733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Assendelftky: vlastnosti plemene, snáška a podmínky chovu

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Plemeno je velmi vzácné a odborných zdrojů je pomálu; čísla (snáška, hmotnosti) pocházejí z chovatelských popisů a plemenných přehledů a mohou se mezi liniemi lišit. Tam, kde údaj nelze spolehlivě ověřit, to v textu uvádíme.

1. Assendelftka v kostce

Než se pustíme do podrobností, tady je rychlý přehled. Údaje o hmotnosti a snášce berte jako orientační, protože u vzácných plemen se linie od chovatele k chovateli liší.

2. Původ a historie plemene

Assendelftka patří mezi staré nizozemské krajové slepice. Jméno nese podle městečka Assendelft, které leží v provincii Severní Holandsko a dnes je součástí obce Zaanstad. Oblast je nízko položená, polderová, s hustou sítí kanálů a travnatých pastvin, a právě takové prostředí formovalo lehké, čilé a nenáročné hospodářské slepice, které se uživily na volném výběhu.

Podle nizozemské odborné literatury patří assendelftky mezi plemena, která vznikla z takzvaných perličkovitě kreslených (v nizozemštině „gepelde“) slepic západoevropského pobřeží. Do stejné skupiny se řadí holandské slepice, frízské slepice a groningenské racky. Společným znakem je jemná kresba peří, kterou čeští chovatelé nazývají proužkování nebo perličkování, a lehká stavba těla.

Dlouho byla tato slepice běžným užitkovým zvířetem na nizozemských dvorech. Když se později prosadily specializované nosné hybridy a lehorny, tradiční krajová plemena ustoupila a řada z nich téměř zmizela. Dnes se assendelftky drží u malého počtu chovatelů a péči o ně převzaly spolky, které se starají o ohrožená domácí zvířata. Mimo Nizozemsko je plemeno nepočetné a v Česku je v podstatě neznámé.

Zakrslá forma je mnohem mladší. Podle dostupných plemenných přehledů ji v 70. letech 20. století vyšlechtil nizozemský chovatel J. L. Meier z Den Helderu. Zlatě proužkovaný ráz byl v roce 1996 přejmenován na žlutě proužkovaný. Z historie se také uvádí, že některé linie mohly být autosexní, tedy že se pohlaví jednodenních kuřat dalo poznat podle zbarvení. Tento údaj pochází z jednoho přehledu a nepodařilo se ho potvrdit v odborné literatuře, proto s ním nepočítejte jako s jistotou.

3. Příbuzná plemena a jak je odlišit

Pokud se v hejnu objeví zvířata s proužkovanou kresbou, snadno je zaměníte s několika podobnými plemeny. Rozdíly jsou přitom v detailech, které se učí posuzovatelé na výstavách.

Nejspolehlivějším znakem pro začátečníka je tvar hřebínku. Assendelftka má střední růžicový hřebínek, frízská slepice jednoduchý. Další odlišení je v jemnosti kresby: u assendelftek je podle popisu proužkování hrubší než u frízských zakrslých.

Pokud chcete kompletní přehled plemen slepic včetně příbuzných perličkovaných, najdete ho v atlasu plemen na Časkrmení. Tady se soustředíme jen na assendelftky.

4. Vzhled a plemenné znaky

Assendelftka je štíhlý, elegantní a lehce vzpřímeně nesený pták. Peří má těsně přilehlé, ocas nesený poměrně vysoko, ale bez přílišného zdvihu, takže nevypadá jako veverčí. Křídla jsou těsně složená k tělu.

• Hřebínek: růžicový, střední velikosti, nízký, dobře přiléhá a odolává mrazu lépe než velký jednoduchý hřebínek.
• Ušní lalůčky: malé, bílé; mírné červené lemování se u některých ptáků toleruje.
• Oči: oranžově červené.
• Běháky: čisté, břidlicově modré, se čtyřmi prsty.
• Hmotnost: podle chovatelských popisů kohout kolem 1,7 kg a slepice kolem 1,4 kg (údaj se v různých popisech mírně liší, proto jde o orientační hodnoty).

Pro chovatele z praxe je důležité, že jde o lehké plemeno. Má menší zásobu tělesného tuku než těžší užitkové slepice, rychle reaguje na změnu krmení a v zimě potřebuje dobrý přístup k energii. Zároveň je ale obratné a živé, takže se hodí na větší volné plochy.

5. Barevné rázy a kresba peří

U plemene se uznávají tři základní barvy proužkované kresby. Slepice mají pravidelně rozloženou kresbu po celém těle, zatímco kohouti bývají často ve větší míře jednobarevní a mají bohatě rozvinuté ocasní peří.

Pokud chcete jen hezké slepice pro radost, nemusíte se výstavními standardy trápit. U plemenných zvířat se ale hodnotí pravidelnost kresby, čistota barvy základu i barva běháků a kohouty i slepice je rozumné posuzovat zvlášť, protože se kresba pohlaví liší.

6. Zakrslá forma

Kromě velké formy existuje i zakrslá assendelftka. Podle dostupných údajů váží kohout přibližně 650 až 700 g a slepice 550 až 600 g. Snáší zhruba stejný počet vajec jako velká forma, ale vejce jsou drobnější, kolem 40 g, krémově bílá.

Zakrslá forma je zajímavá pro chovatele s menší zahradou. Pozor ale na to, že je velmi čilá a plachá, takže potřebuje dostatečně prostorný výběh a dobře zabezpečený plot. O zakrslých slepicích obecně a jejich ustájení se dozvíte víc v článku o kurníku pro hedvábničky a zakrslé slepice.

7. Povaha a chování

Popisy se shodují v tom, že assendelftky jsou velmi aktivní a živé. Celý den hrabou, prohledávají trávník, běhají a rády létají na nízké větve a ploty. Podle jednoho přehledu jsou k lidem spíše přátelské a ukázněné, podle jiného „poněkud plaché“. Pravda bude uprostřed a hodně závisí na tom, jak s nimi od mládí zacházíte.

• Čilost: potřebují se vyběhat; zavřené v malé kleci se začnou nudit a mohou se klovat.
• Plachost: nečekejte, že vám budou sedat na rameno. Ruční ochočení vyžaduje trpělivost.
• Létání: lehké slepice dobře vzlétnou. Výběh bez střechy a s nízkým plotem je problém, proto počítejte s vyšším oplocením nebo zastřešením.
• Vztah k ostatním plemenům: čilá lehká plemena často prohrávají v hierarchii s těžšími, klidnějšími slepicemi. Při společném chovu sledujte, zda se k žrádlu dostanou všechny.

Slepice obecně mají sociální hierarchii, kterou známe jako klovací pořádek. Smysl a pravidla popisuje článek o spojování nových a starých slepic, a tak je tady jen zmiňujeme.

8. Snáška: kolik a jaká vejce

Assendelftka je tradiční nosné plemeno. Podle chovatelských popisů snese kolem 180 vajec ročně, což je dobrý výsledek pro krajové plemeno bez hybridního šlechtění, ale zřetelně méně než moderní hybridní nosnice. Počet vajec závisí na linii, krmení, věku a světle.

Příklad výpočtu pro rodinu

Rodina potřebuje přibližně 8 vajec týdně. Při 180 vejcích za rok od jedné slepice vychází průměrně necelých 3,5 vejce týdně. Ve skutečnosti ale snáška kolísá: v zimě klesá, v době přepeřování se zastaví a po druhém roce mírně slábne. Na 8 vajec týdně proto počítejte se třemi až čtyřmi slepicemi, aby vám i v horším období něco zbylo. Obecné údaje o snášce různých plemen najdete v článku o tom, kolik vajec snese slepice.

Světlo je důležitý faktor: snáška reaguje na délku dne. Jak řešit osvětlení v zimě, popisuje článek o osvětlení v kurníku. Pokud snáška nečekaně klesne, příčiny rozebírá článek o tom, proč slepice nesnáší, takže se zde nebudeme opakovat.

9. Kvokavost a odchov kuřat

Slepice tohoto plemene podle dostupných popisů kvokají jen výjimečně a jako matky nejsou spolehlivé. Nelze se tedy spoléhat na to, že vám samy vysedí kuřata. To je pro nosné plemeno vcelku typické: šlechtění na snášku často potlačilo pud sedět na vejcích.

Chcete-li kuřata, máte tři možnosti:

1. Líheň: nejjistější způsob pro vzácné plemeno. Základy popisují články o líhni na kuřata a o násadových vejcích.
2. Jiná kvočna: podstrčit násadová vejce kvočně z jiného, kvokavého plemene. Postup najdete v článku o kvočně.
3. Umělá kvočna: pro odchov vylíhnutých kuřat; viz článek o umělé kvočně a o krmení kuřat podle věku.

Koupí násadových vajec nebo jednodenních kuřat od ověřeného chovatele ušetříte nejvíc práce. Údaje o líhnivosti u této vzácné slepice nepublikuje žádný ověřený zdroj, takže je neuvádíme. Obecně platí, že líhnivost závisí na kvalitě násadových vejce, nikoli na plemeni.

10. Odolnost, zima a horko

Popisy plemene uvádějí dobrou odolnost vůči chladu i horku a obecně dobré zdraví. Růžicový hřebínek je malý a nízký, proto je méně náchylný k omrzlinám než velký jednoduchý hřebínek. Přesto nezapomínejte, že lehké plemeno má menší tělesné rezervy.

• Zima: kurník musí být suchý a bez průvanu, vlhkost je horší než samotný mráz. Zimní opatření rozebírá článek o slepicích v zimě a o zateplení kurníku.
• Horko: zajistěte stín, čerstvou vodu a větrání. Lehké čilé slepice se v horku zbytečně nehýbou, ale potřebují přístup ke stínu a chladné vodě.
• Déšť a bláto: peří je těsné, ale vlhký výběh vede k problémům s nohama. Podestýlku a drenáž řešte předem.

Na vlhkých místech, ke kterým původní polderová krajina patří, se plemeno vyvinulo. To ale neznamená, že snese trvale mokrý kurník. Odolnost vůči vlhku z prostředí je jedna věc, zdraví ptáků v zablácené ohradě druhá.

11. Ustájení a výběh

Jelikož jde o lehké a aktivní slepice, nejvíc ocení prostor. Základní pravidla ustájení neopakujeme, jsou v článcích o kurníku pro slepice, o výběhu a o bidlech. Zde jen to, co se týká assendelftek.

Ochrana proti kuně, lišce a dravcům je rozebrána v samostatném článku. Pokud nechcete chodit večer zavírat dvířka ručně, pomůže automatický otvírač dvířek.

12. Krmení lehkého plemene

Assendelftka je nenáročná, ale to neznamená, že stačí jakékoli krmivo. Základem je kompletní krmná směs pro nosnice, doplněná o zrniny, zeleninu a přístup k písku (grit) a zdroji vápníku pro tvorbu skořápek. Podrobné rozbory jsou v článcích o krmení slepic, o krmné směsi a obilí a o vitamínech a doplňcích.

• Aktivní plemeno: pohyb spotřebovává energii. V zimě sledujte kondici ptáků a nesnižujte dávky.
• Dostupnost krmení: aby plaché slepice nezůstávaly bez, dávejte více krmítek na různá místa.
• Čerstvá voda: pořád; hodí se kvalitní napáječka.
• Pamlsky: zeleninu, trávu a kuchyňské zbytky nabízejte s mírou, přehled je v článcích o zelenině a ovoci i o kuchyňských zbytcích.

Kolik krmiva spotřebuje hejno

Přesné dávky pro jednotlivé plemeno nelze obecně uvést. Orientačně lehčí slepice sní méně než těžká plemena; konkrétní hodnoty a výpočty najdete v článku o tom, kolik krmiva sní slepice. Sledujte váhu zvířat: pokud slepice hubnou a snáška klesá, krmivo přidejte, pokud tloustnou, ubírejte pamlsky.

13. Zdraví a prevence

Popisy označují plemeno za zdravé a bez zvláštních chorob. To ale neznamená, že se vás zdravotní problémy nikdy nedotknou. Platí obvyklé zásady péče o drůbež:

1. Pravidelně kontrolujte peří, kůži, nohy a hřebínek.
2. Zvládněte parazity: všenky, roztoče a vnitřní parazity, viz články o všenkách, svrabu nohou a odčervení.
3. Dodržujte hygienu kurníku a dezinfekci (viz příslušný článek).
4. Při jakémkoli podezření na nemoc kontaktujte veterináře. Léky a dávkování vždy určuje veterinář.
5. Nové slepice izolujte před zařazením do hejna.

Přehled častých onemocnění je v článku o nemocech slepic, takže jej tu neopakujeme. U vzácných plemen je navíc dobré mít dostatek jedinců, aby se předešlo příbuzenské plemenitbě.

14. Kohout a skladba hejna

Pokud chcete chovat plemeno čistokrevně a množit ho, potřebujete kohouta. Obecné zásady popisují články o kohoutu v hejnu a o chovu slepic bez kohouta. Pro assendelftky platí:

• Na hejno obvykle stačí jeden kohout, počet slepic na kohouta se liší podle plemene; u lehkých plemen se obvykle volí menší počet než u těžkých.
• Kohouti mohou být aktivní a hlasití, na sousedské vztahy pamatujte.
• Kresba kohoutů se liší od slepic, takže mladé kohouty nevybírejte jen podle barvy.
• Pro udržení plemene se doporučuje více nepříbuzných linií, aby se vyhnulo příbuzenskému křížení.

Chcete-li jen snášku, kohout není nutný. Vejce jsou pak neoplozená, viz článek o oplodněných vejcích.

15. Pro koho je a pro koho není

Pokud hledáte plemena na maso, najdete je v článku o plemenech slepic na maso. Pro děti a mazlivé povahy jsou vhodnější klidnější plemena, jak popisuje článek o chovu slepic s dětmi.

16. Jak plemeno sehnat a na co si dát pozor

Assendelftky jsou v Česku velmi vzácné. Reálně je potřeba počítat s tím, že budete hledat v zahraničí, nejspíš u nizozemských a německých chovatelských spolků. Při dovozu živé drůbeže nebo násadových vajec platí veterinární předpisy; před objednávkou se informujte na Státní veterinární správě, jaké doklady a opatření jsou potřeba. Přesné podmínky se mění, takže je uvádět nebudeme.

• Vyžádejte si informace o původu a zdraví chovu.
• Pozor na zaměnění s hamburkami nebo kříženci vydávanými za plemeno.
• Počítejte s tím, že nabídka je omezená a ceny jsou nejisté.
• Obecný postup nákupu slepic popisuje článek o tom, kde koupit slepice.

Před nákupem také zkontrolujte, zda máte splněné povinnosti ohledně registrace chovu (viz článek o registraci chovu slepic) a jak věc upravuje kurník a zákon.

17. Chovatelský rok s assendelftkami

Přehled ročního cyklu pomáhá naplánovat práci. Časování se v jednotlivých letech i regionech posouvá, proto jde o orientační kalendář, ne o pevná pravidla.

Přepeřování je přirozený proces, při kterém slepice vymění peří a snáška se dočasně zastaví. Podrobnosti rozebírá článek o ztrátě peří. U čilého a lehkého plemene se obvykle pozná podle toho, že hejno přestane snášet, ale zůstane pohyblivé.

18. Praktický plán: jak si založit malé hejno

Představme si zahradu s dostatečně velkým pozemkem a zájem o rodinné hejno pěti slepic. Takto můžete postupovat krok za krokem.

1. Zjistěte pravidla. Ověřte si, zda chov na pozemku nevylučuje obecní vyhláška nebo stavební předpisy, a zda máte registrační povinnost (viz články o registraci chovu a o kurníku a zákonu).
2. Připravte kurník a výběh. Suchý kurník, bidla, snáškové hnízdo, vysoké oplocení nebo zastřešení, ochrana před kunou a liškou.
3. Zajistěte vybavení. Krmítko, napáječka, krmná směs, grit, podestýlka a nádoba na krmivo odolná proti hlodavcům.
4. Sežeňte zvířata. U vzácného plemene počítejte s delší čekací dobou. Zvažte začít násadovými vejci nebo kuřaty.
5. Zavedení do hejna. Nová zvířata izolujte a postupně seznamte s ostatními.
6. Sledujte kondici. Týdenní prohlídka peří, nohou, hřebínku a chování.

19. Proč má smysl chovat vzácná plemena

Krajová plemena jsou součástí kulturního dědictví a zároveň biologickým bohatstvím. Nesou dědičné vlastnosti, jako jsou odolnost, schopnost využít pastvu nebo přizpůsobení místním podmínkám, které moderní hybridní nosnice většinou ztratily. Nizozemské a další evropské spolky proto vzácná zvířata evidují a chovatelé je mezi sebou předávají.

Chovatelé, kteří se rozhodnou plemeno udržovat, mají několik povinností vůči plemeni samotnému:

• Neparit blízce příbuzná zvířata a vyměňovat chovné kohouty s jinými chovateli.
• Vést si jednoduchou evidenci: kdo je rodič, kdy se kuřata vylíhla, jaká je kresba.
• Vybírat do dalšího chovu zdravá, plodná zvířata a nikoli jen ta s nejhezčím peřím.
• Sdílet zkušenosti s ostatními chovateli.

Pokud nechcete plemeno rozmnožovat, nevadí. I jedno malé hejno pomáhá udržovat zájem a poptávku po zvířatech, a tím i ochotu chovatelů ve světě plemeno nevzdat.

20. Srovnání s běžnými plemeny pro zahradu

Abyste si udělali představu, jak assendelftka vychází vedle jiných slepic, srovnejte základní parametry. Čísla u ostatních plemen jsou obecná a podrobněji je najdete v atlasu plemen.

Jednoduché pravidlo: chcete-li co nejvíc vajec a minimum starostí, vyberte hybridní nosnici. Chcete-li kus živé historie a nevadí vám méně vajec, může být assendelftka pěknou volbou. Rozdíly mezi hybridy a plemeny vysvětluje článek o nosnicích.

21. Bezpečnost hejna a hygiena

Lehká a aktivní plemena jsou snadněji ohrožena predátory, ale také nákazami zavlečenými divokým ptactvem. Základní opatření jsou stejná jako u všech drůbeží chovů:

• Krmivo a vodu chraňte před divokými ptáky a hlodavci, viz články o potkanech a myších.
• Při pohybu mezi různými hejny používejte čistou obuv a nářadí.
• Zvířata nekupujte z neznámých zdrojů.
• Mrtvá zvířata a podestýlku likvidujte podle platných pravidel, viz článek o úhynu slepice a o popelišti.
• Při vyhlášeném mimořádném veterinárním opatření, například zákazu volného výběhu, se řiďte pokyny úřadů.

22. Kuřata assendelftek: na co se připravit

Pokud se rozhodnete pro líheň nebo podstrčená vejce, čeká vás odchov. Obecný postup popisuje článek o líhnutí den po dni a o krmení kuřat podle věku. U lehkého a čilého plemene doplňte několik zkušeností z praxe.

• Teplo. Lehká kuřata se rychleji vychladí. Zdroj tepla nastavte tak, aby se mohla stáhnout do tepla i odejít do chladnějšího kouta.
• Prostor. Čilá kuřata rychle rostou do pohybu. Dostatečně velký box a brzy i kontakt s travou jim prospívají.
• Zakrývání. Plachá mláďata se při hluku a náhlém pohybu splaší. Klid v místnosti je důležitější, než by se zdálo.
• Rozlišení pohlaví. U většiny plemen se kohoutci poznají až po několika týdnech podle hřebínku, hlasu a chování. Nespoléhejte na to, že půjde poznat hned po vylíhnutí, i když některé historické linie údajně autosexní byly.
• Postupné vyvedení ven. Až bude venku vhodné počasí a kuřata dobře opeřená, vyvádějte je postupně a vždy v ohradě chráněné před dravci.

Mladé slepice zpravidla začínají snášet kolem pátého měsíce; první vejce bývají drobná a nepravidelná, což je zcela normální. Zkušenosti s dozráváním kuřic shrnuje článek o kuřicích před snáškou.

23. Výstavy a posuzování

Vzácná plemena se v mnoha zemích prezentují na chovatelských výstavách, kde posuzovatelé hodnotí zvířata podle plemenného standardu. Pro majitele je to příležitost potkat další chovatele, porovnat zvířata a získat nové krevní linie. Hodnotí se zpravidla tyto skupiny znaků:

Pro účast na výstavě platí veterinární pravidla pro přepravu a shromažďování drůbeže, která vyhlašují úřady. Aktuální podmínky si ověřte u pořadatele nebo na Státní veterinární správě. Přepravu zvířat obecně rozebírá článek o přepravě drůbeže.

24. Co s menšími krémově bílými vejci

Vejce assendelftek jsou menší než obvyklá obchodní a mají krémově bílou skořápku. Pro kuchyni to znamená jen jiné počítání. Barva skořápky nic nevypovídá o kvalitě, ta závisí hlavně na krmení a čerstvosti. Jak vejce skladovat, jak poznat čerstvost a jak je správně uvařit, popisují články o skladování vajec, testu čerstvosti a vaření vajec.

• Počítání do receptu. Receptury obvykle počítají s vejci střední velikosti. Při menších vejcích přidejte jedno navíc, nebo vejce zvažte.
• Vaření natvrdo. Menší vejce potřebují o něco kratší dobu; sledujte ji podle velikosti.
• Hygiena. Vejce odebírejte denně, skladujte čistá a nemyjte je předem, pokud je nehodláte hned použít (viz článek o mytí vajec).
• Salmonela. Syrová vejce vždy konzumujte s rozumem; souvislosti shrnuje článek o syrových vejcích a salmonele.

25. Co o plemeni víme a co ne

Poctivé shrnutí patří do každého článku o vzácném plemeni. O assendelftkách je dostupných málo nezávislých odborných údajů a řada popisů se opírá o stejné zdroje. Rozdělme informace do tří skupin.

Pokud se chystáte plemeno chovat, ověřte si čísla u konkrétního chovatele, od něhož zvířata kupujete. Jeho vlastní zkušenost s jeho linií bude cennější než jakýkoli obecný popis.

Jak si výsledky chovu zaznamenávat

Jednoduchý sešit nebo tabulka vám za rok řeknou víc než dojem. Zapisujte datum prvního vejce, počet vajec za týden, změny hmotnosti, přepeřování, léčbu a úhyny. Z poznámek poznáte, zda hejno drží snášku, kdy ji ztrácí a co s tím souvisí, například změna krmiva, nové zvíře nebo zima. U vzácného plemene mají takové zápisy ještě další hodnotu: ostatním chovatelům i vám pomohou ověřit, jak se konkrétní linie chová, a doplní chybějící údaje, které dnes v odborné literatuře nenajdete. Jednou za rok si zápisy projděte a rozhodněte, které slepice a kohouty ponecháte pro další chov.

Dobrou praxí je také fotografovat zvířata ve stejném věku a za stejného světla. Kresba peří se mění s přepeřováním a fotky pomáhají sledovat, jak se zvířata vyvíjejí, a porovnat je s popisem plemene.

26. Nejčastější chyby a mýty

Nejčastější chyby

1. Malý výběh. Čilé lehké plemeno v těsné ohradě trpí nudou a klováním.
2. Nízký plot. Slepice přeletí a skončí u souseda nebo na silnici.
3. Spoléhání na kvokání. Plemeno kvokavé není, bez líhně se množení nepovede.
4. Vlhký kurník. I otužilé plemeno potřebuje suché a bezprůvanové prostředí.
5. Záměna s jiným plemenem. Kříženec se podobnou kresbou může být vydáván za vzácné plemeno.
6. Příliš malý počet jedinců. U vzácného plemene hrozí příbuzenská plemenitba.
7. Podcenění ochrany před predátory. Lehké slepice jsou snadná kořist.

Mýty a fakta

27. Slovníček pojmů

28. Časté otázky o assendelftkách

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Wageningen University and Research, odborná studie o holandských krajových plemenech drůbeže (edepot.wur.nl)
• Plemenné přehledy a popisy plemene Assendelfter (chovatelské přehledy plemen, 2024 až 2026)
• Oklahoma State University, Breeds of Livestock: Friesian chickens
• Hamburg chicken a Assendelft, přehledová hesla Wikipedie (pouze doplňkově)
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře ani zkušeného chovatele. O plemeni existuje málo odborných zdrojů, proto jsou některé údaje orientační.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet