733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

České drůbežnictví a drůbežárny: vývoj, současná produkce a výzvy

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Čísla vycházejí z komoditních karet Ministerstva zemědělství (drůbež září 2025, vejce květen 2026), z údajů Českého statistického úřadu a z přednášky VFU Brno; kde jde o odhad nebo o údaj z grafu, je to uvedeno.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Možná máte doma pár slepic a říkáte si, jak vlastně vypadá chov, ze kterého pochází vejce a kuřecí maso v obchodě. V tomhle průvodci projdeme české drůbežárny, čísla, firmy, pravidla pro dobré životní podmínky zvířat i to, co se v oboru mění. Žádné bulvární zkratky, jen ověřená fakta.

1. České drůbežnictví v kostce

Drůbežnictví patří k nejdynamičtějším odvětvím živočišné výroby. Kuře vyroste za několik týdnů a nosnice začíná snášet před půl rokem věku, takže změny poptávky, cen krmiva nebo nákazové situace se v oboru projeví rychleji než třeba u skotu. Nejdůležitější čísla shrnuje tabulka.

2. Dva světy: velkochovy a domácí chovy

Když se řekne drůbež, představí si mnoho lidí kurník na dvorku. Statistika ale ukazuje, že velká část slepic v zemi žije v domácích chovech a zároveň drtivá většina vajec do obchodů pochází z průmyslových hal. Stavy nosnic za rok 2025 uvádí Ministerstvo zemědělství dvojím způsobem: celkem asi 8,7 milionu slepic, z toho přibližně 5,1 milionu v zemědělském sektoru a asi 3,6 milionu v domácích hospodářstvích. Jiná tabulka téhož dokumentu, vycházející z údajů ČSÚ o drůbeži, uvádí pro nosnice v roce 2025 hodnotu 5,06 milionu kusů, protože počítá jen podniky.

Rozdíl ve výkonu je zásadní. Podle novinového shrnutí z roku 2023 snesla slepice v domácím chovu v průměru kolem 180 vajec ročně, zatímco u komerčních nosnic šlo asi o 307 vajec. Domácí chov tak sice tvoří velký počet zvířat, ale podstatně menší podíl objemu produkce. Neznamená to, že domácí chovy jsou horší, mají jiný cíl: radost, vlastní vejce, krmení zbytků, často starší plemena a delší život slepic.

3. Vývoj počtů drůbeže od roku 2000

Počty zvířat kolísají s cenami krmiva, nákazami i legislativou. Z dostupných ověřených údajů lze poskládat hrubý obrázek.

Při srovnávání je potřeba být opatrný: různé zdroje počítají nosnice jinak (jen podniky, nebo i domácnosti) a ke konci roku se stavy liší od ročních průměrů. Přesto je vidět, že počet slepic po roce 2000 klesl a že meziroční výkyvy jsou velké. Pokles celkové drůbeže v roce 2025 o víc než dva miliony kusů dokument nevysvětluje; velkou část stavu tvoří kuřata na výkrm, jejichž počet se v krátkých turnusech mění rychle: 12,5 milionu v roce 2022, 11,5 milionu v roce 2023 a 14,4 milionu v roce 2024 (stav k 31. 12.).

4. Drůbeží maso: produkce, spotřeba a soběstačnost

Drůbeží maso, především kuřecí, patří k masům, jejichž spotřeba v Česku dlouhodobě roste. Údaje z komoditní karty Ministerstva zemědělství (září 2025), odečtené z grafu, ukazují tento vývoj v tisících tun živé hmotnosti.

Kdo si údaje porovná, vidí, že produkce za deset let vzrostla jen o necelou třetinu, zatímco spotřeba o více než čtvrtinu a skokově v posledním roce. Podíl vlastní produkce se tak mírně propadl. Pozor: dokument soběstačnost přímo neuvádí, jde o výpočet z odečtených hodnot grafu, a proto jsou procenta orientační.

Zajímavý je i vývoj počtu kuřat na výkrm. Stav k poslednímu dni roku byl 12 451 tisíc kusů v roce 2022, 11 538 tisíc v roce 2023 a 14 396 tisíc v roce 2024. Skok o čtvrtinu v posledním roce ukazuje, jak rychle může obor reagovat, když se vyplatí zvýšit výkrm, a také jak citlivě na to působí nákazy a cena krmiva.

5. Vejce: produkce, spotřeba a soběstačnost

U vajec je situace lepší než u masa. Podle komoditní karty Ministerstva zemědělství z května 2026 se produkce konzumních vajec zvyšuje: 2 158 milionů kusů v roce 2023, 2 212 milionů v roce 2024 a 2 281 milionů v roce 2025, tedy o 3,1 % víc než předchozí rok. Spotřeba rostla také, odhadem na 2 684 milionů kusů v roce 2025.

Za rok 2025 se soběstačnost odhaduje na 85,0 %. Pro srovnání: Evropská unie jako celek vyrobila v posledních letech zhruba tolik, kolik spotřebovala (hodnoty 101 až 114 %). Česko tedy patří k zemím, které si část vajec dovážejí.

Uvedená spotřeba zahrnuje i vejce zpracovaná v potravinářském průmyslu, ve vaječných výrobcích, těstovinách či pečivu. Vejce, která uvidíte v obchodě, jsou jen část celku.

6. Zahraniční obchod: odkud vejce a maso k nám jdou

Maso. V roce 2024 Česko dovezlo 152 529 tun drůbežího masa (celní položka 0207) a vyvezlo 24 821 tun, saldo tedy bylo záporné, zhruba 128 tisíc tun. Hodnota dovozu činila 11,1 miliardy korun, vývozu 1,6 miliardy. V prvních sedmi měsících roku 2025 se dovezlo 85 152 tun a vyvezlo 15 166 tun. Největšími dovozci byli Polsko (65,8 %), Maďarsko (8,0 %) a Brazílie (4,7 %). Čeští vývozci dodávali nejvíc na Slovensko (27,2 %), do Rakouska (25,5 %) a do Německa (17,4 %).

Vejce. Dovoz do Česka byl v roce 2025 podle odhadu 1 057 milionů kusů (2024: 878 milionů), vývoz 653 milionů (2024: 505 milionů). Do ČR přicházejí vejce hlavně z Polska (39 % dovozu) a z Ukrajiny (15 %), vyváží se především do Německa (45 %) a na Slovensko (14,5 %). V rámci celé Evropské unie se dovoz vajec v roce 2025 zvýšil o 54 %, přičemž 64 % z něj tvořila Ukrajina.

Čak radí

Víte, že Česko vejce zároveň dováží i vyváží? Není to rozpor. Obchodníci dodávají tam, kde je zrovna nejlepší cena, a část dovozu míří do zpracování. Pro nás chovatele je důležité jen jedno: že domácí produkce nezmizí.

7. Ceny od farmáře po pult

Ceny zemědělských výrobců se od cen v obchodě liší výrazně, rozdíl pokrývá balení, dopravu, marži obchodu i daň.

Podle komoditní karty bylo v květnu 2026 vejce z hal (podestýlkový chov) u výrobců dražší než z klecí: velikost M stála asi 484 Kč za 100 kusů v halách a 376 Kč v klecích, tedy zhruba o 29 % víc. Průměr za všechny systémy činil u velikosti M asi 465 Kč za 100 kusů. U vajec z volného výběhu a bio nebylo dost údajů.

8. Krmivo a energie: největší nákladové položky

Nejdražší na chovu je krmivo. Podle Ministerstva zemědělství stála krmná směs pro nosnice v roce 2022 průměrně 9 069 Kč za tunu, v roce 2023 8 527 Kč, v roce 2024 6 841 Kč a v roce 2025 7 282 Kč. V prvních čtyřech měsících 2026 se držela kolem 6 900 Kč. Směs pro brojlery byla dražší: v roce 2024 průměrně 9 368 Kč za tunu a v roce 2025 zhruba 9 600 až 9 950 Kč.

Podle průzkumu Agrární komory z jara 2023 vzrostly vstupní náklady chovatelů meziročně až o 80 % a ceny energie byly až čtyřnásobné oproti roku 2021 i přes státní cenové stropy. Tehdejší tlak na ceny vysvětluje, proč část menších podniků uvažovala o ukončení chovu.

9. Jak vypadá moderní drůbežárna

Moderní hala je uzavřená budova s řízeným mikroklimatem. Větrání, topení, osvětlení, krmení i napájení řídí počítač. Chovatel kontroluje teplotu, vlhkost, spotřebu vody a krmiva a podle odchylek poznává problém dřív, než ho zaznamená zrakem. Z hlediska welfare a bezpečnosti platí přísná hygiena: hala se po každém turnusu vyklidí, vyčistí a vydezinfikuje a vstup lidí se omezuje.

• Větrání: přívod čerstvého vzduchu a odvod škodlivých plynů, tedy amoniaku a vlhkosti.
• Topení: u kuřat zvlášť v prvních dnech, kdy si peří neudrží teplo.
• Osvětlení: režim světla řídí růst i snášku. Obecné zásady kolem světla v malém kurníku popisuje samostatný článek.
• Krmení a napájení: linky s automatickým dávkováním, napáječky bez rozlévání.
• Biosekurita: dezinfekční zábrany, převlékání obuvi i oděvu, evidence návštěv.

10. Výkrm kuřat: jak probíhá turnus

Podle podkladů VFU Brno se ve výkrmu kuřat (brojlerů) pracuje s podestýlkou vysokou 5 až 10 centimetrů, s teplotou od pátého týdne kolem 18 až 21 °C a relativní vlhkostí vzduchu 65 až 70 %. Od druhého týdne má být během světelného dne alespoň šest hodin tmy a intenzita světla nejméně 20 luxů. Hala se čistí a dezinfikuje po každém turnusu, jichž se v hale podle přednášky stihne 6,5 až 7 za rok.

Výkrm kuřat v Česku upravuje vyhláška č. 208/2004 Sb., která stanoví minimální požadavky na ochranu brojlerů. Domácí chovatel brojlerů najde praktické rady v samostatném článku o brojlerových kuřatech.

11. Chov nosnic: od kuřice po vyřazení

Podle přednášky VFU Brno trvá odchov kuřic do 15 až 17 týdnů a požadovaná hmotnost při pohlavní dospělosti je kolem 1,5 kg. Světelný den se v odchovu zkracuje na 10 hodin (do sedmého týdne), v produkci je 15 až 16 hodin. Produkční období trvá do 64 týdnů, za něž slepice snese průměrně 180 vajec; podrobněji o snášce domácí slepice píše samostatný článek.

Po skončení produkčního cyklu se hejno vyřazuje a obnovuje novou várkou kuřic. Obvyklým důvodem bývá pokles snášky a kvality skořápky ve vyšším věku slepic, přičemž v domácím chovu žijí slepice výrazně déle.

12. Systémy chovu nosnic a jejich rozdíly

Pro spotřebitele je důležité vědět, že číslo na skořápce označuje způsob chovu. Rozdíly mezi systémy podle podkladů VFU Brno ukazuje tabulka.

Podle podkladů VFU Brno jsou konvenční klece v Evropské unii od roku 2012 zakázány na základě evropské směrnice o nosnicích. Obohacené klece zůstaly povoleny. Podle Agrární komory se na konci roku 2022 v obohacených klecích nacházelo 60 % z 5,15 milionu nosnic v zemědělských podnicích.

13. Konec klecí: co to znamená pro obor

Podle zpráv z roku 2023 mělo v Česku platit zakázání klecového chovu od počátku roku 2027. Průzkum Agrární komory mezi 36 firmami zjistil, že 8,3 % chovatelů plánovalo kvůli zákazu chov do konce roku 2026 ukončit a 28 % jej chtělo omezit. Zejména střední a menší podniky zvažovaly, jestli investice zaplatí.

Co přesně se mění? Přechod na jiný systém znamená novou halu nebo přestavbu. Podle výpovědi ředitele jedné farmy vyšla nová hala na 60 milionů korun, z toho 15 milionů pokryla dotace a zbytek financoval úvěr. Návratnost trvá roky a chovatel ji ve slabších letech nemusí unést.

Důsledky pro trh popisují zástupci oboru takto: pokud část chovatelů skončí, vlastní produkce vajec klesne a roste podíl dovozu. Naopak spotřebitelé, kteří si přejí chov na podestýlce nebo ve výběhu, mohou přechod uvítat. Je to typický střet cíle dobrých podmínek zvířat s cenou potravin.

Čak radí

Číslo na skořápce vajec prozradí chov. Nulu mají bio, jedničku volný výběh, dvojku halový a trojku klec. Čím nižší číslo, tím víc prostoru mělo zvíře. Chcete vědět víc? Mrkněte na náš článek o kódu na vejci.

14. Ptačí chřipka a ochrana zdraví hejn

Vysoce patogenní influenza ptáků je největší bezprostřední hrozbou oboru. Na přelomu let 2022 a 2023 byl v kraji u Tachova utracen velkochov s 750 000 nosnicemi, což představovalo zhruba 15 % všech komerčních nosnic v zemi. Provozovatel začal hejno obnovovat zkušební várkou 37 000 slepic v jedné ze tří hal a plné obnovení mělo trvat do září téhož roku. Případ ukazuje, že jediné ohnisko může změnit statistiku celé země.

Nákazu hlásí chovatelé Státní veterinární správě a při potvrzení se postupuje podle veterinárních předpisů: vymezí se ochranné pásmo, hejno se likviduje a po dezinfekci hala čeká, než se smí znovu osadit. Domácí chovatelé řeší hlavně to, že v době nákazy mohou platit omezení volného výběhu; aktuální pokyny uvádí Státní veterinární správa. Základ prevence je stejný ve velkochovu i na zahradě: oddělit hejno od divokého ptactva, nenosit nákazu na obuvi a krmit i napájet pod střechou.

• Krmivo a vodu skladujte nepřístupně pro divoké ptáky.
• Při zvýšeném riziku hejno ponechte v kurníku nebo zakrytém výběhu.
• Pozorujte příznaky: náhlý úhyn několika kusů, apatie, otok hlavy. Při podezření volejte veterináře.

Podrobně k newcastleské chorobě a dalším nákazám najdete samostatné články; zde jen zdůrazňujeme dopad na obor.

15. Dobré životní podmínky a právní rámec

Podmínky chovu zvířat v Česku upravuje zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, a navazující vyhlášky. Pro výkrm kuřat je to již zmíněná vyhláška č. 208/2004 Sb., pro nosnice podmínky chovu ve výše uvedených systémech podle evropských pravidel. Zabíjení zvířat, přeprava i likvidace při nákaze mají vlastní předpisy a musí je dodržovat každý, kdo zvířata v obchodním měřítku chová.

Neznamená to, že malý chovatel je mimo pravidla. Platí pro něj zákaz týrání, povinnost zajistit krmivo, vodu, ochranu před nepřízní počasí a ošetření nemocného zvířete. Praktický výklad najdete v článku o kurníku a zákonu.

16. Kdo drůbež v Česku chová: struktura oboru

Podle průzkumu Agrární komory je v zemi registrováno kolem 200 chovatelů drůbeže. Vedle několika velkých firem existuje řada podniků s méně než 100 000 slepicemi. Obor zastupují sdružení jako Českomoravská drůbežářská unie, kterou v roce 2023 vedla Gabriela Dlouhá, a Agrární komora ČR. Statistiku vede ČSÚ a obecné tržní zprávy Ministerstvo zemědělství.

Nejvíc slepic je podle tehdejšího shrnutí v Pardubickém a Středočeském kraji, nejméně v Libereckém a Ústeckém. Chovy se tedy koncentrují do regionů s tradicí a s dostatkem krmných obilovin.

17. Hlavní výzvy oboru

Průzkum z jara 2023 ukázal, že téměř pětina chovatelů plánovala omezit výrobu, 75 % ji chtělo zachovat. Zástupci oboru uváděli, že ceny vajec v řetězcích těsně před Vánoci 2022 dosahovaly kolem 6 korun za kus, zatímco nejnižší akční cena později klesla na 3,60 Kč. Taková kolísání výrobce špatně plánuje.

18. Co s tím může udělat spotřebitel

1. Čtěte označení na obalu: zemi původu a kód způsobu chovu.
2. Při koupi vajec zvažujte rozdíl v ceně. Podle ministerstva byla v květnu 2026 vejce z hal u výrobců zhruba o třetinu dražší než z klecí, rozdíl ve spotřebitelské ceně je menší.
3. Kupujte sezónně a od místních producentů, pokud je to možné; vejce ze dvora jsou dobrá, ale musí splňovat pravidla prodeje.
4. Neplýtvejte: vejce i maso mají delší trvanlivost, než si lidé myslí (viz články o skladování vajec).

Čak radí

Cena a chov spolu souvisejí. Kdo chce víc prostoru pro slepice, zaplatí o něco víc. Je to rozhodnutí každého z nás.

19. Kam se obor může ubírat

Z dostupných údajů lze vyčíst několik trendů, ale ne jistoty. Spotřeba masa i vajec roste, domácí produkce za ní zaostává, a proto se podíl dovozu zvyšuje. Chovatelé musí investovat do přechodu z klecí a do biosekurity. Šanci mají větší podniky s vlastním zpracováním a také malé farmy s prodejem ze dvora, které nabízí kvalitu a příběh. Střední podniky jsou nejzranitelnější, jak ukázal průzkum. Který scénář převáží, bude záležet na cenách krmiva, dotační politice, nákazové situaci a na tom, kolik jsou spotřebitelé ochotní za vejce zaplatit.

20. Malochovatel v kontextu velkého oboru

Domácí chovatel se s velkým oborem potkává při nákupu krmiva, při nákazové situaci a při dodržování pravidel. Zda a jak se musí chov slepic registrovat, vysvětluje článek o registraci chovu slepic. Vaše hejno je malé, ale přispívá: podle ministerstva domácí chovy držely v roce 2025 přes 3,5 milionu slepic.

21. Modelový příklad: kolik slepic stojí za jedním českým vejcem

Pro představu si vezměme údaje z komoditní karty. V roce 2025 vyprodukovalo Česko 2 281 milionů vajec a podle ČSÚ bylo na konci roku v podnicích 5,06 milionu nosnic. Dělením vychází zhruba 450 vajec na jednu nosnici, což je víc, než může jedna slepice za rok snést. Rozdíl vzniká tím, že se v roce střídají hejna a že se do produkce počítají také vejce z domácích a menších chovů; jde proto o hrubý ukazatel, ne o výkon jedné slepice. Přesnější je údaj ze zdrojů o komerčních nosnicích: kolem 300 vajec ročně na kus.

Spotřebu 238 vajec na osobu lze přepočítat i na slepice: člověk by při tomto tempu potřeboval k ročnímu zásobení vejci přibližně tři čtvrtiny jedné komerční nosnice. Pro domácí slepici, která snáší kolem 180 vajec ročně, by to znamenalo o něco víc než jednu slepici na osobu. Výpočet je jen ilustrace a nezohledňuje vejce zpracovaná v potravinářství.

Podobně lze číst ceny: když výrobce dostane za vejce kolem 4 korun a spotřebitel zaplatí zhruba 6, připadá na zpracování, třídění, balení, dopravu, marži obchodu a daň přibližně třetina konečné ceny. Přesné rozdělení se mezi obchody liší, proto jde o hrubou orientaci a ne o účetní údaj.

22. Mýty a fakta o velkochovech

Čak radí

Když příště uvidíte v obchodě vejce, otočte krabičku. Najdete tam kód chovu, zemi původu i číslo chovu. Je to jednoduchý způsob, jak vědět, odkud jídlo pochází.

23. Slovníček pojmů

• Brojler: kuře chované na maso, rychle rostoucí.
• Nosnice: slepice chovaná na konzumní vejce.
• Kuřice: mladá slepice před začátkem snášky; odchov trvá do 15 až 17 týdnů.
• Turnus: jeden výkrmový cyklus v hale mezi dvěma vyklizeními.
• Podestýlka: hrabavý materiál na podlaze haly.
• Obohacená klec: klec s hnízdem, hřadem a místem na hrabání.
• Voliéra: víceúrovňový systém, kde se slepice volně pohybují mezi patry.
• Soběstačnost: poměr domácí produkce a domácí spotřeby.
• Biosekurita: soubor opatření proti zavlečení nákaz.
• Komoditní karta: pravidelný přehled trhu zveřejňovaný Ministerstvem zemědělství.

24. Co sledovat, chcete-li být v obraze

Zajímáte-li se o obor, nejvíc se dozvíte z pravidelných zdrojů. Ministerstvo zemědělství zveřejňuje komoditní karty drůbeže a vajec s vývojem cen, obchodu a spotřeby. Český statistický úřad vydává počty zvířat a bilance. Státní veterinární správa informuje o aktuální nákazové situaci a o opatřeních pro chovatele. Zprávy od zástupců oboru, například Agrární komory, jsou užitečné, ale je dobré mít na paměti, že představují pohled chovatelů, a proto je srovnávejte s ověřenými čísly.

Pro domácího chovatele je praktické číst i zprávy o cenách krmných směsí. Pohyb ceny obilí a směsí se dříve nebo později objeví i v ceně zrna, kterou platíte vy. Podle ministerstva se cena směsi pro nosnice mezi lety 2022 a 2024 snížila z 9 069 na 6 841 Kč za tunu, tedy zhruba o čtvrtinu, v roce 2025 se vrátila na 7 282 Kč.

25. Časté otázky o českém drůbežnictví

Shrnutí

Čak radí

Děkuji, že jste došli až na konec. Doma chováte slepice, nebo se jen chcete vyznat v tom, odkud jídlo pochází? V obou případech vám v Časkrmení rád poradím s krmivem, napáječkami i vybavením kurníku. Přeji hodně zdravých slepic a dobrých vajec.

Zdroje a právní předpisy

• Ministerstvo zemědělství ČR: Komoditní karta Drůbež, září 2025
• Ministerstvo zemědělství ČR: Komoditní karta Vejce, květen 2026
• Český statistický úřad: Informace o počtu drůbeže v České republice
• VFU Brno: přednáška Chov a welfare drůbeže, 2024
• ČTK / České noviny: Pětina chovatelů drůbeže zvažuje ukončení chovu, 29. 3. 2023
• ČTK / Forbes: Máte rádi vajíčka? České nosnice jich loni snesly 2,2 miliardy, 2023
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
• Vyhláška č. 208/2004 Sb., minimální standardy ochrany hospodářských zvířat – výkrm kuřat

Článek má informativní charakter a nenahrazuje právní ani veterinární poradenství. Údaje se mění, před rozhodnutím ověřte aktuální znění předpisů a statistik.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.