733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Vejce bez skořápky: proč slepice snáší měkká vejce a jak to řešit

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z veterinární a zootechnické literatury o tvorbě vaječné skořápky (Merck Veterinary Manual, univerzitní extension služby, české vysoké školy zemědělské a veterinární) a ze zásad Státní veterinární správy. Číselné údaje jsou orientační a liší se podle hybridu, věku a podmínek chovu.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Jednou ráno jsem v hnízdě našel vejce, které vypadalo jako gumový balonek. Dalo se zmáčknout a uvnitř se přelévalo. Vůbec jsem nevěděl, co se se slepicí děje, a tak jsem se ptal veterinářů a pročítal odborné příručky. V tomhle průvodci najdete všechno, co jsem zjistil: proč vejce ztrácí skořápku, jak poznat, která příčina je ta vaše, a co s tím udělat krok za krokem.

1. Vejce bez skořápky v kostce

Pro rychlou orientaci shrnujeme nejčastější dotazy. Každému tématu se pak věnuje samostatná kapitola.

2. Jaké podoby vadné skořápky existují

Chovatelé často mluví o „vejci bez skořápky“, ale za tímto souhrnným pojmem se skrývá několik různých vad. Rozlišit je má smysl, protože každá ukazuje na trochu jinou příčinu.

Vejce úplně bez skořápky

Vejce má jen pružné skořápkové blány, které drží bílek a žloutek pohromadě. Na omak je měkké, poddajné a připomíná vodní balonek. Lidově se mu říká „bezskořápečné“ nebo „vejce v blance“. Znamená to, že vejce opustilo dělohu dřív, než se na něj stačil uložit vápník, nebo že se vápník ukládal jen ve stopovém množství.

Vejce s měkkou skořápkou

Skořápka existuje, ale je tenká, ohebná a snadno se promáčkne prstem. Takové vejce často praskne už v hnízdě nebo pod slepicí. Typicky jde o nedostatek vápníku, vitaminu D3 nebo o horko.

Vejce s tenkou a křehkou skořápkou

Skořápka je tvrdá, ale nápadně tenká a láme se při běžné manipulaci. U starších nosnic je to častý obraz, protože vejce rostou, ale množství vápníku, které slepice dokáže uložit, se nezvětšuje stejným tempem.

Vejce se zvrásněnou, hrbolatou nebo pruhovanou skořápkou

Nerovný povrch, vrásky, pásky silnější a slabší skořápky nebo „sádrové“ usazeniny mohou souviset se stresem, s narušeným rytmem snášky nebo s nemocemi vejcovodu. Veterinární literatura spojuje zvrásněné a deformované skořápky mimo jiné s infekční bronchitidou.

Vejce s drsnou a zeslabenou špičkou

Zvláštním obrazem je vejce, které má na špičatém konci drsnou, ztenčenou a průsvitnější skořápku s ostrou hranicí. Odborně se této vadě říká abnormalita vrcholu skořápky a v odborné literatuře se spojuje s infekcí bakterií Mycoplasma synoviae.

3. Jak vzniká skořápka a proč je to náročné

Abyste pochopili, proč skořápka chybí, je dobré vědět, jak vzniká. Vejce se v těle slepice tvoří zhruba den. Žloutek se uvolní z vaječníku, v horní části vejcovodu se obalí bílkem, v úzké části zvané isthmus získá skořápkové blány a pak se přesune do dělohy, kterou chovatelé často nazývají skořápková žláza. Tam stráví většinu času, podle odborné literatury zhruba 20 hodin, a během té doby na něj slepice ukládá vrstvy uhličitanu vápenatého.

Skořápka slepičího vejce je tvořena převážně uhličitanem vápenatým. Na jedno vejce potřebuje nosnice přibližně dva gramy vápníku. Pro představu: to je víc, než kolik vápníku má slepice v celé krvi. Proto musí nosnice vápník průběžně doplňovat z potravy a v noci, kdy nežere a skořápka se právě tvoří, ho čerpá i ze zvláštní zásobní kosti, které se říká dřeňová kost.

Na tvorbě skořápky se podílí celá řada věcí najednou:

• dostatek vápníku v krmivu ve správnou denní dobu, ideálně odpoledne a večer,
• vitamin D3, bez kterého střevo vápník nevstřebá,
• zdravá děloha a vejcovod,
• dostatek uhličitanových iontů v krvi, které ovlivňuje dýchání a teplota,
• klidný průběh snášky bez stresu, který by vejce „vytlačil“ předčasně,
• správný poměr vápníku a fosforu a dalších minerálů.

Když kterýkoli z těchto článků selže, skořápka zeslábne nebo se nevytvoří vůbec. Proto je u měkkých vajec důležité zkoumat celé prostředí chovu, ne jen přidat vápník.

4. Nedostatek vápníku

Nedostatek vápníku je nejčastější a zároveň nejsnáze řešitelná příčina. Nosnice v plné snášce potřebuje výrazně víc vápníku než kohout, kuře nebo nesnášející slepice. Kompletní krmné směsi pro nosnice proto obsahují mnohem víc vápníku než směsi pro odchov nebo výkrm. V zootechnické literatuře se pro nosnice běžně uvádí obsah vápníku kolem 3,5 až 4 procent krmné směsi, přesné hodnoty se ale řídí doporučením šlechtitele daného hybridu a věkem nosnic.

Proč vápník chybí v domácích chovech

• Krmení jen zrním: pšenice, kukuřice nebo ječmen mají vápníku velmi málo. Slepice krmená převážně obilím nemá z čeho skořápku postavit.
• Ředění směsi: když chovatel kupuje kompletní směs pro nosnice, ale z velké části ji míchá se zrním a zbytky z kuchyně, obsah vápníku v celkové dávce klesne.
• Univerzální směs: krmivo „pro všechnu drůbež“ nebo pro kuřata nemusí nosnicím vápníku dodat dost.
• Chybí volný zdroj: některé slepice potřebují víc vápníku než jiné. Volně dostupné grity nebo skořápky dovolují, aby si slepice doplnila, co potřebuje.
• Velká konkurence: slabší slepice se ke krmítku nedostanou dost často.

Jak se nedostatek projevuje

Prvním signálem bývají tenčí skořápky, praskliny a měkká vejce. Při dlouhodobém nedostatku mohou slepice ztrácet kondici, hůř se pohybovat, někdy se objeví i zlomeniny nebo ochablost. Ve velkochovech je známý stav označovaný jako únava nosnic v klecích, kdy vyčerpání vápníku z kostí vede k ochrnutí. V malých domácích hejnech je tak těžký průběh vzácnější, ale princip je stejný.

Čak radí

Já jsem si to dlouho pletl. Myslel jsem, že když slepice dostanou hodně zrní, jsou spokojené. Spokojené možná jsou, ale skořápku z něj nepostaví. Od té doby u nás vedle krmítka s kompletní směsí visí ještě malá miska s drcenými skořápkami a slepice si chodí přibírat, kdy potřebují. Nejvíc jich tam vidím odpoledne.

Proč je důležitá denní doba

Skořápka se tvoří hlavně v noci. Slepice, která večer zobe hrubé částice vápníku, je má v žaludku déle a vápník se uvolňuje postupně právě ve chvíli, kdy ho děloha potřebuje. Proto se v literatuře doporučuje hrubší zdroj vápníku (částice o velikosti zhruba několika milimetrů), který se rozpouští pomaleji než jemná moučka. Prakticky to znamená, že miska s vápníkem by měla být plná hlavně odpoledne a večer.

5. Fosfor, poměr minerálů a nevhodné doplňky

Vápník nepracuje sám. Pro správné ukládání do kostí i do skořápky je důležitý také fosfor a vzájemný poměr obou prvků. Nedostatek fosforu zhoršuje obnovu dřeňové kosti, nadbytek fosforu ve skořápce naopak tvorbu zeslabuje. Kompletní směsi mají tento poměr vyvážený, problém vzniká hlavně při nekontrolovaném přidávání doplňků.

Když chovatel „pomáhá“ příliš

• Přidávání vápníku do krmiva pro kuřata a kuřice před snáškou může poškodit ledviny. Mladá drůbež, která nesnáší, takové množství vápníku nepotřebuje.
• Míchání několika minerálních doplňků najednou vede k nevyváženosti a nadbytkům.
• Přidávání soli nebo slaných zbytků jídla zhoršuje stav, protože nadbytek soli zatěžuje ledviny a podle literatury může zhoršovat i kvalitu skořápky.

Ostatní minerály a stopové prvky

Na kvalitu skořápky mají vliv i hořčík, mangan, zinek a měď, které se podílejí na tvorbě organické kostry skořápky a enzymů. V kompletních směsích jsou obsaženy v doporučeném množství. Samostatné přidávání stopových prvků bez znalosti celé dávky se nedoporučuje, protože mezi nimi existují vzájemné vazby a nadbytek jednoho může zhoršit vstřebávání jiného.

6. Vitamin D3 a sluneční světlo

I když má slepice vápníku dostatek, nemusí ho využít. Ke vstřebání vápníku ve střevě je nezbytná aktivní forma vitaminu D3. Ptáci si vitamin D3 vytvářejí v kůži působením ultrafialového záření, a proto je přirozené denní světlo pro nosnice tak důležité. Drůbež přitom využívá formu D3 výrazně lépe než rostlinnou formu D2, což uvádějí veterinární příručky výživy drůbeže.

Kdy hrozí nedostatek

• v zimě a pozdě na podzim, kdy je slunečního záření málo,
• u slepic chovaných trvale v uzavřeném kurníku bez výběhu,
• při světle procházejícím jen sklem, které velkou část UV záření nepropouští,
• při krmení vlastními směsmi bez vitaminové složky,
• při poruchách jater nebo ledvin, kde se vitamin D3 přeměňuje na aktivní formu.

Jak to řešit

Kompletní krmné směsi pro nosnice vitamin D3 obsahují. Pokud slepice dostávají hlavně kompletní směs, nedostatek je méně pravděpodobný. Pomáhá také výběh s přístupem na slunce, a to i v zimě za jasných dnů. Vitaminové doplňky do vody se používají spíš krátkodobě podle návodu výrobce. Vitamin D3 se ukládá v těle a při nadbytku může škodit, proto se nikdy nepřidává „od oka“ z několika přípravků současně.

7. Mladé kuřice na začátku snášky

Velmi častá situace: kuřice začne snášet a první vejce jsou malá, nepravidelná, některá úplně bez skořápky, jiná se dvěma žloutky. Hormonální rytmus mladé nosnice se teprve ustaluje a skořápková žláza ještě nepracuje naplno. Vejce mohou z vejcovodu odejít předčasně, dřív než se stihne vytvořit skořápka.

U mladých kuřic proto několik měkkých vajec na začátku snášky obvykle není důvod k obavám. Zpravidla během několika týdnů snáška zpravidelní a skořápky zesílí. Podmínkou je, aby kuřice v okamžiku nástupu snášky dostávala krmivo pro nosnice a měla přístup ke zdroji vápníku.

Správný přechod na krmivo pro nosnice

Přechod z odchovné směsi na směs pro nosnice se podle doporučení výrobců krmiv obvykle provádí krátce před očekávaným začátkem snášky nebo s prvními vejci. Příliš brzký přechod dodá rostoucím kuřicím zbytečně mnoho vápníku, příliš pozdní naopak způsobí, že první vejce budou mít slabou skořápku. Kdy přesně vaše kuřice začnou snášet, se podrobně věnujeme v samostatném článku o začátku snášky, proto zde jen stručně.

8. Starší slepice a slábnoucí skořápka

S přibývajícím věkem nosnice snáší vejce většinou méně často, ale bývají větší. Množství vápníku, které dokáže na vejce uložit, se přitom příliš nezvyšuje. Výsledkem je tenčí skořápka rozprostřená na větší ploše. Zároveň se s věkem zhoršuje schopnost střeva vápník vstřebávat a schopnost těla přeměňovat vitamin D3 na aktivní formu.

U hybridních nosnic, které jsou vyšlechtěné na vysokou snášku, se tento jev projeví obvykle po prvním roce až dvou snášky. U starších plemenných slepic, které snášejí méně, bývá postupnější.

Co pomáhá starším nosnicím

• stálý přístup k hrubému zdroji vápníku, zejména večer,
• kvalitní kompletní směs pro nosnice bez ředění zrním,
• přirozené světlo a pohyb ve výběhu,
• klid a omezení stresu,
• pravidelná kontrola hmotnosti a stavu peří.

Je dobré smířit se s tím, že u velmi starých slepic se tenká skořápka úplně nevyřeší. Jde o přirozený proces stárnutí, podobně jako přirozený pokles snášky.

9. Horko a dýchání s otevřeným zobákem

V létě si mnoho chovatelů všimne, že skořápky jsou tenčí. Nejde o náhodu. Slepice nemají potní žlázy a teplo odvádějí hlavně dýcháním. Při vysoké teplotě dýchají rychle s otevřeným zobákem a odtahují křídla od těla. Při tomto zrychleném dýchání vydechují víc oxidu uhličitého, v krvi klesá obsah uhličitanů a mění se acidobazická rovnováha. Uhličitany jsou přitom základní stavební surovinou skořápky. Zároveň slepice v horku méně žerou, a tedy přijímají i méně vápníku.

Jak slepicím v létě ulevit

1. Zajistěte ve výběhu hluboký stín, ideálně od stromů nebo keřů.
2. Větrejte kurník, otevřete větrací otvory chráněné pletivem.
3. Rozmístěte více napáječek a vodu měňte i dvakrát denně.
4. Krmte hlavně ráno a večer, kdy je chladněji a slepice žerou ochotněji.
5. Zbytečně slepice nechytejte a nepřemísťujte.
6. V největším horku nepodávejte velké porce zrní, které při trávení zvyšuje tvorbu tepla.

Čak radí

V létě mám ve výběhu oblíbené místo pod lískou. Slepice ho objevily dřív než já a v poledne tam leží všechny vedle sebe s roztaženými křídly. Když vidím, že dýchají se zobákem dokořán, nesu jim čerstvou vodu a nikoho neruším. Tenké skořápky v létě nejsou ostuda, ale signál, že hejnu je horko.

10. Stres, vyrušení a predátoři

Stres je pro nosnici zátěž, která se na vejcích projeví velmi rychle. Leknutí, noční návštěva kuny, honění psem, hlučná oslava v sousedství, přesun do nového kurníku nebo začlenění nových slepic do hejna mohou narušit rytmus snášky. Vejce pak může z dělohy odejít předčasně, ještě bez skořápky, nebo naopak zůstat v děloze déle a dostat navíc vrstvu vápníku, která vytvoří drsný „sádrový“ povrch.

Nejčastější stresory v domácím chovu

• noční vyrušení predátorem, potkany nebo kunou,
• psi a kočky honící slepice ve výběhu,
• změna kurníku, přeprava, chytání,
• příchod nových slepic a boj o postavení v hejnu,
• parazité, zejména čmelík kuří, který slepice v noci obtěžuje,
• přeplněný kurník a nedostatek hnízd,
• náhlé změny krmení,
• bouřky, ohňostroje a jiný silný hluk.

Pokud se měkká vejce objeví náhle po konkrétní události, je pravděpodobné, že jde o stres. Po zklidnění situace se skořápky obvykle vrátí do normálu během několika dnů.

11. Nemoci, které ovlivňují skořápku

Když jsou krmení a podmínky v pořádku a vadná vejce se přesto objevují u více slepic, je potřeba myslet na nemoc. Následující přehled slouží jen pro orientaci. Diagnózu může stanovit pouze veterinář, často až po laboratorním vyšetření. Nemocem slepic obecně se věnuje samostatný článek, zde uvádíme jen ty, které se nejvíce dotýkají skořápky.

Kdy jít k veterináři

• vadná vejce snáší více slepic současně a příčina ve výživě není zřejmá,
• slepice kýchají, chrčí, mají výtok z nosu nebo oteklé oči,
• snáška náhle a výrazně poklesla,
• slepice je apatická, nežere, stojí vzpřímeně jako tučňák nebo má oteklé břicho,
• v hejnu dochází k úhynům.

Proti některým nemocím, například infekční bronchitidě nebo newcastleské chorobě, existuje očkování. Komerčně chované hybridní kuřice bývají očkovány už v odchovně. Při nákupu se proto vyplatí zeptat, jaké vakcinace kuřice prodělaly.

12. Krmivo, voda a plísňové toxiny

Kvalita krmiva se na skořápce projeví i tehdy, když je na pytli správné složení. Krmivo skladované ve vlhku může plesnivět a plísně produkují mykotoxiny. Některé z nich poškozují játra a ledviny, a tím i přeměnu vitaminu D3 a hospodaření s vápníkem. Výsledkem mohou být horší skořápky i nižší snáška.

Zásady skladování krmiva

• skladujte v suchu, ve stínu a v uzavřené nádobě chráněné před hlodavci,
• kupujte takové množství, které slepice spotřebují během několika týdnů,
• nepřisypávejte nové krmivo na staré zbytky v krmítku,
• zatuchlé, slepené nebo plesnivé krmivo vyhoďte,
• sledujte datum minimální trvanlivosti na obalu.

Voda

Slepice potřebují stálý přístup k čisté vodě. Nosnice vypije zhruba dvakrát víc vody, než sežere krmiva, v horku ještě víc. Nedostatek vody rychle zastaví snášku a narušuje tvorbu vajec. V zimě je proto nutné hlídat, aby napáječky nezamrzaly.

13. Jak zjistit příčinu: postup krok za krokem

Následující postup vám pomůže zúžit pravděpodobné příčiny dřív, než začnete cokoli měnit. Ideální je projít ho během jednoho až dvou dnů a výsledky si zapsat.

1. Zjistěte, kolik slepic je postiženo. Jedna slepice ukazuje spíš na individuální problém (věk, zdraví), více slepic na krmení, prostředí nebo nákazu.
2. Určete, která slepice vejce snáší. Pomůže pozorování hnízda nebo krátkodobé oddělení podezřelé slepice.
3. Zkontrolujte věk. Kuřice na začátku snášky a staré nosnice mají vlastní vysvětlení.
4. Spočítejte, co slepice skutečně jedí. Kolik je kompletní směsi a kolik zrní, pečiva a zbytků? Pokud tvoří kompletní směs méně než většinu dávky, vápník téměř jistě chybí.
5. Zkontrolujte zdroj vápníku. Je volně dostupný? Je hrubý? Je plný i večer?
6. Zhodnoťte světlo. Mají slepice výběh na slunci? Jaké je roční období?
7. Zvažte teplotu. Bylo v posledních dnech horko?
8. Vzpomeňte si na stres. Nebyla v noci kuna, ohňostroj, přesun, nové slepice?
9. Prohlédněte slepice. Mají čisté oči a nosní otvory, dýchají normálně, nemají parazity?
10. Zkontrolujte krmivo. Nevoní zatuchle, není plesnivé, neprošlo?
11. Vyhodnoťte. Pokud nic nevysvětluje stav a postiženo je více slepic, obraťte se na veterináře.

14. Řešení podle příčiny

Až zjistíte nejpravděpodobnější příčinu, můžete jednat cíleně. Tabulka shrnuje doporučený postup.

Modelový příklad: výpočet podílu kompletní směsi

Paní Jana chová šest slepic. Denně jim dá asi 300 gramů kompletní směsi pro nosnice, 300 gramů pšenice a k tomu zbytky pečiva. Kompletní směs tvoří jen asi polovinu krmiva. Pokud směs obsahuje například 3,6 procenta vápníku a pšenice jen kolem 0,05 procenta, celková dávka má vápníku zhruba poloviční množství, tedy necelá dvě procenta. To nosnicím v plné snášce nestačí. Řešením je snížit podíl pšenice a pečiva, aby kompletní směs tvořila naprostou většinu dávky, a vedle krmítka nabízet volně drcené skořápky.

Příklad je zjednodušený a slouží k pochopení principu. Skutečný obsah vápníku najdete na etiketě vaší krmné směsi.

15. Zdroje vápníku: co se hodí a co ne

Doplňkových zdrojů vápníku je víc. Liší se tím, jak rychle se vápník uvolňuje, jak jsou bezpečné a jak je slepice přijímají.

Vlastní skořápky správně

Vaječné skořápky z kuchyně lze slepicím vracet, ale s rozumem. Je dobré je usušit a krátce zahřát v troubě, aby se snížilo riziko přenosu bakterií. Potom je rozdrťte na drobné kousky. Pokud by slepice poznaly celé skořápky, mohly by si zvyknout ochutnávat i vlastní čerstvá vejce v hnízdě.

Čak radí

Skořápky po snídani u nás nekončí v koši. Sbíráme je do krabice, pak je páníček usuší v troubě, když dopeče chleba, a rozdrtí válečkem. Slepice je zobou s velkou chutí. Jen jsem se naučil, že nesmí být poznat, že to byla vejce. Kdo by chtěl, aby si slepice začaly ďobat do vlastní snídaně?

Grit není totéž co vápník

Slovem grit se často označují dvě různé věci. Nerozpustný grit (drobné kamínky, křemičitý písek) slouží v svalnatém žaludku k mletí potravy a vápník nedodává. Rozpustný grit, tedy skořápky nebo vápenec, dodává vápník, ale k mletí potravy se hodí jen omezeně, protože se rozpouští. Slepice ve výběhu si kamínky obvykle najdou samy, slepice v uzavřeném kurníku je potřebují dostat.

16. Péče o slepici, která snesla vejce bez skořápky

Většina slepic snese vejce bez skořápky bez potíží a za chvíli se chovají normálně. Měkké vejce se ale hůř posouvá vejcovodem, protože nemá pevný tvar, a někdy se slepice déle namáhá. Vzácně může zůstat část vejce v těle.

Na co se zaměřit

• zda slepice chodí normálně, žere a pije,
• zda nesedí dlouho v hnízdě s napínáním a pohupováním ocasu,
• zda nemá oteklé, teplé nebo tvrdé břicho,
• zda nemá znečištěné peří kolem kloaky nebo výtok,
• zda nestojí vzpřímeně a nelapá po dechu.

Pokud se slepice namáhá a během několika hodin vejce nesnese, nebo pokud je skleslá a přestane žrát, může jít o zadržené vejce nebo zánět. V takovém případě je potřeba veterinář, protože jde o stav, který se může rychle zhoršit. Doma do kloaky nic nevkládejte a nezkoušejte vejce vytlačovat, hrozí poranění a protržení.

Klidný koutek

Slepici, která se zdá unavená, můžete na pár hodin oddělit do klidného, teplého a tmavšího místa s vodou a krmivem. Klid sám o sobě často pomůže. Zároveň ji tak můžete lépe pozorovat.

17. Co s vejcem bez skořápky udělat

Vejce bez skořápky nebo s prasklou skořápkou se nedoporučuje jíst. Skořápka chrání obsah vejce před bakteriemi, mimo jiné před salmonelami, a bez ní je obsah vystaven nečistotám z hnízda i z těla slepice. Státní veterinární správa i potravinářské úřady obecně doporučují používat jen vejce s neporušenou skořápkou a vejce znečištěná či prasklá vyřadit.

Jak vejce bezpečně odstranit

1. Vejce sesbírejte co nejdřív, aby ho slepice neochutnaly.
2. Pokud se vejce rozbilo, odstraňte i znečištěnou podestýlku z hnízda.
3. Vyměňte podestýlku za čistou a suchou.
4. Vejce nepoužívejte ani pro ostatní zvířata syrové.
5. Po manipulaci si umyjte ruce.

18. Prevence po celý rok

Měkká vejce se dají z velké části předejít. Prevence stojí na několika jednoduchých pilířích, které se vyplatí dodržovat celoročně.

Kontrolní seznam prevence

• kompletní krmná směs pro nosnice tvoří základ dávky,
• zrní a zbytky jsou jen doplněk, ne hlavní krmivo,
• volně dostupný hrubý zdroj vápníku zvlášť,
• výběh s přirozeným světlem, i v zimě,
• čistá voda v dostatečném množství, v zimě nezamrzlá,
• suché a správně skladované krmivo,
• bezpečný kurník bez nočního vyrušování,
• pravidelná kontrola parazitů,
• dost hnízd a dost místa,
• pozvolné změny krmiva a postupné začleňování nových slepic.

Roční kalendář

Čak radí

Když se u nás měkká vejce objevila poprvé, chtěl jsem hned koupit všechno, co bylo v obchodě. Pak jsme to vzali popořadě: nejdřív krmivo, pak vápník, pak stín a klid. Za dva týdny bylo po problému. Nejdražší řešení není vždycky to nejlepší, většinou stačí opravit základ.

19. Mýty a fakta

Mýtus: Vejce bez skořápky snáší jen nemocná slepice.

Fakt: Ojedinělé měkké vejce se může objevit i u zdravé slepice, zejména na začátku snášky. Nemoc je jen jednou z možných příčin.

Mýtus: Čím víc vápníku, tím lépe.

Fakt: Nadbytek vápníku škodí, hlavně kuřatům, kuřicím a kohoutům, u kterých může poškodit ledviny. Rozumné je nabízet vápník volně jen nosnicím.

Mýtus: Slepice krmené zrním dávají nejlepší vejce.

Fakt: Zrní neobsahuje dost vápníku ani bílkovin. Slepice krmené převážně zrním mají častěji slabé skořápky a nižší snášku.

Mýtus: Vlastní skořápky naučí slepice klovat vejce.

Fakt: Pokud jsou usušené a rozdrcené na nepoznatelné kousky, riziko je malé. Problémem jsou celé skořápky a rozbitá vejce v hnízdě.

Mýtus: Měkké vejce lze klidně usmažit.

Fakt: Bez skořápky chybí ochrana před bakteriemi. Bezpečnější je takové vejce nepoužívat.

Mýtus: Vitaminy do vody vyřeší všechno.

Fakt: Vitaminový doplněk pomůže jen tehdy, když vitamin skutečně chybí. Pokud je příčinou nedostatek vápníku, horko nebo nemoc, samotné vitaminy nepomohou.

20. Nejčastější chyby chovatelů

1. Krmení převážně zrním a zbytky. Nejčastější důvod slabých skořápek v domácích chovech.
2. Vmíchávání vápníku do krmiva pro celé hejno. Kuřata a kohouti dostanou zbytečně mnoho vápníku.
3. Jen jemná vápenná moučka. Rychle se rozpustí a v noci, kdy se skořápka tvoří, už chybí.
4. Celé vaječné skořápky. Riziko, že se slepice naučí klovat vejce.
5. Kombinace více doplňků najednou. Nevyváženost a riziko nadbytku vitaminu D3 nebo minerálů.
6. Ignorování opakovaných vad. Opakovaná měkká vejce u více slepic mohou znamenat nemoc.
7. Nesbírání rozbitých vajec. Hrozí klování vajec a znečištění hnízda.
8. Uzavřený kurník bez světla. Nedostatek vitaminu D3.
9. Plesnivé krmivo. Mykotoxiny poškozují játra a tvorbu vajec.
10. Nevšímavost k horku. V létě slepicím chybí stín a voda.

21. Slovníček pojmů

22. Časté otázky o vejcích bez skořápky

Shrnutí

Čak radí

Tak, a teď už víte, proč se vejce občas promění v gumový balonek a co s tím dělat. Já vám radím nezačínat zmatkem, ale tužkou a sešitem: kolik vajec, kolik vadných, co jedí a co se změnilo. Krmné směsi pro nosnice, grity a vápník pro slepice najdete i v nabídce Časkrmení. A když bude potřeba, zavolejte veterináře, ten je na tohle odborník víc než já.

Zdroje a právní předpisy

• Merck Veterinary Manual: Nutrition and Management of Poultry, oddíl o výživě nosnic a vápníku
• Merck Veterinary Manual: Infectious Bronchitis in Poultry
• Merck Veterinary Manual: Egg Drop Syndrome
• Merck Veterinary Manual: Mycoplasma synoviae Infection in Poultry
• Merck Veterinary Manual: Newcastle Disease in Poultry
• Merck Veterinary Manual: Avian Influenza
• Merck Veterinary Manual: Heat Stress in Poultry
• Merck Veterinary Manual: Calcium and Phosphorus Imbalance in Poultry
• Merck Veterinary Manual: Mycotoxicoses in Poultry
• Penn State Extension: materiály o problémech s kvalitou vaječné skořápky
• Penn State Extension: materiály o výživě nosnic v malých chovech
• University of Minnesota Extension: materiály o chovu drůbeže v malých hejnech
• University of Florida IFAS Extension: materiály o kvalitě vaječné skořápky
• University of Kentucky, College of Agriculture: materiály o výživě a krmení drůbeže v domácích chovech
• University of Georgia Extension: materiály o kvalitě skořápky a stresu z horka u nosnic
• Oregon State University Extension: materiály o chovu nosnic v domácích podmínkách
• University of Maryland Extension: materiály o drůbeži v malých chovech
• Mississippi State University Extension: materiály o kvalitě vajec
• North Carolina State University Extension: materiály o výživě drůbeže
• Veterinární univerzita Brno: studijní materiály k chovu a nemocem drůbeže
• Česká zemědělská univerzita v Praze: studijní materiály chovu drůbeže
• Mendelova univerzita v Brně: studijní materiály chovu drůbeže a výživy zvířat
• Státní veterinární správa: informace o aviární influenze a newcastleské chorobě
• Státní veterinární správa: informace pro drobnochovatele drůbeže
• Státní veterinární správa: informace o salmonelóze a bezpečném zacházení s vejci
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů
• Vyhláška č. 342/2012 Sb., o zdraví zvířat a jeho ochraně, ve znění pozdějších předpisů
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat
• Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 o obchodních normách pro vejce
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2009 o uvádění na trh a používání krmiv
• Zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech, ve znění pozdějších předpisů
• Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv: databáze veterinárních léčivých a schválených přípravků
• Doporučení šlechtitelských firem pro management hnědých a bílých nosnic (návody k chovu hybridů)

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinářem. Při zdravotních potížích slepic a při podezření na nákazu se řiďte pokyny veterináře a Státní veterinární správy. Údaje o složení krmiv vždy ověřte na etiketě výrobce.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Vitamíny a doplňky pro slepice: Acidomid, Roboran, vápník a grit
• Jak dlouho žije slepice a kdy přestává snášet
• Odčervení slepic: druhy červů, příznaky, kdy a jak často odčervit
• Průjem u slepic: co znamená barva trusu a kdy jít k veterináři
• Slepice ztrácí peří: pelichání, parazité, klování, nebo kohout?
• Nemoci slepic: příznaky, prevence a kdy volat veterináře
• Čmelík kuří: jak ho poznat a jak se ho zbavit z kurníku