733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Výcvik a ochočení slepic: odměny, přivolání a budování důvěry

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z vědeckého přehledu chování kura domácího, studií o strachu drůbeže z člověka a z univerzitního poradenského materiálu; výcvikové postupy jsou praktické zkušenosti chovatelů a jsou jako takové označeny.

1. Výcvik a ochočení slepic v kostce

2. Proč se slepice dají cvičit

Slepice nejsou jen „slepé“ k okolí. Vědecký přehled o chování kura domácího (Marino, 2017) shrnuje řadu pokusů, podle nichž kuřata i slepice umějí rozlišovat velké množství jedinců ze stejného hejna, sledují sociální pořadí, mají nejméně čtyřiadvacet různých zvuků a učí se i tak, že pozorují jiné slepice. Hladové ptáky navíc silně motivuje potrava, což je pro výcvik základ.

V jednom z pokusů shrnutých v přehledu slepice pozorovaly zkušenou družku a pak úkol zvládly častěji než slepice, které sledovaly nezkušenou. Platí tedy, že slepice se učí i od sebe navzájem. Pro chovatele z toho plyne praktická věc: když máte v hejnu jednu odvážnější slepici, která bez obav přichází k ruce, ostatní se ji často časem pokusí napodobit. Není to zárukou, ale pomáhá to.

Učení probíhá především dvěma cestami. Za prvé spojováním: zvuk, místo nebo osoba se spojí s příjemným zážitkem (jídlem), a slepice pak reaguje už na samotný signál. Za druhé zkušeností s důsledky: co se vyplatilo, to slepice opakuje. Výcvik je tedy v zásadě skládání příjemných souvislostí. Nic složitějšího od slepic nečekáme.

3. Strach z člověka: odkud se bere

Slepice je kořist. Velký pohybující se tvor, který se k ní blíží shora a rychle, vyvolává pud k útěku, protože podobně se chovají predátoři. Strach z lidí proto není vada povahy, ale přirozený obranný mechanismus. Ochočování znamená naučit slepici, že váš pohyb ani přítomnost nic špatného neznamená.

Studie Edwardse, Colemana a Hemswortha (2013, Animal Production Science) na 216 nosnicích v klecích zkoumala, jak vzdálenost a délka denního vizuálního kontaktu s člověkem ovlivňuje strach. Slepice, které měly člověka v bezprostřední blízkosti (nulová vzdálenost), se při přiblížení člověka vyhýbaly méně než ty, které ho měly 1,5 metru daleko. Autoři vysvětlují, že slepice možná vnímaly člověka z odstupu jako hrozbu, protože před jeho pohledem nemohly uniknout. Doporučují pracovat poblíž ptáků pomalu, předvídatelně a nenápadně. Je to pokus na komerčních nosnicích v klecích, takže na zahradní hejno ho nelze přenášet doslova, ale princip klidného a předvídatelného chování platí obecně.

Kromě genetiky a zkušeností hraje roli i to, co slepice v minulosti prožila: pokud ji někdo honil, chytal za křídla nebo ji vystrašil, stane se plachou. Také je důležité, jak je v kurníku zajištěn pocit bezpečí. Slepice, která se bojí dravců shora, bude reagovat i na stín, a ne vždy to souvisí s vámi.

4. Ochočení od kuřat: první týdny

Nejsnazší cesta k ochočenému hejnu vede přes kuřata. Americké univerzitní poradenství o chování drůbeže (Poultry eXtension) uvádí, že už kontakt s člověkem krátce po vylíhnutí snižoval u kuřat volání o pomoc. Novější práce z roku 2025 (Applied Animal Behaviour Science, svazek 290) zkoumala broilerová kuřata, která dostala ve třech prvních dnech života sérii standardizovaných pozitivních kontaktů s člověkem. Oproti kontrolní skupině se méně vyhýbala lidem a více se k nim přibližovala, a rozdíl byl patrný ještě při testech ve 36. dnu. Na nový předmět ale reagovala stejně jako ostatní, takže šlo o vliv na vztah k člověku, ne o obecné ukonejšení. Studie byla na masném typu kuřat, u zahradních nosnic je výsledek orientační.

Jak na to doma

1. Klidné okolí. Kuřata v teplém kuřátkovníku nerušte hlukem, ale mluvte tiše a pohybujte se pomalu.
2. Častý krátký kontakt. Několikrát denně na chvíli položte ruku do prostoru kuřat a nechte je přijít. Nechytejte je.
3. Pamlsek z ruky. Jakmile jsou kuřata trochu starší, nabízejte jim drobné pamlsky v dlani.
4. Pomalu k zvedání. Kuře zvedejte až když si zvyklo na ruku, a vždy ho podepřete oběma rukama pod tělem.
5. Stálá rutina. Stejný čas, stejný hlas, stejný oděv do té doby, než si zvyknou.

5. Ochočení dospělých slepic

U dospělých slepic máte méně času na „vtisknutí“, ale víc zkušeností k využití. Celé je to o důvěře, kterou budujete postupně. Nikdy ne naráz.

Postup od vzdálenosti ke kontaktu

1. Jen přítomnost. Posaďte se do výběhu na židli nebo na zem, na vzdálenost, kterou slepice snesou, a dělejte nic. Mějte s sebou kávu, ne pamlsky. Cílem je, aby slepice zjistily, že sedící člověk je nezajímavý.
2. Pamlsek na zem. Hoďte pamlsek kousek od sebe a odsuňte se. Pak pamlsek házejte blíž a blíž.
3. Pamlsek v ruce na zemi. Položte dlaň s pamlskem na zem. Slepice se přiblíží, jakmile bude hlad silnější než strach.
4. Pamlsek ve zvednuté ruce. Zvedejte ruku postupně k výšce hrudníku slepice.
5. První dotek. Jen krátce se dotkněte hřbetu, když slepice jí. Dotek při jídle je nejmírnější.

Pro příklad: pokud trvá první krok tři dny a druhý čtyři, nebylo to selhání. Je to normální rychlost pro opatrnou slepici.

Důležité je hlavně nepřeskakovat. Když slepice začne utíkat, vrátili jste se příliš rychle k předchozímu kroku, který nebyl zvládnutý. Vraťte se o krok zpět a pokračujte v klidu.

6. Řeč těla slepice: kdy přitlačit a kdy ustoupit

Obecné pravidlo: výcvik je dobrovolný. Slepice musí mít možnost se vzdálit. Pokud ji do kontaktu tlačíte, naučí se předvídat nepříjemnost a bude vás sledovat s nedůvěrou.

7. Odměny: co slepice motivuje

Odměna musí být lákavější než to, co slepice dostane běžně v krmítku. Jinak nemá důvod se namáhat. Zároveň je třeba pamlsky dávkovat tak, aby slepice nepřejídaly a nepoškodily rovnováhu krmné dávky. Podrobnosti o vyvážené dávce najdete v článku Čím krmit slepice; zde jen praktický pohled pro výcvik.

Slepice mají své preference. Chvíli sledujte, co zobají přednostně, a vezměte to jako „top odměnu“. Druhou, méně vzácnou odměnu použijte pro snadnější úkoly. Pamlsky nikdy nenahrazují krmivo; držte jejich množství na desítky gramů pro celé hejno, ne na hrsti pro každou slepici. Přesné množství záleží na velikosti a věku ptáků.

Nezapomeňte, že slepice potřebují kvalitní hlavní krmení a čerstvou vodu. Pamlsky tvoří jen malý díl; jinak hrozí nerovnováha živin a tučné slepice, které hůř snáší.

8. Značka a časování odměny

Výcvik zvířat pomocí značky (anglicky „clicker training“) je široce využívaný postup: krátký, vždy stejný signál, například cvaknutí klikru, slovo „ano“ nebo klapnutí jazyka, v okamžiku správného chování a hned poté odměna. Značka nahrazuje „výborně“, které slepice nerozumí, a jasně říká „právě to bylo správně“. Chovatelka popisující tento postup na blogu o slepicích zdůrazňuje, že značka musí být okamžitě následována odměnou, aby ji pták spojil s jídlem. Jde o zkušenost chovatelů, ne o recenzovanou studii, ale logika je shodná s tím, co o učení víme.

Jak značku „nabít“

1. Zvolte jeden zvuk, který používáte jen pro výcvik.
2. Značku vydejte, a ihned po ní podejte pamlsek. Opakujte desítky opakování během několika dnů.
3. Až slepice po značce očekává pamlsek (zvedne hlavu, hledí k ruce), je „nabitá“.
4. Teprve pak značku používejte k označení konkrétního chování.

Časování je jádro věci. Pokud odměníte o pár vteřin později, slepice si spojí odměnu s tím, co dělala právě teď. Například sbírala-li zrovna ze země, spojí si pamlsek se sbíráním, ne s příchodem k vám.

9. Přivolání krok za krokem

Přivolání je nejužitečnější dovednost: slepice se vrátí do kurníku nebo výběhu, přijde za vámi z kopřiv a nemusíte ji honit. Cíl je, aby zvuk znamenal „pamlsek přichází“.

1. Zvolte signál. Zvonek, píšťalka, chrastění kelímku s obilím nebo slovo. Zvuk musí být odlišný od běžných zvuků kolem a vždy stejný.
2. Nejdřív zblízka. Stůjte u slepic, vydejte signál a ihned pamlsek na zem před ně. Dělejte to několikrát denně po několik dní.
3. Zvětšujte vzdálenost. Vydejte signál, když slepice nejsou přímo u vás, ale na dohled. Jakmile přijdou, odměňte.
4. Přidejte rozptýlení. Zavolejte, když slepice škrábou u keřů. Pamlsek musí být lepší než to, co právě dělají.
5. Odměňujte vždy. Dokud není návyk pevný, nesmí signál zůstat bez odměny.
6. Nepoužívejte přivolání k nepříjemnostem. Pokud po zavolání následuje chycení kvůli prohlídce nebo lékům, slepice si signál spojí s nepříjemností. Při potřebě chytání použijte jiný postup.

Chovatelka zmíněná výše popisuje, že dospělé slepice se naučily běžet na zvonek za pamlskem. Podobně by měl fungovat jakýkoli stálý zvuk.

10. Reagují slepice na hlas a na jméno

Slepice mají rozsáhlou „řeč“. Přehled Marino (2017) uvádí repertoár nejméně 24 různých zvuků a ukazuje, že kohouti používají jiný poplach pro dravce shora a jiný pro pozemní. V pokusech s potravním voláním se kohout nejen ozve, ale předvádí i rytmické zvedání a pouštění sousta. Slepice se tak učí, komu se vyplatí věřit: pokud kohout volal příliš často bez jídla, slepice na něj přestaly reagovat.

Co z toho plyne pro vás? Že slepice umějí rozlišit zvuky a spojit je s důsledky. Mluvit na ně klidným hlasem má smysl, protože si zvyknou na vaši přítomnost a zvukový projev. Dokonce i zvuk, který u nich vyvolává očekávání jídla, funguje silněji než nahodilé slovo. Samotná jména si slepice pravděpodobně spojí jako zvuk s odměnou nebo osobou, pokud se jméno opakovaně spojí s jídlem. Že by jména chápala jako označení sebe, ale odborná literatura jednoznačně nepotvrzuje; formulujme opatrně, že na jméno reagovat mohou, pokud se naučí, že po něm následuje něco příjemného.

Ve studii shrnuté v přehledu slepice rozlišovaly několik různých zvuků signalizujících jídlo, vodu a nic. Před zvukem signalizujícím vodní cákanec se u nich objevily projevy napětí, před zvukem pro jídlo spíše projevy pohody jako čištění peří a mávání křídel. To podporuje, že zvuky spojené s příjemným očekáváním mohou být i pro samotnou slepici příjemné.

11. Kontakt: sezení u slepic, braní do ruky, hlazení

Ne každá slepice chce být zvedána. Mnohé si užívají hlazení při jídle nebo na zádech, jiné ne. Respektujte to.

Jak slepici správně vzít do ruky

1. Přistupujte zboku nebo zezadu pomalu, ne přímo zepředu a shora, což připomíná dravce.
2. Jednou rukou nadlehčete hruď a břicho, druhou přidržte křídla těsně u těla.
3. Nohy nechte volné, slepice se musí opřít o předloktí nebo dlaň.
4. Držte ji blízko těla, aby se cítila podepřená.
5. Postavte ji zpět, než začne bojovat, a odměňte.

Vyhněte se tahání za křídla nebo za nohy a nedržte slepici hlavou dolů. Studie o vizuálním kontaktu u nosnic (Edwards a kol., 2013) mimo jiné ukazuje, že předvídatelnost a pomalé pohyby zvyšují klid ptáků.

Pro „sezení na klíně“ zvolte klidný čas, třeba po večerním krmení, a nechte slepici, ať odejde, kdykoli chce. Krátké zážitky několik minut stačí.

12. Cílový předmět a další jednoduché úkoly

Slepice umí cílit zobákem na předmět, třeba na barevnou špejli nebo víčko. Postup: ukažte předmět, ve chvíli, kdy se k němu slepice přiblíží nebo ho klovne, vydejte značku a odměňte. Postupně požadujte, aby se přiblížila více. Pak můžete předmět posouvat a slepice ho bude následovat, třeba do kurníku.

Použití v praxi: cílový předmět pomáhá vést slepici z místa A do místa B bez chytání. Je užitečný při prohlídce, při přesunu do přepravky nebo při vedení vystrašené slepice do kurníku. Chovatelka popisuje v jiném zdroji výuku povelů typu „jdi se mnou“ nebo „vlez do kurníku“ pomocí značky. To je zkušenost jednotlivce; úspěch závisí na slepici.

• Krátké lekce: raději pět krátkých než jedna dlouhá.
• Jedna věc najednou: nejdřív značka, pak cíl, pak vzdálenost.
• Končete úspěchem: poslední opakování musí být snadné.

13. Zavolání do kurníku a večerní návrat

Slepice se obvykle k večeru vrací do kurníku samy. Poultry eXtension uvádí, že na bidla chodí zhruba půl hodiny před soumrakem podle světla, ne podle hodin, a slézají zhruba půl hodiny před úsvitem. Využijte to: pamlsek v kurníku v čase, kdy se stejně chystají jít spát, jen posílí návyk.

Když slepice zůstávají venku, příčinou bývá strach z kurníku, spor o místo nebo to, že jim v něm něco vadí (zápach, roztoči, průvan). Řešení je v kurníku, ne ve výcviku. Pokud potřebujete slepice zavolat po výletu mimo ohradu, použijte signál z kapitoly o přivolání.

Kdo chce výběh bezpečně zavřít, zavolá slepice signálem a pamlskem do výběhu a pak je pustí do kurníku. Nečekejte zázrak v prvních dnech. Návyk potřebuje opakování.

K kurníku samotnému (stavba, rozměry, automatická dvířka) viz samostatné články; zde jen výcvikový pohled.

14. Hejno, pořadí a ostýchavé slepice

Poultry eXtension uvádí, že slepice dokáží rozpoznat asi třicet jedinců, že pořadí se v malých smíšených skupinách ustaluje zhruba do osmi týdnů věku a že nové nebo vracející se slepice jsou obvykle napadány. V hejnu tedy platí jasná hierarchie a ta ovlivňuje výcvik: dominantní slepice vezmou pamlsky první a plachá zůstane stranou.

Pomoc pro plachou slepici:

• Rozházejte pamlsky na víc míst. Plachá slepice se dostane k jídlu, aniž by se musela prát.
• Cvičte jednotlivě. Když to jde, odveďte plachou slepici stranou, nejlépe s pomocí druhé osoby, a krátce ji odměňte.
• Využijte sociální učení. Podle přehledu Marino (2017) se slepice učí z pozorování, a to snáz od dominantních slepic. Odvážná dominantní slepice, která přichází k ruce, může být vzorem.
• Nešetřete časem. Některé slepice jsou plašší z povahy a zůstanou opatrné; je to normální.

Spojování nových a starých slepic řeší samostatný článek. Pro výcvik je důležité jen to, že po změně v hejnu je dobré dočasně přerušit nové úkoly a vrátit se k jednoduchým.

15. Kohout a výcvik: opatrnost

Kohout vám dokáže být věrný, ale u některých bývá teritoriální a může útočit. Nehrajte si s mladým kohoutem v rukou příliš intenzivně, aby neztratil ostych z člověka. Kohout, který vás nepovažuje za člověka, ale za soupeře, se stane problémem. Jakmile projeví agresi, nehonit se s ním ani se nepřetahujte. Klidně a jistě odejděte a řešte situaci s odborníkem. Podrobnosti o chování kohouta viz článek Kohout v hejnu.

Odměna kohouta pamlskem z ruky je možná, ale je třeba, aby si nespojil ruku s jídlem tak, že bude útočit na ruku. Vhodnější je házet pamlsek na zem než ho podávat zblízka.

16. Děti a výcvik slepic

Děti jsou pro slepice největší výzvou, protože se pohybují rychle a hlasitě. Dospělý by měl děti vést a dohlížet. Zdroj o clicker tréninku výslovně doporučuje dohled dospělého při manipulaci dětí se zvířaty a upozorňuje, že špatná zkušenost může pokrok zničit.

• Děti se slepicemi seďte v klidu, nehoňte je.
• Pamlsky podávejte na otevřené dlani nebo je hoďte na zem.
• Po každém kontaktu myjte ruce mýdlem.
• Nenoste slepici v náručí příliš dlouho.

Více viz článek Chov slepic s dětmi.

17. Jiná drůbež: kachny, husy, křepelky, krůty

Obecné zásady (klid, trpělivost, odměna, stálý signál) platí napříč druhy. Podle zkušeností chovatelů se kachny naučí přicházet na zvonek podobně jako slepice; chovatelka zmíněná výše popisuje, že její kachňata se naučila klepat na stolní zvonek, aby se ozval, a vracela se na jeho zvuk do kurníku. Pro konkrétní druhy platí odlišnosti, které řeší samostatné články:

18. Čtyřtýdenní plán ochočení

Orientační plán pro dospělé hejno s plachými slepicemi. Tempo si upravte podle svých ptáků.

Slepice, které po měsíci nedosáhnou jednoho kroku, nejsou „hloupé“. Vraťte se o stupeň zpět a prodlužte dobu. Studie ukazují velké individuální rozdíly mezi ptáky a každé hejno má svou dynamiku.

19. Nejčastější chyby

1. Honění a chytání. Slepice se naučí, že člověk znamená ohrožení.
2. Odměna pozdě. Slepice neví, co se jí odměňuje.
3. Měnící se signál. Dnes zvonek, zítra volání, pozítří píšťalka.
4. Příliš dlouhé lekce. Slepice ztratí zájem nebo se vystresuje.
5. Zneužití přivolání. Zavolání, po kterém následuje chycení.
6. Příliš mnoho pamlsků. Slepice přestanou jíst plnohodnotné krmivo.
7. Přeskakování kroků. Rovnou zvedat plachou slepici.
8. Cvik při nemoci. Apatická nebo stresovaná slepice se neučí.
9. Zapomenutí na ruce. Nemytí rukou po kontaktu zvyšuje riziko přenosu choroboplodných zárodků.

20. Mýty a fakta

21. Slovníček

• Značka: krátký stálý signál, který říká „správně“ a po kterém hned následuje odměna.
• Přivolání: naučený příchod na signál.
• Habituace: zvykání na podnět, který se ukáže jako neškodný.
• Posilování: odměna, která zvyšuje pravděpodobnost chování.
• Sociální učení: učení pozorováním jiného jedince.
• Cílový předmět: předmět, ke kterému slepice naučíte přiblížit zobák.

22. Praktické situace krok za krokem

Slepice se bojí ruky s pamlskem

Položte pamlsek na rovnou plochu, například na víko nebo placatý kámen, a stáhněte ruku. Až slepice bere pamlsek bez váhání, umístěte víko na dlaň a ruku držte nízko u země. Teprve po několika dnech ruku mírně zvedněte. Důležité je, aby slepice nikdy nemusela jít „přes strach“. Pokud se zarazí, vraťte se o jeden krok zpět a nepospíchejte.

Slepice jsou po útoku predátora plaché

Po útoku kuny, lišky nebo dravce bývá hejno dlouho ve stresu a výcvik nemá smysl. Nejdříve zajistěte bezpečí kurníku a výběhu. Teprve když se slepice zase klidně pasou, začněte znovu od jednoduché přítomnosti. Ochranu před predátory řeší samostatný článek.

Nová slepice v hejnu

Nová slepice bývá napadána (Poultry eXtension). Výcvik rozdělte tak, aby se nová slepice dostala k pamlskům, například rozházením na několik míst nebo oddělenou krmnou zónou. Nesnažte se v týdnu po spojení hejna zavádět nové úkoly.

Slepice po nemoci nebo přepeřování

Při přepeřování bývají slepice citlivější na dotek a rády se vyhýbají zvedání. Výcvik omezte na pohodu a pamlsky; k tělu se nepřibližujte víc, než slepice snese. Při nemoci se řiďte veterinářem.

Horké dny

Slepice podle Poultry eXtension snáší chlad lépe než horko a neumějí se potit. Za horka s nimi necvičte a zajistěte stín a čerstvou vodu. Pamlsky vyberte spíše chladivé, například kousky zeleniny.

Jak vést slepici bez chytání

Cílový předmět nebo pamlsek na špejli může slepici vést do kurníku nebo do přepravky. Vyhnete se tím honění, a hlavně tím neničíte důvěru, kterou jste získali.

23. Důvěra jako součást pohody hejna

Ochočení není jen pohodlí pro chovatele. Slepice, které se člověka nebojí, snášejí snáz běžnou péči: kontrolu zdraví, přenos do jiného výběhu, čištění kurníku. Studie z roku 2013 u nosnic navíc ukazuje, že klidné a předvídatelné chování lidí v blízkosti ptáků je pro jejich pohodu důležité. Autoři doporučují pracovat poblíž ptáků pomalu a nenápadně. U kuřat z pokusu z roku 2025 snížil jemný kontakt strach z lidí na týdny, a to bez delší habituace.

Pro pohodu je ale důležité i okolí: dostatek prostoru, bidla, místo pro hrabání, stín a bezpečí před predátory. Žádný výcvik nenahradí špatné podmínky. Pokud slepice zůstávají plaché navzdory trpělivosti, hledejte příčinu v prostředí: hluk, stíny dravců, rušení psem nebo dětmi, příliš malý prostor nebo nemoc.

Praktický tip na závěr kapitoly: veďte si krátký zápisník. Po každé návštěvě si poznamenejte, které slepice přišly, co jim chutnalo a kde nastal problém. Za dva týdny uvidíte vzorec, například že plachá slepice přichází nejraději k večeru nebo že jedna dominantní slepice odhání ostatní od pamlsků. Podle toho upravíte čas, místo i druh odměny. Pozorování je při výcviku stejně důležité jako samotné opakování, protože každé hejno má vlastní povahu a nic nenahradí znalost vlastních ptáků. Zápisník také pomůže, když se výcviku účastní více členů rodiny: všichni pak používají stejný signál a stejný postup, a slepice nejsou zmatené.

Ještě jedna zásada: odměňujte i drobný pokrok. Slepice, která se jen o krok přiblížila k ruce, si pamlsek zaslouží, i když ještě nevzala nic z dlaně. Pokrok po malých krocích je rychlejší než čekání na dokonalé chování.

24. Časté otázky o výcviku a ochočení slepic

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Marino L.: Thinking chickens: a review of cognition, emotion, and behavior in the domestic chicken (Animal Cognition, 2017)
• Poultry eXtension: Normal behaviors of chickens in small and backyard poultry flocks
• Edwards L. E., Coleman G. J., Hemsworth P. H.: vliv vzdálenosti a délky vizuálního kontaktu s člověkem na strach nosnic (Animal Production Science, 2013)
• Studie o jemném kontaktu s člověkem v prvních dnech života broilerových kuřat (Applied Animal Behaviour Science, 2025)
• Community Chickens: clicker training for chickens (zkušenost chovatele, nikoli vědecká studie)
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinářem. Léky a přípravky nedávkujte bez jeho pokynu. Postupy výcviku vycházejí částečně ze zkušeností chovatelů; výsledky se u jednotlivých ptáků liší.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet