733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Chov křepelek japonských: prostor, krmení, snáška a líhnutí

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z odborné literatury o chovu křepelek, materiálů univerzitních pracovišť a platných předpisů. Užitkové údaje jsou orientační a liší se podle linie, krmení a podmínek.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Křepelky jsou tak malé, že je skoro přehlédnu, ale mají obrovskou energii a snášejí jako o závod. Jsou skvělé pro lidi s menším prostorem, kteří chtějí vlastní vajíčka. V tomhle průvodci najdete, jak křepelkám zařídit domov, čím je krmit, jak líhnout kuřata a na co myslet kvůli zdraví a předpisům.

1. Chov křepelek v kostce

2. Kdo je křepelka japonská

Křepelka japonská, vědecky Coturnix japonica, je drobný hrabavý pták z čeledi bažantovitých. Pochází z východní Asie, kde byla domestikována již před staletími. V Japonsku se původně chovala pro zpěv a později hlavně pro vejce a maso. Dnes se chová po celém světě v drobných chovech, na farmách i jako laboratorní zvíře, protože rychle dospívá a má krátký generační interval.

Od divoké křepelky polní, která hnízdí i v české krajině, se japonská křepelka liší původem a domestikací. Křepelka polní je volně žijící druh a podléhá ochraně volně žijících ptáků. Chov domácích japonských křepelek je běžná chovatelská činnost.

Dospělá křepelka japonská je velká zhruba jako dlaň. Běžné nosné linie váží kolem 100 až 150 gramů, masné linie mohou být výrazně těžší. Samice bývají o něco těžší než samci. Křepelky jsou plaché, při vyrušení prudce vyletují kolmo vzhůru, což je důležité vědět při stavbě voliéry.

3. Proč chovat křepelky

Křepelky si oblíbili chovatelé, kteří nemají místo na klasický kurník, ale chtějí vlastní vejce. Mají několik výhod, ale i nevýhod, které je dobré zvážit předem.

Křepelky nejsou vhodné jako volně pobíhající zvířata na zahradě. Jsou příliš malé, plaché a snadno uletí nebo se stanou kořistí. Chovají se vždy v uzavřeném prostoru, voliéře nebo kotci.

Pro začátečníka je nejjednodušší pořídit si již dospívající samice od důvěryhodného chovatele. Obejdete tak náročný odchov drobných kuřat a vejce budete mít během několika týdnů. Při koupi kontrolujte stejné znaky zdraví jako u jiné drůbeže, tedy čilost, čisté oči a nozdry, hladké peří, čistou kloaku a zdravé nohy. U křepelek se navíc podívejte na temeno hlavy, zda nemá strupy od nárazů nebo ozobávání.

Velikost první skupiny volte podle prostoru a spotřeby vajec. Je lepší začít s menší skupinou a chov rozšířit, až získáte zkušenosti, než hned zaplnit voliéru a potýkat se s ozobáváním a nečistotou. Myslete také na dovolenou. Křepelky potřebují denní kontrolu vody a krmiva, a proto je dobré mít domluvenou osobu, která se o ně postará.

4. Linie a barevné rázy

V domácích chovech se setkáte s různými liniemi a barevnými rázy japonských křepelek. Linie se liší hlavně velikostí a zaměřením, barevné rázy vzhledem peří.

Kromě japonské křepelky se chovají i jiné druhy, například křepelka čínská, která je výrazně menší a chová se spíš jako okrasný pták, nebo křepelky americké, které jsou samostatnou skupinou ptáků. Tento článek se týká výhradně křepelky japonské.

5. Prostor a ustájení

Křepelky potřebují méně místa než slepice, ale neznamená to, že je lze chovat namačkané. Dostatek prostoru snižuje stres, ozobávání a šíření nemocí. Evropský úřad pro bezpečnost potravin i Rada Evropy se welfare křepelek zabývají a upozorňují na potřebu možnosti pohybu, popelení, úkrytu a vhodného povrchu.

Typy ustájení

Strop a výška

Křepelky při leknutí vyletují kolmo vzhůru a mohou si poranit hlavu o tvrdý strop. Proto se u nízkých kotců doporučuje měkký strop, například napnutá síť nebo látka. U vysokých voliér, kde ptáci mohou vzlétnout a zase přistát, je riziko menší, ale i tam je dobré mít úkryty, kam se mohou při vyrušení schovat.

Podlaha

Nejvhodnější je pevná podlaha s podestýlkou, například hoblinami, slámou nebo pískem. Drátěná podlaha bez podestýlky není pro křepelky příjemná a může poškozovat chodidla. Do jednoho rohu je dobré dát misku nebo bedýnku s jemným suchým pískem na popelení.

Čak radí

Když se křepelka lekne, vystřelí nahoru jako raketa. Já jsem se tak jednou lekl taky, když jsem k voliéře přiběhl moc rychle. Proto chodím ke křepelkám pomalu a potichu a doporučuji to i vám. A měkký strop jim ušetří bouli na hlavě.

Umístění chovu

Voliéru nebo kotec umístěte na klidné místo, kde ptáky nebude neustále rušit provoz, psi nebo kočky. Ideální je stanoviště chráněné před převládajícím větrem, s ranním sluncem a odpoledním stínem. Zemní část voliéry je dobré zabezpečit pletivem zapuštěným do země nebo pevnou podlahou, protože potkani, kuny i lišky se umí podhrabat. Pletivo musí mít malá oka, jinak jím prostrčí hlavu nejen predátor, ale i samotné křepelky.

Pokud chováte křepelky v hospodářské budově, zajistěte dostatek denního světla a přívod čerstvého vzduchu bez průvanu. Křepelky v tmavé a dusné místnosti strádají a jejich snáška klesá.

6. Vybavení chovu

• Krmítko. Takové, které omezuje vyhrabávání krmiva. Křepelky rády rozhazují a plýtvají.
• Napáječka. Pro malé ptáky, se zábranou proti utopení kuřat. Křepelky snadno vodu znečistí.
• Úkryty. Prkénka opřená o stěnu, bedýnky, větvičky nebo trsy trávy.
• Popeliště. Miska s jemným pískem pro péči o peří a ochranu před parazity.
• Hnízdní kout. Křepelky často snášejí kdekoli na zem, ale tmavší koutek s podestýlkou pomůže.
• Teploměr. Pro kontrolu teploty v chovu, zvlášť v zimě a v létě.
• Ochrana proti hlodavcům. Jemné pletivo, které nepropustí myši ani potkany.

7. Světlo, teplota a větrání

Křepelky jsou stejně jako slepice citlivé na délku dne. Pro stabilní snášku potřebují dlouhý den, odborná literatura obvykle uvádí kolem 14 až 16 hodin světla denně. V zimě, kdy se den zkracuje, snáška bez přisvětlování klesá nebo ustává. Pokud chcete v zimě vejce, můžete den prodloužit umělým světlem, vždy postupně a ideálně ráno.

Dospělé křepelky snesou chladnější prostředí, pokud mají suchý úkryt bez průvanu, ale silný mráz a vlhko jim vadí. Kryté a závětrné místo s podestýlkou je v zimě nezbytné. V horkém létě potřebují stín, dobré větrání a stálý přístup k chladné vodě, protože se snadno přehřejí.

8. Krmení

Křepelky mají rychlý metabolismus a vysokou potřebu bílkovin. Odborné zdroje uvádějí, že kuřata křepelek potřebují krmivo s vyšším obsahem bílkovin než kuřata slepic, a i dospělé nosnice potřebují krmivo poměrně bohaté na bílkoviny. V praxi se pro křepelky používají specializované krmné směsi pro křepelky nebo pro bažanty a krůty, které mají vyšší obsah bílkovin.

Krmení podle věku

Doplňky a pamlsky

Křepelky ocení drobnou zeleň, například nasekanou trávu, klíčky, ptačinec nebo listy salátu, a malé množství semínek. Pamlsky by měly tvořit jen malou část krmné dávky, jinak se zředí obsah bílkovin a minerálů v hlavním krmivu. Grit v malé velikosti je užitečný, pokud křepelky dostávají semena a zeleň.

Spotřeba krmiva

Spotřeba krmiva dospělé křepelky je malá, odborné zdroje uvádějí obvykle kolem 20 až 30 gramů na ptáka denně, podle velikosti linie, teploty a snášky. Masné linie spotřebují víc. Významnou část ztrát tvoří rozházené krmivo, proto se vyplatí dobré krmítko.

Krmivo skladujte v suchu, v uzavřených nádobách chráněných před hlodavci a vlhkem. Zvlhlé nebo zplesnivělé krmivo může obsahovat plísňové toxiny, na které jsou drobní ptáci citliví. Kupujte proto raději menší balení, které spotřebujete za několik týdnů, a nepoužívejte krmivo po uplynutí doby použitelnosti. Náhlá změna krmiva může způsobit pokles snášky, proto nové krmivo zavádějte postupně.

9. Voda a napájení

Voda je pro křepelky stejně důležitá jako krmivo. Při nedostatku vody rychle klesá snáška a zvířata strádají. Napáječky volte malé, aby se v nich ptáci nemohli utopit, zvlášť kuřata. Do napáječky pro kuřata se obvykle dávají kamínky nebo kuličky, aby nebyla voda hluboká.

Křepelky vodu rychle znečistí podestýlkou a trusem. Napáječky proto denně kontrolujte a pravidelně myjte. Umístění napáječky na vyvýšenou podložku nebo použití kapátkových napáječek pomáhá udržet vodu čistou. V zimě je nutné zajistit, aby voda nezamrzla.

10. Složení hejna a chování

Křepelky jsou společenské a chovají se ve skupinách. Na jednoho samce se obvykle doporučuje několik samic, často se uvádí kolem tří až pěti. Příliš mnoho samců vede k soubojům a k poraněním samic, které mohou mít oškubané peří na hlavě a krku.

• Jen samice. Pokud chcete jen vejce ke konzumaci, samce nepotřebujete. Samice snášejí i bez samce.
• Samec se samicemi. Potřebné pro oplozená vejce k líhnutí.
• Více samců v jedné skupině. Riziko soubojů, potřeba velkého prostoru a úkrytů.

Samice bez samce jsou v klidnějším režimu a obvykle mají lépe zachované peří. Pokud ale chcete vlastní kuřata, sestavte malou chovnou skupinu zvlášť a vejce z ní sbírejte na líhnutí. Ostatní samice mohou žít v samostatné skupině jen pro konzumní vejce.

Ozobávání je u křepelek poměrně častý problém, zvlášť v přeplněném a nudném prostředí. Prevencí je dostatek prostoru, úkryty, popeliště, zeleň k ozobávání a vyvážené krmivo s dostatkem bílkovin.

Čak radí

Samečci křepelek umí pořádně křičet, zvlášť ráno. Když bydlíte v řadovce a nechcete sousedy budit, stačí chovat jen samičky. Vejce snesou i tak, jen z nich nebudou kuřátka.

11. Snáška a vejce

Křepelky japonské začínají snášet velmi brzy, odborné zdroje uvádějí obvykle kolem šesti až osmi týdnů věku. Dobré nosnice v prvním roce snášejí velmi pravidelně, často téměř denně. Po prvním roce snáška obvykle klesá. Křepelky často snášejí odpoledne nebo navečer, na rozdíl od slepic, které snášejí spíš dopoledne.

Vejce jsou drobná, váží zhruba 10 až 12 gramů a mají typickou skvrnitou skořápku. Kresba je u každé samice trochu jiná, takže zkušení chovatelé podle ní poznají, která samice vejce snesla. Bílé nebo světle zbarvené linie mohou snášet vejce s méně výraznou kresbou.

Snášku ovlivňuje světlo, krmení, teplota, stres a zdraví. Pokles snášky bez zjevné příčiny je signálem zkontrolovat délku dne, krmivo, vodu a parazity.

Vejce sbírejte každý den. Křepelky snášejí často na zem do podestýlky, a vejce se proto snadno přehlédnou a zašlapou nebo znečistí. Pokud je ve chovu tmavší kout s podestýlkou, ptáci do něj často snášejí, a sběr je pak jednodušší. Ojediněle se může objevit vejce s tenkou nebo měkkou skořápkou. Pokud se to opakuje, zkontrolujte přísun vápníku a délku dne.

12. Křepelčí vejce v kuchyni

Křepelčí vejce jsou v kuchyni oblíbená pro svou velikost a vzhled. Hodí se do salátů, jako ozdoba, do polévek nebo jako jednohubky. Nutričně jsou podobná slepičím vejcím, v poměru k hmotnosti mají o něco větší podíl žloutku. Tvrzení o zázračných léčivých účincích křepelčích vajec nejsou vědecky podložená.

Pro bezpečnost platí stejné zásady jako u slepičích vajec. Vejce sbírejte denně, nepoužívejte rozbitá a velmi znečištěná vejce, skladujte je v chladu a před konzumací je tepelně upravte. Syrová vejce mohou být zdrojem salmonel. Vejce z vlastního chovu určená pro vaši domácnost není nutné značit, pro prodej ale platí pravidla pro uvádění vajec na trh, která je potřeba ověřit u Státní veterinární správy.

Natrhnout skořápku křepelčího vejce je kvůli pevné vnitřní bláně obtížnější. Pomůže ostrý nůž nebo speciální nůžky na křepelčí vejce. Natvrdo uvařená vejce se loupou lépe, pokud je po uvaření prudce zchladíte ve studené vodě.

13. Líhnutí

Křepelky japonské v domácím chovu kvokají velmi zřídka, protože tento instinkt byl domestikací silně potlačen. Proto se vejce líhnou v líhni. Doba líhnutí je krátká, odborné zdroje uvádějí zhruba 17 až 18 dní.

Násadová vejce

• Sbírejte vejce od zdravých ptáků ze skupiny se samcem.
• Vybírejte vejce pravidelného tvaru, bez prasklin a bez silného znečištění.
• Vejce před založením skladujte v chladu, ne v lednici, a nejdéle několik dní.
• Vejce nemyjte, poškodili byste ochrannou vrstvu na skořápce.

Podmínky v líhni

Teplota a vlhkost v líhni se řídí návodem výrobce. Obecně se u drůbeže pracuje s teplotou kolem 37 až 38 stupňů a se zvýšením vlhkosti v posledních dnech před líhnutím. Vejce se během inkubace obracejí, a několik dní před očekávaným líhnutím se obracení zastaví.

Prosvícení vajec po několika dnech inkubace pomůže odhalit neoplozená vejce, ale u křepelek je kvůli tmavé kresbě skořápky obtížnější. Používá se silný zdroj světla v tmavé místnosti.

Při výběru líhně se vyplatí model s automatickým obracením a přesným termostatem. Křepelčí vejce jsou malá, a proto je dobré mít pro ně vhodné rošty nebo přepážky, aby se vejce při obracení nepřevalovala. Líheň před sezónou vyzkoušejte naprázdno a ověřte teplotu kontrolním teploměrem. Po každém líhnutí ji důkladně vyčistěte, protože zbytky skořápek a peří jsou zdrojem bakterií pro další líhnutí.

14. Odchov kuřat

Křepelčí kuřata jsou po vylíhnutí velmi drobná, zhruba jako čmelák, a velmi citlivá na chlad. První týdny potřebují zdroj tepla. Teplota se v prvních dnech udržuje vysoká a postupně se snižuje, jak kuřata opeřují. Nejlepším ukazatelem je chování kuřat. Pokud se tísní pod zdrojem tepla, je jim zima. Pokud se rozbíhají do krajů a dýchají s otevřeným zobákem, je jim horko. Pokud jsou rovnoměrně rozprostřená, je teplota v pořádku.

• Podlaha. Neklouzavý povrch, například papírová utěrka nebo protiskluzová podložka v prvních dnech, pak jemná podestýlka. Hladký papír vede k roztažení nohou.
• Voda. Mělká napáječka s kamínky, aby se kuřata neutopila.
• Krmivo. Jemný startér s vysokým obsahem bílkovin.
• Prostor. Kuřata rychle rostou, prostor je potřeba průběžně zvětšovat.
• Čistota. Podestýlka a napáječky musí být čisté, kuřata jsou náchylná k infekcím.

Kuřata se opeřují velmi rychle a po několika týdnech už nepotřebují umělé teplo, pokud je okolní teplota přiměřená. Do venkovní voliéry je dobré je přesouvat až po úplném opeření a za příznivého počasí.

Čak radí

Křepelčí kuřátka jsou tak maličká, že bych je mohl schovat pod jedno ucho. Potřebují teplo, mělkou vodu a drsnou podložku, ať jim neujíždějí nožičky. A pozor na otevřené dveře, uteče vám i takový drobeček.

15. Jak rozlišit pohlaví

U divoce zbarvených křepelek japonských lze pohlaví u dospívajících ptáků obvykle rozlišit podle peří na hrudi. Samci mají hruď jednobarevně rezavou až skořicovou, bez skvrn. Samice mají hruď světlejší s tmavými skvrnami. Rozdíly se objevují s opeřením kolem třetího až čtvrtého týdne věku.

Dalším znakem je kloakální žláza samců, která u dospělého samce vytváří při stisknutí pěnu. Samec se také ozývá hlasitým voláním. U bílých a jinak zbarvených rázů je rozlišení podle peří obtížnější a spoléhá se hlavně na chování, hlas a kloakální žlázu.

16. Zdraví a nejčastější potíže

Křepelky jsou při dobré péči poměrně odolné, ale jsou citlivé na stres, vlhko, průvan a špatnou hygienu. Mnoho potíží souvisí s podmínkami chovu. Při nemoci se stav malých ptáků zhoršuje rychle, proto je důležité včas reagovat a obrátit se na veterináře, který ošetřuje drůbež nebo ptáky.

Odborné zdroje uvádějí, že křepelky jsou citlivé zejména na ulcerózní enteritidu, bakteriální onemocnění střev, které může vést k náhlým úhynům. Diagnózu a léčbu vždy přenechejte veterináři. Nikdy nepodávejte antibiotika ani jiné léky sami. U zvířat, jejichž vejce nebo maso se konzumují, je navíc nutné dodržet ochranné lhůty.

Prevencí většiny potíží je dobrá zoohygiena. Nové ptáky vždy nejdřív umístěte do karantény, nesdílejte vybavení s cizími chovy a po návštěvě jiného chovu se převlékněte. Divocí ptáci a hlodavci mohou zanést nemoci i parazity, a proto by krmivo a voda neměly být dostupné volně žijícím ptákům. Pravidelným pozorováním si všimnete změn dřív, než se problém rozšíří na celou skupinu.

17. Čištění a údržba chovu

Malí ptáci v malém prostoru vytvářejí překvapivě mnoho trusu. Pravidelná údržba je proto základem zdravého chovu křepelek. Vlhká a znečištěná podestýlka je ideálním prostředím pro kokcidie, bakterie a plísně a uvolňuje čpavek, který dráždí dýchací cesty.

Denní práce

• Kontrola a doplnění vody, umytí znečištěné napáječky.
• Kontrola krmítka a odstranění vlhkého nebo zatuchlého krmiva.
• Sběr vajec, ideálně odpoledne nebo večer, kdy křepelky dosnášejí.
• Pozorování ptáků, zda jsou čilí, žerou a pijí.
• Odstranění vlhkých míst kolem napáječky.

Týdenní práce

• Výměna podestýlky podle znečištění, v menších kotcích často každý týden.
• Vyčištění a doplnění popeliště.
• Kontrola pletiva, sítě a zámků proti predátorům.
• Kontrola ptáků na vnější parazity a poranění.

Velký úklid

Několikrát do roka, nebo při výměně hejna, je vhodné chov zcela vyklidit, mechanicky vyčistit, umýt a nechat vyschnout. Mechanické odstranění nečistot je důležitější než samotná dezinfekce, protože dezinfekční přípravky na znečištěném povrchu účinkují špatně. Pokud dezinfekci použijete, zvolte přípravek určený pro chovy zvířat, dodržte návod a před návratem ptáků prostor dobře vyvětrejte.

Použitá podestýlka s trusem je cenným hnojivem. Nechte ji před použitím na zahradě zkompostovat, čerstvý trus je pro rostliny příliš silný a může obsahovat choroboplodné zárodky.

18. Plánování chovu a obměna hejna

Křepelky snášejí nejlépe v prvním roce a poté jejich snáška klesá. Chovatelé, kteří chtějí stálý přísun vajec, proto hejno postupně obměňují. Díky rychlému dospívání je obměna snadná. Stačí každý rok, nebo i častěji, vylíhnout novou skupinu a mladé samice zařadit, když dospějí.

Jak plánovat

Příbuzenská plemenitba

Pokud líhnete vlastní kuřata několik generací po sobě ze stejné skupiny, roste příbuznost a s ní riziko horší líhnivosti, slabších kuřat a vývojových vad. Je proto vhodné čas od času vyměnit samce za nepříbuzného, ideálně od jiného chovatele se zdravým chovem. Nově příchozí ptáky vždy nejdřív umístěte do karantény.

Co s přebytečnými samci

Při líhnutí se vylíhne zhruba stejný počet samců a samic. Samců bývá víc, než je potřeba. Je dobré mít předem jasno, co s nimi bude. Mohou být chováni ve vlastní skupině, nabídnuti jiným chovatelům, nebo využiti na maso. Usmrcení musí vždy proběhnout v souladu se zákonem na ochranu zvířat proti týrání, šetrně a osobou, která to umí.

Čak radí

Když plánujete líhnutí, myslete i na kluky. Polovina kuřátek budou samečci, a ti si zaslouží dobrý domov stejně jako samičky. Tak si to rozmyslete dřív, než zapnete líheň.

19. Legislativa a evidence

Křepelky chované pro produkci masa nebo vajec patří podle evropského nařízení o zdraví zvířat (EU) 2016/429 mezi drůbež. To znamená, že se na ně vztahují stejná pravidla jako na jinou drůbež, zejména pokud jde o hlášení podezření na nákazu a mimořádná veterinární opatření.

• Ochrana zvířat. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, se vztahuje na všechna chovaná zvířata. Chovatel musí zajistit podmínky pro zdraví a welfare.
• Veterinární péče. Veterinární zákon ukládá chovatelům povinnost hlásit podezření na nebezpečnou nákazu a zvýšené úhyny.
• Evidence. Pravidla registrace hospodářství a evidence drůbeže vyplývají z plemenářského a veterinárního zákona. Zda a jak se týkají vašeho malého chovu křepelek, ověřte u krajské veterinární správy nebo v ústřední evidenci.
• Mimořádná opatření. Při ptačí chřipce může být nařízeno ustájení drůbeže, omezení přesunů a další opatření, která platí i pro křepelky.
• Prodej vajec a masa. Pro uvádění vajec a masa na trh platí hygienické a veterinární předpisy. Prodej sousedům bez splnění pravidel může být v rozporu s předpisy.

20. Modelový příklad malého chovu

Představme si chovatele, který chce vejce pro rodinu a chová deset samic bez samce. Čísla jsou ilustrační.

Z příkladu je vidět, že křepelky jsou úsporné na krmivo, ale vejce jsou malá. Pro rodinu, která spotřebuje hodně vajec, mohou být slepice praktičtější. Pro malý prostor a příležitostnou spotřebu jsou křepelky výborné.

21. Nejčastější chyby

• Tvrdý nízký strop. Poranění hlavy při vylétnutí.
• Krmivo s nízkým obsahem bílkovin. Horší růst a snáška, sklon k ozobávání.
• Příliš mnoho samců. Souboje a poranění samic.
• Hluboká napáječka pro kuřata. Riziko utopení.
• Hladká podložka pro kuřata. Roztažené nohy.
• Mokrá podestýlka a čpavek. Dýchací potíže a kokcidióza.
• Volné vypouštění na zahradu. Útěk a predátoři.
• Podávání léků bez veterináře. Riziko pro zvířata i lidi.
• Ignorování mimořádných opatření. Křepelky jsou drůbež a opatření se jich týkají.

22. Mýty a fakta

23. Slovníček pojmů

24. Časté otázky o chovu křepelek

Shrnutí

Čak radí

Křepelky jsou drobné, ale srdce mají veliké a vajíček dají hodně. Když jim připravíte bezpečný domov a dobré krmení, budou vám dělat radost každý den. Krmiva, podestýlku a potřeby pro drůbež najdete i v nabídce Časkrmení. Já jdu zase tiše a pomalu nakouknout do voliéry.

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon)
• Zákon č. 154/2000 Sb., plemenářský zákon
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu
• Státní veterinární správa, informace o aviární influenze a opatřeních pro chovatele drůbeže
• Státní veterinární správa, informace o prodeji vajec z prvovýroby
• Rada Evropy, doporučení o chovu křepelek
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin, vědecké stanovisko k welfare křepelek
• Veterinární univerzita Brno, výukové materiály o chovu a nemocech drůbeže a ptáků
• Česká zemědělská univerzita v Praze, materiály k chovu drůbeže včetně křepelek
• Mendelova univerzita v Brně, materiály k chovu drůbeže
• Výzkumný ústav živočišné výroby, materiály k drůbeži
• Český svaz chovatelů, odborná rada chovatelů drůbeže
• Penn State Extension, raising Japanese quail
• Mississippi State University Extension, raising Japanese quail
• University of Kentucky, College of Agriculture, Japanese quail management
• Oklahoma State University Extension, raising quail
• University of Florida IFAS Extension, Japanese quail
• Clemson Cooperative Extension, raising quail
• University of Georgia Extension, quail production
• North Carolina State University Extension, quail management
• Alabama Cooperative Extension System, raising Japanese quail
• Oregon State University Extension, small flock poultry
• Merck Veterinary Manual, nemoci křepelek a ulcerózní enteritida
• Cornell University, College of Veterinary Medicine, zdraví drobných hejn
• National Research Council, Nutrient Requirements of Poultry, kapitola o křepelkách
• Odborná literatura o fyziologii a genetice křepelky japonské
• Světová organizace pro zdraví zvířat, informace o aviární influenze
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin, souhrnná zpráva o zoonózách
• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, informace o křepelce polní

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterinárního lékaře ani výklad předpisů. Při zdravotních potížích křepelek kontaktujte veterináře.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Chov kachen a hus na zahradě: plemena, voda, výběh a krmení
• Chov krůt pro začátečníky: plemena, krůťata, krmení a zdraví
• Kurník, voliéra a klec pro křepelky: rozměry, výška, podestýlka a zima
• Škubání a zpracování drůbeže doma: pravidla, hygiena a skladování
• Kde koupit slepice a na co si dát pozor při výběru
• Jak začít s chovem slepic od nuly: kompletní průvodce pro začátečníky