Přihlaste se k odběru našich článků, které pro vás píší naši specialisté, veterináři, nadšenci do světa zvířat. Ne častěji než jednou za 14 dnů se můžete těšit na novinky a možná i zajímavé neveřejné akce z naší nabídky.
Zalepená kloaka u kuřat: příčiny, čištění a prevence
Stručná odpověď
Zalepená kloaka (lidově „zalepený zadeček“) je stav, kdy trus zaschne v prachovém peří kolem kloaky kuřete a ucpe ji. Kuře pak nemůže vyprázdnit střevo, slábne a bez pomoci může během několika dní uhynout. Nejčastěji se objevuje v prvních dnech po vylíhnutí nebo po převozu, typicky kolem 3. až 4. dne v novém prostředí, a hlavní příčinou je nesprávná teplota v odchovně, nedostatečné pití a těžký přechod ze žloutkového váčku na krmivo. Řešení je jednoduché: zaschlý trus opatrně změkčit vlažnou vodou, odstranit bez trhání peří, kuře osušit a vrátit do teplé odchovny a hlavně opravit teplotu, přístup k vodě a krmení. Pokud je trus bělavý, kuřata hromadně chřadnou nebo hynou, jde o možné příznaky infekce (například pulorózy nebo infekce žloutkového váčku) a je potřeba veterinář.
Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z veterinárních příruček (MSD/Merck Veterinary Manual), materiálů univerzitních poraden a extension služeb (University of Kentucky, University of Florida IFAS, University of New Hampshire, Colorado State University, Mississippi State University, University of California ANR), technických podkladů šlechtitelských společností, údajů CDC a Státní veterinární správy ČR. Úplný seznam zdrojů je na konci článku.

Čak radí
Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Malá kuřátka jsou rozkošná, ale v prvním týdnu jsou křehká jako sklo. Jedna z věcí, kterou byste měli umět poznat hned, je zalepená kloaka. Vypadá nevinně, jako trocha špíny na zadečku, ale kuřeti dokáže vážně ublížit. Ukážu vám, jak ji poznat, jak ji šetrně vyčistit a hlavně jak zařídit, aby se nevracela.
Obsah průvodce
- Zalepená kloaka u kuřat v kostce
- Co přesně je zalepená kloaka
- Proč je pro kuře nebezpečná
- Jak funguje kloaka a trávení malého kuřete
- Proč se problém objevuje hlavně v prvních dnech
- Teplota: nejčastější příčina číslo jedna
- Voda a dehydratace
- Krmení a přechod ze žloutku na krmivo
- Přeprava a stres po nákupu kuřat
- Jak zalepenou kloaku poznat
- Čištění krok za krokem
- Péče po vyčištění a sledování
- Nejčastější chyby při čištění
- Kdy nejde jen o špínu: nemoci s podobnými příznaky
- Kdy volat veterináře
- Prevence: kontrolní seznam odchovny
- Hygiena a bezpečnost lidí
- Modelové situace z praxe
- Mýty a fakta
- Slovníček pojmů
- Časté otázky (28 odpovědí)
1. Zalepená kloaka u kuřat v kostce
| Otázka | Krátká odpověď |
|---|---|
| Co to je? | Zaschlý trus v peří kolem kloaky, který ji částečně nebo úplně ucpe. |
| Kdy hrozí nejvíc? | V prvním týdnu života, nejčastěji 3. až 4. den po umístění do odchovny. |
| Hlavní příčiny? | Špatná teplota (chlad i přehřátí), málo pití, stres z přepravy, těžko stravitelné krmivo. |
| Je to nemoc? | Samo o sobě ne, je to příznak. Může ale doprovázet i infekce, například pulorózu. |
| Jak často kontrolovat? | V prvním týdnu aspoň dvakrát denně u každého kuřete, pak podle potřeby. |
| Jak vyčistit? | Změkčit vlažnou vodou, šetrně uvolnit, nikdy netrhat suchý trus i s peřím, kuře osušit. |
| Jaká teplota v odchovně? | První týden přibližně 32 až 35 °C u zdroje tepla, pak každý týden asi o 3 °C méně. |
| Kdy k veterináři? | Bělavý trus, víc nemocných kuřat, úhyny, zanícený pupek, kuře nepije ani po vyčištění. |
| Hrozí něco lidem? | I zdravě vypadající kuřata mohou nést salmonely, proto si po manipulaci vždy umyjte ruce. |
2. Co přesně je zalepená kloaka
Zalepená kloaka je situace, kdy se řidší trus zachytí v jemném prachovém peří kolem kloaky, zaschne a vytvoří tvrdou krustu. Každá další dávka trusu se k ní přilepí, krusta roste a postupně uzavře otvor, kterým kuře vyprazdňuje trávicí a močové odpady. V angličtině se používají výrazy „pasted vent“, „pasting“ nebo hovorově „pasty butt“. V českých chovatelských kruzích se setkáte s označením zalepený zadeček, zalepená řiť nebo přilepený trus.
Odborné příručky ji neuvádějí jako samostatnou nemoc, ale jako příznak. Například přehled běžných příznaků onemocnění drůbeže vydaný extension službou pro malé a domácí chovy řadí „zalepenou kloaku“ mezi nerespirační příznaky, vedle bílého, krvavého nebo vodnatého trusu a snížené spotřeby krmiva a vody. To je důležité vodítko: zalepená kloaka vám říká, že s trávením nebo prostředím kuřete něco není v pořádku, a vaším úkolem je zjistit co.
V naprosté většině případů na domácích chovech jde o problém prostředí a managementu (teplo, voda, krmivo, stres). Menší část případů je projevem infekčního onemocnění, u kterého je zalepená kloaka jen jedním z několika příznaků. Proto tento průvodce věnuje stejnou pozornost čištění i příčinám.
Šlechtitelská společnost Hendrix Genetics, která dodává rodičovská hejna nosnic do celého světa, uvádí, že zalepená kloaka se nejčastěji objevuje zhruba 3 až 4 dny po umístění kuřat do odchovny a že k ní mají větší sklon linie nosnic s bílou skořápkou. Ve většině případů souvisí s kvalitou kuřat a s podmínkami v prvních dnech, ne s hygienou líhně.
3. Proč je pro kuře nebezpečná
Na první pohled jde jen o estetickou vadu. Ve skutečnosti může ucpaná kloaka kuře zabít, a to z několika navazujících důvodů:
- Kuře nemůže vyprázdnit střevo. Trus a moč (u ptáků kyselina močová) se hromadí za ucpaným otvorem. Kuře se snaží tlačit, je neklidné nebo naopak apatické.
- Přestává jíst a pít. Kuře s plným střevem ztrácí chuť k jídlu. V prvních dnech, kdy ještě dočerpává zbytek žloutku a teprve se učí přijímat krmivo, je každé vynechané krmení a napití citelné.
- Hrozí dehydratace. Veterinární příručka MSD uvádí, že pobyt bez vody delší než 12 hodin má u mladé drůbeže nepříznivý vliv na růst. Kuře, které kvůli bolesti a nepohodlí nepije, se rychle dostává do potíží.
- Kuře chladne. Slabé kuře se méně pohybuje, choulí se a jeho tělesná teplota klesá. Podchlazení dál zpomaluje trávení a vzniká bludný kruh.
- Poranění kůže. Tvrdá krusta dráždí kůži a při neopatrném strhávání vzniká odřenina nebo ranka, která přitahuje klování ostatních kuřat.
Bez zásahu může kuře s úplně ucpanou kloakou uhynout. Proto se v prvním týdnu doporučuje kontrolovat zadeček každého kuřete pravidelně, ne až ve chvíli, kdy kuře vypadá nemocně.
Zalepená kloaka u jednoho kuřete bývá varováním pro celé hnízdo. Pokud ji najdete u více kuřat najednou, téměř jistě je problém v teplotě, vodě nebo krmivu, nebo jde o infekci. Nestačí kuřata vyčistit, je nutné najít a odstranit příčinu.
4. Jak funguje kloaka a trávení malého kuřete
Abyste pochopili, proč se kloaka zalepuje, je dobré vědět, jak trávicí soustava kuřete funguje. Podrobně ji popisuje samostatný článek o trávicí soustavě drůbeže, zde jen to podstatné.
Kloaka je koncová část trávicí soustavy, do které se ústí střevo, močovody i pohlavní cesty. Podle materiálu University of Kentucky se v ní mísí trávicí odpad s odpadem močovým. Ptáci nemočí jako savci; vylučují kyselinu močovou, která tvoří na povrchu trusu bílý pastovitý povlak. Ten je normální a sám o sobě neznamená nemoc.
Na rozhraní tenkého a tlustého střeva leží dvě slepá střeva. Podílejí se na zpětném vstřebávání vody a na kvašení hrubších složek potravy. Tlusté střevo je krátké a dokončuje vstřebávání vody. U malého kuřete se toto vše teprve „zajíždí“: střevo se vyvíjí, osidluje se mikrobiotou a učí se zpracovávat pevné krmivo.
Normální trus kuřete je poměrně pevný, hnědavý až zelenohnědý s bílou čepičkou kyseliny močové. Občas se objeví řidší a hnědý obsah slepých střev, což je také normální. Problém nastává, když je trus dlouhodobě řídký, lepivý nebo když kuře nemá dost sil a pohybu, aby se ho přirozeně zbavilo.
| Typ trusu | Jak vypadá | Co znamená |
|---|---|---|
| Běžný | Tvarovaný, hnědozelený, s bílou čepičkou | Normální stav |
| Ze slepých střev | Řidší, hnědý, pastovitý, výrazně páchne | Normální, objevuje se méně často |
| Vodnatý | Hodně tekutiny, málo pevné složky | Horko a vyšší příjem vody, stres, střevní potíže |
| Lepivý, řídký | Lepí se na peří, zasychá | Typický předstupeň zalepené kloaky |
| Bělavý, křídovitý | Převaha bílé složky, lepí se na kloaku | Může souviset s dehydratací i infekcí, sledovat |
| Krvavý | Příměs krve nebo hlenu | Podezření na kokcidiózu, typicky starší kuřata |
5. Proč se problém objevuje hlavně v prvních dnech
Kuře se líhne jako takzvaný nidifug (prekociální pták): je osrstěné prachovým peřím, hned chodí a samo se krmí. Přesto v prvních dnech potřebuje hodně pomoci. Důvody jsou tři.
Kuře si ještě neumí samo udržet teplotu
Univerzita v New Hampshire upozorňuje, že čerstvě vylíhnutá kuřata nedokážou v prvních týdnech života sama regulovat tělesnou teplotu. Hendrix Genetics uvádí, že kuře je zpočátku závislé na okolní teplotě a schopnost udržet si stálou tělesnou teplotu si vytváří postupně, obvykle zhruba do 5 až 6 dnů po vylíhnutí. Do té doby mu teplotu musí zajistit kvočna nebo zdroj tepla. Optimální tělesná teplota kuřete je přibližně 40 °C a technický podklad společnosti Aviagen uvádí cílovou teplotu měřenou v kloace 39,4 až 40,6 °C.
Kuře žije ze zbytku žloutku
Podle přehledu embryonálního vývoje se žloutkový váček kolem 19. dne inkubace vtahuje do tělní dutiny a 20. den je žloutek úplně uvnitř těla. Po vylíhnutí slouží zbytek žloutku jako hlavní zdroj živin a vody. Extension služba pro malé chovy uvádí, že zbytkový žloutek je hlavním zdrojem potravy a vody v prvních 48 hodinách života. Aviagen ve svém pokusu zjistil, že po 72 hodinách kuřata spotřebovala něco přes 80 % zbytkového žloutku. Univerzita na Floridě uvádí, že kuřata díky žloutku přežijí dva až tři dny bez krmiva a vody, což ale neznamená, že je to pro ně dobré.
Trávení se teprve přepíná
Během prvních dnů musí kuře přejít z „vnitřní výživy“ ze žloutku na pevné krmivo. Hendrix Genetics popisuje, že nesprávná tělesná teplota narušuje metabolismus, a tím i využití žloutkového váčku a přechod na krmivo. Pokud je kuře podchlazené nebo přehřáté, trávení vázne, trus bývá řidší a lepivější a kuře se méně pohybuje. Přesně v této chvíli se kloaka zalepuje nejsnáze.
V pokusu popsaném v technickém podkladu Aviagen ztratila kuřata držená při 24 °C během prvních 24 hodin asi 0,4 °C tělesné teploty a za dalších 24 hodin dalších 3,1 °C. Kuřata držená při 36 °C si naopak teplotu udržela. Rozdíl několika stupňů v okolí tedy u kuřete znamená velký rozdíl v teplotě těla.

Čak radí
Když si nejste jistí, jestli mají kuřata dost tepla, dívejte se na ně, ne jen na teploměr. Spokojená kuřata jsou rozptýlená po celé odchovně, pípají tiše, zobou a pijí. Když se choulí na hromádce pod lampou a pípají nahlas, je jim zima. Když utíkají ke kraji a dýchají otevřeným zobákem, je jim horko.
6. Teplota: nejčastější příčina číslo jedna
Nesprávná teplota v odchovně je u zalepené kloaky nejčastějším spouštěčem. Škodí chlad i přehřátí. Chladné kuře se choulí, méně pije a jí a jeho trávení vázne. Přehřáté kuře hodně pije, trus má vodnatý a postupně se může dostat do dehydratace. Obě cesty vedou k řídkému, lepivému trusu.
