733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Atlas slepičího trusu: jak vypadá zdravý trus a co znamenají změny

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z veterinárních příruček, materiálů univerzit a státních laboratoří a z recenzovaných studií. Barva trusu sama o sobě není diagnóza a vyšetření veterinářem nenahradí.

1. Slepičí trus v kostce

2. Jak trus vzniká a proč má bílou čepičku

Pochopit slepičí trus je snazší, když víte, co všechno se v něm potkává. Savci mají dvě oddělené cesty: střevo končí konečníkem a moč odchází močovou trubicí. Pták má jen jeden společný vývod, kloaku. Do ní ústí konečník, močovody z ledvin i pohlavní cesty. Ze stejného otvoru tak vychází trus, moč i vejce.

Ptačí ledviny nevylučují dusík jako močovinu rozpuštěnou ve vodě, ale hlavně jako kyselinu močovou. Ta je téměř nerozpustná a vylučuje se jako bílá až krémová kašovitá hmota. Té se říká uráty. Proto má normální slepičí trus dvě složky: hnědou z trávicí trubice a bílou z ledvin. Kolem nich bývá i trocha čiré tekutiny, tedy vodnaté moči.

Tahle stavba má pro chovatele praktický význam. Při každé změně si zvlášť položte dvě otázky. Co se stalo s hnědou, střevní částí? A co se stalo s bílou, ledvinovou částí? Vodnatý trus se spoustou čiré tekutiny ukazuje spíš na to, že pták hodně pije nebo se mu zhoršila funkce ledvin. Řídká hnědá kaše zase ukazuje spíš na problém ve střevě. Kdo tyhle dvě složky rozliší, má za sebou polovinu diagnostiky.

Druhá zvláštnost slepice jsou dvě slepá střeva (céka). Jsou to dlouhé výběžky na přechodu tenkého a tlustého střeva. Žije v nich bohatá směs mikrobů, která dál zpracovává zbytky potravy. Jejich obsah se nevyprazdňuje průběžně, ale jen několikrát denně. Odtud pochází druhý, úplně jiný typ normálního trusu, o kterém je kapitola 4.

3. Jak vypadá normální trus

Podle přehledu Kalifornské univerzity (UC Davis, UCANR) má normální střevní trus barvu od světle po tmavě hnědou. Někdy bývá karamelový nebo světle hnědý. Tvarem to bývá váleček nebo hrudka, která drží pohromadě a nerozteče se. Na jednom konci nebo navrchu sedí bílý až krémový povlak z urátů.

Důležité je, že „normál“ není jeden přesný obrázek. Slepice na zelené pastvě mívá trus tmavší a do zelena. Slepice krmená hlavně směsí bývá světlejší a pravidelnější. Trus z noci, který se nahromadí pod hřadem, bývá větší a vlhčí než trus vyloučený přes den. Pro vaše hejno je proto „normál“ to, co u něj vidíte, když jsou všichni zdraví. Proto se vyplatí ten obraz znát dřív, než se něco pokazí.

4. Trus ze slepých střev: zapáchající, ale zdravý

Začínající chovatelé se nejčastěji leknou trusu ze slepých střev. Je mazlavý až pastovitý, lesklý, hořčicově hnědý až tmavě čokoládový a zapáchá výrazně víc než běžný trus. Někdy na povrchu nese bílé krystalky urátů. Podle přehledu UCANR ho slepice vylučuje dvakrát až třikrát denně, tedy přibližně jako každý osmý až desátý trus.

Že je takový trus normální, poznáte podle tří věcí. Objevuje se jen občas mezi běžnými pevnými trusy. Slepice se chová normálně, žere a snáší. A v trusu není krev ani jasná pěna. Pokud by naopak mazlavý zapáchající trus tvořil většinu, nebo by v něm byla krev či sirně žlutá barva, už nejde o normální vyprázdnění slepých střev. To pak patří do kapitol 10 a 11.

Slepá střeva jsou zároveň místem, kde škodí některé významné choroboplodné zárodky. Kokcidie Eimeria tenella napadá podle Veterinární příručky MSD výhradně slepá střeva a způsobuje v nich krvácení. Prvok Histomonas meleagridis, původce černé hlavy, se šíří ve vajíčkách hlístice slepých střev Heterakis gallinarum. Proto se změna barvy a obsahu cékálního trusu vyplatí sledovat zvlášť pozorně.

5. Co mění vzhled trusu u zdravé slepice

Dřív než začnete hledat nemoc, projděte obyčejné příčiny. Vzhled trusu ovlivňuje celá řada vlivů, které s nemocí nesouvisejí.

Voda a teplota

Podle Veterinární příručky MSD vypije drůbež za běžných teplot zhruba dvakrát víc vody, než sežere krmiva (podle hmotnosti). Spotřeba vody ale stoupá s teplotou okolí a mění se i s vlhkostí vzduchu, obsahem soli a bílkovin v krmivu a s užitkovostí. Víc vypité vody znamená víc vody v trusu. Řidší trus v letním horku proto bývá fyziologický. Platí to ovšem jen tehdy, když slepice nemá jiné příznaky.

Opačný extrém je nebezpečnější. Stejná příručka uvádí, že bez vody déle než 12 hodin trpí růst mladých ptáků i snáška nosnic. Při nedostatku vody déle než 36 hodin výrazně stoupá úmrtnost mladých i dospělých ptáků. Dehydratace je navíc jednou z příčin ukládání urátů ve vnitřních orgánech (viscerální dny). Zamrzlá napáječka v zimě nebo převržená nádoba v létě se tak může na trusu projevit dřív, než si jí všimnete.

Sůl a minerální látky

Nadbytek sodíku v krmivu podle příručky MSD zvyšuje příjem vody a vede k mokré podestýlce. Sodík do těla přichází i s pitnou vodou. Pokud má místní voda vysoký obsah sodíku, má se jeho podíl v krmné dávce snížit. Doporučený obsah soli (NaCl) v krmné dávce je kolem 0,5 %. Více než 2 % se obvykle považuje za nebezpečné. Ptáci mladší 21 dní jsou na nadbytek sodíku citlivější, protože jejich ledviny ho ještě nedokážou dobře vyloučit.

Zajímavý pohled nabízí starší studie Penn State a Wisconsinské univerzity (Patterson a kol., Poultry Science, 1989). Krmná dávka s 0,75 % NaCl v ní průkazně zvýšila vlhkost trusu nosnic ve srovnání s dávkami s nižším obsahem soli. U krmiva s vysokým podílem pšeničných otrub ale vyšla jiná věc. Mokrá podestýlka nevznikala kvůli vlhčímu trusu. Slepice ho prostě vyloučily asi 2,6× víc. Mokrá podestýlka tedy nemusí znamenat průjem, může jít jen o větší množství trusu.

Krmivo a změny krmení

Barvu trusu mění i krmivo. Hodně zelené píce trus ztmaví a přidá mu zelenavý nádech. Náhlá změna krmiva, větší dávka zeleniny nebo ovoce a hrubě mleté obilí mohou trus na pár dní změnit. Přehled UCANR mezi příčinami vodnatého trusu uvádí i dietní vlivy (sůl, nadbytek hořčíku, některé neškrobové polysacharidy obilí) a stres, například vakcinaci, teplotní výkyvy nebo náhlou změnu krmiva. Mezi příčinami hrubého trusu s nestráveným krmivem uvádí kromě nemocí i velikost částic obilí a nekvalitní krmivo. Podrobně se krmení věnuje článek Čím krmit slepice.

Stres a denní doba

Stres po převozu, po zásahu predátora nebo při začlenění nových slepic může krátkodobě vyvolat řidší trus. UCANR také zmiňuje, že trus vyloučený těsně po setmění může mít víc hlenu. Proto je dobré posuzovat trus z více dnů a z různých částí dne, ne jen jednu hrudku.

6. Atlas barev a konzistence v jedné tabulce

Tabulka shrnuje nejčastější typy změn podle přehledu UCANR a Veterinární příručky MSD. Jde o vodítko, ne o diagnózu. Stejný vzhled může mít víc příčin a jedna nemoc se může projevit různě.

7. Vodnatý a řídký trus

Vodnatý trus je nejčastější změna, kterou chovatel vidí. Zároveň je to změna nejméně specifická. Rozlišujte dvě situace. V první je hnědá část normální, jen je kolem ní hodně čiré tekutiny. Jde o polyurii, tedy nadměrné vylučování moči. Ve druhé je řídká samotná hnědá část. To je průjem v pravém slova smyslu.

Polyurie: hodně čiré tekutiny

Nejčastější příčinou je prostě to, že slepice víc pije, třeba v horku nebo po slaném krmení. Podle příručky MSD se ale polyurie objevuje i při onemocnění ledvin. Nefropatogenní kmeny viru infekční bronchitidy vyvolávají nejdřív dýchací potíže. Potom jsou ptáci zchvácení, načepýření, mají velkou žízeň a mokrý trus. Ledviny jsou zvětšené a bledé a v kanálcích se hromadí uráty. Většina ohnisek má úmrtnost kolem 5 %, při zánětu ledvin nebo druhotné bakteriální infekci ale až 60 %.

Podobný obraz mohou vyvolat i plísňové jedy v krmivu. Mykotoxin oosporein podle MSD způsobuje dnu. Ptáci víc pijí a trus je tekutý a beztvarý. Na nadbytek sodíku a jeho projevy (vodnatý trus, mokrá podestýlka) upozorňuje příručka v kapitole o otravách. Jako příčinu vodnatého průjmu jmenuje i předávkování modrou skalicí (síranem měďnatým), který se někdy používá do vody nebo na podestýlku.

U těžkých nosnic na začátku snášky popisuje MSD takzvaný diuretický syndrom. Slepice vylučují nadměrné množství sodných a draselných urátů, mají potřísněnou kloaku a peří pod ní. Problém zhoršuje horko a vlhko, a proto přibývá na jaře a v létě. Prevencí je vyvážená krmná dávka a hlídání teploty v kurníku.

Průjem: řídká hnědá část

Když je řídká samotná střevní složka, je možných příčin víc. Přehled UCANR jmenuje poruchy vstřebávání, virové a bakteriální infekce, dietní vlivy a stres. Příručka MSD uvádí průjem jako hlavní projev kokcidiózy u kuřat a krůt. U paratyfových salmonelóz popisuje u mladých ptáků průjem, slabost a dehydrataci a u nosnic se Salmonella Enteritidis průjem, nižší příjem krmiva a pokles snášky. U nedostatku vitamínu B2 (riboflavinu) se průjem u kuřat objevuje mezi prvním a druhým týdnem. Průjem patří i k časným příznakům nedostatku niacinu. Obecně se průjmu u slepic věnuje samostatný článek Průjem u slepic. Tady se proto soustředíme hlavně na to, jak změny trusu číst.

8. Bílý trus a nadbytek urátů

Když trus tvoří téměř jen bílé nebo krémové uráty a hnědá složka chybí nebo je jí málo, ukazuje to na dvě věci. Buď pták skoro nic nežere, takže ze střeva nemá co vyloučit. Nebo jeho ledviny vylučují nadbytek kyseliny močové. Přehled UCANR uvádí u bílého trusu široký seznam příčin. Patří do něj onemocnění ledvin, infekce, plesnivé krmivo, nadměrné užívání některých léčiv, těžké kovy (olovo), nadbytek vápníku nebo vitamínu D, nedostatek vitamínu A, vysoký obsah bílkovin u slepic starších 60 týdnů, stres, červi a kokcidióza.

Ledviny a dna

Příručka MSD popisuje, že viscerální forma dny vzniká při náhlém selhání ledvin. K rizikovým faktorům patří virus infekční bronchitidy, virus ptačí nefritidy, kryptosporidióza, dehydratace a nedostatek vitamínu A. Patří k nim také krmivo s více než 3 % vápníku zkrmované ptákům, kteří nesnášejí. To je praktické varování pro drobnochovy. Kuřice, kohouti a slepice v pelichání nebo ve snáškové pauze nemají dlouhodobě dostávat směs pro nosnice s vysokým obsahem vápníku. U starších nosnic se podle MSD často vyskytuje urolitiáza, tedy kamínky z urátů v močovodech. Kloubní forma dny souvisí s dlouhodobě zvýšenou kyselinou močovou v krvi a s nadbytkem bílkovin v krmivu.

Nedostatek vitamínu A podle MSD nebrání tvorbě kyseliny močové, ale jejímu vylučování ledvinami. Ledviny jsou pak bledé, kanálky naplněné uráty a kyselina močová v krvi může stoupnout zhruba z 5 až na 40 mg/100 ml. Dospělí ptáci mohou mít příznaky po 2 až 5 měsících na krmivu s nedostatkem vitamínu, kuřata už po 7 dnech.

Bílý průjem u kuřat

U mladých kuřat je bílý, kašovitý trus přilepený kolem kloaky klasickým příznakem pulorózy. Té se dříve říkalo bacilární bílý průjem. Původcem je Salmonella Pullorum. Podle MSD onemocní nejčastěji ptáci do 4 týdnů věku a úmrtnost mladých kuřat a krůťat může dosáhnout téměř 100 % během prvních 2 až 3 týdnů. Přenáší se hlavně vajícem z nakažené matky. Přeživší se mohou stát nosiči. Podobný obraz, bílý trus nalepený kolem kloaky, popisuje MSD u mladých ptáků i u tyfu drůbeže (Salmonella Gallinarum). Obě nákazy patří do rukou veterináře a obě souvisejí s původem chovných zvířat a násadových vajec.

9. Zelený trus

Zelený trus vzbuzuje u chovatelů obavy, protože se o něm často píše v souvislosti s ptačí chřipkou. Je dobré vědět, že nejčastější vysvětlení je mnohem obyčejnější. Podle přehledu UCANR bývá u zeleného trusu jen velmi málo střevní hmoty, zahuštěné uráty a málo hlenu. Typicky ho vylučuje pták, který nežere. Bez potravy se ze střeva vylučuje hlavně žluč, a ta trus barví do zelena. Zelený trus je tedy často spíš příznakem nechutenství než samostatnou nemocí. Pak je potřeba zjistit, proč slepice nežere.

Mezi vážné příčiny řadí UCANR celkové (systémové) nákazy, jako je kolibacilóza, newcastleská choroba a ptačí chřipka, dále onemocnění jater a žlučových cest (mykotoxiny, ztučnění jater, těžké kovy). Veterinární příručka MSD uvádí, že ptáci s viscerotropní formou newcastleské choroby, kteří neuhynou během několika dnů, mohou mít vodnatý nazelenalý průjem. U těžce postižených ptáků s vysoce patogenní ptačí chřipkou je podle MSD nazelenalý průjem častý. U nevakcinovaných ptáků může úmrtnost dosáhnout až 100 % během několika dnů. U otravy olovem, například po sezobání šupinek staré olovnaté barvy, se podle MSD zelený trus objevuje běžně do 36 hodin.

Průjem při vleklém průběhu uvádí MSD i u cholery drůbeže (Pasteurella multocida). Jejím obvyklým prvním projevem je ale nález více uhynulých ptáků bez předchozích příznaků. U náhlých úhynů nosnic doporučuje příručka laboratorně odlišit choleru a salmonelózu od zánětu pobřišnice ze žloutku, který je u nosnic častou neinfekční příčinou úhynu.

Zelenavý odstín může mít i trus slepice, která spásla hodně trávy nebo dostala hodně zeleniny. Rozdíl je v tom, že takový trus má normální objem a tvar a slepice je čilá a žere.

10. Krvavý, červený a oranžový trus

Krev v trusu je změna, kterou je potřeba brát vážně, hlavně u kuřat a kuřic. Přehled UCANR uvádí, že krvavý nebo červený, lepkavý či řídký trus může souviset s nekrotickou enteritidou, salmonelami, kokcidiemi, škrkavkami, histomonózou, nerovnováhou střevních mikrobů, mykotoxiny, toxickým poškozením (žluklé tuky, biogenní aminy) i s dlouhým vysazením krmiva. Výrazně červený trus spojuje s kokcidiózou slepých střev, kterou vyvolávají Eimeria tenella nebo E. brunetti.

Kokcidie: každý druh jiné místo ve střevě

Veterinární příručka MSD dobře vysvětluje, proč kokcidióza nevypadá vždy stejně. Jednotlivé druhy kokcidií napadají u kura různé úseky střeva:

Prakticky z toho plyne, že kokcidióza nemusí vždy znamenat jasně krvavý trus. Při postižení horních úseků tenkého střeva vidí chovatel spíš řídký, hlenovitý nebo oranžový trus, horší přírůstky a načepýřené ptáky. Podle MSD trvá průběh nemoci 4 až 7 dní a přeživší ptáci se po těžké infekci zotavují 10 až 14 dní. Starší ptáci bývají odolnější než mladí. Oocysty (vajíčkům podobná stádia kokcidií) se v prostředí při teplotě 21 až 32 °C, vlhku a přístupu vzduchu stanou infekčními za 1 až 2 dny. Proto se kokcidióze daří ve vlhké podestýlce kolem napáječek. Podrobnosti o léčbě a prevenci najdete v samostatném článku o kokcidióze.

Nekrotická enteritida a další příčiny

Nekrotickou enteritidu vyvolávají toxiny bakterie Clostridium perfringens. Podle MSD postihuje hlavně brojlery ve věku 2 až 5 týdnů, ale i kuřice. V ohnisku přetrvává 5 až 14 dní a úmrtnost se pohybuje od 2 do 50 %. Často je jediným příznakem náhlý vzestup úhynů. Ve střevě bývá páchnoucí hnědá tekutina. Rizikovými faktory jsou předchozí kokcidióza (hlavně E. maxima), mykotoxiny, salmonelóza, škrkavky a krmivo s vysokým podílem pšenice, ječmene, ovsa nebo žita.

U křepelek je důležitá ulcerativní enteritida. Podle MSD mívají postižené křepelky někdy krvavý nebo vodnatý bílý trus a úmrtnost křepelek virginských se může během 2 až 3 dnů blížit 100 %. U kura je nemoc mírnější a úmrtnost zřídka přesahuje 10 %.

Oranžový a hlenovitý trus

Oranžově až červeně zbarvený trus s hlenem podle UCANR může pocházet z odlupujících se buněk střevní sliznice nebo z hlenu. Ojedinělý oranžový trus u čilé slepice nemusí nic znamenat. Opakovaný oranžový hlenovitý trus u více ptáků, hlavně mladých, je ale důvod k vyšetření trusu na kokcidie.

Pozor na jednu záměnu. Krev na trusu u snášející nosnice může pocházet i z drobného poranění kloaky při snášení velkého vejce, nebo z klování kloaky ostatními slepicemi. V takovém případě je krev na povrchu trusu nebo na peří kolem kloaky, ne promíchaná v trusu. Kloaku si v takovém případě prohlédněte.

11. Žlutý a sirný trus

Sirně žlutý trus je jedním z mála vzhledů trusu, které učebnice spojují s konkrétní nemocí, s histomonózou. Té se říká černá hlava (anglicky blackhead). Původcem je prvok Histomonas meleagridis. Veterinární příručka MSD uvádí mezi příznaky sirně zbarvený trus, v pozdějších stadiích žlutý. Laboratoř zdraví zvířat Guelphské univerzity (Animal Health Laboratory, Kanada) popisuje, že postižené krůty začínají vykazovat příznaky 7 až 12 dní po pozření parazita. Typickým znakem je žlutý, sirně zbarvený trus, který bývá vidět i na spodní straně ocasních per.

Pro chovatele slepic je klíčové, jak se nemoc šíří. Prvok se přenáší hlavně ve vajíčkách hlístice slepých střev Heterakis gallinarum. Kur a další hrabaví ptáci jsou podle MSD hostiteli této hlístice a slouží jako rezervoár. Vajíčka hlístice zůstávají v prostředí infekční i roky a larvy mohou přenášet žížaly. Slepice obvykle nemoc přestojí bez příznaků nebo se zotaví, ale zůstávají nosiči. U krůt je naopak úmrtnost běžně 80 až 100 %. Pro léčbu ani prevenci nejsou podle laboratoře v Guelphu schválené žádné přípravky, a hlavní obranou je tedy prevence.

• Nechovejte krůty ve výběhu nebo kurníku, kde předtím byly slepice.
• Nedávejte slepice a krůty dohromady.
• Kontrolujte zamoření hlísticemi slepých střev vyšetřením trusu.
• Kontaminovanou podestýlku odstraňte, betonovou nebo dřevěnou podlahu umyjte a vydezinfikujte.
• Nemocné ptáky nepřemisťujte, roznesete nákazu na nové místo.

Žlutý trus má podle UCANR i další možné příčiny, například virové nebo bakteriální infekce, krmivo a nerovnováhu střevních mikrobů. Může být i zpěněný nebo s příměsí krve. Žlutavý trus vylučují také ptáci po krmení s velkým podílem kukuřice nebo vaječné stravy. U čilé slepice bez dalších příznaků proto nepanikařte, ale sirně žlutý trus u více ptáků, zejména v chovu s krůtami, je důvod k veterináři.

12. Pěnivý trus a nestrávené krmivo

Pěnivý trus s bublinkami, světle až tmavě hnědý a vodnatý, spojuje přehled UCANR s viry (adenoviry, reoviry), krmivem, špatně strávenými bílkovinami, nekrotickou enteritidou, parazity a nerovnováhou střevních mikrobů. Ojedinělý zpěněný trus může vzniknout i po kvašení obsahu slepých střev. Trvalý pěnivý trus u více ptáků už ale vyžaduje pozornost.

Trus s viditelnými zbytky nestráveného krmiva, například celými zrny nebo kousky granulí, má podle UCANR hrubou strukturu. Možnými příčinami jsou eroze svalnatého žaludku, infekce, poruchy vstřebávání, mykotoxiny, stres, změny krmiva, žluklé tuky, nekvalitní krmivo a velikost částic obilí. Veterinární příručka MSD u takzvaného multifaktoriálního střevního onemocnění mladé drůbeže popisuje průjem, pruhování nebo zalepení kloaky a nestrávené krmivo v trusu. Nejcitlivější jsou ptáci mladší 3 týdnů a postižených může být od několika jedinců až po 90 % hejna. Zapojeny bývají různé viry, například reoviry, rotaviry nebo astroviry.

U dospělých slepic stojí za to pamatovat na grit. Svalnatý žaludek potřebuje k mletí zrna drobné kamínky. Bez nich, nebo při velké dávce celých zrn, se v trusu objevuje víc nerozdrceného krmiva. Je to signál, že je potřeba upravit krmení, a jen zřídka nemoc.

13. Červi a články tasemnic v trusu

Vidět červy přímo v trusu znamená, že je zamoření obvykle už značné. Většina vnitřních parazitů se projevuje jen vajíčky, která pouhým okem neuvidíte. Přehled UCANR a Veterinární příručka MSD popisují tyto nálezy:

Příručka MSD připomíná několik věcí, které chovatelé často nevědí. Průjem je u červů klinicky vzácný. Vylučování vajíček je přerušované a jejich počet kolísá, takže jeden negativní vzorek nevylučuje, že slepice červy má. Vajíčka škrkavek a hlístic slepých střev přežívají v půdě až dva roky. Jednotlivý pták může hostit i tisíce tasemnic, u D. proglottina bylo z jednoho ptáka získáno přes 3 000 jedinců. Mezihostitelem některých tasemnic jsou plži, v jednom slimákovi bylo nalezeno přes 1 500 infekčních stádií.

Vývoj škrkavky od pozření vajíčka po dospělého červa trvá podle MSD 28 až 30 dní, u hlístice slepých střev asi 2 týdny. Vajíčka škrkavky se v prostředí stávají infekčními za 10 až 12 dní. To je důležité pro načasování kontrolního vyšetření trusu. O výběru přípravků a o termínech se poraďte s veterinářem. Obecně se tématu věnuje samostatný článek o odčervení slepic.

14. Zalepená a špinavá kloaka

Peří pod kloakou je jakýsi záznamník posledních dnů. Zaschlé hnědé chuchvalce, bílé krusty z urátů nebo žlutavé zabarvení prozradí, co slepice vylučovala, i když jste trus sami neviděli. Proto při každé prohlídce slepice zvedněte ocas a podívejte se.

Zalepená kloaka u malých kuřat je nebezpečná i mechanicky. Když zaschlá hmota ucpe otvor, kuře nemůže vyprázdnit. Opatrné odmočení vlažnou vodou a odstranění krusty patří k základní první pomoci. Samotné zalepení je ale příznak, ne nemoc. Vždy je potřeba zjistit, proč vzniklo.

Znečištěné peří kolem kloaky v létě přitahuje mouchy. Ty mohou do kůže naklást vajíčka. Kontrola kloaky je proto v teplém období dvojnásob důležitá. Pečovat o ni má smysl i kvůli hygieně vajec, protože špinavá kloaka znamená víc znečištěných skořápek.

15. Kuřata, kuřice a staré slepice: na co si dát pozor podle věku

Stejný vzhled trusu znamená v různém věku různé riziko. Mladí ptáci mají méně rezerv, rychleji se dehydratují a na řadu nákaz jsou citlivější.

Ptačí tuberkulóza je příkladem nemoci, která se u starších slepic projeví spíš hubnutím než trusem. Podle MSD jsou postižení ptáci silně vyhublí, při zvednutí jsou „mnohem lehčí“ a v malých hejnech se příznaky často přehlédnou, dokud ptáci nezačnou hynout. Ve střevní stěně vznikají granulomy a bakterie se vylučují trusem. Proto patří k pozorování trusu i pravidelné potěžkání slepice v ruce.

U nosnic stojí za zmínku i ztučnění jater s krvácením. Podle MSD jde o jednu z hlavních neinfekčních příčin úhynu slepic v drobnochovech. Slepice často uhynou náhle a bez předchozích příznaků, takže trus tu varování nedá. Rizikem je hlavně energeticky bohaté krmení a málo pohybu.

16. Jak trus pozorovat systematicky

Jeden trus na zemi neřekne skoro nic. Nevíte, od které slepice je, ani kdy vznikl. Užitečné informace přináší až systematické pozorování. Tady je postup, který se dá zvládnout za pár minut denně.

1. Trusová deska pod hřadem. Pod hřad dejte desku, plech nebo vrstvu podestýlky, kterou snadno vyměníte. Ráno na ní uvidíte noční trus celého hejna a podle místa na hřadu často poznáte i konkrétní slepici.
2. Ranní kontrola. Podívejte se, zda je trus podobný jako obvykle, zda tvoří hromádky stejné velikosti a zda někde není výrazně odlišný (krev, žlutá, jen uráty).
3. Počítejte, kolik ptáků se změna týká. Jeden neobvyklý trus je jiný případ než změna u třetiny hejna.
4. Sledujte chování. Žere, pije, hrabe, snáší? Nesedí načepýřená? Nemá mokré nebo zalepené peří kolem kloaky?
5. Zkontrolujte vodu a krmivo. Funguje napáječka? Není krmivo plesnivé, vlhké nebo zatuchlé? Nezměnilo se krmení?
6. Fotografujte. Fotka s datem je pro veterináře cenná a vám ukáže, jak se stav vyvíjí.
7. Zapisujte. Stačí jednoduchý deník: datum, počet vajec, spotřeba vody a krmiva odhadem, nápadné trusy, počasí.

Spotřebu krmiva, vody a snášku sleduje i zákon. Podle § 5 odst. 4 zákona č. 166/1999 Sb. musí chovatelé, kteří chovají drůbež podnikatelsky, neprodleně oznámit krajské veterinární správě snížení příjmu krmiva nebo vody, pokles snášky nebo zvýšenou úmrtnost nad limity stanovené prováděcím předpisem. V drobnochovu sice tahle povinnost v této podobě neplatí, ale princip je stejný a rozumný. Náhlá změna v jídle, pití a snášce je stejně důležitá jako změna trusu.

17. Semafor: kdy počkat, kdy volat veterináře

Hranice 2–3 dnů je praktické vodítko, ne pravidlo ze zdroje. U mladých ptáků, u ptáků, kteří nežerou, a při úhynech nečekejte vůbec.

Při podezření na nebezpečnou nákazu ukládá zákon č. 166/1999 Sb. v § 12 chovateli do příjezdu úředního veterináře konkrétní povinnosti. Ponechat podezřelá a vnímavá zvířata na místě. Produkty od nich neužívat, nezpracovávat a uložit odděleně. Zabránit přemisťování předmětů, které mohou přenášet nákazu. Provést dezinfekci stanovišť. A zabránit kontaktu ošetřovatelů s jinými zvířaty a vstupu nepovolaných osob.

18. Jak odebrat vzorek trusu k vyšetření

Vyšetření trusu je levný a velmi užitečný krok. Veterinární příručka MSD uvádí jako základní metodu průkazu kokcidií i vajíček červů flotaci, tedy vyplavení vajíček v roztoku a jejich prohlédnutí pod mikroskopem. Počet oocyst kokcidií přitom podle MSD špatně odpovídá závažnosti nemoci. Vajíčka červů se vylučují přerušovaně. Výsledek proto vždy hodnotí veterinář spolu s příznaky.

1. Čerstvý vzorek. Seberte trus co nejčerstvější, ideálně ráno z trusové desky. Starý vyschlý trus je méně spolehlivý.
2. Víc trusů. Seberte trus z několika míst, klidně i od víc ptáků, a přidejte i cékální trus. Zvýšíte tak šanci zachytit přerušovaně vylučovaná vajíčka.
3. Čistý obal. Uzavíratelný sáček nebo nádobka, popsaná datem, druhem ptáků a stručným popisem příznaků.
4. Chlad, ne mráz. Do odevzdání uložte vzorek v chladu. Zmrazení může vzorek znehodnotit, proto se s laboratoří nebo veterinářem předem domluvte.
5. Rychle. Odevzdejte vzorek co nejdřív.

Při podezření na otravu doporučuje MSD odebrat zhruba 500 ml pitné vody a 1 kg krmiva z doby, kdy se objevily příznaky, a uhynulé ptáky rychle zchladit. Uhynulý pták je pro veterináře často cennější než vzorek trusu. Pitva odhalí změny, které z trusu poznat nejde. Typicky jde o krvácení ve slepých střevech u kokcidiózy, uráty v ledvinách u dny nebo terčovité změny na játrech u histomonózy.

19. Trus a zdraví lidí: hygiena v drobnochovu

Slepičí trus může přenášet bakterie, které jsou nebezpečné pro člověka, i když slepice sama vypadá úplně zdravě. Podle Veterinární příručky MSD jsou paratyfové salmonely obvykle přítomny ve střevě bez příznaků a nakažení ptáci zůstávají nosiči. Přenos z hejna na vejce probíhá hlavně znečištěním skořápky trusem. Campylobacter podle MSD snadno kolonizuje kuřata a krůťata, která ho pak mohou trusem vylučovat celý život, většinou bez jakýchkoli příznaků. C. jejuni patří k hlavním původcům střevních infekcí přenášených potravinami. Zdrojem může být i manipulace s drůbeží v domácím chovu.

Americké centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) uvádí, že ohniska salmonelózy spojená s drůbeží z domácích chovů jsou častá. Doporučuje proto jednoduchá pravidla:

• Umýt si ruce mýdlem a tekoucí vodou po každém kontaktu s ptáky nebo s čímkoli v jejich prostoru, i po sběru vajec a manipulaci s krmítky a napáječkami.
• Mít na práci u slepic zvláštní obuv a nenosit ji domů.
• Nejíst a nepít v prostoru, kde se drůbež pohybuje, a nepouštět ji do domu.
• Děti mladší 5 let nenechat manipulovat s kuřaty ani dospělou drůbeží. Starším dětem dohlédnout na mytí rukou.
• Vejce sbírat často, popraskaná vyhodit a znečištěná čistit nasucho (jemným smirkovým papírem, kartáčkem, hadříkem), ne teplou vodou.
• Nově pořízené ptáky držet odděleně alespoň 30 dní. Veterinární příručka MSD pro drobnochovy doporučuje karanténu 4 až 6 týdnů a chov ptáků podobného věku a druhu pohromadě.

Pro úklid trusu z toho plyne, že je rozumné pracovat v rukavicích, při vymetání suché podestýlky omezit prach a nástroje z kurníku nenosit do domu. Důkladnou dezinfekci kurníku rozebírá samostatný článek. Tady připomeňme jen to, že vlhkou, trusem nasáklou podestýlku kolem napáječek je vhodné měnit průběžně. Podle MSD je kontaminovaná podestýlka pravděpodobně nejčastějším zdrojem kampylobakterů a ve vlhku přetrvává infekční dlouho. Podle téže příručky drží trus v prostředí kurníku i velké množství bakterií E. coli. Prevence kolibacilózy proto zahrnuje kontrolu vlhkosti podestýlky, větrání, čistotu a hubení hlodavců a hmyzu.

20. Nejčastější chyby a mýty

21. Slovníček pojmů

• Uráty – soli kyseliny močové, bílá až krémová část trusu. Je to ptačí obdoba moči.
• Kloaka – společný vývod trávicí, močové a pohlavní soustavy.
• Slepá střeva (céka) – dva výběžky na přechodu tenkého a tlustého střeva. Vyprazdňují se jen několikrát denně.
• Cékální trus – mazlavý, silně páchnoucí trus ze slepých střev.
• Polyurie – zvýšené vylučování moči, trus s velkým množstvím čiré tekutiny.
• Oocysta – odolné stádium kokcidií vylučované trusem.
• Flotace – laboratorní vyšetření trusu, při kterém se vajíčka parazitů vyplaví na hladinu roztoku.
• Viscerální dna – ukládání urátů na vnitřních orgánech při selhání ledvin.
• Urolitiáza – kamínky z urátů v močovodech.
• Histomonóza (černá hlava) – onemocnění slepých střev a jater vyvolané prvokem Histomonas meleagridis.
• Mykotoxiny – jedy plísní v krmivu. Některé poškozují ledviny nebo játra.
• Nosič – pták, který vylučuje původce nákazy, aniž by sám jevil příznaky.

22. Časté otázky o slepičím trusu

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. University of California, Agriculture and Natural Resources (UCANR), Poultry: Poultry droppings – normal and abnormal, odborná příručka extension služby
2. Merck/MSD Veterinary Manual: Coccidiosis in Poultry, veterinární příručka
3. Merck/MSD Veterinary Manual: Histomoniasis in Poultry, veterinární příručka
4. Animal Health Laboratory, University of Guelph: Blackhead in small turkey flocks, LabNote 54, 2017, laboratorní odborná zpráva
5. Animal Health Laboratory, University of Guelph: Avian/fur/exotic species – blackhead in small flocks, laboratorní zpravodaj
6. Merck/MSD Veterinary Manual: Newcastle Disease in Poultry, veterinární příručka
7. Merck/MSD Veterinary Manual: Avian Influenza, veterinární příručka
8. Merck/MSD Veterinary Manual: Pullorum Disease in Poultry, veterinární příručka
9. Merck/MSD Veterinary Manual: Fowl Typhoid, veterinární příručka
10. Merck/MSD Veterinary Manual: Paratyphoid Infections in Poultry, veterinární příručka
11. Merck/MSD Veterinary Manual: Helminthiasis in Poultry, veterinární příručka
12. Merck/MSD Veterinary Manual: Necrotic Enteritis in Poultry, veterinární příručka
13. Merck/MSD Veterinary Manual: Infectious Bronchitis in Poultry, veterinární příručka
14. Merck/MSD Veterinary Manual: Mycotoxicoses in Poultry, veterinární příručka
15. Merck/MSD Veterinary Manual: Miscellaneous Mycotoxins in Poultry (ochratoxin, oosporein), veterinární příručka
16. Merck/MSD Veterinary Manual: Urate Deposition (Gout) in Poultry, veterinární příručka
17. Merck/MSD Veterinary Manual: Diuresis Syndrome in Poultry, veterinární příručka
18. Merck/MSD Veterinary Manual: Vitamin Deficiencies in Poultry, veterinární příručka
19. Merck/MSD Veterinary Manual: Nutritional Requirements of Poultry (voda, sodík, chlor), veterinární příručka
20. Merck/MSD Veterinary Manual: Poisonings in Poultry (sodík, olovo, síran měďnatý), veterinární příručka
21. Merck/MSD Veterinary Manual: Multicausal Enteric Disease of Poultry, veterinární příručka
22. Merck/MSD Veterinary Manual: Ulcerative Enteritis in Poultry, veterinární příručka
23. Merck/MSD Veterinary Manual: Campylobacteriosis in Birds, veterinární příručka
24. Merck/MSD Veterinary Manual: Colibacillosis in Poultry, veterinární příručka
25. Merck/MSD Veterinary Manual: Fowl Cholera, veterinární příručka
26. Merck/MSD Veterinary Manual: Tuberculosis in Poultry, veterinární příručka
27. Merck/MSD Veterinary Manual: Fatty Liver Hemorrhagic Syndrome in Poultry, veterinární příručka
28. Merck/MSD Veterinary Manual: Egg Peritonitis in Poultry, veterinární příručka
29. Merck/MSD Veterinary Manual: Candidiasis in Poultry, veterinární příručka
30. Merck/MSD Veterinary Manual: Backyard Chickens and Other Poultry, veterinární příručka
31. Patterson P. H., Sunde M. L., Pimentel J. L.: Water consumption and fecal moisture of laying hens fed wheat middlings, Poultry Science 68(6), 1989, recenzovaná studie
32. Centers for Disease Control and Prevention (CDC): Backyard Poultry – Salmonella and healthy habits, státní zdravotnická instituce USA
33. Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon), § 5, § 11 a § 12, ve znění pozdějších předpisů, právní předpis ČR

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření ani doporučení veterinárního lékaře. Vzhled trusu je jen vodítko. Při změnách provázených apatií, úhyny nebo poklesem snášky se obraťte na svého veterináře.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet