infekční laryngotracheitidu, mykoplazmózu, infekční rýmu nebo aspergilózu. Proto jsou kýchající slepice častým jevem, který s ptačí chřipkou nesouvisí (víc v článku Slepice kýchá a chrčí). Jistotu dá jen laboratorní vyšetření – stěr z hrdla a kloaky nebo vyšetření orgánů metodou RT-PCR v národní referenční laboratoři.

9. Co dělat při podezření: postup krok za krokem

Když v hejně začnou ptáci hynout, je přirozené chtít něco rychle udělat. Některé intuitivní kroky ale mohou nákazu roznést. Následující postup vychází z povinností podle § 11 a § 12 zákona o veterinární péči a z doporučení SVS.

1. Zavolejte krajskou veterinární správu (nebo svého veterináře, který podezření předá). Kontakty na krajská pracoviště jsou na webu SVS, ústředí má telefon +420 227 010 111.
2. Ptáky nechte na místě. Žádné ptáky ani vejce nevynášejte, neprodávejte, nedarujte a nepřevážejte. Totéž platí pro uhynulé kusy – nepřevážejte je k veterináři bez dohody.
3. Zavřete hejno do kurníku, aby nepřišlo do kontaktu s dalšími zvířaty a divokými ptáky.
4. Oddělte nemocné ptáky od zdravých, pokud to jde bez velkého pohybu po chovu.
5. Uhynulé ptáky vložte v rukavicích do pevného igelitového pytle, zavažte a uložte na chladné místo mimo dosah zvířat. Nezakopávejte je a nevyhazujte do popelnice – další postup určí veterinář.
6. Omezte přístup do chovu. Nechoďte k sousedům, kteří chovají drůbež, a nepouštějte nikoho k vám.
7. Chraňte sebe: rukavice, respirátor, pracovní oblečení a obuv jen pro chov, po práci důkladně umýt ruce.
8. Připravte informace: počet ptáků, druhy, kdy začaly úhyny, kolik ptáků uhynulo a kdy, odkud a kdy jste naposledy ptáky koupili, zda chodíte na výstavy.
9. Řiďte se pokyny úředního veterináře, který přijede odebrat vzorky.

Zákon o veterinární péči v § 12 výslovně ukládá chovateli, aby do příchodu úředního veterinárního lékaře ponechal podezřelá a vnímavá zvířata na místě, oddělil je, provedl dezinfekci prostor a zajistil, aby se produkty z těchto zvířat nepoužívaly ani neprodávaly.

10. Hlášení: kdo, komu a kdy

Povinnost hlásit podezření na nebezpečnou nákazu se netýká jen farmářů. Podle § 11 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, musí chovatelé a další osoby, které přicházejí do styku se zvířaty, neprodleně uvědomit krajskou veterinární správu nebo zajistit její uvědomění, pokud podle svých znalostí a zkušeností nákazu podezírají. Povinnost je splněna i tím, že podezření oznámí úřednímu nebo soukromému veterinárnímu lékaři.

Pro chovatele, kteří chovají drůbež jako podnikání, § 5 téhož zákona navíc ukládá hlásit krajské veterinární správě pokles příjmu krmiva nebo vody, pokles snášky a úhyny nad stanovené limity. Pro drobné chovy SVS doporučuje hlásit totéž: zvýšené úhyny, změny zdravotního stavu a pokles snášky.

11. Co následuje po potvrzení nákazy

Po nahlášení přijede úřední veterinář, prohlédne chov a odebere vzorky. Krajská veterinární správa nad chovem vyhlásí úřední dozor, který omezuje přesuny ptáků, vajec a materiálu. Vzorky vyšetří národní referenční laboratoř.

Pokud se HPAI potvrdí, postupuje se podle nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687, které od roku 2021 nahradilo dřívější českou vyhlášku č. 36/2007 Sb. (ta byla účinná do 30. 9. 2022). Typický průběh:

1. utracení zbývajících ptáků v ohnisku pod veterinárním dozorem,
2. neškodné odstranění kadáverů, vajec, krmiva a podestýlky,
3. předběžné čištění a dezinfekce, později závěrečná dezinfekce,
4. epizootologické šetření – odkud nákaza přišla a kam se mohla dostat,
5. u větších ohnisek vymezení ochranného pásma a pásma dozoru,
6. informování sousedních obcí a komerčních chovů v okolí.

Výjimky existují. V únoru 2026 SVS v ZOO Praha ptáky neutratila a využila výjimku pro uzavřená zařízení podle článku 13 nařízení 2020/687; přístup omezila na určené pracovníky a ptáky testovala. Podobné výjimky nařízení umožňuje i pro chovy vzácných plemen, rozhoduje o nich ale veterinární správa, nikoli chovatel.

Na znovuzaložení chovu po ohnisku je vhodné se domluvit s krajskou veterinární správou. Pro ochranné pásmo a pásmo dozoru platí minimální doby (viz další kapitola), po které nelze bez povolení ptáky přesouvat.

12. Ochranné pásmo a pásmo dozoru: co v nich platí

Kolem ohniska vymezí krajská veterinární správa nařízením tzv. uzavřené pásmo, které se skládá ze dvou částí:

• ochranné pásmo s poloměrem nejméně 3 km,
• pásmo dozoru s poloměrem nejméně 10 km.

Pásma se vymezují podle katastrálních území. Například nařízení KVS pro Jihočeský kraj ze 7. 5. 2026 (č. j. SVS/2026/078107) po ohnisku v Hůrkách u Nové Bystřice zahrnulo 12 katastrálních území do ochranného pásma a 41 do pásma dozoru. Nařízení se zveřejňuje ve Sbírce právních předpisů územních samosprávných celků a některých správních úřadů a vyvěšuje na úředních deskách obcí.

Povinnosti chovatelů v uzavřeném pásmu

Na příkladu zmíněného jihočeského nařízení lze ukázat, co v pásmu obvykle platí pro všechny chovatele ptáků, včetně drobnochovatelů:

• chovat ptáky uzavřeně a oddělit je od volně žijících ptáků a dalších zvířat, zasíťovat okna a větrací otvory,
• dezinfikovat vstupy a výstupy z chovu, obuv a dopravní prostředky,
• vést záznamy o návštěvách hospodářství,
• neprodleně a neškodně odstraňovat uhynulá zvířata,
• hlásit každé zvýšení úhynu nebo nemocnosti a pokles produkce na krizovou linku,
• umožnit kontroly a odběr vzorků,
• odevzdat obci sčítací list s údaji o chovu ve stanovené lhůtě (v tomto případě do týdne),
• nepřesouvat ptáky, vejce ani čerstvé maso z hospodářství; zakázány jsou i výstavy, trhy a podobné akce.

Jak dlouho pásma trvají

Podle nařízení lze ochranné pásmo zrušit nejdříve 21 dní po dokončení předběžného čištění a dezinfekce ohniska; poté se v celém území uplatňují pravidla pásma dozoru. Pásmo dozoru lze zrušit nejdříve 30 dní po dokončení čištění a dezinfekce. V praxi tedy omezení trvají zhruba měsíc až dva.

Modelový příklad: Jana z pásma dozoru

Jana chová 12 slepic a 3 kachny 7 km od potvrzeného ohniska. Obec vyvěsí nařízení KVS a sčítací list. Jana do stanovené lhůty vyplní počty ptáků podle druhů a odevzdá ho obci. Slepice i kachny zavře do kurníku s krytým výběhem, krmí a napájí uvnitř, k chovu chodí ve vyhrazených botách. Na jarní burzu, kam chtěla vézt násadová vejce, nesmí – akce jsou v pásmu zakázané. Když po třech týdnech uhynou dvě slepice, volá krizovou linku uvedenou v nařízení, i když jde nejspíš o stáří. Úřední veterinář rozhodne, zda je potřeba vyšetření.

13. Uzavřený chov v praxi: jak ho zvládnout

Povinnost držet drůbež uzavřenou platí v pásmech a může ji veterinární správa nařídit i širším mimořádným veterinárním opatřením. Ve Velké Británii například vláda opakovaně nařídila všem chovatelům bez ohledu na velikost chovu držet ptáky uvnitř (poprvé v širším rozsahu v listopadu 2022). I tam, kde to povinné není, je dobrovolné uzavření v rizikovém období nejúčinnější ochranou.

Co „uzavřený chov“ znamená

Cílem je zabránit kontaktu s divokými ptáky a jejich trusem. Stačí kurník, nebo kurník s výběhem, který je shora krytý pevnou střechou či hustou sítí a ze stran zasíťovaný. Rozšiřující služba státu North Carolina doporučuje u výběhů se síťovým stropem doplnit pevnou krytinu z plechu nebo plastu, protože trus divokých ptáků propadne i sítí. Univerzita v Maine doporučuje drobné pletivo a střechu a u výběhu dvojí oplocení, protože ptáci dosáhnou přes jednoduché pletivo.

Jak předejít problémům při dlouhém zavření

• Prostor: přepočítejte, kolik místa ptáci mají. Přeplnění zvyšuje stres a klování (o rozměrech kurníku píšeme v samostatném článku).
• Zabavení: rozšiřující služba North Carolina výslovně doporučuje obohacení prostředí, aby se omezilo klování – zavěšená zelenina, hromádka listí ze suchého místa, popeliště uvnitř.
• Větrání: zavřený kurník bez větrání znamená vlhko, čpavek a dýchací potíže. Větrací otvory zasíťujte, ale neucpávejte.
• Světlo: v zimě nedostatek světla snižuje snášku; to ale s ptačí chřipkou nesouvisí.
• Podestýlka: udržujte ji suchou, mokrá místa průběžně odstraňujte.
• Kachny a husy: potřebují vodu na namáčení hlavy; mějte pro ně čistou vodu z vodovodu v nádobě uvnitř, ne přístup k rybníku.

14. Biologická bezpečnost drobného chovu

Biologická bezpečnost je soubor opatření, který brání zavlečení nákazy do chovu a jejímu šíření ven. MSD ji označuje za hlavní preventivní opatření, protože lék neexistuje a očkování se v EU u drobných chovů nepoužívá. SVS pro malochovy v září 2025 doporučila tato opatření:

• zabránit kontaktu drůbeže s volně žijícími ptáky (sítě, plašiče, odpuzovače),
• krmivo a vodu umístit do budov nebo pod přístřešky,
• pravidelně čistit a dezinfikovat kurník i výběh a provádět deratizaci,
• nenapájet drůbež neošetřenou vodou z povrchových nádrží,
• oddělit chov hrabavé a vodní drůbeže,
• dodržovat osobní hygienu: převlékat se, přezouvat se, mýt si ruce,
• naskladňovat ptáky pokud možno najednou,
• očkovat proti newcastleské chorobě nebo kupovat drůbež již očkovanou od prověřených dodavatelů.

Kontrolní seznam pro podzim a zimu

Karanténu nejméně 30 dní pro nové ptáky doporučuje rozšiřující služba University of Delaware. Minnesotská rada pro zdraví zvířat radí, pokud už se chovatel výstavy nebo burzy zúčastní, umýt si ruce, vyměnit oblečení a obuv dřív, než se dotkne vlastních ptáků, a nedovolit ostatním, aby jeho ptáky brali do rukou. Florida (UF/IFAS, 2025) připomíná, že plašiče a sítě musí být humánní a v souladu s místními předpisy.

Na čištění a dezinfekci kurníku máme samostatný článek. Ve vztahu k ptačí chřipce stačí připomenout, že dezinfekce funguje jen na očištěný povrch – trus a organická hmota virus chrání.

15. Uhynulí divocí ptáci: co s nálezem

Volně žijící ptáci jsou nejlepším ukazatelem, že virus koluje v okolí. V lednu 2026 SVS potvrdila například tři uhynulé divoké kachny na Liberecku a tři labutě velké na Karlovarsku, do poloviny února 21 pozitivních lokalit. V sezóně od 1. 10. 2025 eviduje evropský přehled pro Česko 44 detekcí u volně žijících ptáků.

SVS žádá veřejnost, aby nález uhynulých divokých ptáků v obci nebo jejím okolí nahlásila krajské veterinární správě. Obce v uzavřených pásmech mají podle nařízení zajistit nádoby pro uhynulé volně žijící ptáky a spolupracovat při dozoru.

• uhynulého ptáka nesahejte holýma rukama,
• nepouštějte k němu psa ani kočku,
• zapište si místo (nejlépe souřadnice z telefonu) a počet ptáků,
• volejte KVS nebo obecní úřad a řiďte se jejich pokyny,
• po návratu domů vyměňte obuv, než půjdete ke svým slepicím.

Evropský úřad EFSA provozuje od března 2023 nástroj Bird Flu Radar, který na mapě ukazuje aktuální riziko zavlečení podle hlášení a tahu ptáků. SVS na něj ve svých zprávách odkazuje.

16. Riziko pro člověka a ochrana zdraví

Ptačí chřipka je zoonóza, tedy nemoc přenosná ze zvířat na člověka. Přenos je ale vzácný. ECDC a EFSA v roce 2026 opakovaně hodnotí riziko pro běžnou populaci v EU/EHP jako nízké a pro lidi profesně nebo jinak vystavené nakaženým zvířatům či kontaminovanému prostředí jako nízké až střední. Za období červen–srpen 2026 bylo celosvětově hlášeno 15 lidských infekcí ptačí chřipkou (1 v Bangladéši, 1 v Kambodži, 13 virem H9N2 v Číně), bez úmrtí a všechny po kontaktu s drůbeží. Trvalý přenos z člověka na člověka podle ECDC zaznamenán nebyl.

V dlouhodobém pohledu ale může být infekce u člověka těžká. Podle MSD bylo od roku 2003 do května 2025 hlášeno 993 lidských případů H5N1, z toho 477 úmrtí, většinou v Asii a Africe. Ve Spojených státech CDC eviduje od února 2024 celkem 72 lidských případů A(H5), převážně u pracovníků s dojnicemi a drůbeží, a riziko pro veřejnost hodnotí jako nízké. ECDC uvádí, že v EU/EHP nebylo u lidí vystavených při ohniscích u drůbeže pozorováno onemocnění; několik lidí ve Španělsku a Spojeném království mělo pozitivní test bez příznaků nebo s velmi mírnými příznaky.

Kdo je ve větším riziku

Podle ECDC jde o lidi, kteří manipulují s nemocnými ptáky nebo kadávery (chovatelé, veterináři, pracovníci při utrácení) a kteří jsou vystaveni kontaminovanému prostředí. Brožura severoirského úřadu pro bezpečnost práce (HSENI) v české verzi uvádí jako rizikové činnosti blízký kontakt s nemocnými ptáky, trusem a peřím a také porážku, škubání a kuchání nakaženého ptáka.

Jak se chránit

• s nemocnými nebo uhynulými ptáky manipulujte jen v rukavicích, ideálně i s respirátorem (HSENI uvádí třídu FFP3, UF/IFAS respirátor typu N95) a ochrannými brýlemi,
• po práci si myjte ruce mýdlem a teplou vodou asi 20 sekund, včetně zápěstí a prostoru mezi prsty,
• v kurníku nejezte, nepijte a nekuřte,
• oblečení z kurníku perte zvlášť na vysokou teplotu,
• nemocné ptáky neporážejte a nekuchejte,
• neví-li se příčina úhynu, nezvedejte ptáky holýma rukama a nepouštějte k nim děti.

Kdy k lékaři

Lidská případová definice používaná v EU, kterou zveřejňuje Státní zdravotní ústav, počítá s horečkou a příznaky akutní infekce dýchacích cest u člověka, který byl v oblasti s výskytem nákazy v kontaktu s nemocnou nebo uhynulou drůbeží či divokými ptáky, nebo pobýval v domě či na farmě, kde se v předchozím měsíci nemocná nebo uhynulá drůbež vyskytla. Pokud se u vás po kontaktu s nemocnými ptáky objeví horečka, kašel, bolest v krku nebo svalů či dýchací potíže, zavolejte svému praktickému lékaři a řekněte mu o kontaktu s ptáky. HSENI uvádí, že u lidí se mohou objevit i průjem, bolest břicha a zvracení.

17. Kočky, psi a další zvířata

Ptačí chřipka H5N1 postihuje i savce, zejména šelmy, které ulovily nebo sežraly nakaženého ptáka. V Evropě se v létě 2026 objevila u tuleňů v Dánsku a Švédsku, u lišek v Dánsku a Finsku a u kuny lesní ve Finsku.

Pro chovatele s kočkami je důležitý polský případ z června 2023. Studie v Eurosurveillance (Rabalski a kol., 2023) potvrdila virus u 29 ze 47 vyšetřených zvířat – 28 domácích koček a jednoho karakala. Kočky měly dýchací a nervové příznaky (křeče, ztuhlost končetin, nereagující zornice) a od prvních příznaků po úhyn uběhlo 0 až 7 dní. V jednom vzorku syrového kuřecího masa z domácnosti, koupeného pro lidskou spotřebu, byl prokázán virus blízký virům od koček; autoři ale zdůrazňují, že zdroj nákazy nebyl jednoznačně potvrzen. CDC uvádí, že z 34 pozitivních koček 11 uhynulo a 14 bylo utraceno a přenos mezi kočkami ani na majitele prokázán nebyl.

• v obdobích výskytu nákazy nekrmte kočky a psy syrovým drůbežím masem ani syrovými droby – MSD to doporučuje obecně,
• nepouštějte kočky a psy k uhynulým ptákům, zejména u vody,
• kočky omezte v lovu v blízkosti ohnisek,
• při nervových nebo dýchacích příznacích u kočky po kontaktu s ptáky informujte veterináře o tomto kontaktu.

Univerzita v Maine připomíná, že prasata mohou nést lidské i ptačí chřipkové viry, a proto by se drůbež a prasata neměla chovat společně. O soužití slepic se psem a kočkou píšeme v samostatném článku.

18. Vejce a maso z domácího chovu

EFSA uvádí, že neexistují přesvědčivé důkazy, že by se ptačí chřipka na člověka přenášela konzumací potravin. Riziko dále snižuje správná manipulace se syrovým masem, důkladná tepelná úprava a kuchyňská hygiena. Univerzita v Maine doporučuje propéct drůbeží maso na teplotu ve středu nejméně 165 °F, tedy asi 74 °C.

Prodej vajec z drobného chovu sousedům se v uzavřeném pásmu řídí zákazem přesunů produktů z hospodářství. Mimo pásma platí běžná pravidla; o skladování a mytí vajec máme samostatné články.

19. Očkování proti ptačí chřipce

Vakcíny proti HPAI existují. EFSA ve vědeckém stanovisku z října 2023 uvádí, že preventivní očkování je nejlepší strategií pro snížení počtu ohnisek a délky epidemie, ale musí doplňovat, nikoli nahrazovat ostatní opatření. V té době byla v EU registrována jediná vakcína proti HPAI pro kura domácího. Údaje o účinnosti a délce ochrany jsou podle EFSA omezené a neharmonizované.

V Česku podle výukového materiálu VFU Brno lze vakcinaci použít jen ve výjimečných případech se souhlasem SVS; jinak se neprovádí, protože by komplikovala sledování nákazy pomocí protilátek. WOAH zdůrazňuje, že očkování samo o sobě není udržitelné řešení a rozhodnutí patří státní veterinární autoritě. Pro drobnochovatele tedy u nás očkování proti ptačí chřipce k dispozici není.

Neplést s očkováním proti newcastleské chorobě: to je u nás povinné pro rozmnožovací chovy kura a chovy nosnic nad 500 kusů a SVS ho malochovatelům doporučuje (nebo nákup již očkovaných ptáků). Proti ptačí chřipce ale nechrání.

20. Náhrady škod a sankce

Pokud je chov utracen na základě nařízených mimořádných veterinárních opatření, zákon o veterinární péči umožňuje uplatnit nárok na náhradu nákladů a ztrát. Podle nařízení KVS pro Jihočeský kraj z května 2026 se nárok uplatňuje včas žádostí u Ministerstva zemědělství. Konkrétní lhůtu a podklady si ověřte u KVS nebo ministerstva; vždy si schovejte doklady o počtu a druhu ptáků, nákupu krmiva a vybavení.

Za porušení povinností z mimořádných veterinárních opatření lze podle téhož nařízení uložit pokutu až 100 000 Kč fyzické osobě a až 2 000 000 Kč právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě. Hlavním smyslem není trestat, ale zajistit, aby se nákaza nešířila – a největší riziko pokuty hrozí tomu, kdo nákazu zamlčí, prodává ptáky z pásma nebo nedodrží uzavřený chov.

21. Mýty a fakta

22. Slovníček pojmů

• HPAI – vysoce patogenní aviární influenza, těžká forma s vysokými úhyny.
• LPAI – nízkopatogenní aviární influenza, mírná forma.
• H5N1 – podtyp viru podle bílkovin hemaglutininu a neuraminidázy.
• Klad 2.3.4.4b – genetická skupina virů H5, která způsobuje současnou celosvětovou vlnu.
• KVS – krajská veterinární správa, místně příslušný orgán SVS.
• Ohnisko – hospodářství, kde byla nákaza úředně potvrzena.
• Uzavřené pásmo – ochranné pásmo a pásmo dozoru dohromady.
• Mimořádné veterinární opatření – nařízení KVS nebo SVS k tlumení nákazy, závazné pro všechny v daném území.
• Biologická bezpečnost – opatření bránící zavlečení a šíření nákazy.
• Zoonóza – nemoc přenosná ze zvířat na člověka.
• Sčítací list – formulář, kterým chovatel v pásmu sděluje obci počty ptáků.

23. Časté otázky o ptačí chřipce v drobném chovu

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. Státní veterinární správa: Preventivní opatření v malochovech drůbeže a ptáků chovaných v zajetí, 2025, doporučení pro chovatele
2. Státní veterinární správa: Informace o nákazové situaci v ČR za období 1.–16. 1. 2026, 2026, úřední zpráva
3. Státní veterinární správa: Informace o nákazové situaci v ČR za období 17.–31. 1. 2026, 2026, úřední zpráva
4. Státní veterinární správa: Potvrzení HPAI H5N1 v komerčních chovech drůbeže a u ptáků chovaných v zajetí a situace vzhledem k NCD, č. j. SVS/2026/026091, 2026, úřední dopis
5. Státní veterinární správa: Informace o nákazové situaci v ČR za období 25. 4.–8. 5. 2026, 2026, úřední zpráva
6. Státní veterinární správa: Informace o nákazové situaci v ČR za období 11.–30. 7. 2026, 2026, úřední zpráva
7. Státní veterinární správa: Informace o nákazové situaci v ČR za období 15. 8.–4. 9. 2026, 2026, úřední zpráva
8. Krajská veterinární správa SVS pro Jihočeský kraj: Nařízení – mimořádná veterinární opatření k HPAI, č. j. SVS/2026/078107, 2026, právní předpis
9. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, znění k roku 2026, zákon
10. Vyhláška č. 36/2007 Sb., o opatřeních pro tlumení aviární influenzy, znění účinné do 30. 9. 2022, právní předpis (historický)
11. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687 o pravidlech pro prevenci a tlumení některých nákaz, 2020, předpis EU
12. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat (právní rámec pro zdraví zvířat), 2016, předpis EU
13. EFSA, ECDC, EURL: Avian influenza overview December 2025–February 2026, 2026, vědecká zpráva
14. EFSA, ECDC, EURL: Avian influenza overview June–August 2026, 2026, vědecká zpráva
15. EFSA: Avian influenza – tematická stránka (bezpečnost potravin, Bird Flu Radar), 2026, odborná informace
16. EFSA AHAW Panel: Vaccination of poultry against highly pathogenic avian influenza – Part 1, 2023, vědecké stanovisko
17. ECDC: Facts about avian influenza in humans, 2026, odborná informace
18. Státní zdravotní ústav: Ptačí chřipka – definice případu A/H5 a A/H5N1 u lidí, odborná informace
19. WOAH: Avian influenza, 2026, odborná informace
20. FAO: Global AIV with zoonotic potential situation update, září 2026, situační zpráva
21. MSD Veterinary Manual: Avian Influenza in Poultry and Wild Birds, 2026, veterinární příručka
22. Rabalski L. a kol.: Emergence and potential transmission route of avian influenza A (H5N1) virus in domestic cats in Poland, June 2023, Eurosurveillance, 2023, recenzovaný článek
23. CDC: H5N1 Bird Flu Found in Polish Domestic Cats, 2023, odborná informace
24. CDC: H5 Bird Flu – Current Situation Summary, 2026, situační zpráva
25. VFU Brno (Polejová K., Tesa K.): Aviární influenza HPAI, asi 2020, výukový materiál
26. Komora veterinárních lékařů ČR: tisková zpráva k ptačí chřipce u drůbeže a exotického ptactva, 2020, odborné stanovisko
27. Health and Safety Executive for Northern Ireland: Ptačí chřipka (česká verze), odborná brožura o ochraně zdraví
28. University of Maryland Extension: Backyard Poultry HPAI Protection Guide, 2025, odborná příručka
29. University of Delaware Cooperative Extension: Protecting Your Backyard Flock from Avian Flu, odborná příručka
30. UF/IFAS Extension: What Backyard Flock Owners Need to Know about Bird Flu (AN402), 2025, odborná příručka
31. University of Maine Cooperative Extension: Bulletin #2109 Avian Influenza and Backyard Poultry, 2022, odborná příručka
32. NC State Extension: Recent Outbreak of Highly Pathogenic Avian Influenza, 2025, odborná informace
33. Minnesota Board of Animal Health: HPAI Notice for Backyard Flocks, odborná informace
34. DEFRA / APHA: Avian influenza (bird flu) – guidance and housing measures, 2022–2026, státní metodika
35. CIDRAP, University of Minnesota: Experts cite differences between H5N1 and ordinary flu (shrnutí přehledu v NEJM), 2005, odborné shrnutí

Článek má informativní charakter a nenahrazuje pokyny úředního veterinárního lékaře, krajské veterinární správy ani lékaře. Platná mimořádná veterinární opatření a jejich rozsah vždy ověřte na webu Státní veterinární správy nebo na úřední desce své obce.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet