733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Slepice Bresse: vlastnosti plemene, chov a masná užitkovost

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí z francouzského popisu chráněného označení původu (INAO), z přehledů plemene a z chovatelských popisů. Hmotnosti a snášku uvádíme jako orientační, protože se podle zdrojů a linií liší.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Bresse je plemeno, o kterém se dá říct hodně pěkných věcí, ale i spousta polopravd, hlavně o tom, co je opravdová „bresská“ drůbež a co jen slepice stejného plemene. Pojďme si to srovnat podle ověřených zdrojů a podíváme se i na to, co by chovatele čekalo v praxi.

1. Bresse v kostce

2. Původ a jméno plemene

Bresse je historické území ve východní Francii, na pomezí dnešních regionů Rhône-Alpes, Burgundska a Franche-Comté. Odtud plemeno nese jméno. Francouzsky se plemeno označuje jako „race gauloise“ nebo „Bresse“, což v překladu znamená gallské plemeno. Odborné popisy rozlišují bílou, šedou, černou a modrou varietu a pojem „Gauloise“ se používá především tam, kde se slepice chovají mimo vymezenou oblast. Pokud tedy bílé kuře vyroste jinde než v Bresse, mluví se o něm jako o gallském, nikoli o „poulet de Bresse“.

Jméno plemene si tedy nepleťte s názvem produktu. Plemeno je biologická kategorie. Označení původu je právní a obchodní kategorie, která kromě plemene stanoví i místo, způsob krmení, minimální věk a prostor pro každého ptáka. Právě tohle rozlišení je nejčastější zdroj omylů, kterým se věnujeme dál.

3. Historie: od roku 1591 po obnovu plemene

Nejstarší doložená zmínka o drůbeži z Bresse pochází z 12. listopadu 1591, kdy měšťané města Bourg darovali dvacet čtyři kusy drůbeže markýzi Joachimu de Rye z Treffortu. Je to krásná ukázka toho, že drůbež z tohoto kraje byla už tehdy považována za dar hodný šlechtice.

Gastronom Jean Anthelme Brillat-Savarin (1755–1826) je spojován s výrokem, že jde o „královnu drůbeže a drůbež králů“. Tento citát se opakuje v téměř každém textu o plemeni, proto je dobré vědět, že jde o dobové ocenění, nikoli o měřitelný údaj.

Zhruba kolem roku 1900 plemeno téměř zaniklo. Zachránili ho chovatelé, kteří cíleně šlechtili bílé ptáky, dokud se plemeno neustálilo; nový standard vznikl v roce 1904. Název Bresse získal právní ochranu 22. prosince 1936 a status kontrolovaného označení původu (AOC) následoval v roce 1957. Chráněno bylo kuře i krocan z Bresse. Dnes se označení vztahuje na chráněné označení původu (AOP), jehož pravidla vede francouzský Národní institut pro původ a kvalitu (INAO).

Čak radí

Rok 1591, rok 1904 i rok 1936 jsou dobré letopočty na pár vět o historii plemene. Když je budete hodit do konverzace s kamarádem chovatelem, zaujmete. Důležité ale je, že plemeno zachránili chovatelé a šlechtění, ne marketing.

4. Čtyři barevné rázy

Plemeno existuje ve čtyřech barvách. Každá má v původní oblasti vlastní jméno podle města, kde se jí daří.

Bílý ráz je v praxi největší. Ostatní jsou vzácné a podle zahraničních zdrojů jich je zlomek oproti bílému. V českých podmínkách je nejpravděpodobnější, že narazíte na bílý ráz, ale konkrétní dostupnost si ověřte přímo u chovatelů; spolehlivý přehled počtu chovatelů v ČR se nám dohledat nepodařilo.

5. Vzhled podle standardu

Standard popisuje střední, elegantní a čilou slepici s protáhlou, plochou stavbou těla. Připomíná spíš člun než vzpřímeného ptáka typu leghorn. Tělo je dobře proporční, hruď široká a plná, krk kratší s jemným dlouhým peřím a břicho dobře vyvinuté.

• Hřeben: jednoduchý, střední velikosti, hladký, červený.
• Tvář: červená.
• Oči: velké, výrazné, s co nejtmavší duhovkou; hnědá duhovka je žádoucí u všech rázů.
• Peří: těsně přiléhající, hladké.
• Křídla: malá, držená těsně u těla.
• Ocas: dobře vyvinutý, kohoutí šavle svírají s hřbetem ostrý úhel.
• Stehna: silná a úměrná.
• Nohy: ocelově modré.

Celkově jde o plemeno s jemnou kostrou, což u masné drůbeže znamená vyšší podíl poživatelného masa na živou hmotnost. Konkrétní procento výtěžnosti u hospodářsky chovaných ptáků jsme z ověřených zdrojů nezískali, a proto ho neuvádíme.

6. Modré nohy a francouzské barvy

Přezdívka „pattes bleues“ (modrýma nohama) je nejznámějším znakem plemene. Barva nohou se u standardu popisuje jako ocelově modrá až břidlicová. Při popisu bílého rázu se často říká, že spolu s bílým peřím a červeným hřebenem nese ptáček barvy francouzské vlajky. To je tradiční a oblíbená charakteristika, nikoli předpis.

V praxi je barva nohou užitečný ukazatel při výběru: žluté nebo zelenavé nohy u „Bresse“ jsou znak křížence nebo jiné linie. U mladých ptáků se ovšem barva ustaluje až s věkem, proto neposuzujte jednodenní kuřata.

7. Hmotnost a velikost

Hmotnosti jsou orientační. Chovné linie, krmení a věk výrazně ovlivňují výsledek. Právní pravidla pro chráněnou „poulet de Bresse“ mají jiné kategorie, o nich v kapitole 12.

8. Povaha a chování

Zdroje se v popisu povahy rozcházejí, což je u plemene chovaného v různých liniích a zemích běžné. Jeden chovatelský popis uvádí plemeno jako klidné a aktivní v pastvě, jiný jako plaché, živé a snadno polekatelné, s kuřaty, která nemají ráda manipulaci. Historicky šlo o otužilé dvorní ptáky, kteří se v Bresse toulali po pastvinách a nocovali i na stromech.

Co z toho plyne pro praxi? Počítejte s aktivním ptákem, který potřebuje prostor a rád hledá potravu. Doma se vyplatí zvykat hejno na člověka od mala, pohybovat se klidně a nenosit ptáky zbytečně v ruce. Pokud máte kurník v rušné části zahrady, předvídejte, že slepice budou při neočekávaném hluku prchat. Nárazové vzplanutí paniky řeší klidné prostředí, krytý úkryt ve výběhu a pravidelný denní režim. Obecné rady o klidu v hejnu najdete v našich článcích o manipulaci s drůbeží a o kohoutu v hejnu.

9. Snáška, vejce a kvokání

Plemeno se obvykle popisuje jako dobrá nosnice velkých bílých vejec. Chovatelský popis uvádí 200–240 vajec ročně, jiný zdroj žádný počet nenabízí a hovoří jen o tom, že plemeno zůstává „dobrou nosnicí“. Počet je tedy orientační a závisí na linii, osvětlení a krmení. Velikost vejce se obvykle uvádí kolem 60 g; černý ráz má vejce až kolem 70 g.

• Sezóna: snáška podle jednoho chovatele ustává kolem října a obnovuje se zhruba v březnu, což odpovídá běžnému rytmu slepic bez umělého osvětlení.
• Kvalita skořápky: tentýž autor hodnotí skořápku jako spíše křehkou a upozorňuje na to, že vejce postrádají přirozenou ochrannou vrstvu (kutikulu), takže je třeba je při líhnutí uchovávat v suchu. Jde o zkušenost jednoho chovatele, ne o obecné pravidlo.
• Kvokání: plemeno se řadí mezi spíše nekvokavé, ale ty slepice, které začnou kvokat, jsou podle zahraničních popisů dobré matky.

Pokud chcete hlavně vejce, srovnejte Bresse s plemeny šlechtěnými na snášku v článcích Nosnice a Kolik vajec snese slepice. Bresse patří do skupiny užitkových ptáků, kde se výkon dělí mezi maso a vejce.

10. Poulet de Bresse: chráněné označení původu

Název „poulet de Bresse“ je v EU i ve Francii chráněn. Francouzský úřad INAO ve své specifikaci stanoví, že drůbež patří k rodu Gallus a k bílému rázu gallského plemene Bresse. Podle specifikace z roku 2018 se produkt týká kuřat, poulard (vykrmených slepiček) a kapounů, a nikoli krocanů.

Označení se vztahuje na tři departementy: Ain, Jura a Saône-et-Loire, a to včetně vymezených obcí. Všechny fáze výroby musí probíhat v této oblasti. Obilí pro krmení musí pocházet výhradně z oblasti označení.

Zajímavé je, že původ kuřat je také kontrolován: vejce a kuřata pocházejí z čistých linií ze šlechtitelských středisek a smějí se prodávat jen líhním, které patří k odvětví „Volaille de Bresse“. Vejce určená k líhnutí musí vážit víc než 50 g a kuřata nejméně 32 g.

11. Jak se chová bresská drůbež v oblasti původu

Specifikace INAO rozděluje chov na několik fází. Čísla níže jsou z citovaného dokumentu a týkají se jen produktu s označením původu, nikoli domácího chovu.

Ve fázi růstu je zajímavý požadavek na mléčné výrobky. Od 36. dne se do krmení přidává mléko nebo mléčný prášek (minimálně 500 g na kuře či poulardu a 1 kg na kapouna, nebo 4 litry, resp. 8 litrů tekutého mléčného produktu). Bílkovin smí být ve stravě nejvýše 15 % denní dávky.

Co z toho plyne pro domácího chovatele? Že kvalita „bresského masa“ nestojí na samotném plemeni, ale na kombinaci genetiky, prostoru, délky chovu, krmení a závěrečného dokrmu. Prostor 10 m² pastviny na jednoho ptáka je řádově víc než běžné doporučení pro nosnice, o výbězích se dočtete v samostatném článku o výběhu pro slepice.

12. Kuře, poularda a kapoun: tři druhy bresské drůbeže

Poularda je mladá slepice, která se vykrmuje pro maso a nepoužívá se ke snášce. Kapoun je vykleštěný kohout vykrmovaný pro maso. Kapouny se u nás podrobněji věnuje samostatný článek, tady jen zdůrazňujeme, že kastrace je zákrok na živém zvířeti. Zákrok je upraven zákonem na ochranu zvířat proti týrání (č. 246/1992 Sb.), proto se před jakýmkoli pokusem poraďte s veterinářem nebo státní veterinární správou.

Čak radí

Pozor na jednu věc. V receptech a na etiketách vídáte „kapoun“ a „poularda“ jako hotové pojmy. V Bresse znamenají přesně vymezenou věc, včetně věku a hmotnosti, a stejné slovo jinde tohle záruka nebývá. Pro chov doma to znamená: kvalitu si musíte vytvořit sami péčí a časem.

13. Masná užitkovost a kvalita masa

Dobré maso z plemene Bresse má několik příčin: pomalejší růst než u moderních brojlerů, dlouhý pobyt venku, kvalitní krmení a dokrm. Pomalu rostoucí kuře má jinou stavbu svalů než rychle rostoucí hybrid; podobné srovnání najdete u našich brojlerových kuřat. Chuť masa je ovšem subjektivní a údaje typu „nejchutnější kuře Francie“ jsou marketingové tvrzení, nikoli měření.

Chovatel Raymond Aldolphy, kterého cituje americký chovatelský zdroj, tvrdí, že ptáci rostou rychle, a přitom si udržují normální vzhled na rozdíl od běžných brojlerů. Podle téhož zdroje jsou ptáci připraveni pro stůl nebo pro snášku zhruba ve čtyřech měsících, což zhruba odpovídá minimálním 108 dnům u kuřete v Bresse.

Orientační rozdíl mezi typy:

Věk brojlera je obecně známý údaj z chovatelské praxe, nikoli z citovaných pramenů; berte ho jako přibližný.

14. Chov Bresse doma: ubytování a výběh

Pro domácí chov platí obecná pravidla chovu slepic a plemeno nemá žádné zvláštní nároky na stavbu kurníku. Kurník a jeho rozměry jsou popsány v samostatném článku, takže zde jen to, co je pro Bresse specifické.

• Prostor: aktivní, pastevně založené plemeno potřebuje velký výběh. Francouzský chov na pastvině počítá s 10 m² na jednoho ptáka, což je pro domácí zahradu často nedosažitelné. Čím větší výběh, tím klidnější hejno.
• Úkryt: pro plachá hejna je užitečný krytý kout ve výběhu a keře či jiné kryty, kde se ptáci mohou schovat před dravci.
• Bidla: historicky plemeno nocovalo i na stromech, proto počítejte s pevnými a dostatečně vysokými bidly. Podrobně to řeší článek o bidlech.
• Plot: lehčí plemena a plaché kusy často přelétávají plot. Pokud chcete mít pokoj, volte vyšší oplocení nebo částečně zastřešený výběh; více v článku o přelétávání plotu.
• Ochrana před predátory: pevný uzamčený kurník na noc a ochrana výběhu před liškou, kunou a dravci. Viz samostatný článek.

15. Krmení a doplňky

Obecná pravidla krmení slepic najdete v článku Čím krmit slepice. Bresse se tradičně krmí obilím, kukuřicí a mléčnými produkty a v pastvě získává zelené krmivo a hmyz. Podle INAO musí obilí v oblasti původu tvořit v počátečním odchovu nejméně polovinu objemu a v růstu musí kukuřice tvořit minimálně 40 % dávky.

Domácímu chovateli to nedává návod na dávkování, jen směr: základem je kvalitní směs odpovídající věku (kuřata, odrostlé kuřice, nosnice), doplněná obilím, zeleným krmivem a příležitostně kvalitním mléčným výrobkem. U mléčných výrobků volte čerstvé a malé množství; podrobněji viz článek o mléku pro slepice. Rozdíl mezi směsí a obilím vysvětluje článek Krmná směs nebo obilí. Pokud výkrm směřuje k porážce, konzultujte skladbu s výživářem nebo veterinářem a respektujte všeobecné zásady správné krmné praxe.

Tabulka je obecný přehled, nikoli předpis; přesné směsi a jejich množství vždy porovnejte s etiketou krmiva.

16. Odchov kuřat a líhnutí

Pokud kupujete násadová vejce, jsou u Bresse dvě specifika. Za prvé, jeden popis standardu uvádí minimální hmotnost násadového vejce 60 g (v oblasti označení původu stačí více než 50 g). Za druhé, chovatel upozorňuje, že skořápky jsou méně odolné a chybí na nich ochranná vrstva, proto je vhodné je nenamáčet a líhnout v suchu. Postup líhnutí podrobně, od teploty po dny, najdete v článcích Líheň na kuřata a Líhnutí kuřat den po dni.

Odchov kuřat neliší od jiných plemen, jen u chovu pro maso dbejte na dostatek místa, jinak se projeví zmíněná „šikana“ mezi kuřaty. Pro kuřata platí:

1. Teplé, suché a bezpečné místo bez průvanu (viz Umělá kvočna).
2. Čistá voda a startovní krmivo od prvního dne.
3. Pravidelná kontrola, zda všechna kuřata žerou a pijí.
4. Postupné zvykání na ven podle počasí a opeření.
5. Zachování klidu: jedna známá osoba, bez zbytečné manipulace.

Pozor: v oblasti označení původu je prodej vajec a kuřat omezen jen na vybrané líhně. To se týká výhradně produktu s označením původu; mimo ni se plemeno běžně množí.

17. Výkrm a porážka z pohledu welfare a zákona

Tento článek není návod k porážce. Poraz drůbeže k vlastní spotřebě podléhá pravidlům a jejich znalost je odpovědností chovatele. Věcně a stručně:

• Zvíře nesmí být týráno. Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání stanoví, že zvíře je třeba usmrcovat způsobem, který mu nezpůsobuje zbytečné utrpení. Přesná pravidla si přečtěte v zákoně a prováděcích předpisech nebo se obraťte na krajskou veterinární správu.
• Výkrm nesmí poškozovat zdraví. Nucené krmení a přeplněné klece jsou z pohledu welfare nepřípustné. Dokrm podle francouzské tradice (épinette) je jedna věc, je upraven pravidly původního označení, ale českému chovateli doporučujeme prostor, klid a volný přístup ke krmivu.
• Odpad a zbytky řešte podle pravidel pro vedlejší produkty živočišného původu; informace poskytuje státní veterinární správa.

Zpracování těla po poražení, škubání a skladování popisuje samostatný článek Škubání a zpracování drůbeže doma. Registrace chovu a povinnosti chovatele jsou v článcích Registrace chovu slepic a Kurník a zákon.

Čak radí

Rozhodnutí o porážce je vždy vážná věc. Dobrý chovatel zajistí zvířeti klidný život, dost prostoru a rychlý, bezbolestný konec. Jestli si nejste jistí, domluvte se s veterinářem nebo zkušeným chovatelem, který vás provede postupem.

18. Zdraví a odolnost

Pro Bresse neexistuje známá plemenná dispozice k jedné konkrétní nemoci. Historické popisy charakterizují plemeno jako otužilé, zvyklé na venkovní chov v kraji s vlhkým klimatem. Takové tvrzení ale neznamená, že hejno nepotřebuje péči.

• Parazité: pastva a půda mohou obsahovat vajíčka vnitřních parazitů. Pravidelná kontrola trusu u veterináře je lepší než slepé odčervování; viz článek Odčervení slepic.
• Vnější parazité: na nohách a v peří kontrolujte svrab nohou a všenky.
• Přísná hygiena: čistá podestýlka, suché prostředí a pravidelná dezinfekce.
• Očkování a nákazy: otázky očkování a hlášené nákazy řeší veterinář; viz Newcastleská choroba a Marekova choroba.

Léčiva a jejich dávkování vždy určuje veterinář. V hejnu určeném k porážce je také nutné respektovat ochranné lhůty u veterinárních přípravků.

19. Bresse a jiná masná či dvouužitková plemena

Nejlepší alternativy, pokud je Bresse nedostupná, hledejte u jiných masných plemen v článku Plemena slepic na maso a v Atlasu plemen slepic.

20. Jak získat Bresse a na co si dát pozor

Dostupnost plemene v Česku jsme nedokázali z ověřených zdrojů zjistit, proto doporučujeme obrátit se na Český svaz chovatelů (ČSCH), na chovatelské výstavy a na zkušené chovatele drůbeže. Platí obecné zásady z článků Kde koupit slepice a Chyby začátečníků.

1. Žádejte informaci o původu a barvě rázu.
2. Posuďte nohy: ocelově modrá je správná barva, žlutá je podezřelá.
3. Vyhněte se nákupu z neověřených zdrojů a nenakupujte jen podle fotografií.
4. Nově nakoupené kusy nechte na pár týdnů odděleně; viz Spojení nových a starých slepic.
5. Pozor na označení „Bresse“ v nabídce masa: pravý produkt nese kroužek, pečeť a etiketu.

21. Mýty a fakta

22. Jak číst údaje o plemeni a proč se zdroje liší

Kdo hledá informace o Bresse, brzy zjistí, že čísla nejsou jednotná. Jeden zdroj uvádí kohouta 2,5–3 kg, jiný standard 2,7 kg; jeden chovatel mluví o 200–240 vejcích, jiný popis počet nezmiňuje vůbec. Rozdíly mají několik příčin a stojí za to je znát, abyste se nenechali zmást.

• Standard versus praxe. Standard popisuje ideál, ke kterému chovatelé šlechtí. Skutečný pták z hospodářského chovu se od něj odchyluje podle linie, krmení, ročního období i věku.
• Různé linie. Francouzské šlechtitelské linie určené pro produkt s označením původu jsou udržovány odděleně. Ptáci v jiných zemích pocházejí z jiných linií a mohou mít jiné výkony.
• Marketing a citáty. Výroky typu „královna drůbeže“ jsou dobové ocenění nebo reklamní tvrzení. Chuť nejde změřit, a proto se bere jako subjektivní názor.
• Jazyk a překlady. Pojmy poulet, poularde a chapon se do češtiny překládají různě a nepřesně. V článku proto používáme české výrazy kuře, poularda a kapoun a v závorce francouzský originál.
• Stáří zdrojů. Pravidla označení původu se mohou měnit. Údaje v tomto článku vycházejí ze specifikace INAO z roku 2018; před jakýmkoli obchodním použitím si vyhledejte aktuální znění.

Doporučujeme jednoduché pravidlo: čísla z jednoho zdroje ber jako rozmezí, nikoli jako záruku, a porovnej ji s vlastním hejnem. Vedete-li záznamy o váze, snášce a spotřebě krmiva, za jeden rok budete mít lepší údaje, než jaké najdete v jakékoli knize. Záznamy jsou užitečné i pro zjištění problémů včas: pokles snášky, úbytek váhy nebo změna chování jsou často prvním signálem, že je potřeba zkontrolovat krmení, parazity nebo prostředí. Doporučená jednoduchá tabulka pro zápis zahrnuje datum, počet snesených vajec, váhu několika vybraných ptáků, spotřebu krmiva a poznámky o počasí a zdraví.

Totéž platí pro srovnání s komerčními hybridy. Moderní nosnice jsou šlechtěny na vysoký počet vajec a moderní brojleři na rychlý růst. Bresse v tradičním pojetí je kompromis, který nevyniká ani v jednom ukazateli, ale nabízí vyváženost a kvalitní produkt. Pokud vám jde jen o nejvíce vajec za nejmenší náklady, jsou lepší volbou specializované nosnice; pokud chcete kvalitní maso co nejrychleji, volí se rychle rostoucí hybridi. Bresse je tedy volbou pro ty, kdo hledají tradici, vzhled a rozumný výkon.

23. Modelový příklad: malé hejno pro maso i vejce

Představme si rodinu se zahradou o rozloze zhruba 600 m², která chce šest slepic Bresse pro vlastní vejce a každoroční odchov několika kuřat. Čísla níže jsou ilustrativní výpočet, nikoli předpis.

• Vejce: při orientačních 200 vejcích na slepici ročně a šesti slepicích je to teoreticky asi 1 200 vajec ročně. Skutečný výnos bývá nižší, protože snáška klesá v zimě a s věkem.
• Výběh: pro šest dospělých slepic a deset odrostlých kuřat je dobré mít výběh dělený na dvě části, aby se půda střídala a nezanášela parazity.
• Čas: odchov kuřete do dosažení váhy kolem 1,3 kg po vykuchání trvá podle francouzského pravidla nejméně 108 dní. Pokud plánujete porážku, počítejte s tímto obdobím a s přípravou výběhu.
• Zdroje: kvalitní násadová vejce nebo kuřata si zamluvte předem; sezónní nabídka bývá omezená.

Takový plán je realistický jen tehdy, když jste ochotni věnovat chovu čas každý den, včetně zimy. Nezapomeňte na pravidla pro hlášení chovu a hygieny; jsou popsána v samostatných článcích.

24. Slovníček pojmů

25. Nejčastější chyby při chovu Bresse

1. Záměna plemene a označení. Kdo kupuje „bresské“ kuře v obchodě, kupuje produkt s pravidly; kdo kupuje živou slepici, kupuje plemeno. Nesměšujte oba pojmy a neslibujte kupcům vlastnosti, které nelze doložit.
2. Příliš malý výběh. Aktivní pastevní plemeno v malé ohrádce začne trpět nudou, klovat peří a zničí trávník. Rozdělte výběh na dvě části a střídejte je.
3. Překvapivé zacházení. Plachejší ptáci se při hlasitém zacházení stresují. Chovejte klidně, vždy podobným způsobem a ve stejnou denní dobu.
4. Nesprávný odhad dospělosti. Mladí ptáci rostou pomaleji než brojleři. Netlačte na krmení a nezkracujte dobu odchovu jen proto, že potřebujete maso dřív.
5. Nedostatečná kontrola parazitů. Pastva s vyšším obsazením vyžaduje pravidelné kontroly, nejlépe rozborem trusu u veterináře.
6. Neověřený původ vajec. Koupě násadových vajec bez informace o původu může znamenat křížence se žlutými nohama.

Čak radí

Pamatujte, že největší chyba bývá spěch. Slepice neposloucháte kalendář, ale svůj vlastní růst. Dopřejte jim čas, prostor a klid, a odmění se zdravým hejnem.

26. Kontrolní seznam před pořízením Bresse

• Mám výběh, který unese i odrostlá, aktivní zvířata?
• Mám pevný kurník uzamykatelný na noc a oplocení vhodné proti predátorům?
• Vím, jak a kde budu kupovat vejce nebo kuřata a jak ověřím původ?
• Počítám s časem odchovu kuřat a s jejich tepelným zázemím?
• Znám pravidla registrace chovu, hygieny a případného prodeje?
• Mám domluveného veterináře pro kontrolu zdraví a případné řešení nemocí?
• Jsem připraven na to, že maso nebude levné a rychlé, protože se plemeno vyvíjí pomalu?

Čak radí

Než pořídíte nová zvířata, projděte si seznam ještě jednou. Když na všechno odpovíte ano, můžete se těšit na hejno, které bude dělat radost.

27. Časté otázky o slepicích Bresse

Shrnutí

Čak radí

Díky, že jste dočetli až sem! Bresse je krásný příklad toho, že dobrá drůbež stojí na plemeni, prostoru a času. Až budete vybírat krmivo, napáječky nebo vybavení pro svá kuřata a slepice, mrkněte do nabídky Časkrmení, ať máte všechno pohromadě.

Zdroje a právní předpisy

• INAO: Cahier des charges de l'appellation d'origine « Volaille de Bresse » (verze 2018)
• Bresse Gauloise (heslo, přehled plemene, historie, rázy a uznání)
• Bresse Gauloise: popis standardu plemene (bresse-gauloise.org)
• Breed Profile: Bresse Chicken (Countryside Network, přehled plemene)
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Článek má informativní charakter a nenahrazuje porady veterináře ani aktuální znění právních předpisů. Zdroje o plemeni se v hmotnostech a snášce liší; uvedená čísla berte jako orientační.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.