733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Araukana: slepice s modrými vejci – původ, standard, genetika a chov

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Popis standardu vychází ze Vzorníku plemen drůbeže Českého svazu chovatelů a z evropského standardu, genetické údaje z recenzovaných prací o genech modré skořápky, bezocasosti a ušních štětců. Hmotnosti a snáška jsou orientační.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Araukana je slepice, která mě překvapila hned dvakrát. Nejdřív tím, že nemá ocas, a pak tím, že má u uší chomáčky peří jako knírek. A když jsem v hnízdě našel modré vejce, bylo jasné, že tohle plemeno si zaslouží vlastní průvodce. Prošel jsem pro vás standardy, genetiku i zkušenosti chovatelů.

1. Araukana v kostce

2. Původ: od Mapučů po evropské výstavy

Araukana nese jméno podle Araukánců, jak Španělé nazývali indiány kmene Mapuče žijící ve středním a jižním Chile. Tito lidé chovali slepice, které se vyznačovaly zvláštními znaky: některé neměly ocas, jiné měly chomáče peří u uší a mnohé snášely modrá vejce. Evropským chovatelům je představil chilský profesor Salvador Castelló, který o nich referoval na Světovém drůbežnickém kongresu v Haagu v roce 1921.

Castelló popsal dvě skupiny místních slepic. Takzvané colloncas byly bezocasé, bez ušních štětců a snášely modrá vejce. Takzvané quetros měly ocas a výrazné ušní štětce. Dnešní araukana evropského typu spojuje znaky obou skupin: bezocasost, ušní štětce a modrá vejce. Tato kombinace je výsledkem cíleného šlechtění, zejména v Německu, Velké Británii a Spojených státech během 20. století.

Původ jihoamerických slepic je vědecky diskutovaný. Studie publikovaná v roce 2007 v časopise PNAS na základě nálezu kostí na chilském pobřeží naznačovala, že slepice mohly do Jižní Ameriky přivézt Polynésané ještě před Kolumbem. Následující práce, rovněž v PNAS, tento závěr zpochybnily a upozornily na možnou kontaminaci vzorků a na evropský původ mitochondriální DNA dnešních chilských slepic. Otázka tedy zůstává otevřená a pro chovatele znamená hlavně to, že araukana má za sebou neobyčejně zajímavou historii.

3. Araukana ve standardech různých zemí

Araukana je mezinárodně uznávané plemeno, ale jednotlivé země ho definují různě. To způsobuje zmatek, zvlášť když se na internetu potkávají české, německé, anglické a americké popisy.

Pro české chovatele je rozhodující Vzorník plemen drůbeže, který vydává Český svaz chovatelů a podle kterého se araukany posuzují na výstavách. Ten vychází z evropského standardu. Pokud kupujete araukanu ze zahraničí, je dobré vědět, podle kterého standardu byla vyšlechtěna.

4. Vzhled podle standardu

Araukana je středně velká, ušlechtilá slepice s mírně skloněným, zakulaceným tělem. Protože nemá ocas, působí zadní partie těla zaobleně, jako by tělo končilo hladkou křivkou. Hlava je malá s hrachovým hřebenem, výrazné jsou ušní štětce. Oči jsou oranžové až červenohnědé, běháky neopeřené, podle barevného rázu zelenavé, břidlicové nebo žluté.

Přesné požadavky na tvar, barvu a hmotnost najdete ve vzorníku. Posuzovatelé hodnotí hlavně celkový tvar, symetrii a velikost štětců, čistotu barvy a úplnou bezocasost bez náznaku ocasních per.

5. Bezocasost

Bezocasost araukany není jen chybějící peří. Slepici chybí poslední ocasní obratle včetně pygostylu, kosti, na které jsou u ostatních slepic upevněna ocasní pera. Chybí jí také kostrční (mazová) žláza, kterou ostatní slepice používají k mazání peří. Znak je dědičný a řídí ho dominantní gen označovaný Rp (rumpless).

Bezocasost má praktické dopady. Peří kolem kloaky je u bezocasých slepic hustší a může ztěžovat páření, protože kohout nedosáhne tak snadno ke kloace slepice. Chovatelé proto před chovnou sezonou často peří kolem kloaky opatrně zastřihnou. Nižší oplozenost vajec je u bezocasých plemen známým jevem.

Chybějící kostrční žláza neznamená, že slepice zmokne do kůže. Peří má i bez ní určitou odolnost vůči vodě a slepice ve výběhu běžně zvládají déšť. Přesto by měly mít k dispozici suchý přístřešek.

6. Ušní štětce

Ušní štětce jsou nejpozoruhodnějším znakem araukany. Vyrůstají z malého kožního výrůstku poblíž ucha a vytvářejí chomáč peří, který může směřovat dozadu, do stran, nahoru nebo se stáčet. Podle standardu by měly být symetrické. Znak řídí dominantní gen Et (ear tufts).

Tento gen má však vážnou nevýhodu. Americký genetik Ralph Somes a jeho spolupracovníci v 80. letech prokázali, že zárodky, které zdědí gen pro štětce od obou rodičů (homozygoti Et/Et), během inkubace téměř všechny hynou, zpravidla v posledních dnech před vylíhnutím. I zárodky s jednou kopií genu (heterozygoti) mají vyšší úhyn než zárodky bez štětců. Proto u araukan nikdy nelze vytvořit linii, kde by všichni jedinci štětce měli a dědili je stále.

Praktický důsledek je, že z páření dvou araukan se štětci se vylíhne směs kuřat se štětci a bez štětců, a v líhni uhyne vyšší podíl zárodků. Některá kuřata mají štětec jen na jedné straně nebo různě velké štětce. Kuřata bez štětců jsou zdravá a mohou se využít v chovu, pro výstavu ale nejsou vhodná.

Čak radí

Ušní štětce vypadají jako malé knírky a já bych je nejradši očichal. Jenže za tou ozdobou se skrývá složitá genetika. Kdo chce araukany líhnout, měl by počítat s tím, že ne všechna kuřata budou mít štětce a že se jich vylíhne méně. Není to chyba chovatele, tak to prostě je.

7. Hrachový hřeben

Araukana má hrachový hřeben, nízký hřeben složený ze tří řad drobných hrbolků, z nichž prostřední je nejvyšší. Hrachový hřeben řídí dominantní gen P (pea comb). Leží na stejném chromozomu jako gen modré skořápky a velmi blízko něj. Proto se oba znaky dědí většinou spolu a hrachový hřeben je u kříženců s araukanou užitečným vodítkem, že by mohli nést gen modré skořápky.

Nízký hřeben má v našem klimatu výhodu: je méně náchylný k omrzlinám než velký jednoduchý hřeben například u leghornek. To je jeden z důvodů, proč araukany dobře snášejí zimu.

8. Modrá vejce a jejich genetika

Modrá barva vajec araukany vzniká ukládáním pigmentu biliverdinu do celé hmoty skořápky. Na rozdíl od hnědých vajec, kde je pigment hlavně na povrchu, je modré vejce modré i zevnitř. Gen modré skořápky se označuje O (oocyan) a je dominantní.

V roce 2013 vyšly dvě nezávislé vědecké práce. Wang a kolektiv v PLoS Genetics a Wragg a kolektiv v PLoS ONE ukázali, že modrou skořápku způsobuje vložení ptačího endogenního retroviru EAV-HP do oblasti, která řídí gen SLCO1B3. Tento gen kóduje přenašeč organických látek a vložený úsek ho zapíná ve skořápkové žláze, kde se pak biliverdin dostává do skořápky. Práce Wragga a kolektivu se zabývala přímo chilskými slepicemi Mapučů a araukanami.

Odstín vajec araukany se pohybuje od světle modré po modrozelenou. Podle standardu by skořápka měla být modrá nebo modrozelená, bez hnědých tónů. Pokud araukana snáší zelenější vejce, může nést i geny pro hnědou vrstvu na povrchu skořápky. Podrobněji o zelených vejcích píšeme v článku o slepicích greenshell.

9. Barevné rázy

Araukany se chovají v mnoha barevných rázech. Vzorník ČSCH a evropský standard uznávají několik desítek kombinací pro velkou i zakrslou formu, přičemž seznam se v čase rozšiřuje. Mezi nejčastější patří:

• černá se zeleným leskem,
• bílá,
• modrá lemovaná, kde je každé pero modrošedé s tmavým lemem,
• divoce zbarvená (připomínající zbarvení divokého kura),
• zlatohrdlá a stříbrnohrdlá,
• pšeničná a modře pšeničná,
• žíhaná (kropenatá).

Pro domácí chov má barva hlavně estetický význam. Pro výstavu je důležité, aby barva odpovídala popisu ve vzorníku. Konkrétní seznam uznaných barevných rázů a jejich popis najdete ve Vzorníku plemen drůbeže.

U kříženců araukan se může objevit téměř jakékoli zbarvení, protože araukany nesou mnoho skrytých genů pro barvu peří. Proto barva peří kříženců nic neříká o tom, zda budou snášet modrá vejce. Rozhoduje jen to, zda zdědili gen modré skořápky, což se ukáže s prvním vejcem. Čistokrevné araukany by naopak měly barevně odpovídat svému rázu podle vzorníku, a to i v detailech, jako je barva běháků a očí.

10. Zakrslá araukana

Zakrslá araukana je zmenšenou formou velké araukany se stejnými znaky: bezocasostí, ušními štětci, hrachovým hřebenem a modrými vejci. Váží zhruba polovinu až třetinu velké formy, kohout obvykle kolem 0,8 až 1 kg a slepice kolem 0,7 až 0,9 kg. Snáší menší modrá vejce, podle standardu s minimální hmotností kolem 35 g.

Zakrslé araukany jsou oblíbené u chovatelů s malou zahradou. Potřebují méně místa a krmiva, jsou živé a přítulné. Platí pro ně stejné genetické zákonitosti jako pro velkou formu, včetně smrtelnosti genu pro štětce.

11. Snáška a vejce

Araukana není výkonná nosnice, ale snáší spolehlivě. Chovatelská literatura uvádí roční snášku zhruba 150 až 180 vajec, v prvním roce snášky o něco více, v dalších letech méně. Údaje se liší podle linie, výživy a podmínek. Snáška začíná obvykle mezi 5. a 6. měsícem věku, u pozdě vylíhnutých kuřic až na jaře.

Vejce araukany mají stejné složení a chuť jako jiná slepičí vejce. Tvrzení, že mají méně cholesterolu, nebylo nezávislými studiemi potvrzeno. Rozdíly v podílu žloutku, které se v některých pracích objevily, souvisejí s velikostí vejce a plemenem, ne s barvou skořápky.

Modrá vejce v kuchyni

Modrá vejce araukan se v kuchyni používají stejně jako ostatní vejce. Jejich skořápka bývá pevná a bílek i žloutek nejsou zbarvené. Protože jsou o něco menší, při pečení podle receptu se vyplatí vejce vážit a počítat s celkovou hmotností, ne s počtem kusů. Pro velikonoční zdobení jsou modrá vejce přirozeně krásná a nemusí se barvit. Pokud je přece jen barvíte, modrý podklad změní výsledný odstín: například žluté barvivo dá zelenavý tón a červené fialový.

12. Povaha a chování

Araukany jsou živé, ostražité a dobře se pohybují ve výběhu. Rády hrabou a hledají potravu, umějí i dobře létat, takže výběh by měl mít dostatečně vysoké oplocení. Ve srovnání s těžkými klidnými plemeny jsou plašší, při každodenním kontaktu se ale ochočí. Kohouti bývají ochranitelští a v období páření mohou být vůči jiným kohoutům bojovní.

Araukany občas kvočí, sklon je u nich střední. Kvočny jsou zpravidla dobré matky, ale vzhledem k menší velikosti zasednou na méně vajec než těžká plemena.

13. Chov araukan doma

Araukany nepotřebují zvláštní podmínky, stačí jim běžný kurník s výběhem. O kurníku máme samostatný článek, zde shrnujeme specifika plemene.

