733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Slimáci a šneci v jídelníčku slepic: rizika, paraziti a bezpečná zahrada

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje o parazitech vycházejí z veterinárních a parazitologických zdrojů uvedených na konci článku, o přípravcích na slimáky z odborných a úředních materiálů. Léčbu a odčervení vždy konzultujte s veterinářem.

1. Slimáci a šneci pro slepice v kostce

Než se pustíme do podrobností, tady je rychlý přehled otázek, které si chovatelé kladou nejčastěji. Každá z nich je rozvedena v dalších kapitolách.

2. Kdo jsou slimáci a šneci na zahradě

Ve slovníku chovatelů se často míchají slova slimák, plzák a šnek. Biologicky jde o měkkýše třídy plžů. Šnek má ulitu, slimák (plzák) ulitu nemá nebo ji má jen zakrnělou. Pro slepice je rozdíl hlavně praktický: šnek je tvrdší sousto s vápenatou schránkou, plzák je měkký a vodnatý.

Na českých zahradách potkáte hned několik druhů. Z nahých slimáků je velmi častý plzák španělský (Arion vulgaris), dosahující podle českého stavebního portálu v dospělosti zhruba 8 až 12 cm; do České republiky se dostal přibližně v roce 1991 a rozšířil se pak i díky teplým zimám. K dalším druhům patří plzák lesní (Arion rufus), slimáček síťkovaný a další drobnější druhy, z ulitníků například páskovky nebo hlemýžď zahradní. Odborný časopis Živa upozorňuje, že plžů parazitovaných hlísticemi je velmi mnoho a stále se popisují nové druhy, takže o vztahu parazit a měkkýš ještě zdaleka nevíme všechno.

Pro chovatele z toho plyne jednoduchá věc: měkkýši nejsou jednotná skupina. Některé druhy se zdržují spíše ve vlhké trávě a pod listím, jiné na záhonech. Čím vlhčí a stinnější prostředí, tím víc slimáků a tím vyšší pravděpodobnost, že se s nimi slepice potkají.

3. Proč slepice slimáky žerou a co jim dávají

Slepice pocházejí z kura bankivského, který žije v lese a hledá semena, hmyz, červy a drobné živočichy. Hrabání a klování v zemi je pro ně přirozené. Slimák je pro slepici zdroj živočišných bílkovin, a proto po dešti, kdy se plazí venku, rychle zmizí.

Slepice potřebují bílkovinu na tvorbu vajec i peří. Dostanou ji ale z kvalitní krmné směsi a není třeba ji doplňovat slimáky. Jak má vypadat základní krmení, najdete v našem článku o tom, čím krmit slepice; o dalším hmyzu a larvách pro slepice jsme psali zvlášť. Slimáci jsou v tomto výčtu jen příležitostná lahůdka.

Skutečné výživové složení slimáků se liší podle druhu a prostředí a my zde nebudeme uvádět konkrétní čísla, protože jsme je nemohli ověřit z jednotného odborného zdroje. Stačí vědět, že jde o vodnatou potravu s nízkým obsahem energie a že bílkovinu mají slepice zajištěnu v krmivu. Slimák tedy není nezbytnost, jen příležitostná oblíbená pochoutka.

4. Mezihostitel: jak se parazit dostane do hejna

Řada parazitů nemůže dokončit svůj životní cyklus bez zprostředkovatele. Tomu se říká mezihostitel. Larva parazita žije v jeho těle, a když ho definitivní hostitel (zde slepice) sežere, dostane se do střeva nebo dýchací soustavy a vyvine se v dospělého parazita. Dospělec snáší vajíčka, ta se dostanou ven trusem a nakazí další měkkýše, nebo se dostanou přímo do jiné slepice.

Je dobré rozlišit tři pojmy. Mezihostitel je organismus, v němž parazit prochází nutným vývojovým stupněm. Přenašeč (paratenický hostitel) je organismus, který larvy jen nese, aniž by se v něm vyvíjely, a slouží jako pomyslný přepravník. Definitivním hostitelem je ten, v němž dospěje a rozmnožuje se. U slepic je definitivním hostitelem sama slepice nebo jiný pták.

Podle parazitologického přehledu využívají různé druhy tasemnic drůbeže různé mezihostitele. Tasemnice Raillietina tetragona a R. echinobothrida využívají mravence, R. cesticillus brouky a Amoebotaenia cuneata žížaly. Slimáci a šneci jsou typickým mezihostitelem právě Davainea proglottina, která je z těchto tasemnic nejpatogennější. Právě proto se v této kapitole vyplatí zaměřit na ni.

5. Tasemnice Davainea proglottina

Davainea proglottina je drobná tasemnice, která žije v tenkém střevě kura domácího. Podle parazitologického přehledu měří jen zhruba 0,5 až 4 mm a skládá se z pouhých tří až pěti článků, takže ji bez zvětšení snadno přehlédnete. Zavrtává se hluboko do sliznice dvanáctníku, kde jich může být i tisíce. Právě tato drobnost a přítomnost ve sliznici ji dělá nebezpečnou: patří k nejpatogennějším tasemnicím drůbeže a způsobuje odumírání tkáně a krvácivý zánět střeva.

Mezihostiteli jsou slimáci a šneci. Veterinární databáze uvádí rody Limax, Arion a další a zmiňuje, že v jediném nakaženém měkkýši může být více než 1 500 larev, které zůstávají nakažlivé déle než 11 měsíců, přičemž šnek sám může žít asi tři roky. Z toho plyne důležitý závěr: pozemek se nakažených měkkýšů nezbaví za pár týdnů.

Jak vypadá cyklus

1. Nakažená slepice vylučuje trusem články tasemnice s vajíčky.
2. Slimák nebo šnek žere trus a vajíčka pozře.
3. V těle měkkýše se z vajíčka vyvine larva, která je pro slepici nakažlivá.
4. Slepice měkkýše sezobne a larva se ve střevě uchytí.
5. Během asi dvou týdnů dospívá a začne produkovat další články. Cyklus se uzavírá.

Co to dělá slepici

Slabé zamoření může proběhnout nenápadně. Silnější způsobuje hubnutí i při dobrém apetitu, zakrslost u mladých ptáků, slabost, matné peří a horší snášku. V těžkých případech může dojít k zánětu a ucpání střeva. Veterinární přehledy také zmiňují, že články tasemnic někdy vidíte v trusu jako drobná rýžová zrnka, u této drobné tasemnice je to však obtížné.

6. Měchovec průdušnicový (gapeworm)

Měchovec průdušnicový (Syngamus trachea) je červená hlístice, který se přichytává ve vzdušnici ptáků. Odtud název nemoci angličtinou gapes, doslova zívání nebo lapání po dechu. Slimáci a šneci při jeho přenosu nehrají roli mezihostitele jako u tasemnice, ale mohou larvy nést jako přenašeči. Podle veterinární literatury stejnou úlohu plní hlavně žížaly a také hmyz.

Cyklus

Dospělé samice kladou vajíčka ve vzdušnici. Pták je vykašle, spolkne a vyloučí trusem. Z vajíček se ve vnějším prostředí vyvinou infekční larvy, a to zhruba za 8 až 14 dní. Pták se nakazí buď přímo pozřením vajíček s larvami, nebo tím, že sezobne přenašeče, v jehož těle larvy přečkávají. Larvy putují plícemi do vzdušnice a průdušek, kde se přichytí.

Jak dlouho vydrží

Britský zdroj z praxe uvádí, že larvy mohou v žížalách přežít přes čtyři roky a ve slimácích a šnecích přibližně rok. Jiný veterinární zdroj mluví o možných třech letech u žížal. Rozdíl ukazuje, že přesná doba kolísá, ale jisté je, že pozemek se může nakazit na dlouhou dobu i poté, co z něj hejno zmizelo.

Příznaky

• Pták zvedá hlavu, natahuje krk a otevírá zobák, někdy se ozývá sípání nebo chrchlání.
• Třepe hlavou, kašle.
• Slábne, hubne, ztrácí chuť k jídlu a pití.
• Příznaky se objevují podle zdrojů asi týden až dva po nakažení.

Nejhůř nemoc postihuje mláďata, krůtata, kuřata a bažantí kuřata, která mohou i uhynout. Dospělí ptáci mívají příznaky mírné nebo žádné, ale parazity šíří dál. Podle britského článku se ve volných chovech může nemoc objevit tam, kde sousedí farmy s velkými chovy bažantů a koroptví, a také od vran a havranů. Proto platí: i když máte vlastní hejno zdravé, nakažení může přijít zvenčí.

Příznaky podobné dechové nemoci mohou mít i řada jiných onemocnění. Na dechové potíže slepic jsme se zaměřili v článku o kýchání a chrčení slepic; zde stačí říct, že rozlišit je může jen veterinář. Léky ani dávky zde neuvádíme, o postupu rozhodne veterinář.

7. Další parazité a mýty kolem měkkýšů

Kolem slimáků kolují nejrůznější obavy, z nichž část je oprávněná a část nikoli. Pro pořádek shrňme, co víme.

Živa uvádí, že parazitických hlístic měkkýšů je opravdu velké množství a ekologicky jsou mnohé neprobádané. Lze je proto potkat v nejrůznějších vztazích: jako mezihostitele, přenašeče i definitivní hostitele. Pro chov slepic z toho plyne, že nejrozumnější je brát slimáky jako potenciální zdroj infekce a řídit se zásadami hygieny.

8. Příznaky, na které si dát pozor

Většina parazitárních nemocí se u slepic projevuje nenápadně. Dobrý chovatel si všímá změn, ne jednotlivých ukázkových příznaků. Následující seznam vychází ze zdrojů o tasemnicích a měchovcích.

Poslední řádek je zásadní. Otrava jedem na slimáky se projevuje v minutách až hodinách (u psů a koček podle veterinárního zdroje v rozmezí několika minut až asi tří hodin), a není to pomalé hubnutí, ale rychlý nástup nervových příznaků.

9. Diagnostika a role veterináře

Rozlišit tasemnice, měchovce a další příčiny slabosti dokáže jen vyšetření. Veterinář obvykle zjistí anamnézu, prohlédne ptáka a vyšetří trus pod mikroskopem. U uhynulého ptáka může pitva odhalit červy ve střevě nebo vzdušnici. Britský zdroj pro chovatele doporučuje u slepic ve volném výběhu pravidelné odčervování, což je shodné s rozumným přístupem k riziku.

Podrobnosti k odčervování najdete v článku Odčervení slepic. Zde jen připomínáme: nepodávejte léčiva bez porady, dodržujte ochranné lhůty pro vejce a dokumentujte, co a kdy jste podali. Jakákoli dávka musí vycházet z pokynu veterináře, protože se liší podle přípravku a druhu.

Selektivní odčervování

Odborný materiál doporučuje řídit odčervování podle vyšetření trusu (koproskopie), aby se snížily zbytky léčiv ve vejcích a zátěž prostředí. Tento přístup je hospodárnější a snižuje riziko odolnosti parazitů.

10. Jedy na slimáky: metaldehyd a jiné přípravky

Nejčastější způsob likvidace slimáků jsou granule. Nejstarším a nejznámějším účinným jedem byl metaldehyd. Americká veterinární nemocnice VCA popisuje, že otravě metaldehydem podléhají psi, kočky, ptáci i volně žijící zvířata a že i malé množství může vyvolat příznaky. Typicky se objevují během několika minut až asi tří hodin: slinění, zvracení, úzkost, třes, nejistá chůze, křeče a vysoká tělesná teplota. V těžkých případech může následovat selhání dýchání a smrt, přičemž protijed neexistuje a léčba je podpůrná.

Spojené království se rozhodlo venkovní použití metaldehydu zakázat. Vláda oznámila v září 2020, že užívání končí 31. března 2022 v celé Velké Británii, na základě poradenství expertního výboru pro pesticidy a úřadu pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a to kvůli rizikům pro ptáky a savce. Jako bezpečnější alternativu zmiňuje přípravky na bázi fosforečnanu železitého. V České republice a Evropské unii se pravidla pro přípravky na ochranu rostlin řídí vlastním registrem; konkrétní dostupné přípravky a jejich stav proto vždy ověřte v registru přípravků na stránkách Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), protože se mění. Tento údaj jsme v rámci rešerše nemohli ověřit a neuvádíme tedy, které přípravky jsou v ČR aktuálně povoleny.

Co dělat při podezření na otravu

1. Odveďte hejno z místa a zjistěte, co přesně bylo použito (název přípravku, obal).
2. Ihned volejte veterináře. Čas rozhoduje, protože u metaldehydu neexistuje protijed.
3. Uschovejte obal nebo etiketu pro veterináře.
4. Nepodávejte nic bez porady (žádné domácí léky, žádné zvracení na vlastní pěst).
5. Vejce od zasažených slepic neprodávejte a nejezte, dokud se veterinář nevyjádří.

Fosforečnan železitý

Granule na bázi fosforečnanu železitého jsou označovány za bezpečnější pro domácí zvířata a ptáky. Zdroj VCA upozorňuje, že i tyto přípravky jsou potenciálně toxické, jen méně. Český zahradnický zdroj uvádí, že granule s fosforečnanem železitým jsou neškodné jiným zvířatům včetně žížal. Zde je nutné opatrně rozlišit: výrobce může tvrdit „nezávadné“, ale pro slepice platí, že vždy je třeba číst návod a umístit granule tak, aby se k nim hejno nedostalo (např. pod kryt).

11. Bezpečné způsoby regulace slimáků

Pokud chcete mít slepice a zároveň bojovat se slimáky, existují postupy, které slepicím neublíží. Český stavební portál zmiňuje několik běžných.

Sůl a kávová sedlina se často doporučují, ale český zdroj upozorňuje, že spolehlivé nejsou a sůl do půdy nepatří. Do prostoru, kam mají přístup slepice, rozhodně nesypejte sůl ani jiné látky, u kterých nevíte, jak je hejno snáší.

12. Plzák španělský a invazní druhy

Plzák španělský je dnes na mnoha zahradách největším problémem. Podle českého zdroje se v Česku poprvé objevil v roce 1991, je zhruba 8 až 12 cm dlouhý a v posledním desetiletí k jeho přemnožení přispěly teplé zimy. Za den může podle téhož zdroje urazit až asi 50 metrů. Tentýž zdroj uvádí, že slimáci jsou skvělým doplňkem potravy pro kachny a jiné domácí ptactvo a někteří zahradníci kvůli tomu chovají kachny indické běžce.

Pokud tedy slimáky řeší slepicemi, myslete na dvě věci. Za prvé, slepice nenahradí cílenou regulaci: hejno zlikviduje část populace, ale většina se ukryje a rozmnoží. Za druhé, pole působnosti plzáka španělského je široké: Živa uvádí, že tento druh je vůči většině parazitických hlístic velmi odolný. To znamená, že zrovna tento druh nemusí být tak často nakažený hlísticemi jako jiné, ale tuto informaci nelze přenášet na tasemnice a měchovce. Pro slepice proto platí stejná opatrnost jako u jakéhokoli jiného druhu.

13. Jak kontrolovat, co slepice sezobou

Slepice na volném výběhu nemůžete hlídat v každé minutě. Můžete ale upravit prostředí, aby byl příjem měkkýšů předvídatelný.

• Vyberte určitá místa, kde slepice mohou hrabat, a z jiných (záhony se zeleninou) je vyloučte plotem.
• Po aplikaci jakékoli chemie na zahradě hejno do oblasti nepouštějte, dokud výrobce výslovně neurčí, že je to bezpečné.
• Nepoužívejte granule v prostorech, kam se hejno může dostat.
• Pravidelně střídejte plochu výběhu a nechte ji odpočinout; zásady pro výběh najdete v článku Výběh pro slepice.
• Uklízejte trus a vyměňujte podestýlku (viz Podestýlka) – snížíte tím množství vajíček parazitů ve prostředí.
• Sledujte kondici hejna: váha, peří, snáška, chování.

Přehled opatření podle rizika

14. Kdy je rozumné slimáky dávat nebo nechat

Z dosavadního textu by se mohlo zdát, že slimáci jsou pro slepice nepřítel. Není tomu tak. Slepice jsou přirozeně všežravé a drobné příležitostné množství měkkýšů z čistého prostředí je normální součást života hejna. Výhodou je pestrost, pohyb a zabavení; náš článek o tom, jak zabavit slepice, uvádí další nápady.

Situace, kdy je možné slimáky nechat:

• nemáte na zahradě žádné jedy ani chemii,
• hejno je zdravé a trus bývá pravidelně vyšetřen,
• slimáci pocházejí z vlastního pozemku, ne od souseda, který používá granule,
• slepice mají plnohodnotné krmivo a slimáci jsou jen doplněk.

Situace, kdy je lepší slimáky odepřít:

• v okolí byly použity granule proti slimákům,
• hejno má známky parazitů a čeká na vyšetření,
• jde o mláďata a dosud neočkovaná nebo oslabená zvířata,
• nevíte, odkud slimáci pocházejí (např. cizí zahrada s postřiky).

Zvláštní kapitolou jsou deštivá léta. Po dlouhých deštích se slimáci i žížaly objevují ve velkém, slepice po nich pátrají od rána a příjem měkkýšů prudce stoupá. Zároveň je půda vlhká, vejce parazitů v ní vydrží déle a pozemek se rychleji zahltí trusem, protože slepice se zdržují na zbylých suchých místech. Právě v takových sezónách se vyplatí zkrátit dobu pobytu na jedné ploše, rozdělit výběh na sekce a po dešti zkontrolovat, zda slepice nevypadají pomaleji než jindy. Hejno, které je zvyklé na pravidelné krmení a čistou vodu, se nenechává tolik strhnout k nadměrnému klování všeho, co se hýbe.

15. Kachny a jiná drůbež jako pomocníci

Zahradníci někdy volí kachny, protože slimáci jsou pro ně přirozená potrava. Český zdroj uvádí, že se pro tento účel chovají kachny indické běžce. O těchto ptácích a chovu kachen jsme psali v článcích o chovu kachen a hus a o indických běžcích. Je ale třeba brát v úvahu, že i vodní drůbež může být vystavena parazitům z měkkýšů, a proto je nutná podobná péče: čistý pozemek, vyšetření trusu a žádná chemie.

Pokud chováte smíšené hejno, nezapomínejte, že se u různých druhů liší druhové zranitelnosti. Britský zdroj zmiňuje, že měchovec postihuje především bažantí a krůtí mláďata a mladou drůbež, a doporučuje nemíchat různé druhy a věky.

16. Hygiena chovatele a podmínky v kurníku

Hygiena slouží ke dvěma účelům: chrání slepice před nákazou a vás před přenosem nemocí mezi zvířaty. Základem je pořádek.

• Trus pravidelně odstraňujte, aby se nehromadil; to doporučuje i veterinární přehled tasemnic.
• Podestýlku vyměňujte podle potřeby (viz Podestýlka) a popeliště udržujte suché (viz Popeliště).
• Vodu a krmivo držte tak, aby nebyly znečištěny trusem – vhodná je napáječka a krmítko ve výšce (viz Napáječka).
• Po práci s hejnem a po sběru slimáků si umyjte ruce; k hygieně u syrových vajec viz Syrová vejce a salmonela.
• Nové kusy do hejna zařazujte po karanténě.

Podle jednoho zdroje je gapeworm ve volných chovech rozšířený hlavně tam, kde se potkává domácí drůbež s divokou. Proto je dobré omezit kontakt hejna s divokými ptáky a sousedními chovy.

17. Modelové příklady

Příklad 1: zahrada bez chemie

Chovatelka má šest slepic ve výběhu, hnízdo slimáků je na vlhkém okraji zahrady. Nepoužívá granule, trus nechá jednou ročně vyšetřit. Slepice slimáky ochotně sezobou. Riziko je nízké, protože prostředí je kontrolované, a při pravidelném vyšetření se případná zátěž tasemnicemi odhalí brzy.

Příklad 2: soused použil granule

Soused rozházel za plotem granule. Slepice se po ránu u plotu zdržují a klují. Správný postup: oddělit pruh u plotu, zjistit, jaký přípravek soused použil, a při jakýchkoli nervových příznacích volat veterináře. Slimáci na hranici pozemku mohou být otrávení a sama granule je také nebezpečná.

Příklad 3: hubnoucí slepice

Slepice při dobrém apetitu hubne a má matné peří. Chovatel si vzpomene, že hejno často žere slimáky. Správný postup: odebrat vzorek trusu, odvézt veterináři a nepodávat nic na vlastní pěst. Veterinář podle nálezu rozhodne, zda je příčinou tasemnice, jiný parazit nebo jiná nemoc.

Příklad 4: kuřata ve vlhké trávě

Mladá kuřata vypouštíte na starý pozemek po jiných ptácích. Podle zdrojů jsou právě mláďata měchovcem postihována nejtvrději. Rozumné je vypouštět je na čistší plochu, nebo na krátký, suchý a pravidelně střídaný výběh a konzultovat prevenci s veterinářem.

18. Nejčastější chyby, mýty a fakta

Chyby

• Rozhazování granulí tam, kam se hejno může dostat.
• Přesvědčení, že slimáci jsou vždy bezpečná pochoutka.
• Podávání léků bez porady s veterinářem.
• Ignorování pomalého hubnutí.
• Pouštění mláďat na silně zamořený pozemek.
• Používání soli na slimáky v prostorech, kam hejno chodí.

Mýty a fakta

19. Roční kalendář opatření

20. Slovníček

• Mezihostitel – organismus, v němž parazit prochází nutným vývojovým stupněm.
• Přenašeč (paratenický hostitel) – organismus, který larvy nese, aniž by se v něm vyvíjely.
• Definitivní hostitel – zvíře, v němž parazit dospěje a rozmnožuje se.
• Koproskopie – vyšetření trusu na parazity.
• Metaldehyd – účinná látka granulí na slimáky, toxická pro ptáky a savce.
• Fosforečnan železitý – účinná látka bezpečnějších granulí.
• Gapeworm (měchovec průdušnicový) – hlístice ve vzdušnici ptáků.
• Cysticerkoid – larvální stupeň tasemnice v mezihostiteli.

21. Co s nasbíranými slimáky

Ručně sebraní slimáci se často stávají otázkou: vyhodit, zlikvidovat, nebo dát slepicím? Český zdroj uvádí několik způsobů likvidace, přičemž sběr považuje za nejúčinnější metodu. Z pohledu welfare i bezpečnosti hejna je rozumné držet několik zásad.

• Slimáky ze zahrady, kde se nepoužívá žádná chemie, můžete slepicím dávat příležitostně a v malém množství.
• Slimáky z míst, kde byly granule, slepicím nikdy nedávejte.
• Slimáky z pivních pastí slepicím nedávejte (jsou nasáklé pivem a mohou být nasbírané z neznámého prostředí).
• Pokud je chcete likvidovat, volte rychlý a humánní postup; zvířata mají mít smrt bez zbytečného utrpení i v případě bezobratlých, i když se na ně zákon na ochranu zvířat proti týrání (246/1992 Sb.) vztahuje jen u obratlovců.
• Nádoby se sebranými slimáky mějte mimo dosah drůbeže a psů.

Poslední bod souvisí i se psy. Psi se mohou nakazit plicním červem po pozření slimáka; pokud máte na dvoře psa i slepice, přečtěte si náš článek Slepice, pes a kočka.

22. Pravidla a odpovědnost chovatele

Za zdraví hejna odpovídá chovatel. Obecně platí, že zvířata nesmějí být týrána ani vystavena zbytečnému nebezpečí; to se týká i toho, že hejno necháte v prostoru, který jste ošetřili jedem. Použití přípravků na ochranu rostlin se řídí návodem k použití a omezeními na etiketě; etiketa je závazná. Pokud se vám zdá, že váš postup se s etiketou neslučuje, nepoužívejte přípravek.

Sousedské vztahy je také dobré neopomíjet. Pokud soused používá granule, domluvte se na tom, kde je rozhazuje, nebo oddělte hranici pozemku. Chov slepic obecně a jeho pravidla popisuje článek Kurník a zákon a Registrace chovu slepic; zde se jim již nevěnujeme.

23. Časté otázky o slimácích a slepicích

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Živa (Akademie věd ČR): Parazitické hlístice plžů
• PoultryDVM: informace o tasemnici Davainea proglottina a o tasemnicích drůbeže
• Přehled parazitologie: tasemnice drůbeže (univerzitní výukový materiál)
• Přehled o měchovci průdušnicovém (Syngamus trachea), encyklopedický zdroj
• FarmingUK: Gapeworms hit free range flocks
• Nation Africa: rozhovor s veterinářem o kuřatech, šnecích a žížalách
• VCA Animal Hospitals: otrava metaldehydem
• Vláda Spojeného království: zákaz venkovního použití metaldehydu (2020)
• Český stavební portál: boj s plzákem španělským
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani radu veterináře. Léčiva a jejich dávkování určuje vždy veterinář; platné předpisy a registry přípravků ověřte u příslušných úřadů.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet