733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Trávicí soustava drůbeže: cesta potravy od zobáku po kloaku

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí z materiálů University of Kentucky (Extension, Department of Animal and Food Sciences), z přehledového článku o úloze vole v chovu drůbeže (Classen a kol., 2016, World's Poultry Science Journal), z příručky o trávicí soustavě ptáků pro chovatele bažantů (R. Porter, University of Minnesota) a z textu FAO o výživě hus. Kde zdroje číslo neuvádějí, píšeme obecně.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Slepice si zobe celý den a my se pak divíme, co všechno v ní zmizí. V tomhle průvodci projdeme celou cestu sousta od zobáku po kloaku, vysvětlíme, proč slepice potřebuje kamínky, k čemu jsou slepá střeva a proč nemá smysl zkoušet na ni lidské jídelníčky. Přidám i praktické tipy, jak z tvaru trávicí trubice poznat, co hejnu prospívá.

1. Trávicí soustava drůbeže v kostce

Ptáci se během vývoje zbavili zubů i těžké čelisti, protože to šetří hmotnost při letu. Funkci zubů převzal svalnatý žaludek a to, co savec dělá žvýkáním, ptáci dělají až uvnitř těla. Trávicí trubice je přitom poměrně krátká a velmi výkonná. Podle příručky pro chovatele bažantů jsou ptačí střeva ve vztahu k tělesné hmotnosti kratší než u savců.

2. Mapa trávicí trubice krok za krokem

Univerzita v Kentucky popisuje pořadí orgánů takto: zobák a ústní dutina, jícen, vole, žláznatý žaludek, svalnatý žaludek, tenké střevo (dvanáctník, lačník, kyčelník), slepá střeva, tlusté střevo a nakonec kloaka. K trubici patří pomocné orgány: játra se žlučníkem a slinivka břišní.

Podrobnosti o stavbě těla jako celku najdete v průvodci anatomií slepice. Tady se soustředíme jen na trávení.

3. Zobák, jazyk a sliny

Zobák slouží jako pinzeta, lopatka i nástroj na hrabání, ale nežvýká. Drůbež sousto uchopí, hlavou jím trhne vzad a jazykem ho posune k hrtanu. Slinné žlázy zvlhčují krmivo a vylučují trochu amylázy, enzymu rozkládajícího škrob. Protože sousto v ústech zůstává velmi krátce, probíhá tam jen nepatrný zlomek trávení. Příručka pro chovatele bažantů udává, že kuřata mají pouze několik set chuťových pohárků (méně než 300), zatímco pes asi 1 700 a člověk téměř 9 000. Chuť má tedy pro slepici menší význam než struktura, velikost a barva krmiva. Více o jazyku najdete v článku o jazyku slepic.

Pro chovatele z toho plyne jednoduchá věc: velikost zrna a granule musí odpovídat zobáku. Příliš jemná moučka se lepí v ústech a prášivě se vdechuje, příliš velké kusy se hůř polykají, hlavně u kuřat.

4. Jícen a cesta do vole

Jícen je pružná trubice, která vede sousto od zobáku do vole a dál do žaludku. Hlen z žlázek na jeho stěně sousto kluzce posouvá. Při polykání pomáhá ptákovi i gravitace, proto kuře pije tak, že nabírá vodu a zdvihá hlavu. Jícen se u slepice rozšiřuje a vytváří v dolní části krku vak, vole.

5. Vole: zásobárna a první kvašení

Vole je výduť jícnu mimo tělní dutinu, hmatná v pravé dolní části krku. Podle Kentucky slouží hlavně jako dočasné úložiště krmiva a vody, samo trávicí enzymy nevylučuje. Přehledový článek Classena a kol. (2016) uvádí, že stěna vole je tenká a nemá vlastní žlázy; trávení v něm zajišťují zvlhčení, enzymy ze slin a mikroby.

Proč ho slepice potřebuje

Pták nemůže jíst nepřetržitě a zároveň je potřeba mít žaludek stále pracovně zaplněný. Vole funguje jako předsíň: pokud žaludek nestíhá, krmivo se uloží a po malých dávkách se dále uvolňuje. Prázdné vole navíc vysílá do mozku signál hladu. Díky tomu slepice večer před spaním „naplní zásobu“ a může trávit i v noci.

Kyselost a mikroby ve vole

Podle Classena a kol. se pH vole pohybuje od hodnot pod 5 po hodnoty nad 6. U nosnic krmených bez omezení činil průměr 4,91 (rozmezí 4,29 až 6,00), u nosnic v nuceném přepeřování hladověním 5,91. Dominují mléčné bakterie rodu Lactobacillus. Kvašením vzniká hlavně kyselina mléčná, méně octová. Některé laktobacily se přichytávají na sliznici vole a vytvářejí biofilm, který brání přichycení bakterií jako E. coli nebo salmonela. Při hladovění laktobacilů ubývá, pH stoupá a riziko kolonizace salmonelou a kampylobakterem roste. To je jeden z důvodů, proč dlouhé hladovění drůbeži neprospívá.

Jak dlouho zůstane krmivo ve vole

Doba se mění podle režimu. U brojlerů s volným přístupem ke krmivu zůstávalo krmivo ve vole kolem 7 minut, u kuřic leghornek asi 25 minut, protože ptáci žerou často a krmivo vole z velké části mine. U rodičů brojlerů krmených obden se vole vyprázdnilo až po 20 hodinách od krmení. Krůty držené při světelném programu 14 hodin světla a 10 hodin tmy měly obsah ve vole ještě 9 hodin po zhasnutí. Vole se tedy plní víc, když ptáci dostávají krmivo najednou nebo ve tmě hladoví. U domácích slepic proto platí: několik menších dávek nebo stálý přístup ke krmivu vytvoří klidnější vole než jedna velká porce.

Poruchy vole (ucpání, převislé vole, kvasinky) řeší samostatný článek o vole. Zde jen připomínáme, že Kentucky jako příčiny ucpání uvádí dlouhé období bez krmiva, tuhou vláknitou pastvu nebo spolknutý provázek, a upozorňuje, že léčba je omezená. Porter navíc zmiňuje kvasinkové onemocnění vole (kandidóza), které může podpořit dlouhodobé podávání antibiotik ve vodě.

Čak radí

Vole si můžete zkontrolovat sami. Večer před spaním by mělo být u slepice pěkně kulaté a pevné, ráno téměř prázdné. Když ráno cítíte měkký nebo vodnatý vak, nebo z hubky táhne kyselý zápach, nezkoušejte nic sami a zavolejte veterináři.

6. Žláznatý žaludek: kyselina a pepsin

Žláznatý žaludek (latinsky proventriculus, doslova „před žaludkem“) je pravý žaludek ve smyslu savců. Jeho stěna obsahuje žlázky, které vylučují kyselinu chlorovodíkovou, pepsin a hlen. Krmivo se tu ještě nemele, jen se okyseluje a začíná se rozkládat bílkovina. Příručka pro chovatele uvádí pro kuře hodnotu pH v žláznatém i svalnatém žaludku kolem 2,5, tedy výrazně kyselé prostředí, které zároveň ničí část bakterií v krmivu. Stejný zdroj uvádí, že vole žádné enzymy nemá a že pepsin a lipáza se objevují právě až v žaludku.

Krmivo tu zůstane jen krátce, protože sousto se hned posouvá do svalnatého žaludku. Mísení kyseliny s potravou se děje hlavně až tam, pohybem svalnaté stěny. Proto se oba žaludky chovají funkčně jako jeden celek.

7. Svalnatý žaludek: mlýnek bez zubů

Svalnatý žaludek (ventriculus, běžně žaludek nebo „mlýnek“) má dvě silné a dvě slabší svalové skupiny, které se střídavě stahují. Uvnitř je tvrdá rohovinová výstelka, kterou chovatelé znají jako „kutikulu“ nebo žlutou žaludeční blánu (koilin). Chrání svaly před kyselinou a před kamínky. Svalnatý žaludek mele krmivo mezi stěnami a kamínky, míchá ho s kyselinou ze žláznatého žaludku a posílá dál do střeva.

Jak silný je mlýnek

FAO v textu o výživě hus uvádí, že tlak v žaludku může u husy dosáhnout až 275 mm Hg, u kachny 180 mm Hg a u slepice 125 mm Hg. Rozdíl odráží, jak tvrdé a vláknité krmivo jednotlivé druhy zpracovávají. Husa jako pasoucí se druh má žaludek mimořádně svalnatý. Slepice potřebuje mlýnek hlavně na obilná zrna a semena.

Proč jsou nebezpečné ostré předměty

Kentucky upozorňuje, že ostré předměty typu sponky nebo hřebíčku mohou stěnu žaludku prorazit, ztenčit ji a způsobit úhyn. Při úklidu výběhu proto sbírejte drát, hřebíky, kousky skla a plastů. Je to jeden z důvodů, proč nenechávat v blízkosti hejna stavební odpad.

8. Grit, kamínky a vápník: co je co

Drůbež zrnka kamínků vědomě vyhledává a polyká. Kentucky vysvětluje, že kamínky se v žláznatém žaludku nejdřív změkčí kyselinou a pak je svalnatý žaludek využívá k mletí. Univerzita zároveň uvádí, že komerční grit je produkt z drobných kamínků a nejde o vápenec ani ústřicové mušle, které se podávají jako zdroj vápníku pro skořápky. Ptáci krmení pouze kompletní krmnou směsí grit obvykle nepotřebují, naopak ptáci s celým zrnem nebo s pastvou ano. Porter dodává, že grit v žaludku zlepšuje trávení tvrdých zrn a semen.

Praktická rada: pokud slepice žere celá zrna, nabídněte grit v samostatné misce a nechte ptáky, aby si ho vzali sami. Vhodnou velikost podle věku (kuřata jemnější, dospělé hrubší) ověřte u prodejce. Přehled doplňků najdete i v článku o vitamínech a doplňcích.

9. Játra, žlučník a slinivka

Do dvanáctníku ústí vývody dvou pomocných orgánů. Játra vyrábějí žluč, která se podle Kentucky dostává do střeva přes žlučník a funguje jako detergent při trávení tuků; je také nutná k vstřebání vitamínů A, D, E a K. Slinivka dodává enzymy, hlavně pro štěpení bílkovin, a hydrogenuhličitan, který neutralizuje kyselinu přicházející ze žaludku. Porter doplňuje, že slinivka vylučuje také insulin, amylázu, lipázu a proteolytické enzymy. Játra mají dva laloky spojené uprostřed, u hrabavé drůbeže je pravý lalok největší. Barva a velikost jater jsou proto důležité vodítko při pitvě.

10. Tenké střevo: hlavní místo vstřebávání

Tenké střevo se skládá ze tří částí. Dvanáctník tvoří smyčku, do které se vlévá žluč a šťáva slinivky. Lačník a kyčelník následují a od sebe je odděluje Meckelův výběžek, pozůstatek žloutkového váčku z embryonálního života. Podle Kentucky se většina živin vstřebává v dolní části tenkého střeva. Porter uvádí hodnoty pH v dvanáctníku kolem 6,0 a v lačníku 5,8 až 6,8. V dvanáctníku působí amyláza, trypsin, kolagenáza a lipáza, v lačníku pak maltáza, sacharáza, laktáza a peptidázy.

Mléko a mléčné výrobky nejsou pro slepice přirozeným krmivem. Ve větším množství mohou střevo rozhodit a způsobit průjem; podrobněji řeší článek o mléku pro slepice.

11. Slepá střeva: kvasná komora

Na rozhraní tenkého a tlustého střeva se nacházejí dvě slepé výduti, slepá střeva (cekum, ceca). Porter popisuje, že jsou uzavřená, párová a obsahují hmotu od mírně suché po dehtovitou. Kentucky uvádí, že tam probíhá mikrobiální kvašení hrubých složek krmiva. Vzniká několik mastných kyselin a osm vitamínů skupiny B (thiamin, riboflavin, niacin, kyselina pantotenová, pyridoxin, biotin, kyselina listová a B12). Protože je tato část blízko konce trubice, vstřebá se z nich jen málo.

Jedna z nejznámějších vlastností slepic: slepá střeva se vyprazdňují jen dvakrát nebo třikrát denně (Kentucky) a obsah je kašovitý, hořčičně až tmavohnědý a páchne silněji než běžný trus. Porter uvádí, že se vyprazdňují „několikrát za den“, méně často než tlusté střevo. Pokud tedy občas vidíte hnědou pastu, nemusí jít o nemoc.

U husí se, podle FAO, slepá střeva řadí k nejvyvinutějším částem trávicí soustavy a umožňují využít 15 až 30 procent ADF vlákniny podle krmiva. U slepice je využití vlákniny nižší, proto jí nenabízejte seno místo krmiva. O infekcích slepých střev (kokcidióza) pojednává samostatný článek.

Čak radí

Hnědá pasta v trusu vypadá hrozně, ale může být úplně normální. Je to obsah slepých střev. Když se ale objeví krev, nebo vodnatý průjem, hned ji berte vážně a nechte hejno vyšetřit.

12. Tlusté střevo a kloaka

Tlusté střevo (tračník) je u ptáků krátké. Kentucky poznamenává, že je kratší než tenké střevo a dokončuje se tu vstřebání vody. Pak ústí do kloaky, společné chodby trávicí, močové a pohlavní soustavy. Porter popisuje tři komory kloaky: koprodeum (sem ústí tračník), urodeum (močová a pohlavní cesta) a proktodeum, které se otevírá navenek a obsahuje Fabriciovu burzu. Trus a moč se tu mísí. Kyselina močová je bílá, a proto má normální trus bílý povlak. Podrobněji o kloace viz samostatný článek o kloace slepice.

13. Trus podle trávicí soustavy: jak ho číst

Trus je zrcadlo celé trubice. Skládá se z pevné části (zbytky krmiva, mikroby), bílého povlaku z moči a občas z kašovité hmoty ze slepých střev. Po spotřebě vody, krmiva a době dne se vzhled mění.

Průjem u drůbeže řeší samostatný článek. Zde je důležité, že samotná barva trusu o nemoci rozhodnout nedokáže a spolehlivě ji může potvrdit jen laboratoř nebo veterinář.

14. Střevní mikroflóra a imunita střeva

Trávicí trubice drůbeže je osídlena miliardami mikroorganismů. Classen a kol. píšou, že kyselé prostředí vole a žaludku společně snižuje průnik bakterií, například salmonel a kampylobakterů, do dolní části střeva a že vole má vlastní imunitní prvky. Střevní mikroflóra se u kuřat skládá až po vylíhnutí, proto je v prvních dnech citlivá na stres, studený průvan a náhlou změnu krmiva.

Chovatel může ovlivnit mikroflóru nejvíc nepřímo: stabilním krmivem, čistou vodou, suchou podestýlkou a vyhýbáním se zbytečným antibiotikům. Podle Portera mohou dlouhodobá antibiotika ve vodě podpořit kvasinky ve vole. Doplňky typu probiotik či fermentovaného krmiva najdete v článku o fermentovaném krmivu; neslibujeme od nich zázraky.

15. Jak dlouho potrava putuje

Přesnou dobu průchodu krmiva trávicí soustavou drůbeže se nám v použitých zdrojích potvrdit nepodařilo; FAO pro husu uvádí jen, že potrava prochází „poměrně rychle“. Obecně platí, že jde o hodiny, nikoli dny, a že délka závisí na druhu krmiva, jeho jemnosti, množství vlákniny, na tom, zda je pták nasycen, a na teplotě. Dobu průchodu měří vědci často s pomocí barevných značek, a protože se výsledky mezi liniemi kuřat liší, nemá smysl se chovat podle jednoho čísla.

Pro praxi stačí vědět: co slepice snědla ráno, se částečně objeví v trusu už během dne. Kdo hledá příčinu změny trusu, má se tedy ohlížet zhruba po několika hodinách až jednom dni, nikoli po týdnu.

16. Slepice, krůta, kachna, husa, křepelka a holub

Základní stavba je u celé drůbeže podobná, liší se proporce podle stravy. Podle FAO se trávicí trubice husy jinak podobá ostatní drůbeži, ale husa má velký svalnatý žláznatý žaludek, mimořádně silný svalnatý žaludek a dobře vyvinutá slepá střeva i tlusté střevo pro zpracování vlákniny. Husa tak dokáže využít 15 až 30 procent vlákniny podle druhu píce a při tom je průchod potravy rychlý. U krůt Classen a kol. zmiňují, že při delším osvětlení (23 hodin denně) se častěji objevovalo převislé vole.

Přesné rozdíly v délce jednotlivých úseků mezi druhy nechceme uvádět, protože je v použitých zdrojích nemáme ověřené. Chovatelské otázky jsou rozebrány v článcích o chovu kachen a hus, krůt a křepelek.

17. Trávení kuřat a jeho zrání

Kuřátko se líhne s ještě nedozrálou trávicí soustavou. První dny využívá zbytky žloutku, který zůstal v těle. Připomínkou této zásoby je Meckelův výběžek ve střevě (Kentucky). Střevní mikroflóra se teprve usazuje a vole je malé a často prázdné. Classen a kol. uvádějí, že den po nasazení má krmivo ve vole asi 90 procent kuřat, což je užitečný orientační ukazatel, zda se kuřata do krmení dala. Při přesunu z krmení pro odchov na krmivo pro dospělé je nejlepší postupný přechod; podrobnosti o krmivu pro kuřata jsou v samostatném článku.

Základní pravidlo: kuřata dostávají krmivo vhodné pro věk, jemnější struktury, a grit jen tehdy, když dostávají celá zrna. S kompletním startérem se grit nepodává.

Čak radí

U kuřat je důležité, aby se hned po příchodu napila a najedla. Jestli se jim kolem krku nahmatá kulaté vole, jste na dobré cestě. Vodu a krmivo mějte po ruce a držte teplo.

18. Co z toho plyne pro krmení

1. Stálost: trávicí mikroflóra si zvyká na složení krmiva. Přechod na jinou směs dělejte během několika dní.
2. Struktura: směs musí obsahovat hrubší částice, aby žaludek pracoval, ale ne tak velké, aby ptáci nemohli polykat.
3. Grit: nabídněte jej při celém zrnu a pastvě v samostatné misce.
4. Vápník: nosnicím nabízejte zvlášť, aby si ho mohly vzít samy.
5. Voda: čistá a stále dostupná. Voda se podílí na vykvašení i na jednoduchém posunu sousta.
6. Pravidelnost: několik menších dávek je pro vole příznivější než jedna velká.
7. Nevhodné pokrmy: zkažené, plesnivé, silně solené či tučné zbytky ze stolu nepodávejte.

Voda jako součást trávení

Voda sama o sobě tráví nejméně, ale bez ní trávicí soustava nefunguje. Změkčuje krmivo ve vole, rozpouští živiny ve střevě a umožňuje odvod odpadních látek. Slepice pije po malých douškách a při každém napití zvedá hlavu, aby voda stekla jícnem. Napáječka proto musí být čistá, stále dostupná a v zimě nezamrzlá. Znečištěná voda je častou cestou přenosu střevních nákaz, takže napáječky myjte pravidelně a dbejte, aby do nich nepadal trus. Více se dozvíte v článku o napáječkách.

Zbytky ze stolu a pamlsky

Zelenina, kousky ovoce nebo uvařené těstoviny bez soli nejsou problém, pokud tvoří malý podíl. Hlavním krmivem má zůstat vyvážená směs, jinak se naruší poměr živin a trus zřídne. Plesnivé a zkažené zbytky, silně solené nebo uzené pokrmy nepatří do žádného krmítka. Jak zmiňuje Kentucky, vole i žaludek mohou poškodit i tvrdé nebo vláknité části, proto kuchyňské odpady krájejte na menší kousky. Přesné seznamy pamlsků najdete v článcích o jednotlivých druzích krmení.

Jak poznat, že je krmivo správně sestavené

Dobře krmená slepice má hladký trus, peří bez poškození, plnou váhu a stálou snášku. Nezvyklé kolísání trusu bez zjevné příčiny nebo hubnutí při stejné dávce krmiva upozorňuje na problém s trávením nebo parazity. V takovém případě je dobré poradit se s veterinářem a nechat vyšetřit vzorek trusu v laboratoři.

Zda krmit směsí nebo zrním, řeší samostatný článek. Zde jen: kompletní směs je pro trávicí soustavu vyvážená, zatímco samotné zrní vyžaduje grit a doplnění.

19. Typické poruchy podle místa v trubici

Porter popisuje u křepelek ulcerativní enteritidu způsobenou bakterií Clostridium colinum, která postihuje hlavně mláďata v 6 až 10 týdnech a může mít téměř stoprocentní úhyn; léčbu pochopitelně necháváme veterináři. Salmonelózu přenášenou na vejce a časný úhyn kuřat zmiňuje také. Informace o léčivech v tomto článku nenajdete záměrně: dávkování a výběr přípravku patří veterináři. K prevenci viz články o odčervení, kokcidióze a lékárničce chovatele.

20. Nejčastější chyby chovatelů

• Pletou grit s vápníkem a nabízejí jen mušle.
• Krmí celá zrna bez gritu.
• Střídají krmivo ze dne na den.
• Nechávají ptáky několik hodin bez vody.
• Ponechávají ve výběhu drát, hřebíky či plasty, které slepice polykají.
• Podávají zbytky ze stolu, plesnivé pečivo nebo solené jídlo.
• Zaměňují cekální trus za nemoc, nebo naopak podceňují krev v trusu.
• Podávají léky bez konzultace s veterinářem.

21. Mýty a fakta

22. Slovníček pojmů

• Vole (ingluvies): výduť jícnu pro dočasné uložení krmiva.
• Žláznatý žaludek (proventriculus): část žaludku s kyselinou a pepsinem.
• Svalnatý žaludek (ventriculus): mlýnek s tvrdou výstelkou.
• Koilin: rohovinová výstelka svalnatého žaludku.
• Grit: kamínky pro mletí.
• Cekum: slepé střevo, kvasná komora.
• Kloaka: společný vývod trávicí, močové a pohlavní soustavy.
• Urát: sůl kyseliny močové, bílá část trusu.
• Meckelův výběžek: pozůstatek žloutkového váčku ve střevě.
• Fabriciova burza: imunitní orgán u kloaky mladých ptáků.

23. Týdenní kontrola trávení krok za krokem

Zdravotní kontrola jedné slepice zabere pár minut a pomůže odhalit potíže dřív, než se rozšíří. Doporučený postup vychází z toho, co jsme si v průvodci popsali.

1. Vole: večer jemně nahmatejte dolní část krku. Mělo by být kulaté, pevné a podle množství snědeného krmiva větší či menší. Ráno by mělo být téměř prázdné.
2. Dech a zápach z hubky: silný kyselý nebo kvasný zápach není běžný.
3. Břicho: měkké, bez tuhého oteklého místa.
4. Kloaka a peří kolem ní: čisté a suché, ne slepené trusem.
5. Trus pod bidlem: projděte ranní hromádky. Hledáte krev, pěnu, celá zrna nebo velmi vodnatý podíl.
6. Chování: pták, který stojí stranou, načepýřený, nežere a nepije, patří k pozornějšímu sledování.
7. Hmotnost: hrudní kost by neměla vyčnívat jako ostrá hrana.

Pokud vidíte více příznaků naráz, nemocného ptáka oddělte do klidné bedny s vodou a krmivem a obraťte se na veterináře. Samostatné léčení bez diagnózy může zhoršit stav.

Čak radí

Kontrolu dělejte vždycky stejným způsobem a ve stejnou dobu, třeba večer před zavřením kurníku. Brzy poznáte, co je u vašich slepic normální, a každou odchylku zaznamenáte hned.

24. Modelový den z pohledu trávicí soustavy

Jak asi vypadá den slepice, když pohled upřeme dovnitř těla? Je to jen názorný příklad, nikoli měření.

Slepice tedy tráví prakticky nepřetržitě a rytmus dne mění množství v jednotlivých úsecích. Proto je dobré nechat ptáky večer v klidu dojíst a krmivo nesebírat dřív, než se uloží k spánku. Světelný režim v kurníku řeší samostatný článek o osvětlení, Classen a kol. uvádějí, že ptáci potřebují asi čtyři hodiny tmy, aby se naučili předvídat noční půst a před ním se pořádně najedli.

25. Sezóna, pastva a trávení

V létě slepice často loví hmyz, hrabe ve zbytcích a zobe trávu. Vláknitá pastva zatěžuje vole i žaludek víc než krmná směs, a pokud je tráva dlouhá a tuhá, může se podle Kentucky ve vole slepit a ucpat ho. Proto je lepší výběh udržovat posečený a nabízet krátkou, měkkou trávu. V zimě slepice potřebuje víc energie na udržení tělesné teploty, a tak sní víc krmiva. Stálý přístup ke krmivu a nezamrzlá voda jsou pak stejně důležité jako v létě. Zimu rozebírá samostatný článek o slepicích v zimě.

Čak radí

Když máte slepice na pastvě, občas jim pokosím trávu kratší. Dlouhá suchá stébla se v krku nebo ve vole mohou namotat do klubka a pak je z toho trápení.

26. Časté otázky o trávicí soustavě drůbeže

Shrnutí

Čak radí

Teď už víte, co se děje uvnitř slepice, když zobe. Kdybyste hledali krmivo, grit, napáječku nebo doplňky pro svou drůbež, podívejte se do nabídky na Časkrmení. A kdyby si hejno vedlo podezřele, zavolejte veterináře.

Zdroje a právní předpisy

• University of Kentucky, Department of Animal and Food Sciences, Extension: materiál o trávicí soustavě drůbeže (ASC 203).
• Classen H. L. a kol. (2016): The role of the crop in poultry production, World's Poultry Science Journal.
• Porter R.: Avian Digestive System, příručka pro chovatele bažantů (University of Minnesota).
• FAO: výživa hus, kapitola o trávicím traktu.
• Cornell University: Chicken Wiki, trávicí soustava.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinářem. Léky a jejich dávkování určuje vždy veterinář.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.