• Vysoké oplocení výběhu nebo zastřešení, protože araukany dobře létají.
• Suchý přístřešek ve výběhu, protože chybí kostrční žláza a peří nemá tolik mazu.
• Kontrola peří kolem kloaky, kde se u bezocasých slepic snáze usazuje nečistota a paraziti.
• Kontrola štětců, kde se mohou skrývat čmelíci a vši.
• Kvalitní krmná směs pro nosnice a vápník zvlášť; o krmení píšeme v článku Čím krmit slepice.
• Prostor: plemeno je aktivní a v těsném prostoru může být náchylné ke klování peří.

Araukany dobře snášejí české zimy díky malému hřebenu a hustému peří. Nesnášejí ale vlhko a průvan, stejně jako všechny slepice.

Čak radí

Araukany jsou rychlé a umějí přeletět i plot, přes který já bych neskočil. Pokud je máte na zahradě, počítejte s vyšší ohradou nebo sítí. A když vám jedna uteče k sousedům, poznáte ji snadno: je to ta, co nemá ocas.

Krmení araukan

Araukany se krmí stejně jako ostatní nosnice: základem je kompletní krmná směs pro nosnice, vápník zvlášť ve formě gritu nebo drcených skořápek a jen malé množství zrní a zbytků. Protože jsou araukany menší a pohyblivější než hybridy, jejich denní spotřeba bývá nižší, u velké formy orientačně kolem 100 až 120 g krmiva denně podle výběhu a ročního období. Zakrslé araukany sní zhruba polovinu. Ve výběhu si araukany samy najdou hodně hmyzu a zeleně, což je pro ně přirozené a prospěšné. Krmení podrobněji popisujeme v článku Čím krmit slepice.

14. Rozmnožování a líhnutí

Rozmnožování araukan je náročnější než u jiných plemen kvůli kombinaci bezocasosti a genu pro štětce. Chovatelé by měli znát několik zákonitostí.

1. Nižší oplozenost. Husté peří kolem kloaky ztěžuje páření. Před sezonou peří opatrně zastřihněte.
2. Vyšší úhyn v líhni. Pokud oba rodiče mají štětce, část zárodků nevyhnutelně zahyne.
3. Štěpení znaků. Ne všechna kuřata budou mít štětce, některá budou mít štětec jen na jedné straně.
4. Násadová vejce sbírejte čistá, skladujte v chladu a líhněte do zhruba týdne od snesení.
5. Kontrola kuřat. Štětce jsou viditelné už u jednodenních kuřat jako chomáček prachového peří u ucha.

Někteří chovatelé proto páří kohouta se štětci se slepicemi bez štětců nebo naopak. Tím se zabrání vzniku homozygotních zárodků, které by uhynuly. Zhruba polovina kuřat pak bude mít štětce.

15. Odchov kuřat araukan

Kuřata araukan se odchovávají stejně jako kuřata jiných plemen, jen je dobré věnovat pozornost několika drobnostem. První týdny potřebují zdroj tepla, suchou podestýlku, startérovou krmnou směs pro kuřata a čistou vodu v napáječce, do které nemohou spadnout. Teplota pod zdrojem tepla se v prvních dnech udržuje kolem 32 až 35 °C a každý týden se snižuje, až kuřata zhruba v šesti týdnech věku teplo nepotřebují. Nejlepším teploměrem je chování kuřat: když se tisknou pod zdrojem tepla, je jim zima, když se rozprchnou do rohů, je jim horko.

Na co se zaměřit u araukan

• Kontrola štětců: u jednodenních kuřat zaznamenejte, která mají štětce na obou stranách. Později se to hůř posuzuje.
• Kontrola bezocasosti: kuřata s náznakem ocasu nebo ocasních per se pro výstavní chov nehodí.
• Kontrola zobáku a hlavy: u štětců se vzácně vyskytují i vady lebky a ušního kanálku, které se projeví horším růstem.
• Kroužkování: plemenná kuřata se kroužkují podle pravidel chovatelského svazu v určeném věku.
• Odhad pohlaví: u araukan není autosexing, pohlaví se pozná až s růstem hřebínku a peří, obvykle mezi 6. a 10. týdnem.

Čak radí

Kuřátka araukan jsou kouzelná, protože už malinká mají u uší chomáček chmýří. Já jsem se je naučil počítat podle štětců. Jen pozor, abyste kuřatům nedávali krmivo pro nosnice, je v něm moc vápníku a kuřata potřebují něco jiného.

16. Párování pro výstavy

Chov araukan pro výstavy je výzva. Cílem je zvíře s úplnou bezocasostí, symetrickými štětci, správným tvarem těla, čistou barvou a modrými vejci. Protože štětce nelze stabilně fixovat, každá generace se musí vybírat znovu.

Poměry jsou teoretické a ovlivňuje je i neúplná pronikavost genu: některá zvířata s genem mají štětce jen malé nebo žádné. Pro začínající chovatele je dobré spolupracovat s místní organizací Českého svazu chovatelů a s chovateli, kteří mají s plemenem zkušenosti.

Kuřata araukan rostou o něco pomaleji než kuřata hybridů a pohlavně dospívají později. S první snáškou proto počítejte obvykle až kolem pátého až šestého měsíce věku. Kuřice vylíhnuté pozdě v létě často začnou snášet až s prodlužujícím se dnem na jaře.

17. Araukana na výstavě: jak probíhá posuzování

Výstavy drůbeže pořádají místní, okresní i celostátní organizace Českého svazu chovatelů, nejčastěji na podzim a v zimě. Araukany se na nich posuzují podle vzorníku, který popisuje ideální tvar, barvu a znaky plemene. Posuzovatel hodnotí každé zvíře samostatně a uděluje bodové hodnocení podle stanovené stupnice, k němuž připojí slovní popis předností a nedostatků.

Na co se u araukan hledí

• Celkový dojem a tvar těla: zakulacená, kompaktní postava bez ocasu.
• Bezocasost: úplná, bez ocasních per a bez kostrče.
• Ušní štětce: velikost, souměrnost, směr růstu.
• Hlava: hrachový hřeben, barva očí, ušnice.
• Barva a kresba: podle popisu barevného rázu.
• Kondice a péče: čisté peří, zdravé běháky, klid v kleci.

Příprava zvířete

Před výstavou chovatelé zvířata zvykají na výstavní klec, aby nebyla stresovaná a ukázala se v klidném postoji. Několik dní předem zkontrolují peří, odstraní nečistoty, ošetří běháky a zkontrolují přítomnost parazitů. Na výstavu se smějí přivážet jen zdravá zvířata a pořadatelé vyžadují doklady podle veterinárních podmínek, které vydává Státní veterinární správa pro hromadné akce se zvířaty. Při zvýšeném riziku ptačí chřipky mohou být výstavy omezeny nebo zrušeny.

18. Zdraví a péče u araukan

Araukany nemají žádné zvláštní nemoci, které by se týkaly jen jejich plemene, a jsou celkově otužilé. Některé jejich znaky ale vyžadují pravidelnou kontrolu. Péče o zdraví hejna a nejčastější nemoci slepic popisujeme v samostatném článku, zde se omezíme na to, co je u araukan jinak.

Pokud si všimnete, že slepice nesnáší, je zchoulená, má zalepenou kloaku nebo průjem, je dobré se poradit s veterinářem se zkušenostmi s drůbeží.

19. Araukana, ameraukana a kříženci

Ameraukana je americké plemeno, které vzniklo ze slepic s modrými vejci, ale bez problematických znaků araukany. Má ocas, nemá štětce a místo nich má vousy a licousy. Snáší modrá vejce. V Evropě se s ní setkáte méně často a v českém vzorníku není samostatně uznaná ve stejné podobě jako v USA.

Kříženci araukan s jinými plemeny nebo hybridy se v zahraničí prodávají jako Easter Egger. Mohou snášet modrá, zelená nebo i hnědá vejce, podle toho, zda zdědili gen modré skořápky. Kříženci araukany s hnědovaječnými slepicemi snášejí zelená vejce, s tmavě hnědovaječnými olivová. O těchto slepicích píšeme podrobněji v článku o greenshell slepicích.

Kdo s chovem araukan začíná, udělá dobře, když první zvířata koupí od zkušeného chovatele, který mu poradí s párováním a výběrem. Chovatelé araukan se často sdružují v klubech a rádi předávají zkušenosti. Výměna kohoutů mezi chovy navíc pomáhá udržet genetickou pestrost, která je u menších populací plemene důležitá.

Araukany se dají kombinovat i s jinými plemeny v jednom hejnu. Pokud ale chcete udržet čistokrevnost a odchovávat vlastní kuřata, měl by s araukanami ve chovné sezoně být jen kohout araukany, jinak se vylíhnou kříženci.

20. Jak araukanu vybrat a koupit

Čistokrevné araukany se nejlépe kupují od chovatelů organizovaných v Českém svazu chovatelů, na výstavách drůbeže nebo prostřednictvím speciálních klubů plemen. Při koupi sledujte:

• Bezocasost: pravá araukana nemá kostrč ani ocasní pera.
• Štětce: u výstavních zvířat symetrické a dobře vyvinuté.
• Hřeben: hrachový, bez chyb.
• Barva vajec: zeptejte se na barvu vajec matek.
• Zdraví: čisté oči a nozdry, zdravé běháky, aktivní chování.
• Kroužkování: u plemenných zvířat ze svazových chovů bývají kroužky s evidencí.

Pokud vám jde jen o modrá vejce, můžete zvážit i ameraukanu nebo křížence, kteří jsou méně náchylní k problémům s líhnutím. Pro výstavy je však nutná čistokrevná araukana podle vzorníku.

Čak radí

Pokud si araukanu kupujete hlavně kvůli modrým vejcím, nemusí být výstavní. Klidně si vezměte slepici, které štětce trochu trčí do strany. Vejce bude stejně modré a já ji budu mít stejně rád.

Cena čistokrevných araukan je vyšší než u hybridů a liší se podle barevného rázu, kvality a původu. Výstavní zvířata s dobrými štětci bývají nejdražší. Pro domácí chov na modrá vejce postačí i zvířata s drobnými vadami, která se na výstavu nehodí.

21. Mýty a fakta

22. Nejčastější chyby

1. Páření dvou araukan se štětci bez znalosti genetiky a následné zklamání z líhnivosti.
2. Nezastřižení peří kolem kloaky před chovnou sezonou.
3. Nízké oplocení výběhu.
4. Nákup křížence v domnění, že jde o čistokrevnou araukanu.
5. Přehlížení parazitů ve štětcích a kolem kloaky.
6. Očekávání snášky srovnatelné s hybridy.

23. Slovníček pojmů

• Bezocasost (Rp): dědičná absence ocasních obratlů a ocasu.
• Ušní štětce (Et): chomáče peří vyrůstající z výrůstku u ucha.
• Hrachový hřeben (P): nízký hřeben ze tří řad hrbolků.
• Oocyan (O): gen modré skořápky.
• Pygostyl: srostlé koncové obratle, na nichž je upevněn ocas.
• Kostrční žláza: žláza nad ocasem produkující maz na peří.
• Homozygot: jedinec se dvěma stejnými kopiemi genu.
• Letální gen: gen, který v určité kombinaci způsobuje smrt zárodku.
• Vzorník: oficiální popis plemen pro posuzování na výstavách.
• Colloncas a quetros: historické skupiny chilských slepic popsané Castellóem.

24. Časté otázky o araukaně

Shrnutí

Čak radí

Araukana je slepice s příběhem, a když ráno najdete v hnízdě modré vejce, je to malý zázrak. Pro zdravé hejno araukan budete potřebovat kvalitní krmnou směs, vápník a dobré vybavení kurníku, což všechno najdete v nabídce Časkrmení. Já se zatím půjdu podívat, jestli jim ty štětce zase nerostou do všech stran.

Zdroje a právní předpisy

• Český svaz chovatelů, Vzorník plemen drůbeže, araukana a zakrslá araukana
• Entente Européenne d’Aviculture et de Cuniculture, Evropský seznam plemen drůbeže
• Bund Deutscher Rassegeflügelzüchter, Rassegeflügel-Standard für Europa, Araucana
• Poultry Club of Great Britain, British Poultry Standards, Araucana
• American Poultry Association, American Standard of Perfection, Araucana a Ameraucana
• Castelló S., příspěvek o chilských slepicích na Světovém drůbežnickém kongresu v Haagu, 1921
• Somes R. G., Pabilonia M. S., Ear tuftedness: a lethal condition in the Araucana fowl, Journal of Heredity, 1981
• Somes R. G., International Registry of Poultry Genetic Stocks
• Wang Z., Qu L., Yao J. a kol., An EAV-HP insertion in 5′ flanking region of SLCO1B3 causes blue eggshell in the chicken, PLoS Genetics, 2013
• Wragg D., Mwacharo J. M., Alcalde J. A. a kol., Endogenous retrovirus EAV-HP linked to blue egg phenotype in Mapuche fowl, PLoS ONE, 2013
• Bartlett J. R., Jones C. P., Smith E. J., Linkage analysis of endogenous viral element 1, blue eggshell, and pea comb loci in chickens, Journal of Heredity
• Freese N. H., Lam B. A., Staton M. a kol., A novel gain-of-function mutation of the proneural IRX1 and IRX2 genes disrupts axis elongation in the Araucana rumpless chicken, PLoS ONE, 2014
• Noorai R. E., Freese N. H., Wright L. M. a kol., Genome-wide association mapping and identification of candidate genes for the rumpless and ear-tufted traits of the Araucana chicken, PLoS ONE, 2012
• Storey A. A. a kol., Radiocarbon and DNA evidence for a pre-Columbian introduction of Polynesian chickens to Chile, PNAS, 2007
• Gongora J. a kol., Indo-European and Asian origins for Chilean and Pacific chickens revealed by mtDNA, PNAS, 2008
• Crawford R. D., Poultry Breeding and Genetics, Elsevier
• Smyth J. R., Genetics of plumage, skin and eye pigmentation in chickens
• Zhao R., Xu G. Y., Liu Z. Z. a kol., A study on eggshell pigmentation: biliverdin in blue-shelled chickens, Poultry Science, 2006
• Kennedy G. Y., Vevers H. G., A survey of avian eggshell pigments, Comparative Biochemistry and Physiology
• Roberts V., British Poultry Standards a publikace o plemenech drůbeže
• Penn State Extension, materiály o plemenech drůbeže pro malé chovy
• University of Minnesota Extension, Choosing chicken breeds
• Mississippi State University Extension, Egg shell color and quality
• VFU Brno, studijní materiály k chovu drůbeže a genetice
• Česká zemědělská univerzita v Praze, závěrečné práce o plemenech drůbeže
• Mendelova univerzita v Brně, závěrečné práce o genetických zdrojích drůbeže
• Merck Veterinary Manual, kapitoly o vývojových vadách a inkubaci
• Nařízení Komise (ES) č. 589/2008 o obchodních normách pro vejce
• Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon
• Vyhláška č. 136/2004 Sb., o označování zvířat a jejich evidenci
• Státní veterinární správa, informace pro chovatele drůbeže

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu veterinárního lékaře ani posouzení podle Vzorníku plemen drůbeže.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Bílé, hnědé a kropenaté slepice: plemena a co barva (ne)znamená
• Druhy slepic pro začátečníky: jak vybrat podle účelu a prostoru
• Atlas plemen slepic: nosná, masná, kombinovaná, okrasná i česká
• Kde koupit slepice a na co si dát pozor při výběru
• Slepice Dominant: barevné typy, snáška, hmotnost a chov doma
• Plemena slepic: přehled nosných, masných i okrasných plemen
• Nosnice: chov, krmení, snáška a péče o slepice nosnice