733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Teplota a vlhkost v líhni: nastavení, měření a řešení výkyvů

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí z univerzitních poradenských služeb (Mississippi State University Extension, University of Kentucky) a z českých odborných textů; zdroje se mezi sebou mírně liší, proto uvádíme rozmezí a vždy přednost dáváme návodu výrobce vaší líhně.

1. Teplota a vlhkost v líhni v kostce

2. Proč je teplo a vlhkost tak důležité

Zárodek ve vejci nemá vlastní regulaci tělesné teploty. Jeho vývoj řídí teplo okolí, které mu dává kvočna, nebo v našem případě líheň. Je to jako s kynutím těsta: při správné teplotě kyne rovnoměrně, příliš horké se zhroutí, příliš chladné stojí. Vlhkost určuje, kolik vody vejce odpaří porézní skořápkou. Vejce se v průběhu inkubace zbavuje vody, vzduchová komůrka se zvětšuje a kuře potřebuje dostatek místa a vzduchu, aby mohlo proklovat blány a začít dýchat.

Obě veličiny se navzájem ovlivňují. Teplejší vzduch pojme víc vodní páry, takže při stejném množství vody v líhni se relativní vlhkost mění s teplotou. Proto se vždy nejdřív ustaluje teplota a až potom se dolaďuje vlhkost.

Tento článek se věnuje právě nastavení, měření a řešení výkyvů teploty a vlhkosti. Ukládání vajec a otáčení, líhnutí den po dni, prosvěcování a výpadek proudu mají na Časkrmení vlastní články, takže se jich dotýkáme jen krátce.

3. Líheň s ventilátorem a bez něj

Základní rozdíl je v tom, jak se teplo v líhni rozvádí.

• Líheň s nuceným oběhem vzduchu (ventilátor): vzduch se promíchává, takže teplota je v celém prostoru téměř stejná. Hodnota na teploměru tak odpovídá teplotě u vajec.
• Líheň bez ventilátoru (se statickým vzduchem): teplý vzduch stoupá nahoru a chladnější zůstává dole. Vznikají vrstvy, které se liší o několik stupňů. Proto se teplota u těchto líhní nastavuje výš a měří u horní strany vajec.

Poradenská služba Mississippi State University uvádí pro líheň s ventilátorem teplotu 100 °F (37,8 °C), s tím, že celkové kolísání má zůstat do jednoho stupně Fahrenheita, tedy zhruba do 0,5 °C. Pro líheň bez ventilátoru doporučuje 102 °F (asi 38,9 °C) měřených u horní strany vajec, tedy o 2–3 °F víc. University of Kentucky uvádí pro líheň bez ventilátoru 100–101 °F (37,8–38,3 °C) a pro líheň s ventilátorem 99–100 °F (37,2–37,8 °C). Vidíte, že se čísla liší. Rozdíl ukazuje, že záleží na konstrukci, proto je rozumné začít návodem výrobce a sledovat výsledky.

4. Doporučené hodnoty teploty

Praktický závěr: pro líheň s ventilátorem se pohybujte kolem 37,5–37,8 °C, pokud výrobce neříká jinak. U stolních líhní bez ventilátoru nechte teplotu doladit podle výrobce a podle toho, kde máte teploměr. České zdroje poznamenávají, že u stolních líhní bývá teplota o něco vyšší než u průmyslových s nuceným oběhem a řídí se návodem.

Jakmile se prvních několik násad vylíhne, můžete teplotu o desetinku stupně změnit, když vidíte opakující se vzorec. Například pokud se kuřata vylíhnou opakovaně o den dřív a mají krátký prach, teplota byla patrně vyšší. Změny dělejte po jedné, ne několik najednou.

5. Teploměr: kam ho dát a jak ho ověřit

Umístění

Podle Mississippi State University se baňka teploměru umisťuje do výšky horní strany vajec ležících naplocho. Při vejcích postavených svisle (tupým koncem nahoru) se dává těsně pod vrchol vejce, tedy asi čtvrt až půl palce (zhruba 0,6–1,3 cm) pod horní konec. Teploměr se nesmí dotýkat vajec ani stěn líhně. Starší bulletin Michigan State University (z roku 1975, archivní) doporučuje střed líhně, s baňkou ve výšce vrcholů vajec.

Ověření

MSU Extension doporučuje porovnat teploměr líhně s lékařským nebo laboratorním teploměrem ve vlažné vodě a rozdíl započítat. Jednostupňová chyba po celé tři týdny může podle stejného zdroje vážně narušit vývoj. Teploměr s přerušeným sloupcem rtuti nebo jiné kapaliny se nepoužívá.

1. Dejte oba teploměry do nádoby s vlažnou vodou o teplotě kolem 37–38 °C.
2. Počkejte několik minut, ať se ustálí.
3. Přečtěte oba údaje a poznamenejte rozdíl.
4. Rozdíl si napište na lísteček a nalepte na líheň.

Dobrý zvyk je mít v líhni dva nezávislé teploměry, abyste poznali, že jeden z nich selhal. Starý MSU bulletin má stejnou radu: používat dva teploměry.

6. Příprava líhně před založením vajec

Český odborný text doporučuje líheň zapnout a seřídit alespoň 24 hodin před vložením vajec. Starší bulletin MSU navíc připomíná, aby líheň předem držela požadovanou teplotu bez výkyvů. Co zkontrolovat:

• Líheň stojí na rovném místě, ne na slunci a ne v průvanu.
• Termostat drží teplotu bez větších kmitů po celý den.
• Nádobky s vodou jsou čisté a naplněné vlažnou vodou.
• Vlhkoměr nebo mokrý teploměr ukazuje rozumné hodnoty.
• Větrací otvory nejsou ucpané.
• Vejce jsou před vložením temperována na pokojovou teplotu. MSU upozorňuje, že prudký přechod z chladu (55 °F, asi 13 °C) rovnou do 100 °F způsobí kondenzaci vody na skořápce, takže je lepší ohřívat postupně.

Pokud je v líhni po vložení vajec teplota nižší (vejce jsou studená), je to normální; ustálí se během několika hodin. Termostat nepřestavujte hned.

7. Co udělají odchylky teploty

Český text uvádí tyto orientační údaje pro líhně s nuceným oběhem: průměrná odchylka 0,2 °C líhnutí neovlivní; pokles o 1 °C pod doporučenou hodnotu líhnutí opozdí a kuřata mají slabší vitalitu; pokles o 2 °C vývoj výrazně zpomalí; pod 34 °C se kuře nevylíhne; přehřátí o 1,5 °C zrychlí vývoj, ale zárodky hynou. University of Kentucky doplňuje, že při teplotě pod 20 °C se vývoj zastaví a po ohřátí může pokračovat, a že přehřátí snižuje počet vylíhnutých kuřat.

V líhni s ventilátorem MSU uvádí, že příliš teplá líheň vede k dřívějšímu líhnutí a příliš chladná k pozdějšímu, a v obou případech celková líhnivost klesá. Starší bulletin MSU říká, že přehřátí je mnohem kritičtější než podchlazení.

8. Přehřátí: příčiny a prevence

Přehřátí je nejnebezpečnější selhání. Zárodek se zahřívá sám (zvlášť ve druhé polovině inkubace), a pokud k tomu přibude příliš teplé okolí, nemá se jak zchladit. Český odborný text zdůrazňuje, že vyšší teplota ve druhé polovině líhnutí škodí víc než mírně nízká.

Nejčastější příčiny

• Líheň stojí na přímém slunci. Starší MSU bulletin uvádí, že přímé slunce může přehřát a zahubit všechny zárodky.
• Porucha termostatu nebo čidla, které ukazuje méně, než je skutečnost.
• Teplý den a vytopená místnost, zvlášť u líhní bez ventilátoru.
• Uzavřené větrání, ve kterém se hromadí teplo.
• Teploměr umístěný nízko pod vejci nebo u dna, kde je chladněji, takže regulace přitápí příliš.

Co dělat, když se líheň přehřála

1. Zjistěte skutečnou teplotu druhým teploměrem.
2. Odstraňte příčinu (slunce, topení, uzavřené větrání).
3. Líheň nechte pozvolna vychladnout na pracovní teplotu; neotevírejte ji dokořán na dlouhou dobu, vejce by zase vychladla.
4. Poznamenejte si událost, trvání a nejvyšší teplotu do záznamu.
5. Při dalším prosvěcování sledujte, zda zárodky žijí.

Jak dlouhé přehřátí zárodky přežijí, nelze obecně říct; záleží na stáří zárodku, výši teploty i druhu. Žádný z našich zdrojů nedává přesný časový limit, proto ho nevymýšlíme.

9. Chlazení vajec a opakované otevírání

Kvočna hnízdo opouští jednou i vícekrát denně a vejce tím krátce vychladnou. Český text proto uvádí, že chlazení je důležité hlavně ve druhé polovině inkubace, kdy vejce samo vydává nejvíc tepla. U slepic prý stačí chladnutí při doplňování vody nebo při obracení; u vodní drůbeže je potřeba delší zchlazení. Starší MSU bulletin říká, že krátké vyjmutí vajec (do cca 15 minut, dvakrát až třikrát) nevadí, zatímco dlouhé zchladnutí, třeba při výpadku proudu, ano. Výpadky řešíme v samostatném článku.

Zároveň platí opačné pravidlo: líheň zbytečně neotevírat, hlavně při líhnutí. Častým otevíráním z ní uniká vlhkost a teplo. MSU doporučuje při líhnutí líheň nechat zavřenou.

Orientační zkouška, kterou uvádí český text: přiložte špičku vejce k očnímu víčku; vychlazené vejce začne být na pocit chladné. Nejde o měření, jen o hrubou orientaci. Na rozhodování o vejcích se spolehněte spíš na prosvěcování.

10. Vlhkost: úbytek hmotnosti vejce

Skořápka je porézní a vejce přes ni stále odpařuje vodu. Čím suší vzduch v líhni, tím rychleji. Právě proto se ve vejci zvětšuje vzduchová komůrka. MSU Extension uvádí, že vejce má za inkubaci ztratit asi 12 % hmotnosti a doporučuje kontrolu velikosti vzduchové komůrky při prosvícení v 7., 14. a 18. dni. Starší bulletin MSU uvádí cíl asi 11 % a varuje, že víc už škodí.

Jak sledovat úbytek

1. Před založením zvažte několik označených vajec (třeba pět), každé samostatně, na kuchyňské váze s přesností na desetinu gramu.
2. Zapište hmotnosti.
3. Vejce znovu zvažte například v 7., 14. a 18. dni. Při vážení buďte rychlí, aby nevychladla.
4. Spočítejte procento úbytku vůči původní hmotnosti.
5. Podle výsledku vlhkost mírně upravte.

Přesné mezičasové cíle (kolik procent v kterém dni) naše zdroje neuvádějí, proto je zde nepíšeme. Orientačně můžete předpokládat rovnoměrný úbytek, tedy něco přes půl procenta denně do 18. dne, ale berte to jako přibližný výpočet, ne jako doporučení ze zdroje.

11. Relativní vlhkost a mokrý teploměr

Vlhkost se udává buď jako relativní vlhkost v procentech, nebo pomocí mokrého teploměru. To je teploměr, jehož baňka je obalená vlhkým knotem; odpařování ji ochlazuje a čím je vzduch sušší, tím větší je rozdíl proti suchému teploměru.

Vidíte, že zdroje se různí. Rozdíly vysvětluje především konstrukce líhní, způsob měření a také to, že vlhkost nastavujeme nepřímo; podstatné je, že úbytek hmotnosti dopadne dobře. Proto je lepší vzít střed rozumného rozmezí a podle výsledku jej posunout.

Tabulka mokrého teploměru při 100 °F (37,8 °C)

Podle MSU Extension a University of Kentucky odpovídá při suchém teploměru 100 °F tato hodnota mokrého teploměru:

Pozor na jednu věc: University of Kentucky uvádí jako cíl 70 % relativní vlhkosti, kdežto MSU 58–60 %. Je to ukázka, že neexistuje jediné správné číslo. Začněte uprostřed rozmezí svého návodu a ladění nechte na kontrole úbytku hmotnosti.

12. Jak vlhkost zvýšit a snížit

Zvýšení

• Zvětšit plochu vody: nádoba nebo další miska. MSU uvádí plochu vody alespoň polovinu plochy dna líhně; starší bulletin říká, že plocha vody je zhruba stejná jako plocha podložky vajec.
• Přidat vlhký molitan nebo houbu, zejména v posledních třech dnech.
• Částečně omezit větrání, ale nikdy ho nezavírat úplně.
• Doplňovat vlažnou vodu, aby neklesla teplota.

Snížení

• Zmenšit plochu vody nebo odebrat misku.
• Více otevřít větrání (opatrně, aby neklesla teplota).
• Zkontrolovat, zda se voda nepřelila nebo nekape na vejce; vejce se vody nikdy nesmí dotýkat.

Změny dělejte pomalu a počkejte aspoň den, než se projeví. Vlhkost v líhni nejde ovládat jako teplota; reaguje pomalu a závisí také na vlhkosti místnosti. Podle starší příručky MSU ovlivňuje vlhkost v líhni i počasí venku.

13. Vlhkost a teplota při líhnutí

V posledních třech dnech se u slepic podle MSU zvyšuje vlhkost na 65 % a víc (mokrý teploměr kolem 90 °F). Cílem je, aby podskořápková blána nevyschla a kuře se neuvěznilo ve skořápce. Český text uvádí, že nízká vlhkost vede k přilepení kuřat ke skořápce a vysoká k opožděnému líhnutí a polepeným kuřatům.

• Líheň po zvýšení vlhkosti neotvírejte; každé otevření ji sníží.
• Většina zdrojů se shoduje, že před líhnutím se otáčení končí (u slepic 18. den podle MSU, 17. nebo 18. podle starších příruček).
• Větrání se postupně otevírá, protože kuřata potřebují víc kyslíku.
• Po vylíhnutí většiny kuřat starší bulletin MSU radí teplotu snížit asi na 95 °F (35 °C) a v ní kuřata nechat oschnout. Jde o historickou radu z roku 1975; u moderní líhně se řiďte výrobcem.

Podrobný průběh jednotlivých dnů líhnutí najdete v článku o líhnutí kuřat den po dni.

14. Větrání, teplota a vlhkost spolu souvisejí

Zárodek přes skořápku dýchá: kyslík dovnitř, oxid uhličitý ven. Český text uvádí, že nedostatečná výměna vzduchu vede k naklovávání kuřat na špičce a k jejich uhynutí. MSU doporučuje nezakrývat otvory nad vejci i pod nimi a postupně je otevírat s rostoucími zárodky, v době líhnutí téměř úplně.

Větrání ale odvádí vlhkost: příliš otevřená líheň je suchá, příliš zavřená vlhká a málo okysličená. Starší bulletin MSU poukazuje na to, že školní líhně často větrají zbytečně moc, takže v nich je nedostatek vlhkosti a líhnutí se opozdí.

15. Kam líheň postavit

Starší bulletin MSU doporučuje místnost s teplotou kolem 21–24 °C (70–75 °F), bez průvanu, bez velkých výkyvů a mimo přímé slunce. Moderní výrobci dávají vlastní pokyny; běžně je rozumné vybrat místnost, kde se teplota během dne nemění a kde nehrozí, že někdo okno otevře nebo topení zapne.

• Pevný, rovný podklad bez chvění.
• Žádná topidla, krby ani okna na slunečné straně v blízkosti.
• Zásuvka s jistým napájením.
• Dostupnost pro denní kontrolu bez zbytečného otevírání.
• Místo, kde líheň neovlivní zvířata ani děti.

16. Diagnostika podle příznaků

Univerzitní zdroje spojují typické problémy s příčinami. Sledujte, jestli se příznak opakuje v několika násadách; jednorázový případ může mít jiný důvod (kvalita vajec, zdraví hejna).

Zdroje (University of Kentucky, MSU, český odborný text) se v těchto příčinách shodují. Navíc český text uvádí přiměřené hodnoty: neoplozených vajec do 15 % a uhynulých zárodků do 3 %, tedy ne každý neúspěch je chyba líhně. Mezi příčiny uhynutí zárodků patří také výživa hejna, skladování a stáří vajec; to vše se projevuje stejně jako chyba v líhni.

17. Jiné druhy drůbeže

Nastavení pro slepice nelze slepě přenést na ostatní druhy. Podle tabulky Mississippi State University (teploty pro líheň s ventilátorem):

Pro líheň bez ventilátoru se podle stejného zdroje přičítají 2–3 °F. Poslední tři dny se u většiny druhů mokrý teploměr zvyšuje na 90 °F, u bažantů na 92 °F. Konec otáčení je u slepic 18. den, u krůt, kachen a hus 25., u japonských křepelek 15.

Husí vejce, chladnutí a vodní drůbež: český text říká, že vodní drůbež potřebuje delší chlazení než slepice. Konkrétní postup pro husy a kachny hledejte v odborných příručkách pro daný druh, případně v samostatném článku o chovu vodní drůbeže.

18. Záznam a denní rutina

Dobrý záznam vám při příští násadě ušetří hádání. Zapisujte:

• datum a čas založení, počet vajec, původ a stáří vajec,
• nastavenou teplotu a skutečnou teplotu z druhého teploměru,
• suchý a mokrý teploměr nebo vlhkost,
• teplotu a vlhkost místnosti,
• kontrolu hladiny vody,
• výsledky prosvěcování a vážení,
• jakékoliv výkyvy (výpadek, slunce, otevření),
• průběh líhnutí a počet kuřat.

Denní rutina

1. Ráno přečtěte teplotu a vlhkost a zapište je.
2. Zkontrolujte hladinu vody a případně doplňte vlažnou vodu.
3. Otočte vejce, pokud líheň neotáčí automaticky.
4. Večer ještě jednou zkontrolujte hodnoty.

Ve dnech, kdy se líheň otevírá pro kontrolu, dělejte vše najednou, aby se otvírání nenásobilo.

19. Modelové příklady

Příklad 1: ověření teploměru

Do vlažné vody dáte líhňový teploměr (ukazuje 37,6 °C) a lékařský (37,2 °C). Líhňový ukazuje o 0,4 °C víc, takže při zobrazených 37,8 °C je skutečná teplota asi 37,4 °C. Chcete-li skutečných 37,8 °C, nastavíte displej na 38,2 °C, nebo raději vyměníte teploměr za spolehlivější. U přesnějších přístrojů je rozdíl menší, ale ověřit stojí za to.

Příklad 2: úbytek hmotnosti

Pět označených vajec váží dohromady 300 g. V 18. dni váží 268 g. Úbytek je 32 g, tedy asi 10,7 %. To je blízko cíle 11–12 %; vlhkost byla vhodná, jen o něco vyšší. Při příští násadě můžete vlhkost mírně snížit.

Příklad 3: příliš suché vzduch

Při 7. dni prosvěcování vidíte velké vzduchové komůrky a vejce mají větší úbytek (třeba 20 g z 300 g, tedy 6,7 % za týden, což by do konce vedlo k vysoké ztrátě). Přidáte misku s vodou, snížíte větrání a v dalších dnech sledujete změnu.

Příklad 4: líhnutí s lepkavými kuřaty

Několik kuřat se přilepilo ke skořápce a líhnutí bylo trhané. Příčinou může být nízká vlhkost při líhnutí nebo časté otevírání. Příště zvyšte vlhkost v posledních třech dnech a líheň neotvírejte.

20. Nejčastější chyby

1. Spolehnutí na jediný levný teploměr bez ověření.
2. Přestavování termostatu několikrát denně.
3. Umístění líhně na slunce nebo k oknu.
4. Příliš časté otevírání, zejména při líhnutí.
5. Studená voda do líhně.
6. Nezvýšená vlhkost v posledních dnech.
7. Zapínání líhně těsně před založením vajec.
8. Žádný záznam, takže se příště nelze poučit.
9. Svádění všech neúspěchů na líheň, přestože příčinou může být hejno nebo skladování vajec.
10. Opakování stejného nastavení při opakovaných potížích bez změny.

21. Mýty a fakta

22. Nastavení líhně krok za krokem

Tento postup shrnuje doporučení z použitých zdrojů do jedné pracovní posloupnosti. Přizpůsobte jej návodu své líhně.

1. Den -3 až -2: líheň vyčistěte a osušte, postavte na zvolené místo a zkontrolujte přívod elektřiny.
2. Den -2: ověřte teploměr proti lékařskému a zapište rozdíl. Připravte druhý teploměr a vlhkoměr nebo mokrý teploměr.
3. Den -1: zapněte líheň, nalijte vlažnou vodu a nechte ji celý den běžet. Sledujte, zda teplota nekolísá. Český zdroj radí zapnout líheň alespoň 24 hodin předem.
4. Den 0: vejce nechte zvolna ohřát na pokojovou teplotu, označte je a několik jich zvažte. Vložte je a zapište čas. Teplota krátce klesne; termostat v prvních hodinách nepřestavujte.
5. Dny 1 až 17: dvakrát denně zkontrolujte hodnoty, jednou denně vodu. Zapisujte. V 7. a 14. dni prosviťte a zvažte vybraná vejce.
6. Den 18: poslední prosvícení, ukončení otáčení (podle MSU), zvýšení vlhkosti na asi 65 % a víc, postupné otevření větrání.
7. Dny 19 až 21: líheň nechte zavřenou, čekejte. Nepomáhejte předčasně: český zdroj uvádí, že kuřata s nevstřebaným žloutkovým váčkem téměř nepřežijí.
8. Po líhnutí: zapište výsledky: počet kuřat, neoplozená vejce, odumřelé zárodky v jednotlivých fázích.

23. Roční doba, místnost a drobné vlivy

Líheň je silně závislá na okolí. Jaro bývá hlavní líhňová sezóna, kdy se v domě střídá topení a větrání, v létě hrozí přehřátí a v zimě sucho z topení. Důležité jsou tyto zásady:

• Léto: hledejte nejchladnější místnost bez slunce, nepokládejte líheň k oknu. Starší MSU bulletin varuje, že slunce může zahubit všechny zárodky.
• Zima a topná sezóna: vzduch bývá suchý, takže vody je potřeba víc. Líheň nestavte k radiátoru.
• Průvan: každé otevření dveří může teplotu v líhni bez ventilátoru rozkolísat. Hodí se pevné místo mimo průchod.
• Vlhkost místnosti: po dešti stoupá, v suchých dnech klesá; proto se přidává nebo ubírá voda.
• Nadmořská výška: naše zdroje pro ni žádná čísla neuvádějí, proto je zde neuvádíme. Řiďte se návodem výrobce.

Domácí a průmyslové líhně

Průmyslové líhně s dobrým oběhem vzduchu a řízením vlhkosti udržují hodnoty přesně. Malé stolní líhně jsou citlivější na prostředí a na nepřesné teploměry, proto u nich větší důraz na kontrolu, záznam a stabilní místnost.

24. Kontrolní seznam před každou násadou

• Líheň čistá, suchá a zapnutá nejméně den předem.
• Teploměr ověřen proti jinému, rozdíl poznamenán.
• Baňka teploměru ve výšce horní strany vajec, nikde se nedotýká.
• Vlhkost nastavena podle návodu, voda vlažná.
• Několik vajec označeno a zváženo.
• Vejce nejsou starší než asi sedm dní a nejsou studená.
• Líheň mimo slunce, topení a průvan.
• Napájení jisté, v záloze je plán pro případ výpadku (viz samostatný článek).
• Připraven sešit nebo tabulka pro záznam.
• Naplánován den zvýšení vlhkosti a uzavření líhně.

25. Přístroje na měření: co od nich čekat

Na trhu je řada teploměrů a vlhkoměrů, od rtuťových a lihových přes digitální po bezdrátová čidla s aplikací. Žádný zdroj, který jsme četli, nedoporučuje konkrétní značku, a my také ne. Důležité je pochopit omezení.

Teploměr

• Skleněný teploměr s kapalinou: spolehlivý, ale hlídejte, aby sloupec nebyl přerušený. MSU Extension radí takový teploměr nepoužívat.
• Digitální teploměr: rychle reaguje, ale čidlo může mít posun, který se ověří stejným způsobem jako u skleněného.
• Čidlo termostatu: bývá jiné než displej; u levnějších líhní se může stát, že regulace měří jinde, než kde jsou vejce.

Vlhkoměr

Levné vlhkoměry mohou být nepřesné o několik procent. Mokrý teploměr je nepřímá, ale osvědčená metoda: dává smysluplný údaj, pokud je knot čistý a voda do něj stoupá. Knot proto čas od času vyměňte a používejte čistou vodu. Nikdy nemá ležet v zakalené vodě.

Proto je nejspolehlivější kontrola úbytku hmotnosti vajec; vlhkoměr berte jako pomůcku, ne jako soudce. Pokud se údaj vlhkoměru a výsledek vážení rozcházejí, věřte vážení.

Kolísání teploty a termostat

Termostat zapíná a vypíná topení, takže teplota se kolem nastavené hodnoty mírně pohybuje. MSU uvádí, že u líhně s ventilátorem je akceptovatelné kolísání pod půl stupně Fahrenheita, celkově do jednoho stupně. Pokud na teploměru vidíte větší houpání, může jít o špatný termostat, o průvan nebo o to, že se líheň otevírá.

Jak postupovat, když se údaje rozcházejí

Nejprve oba přístroje porovnejte ve vlažné vodě s lékařským teploměrem. Pokud se jeden od referenčního liší, použijte ten druhý a rozdíl si zapište. Teprve potom upravujte termostat. Měnit nastavení jen proto, že se dva levné přístroje liší, je častá cesta k přehřátí. Hodnoty zaznamenejte i po úpravě, abyste za dva až tři dny viděli, zda se líheň ustálila, a při dalším kroku změnu opět dělejte jen o malou hodnotu, nejlépe o desetinu stupně.

Totéž platí pro vlhkost: jedna změna, počkat, zhodnotit. Líheň je pomalý systém a rychlé zásahy ji spíš rozkolísají. Ke každé změně si poznamenejte datum, hodinu a důvod, ať se při vyhodnocení nemusíte spoléhat na paměť.

26. Teplota a vlhkost nejsou všechno

I dokonale nastavená líheň nezachrání špatná vejce. Použité zdroje uvádějí i faktory mimo líheň:

• Stáří vajec: líhnout do sedmi dnů od snesení; české zdroje uvádějí, že vejce starší deseti dnů se nemají používat a že vzduchová bublina u slepičích vajec nemá přesáhnout 5 mm.
• Skladování: MSU uvádí ideálních 55 °F (asi 13 °C) a vlhkost 75 %, český zdroj uvádí 8–15 °C a vlhkost 55–75 %.
• Zdraví a výživa hejna: ovlivňují oplození i vitalitu zárodků.
• Čistota: vejce se nemyjí, protože se tím odstraní ochranný povlak; špínu lze opatrně setřít nebo seškrábnout.
• Odpočinek po přepravě: vejce mají před založením alespoň 12 hodin odpočívat.

Pokud se vám dlouhodobě nedaří, než sáhnete na nastavení teploty, projděte si právě tento seznam. Souvisí s ním články o násadových vejcích a o líhni na kuřata.

27. Slovníček pojmů

• Líheň s nuceným oběhem: má ventilátor, který promíchává vzduch.
• Líheň bez ventilátoru: vzduch se nepromíchává, vznikají teplotní vrstvy.
• Relativní vlhkost: podíl vodní páry ve vzduchu v procentech.
• Mokrý teploměr: teploměr s navlhčenou baňkou, který ukazuje vlhkost nepřímo.
• Vzduchová komůrka: prostor mezi blánami na tupém konci vejce.
• Úbytek hmotnosti: voda odpařená z vejce při inkubaci.
• Kalibrace: porovnání přístroje s přesnějším a započtení rozdílu.
• Předlíheň a dolíheň: první a poslední fáze inkubace.

28. Časté otázky o teplotě a vlhkosti v líhni

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Mississippi State University Extension: Important Incubation Factors (poradenský text o inkubaci)
• Mississippi State University, Department of Poultry Science: Incubation (extension PDF)
• University of Kentucky, College of Agriculture: Embryology (ASC 195, inkubace a líhnutí)
• Michigan State University Extension: bulletin 4H587 (archivní, 1975, použito jen jako historický doplněk)
• ifauna.cz: Problémy v chovu drůbeže 11 – líhnutí (český odborný text)

Článek má informativní charakter a nenahrazuje návod výrobce líhně ani radu veterináře. Uváděné hodnoty jsou orientační a zdroje se v nich částečně liší.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet