733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Ayam cemani: černé slepice, jejich původ a nároky na chov

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí z odborných článků o genetice fibromelanózy, z popisu plemene v zoologické zahradě a z přehledových textů; kde nebylo možné číslo ověřit, uvádíme jen obecné vyjádření.

1. Ayam cemani v kostce

2. Co znamená název a jak se správně říká

Slovo ayam znamená v indonéštině jednoduše „kuře“ nebo „slepice“. Druhá část, cemani, pochází z jávštiny a označuje něco, co je „úplně černé“, a to včetně toho, co není na první pohled vidět. Celý název tedy volně znamená „naprosto černá slepice“. V češtině se obvykle píše bez diakritiky ayam cemani a vyslovuje se zhruba „ajam čemani“. Chovatelé občas používají zkrácený tvar „cemani“, někdy se setkáte i s anglickým přezdívkou „gothic chicken“ nebo s označením „černá slepice z Jávy“. Je dobré vědět, že jde o pojmenování skutečného plemene s vlastním popisem, nikoli o libovolnou černou slepici. Spousta prodejců inzeruje jakékoli tmavé zvíře jako cemani, což je potřeba brát opatrně, ale k tomu se vrátíme v kapitole o koupi.

Zoologicky jde o domácí slepici (Gallus gallus domesticus), tedy stejný druh jako všechna ostatní plemena. Odlišuje ji jen soubor zděděných znaků, především zbarvení. Všeobecný přehled plemen najdete v našem atlasu plemen slepic, tady se věnujeme jen tomuto jednomu.

3. Původ: ostrov Jáva a staleté tradice

Domovinou plemene je Jáva, nejlidnatější ostrov Indonésie. Podle zoologické zahrady Hellabrunn žijí tyto slepice ve vesnicích na malé skupině indonéských ostrovů již po staletí. Přehledové zdroje uvádějí, že byly na Jávě využívány pro rituální a mystické účely pravděpodobně již od 12. století; přesné počátky jsou však nejisté a jde spíše o tradici než o doložené datum. Koloniální osadníci z Nizozemska plemeno později popsali, takže o něm v Evropě existovaly zprávy dávno před jeho dovozem.

Vědecký časopis popisující genetiku černých slepic uvádí, že se Cemani v Jávě dlouho pojilo s vyššími vrstvami a s obřady, možná již v době před příchodem islámu. Jde o ústní tradice, takže je třeba je brát jako kulturní pozadí, ne jako pevně prokázanou historii. V posledních desetiletích se zvíře stalo vyhledávaným zejména u sběratelů vzácných plemen v Evropě a USA.

Domestikace a geografická izolace

Zdomácnělá slepice vznikla z divokých kura (především kura bankivského) v jihovýchodní Asii. Ostrovní chov znamenal, že se slepice dlouho křížily jen v omezeném okruhu, a černé zbarvení se mohlo udržet. Zajímavé je, že stejná genetická změna, která způsobuje vnitřní černotu, se podle studie z roku 2011 našla u ptáků z Číny, Vietnamu, Švédska i Indonésie. Autoři z toho vyvozují, že vznikla jen jednou a lidé ji pak šířili obchodem a výměnou zvířat. Více o předcích slepic najdete v našem článku o kuru bankivském.

4. Proč je celá černá: fibromelanóza

Černé zbarvení cemani má odborný název fibromelanóza. Slovo je složeno z částí „fibro“ (vazivo) a „melanóza“ (ukládání barviva melaninu). U běžného ptáka se buňky, z nichž vzniká pigment, v zárodku rozmístí hlavně do kůže, peří a očí. U ptáka s fibromelanózou se tyto buňky rozptýlí i do vaziva, tedy do tkání, které obalují svaly, orgány a dutinu břišní, a tam se dále množí a ukládají barvivo. Výsledkem je černá až tmavě šedá barva masa, kostí a vnitřností.

Role genu EDN3

Za změnu odpovídá oblast DNA obsahující gen EDN3 (endotelin 3), který řídí chování pigmentových buněk. Výzkum ukázal, že u dospělých černých slepic je tento gen v kůži aktivní až zhruba desetkrát víc než u jiných plemen. Příčinou je zdvojení (duplikace) dvou rozsáhlých úseků DNA, z nichž jeden je obrácený. Podle popisu plemene se mutace nachází na dvacátém chromozomu. Vlastnost je dědičná dominantně, což znamená, že stačí jedna kopie změněného genu, aby se u potomka projevila.

V praxi to chovatele zajímá takto: pokud zvíře s fibromelanózou zkřížíte s obyčejnou slepicí, potomci obvykle nesou vlastnost alespoň v nějaké míře. Míra zčernání však kolísá, protože na výsledku se podílejí i další geny. Právě proto se u cemani při šlechtění tolik dbá na to, aby zvířata byla pokud možno tmavá opravdu úplně, včetně jazyka, patra a chodidel.

Peří je jiná věc než vnitřní černota

Zbarvení peří řídí jiné geny než fibromelanóza. Proto mají některé slepice se stejnou vnitřní černotou (třeba hedvábničky) bílé peří, přestože mají černou kůži a kosti. U cemani šlechtitelé zároveň vybírají zvířata s černým peřím s lehkým zeleným až fialovým leskem. Ten vyniká zejména na krku a ocase kohouta.

5. Vzhled, velikost a hmotnost

Cemani je středně velká, štíhlá slepice vzpřímeného postoje. Má jednoduchý hřebínek, který je spolu s lalůčky, ušními boltci, zobákem a jazykem černý. Kůže je černá, často s kovovým modrým či tyrkysovým odleskem, nejvíc patrným na krku a ocase kohouta. Běháky a prsty jsou tmavé, někdy se na chodidlech objeví světlejší místa, což je u zvířat s kvalitním zbarvením vnímáno jako chyba.

Nízká hmotnost a štíhlá stavba těla znamenají, že cemani není masným plemenem. Je užitkově spíš ozdobné a sběratelské. Ve srovnání s těžkými plemeny, jako jsou brama nebo orpingtonka, působí drobněji. Užitečná je pro ně výška bidel, kam rády vyskakují a odpočívají, i když jejich letové schopnosti jsou jen průměrné.

Jak posuzovat kvalitu zbarvení

Při posuzování chovných zvířat se sleduje, zda jsou černé všechny části těla včetně jazyka, patra a spodní strany chodidel. Mladá kuřata mají často v prvních týdnech šedavé či hnědavé odstíny, které se teprve dobarvují. Proto se zvíře nikdy nehodnotí podle puchýřku, ale až po přepeření v pozdějším věku. Vybledlé peří na slunci (rezavění) může být projevem přirozeného vyblednutí, ne nutně nečistokrevnosti, ale u výstavních zvířat je nežádoucí.

6. Černá krev a další mýty

Nejčastější omyl zní, že ayam cemani má černou krev. Není tomu tak. Zoologická zahrada Hellabrunn výslovně uvádí, že krev je tmavě červená, a také popis plemene označuje tvrzení o černé krvi za nepravdivé. Černé je maso, kosti, orgány a vazivo, nikoli krev. Při porážce nebo poranění zvířete proto uvidíte krev normální barvy, jen na tmavých tkáních se může zdát tmavší.

7. Jiná černá plemena a čím se liší

Fibromelanóza se nevyskytuje jen u cemani. Podle popularizačního článku v časopise Nautilus ji mají čtyři známá plemena: indonéské ayam cemani, švédská Bohuslän-Dals svarthöna, vietnamská Black H'Mong a hedvábnička (silkie). To, že u všech těchto plemen byla nalezena prakticky stejná mutace, naznačuje společný původ vlastnosti.

Hedvábničky řešíme podrobněji v samostatném článku o kurnících pro hedvábničky a zakrslé slepice. Pro čtenáře je důležité vědět, že kůže hedvábničky je také černá, přesto je plemeno zcela jiné: má chlupovité peří, pět prstů a velmi silné sklony ke kvočení – což je opak cemani.

8. Kulturní význam a kohoutí zápasy

V Indonésii mají černé slepice dlouhou symbolickou a obřadní roli. Přehledové zdroje uvádějí, že se používají v náboženských rituálech a tradiční medicíně, protože se jim připisují mystické schopnosti. Je to kulturní pověra, ne vědecký poznatek, a nelze ji hodnotit stejnými měřítky jako zemědělskou praxi.

Popis plemene také zmiňuje, že na Bali je cemani oblíbeno u kohoutích zápasů, protože má údajně svalnatější stehna a tím je rychlejší. Je třeba to říct věcně a jasně: kohoutí zápasy jsou v České republice zakázány. Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání zakazuje týrání zvířat, mimo jiné i jejich štvaní proti sobě. Chov cemani proto v Česku slouží výhradně jako zájmový chov, výstavnictví nebo hospodářský chov, nikoliv k žádným zápasům. Pokud se s inzercí nabízející „bojové“ kohouty setkáte, nejde o legální aktivitu.

9. Cesta do Evropy a chov u nás

Do Evropy se plemeno dostalo ve větším měřítku až v 90. letech minulého století. Nizozemský chovatel Jan Steverink je uváděn jako první, kdo cemani dovezl, a to roku 1998, přestože někteří autoři připouštějí, že tato zvířata mohli do Nizozemska přivézt již dříve námořníci. Německo plemeno uznalo roku 2006, jak uvádí zoologická zahrada Hellabrunn. Dnes se chová v Nizozemsku, Belgii, Německu, Slovensku, Švédsku, Itálii, USA a také v České republice.

U nás je cemani stále řídkým zvířetem. Chová je hrstka nadšenců a pár menších chovatelských stanic, často v rámci spolků zaměřených na vzácná plemena. Výstavy drůbeže jsou pro cemani vhodnou příležitostí vidět zvířata v dobré kondici a navázat kontakt s chovateli (viz náš článek o výstavách drůbeže). Evropská populace vychází z úzké skupiny zakladatelů, což má vážné důsledky pro zdraví a plodnost.

10. Povaha a chování

Podle popisu plemene bývá cemani přátelské, ale relativně plaché. To znamená, že si na člověka dokáže zvyknout, pokud s ním od mládí zacházíte klidně, ale na prudké pohyby nebo na nový prostor může reagovat nervozitou. Kohouti bývají sebevědomí, někdy i vůči slepicím dosti dominantní; u každého plemene proto platí, že agresivního jedince je třeba vyřadit. O kohoutech obecně píšeme v článku Kohout v hejně.

Plaché slepice se hůře zvykají na děti a hlučné prostředí. Pokud je chcete jako domácí mazlíčky, je nutné je zvykat od kuřat pomocí pamlsků a klidné manipulace. Při přeletu přes plot však nejsou nijak výjimečné – viz náš článek o přeletavých slepicích.

11. Vejce a snášková užitkovost

Cemani snáší vejce světlého zbarvení – popisy hovoří o krémových, narůžovělých a někdy lehce nazelenalých či namodralých odstínech. Průměrná hmotnost je kolem 45 g, tedy velikost mezi „S“ a „M“ podle běžného tržního třídění (viz náš článek o kódu na vejci a velikostech). Počet vajec za rok se ve zdrojích neshoduje; obvykle se uvádí, že snáška je spíše nižší až střední a v zimě klesá. Přesné číslo proto neuvádíme.

Vejce tedy nejsou černá a uvnitř mají normální žloutek a bílek. Barva skořápky závisí na pigmentech, které se ukládají v kuřecím vejcovodu, nikoli na fibromelanóze. Podrobnosti o barvách vajec najdete v článku Barva skořápky.

12. Líhnutí, kvočení a odchov kuřat

Zdroje se shodují, že cemani nejsou dobré kvočny a svá vejce jen zřídka vysedí. Chovatelé proto často používají líheň nebo kvočnu jiného plemene, třeba hedvábničku. Podrobný postup najdete v článcích Líheň na kuřata, Umělá kvočna a Líhnutí kuřat den po dni. Tady jen připomeneme, že násadová vejce je třeba správně skladovat a nepřetáčet nadbytečně (viz Násadová vejce).

Zoologická zahrada Hellabrunn upozorňuje, že u evropské populace se hodně vajec nevylíhne a chov je proto obtížný. Příčinou je zejména příbuzenská plemenitba způsobená malým počtem zakladatelů. Pokud tedy z deseti vajec vylíhnete jen několik kuřat, nemusí to být chyba v líhni, ale vlastnost populace. Procento dokonce kolísá podle chovu, proto se vyplatí kupovat vejce z více nepříbuzných zdrojů.

První týdny kuřat

Mladá kuřata cemani jsou zpočátku tmavě šedá až černá, často s žlutými či světlými skvrnami. Péče se neliší od jiných kuřat: teplo, čisté napájení, vhodné startovací krmivo (viz Čím krmit kuřata podle věku). Při sledování růstu si všímejte, zda kuřata dobře přibírají a netrpí kokcidiózou (viz Kokcidióza).

13. Úzká genetická základna a šlechtění

Evropská populace cemani vychází z několika málo dovezených zvířat. Taková populace je vystavena inbrednímu zatížení, které se projevuje slabší líhnivostí, menší životaschopností kuřat a někdy i zhoršenou plodností. Zdroje potvrzují, že příbuzenská plemenitba je u evropských cemani běžná.

Zodpovědný chovatel proto vede evidenci původu zvířat, vyhýbá se spojování blízkých příbuzných a vyměňuje chovná zvířata nebo vejce s dalšími chovateli. Základní informace o evidenci a plemenných knihách najdete v článku o plemenné knize. Cílem není jen krásné zbarvení, ale také zdravé, životaschopné hejno.

Křížení s jinými plemeny

Protože je fibromelanóza dominantní, vzniknou při zkřížení cemani s jiným plemenem potomci s tmavšími tkáněmi. Taková zvířata však nejsou čistokrevná a nelze je prodávat jako cemani. Vlastní plemennou čistotu lze udržet jen systematickým výběrem.

14. Ustájení, výběh a počasí

Cemani pochází z tropického ostrova, takže zimy střední Evropy mu nejsou přirozené. To neznamená, že v našich podmínkách nepřežije, ale vyžaduje suchý, zateplený a bezprůvanový kurník. Hlavním nebezpečím není samotný mráz, ale vlhko a průvan, které způsobují omrzliny hřebínku a lalůčků. Černý hřebínek je přitom na omrzliny stejně citlivý jako jakýkoli jiný, jen se poškození hůř pozná. Postupy pro chladnou část roku jsou v článcích Slepice v zimě a Zateplení kurníku.

Plaché plemeno ocení klidné prostředí a úkryty ve výběhu: keře, stříšky, boudy. Výběh je dobré zajistit proti predátorům, protože černé zvíře vynikne na světlém písku nebo sněhu, ale ve stínu mizí; předem nepředpokládejte, že je dravec nespatří. Postupy ochrany najdete v článku Ochrana slepic před kunou, liškou, dravci a potkany a ve Výběhu pro slepice.

Právní rámec chovu

Ayam cemani se z hlediska zákona chová jako každá jiná slepice. Pro chov platí povinnosti stanovené veterinárním zákonem, včetně registrace chovu a hlášení nákaz. Podrobnosti najdete v článcích Registrace chovu slepic a Kurník a zákon. Platí také, že chovatel musí zajistit zvířatům podmínky v souladu se zákonem č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání, tj. dostatek krmiva, vody, prostoru a péče.

15. Krmení a zdraví

Z hlediska potřeby živin se cemani neliší od ostatních slepic. Dospělá zvířata dostávají kvalitní kompletní krmnou směs doplněnou o zrní, zeleninu a čerstvou vodu; kuřata startovací směs. Podrobné rozbory najdete v článcích Čím krmit slepice, Krmná směs nebo obilí a Vitamíny a doplňky pro slepice. Neexistuje žádné ověřené „speciální“ krmivo, které by zbarvení zesilovalo; barva je dána geneticky.

Pokud jde o zdraví, plemeno není známé jako zvlášť odolné nebo naopak slabé. Hlavním problémem jsou důsledky úzké genetické základny, tedy nižší líhnivost a občas slabší kuřata. Dále platí běžná prevence:

• pravidelně kontrolovat peří a kůži na parazity (viz Všenky),
• sledovat výkaly a chování (viz Průjem a Apatická slepice),
• zvažovat parazitologické vyšetření trusu u veterináře a odčervení podle jeho doporučení (viz Odčervení slepic),
• nové kusy držet v karanténě a oddělit od stávajícího hejna,
• dezinfikovat a čistit kurník (viz Dezinfekce kurníku).

Léčbu nemocí vždy konzultujte s veterinárním lékařem. U drůbeže jsou důležité i nařízené postupy, například očkování proti Newcastleské chorobě v určitých situacích (viz článek Newcastleská choroba).

Černé zbarvení a diagnostika

Zajímavostí je, že při veterinárním vyšetření mohou vypadat některé tkáně tmavě normálně a nemusí jít o nemoc. Pokud svému veterináři sdělíte, že máte cemani, předejdete zbytečným starostem. Naopak změny barvy, které by u jiných ptáků signalizovaly problém (například fialová hlava), lze u tmavého ptáka hůř vidět, takže se spoléhejte na chování, příjem krmiva a stav trusu.

16. Maso, kuchyně a zabíjení podle zákona

Maso cemani je černé až šedé a jeho vzhled bývá pro hosty překvapivý. Přehledové zdroje uvádějí, že je v Indonésii dražší než maso běžných slepic a že bývá popisováno jako bohatší na bílkoviny a chudší na tuk. Údaje o živinách pocházejí z indonéských porovnání a nelze je přenášet bezmyšlenkovitě na evropské chovy; chuťově je spíše podobné jiným pomalu rostoucím plemenům. Barva se vařením většinou neztrácí.

Je třeba říct, že cemani není masné plemeno. Má nízkou hmotnost, pomalu roste a výtěžnost je malá. Pro maso se proto mnohem více hodí brojlerová kuřata nebo masná plemena (viz Plemena slepic na maso a Brojlerová kuřata).

Zabíjení a welfare

Pokud se rozhodnete zvíře usmrtit, ať už pro vlastní spotřebu, nebo kvůli nemoci, musíte dodržet zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Zvíře se smí usmrtit jen způsobem, který nezpůsobuje zbytečné utrpení; musí se předem omráčit nebo usmrtit rychlou metodou a při tom zajistit, aby ztratilo vědomí. Pokud si nejste jistí, požádejte zkušeného chovatele nebo veterináře. Praktické postupy najdete v článcích Utracení slepice a Škubání a zpracování drůbeže doma.

Rituální využití

V některých zemích se černé slepice používají při obřadech. V ČR platí stejná pravidla ochrany zvířat jako pro jiná zvířata – žádný obřad nemůže být důvodem k týrání či zbytečnému utrpení. Pokud by se rituál týkal usmrcování, musí probíhat v souladu s předpisy o porážce a ochraně zvířat.

17. Jak koupit pravé zvíře a nenaletět

Protože je cemani vzácné a drahé, objevují se na trhu falešné nabídky. Podle článku v Nautilus se v USA prodávají mláďata za stovky dolarů a páry dospělých za víc než tisíc dolarů, první pár prý jedna farma prodala za tisíce. Takové částky ukazují, že nabídka, která slibuje „cemani“ za pár korun, je podezřelá. Ceny v Česku se liší podle chovu a kvality, proto uvádíme jen, že jsou vysoké.

Nejlepší cestou je kontaktovat chovatelský spolek nebo navštívit výstavu. Kupujte raději od více nepříbuzných chovatelů. Obecné rady k nákupu najdete v článku Kde koupit slepice. Zvíře po příjezdu držte v karanténě (obvykle několik týdnů) a pozorujte jeho zdraví.

18. Dovoz, nákazy a úřední povinnosti

Dovoz drůbeže a násadových vajec podléhá veterinárním pravidlům a jejich podmínky se mění podle zdravotní situace, zejména kvůli ptačí chřipce. Nautilus uvádí, že USA zakazují přímý dovoz těchto ptáků z Indonésie z důvodu ptačí chřipky. Pro Česko platí pravidla Evropské unie a státní veterinární správy; konkrétní požadavky si vždy ověřte u krajské veterinární správy před nákupem v zahraničí. My je zde nepopisujeme, protože se rychle mění.

Obecně platí, že koupě zvířat z Evropské unie vyžaduje zdravotní osvědčení a některé země mají zvláštní podmínky. Při ohrožení ptačí chřipkou mohou platit omezení pohybu a povinnost držet drůbež v uzavřených prostorách; sledujte aktuální nařízení Státní veterinární správy. Registrace chovu, hlášení nákaz a další povinnosti se řídí veterinárním zákonem a jsou popsány v článku Registrace chovu slepic.

19. Nejčastější chyby chovatelů

1. Koupě bez ověření původu – zvíře pak nemusí být cemani, nebo je blízce příbuzné.
2. Očekávání vysoké snášky – není to nosnice.
3. Spoléhání na kvočení – cemani často nehřeje vejce spolehlivě.
4. Zanedbání zimní péče – vlhkost a průvan.
5. Příbuzenská plemenitba – oslabuje další generace.
6. Víra v mýty – černá krev, zázračné účinky.
7. Chov jediného páru – chybí variabilita.
8. Nedostatečný stín v létě – tmavé peří se silně zahřívá.

Modelový příklad: jak plánovat malý chov

Představte si chovatele, který chce založit malé hejno čtyř slepic a jednoho kohouta. Protože vejce cemani se často nevylíhnou, neplánuje s pevným počtem kuřat. Příklad je ilustrativní a čísla jsou jen modelová, nejde o naměřené hodnoty.

1. Zakládací zvířata. Zajistí si zvířata ze dvou nepříbuzných chovů, aby od začátku měl širší základnu. Jedno trio z jednoho dvora je často příbuzné.
2. Zimní příprava. Před prvními mrazy zkontroluje střechu, větrání a podestýlku, aby bylo sucho a bez průvanu.
3. Jaro. Vejce sbírá do označených krabiček s datem a zápisem matky. Skladuje je podle zásad popsaných v článku Skladování vajec.
4. Líhnutí. Raději využije líheň nebo kvočnu jiného plemene. Zapíše počet založených, oplozených a vylíhnutých vajec.
5. Vyhodnocení. Z deníku pozná, které dvojice mají lepší líhnivost, a ty příště spáruje s jinými liniemi, ne se vzájemnými příbuznými.

Cílem je dlouhodobě udržet zdravé zvířata, ne rychle získat velký počet kuřat. Pokud se plemeno chová jako zájmový chov, často stačí menší počet kusů a pečlivost.

Roční kalendář péče

Přepeřování a černé peří

V období přepeřování slepice potřebují víc bílkovin. Nové peří cemani je zpočátku tmavé, ale na světle může časem trochu vyblednout. To je přirozené a nemusí jít o známku onemocnění. Pokud však vidíte lysá místa, parazity nebo zánět kůže, požádejte o pomoc veterináře. Černá kůže může zánět maskovat, takže zvíře občas prohlédněte zblízka.

Společný chov s jinými plemeny

Cemani lze chovat společně s jinými slepicemi, ale plachá povaha znamená, že se může dostat na okraj hierarchie. Je lepší jim dát více krmítek a napáječek, aby se k potravě dostala i ostýchavější zvířata. Při přidávání nových kusů postupujte podle článku Spojení nových a starých slepic. Pro chov s většími a dominantními plemeny sledujte případné šikanování a v případě potřeby zvířata oddělte.

Zábava a obohacení prostředí

Aktivní slepice se nenudí. Obohacení výběhu o písek na popelení, větve a zeleninu snižuje stres. Další nápady najdete v článcích Jak zabavit slepice a Popeliště. U plachého plemene je klíčové, aby mělo úkryt, kam se může stáhnout.

Kdy kontaktovat veterináře

Veterináře je vhodné kontaktovat vždy při náhlém úhynu více kusů, při dýchacích potížích, krvavém průjmu nebo při déletrvající apatii. Podezření na nebezpečné nákazy, jako je ptačí chřipka, je nutné ohlásit úřadům. Žádné léky nepodávejte bez porady s veterinářem. Postup při úhynu najdete v článku Úhyn slepice.

Proč je důležité zachovat vzácná plemena

Každé místní nebo vzácné plemeno nese zvláštní kombinaci dědičných vlastností, kterou by bylo těžké znovu vytvořit. Odborníci na genetické zdroje zvířat proto doporučují, aby se vzácná plemena udržovala v dostatečném počtu rodin a aby se chovatelé navzájem propojovali. U cemani to platí dvojnásob: malá evropská populace snadno ztratí variabilitu. Zodpovědný chovatel proto nemyslí jen na vlastní dvůr, ale i na to, komu předá mladá zvířata, a vede si záznamy tak, aby je mohl ostatním poskytnout.

Zároveň je potřeba mít na paměti, že vzácnost sama o sobě neznamená vyšší kvalitu. Zdravé, dobře socializované a správně zbarvené zvíře z prověřeného chovu je cennější než drahé zvíře bez původu. Při rozhodování se tedy neřiďte módou ani sociálními sítěmi, ale tím, zda dokážete plemeni dlouhodobě zajistit vhodné podmínky.

Slovníček

• Fibromelanóza – ukládání barviva melaninu ve vazivu a vnitřních tkáních.
• Melanin – tmavé barvivo, které určuje zbarvení kůže, peří a očí.
• EDN3 – gen související s pohybem a množením pigmentových buněk.
• Dominantní dědičnost – stačí jedna kopie genu pro projevení znaku.
• Inbreeding – příbuzenská plemenitba.
• Líhnivost – podíl vylíhnutých kuřat z oplozených vajec.

20. Časté otázky o ayam cemani

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Tierpark Hellabrunn: popis plemene Ayam Cemani (Mnichov)
• Přehledový popis plemene Ayam Cemani (encyklopedie Wikipedia, ověřeno proti dalším zdrojům)
• Nautilus: článek o fibromelanóze a černých slepicích (odkazuje na studii Dorshorst a kol., 2011, a na práci Leifa Anderssona)
• Studie: The origin and evolution of fibromelanosis in domesticated chickens: genomic comparison of Indonesian Cemani and Chinese Silkie breeds (PLoS ONE, 2017) – dostupnost shrnutí v databázích, plný text se nepodařilo načíst
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
• Zákon č. 166/1999 Sb., veterinární zákon

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterinárního lékaře ani aktuální pokyny Státní veterinární správy.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet