733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Rozmnožovací soustava drůbeže a páření: jak vzniká vejce a oplození

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí z amerického vzdělávacího portálu eXtension pro chov drůbeže, z publikací Mississippi State University Extension, z odborných kapitol o ptačí reprodukci a umělém osemenění (nakladatelství IntechOpen) a z příručky o kvalitě vajec (The Poultry Site). Kde se zdroje v číslech liší, uvádíme rozmezí.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Možná jste se někdy divili, jak je možné, že slepice snese každý den vejce, a jak vlastně vejce vzniká, když kohout žádné zvláštní orgány nemá. V tomhle průvodci to projdeme krok za krokem od vaječníku až po snesení, podíváme se na kohouta, páření i na to, v čem se liší kachny, husy, krůty a křepelky. Přidám i praktické rady, ať víte, co to znamená pro váš kurník.

1. Rozmnožovací soustava drůbeže v kostce

Ptáci se rozmnožují jinak než savci. Samice neprodukuje mládě, ale vejce, které z pohledu stavby i zásob představuje zcela uzavřený útulek pro zárodek. Samec obvykle nemá žádný vnější orgán, kterým by spermie předal, a u běžné domácí drůbeže se to děje přitisknutím otvorů, kterým se říká kloaky. Základní přehled vám dá následující tabulka.

Těmto tématům se dále věnujeme podrobně. Zkušený chovatel z toho vytěží hlavně praktické poznatky: proč slepice občas vynechá den, proč mají vejce různé vady a proč nemusí být v hejnu kohout, aby měla slepice vejce.

2. Proč má slepice jen levý vaječník

V zárodku se u ptáků zakládají oba vaječníky i oba vejcovody. U většiny druhů, včetně slepice, se však pravá strana postupně zastaví ve vývoji a zůstane jen jako nepatrný zbytek. Funkční zůstává levá strana. Podle portálu eXtension se výjimečně stává, že když je levý vaječník poškozen, pravý se rozvine a převezme jeho úlohu. Jedná se ale o vzácný případ.

Rozšířené vysvětlení říká, že jeden vejcovod je pro létající ptáky lehčí a pro samici je výhodnější vejce tvořit postupně jedno po druhém, než nosit v těle dvě skořápková vejce najednou. U domácí slepice tato úspora hmotnosti už zdaleka není tak důležitá, ale stavba těla se po staletích šlechtění nezměnila. Vezměte to jako vysvětlení vývojové, ne jako pevně doložené pravidlo, protože to ze zdrojů nevyplývá jednoznačně.

Zajímavé je, že vaječník je u čerstvě vylíhlé slepičky už zcela vytvořen, jen je velmi malý. Nová vajíčka (ovocyty) se po vylíhnutí netvoří. Počet nejvyšších možných vajec je tedy daný už od vylíhnutí. Zdroje uvádějí různá čísla: příručka The Poultry Site mluví o zhruba 4 000 drobných vajíčkách, portál eXtension o desítkách tisíc. Z toho se za celý život dozraje jen malý zlomek.

Čak radí

jestli slepice přestane nést, nebývá to proto, že by jí došly zásoby ve vaječníku. Mnohem častěji jde o světlo, stres, přepeřování nebo stáří. Ostatní příčiny najdete v našem článku o tom, proč slepice nesnáší.

3. Vaječník a vývoj žloutku

Vaječník slepice připomíná hrozen žlutých kuliček různé velikosti. Nachází se zhruba uprostřed těla mezi krkem a ocasem, přichycený na zádové straně. Každý žloutek leží v tenkostěnném, bohatě prokrveném váčku zvaném folikul. Žloutek se před snesením skládá z hmoty, kterou játra připravují z tuků a bílkovin, a ta se přenáší krví do rostoucího vajíčka. Díky tomu dozrává velký žloutek v řádu dnů.

Vaječník v době snášky obsahuje obvykle několik velkých folikulů seřazených podle velikosti. Odborná kapitola o reprodukci ptáků uvádí zhruba pět velkých folikulů v odstupňovaných velikostech; vždy dozrává a uvolní se jen ten největší. Tomuto pořadí se říká hierarchie folikulů. Když by se uvolnily dva žloutky téměř najednou, může vzniknout vejce se dvěma žloutky, o němž píšeme v samostatném článku o dvojitém žloutku.

Vaječník vylučuje hormony, které rozšiřují vejcovod a pomáhají mobilizovat tuk a vápník z těla, takže slepice, která přestane snášet, se projeví i vzhledem. Více o tom, jak podle hřebínku poznat stav slepice, najdete v článku o slepičím hřebenu.

4. Ovulace, světlo a denní rytmus

Uvolnění žloutku z vaječníku do vejcovodu se nazývá ovulace. Podle portálu eXtension k ní dochází obvykle 30 až 75 minut po snesení předchozího vejce. Ovulace je citlivá na světlo a probíhá hlavně během denního světla, téměř nikdy po třetí hodině odpoledne. Pokud slepice snese pozdě odpoledne, další ovulace se posune na další den a ona jeden den vynechá.

Proto má snáška charakteristický rytmus. Slepice snáší několik dní po sobě, takzvaná série (kladka), každý den o něco později, pak jeden či více dní vynechá a série začíná znovu. Odborná kapitola uvádí, že vejce vzniká asi 26 hodin, a slepice tak v průměru snese šest vajec za sedm dní. Tato čísla jsou orientační, vysoce nosná hybridní nosnice mohou snášet téměř denně, zatímco původní plemena mívají delší přestávky. Další podrobnosti o počtu vajec najdete v samostatném článku o tom, kolik vajec snese slepice.

Světlo funguje jako spouštěč. Délka dne ovlivňuje hormonální činnost, a proto slepice v zimě snášejí méně. Osvětlení v kurníku, pokud jej používáte, se proto řídí pravidlem, že se světla spíše prodlužuje, než zkracuje, jak popisujeme v článku o osvětlení kurníku.

5. Vejcovod: pět oddílů a jejich časový plán

Vejcovod je zkroucená trubice, která podle zdrojů měří u dospělé nosnice zhruba 65 až 80 centimetrů (americký zdroj uvádí 25 až 27 palců, britská příručka asi 80 cm). Skládá se z pěti oddílů a každý má v tvorbě vejce svůj úkol. Vejce jím putuje užším koncem napřed a těsně před snesením se v pochvě otočí, takže se snáší koncem širším.

Čísla se v pramenech mírně liší, protože se jedná o průměry z měření u různých typů slepic. Důležité je pořadí a celkový čas. Kdybyste přepočítali součet, dostanete zhruba jeden den a jednu hodinu, tedy právě ona doba, kvůli které si slepice jednou za čas dá pauzu.

6. Nálevka a okamžik oplození

Nálevka je trychtýřovitý začátek vejcovodu. Když se folikul otevře, žloutek (v tuto chvíli ještě jen vajíčková buňka s obrovskou zásobou živin) je okraji nálevky zachycen a pomalu vtažen dovnitř. Podle Mississippi State University se to děje během zhruba dvaceti minut po opuštění vaječníku. Jedná se o jediné místo, kde se může potkat vajíčko se spermií.

Spermie z uložených zásob v dolní části vejcovodu putují vejcovodem k nálevce. Na povrchu žloutku se zachytí na tenké blance (perivitelinní membráně) a v ní si prorazí otvory. Podle příručky stačí zhruba 30 spermií v blízkosti zárodečného terčíku, aby šance na oplození dosáhla asi 95 procent. Proto je dobré, aby kohout byl v dobré kondici a páření bylo dostatečně časté. Oplození tedy není jedna jediná spermie, jak se někdy představuje, ale souhra mnoha buněk.

Zároveň se v nálevce začínají tvořit chalazy, tedy vazivová vlákna, která drží žloutek uprostřed vejce. Odborná kapitola uvádí tvorbu chalázy během zhruba 15 minut. Pokud vejce rozbijete, vidíte je jako bílé provazce po obou stranách žloutku a nejsou to žádné zárodky ani nečistoty.

Čak radí

bílé šňůrky u žloutku nejsou nic špatného, naopak je to znamení čerstvého vejce. Pokud se jich chcete při vaření zbavit, stačí je vyndat lžičkou. Ostatní o vejcích najdete v článcích o testu čerstvosti vejce a o oplozených vejcích.

7. Magnum: vznik bílku

Magnum je největší oddíl vejcovodu, podle eXtension má zhruba 13 palců, tedy asi třetinu metru. Stěna je tvořena žlázami, které vylučují bílkoviny bílku a omotávají jimi žloutek. Vejce zde stráví asi tři hodiny. Bílek se vrství kolem žloutku postupně.

V magnu vzniká především hustý bílek. Řidší část se do vejce přidá později v děloze přísunem vody. Bílek hraje důležitou roli: chrání zárodek před nárazy, poskytuje vodu a bílkoviny a díky svým složkám brání růstu bakterií. Podle odborné kapitoly řídí množství vyloučeného bílku mimo jiné hormony vaječníku.

8. Isthmus: podskořápečné blány

Isthmus je kratší a užší část, podle eXtension měří asi 4 palce. Vejce se tu zdržuje asi 75 minut. Přibývají dvě blány z bílkovinných vláken: vnitřní a vnější podskořápečná blána. Mezi nimi se na tupém konci vejce později vytvoří vzduchová bublina, když vejce po snesení vychladne a smrští se. Na rozšiřujícím se vejci tak nevznikají praskliny.

Blány jsou přirozená bariéra proti bakteriím. Zároveň se v isthmu přidává trocha vody a minerálních solí, na které se pak naváže skořápka. Nepravidelné nebo poškozené blány se projeví například jako vejce s tenkou či zvrásněnou skořápkou. Z odborných důvodů ale hlavní příčiny vad najdeme ve výživě a zdraví slepice, jak uvádíme v části o odchylkách.

9. Děloha: tvorba skořápky a barva

Skořápková žláza, často zvaná děloha, je místo, kde vejce stráví nejvíc času, asi 18 až 21 hodin a podle eXtension i více. Vejce zde dostane vodu, která řidší vnější bílek, a pak se vrství skořápka. Skořápka je tvořena hlavně uhličitanem vápenatým. Podle eXtension slepice mobilizuje 8 až 10 procent vápníku z kostí a kosti dodávají asi 47 procent vápníku skořápky, zbytek pochází z krmiva.

Tato čísla vysvětlují, proč nosnice potřebují krmivo s dostatkem vápníku a proč se kostra starších slepic vyčerpává. Pro vás to znamená, že lze podávat kvalitní směs pro nosnice a zvlášť dostupný zdroj vápníku, například drcené mušle. Veterinární dávkování pro doplňky neuvádíme; nejste-li si jistí, zeptejte se veterináře. Rady o krmení najdete v článcích o vitamínech a doplňcích a o tom, čím krmit slepice.

V dělohe se také ukládá barva. U hnědých vajec se pigment ukládá na skořápku v závěru jejího vzniku, u bílých pigment chybí. Podrobnosti o barvě najdete v článku o barvě skořápky. Pokud je vejce pěkně barevné, je skořápka zpravidla zdravá; vyblednutí barvy ke konci snáškové sezóny je běžné.

10. Pochva, kutikula a snesení vejce

Pochva je svalnatá koncová část vejcovodu. Pomáhá vejce vypudit a tvoří se v ní kutikula, tenká ochranná vrstvička na povrchu skořápky, která uzavírá póry a omezuje pronikání bakterií. Proto se doporučuje čerstvá vejce zbytečně nemýt, jak rozebíráme v článku o mytí vajec. Vejce vypuzuje kloaka a slepice u toho obvykle zaujme charakteristický postoj.

Ptáci mají jediný vyústní otvor pro trávení, močení i rozmnožování. Říká se mu kloaka. Vejce při snesení prochází stejným otvorem jako trus, ale vejcovod se do kloaky otevírá zvlášť, a vejce se proto normálně neznečistí. Příčina špinavých vajec bývá spíše v podestýlce a hnízdě; více v článku o podestýlce.

Při potížích může docházet například k výhřezu vejcovodu nebo ke snesení vejce bez skořápky. Tyto stavy jsou vždy důvodem k veterinární konzultaci; věnujeme jim samostatné články o výhřezu vejcovodu a o vejci bez skořápky.

11. Rozmnožovací soustava kohouta

Kohout má dvě fazolovitá varlata uložená v dutině břišní před ledvinami u páteře. Na rozdíl od savců ptáci nemají šourek, spermie vznikají při tělesné teplotě. Varlata tvoří spermie i mužský hormon testosteron, který ovlivňuje hřebínek, ostruhy, zbarvení peří a také agresivitu a kokrhání.

Z každého varlete vede chámovod. Na konci se rozšiřuje a slouží jako zásobárna a místo dozrávání spermií před páráním. Podle zdroje trvá cesta spermií od varlete na konec chámovodu jeden až čtyři dny. Každý chámovod ústí na malé papile na zadní stěně kloaky; ta slouží jako společné ústí při páření. Jednoduše řečeno: kohout nemá pyj, ale má dvě papily.

Zdravý kohout je schopen vyprodukovat obrovský počet spermií, jeden zdroj hovoří až o 35 000 za sekundu. Plodnost s věkem klesá, jak u kohoutů, tak u slepic. Více o roli kohouta v hejnu najdete v článku Kohout v hejně.

12. Jak probíhá páření

Při námluvách kohout předvádí toky: obchází slepici, rozevírá jedno křídlo a škrábe na zemi, často poklepává zobákem na potravu a svolává slepice. Poté ji zpravidla zaujme chyceným za hřeben, vyskočí na její hřbet, drží se křídel a nohama ji přidržuje. Pak přitiskne svou kloaku na její. Odborná literatura tento okamžik označuje anglickým termínem „cloacal kiss“, česky řečeno přitisknutí kloak. Předání spermií trvá jen několik sekund.

Slepice se nechává pářit obvykle ve chvíli, kdy sníží tělo a odhalí kloaku. Při nadměrné horlivosti kohouta mohou slepice na hřbetě přijít o peří. Hřbetní peří chrání speciální sedla, o kterých píšeme v článku o kohoutovi v hejnu. Při takovém poškození se hodí hřbetní ochranná sedla; nejčastěji se ale dá problém vyřešit správným počtem slepic na kohouta.

Čak radí

pokud kohout slepice nadměrně obtěžuje, nejdřív zkontrolujte počet slepic na jednoho kohouta. Když jich je málo, přemíra pozornosti se soustředí na pár nešťastnic a ty pak přicházejí o peří na hřbetě.

13. Uchování spermií a jak dlouho jsou vejce oplozená

Po páření spermie nezůstanou na místě. Ty pohyblivé se dostanou do zásobních žlázek, zvaných též zásobní tubuly, v blízkosti spojení dělohy a pochvy. Podle Mississippi State University mohou tyto žlázky pojmout přes půl milionu spermií. Odtud se spermie postupně uvolňují, putují zpět vejcovodem až k nálevce a oplozují další vejce.

Doba, po kterou slepice nese oplozená vejce po posledním páření, se v pramenech mírně liší. Portál eXtension uvádí zhruba 10 dní až dva týdny. Mississippi State University mluví až o třech týdnech, ale největší plodnost je jen asi 3 až 4 dny po jednom spáření. Jiná odborná kapitola udává pro kura domácího 2 až 3 týdny. Pro praxi si zapamatujte: zhruba dva týdny je bezpečný odhad a první dny jsou nejspolehlivější.

Odborná kapitola také uvádí, že vejce se po vsazení kohouta stávají oplozenými zhruba po čtyřech dnech. Až takové je zpoždění, než se spermie rozšíří a doputují do nálevky. Naopak po odstranění kohouta zůstávají vejce oplozená ještě několik dní až týdnů. Pokud chcete mít jistotu, že vejce nejsou oplozená, vyčkejte aspoň tři týdny. Podrobnosti viz článek Násadová vejce.

14. Oplozené vejce: zárodečný terčík a první den vývoje

Na povrchu žloutku je malá bílá skvrna, zárodečný terčík, na velikost asi poloviny gumy na konci tužky. Právě zde se spojí buňka samice a spermie a začne vývoj zárodku. U neoplozeného vejce je terčík menší a bez struktury; oplozený terčík má podobu světlého kroužku. Podle Mississippi State University je oplozené vejce v době snesení již zárodkem o zhruba 20 000 buňkách, který se vyvíjel asi 25 hodin.

Vývoj se po snesení zastaví, protože vejce vychladne. Proto jsou čerstvě sebraná oplozená vejce z hlediska konzumace stejná jako neoplozená, pokud se uchovávají v chladu; viz články o skladování vajec a Oplodněná vejce. Vývoj pokračuje jen při zahřátí buď kvočnou, nebo v líhni. Podrobný den po dni najdete v článku Líhnutí kuřat den po dni.

Pohlaví potomků určuje slepice. Podle odborné kapitoly mají samci pohlavní chromozomy ZZ a samice ZW, takže se o pohlaví rozhoduje při vzniku vajíčka. V praxi ale nemůže chovatel pohlaví vlivem péče ovlivnit.

15. Jiné druhy drůbeže: kachny, husy, krůty, křepelky

Základní stavba je u všech druhů drůbeže stejná: levý vaječník, vejcovod o pěti oddílech, kloaka. Rozdíly jsou ve dvou věcech: v mužském pohlavním ústrojí a v době uchování spermií. Podle odborné kapitoly o ptačí reprodukci má asi 97 procent druhů ptáků samce bez funkčního pyje. Pyj však mají mimo jiné běžci (pštrosi) a vrubozobí, tedy kachny, husy a labutě. Chovatelé kachen a hus tedy vědí, že kačer se při páření chová jinak než kohout.

Pyj vodních ptáků je podle uvedeného zdroje opatřen drobnými výrůstky a rýhami. V klidu leží stočený podél kloaky a při páření se vysune a spirálovitě rozvine. Nejedná se o nic abnormálního, ale zajímavost, která překvapí každého, kdo poprvé uvidí. U vodní drůbeže se páření často odehrává ve vodě. Kachny a husy proto v chovu potřebují alespoň mělký vodní prostor; více v článku Chov kachen a hus na zahradě.

U pižmové kachny a dalších druhů se doba inkubace liší, protože zdroj údaje neuvádí; informujte se v článku o konkrétním druhu. Inkubační doby jsou navíc ovlivněny sběrem, skladováním a podmínkami inkubace.

Krůty jsou případ sám pro sebe. Podle odborné kapitoly o umělém osemenění se u šlechtěných těžkých krůt špatně přenášejí spermie při přirozeném páření, protože samci jsou příliš těžcí a nedokážou spolehlivě předat semeno. Proto je u velkochovu krůt umělé osemenění běžné. Samice krůty navíc uchovávají spermie podstatně déle než slepice, zdroje uvádějí až zhruba deset týdnů. Souvisí to s vyšším počtem zásobních tubulů. Chovatelé malých hejn s původními plemeny krůt jej obvykle nepotřebují, viz Chov krůt pro začátečníky.

Čak radí

u kachen a hus nechte v chovu raději jednoho samce na několik samic a sledujte, zda se samice nepřejídají od násilných samců. Kolik samic na samce, určete podle plemene, jednotná čísla neexistují. Více si přečtěte v článcích o vodní drůbeži.

16. Kolik slepic na kohouta a kdy je vejce oplozené

Pro hejno určené k odchovu kuřat se v chovech uvádí zhruba jeden kohout na deset slepic. Jiný zdroj konstatuje, že poměr by měl umožnit, aby se každá slepice spářila zhruba každé tři dny. Ve velkochovech broilerů se běžně používá přibližně 1 samec na 10 samic a při umělém osemenění by se mohl poměr zvýšit až na 1:25. Pro zahradní hejno platí jen orientačně, záleží na plemeni, věku a povaze kohouta. Přílišný počet slepic na jednoho kohouta může vést k nižší oplozenosti, příliš málo slepic zase k týrání samic.

• Pro konzumní vejce kohout není potřeba.
• Pro násadová vejce počítejte s kohoutem v hejnu minimálně několik dní předem, ať jsou vejce oplozená (okolo čtyř dní, jak uvádí odborný zdroj).
• Vejce sbírejte denně a do vsazení je uchovávejte vhodně, jak popisuje článek o násadových vejcích.
• Plodnost klesá s věkem kohouta i slepic, a proto se mladší samci osvědčují.

Praktické zásady pro malé hejno

Poměr kohouta ke slepicím je jen výchozí bod. V malém hejnu o pěti až osmi slepicích stačí jeden klidný kohout. Větší hejno může mít více samců jen tehdy, pokud mají dost místa, aby se vyhnuli soubojům. Sledujte stav hřbetního peří slepic: ohryzané či vytrhané peří na zádech je první signál, že pozornost kohouta je pro slepice příliš intenzivní. Dobrá kondice kohouta je důležitá stejně jako počet. Nemocný, příliš starý nebo podvyživený kohout může mít nižší oplozenost vajec, jak uvádějí zdroje o poklesu plodnosti s věkem.

Také slepice se liší. Mladé slepice jsou na začátku snášky obvykle plodné, ale s přibývajícím věkem plodnost klesá. Pokud potřebujete spolehlivě oplozená vejce, pracujte s mladšími a zdravými ptáky. Jak vybrat kohouta se věnujeme v článku Kohout v hejně a o příjmu nových ptáků do hejna v článku o spojování nových a starých slepic.

Při plánování líhnutí si uvědomte, že zatímco spermie vydrží v zásobě několik týdnů, samotné vejce po snesení vyžaduje správné skladování. Nepatří do lednice a nemá se příliš dlouho držet. Podrobný postup naleznete v článku o násadových vejcích. Všechno, co jsme tu popsali, se děje v těle slepice a hodně záleží na jejím zdraví, stravě a klidu.

Čak radí

Pokud chcete oplozená vejce, počkejte po zařazení nového kohouta aspoň týden, než začnete vejce sbírat k násadě. A pokud je naopak nechcete, kohouta z hejna odeberte a vejce nechte vychladnout, jak popsáno výše. Jednoduchá pravidla ušetří zklamání.

17. Odchylky při tvorbě vejce

Jelikož je výroba vejce propracovaný proces, drobné chyby jsou běžné. Většinou nejde o nemoc. Tabulka shrnuje nejčastější odchylky podle příručky eXtension.

Krevní a masové skvrny jsou pro zdraví neškodné a vejce lze po odstranění skvrny jíst. Pokud se ale odchylky objevují často u více slepic, hledejte příčinu ve výživě, v stresu nebo ve zdraví, případně se poraďte s veterinářem. U infekčních příčin, například infekční bronchitidy, je potřeba odborné posouzení. Podrobně se zabýváme tématy Vejce bez skořápky, Slepice klove vejce a Nemoci slepic.

Jedna praktická poznámka na závěr: odchylky se nejčastěji objevují na začátku snášky, kdy se vejcovod teprve zaběhává, a na konci, kdy slepice stárne. Zdravá nosnice uprostřed sezóny snáší pravidelná vejce s hladkou skořápkou. Pokud se zhorší kvalita několika vajec najednou v celém hejnu, hledejte příčinu v krmení, stresu, přepeřování nebo nemoci hejna. Nejlepší prevencí je pravidelná kontrola, vyvážené krmivo a klid v kurníku.

18. Hormony a řízení snášky

Celý děj řídí hormony. Podle odborné kapitoly o ptačí reprodukci vyvolává ovulaci luteinizační hormon. Progesteron se podílí na tvorbě skořápky, prostaglandin PGF2 alfa a vasotocin způsobují stahy dělohy při snášení. Při zakvokání a sezení na vejcích naopak stoupá hladina prolaktinu a klesá luteinizační hormon, což je typické pro kvočení. Hormony vaječníku rozšiřují vejcovod, mobilizují tuk a vápník, a androgeny z vaječníkové tkáně řídí tvorbu bílku.

U kohouta tvoří varlata testosteron, který ovlivňuje teritoriální chování i hlas. To vysvětluje, proč kapouni, tedy vykleštění kohouti, nekokrhají tolik; podrobnosti viz článek o kapounovi. Praktický význam pro chovatele má hlavně to, že hormony reagují na délku dne, výživu a stres. Stabilní prostředí, vyvážená výživa a dostatek světla jsou nejlepší prevencí poruch.

19. Mýty a fakta

20. Slovníček pojmů

• Ovulace – uvolnění žloutku z vaječníku do vejcovodu.
• Folikul – váček, v němž dozrává žloutek.
• Nálevka (infundibulum) – první oddíl vejcovodu, místo oplození.
• Magnum – oddíl, kde se tvoří bílek.
• Isthmus – oddíl, kde vznikají podskořápečné blány.
• Děloha (skořápková žláza) – oddíl, kde vzniká skořápka.
• Kloaka – společné ústí trávicí, močové a pohlavní soustavy.
• Chalaza – vazivové vlákno držící žloutek ve středu vejce.
• Kutikula – tenká ochranná vrstvička na skořápce.
• Zárodečný terčík – bílá tečka na žloutku, místo vzniku zárodku.
• Zásobní tubuly – žlázky v dolní části vejcovodu, kde jsou uloženy spermie.

21. Časté otázky o rozmnožovací soustavě drůbeže

Shrnutí

Čak radí

Teď už víte, jak vejce vzniká od vaječníku po snesení. Pro zdravé nosnice je podstatné dobré krmivo, vápník, čistá voda a klidné prostředí, a to vše najdete v nabídce Časkrmení. Když si nebudete jistí zdravím slepice, vždy se poraďte s veterinářem.

Zdroje a právní předpisy

• eXtension (poultry.extension.org): Avian Reproductive System – Female
• Mississippi State University Extension: The Only Good Broiler Breeder Egg Is a Fertilized Egg
• Mississippi State University Extension: Incubation duration periods
• The Poultry Site: Egg Quality Handbook – Formation of the egg
• IntechOpen: Avian Reproduction (odborná kapitola)
• IntechOpen: Artificial Insemination in Poultry (odborná kapitola)
• Backyard Poultry: Chicken Reproduction – A Rooster's System

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou veterinární pomoc. Údaje v pramenech se u některých čísel (doba uchování spermií, délka vejcovodu, časy v oddílech) liší, proto uvádíme rozmezí. Přesné údaje pro konkrétní plemeno a krmnou směs ověřte u výrobce nebo veterináře.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.