Doporučené teploty podle univerzitních poraden
Jednotlivé univerzity se v číslech mírně liší podle toho, kde teplotu měří, ale shodují se v principu: začít vysoko a každý týden snižovat přibližně o 5 °F, tedy asi o 3 °C. Následující tabulka vychází z přehledu Colorado State University, která teplotu měří na vnějším okraji zdroje tepla 10 až 15 cm nad podlahou.
| Věk kuřat | Teplota u zdroje tepla | Poznámka |
|---|---|---|
| 0 až 1 týden | 33,9 až 35 °C | Období nejvyššího rizika zalepené kloaky |
| 1 až 2 týdny | 31,1 až 32,2 °C | Stále častá kontrola zadečků |
| 2 až 3 týdny | 28,3 až 29,4 °C | Kuřata se začínají opeřovat |
| 3 až 4 týdny | 25,6 až 26,7 °C | Zalepení už výjimečné |
| 4 až 5 týdnů | 23,9 °C | Postupné otužování |
| 5 až 6 týdnů | 21,1 °C | Příprava na ukončení dohřívání |
Univerzita v New Hampshire doporučuje první týden 32 až 35 °C měřeno asi 6 cm nad podestýlkou přímo pod zdrojem tepla, Mississippi State University 32 až 35 °C na okraji zdroje asi 2,5 cm nad podestýlkou a Univerzita na Floridě 35 °C první týden. Colorado State University navíc upozorňuje, že teplota v místnosti mimo zdroj tepla má v prvních týdnech zůstat nejvýš kolem 24 °C, aby se kuřata měla kam vzdálit, když je jim teplo.
Proč je důležitý teplotní gradient
Ideální odchovna není všude stejně teplá. Má teplé místo pod zdrojem tepla a chladnější okraje. Kuře si samo volí, kde mu je dobře. Pokud je odchovna malá a celá přehřátá, kuřata nemají kam utéct, hodně pijí a trus je vodnatý. Pokud je odchovna velká a zdroj tepla slabý, kuřata se mačkají pod ním, ta na kraji chladnou. Mississippi State University dokonce uvádí, že na jihu USA je nejčastější chybou při odchovu spíš přehřátí než nedostatek tepla.
Jak teplotu měřit a hlídat
- Odchovnu zapněte a vyzkoušejte aspoň den před příjezdem kuřat, jak doporučuje Univerzita v New Hampshire.
- Měřte teplotu ve výšce kuřat, ne ve výšce vlastních očí. Pomůže teploměr uprostřed i na okraji odchovny.
- Kontrolujte teplotu i v noci a při změně počasí venku, na což upozorňuje Colorado State University.
- Sledujte chování: choulení znamená chlad, utíkání od zdroje a dýchání otevřeným zobákem horko, shlukování na jedné straně průvan.
- Pozor na požár: lampu zavěste na řetěz, ne na kabel, a držte ji v bezpečné vzdálenosti od podestýlky. Extension služba pro malé chovy doporučuje nespouštět lampu níž než asi 38 cm nad podestýlku.
Velmi přesnou metodou, kterou používají šlechtitelské a líhňařské firmy, je měření teploty v kloace dětským teploměrem. Cílem je zhruba 39,4 až 40,6 °C. Pro domácí chov to není nutné, chování kuřat je spolehlivé vodítko. Pokud ale máte opakované problémy, změření několika kuřat vám ukáže, zda jsou opravdu v teple.
7. Voda a dehydratace
Voda je druhý pilíř prevence. Kuře, které málo pije, má hustší a lepivější trus a slábne. Hendrix Genetics to shrnuje větou, že kuře, které dobře nepije, nebude dobře jíst.
Kolik a jak
Veterinární příručka MSD uvádí, že drůbež za běžných teplot vypije zhruba dvakrát víc vody, než sežere krmiva, ale přesná potřeba závisí na teplotě, vlhkosti, obsahu soli a bílkovin v krmivu a dalších faktorech. Extension služba pro malé chovy upozorňuje, že spotřeba vody se v horku může zdvojnásobit až zčtyřnásobit. Univerzity se shodují, že voda musí být k dispozici neustále a čistá.
- Po příjezdu každému kuřeti namočte zobáček do vody, aby vědělo, kde je napáječka (doporučují University of Florida IFAS, University of New Hampshire i University of Kentucky).
- Napáječky rozmístěte tak, aby k nim všechna kuřata měla přístup najednou, a nedávejte je všechny přímo pod zdroj tepla, kde se voda ohřívá. Mississippi State University doporučuje aspoň dvě čtyřlitrové napáječky na 100 kuřat.
- Používejte napáječky pro kuřata s mělkým žlábkem, aby se malá kuřata nemohla utopit ani se zcela smočit.
- Hrana napáječky má být podle extension služby pro malé chovy přibližně 5 cm pod výškou zad kuřat; s růstem ji zvedejte.
- Vodu měňte denně a napáječky myjte. Univerzita v Kentucky upozorňuje, že koliformní bakterie ve vodě ukazují na fekální znečištění.
Kvalita vody
Pro drůbež je ideální pH vody 6,0 až 6,8, snáší rozmezí 4 až 8. Vysoký obsah sodíku (nad asi 50 mg/l, zvlášť s vysokým obsahem síranů nebo chloridů), síranů a hořčíku může podle University of Kentucky zvyšovat spotřebu vody, vlhkost podestýlky a způsobovat řidší trus, sírany mají projímavý účinek. Pokud máte vlastní studnu a opakované problémy s řídkým trusem, rozbor vody může odhalit příčinu.
Elektrolyty, cukr a doplňky do vody
Univerzita na Floridě uvádí, že pro malátná kuřata lze do vody přidat malé množství cukru. Pro období horka extension služba pro malé chovy doporučuje elektrolyty do vody jen na několik hodin a pak návrat k čisté vodě. Jakékoli léčivé přípravky (například antibiotika) do vody patří jen po dohodě s veterinářem, protože bez diagnózy problém neřeší a přispívají k rezistenci. Veterinární příručka MSD upozorňuje, že většina kmenů E. coli z drůbeže je vícečetně rezistentní a léčba má vycházet z testu citlivosti.
Hydratační gely, které některé líhně přidávají do přepravních krabic, nejsou zárukou napití. V pokusu, který popisuje Aviagen, 40 až 60 % kuřat nesnědlo po 6 hodinách žádný gel. Po příjezdu domů proto vždy ověřte, že každé kuře skutečně pije.
8. Krmení a přechod ze žloutku na krmivo
Krmení kuřat podle věku má na Časkrmení samostatný článek, takže tady jen to, co se přímo týká zalepené kloaky.
- Kvalitní startérová směs. Extension služba pro malé chovy uvádí pro startérovou směs pro kuřata nosného typu 20 až 22 % dusíkatých látek ve věku 0 až 6 týdnů. MSD uvádí minimální potřebu 18 % pro kuřice bílých linií a 17 % pro hnědé linie v prvních 6 týdnech.
- Snadno stravitelné složky. Hendrix Genetics doporučuje startér s dostatkem sacharidů z kvalitních surovin a s vyšším podílem obilnin, jako je kukuřice a pšenice. První dny lze startér posypat šrotovanou kukuřicí nebo rýží.
- Malé dávky častěji. Stejný zdroj doporučuje první dny krmit menšími dávkami pětkrát až šestkrát denně, protože kuře ještě vstřebává zbytek žloutku. Přecpání v této fázi zvyšuje riziko infekce žloutkového váčku.
- Krmivo snadno dostupné. První den či dva nasypte krmivo na mělký tácek nebo do proložky od vajec, aby ho kuřata snadno našla.
- Bez lahůdek. Pamlsky, zbytky z kuchyně a obilné směsi „na hrabání“ ředí výživu kompletní směsi. U malých kuřat, kde se trávení teprve stabilizuje, je lepší držet se samotného startéru.
Pokud kuřata dostávají krmivo s kokcidiostatikem nebo byla očkována proti kokcidióze, dodržujte pokyny výrobce a veterináře. Zalepená kloaka není důvod měnit krmivo za neověřené domácí směsi.

Čak radí
Kuřata ráda zobou všechno, co se hýbe nebo leskne, ale jejich bříško je první týden opravdu citlivé. Proto jim dávám jen kvalitní startér, čistou vodu a klid. Na pamlsky a zeleninu je čas, až budou větší.
9. Přeprava a stres po nákupu kuřat
Velká část případů zalepené kloaky se objevuje u kuřat, která byla převážena z líhně, z prodejny nebo poštou. Přeprava kombinuje všechny rizikové faktory: kolísání teploty, nedostatek vody a krmiva a stres.
Extension služba pro malé chovy popisuje, že ve Spojených státech se poštou posílají jednodenní kuřata nejvýš 24 hodin stará, v krabicích bez vlastního zdroje tepla, které spoléhají na tělesné teplo kuřat. Proto líhně vyžadují minimální počet kusů. V Česku se kuřata nejčastěji kupují přímo z líhně nebo od chovatele a vozí autem, ale princip je stejný.
Jak omezit riziko při převozu
- Odchovnu mějte připravenou a vyhřátou dřív, než kuřata dovezete. Podestýlku podle extension služby rozložte aspoň dva dny předem, aby se prohřála.
- Kuřata převážejte v krabici s větracími otvory, chraňte je před průvanem a přímým sluncem a nenechávejte je v rozpáleném ani vychladlém autě.
- Cestu plánujte co nejkratší a bez zastávek.
- Po příjezdu kuřata hned dejte do odchovny, každému namočte zobáček do vody a první hodinu sledujte, zda pijí a zobou. Univerzita na Floridě doporučuje sledovat je asi hodinu po příjezdu.
- Zadečky zkontrolujte hned po příjezdu, večer a pak aspoň dvakrát denně po celý první týden.
Hendrix Genetics uvádí, že pokud chovatelé nalézají zalepenou kloaku, často to přičítají hygieně v líhni, ale ve většině případů to podle zkušeností společnosti příčinou není. Rozhodující bývají podmínky na místě: teplota, pití a krmení v prvních dnech. Původ rodičovského hejna a líheň ale mohou hrát roli.
10. Jak zalepenou kloaku poznat
Zalepenou kloaku poznáte jen tak, že se kuřeti podíváte pod ocásek. Vzhledem k tomu, jak rychle se může vyvinout, je pravidelná kontrola v prvním týdnu nejdůležitějším opatřením.
Jak kontrolu provést
- Kuře vezměte do dlaně, palcem a ukazováčkem jemně přidržte nožky a kuře mírně nakloňte, aby byl vidět zadeček.
- Prohlédněte prachové peří kolem kloaky. Zdravá kloaka je čistá, peří suché a nadýchané.
- Všímejte si i počínajícího zalepení: vlhké nebo slepené chmýří, malé hrudky trusu.
- Současně zkontrolujte pupek. Měl by být zahojený a suchý.
- Kuře vraťte zpět do teplé odchovny. Kontrola má být krátká, aby kuře neprochladlo.
Stupně zalepení
| Stupeň | Jak vypadá | Co dělat |
|---|---|---|
| Počínající | Vlhké, slepené chmýří, drobné hrudky | Otřít vlhkým hadříkem, zkontrolovat teplotu a vodu |
| Střední | Tvrdá krusta kolem kloaky, otvor ještě volný | Změkčit vodou a odstranit, sledovat několikrát denně |
| Těžký | Kloaka zcela ucpaná, kuře tlačí nebo je apatické | Okamžitě vyčistit, zajistit teplo a vodu, při zhoršení veterinář |
| S poraněním | Zarudlá, oděná nebo krvácející kůže | Vyčistit, oddělit od ostatních kvůli klování, veterinář |
Další příznaky, které stojí za pozornost
- Kuře stojí shrbené, s načepýřeným chmýřím, má přivřené oči.
- Opakovaně se snaží vyprázdnit, ale nic neodchází.
- Méně se pohybuje, nepije, nezobe.
- Pípá jinak než ostatní, buď hlasitě a naříkavě, nebo naopak téměř vůbec.
- Choulí se u zdroje tepla, i když ostatní kuřata jsou rozptýlená.

Čak radí
Kontrolu zadečků dělám vždycky při doplňování vody a krmiva. Je to pár vteřin na kuře a díky tomu najdu zalepení dřív, než kuřeti začne vadit. Hlavně ho nikdy nenechávejte na později, za pár hodin může krusta dost narůst.
11. Čištění krok za krokem
Cílem čištění je odstranit zaschlý trus tak, aby se kuře neporanilo, neprochladlo a aby kloaka zůstala volná. Nejde o lék, ale o první pomoc. Současně s ní musíte odstranit příčinu.
Co si připravit
- Misku s vlažnou vodou (příjemně teplou na zápěstí, ne horkou).
- Měkký hadřík, vatové tampony nebo papírové ubrousky.
- Suchý ručník a teplé místo na osušení.
- Jednorázové rukavice nebo možnost si hned umýt ruce mýdlem.
Postup
- Uchopte kuře bezpečně. Držte ho v dlani, hlavičkou k sobě a zadečkem dolů, tak aby se necítilo ohrožené.
- Změkčete krustu. Navlhčeným hadříkem nebo tamponem přikládejte vlažnou vodu na zaschlý trus a nechte ho nasáknout. U tvrdé krusty můžete zadeček na chvilku ponořit do mělké vlažné vody, ale jen zadeček, nikdy celé kuře.
- Uvolněte trus. Až krusta změkne, jemně ji prsty nebo hadříkem rozdrolte a stírejte směrem od kloaky ven. Netlačte a netahejte.
- Nestrhávejte peří. Pokud trus pevně drží v chmýří, raději ho ještě jednou navlhčete. Vytržené chmýří odhalí citlivou kůži a hrozí poranění.
- Zkontrolujte otvor. Kloaka má být volná, kůže kolem nezraněná. Pokud kuře během čištění vyprázdní nahromaděný trus, je to dobré znamení.
- Osušte kuře. Zadeček důkladně osušte ručníkem. Mokré kuře velmi rychle chladne, a podchlazení je přesně to, co k zalepení vedlo.
- Vraťte kuře do tepla. Položte ho pod zdroj tepla nebo vedle něj a sledujte, zda se rychle zahřeje, napije a začne zobat.
- Umyjte si ruce. Mýdlem a tekoucí vodou, jak doporučuje CDC po každém kontaktu s drůbeží.
Nikdy kuře nekoupejte celé. Malé kuře nemá vyvinuté peří, které by ho chránilo, a po smočení rychle a nebezpečně prochládá. Univerzita v Coloradu upozorňuje, že mokré podmínky a následné podchlazení patří mezi časté příčiny úhynu kuřat v malých chovech.
Pokud trus nejde odstranit
U velmi tvrdé a velké krusty je lepší postup opakovat po chvíli, než použít sílu. Pokud se kolem kloaky objeví ranka, otok nebo krvácení, nebo pokud se kuře ani po vyčištění nedokáže vyprázdnit, obraťte se na veterináře. Do kloaky nikdy nic nezavádějte.
12. Péče po vyčištění a sledování
Vyčištěním práce nekončí. U kuřete, které jednou mělo zalepenou kloaku, se problém často vrací, dokud nezmizí příčina.
- Kontrolujte častěji. První den po vyčištění se na zadeček podívejte několikrát, pak aspoň dvakrát denně až do konce prvního týdne.
- Ověřte pití a zobání. Kuře by se mělo do hodiny po vrácení do tepla napít a začít zobat. Pokud ne, namočte mu znovu zobáček do vody.
- Opravte teplotu. Podívejte se, jak se chovají ostatní kuřata. Pokud se choulí nebo utíkají ke krajům, upravte výšku nebo výkon zdroje tepla.
- Pozor na klování. Zarudlá nebo poraněná kůže kolem kloaky láká ostatní kuřata ke klování. Pokud vidíte poranění, oddělte kuře do vedlejší teplé ohrádky, nejlépe tak, aby ostatní kuřata vidělo a slyšelo.
- Podestýlka. Udržujte ji suchou a čistou. Mokrá podestýlka zhoršuje hygienu i tepelnou pohodu a podle MSD navlhlé a znovu vyschlé hobliny podporují množení plísní rodu Aspergillus, které u kuřat způsobují takzvaný odchovnový zápal plic.
Jednoduchá evidence pomáhá: zapisujte si, kolik kuřat mělo zalepenou kloaku, který den a jaká byla teplota v odchovně. Když se zalepení objevuje vlnovitě po chladných nocích, znáte příčinu. Když přibývá bez ohledu na teplotu a kuřata chřadnou, je čas na veterináře.
13. Nejčastější chyby při čištění
| Chyba | Proč škodí | Jak správně |
|---|---|---|
| Strhnutí suché krusty | Vytrhne chmýří i kůži, vznikne rána | Krustu nejdřív změkčit vlažnou vodou |
| Koupání celého kuřete | Kuře prochladne, hrozí úhyn | Navlhčit nebo ponořit jen zadeček |
| Horká voda | Opaří citlivou kůži | Vlažná voda, vyzkoušená na zápěstí |
| Vrácení mokrého kuřete | Podchlazení, opakování zalepení | Osušit a vrátit pod zdroj tepla |
| Čištění bez změny podmínek | Zalepení se vrátí | Zkontrolovat teplotu, vodu, krmivo |
| Mastičky a oleje „pro jistotu“ | Na mastné peří se lepí trus i podestýlka | Přípravky jen po poradě s veterinářem |
| Kontrola jednou za den | Krusta stačí za den ucpat kloaku | První týden aspoň dvakrát denně |
| Antibiotika bez diagnózy | Neřeší příčinu, podporují rezistenci | Při podezření na infekci veterinář a diagnostika |
14. Kdy nejde jen o špínu: nemoci s podobnými příznaky
Zalepená kloaka je u většiny domácích chovů důsledkem chladu, horka nebo nedostatku vody. Některá infekční onemocnění se ale projevují podobně a je důležité je nepřehlédnout. Podrobnější informace najdete v samostatných článcích o nemocech slepic, kokcidióze a salmonelóze drůbeže.
Puloróza
Puloróza je onemocnění způsobené bakterií Salmonella enterica sérovar Gallinarum biovar Pullorum, přizpůsobenou drůbeži. Podle veterinární příručky MSD se šíří hlavně vertikálně, tedy vejcem z nakažené nosnice na kuře, ale také trusem, krmivem, vodou a podestýlkou. Postižená kuřata se choulí u zdroje tepla, přestávají přijímat krmivo, slábnou a mají bělavý trus přilepený kolem kloaky. Nejčastěji onemocní kuřata mladší 4 týdnů a úmrtnost může v prvních 2 až 3 týdnech dosáhnout téměř 100 %. Dospělí ptáci bývají bez příznaků a zůstávají nosiči. MSD uvádí, že léčba se nedoporučuje, protože neodstraní nosičství; tlumení stojí na testování chovných hejn, biologické bezpečnosti a nákupu ptáků z ověřených chovů prostých nákazy. Infekce drůbeže S. Pullorum a S. Gallinarum patří mezi nákazy uvedené na seznamu v rámci evropského práva o zdraví zvířat (nařízení (EU) 2016/429 a prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882), a proto podezření patří k veterináři.
Paratyfové salmonely
Jiné, takzvané paratyfové salmonely mohou podle MSD u mladých kuřat způsobovat sklíčenost, špatný růst, slabost, průjem a dehydrataci. Úhyny se týkají hlavně prvních týdnů po vylíhnutí. Tyto salmonely jsou významné i pro lidské zdraví. Tlumení stojí na hygieně v líhních a chovech, kontrole hlodavců, volně žijících ptáků a much, a podle MSD lze použít i očkování a přípravky na principu kompetitivního vylučování (osídlení střeva prospěšnou mikroflórou).
Infekce žloutkového váčku a pupku (omfalitida)
MSD popisuje omfalitidu jako infekci, při které bakterie pronikají neuzavřeným pupkem a infikují žloutkový váček. Nejčastějšími původci jsou koliformní bakterie, stafylokoky, streptokoky a další, často ve směsi. Onemocnění a úhyny se týkají hlavně prvních 2 týdnů po vylíhnutí a E. coli a Enterococcus faecalis podle příručky způsobují asi polovinu úhynů v prvním týdnu. Kuřata mají zanícený, neuzavřený pupek, jsou apatická, nežerou, choulí se u zdroje tepla a často vypadají normálně až do několika hodin před úhynem. Úmrtnost u kuřat může dosáhnout až 15 %. Léčba antimikrobiky bývá často neúčinná, a proto je klíčová prevence: hygiena inkubace, správná teplota a vlhkost v líhni, líhnutí jen čistých nepoškozených vajec a dezinfekce líhně mezi líhnutími.
Kokcidióza
Kokcidióza se obvykle objevuje později než zalepená kloaka. Podle University of Kentucky jsou kuřata nejzranitelnější přibližně ve věku tří až šesti týdnů. Typický je krvavý nebo vodnatý trus, hubnutí, malátnost a načepýřené peří. Oocysty kokcidií se podle MSD stávají infekčními po 1 až 2 dnech při 21 až 32 °C a dostatečné vlhkosti, proto mokrá podestýlka riziko zvyšuje.
| Stav | Typický věk | Charakteristické znaky |
|---|---|---|
| Zalepená kloaka z prostředí | 1. týden, často 3. až 4. den | Jednotlivá kuřata, jinak čilá, souvislost s teplotou a pitím |
| Puloróza | Do 4 týdnů | Bělavý trus kolem kloaky, choulení, vysoké úhyny |
| Omfalitida | Do 2 týdnů | Zanícený mokvající pupek, apatie, náhlé úhyny |
| Paratyfové salmonely | První týdny | Průjem, slabost, dehydratace, špatný růst |
| Kokcidióza | Kolem 3 až 6 týdnů | Krvavý nebo vodnatý trus, načepýřené peří |

Čak radí
Jedno zalepené kuře z deseti, které jinak čile pobíhá, mě nevyděsí. Ale když vidím bělavý trus u několika kuřat najednou, jak se choulí a některé uhyne, už nečekám a volám veterináře. U takových nemocí rozhoduje rychlost a správná diagnóza.
15. Kdy volat veterináře
Většinu případů zvládnete sami. Veterinář je ale nutný, pokud:
- zalepená kloaka postihuje víc kuřat současně nebo se objevuje opakovaně i po opravě teploty a vody,
- trus je bělavý, křídovitý, krvavý nebo zapáchá neobvykle,
- kuřata hynou, zvlášť pokud úhyny přibývají ze dne na den,
- pupek je zanícený, mokvající nebo kuře má nafouklé, namodralé bříško,
- kuře se ani po vyčištění nevyprázdní, nepije a nezobe,
- kolem kloaky je rána, otok nebo krvácení.
U úhynů je velmi cenné poslat uhynulá kuřata k pitvě. Extension služba pro malé chovy doporučuje v případě nemoci odeslat nemocné nebo uhynulé ptáky do diagnostické laboratoře a do výsledků omezit pohyb mezi hejny. Příznaky různých nemocí se podle stejného zdroje často překrývají a přesná diagnóza vyžaduje pitvu. Uhynulá kuřata uchovejte v chladu (ne zmrazená) a domluvte se s veterinářem na odeslání.
Údaje o nemocech v této kapitole vycházejí z veterinární příručky MSD (Merck Veterinary Manual) a z materiálů extension služby pro malé a domácí chovy (University of Kentucky). Dávkování léčiv záměrně neuvádíme. U drůbeže, jejíž vejce nebo maso budete jíst, platí ochranné lhůty a léčbu má vždy určit veterinář.
16. Prevence: kontrolní seznam odchovny
Nejlepší je, když zalepenou kloaku vůbec nemusíte řešit. Následující seznam shrnuje opatření, která se opírají o doporučení univerzitních poraden a šlechtitelských firem.
Před příjezdem kuřat
- Odchovna je vyčištěná, vydezinfikovaná a suchá.
- Zdroj tepla je zapnutý a ověřený aspoň den předem, teplota u zdroje 32 až 35 °C.
- Podestýlka (nejlépe hobliny) je rozložená a prohřátá. Hladké povrchy jako noviny, karton nebo plast nejsou vhodné, protože podle University of New Hampshire způsobují problémy s nožkami.
- Napáječky s vlažnou vodou a krmivo na tácku jsou připravené.
- Je k dispozici teploměr a odchovna má teplé i chladnější místo.
První den
- Kuřata ihned do tepla, každému namočit zobáček do vody.
- První hodinu sledovat pití, zobání a chování.
- Zkontrolovat zadeček a pupek u každého kuřete.
První týden
- Kontrola zadečků aspoň dvakrát denně.
- Denně čistá voda a umyté napáječky.
- Startérová směs, menší dávky vícekrát denně, bez pamlsků.
- Kontrola teploty i v noci, úprava podle chování kuřat.
- Vyměňování mokré nebo znečištěné podestýlky.
Druhý až šestý týden
- Postupné snižování teploty asi o 3 °C týdně.
- Kontrola zadečků podle potřeby, hlavně po chladných nocích a změnách počasí.
- Zvyšování napáječek a rozšiřování prostoru podle růstu.
Původ kuřat
Kupujte kuřata z líhní a chovů, které dodržují veterinární požadavky. MSD uvádí nákup ptáků ze zdrojů prostých pulorózy jako jedno z hlavních opatření proti této nákaze. V ČR Státní veterinární správa provádí národní programy tlumení salmonel v chovech nosnic, reprodukčních chovech kura domácího, chovech kuřat na maso a krůt.
17. Hygiena a bezpečnost lidí
Malá kuřata vypadají nevinně, ale mohou být zdrojem salmonel pro člověka. Univerzita v Kentucky upozorňuje, že kuřata mohou nést salmonely v trusu i na peří, nožkách a zobáčku, a přitom vypadat úplně zdravě. Při čištění zalepené kloaky jste s trusem v přímém kontaktu, proto je hygiena zvlášť důležitá.
Americká agentura CDC uvádí, že ohniska salmonelózy spojená s domácí drůbeží jsou častá. V ohnisku vyšetřovaném v roce 2024 bylo podle CDC k 27. 6. 2024 hlášeno 195 onemocnění, 50 hospitalizací, ve 38 státech. V roce 2020 evidovala CDC podle přehledu University of Kentucky 17 ohnisek ve všech 50 státech s 1 722 nemocnými a 333 hospitalizacemi.
- Po každé manipulaci s kuřaty, napáječkami, krmítky nebo podestýlkou si umyjte ruce mýdlem a tekoucí vodou.
- Děti do 5 let by podle CDC neměly kuřata držet ani se jich dotýkat, protože jsou k onemocnění salmonelózou náchylnější. Starší děti mají mít dohled při mytí rukou.
- Kuřata nelíbejte a netulte k obličeji.
- Odchovnu nemějte v kuchyni ani v místnosti, kde se připravuje jídlo. Pomůcky nemyjte v kuchyňském dřezu.
- Po čištění zalepené kloaky vyhoďte použité ubrousky a vodu vylijte mimo kuchyň.
Po čištění zalepených zadečků je ideální mít u odchovny mýdlo, vodu a papírové ručníky, případně dezinfekci na ruce. CDC uvádí dezinfekci rukou jako náhradu tam, kde mýdlo a voda nejsou po ruce.
18. Modelové situace z praxe
Situace 1: Kuřata z líhně, třetí den
Chovatelka koupila 15 kuřat nosného typu. Třetí den ráno najde zalepenou kloaku u čtyř z nich. V noci venku klesla teplota a v garáži, kde stojí odchovna, bylo chladněji. Kuřata se ráno mačkají pod lampou. Podíl postižených: 4 z 15, tedy asi 27 %. Postup: vyčistit všechna čtyři kuřata, snížit lampu nebo přidat výkon, utěsnit průvan, zkontrolovat teplotu u kuřat (cíl kolem 33 až 35 °C u zdroje). Po úpravě se večer objeví zalepení už jen u jednoho kuřete a další den u žádného. Příčinou byl chlad.
Situace 2: Malá odchovna v obýváku
Chovatel má šest kuřat v malé krabici s infralampou. Kuřata leží po krajích, dýchají otevřeným zobákem a hodně pijí. Trus je vodnatý a dvě kuřata mají zalepený zadeček. Postup: vyčistit, zvýšit lampu, zvětšit odchovnu tak, aby měla chladnější část, a ověřit, že teplota v místnosti mimo zdroj tepla nepřesahuje kolem 24 °C. Příčinou bylo přehřátí bez možnosti úniku.
Situace 3: Bělavý trus a úhyny
Z 20 kuřat koupených od neznámého prodejce mají během prvního týdne čtyři kuřata bělavý trus přilepený na kloace, choulí se a dvě uhynou. Teplota i voda jsou v pořádku. Podíl uhynulých: 2 z 20, tedy 10 %. Tady nejde o problém prostředí. Postup: okamžitě veterinář, uhynulá kuřata k pitvě, nemocná oddělit, přísná hygiena, žádné přidávání kuřat do jiného hejna. Na základě pitvy veterinář určí, zda jde například o pulorózu, paratyfové salmonely nebo infekci žloutkového váčku.
Situace 4: Výpočet spotřeby vody
Mississippi State University doporučuje aspoň dvě čtyřlitrové napáječky na 100 kuřat. Pro 25 kuřat to odpovídá zhruba jedné napáječce, ale v praxi je lepší dát dvě menší na různá místa odchovny, aby se k vodě dostala i kuřata, která se drží dál od zdroje tepla, a aby měla kuřata k vodě přístup i při výpadku jedné z nich.
19. Mýty a fakta
| Mýtus | Fakta |
|---|---|
| Zalepená kloaka je jen kosmetický problém. | Ucpaná kloaka brání vyprázdnění, kuře přestává pít a jíst a může uhynout. |
| Za zalepení může vždycky líheň. | Podle Hendrix Genetics hygiena líhně obvykle příčinou není; rozhoduje teplota, pití a krmení v prvních dnech. |
| Víc tepla je vždycky lepší. | Přehřátí škodí také. Kuřata musí mít možnost odejít do chladnější části odchovny. |
| Krustu stačí rychle strhnout. | Strhnutím se poraní kůže. Krustu je nutné nejdřív změkčit vlažnou vodou. |
| Kuře se nejlépe vykoupe celé. | Celé smočené kuře rychle prochladne. Navlhčit se má jen zadeček a kuře je třeba osušit. |
| Kuře přežije tři dny bez vody, takže není kam spěchat. | Zbytek žloutku sice kuře dočasně živí, ale pobyt bez vody nad 12 hodin podle MSD zhoršuje růst mladé drůbeže. |
| Na zalepenou kloaku pomohou antibiotika. | Antibiotika neřeší chlad ani dehydrataci. Při podezření na infekci rozhoduje veterinář po diagnostice. |
| Bílý povlak na trusu znamená nemoc. | Bílá čepička je kyselina močová, normální forma ptačí „moči“. Podezřelý je až převážně bělavý, křídovitý trus lepící se kolem kloaky. |
20. Slovníček pojmů
- Kloaka – společné vyústění trávicí, močové a pohlavní soustavy ptáků.
- Zalepená kloaka – zaschlý trus v peří kolem kloaky, který ji ucpává.
- Odchovna – vyhřívaný prostor pro kuřata v prvních týdnech života.
- Zbytkový žloutek – žloutek vtažený do těla kuřete před vylíhnutím, zdroj živin v prvních dnech.
- Omfalitida – zánět pupku a infekce žloutkového váčku.
- Puloróza – salmonelové onemocnění kuřat přenášené hlavně vejcem, s bělavým trusem kolem kloaky.
- Kyselina močová – bílá pastovitá složka trusu, kterou ptáci vylučují místo moči.
- Kokcidióza – parazitární střevní onemocnění, typicky u starších kuřat.
- Kompetitivní vylučování – osídlení střeva prospěšnými mikroorganismy, které ztěžuje uchycení choroboplodných bakterií.
- Biologická bezpečnost – opatření, která brání zavlečení a šíření nákaz v chovu.
21. Časté otázky o zalepené kloace u kuřat
Co je zalepená kloaka u kuřat?
Je to zaschlý trus v prachovém peří kolem kloaky, který postupně ucpe otvor a kuře se nemůže vyprázdnit.
Je zalepená kloaka nemoc?
Samo o sobě ne, je to příznak. Nejčastěji souvisí s teplotou, pitím a krmením, ale může doprovázet i infekce.
Kdy se zalepená kloaka objevuje nejčastěji?
V prvním týdnu života, podle šlechtitelské společnosti Hendrix Genetics nejčastěji 3. až 4. den po umístění kuřat do odchovny.
Může kuře na zalepenou kloaku uhynout?
Ano. Pokud se kloaka úplně ucpe a nikdo ji nevyčistí, kuře slábne, nepije, chladne a může uhynout.
Jak často mám kuřatům kontrolovat zadeček?
V prvním týdnu aspoň dvakrát denně, po vyčištění zalepeného kuřete i častěji.
Čím zalepenou kloaku vyčistit?
Vlažnou vodou a měkkým hadříkem nebo vatovým tamponem. Krustu nejdřív změkčete, pak ji jemně odstraňte.
Můžu kuře celé vykoupat?
Ne. Celé smočené kuře rychle prochladne. Navlhčete nebo ponořte jen zadeček a kuře pak důkladně osušte.
Můžu zaschlý trus prostě strhnout?
Ne, strhnutím vytrhnete chmýří a poraníte kůži. Trus vždy nejdřív změkčete vodou.
Mám po vyčištění použít mast nebo olej?
Bez porady s veterinářem raději ne. Na mastné peří se snadno lepí trus i podestýlka.
Proč se zalepená kloaka vrací?
Protože nezmizela příčina. Zkontrolujte teplotu v odchovně, přístup k vodě, kvalitu krmiva a vlhkost podestýlky.
Jaká má být teplota v odchovně první týden?
Univerzitní poradny doporučují 32 až 35 °C u zdroje tepla ve výšce kuřat a pak snižovat asi o 3 °C týdně.
Může zalepenou kloaku způsobit přehřátí?
Ano. Přehřátá kuřata hodně pijí, mají vodnatý trus a mohou se dostat do dehydratace.
Jak poznám, že je kuřatům zima?
Choulí se na hromádce pod zdrojem tepla a hlasitě pípají.
Jak poznám, že je kuřatům horko?
Utíkají ke krajům odchovny, daleko od zdroje tepla, a dýchají otevřeným zobákem.
Pomáhá namočit kuřeti zobáček do vody?
Ano. Univerzitní poradny to doporučují při příjezdu kuřat, aby věděla, kde je voda.
Mohu dávat do vody cukr nebo elektrolyty?
Univerzita na Floridě uvádí malé množství cukru pro malátná kuřata, elektrolyty se doporučují krátkodobě v horku. Léčiva do vody jen po dohodě s veterinářem.
Jak dlouho přežije kuře bez vody a krmiva?
Díky zbytkovému žloutku přežije zhruba 2 až 3 dny, ale pobyt bez vody nad 12 hodin podle MSD zhoršuje růst. Vodu má mít ihned.
Mají za zalepenou kloaku vliv přeprava a stres?
Ano. Přeprava kombinuje kolísání teploty, nedostatek vody a stres, proto se zalepení často objevuje po převozu.
Je zalepená kloaka častější u některých kuřat?
Hendrix Genetics uvádí vyšší náchylnost u linií nosnic s bílou skořápkou.
Může zalepení souviset s krmivem?
Ano. Těžko stravitelné krmivo a překrmování v prvních dnech zhoršují přechod ze žloutku na krmivo.
Co znamená bělavý trus kolem kloaky?
Může jít o dehydrataci, ale také o příznak pulorózy. Pokud kuřata chřadnou nebo hynou, volejte veterináře.
Je puloróza nebezpečná?
Ano, podle MSD může úmrtnost kuřat v prvních 2 až 3 týdnech dosáhnout téměř 100 %. Dospělí ptáci zůstávají nosiči.
Jak poznám zánět pupku?
Pupek je zarudlý, mokvající nebo neuzavřený, kuře je apatické, choulí se a nežere.
Může zalepená kloaka znamenat kokcidiózu?
U malých kuřat v prvním týdnu výjimečně. Kokcidióza se typicky objevuje kolem 3 až 6 týdnů a má krvavý nebo vodnatý trus.
Mám zalepené kuře oddělit od ostatních?
Jen pokud má poraněnou kůži, kterou by ostatní mohla klovat, nebo pokud je vážně nemocné. Oddělené kuře musí mít teplo.
Hrozí člověku při čištění kuřat nákaza?
Kuřata mohou nést salmonely, i když vypadají zdravě. Po čištění si vždy umyjte ruce mýdlem a tekoucí vodou.
Mohou kuřata čistit děti?
Děti do 5 let by se podle CDC kuřat neměly dotýkat. Starší děti jen pod dohledem a s důkladným mytím rukou.
Kdy už se zalepená kloaka nevyskytuje?
Po prvních dvou až třech týdnech je výjimečná, protože kuře si už samo udržuje teplotu a trávení je stabilní.
Shrnutí
- Zalepená kloaka je zaschlý trus, který ucpe kloaku kuřete; bez pomoci může kuře uhynout.
- Nejčastěji se objevuje v prvním týdnu, typicky 3. až 4. den po umístění do odchovny.
- Hlavní příčinou je nesprávná teplota, dále málo pití, stres z přepravy a těžko stravitelné krmivo.
- Čištění: změkčit vlažnou vodou, šetrně odstranit, netrhat chmýří, kuře osušit a vrátit do tepla.
- Bělavý trus u více kuřat, úhyny nebo zanícený pupek jsou důvod k návštěvě veterináře.
- Po každé manipulaci s kuřaty si umyjte ruce, děti do 5 let by s kuřaty neměly manipulovat.

Čak radí
Zalepený zadeček je problém, který se dá skoro vždycky zvládnout, když ho chytíte včas a opravíte teplo, vodu a krmení. Pokud pro svá kuřátka hledáte startérovou směs, napáječky, podestýlku nebo vybavení odchovny, podívejte se k nám na Časkrmení. A kdyby se vám kuřata nezdála, neváhejte zavolat veterináře.
Zdroje a odborná literatura
- Hendrix Genetics Layers: Pasted vents in young chicks, odborný článek šlechtitelské společnosti
- Aviagen: Chick Comfort (AviagenBrief), 2022, technický podklad
- MSD Veterinary Manual (Merck Veterinary Manual): Omphalitis in Poultry, odborná veterinární příručka
- MSD Veterinary Manual: Pullorum Disease in Poultry, odborná veterinární příručka
- MSD Veterinary Manual: Paratyphoid Infections in Poultry, odborná veterinární příručka
- MSD Veterinary Manual: Colibacillosis in Poultry, odborná veterinární příručka
- MSD Veterinary Manual: Coccidiosis in Poultry, odborná veterinární příručka
- MSD Veterinary Manual: Aspergillosis in Poultry, odborná veterinární příručka
- MSD Veterinary Manual: Necrotic Enteritis in Poultry, odborná veterinární příručka
- MSD Veterinary Manual: Nutritional Requirements of Poultry, odborná veterinární příručka
- MSD Veterinary Manual: Digestive Disorders of Pet Birds, odborná veterinární příručka
- DeCubellis, C. (University of Florida IFAS Extension): Care of Baby Chicks (AN170), 2007, revize 2019, odborná příručka
- University of New Hampshire Extension: Brooding and Caring for Chicks, 2017, aktualizace 2021, odborná příručka
- Colorado State University Extension: Brooding and Space Requirements for Poultry, Fact Sheet 2.502, revize 2018
- Smith, T. W. (Mississippi State University Extension): Brooding Chickens and Quail, Information Sheet 1338, odborná příručka
- Lane, E. (University of California Agriculture and Natural Resources): Small Flock Brooding and Management, odborná příručka
- Jacob, J. (University of Kentucky, Small and Backyard Poultry Extension): Brooding Poultry Hatchlings, odborná příručka
- Jacob, J. (University of Kentucky): Avian Digestive System, odborná příručka
- Jacob, J. (University of Kentucky): Water Requirements of Poultry, odborná příručka
- Jacob, J. (University of Kentucky): Avian Immune System, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Avian Embryology, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Precocial and Altricial Birds, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Obtaining Birds for Small and Backyard Poultry Flocks, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Common Signs of Illness in Poultry, odborná příručka
- Jacob, J. (University of Kentucky): Characteristics of Healthy Birds, odborná příručka
- Jacob, J. (University of Kentucky): Terminology Related to Poultry Disease, odborná příručka
- Jacob, J. (University of Kentucky): Biosecurity for Small Poultry Flocks, odborná příručka
- Jacob, J. (University of Kentucky): Salmonella and Backyard Chickens, po roce 2020, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Internal Parasites of Poultry, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Feed Additives for Poultry, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Use of Anticoccidial Medications and Vaccines in Poultry Production, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Feeding Chickens for Egg Production, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Managing Backyard Chickens During Extreme Summer Temperatures, odborná příručka
- Small and Backyard Poultry Extension: Sexing Day-Old Chicks, odborná příručka
- CDC (Centers for Disease Control and Prevention): Backyard Poultry – Healthy Pets, Healthy People, státní zdravotní instituce
- CDC: Salmonella Outbreaks Linked to Backyard Poultry, 2024, zpráva o vyšetřování ohniska
- Státní veterinární správa ČR: Národní programy tlumení salmonel, 2025, metodika státní instituce
- Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/1882 o kategoriích nákaz uvedených na seznamu, EUR-Lex, předpis EU
Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinárním lékařem. Při hromadném výskytu příznaků, úhynech nebo podezření na nákazu se vždy obraťte na veterináře. Léčivé přípravky používejte jen podle jeho pokynů.
Čak má pro vás tipy!
Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.
Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.
BAJONET NAPÁJEČKA BAYO PRO DRŮBEŽ 1,5l
Ruční drůbeží napáječka pro drůbež z kvalitního PP kopolymeru se snadno plní a jednoduše se s ní díky rukojeti manipuluje.
Skladem2 ks
199,-
PETKULT DOG STARTER LAMB/RICE 12kg

PETKULT dog STARTER je pokročilá receptura přírodních krmiv, které potřebují feny a štěňata v růstu a rozvoji v období 1 až 12 měsíců.
Skladem4 ks
1899,-
RUČNÍ DRŮBEŽÍ NAPÁJEČKA 1,5 l
Ruční klobouková plastová napáječka je určena pro chov drůbeže. Obsah drůbeží napáječky je 1,5 l.
Skladem3 ks




info@caskrmeni.cz




