733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Škubání a zpracování drůbeže doma: pravidla, hygiena a skladování

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek shrnuje platné předpisy na ochranu zvířat a obecné zásady hygieny potravin podle materiálů Státní veterinární správy, univerzitních pracovišť a poradenských služeb pro drobné chovatele. Neobsahuje návod k usmrcení zvířat. Při nejasnostech se obraťte na krajskou veterinární správu.

Čak radí

Ahoj, jsem Čak, maskot Časkrmení. Tohle téma není nejveselejší, ale k chovu drůbeže na maso patří. Chci, aby se se zvířaty zacházelo s respektem až do konce a aby maso bylo pro vaši rodinu bezpečné. Proto jsem sepsal přehled pravidel, hygieny a postupů po porážce, od opaření a škubání až po mrazák.

1. Zpracování drůbeže doma v kostce

2. Co říká legislativa

Zpracování drůbeže pro vlastní potřebu se v Česku řídí několika předpisy. Nejdůležitější jsou zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči, a evropské nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování. Evropské hygienické předpisy pro potraviny živočišného původu, například nařízení (ES) č. 853/2004, se na soukromou domácí porážku pro vlastní spotřebu nevztahují v plném rozsahu, protože jsou určeny pro uvádění potravin na trh.

Vlastní spotřeba

Maso z domácí porážky je určeno výhradně pro spotřebu v domácnosti chovatele. Nesmí se uvádět na trh, tedy prodávat ani nabízet dalším osobám jako potravina. To je zásadní rozdíl oproti mase z registrované porážky, které prošlo veterinárním dohledem.

Prodej drůbeže z dvora

Veterinární předpisy umožňují za určitých podmínek přímý prodej malého množství drůbeže poražené v hospodářství chovatele konečnému spotřebiteli. Takový prodej ale podléhá zvláštním požadavkům na hygienu, evidenci a oznámení krajské veterinární správě a neplatí pro něj stejná volnost jako pro vlastní spotřebu. Pokud o prodeji uvažujete, obraťte se předem na krajskou veterinární správu a ověřte si aktuální znění veterinárního zákona a navazujících vyhlášek.

Mimořádná veterinární opatření

V době výskytu nebezpečných nákaz drůbeže může Státní veterinární správa vyhlásit opatření, která omezují přesuny drůbeže, nakládání s produkty nebo chov pod širým nebem. Před porážkou zvířat z oblasti ochranného pásma si zjistěte, zda nějaká omezení neplatí.

3. Ochrana zvířat a welfare

Zákon na ochranu zvířat proti týrání zakazuje způsobovat zvířatům zbytečnou bolest, utrpení nebo poškození zdraví. Pro usmrcování a porážku stanoví, že musí proběhnout šetrně, s co nejmenším stresem a bolestí. Evropské nařízení o ochraně zvířat při usmrcování obsahuje obecný požadavek, aby zvířata byla ušetřena jakékoli bolesti, stresu nebo utrpení, kterým se lze vyhnout, a vztahuje se v základních bodech i na soukromou domácí porážku drůbeže.

V praxi to znamená několik důležitých zásad:

• Usmrcení provádí osoba, která má potřebné znalosti a dovednosti. Pokud je nemáte, požádejte o pomoc zkušeného člověka nebo zvířata odvezte na porážku.
• Zvířata se před porážkou nesmí zbytečně stresovat, honit, držet za křídla nebo nohy způsobem, který je zraňuje.
• Používá se jen metoda, která je pro daný druh a velikost zvířete vhodná a předpisy dovolená, a vybavení je v dobrém stavu.
• Zvíře nesmí vidět usmrcování jiných zvířat.
• Další zpracování začíná až po jisté smrti zvířete.
• Děti a citlivé osoby u porážky nemají být přítomny.

Tento článek záměrně neuvádí návod, jak zvíře usmrtit. Správná technika se nedá bezpečně naučit z textu a chyba vede k utrpení zvířete. Pokud se chcete naučit porážet drůbež sami, učte se pod vedením zkušeného chovatele nebo odborníka a seznamte se s pravidly, která Státní veterinární správa a Ústřední komise pro ochranu zvířat zveřejňují.

4. Doma, nebo na porážce

Ne každý chovatel chce nebo umí porážet sám. Je zcela v pořádku svěřit tuto část práce jinému. V Česku existují porážky drůbeže, které přijímají zvířata od drobných chovatelů, a v mnoha obcích jsou zkušení lidé, kteří s tím pomáhají.

Pokud se rozhodnete pro porážku, informujte se předem o termínech, podmínkách převzetí a o tom, zda porážka zvířata vrací vcelku, nebo porcovaná. Přepravu zvířat k porážce plánujte tak, aby byla krátká a šetrná.

5. Příprava zvířat před porážkou

Dobrá příprava zlepšuje welfare i kvalitu masa. Zvířata by měla být před porážkou v klidu, zdravá a s prázdným trávicím traktem, aby se při kuchání nezašpinilo maso.

• Lačnění. Poradenské služby doporučují odebrat drůbeži krmivo obvykle několik hodin před porážkou, často 8 až 12 hodin, aby se vyprázdnilo vole a střeva. Voda má zůstat k dispozici.
• Zdraví. Na porážku jdou jen zdravá zvířata. Nemocná zvířata nebo zvířata v době ochranné lhůty po léčbě se k jídlu nepoužívají.
• Ochranné lhůty. Pokud zvíře dostávalo léky, musí uplynout ochranná lhůta stanovená veterinářem. Teprve pak je maso použitelné.
• Klid. Zvířata odchytávejte v šeru nebo ve tmě, kdy jsou klidnější, a manipulujte s nimi šetrně.
• Čistota. Zvířata držte v suché podestýlce, aby nebyla zablácená.

Čak radí

Klid je nejdůležitější. Zvířata, která se nehoní a nestresují, jsou na tom lépe a maso je kvalitnější. Proto chovatelé chytají drůbež večer na bidle, kdy jsou ptáci ospalí a klidní.

Načasování je také důležité. Zpracování plánujte na chladnější část dne a na den, kdy máte dost času. Spěch vede k chybám, a to jak při zacházení se zvířaty, tak při hygieně. V létě pracujte ve stínu a mějte připravenou dostatečnou zásobu ledu, v zimě zajistěte, aby voda v opařovací nádobě nechladla příliš rychle.

6. Pracoviště a vybavení

Pracoviště by mělo být čisté, dobře osvětlené, s přístupem k pitné vodě a s možností odvést odpadní vodu. Ideální je oddělit takzvanou nečistou část, kde se opařuje a škube, od čisté části, kde se kuchá a balí. Tím se omezí přenos nečistot z peří na maso.

Všechny nástroje a povrchy před prací umyjte horkou vodou se saponátem a po práci vyčistěte a vydezinfikujte. Dřevěná prkénka se obtížně čistí, a proto se pro práci s masem doporučují omyvatelné plastové nebo nerezové povrchy.

7. Hygiena a bezpečnost potravin

Syrové drůbeží maso může obsahovat bakterie, jako jsou salmonely nebo kampylobaktery, které jsou častými původci alimentárních onemocnění. Státní veterinární správa i Evropský úřad pro bezpečnost potravin upozorňují, že kampylobakterióza patří v Evropě k nejčastěji hlášeným onemocněním přenášeným z potravin. Domácí zpracování proto stojí a padá s hygienou.

• Myjte si ruce před prací, během ní a po ní.
• Oddělte nečistou a čistou část práce.
• Nedotýkejte se masa rukou, kterými jste předtím šahali na peří a vnitřnosti, bez umytí.
• Nesmíchávejte syrové maso s hotovými potravinami.
• Pracujte rychle, aby se maso nezahřívalo.
• Zchlazení zahajte co nejdříve.
• Maso před konzumací vždy důkladně tepelně upravte.

Myslete i na vlastní bezpečnost. Při práci s horkou vodou hrozí opaření, při práci s noži pořezání a při práci s elektrickou škubačkou úraz proudem. Pracujte na stabilním stole, hrnec s horkou vodou postavte tak, aby ho nikdo nemohl převrhnout, a děti a zvířata držte mimo pracoviště. Drobná poranění rukou při práci se syrovým masem ihned ošetřete, protože do rány se snadno dostanou bakterie.

Lidé, kteří pracují s drůbeží, by měli dbát i na ochranu před nákazami přenosnými ze zvířat na člověka. Při podezření na nemoc v hejnu, například při náhlých úhynech, zvířata nezpracovávejte a kontaktujte veterináře. Takové opatrnosti je třeba zvlášť v době výskytu aviární influenzy.

8. Opaření

Opaření je ponoření těla ptáka do teplé vody, které uvolní peří ve folikulech kůže. Správné opaření je klíčem ke snadnému škubání. Příliš studená voda peří neuvolní, příliš horká voda nebo příliš dlouhé ponoření kůži poškodí, ta se pak trhá a maso se na povrchu částečně uvaří.

Teplota a doba

Univerzitní poradenské služby rozlišují dva základní přístupy. Mírné opaření při nižší teplotě, zhruba kolem 50 až 55 stupňů, zachová povrchovou vrstvu kůže a kůže zůstává žlutější a méně náchylná k vysychání, peří se ale škube o něco hůř. Silnější opaření při vyšší teplotě, zhruba kolem 60 až 65 stupňů, peří uvolní výrazně, kůže je ale citlivější. U domácí drůbeže se často používá teplota kolem 60 stupňů a doba ponoření v řádu desítek sekund až zhruba jedné minuty s pohybem těla ve vodě.

Jak poznat správné opaření

Spolehlivý test je zkusit vytáhnout větší letku z křídla nebo pár per ze stehna. Pokud jdou ven snadno, je pták opařený dostatečně. Pokud drží, ponořte ho ještě na chvíli. Pokud se kůže trhá a mění barvu, bylo opaření příliš silné.

Praktické rady

• Teplotu vody hlídejte teploměrem, odhad rukou je nespolehlivý a nebezpečný.
• Do vody můžete přidat trochu saponátu, který pomůže vodě proniknout peřím.
• Pták se ve vodě musí pohybovat, aby voda pronikla až ke kůži.
• Při opařování více kusů vodu průběžně dohřívejte a vyměňujte, když se znečistí.
• Vodní drůbež se opařuje jinak, viz kapitola o kachnách a husách.

Čak radí

Teploměr je při opařování můj nejlepší kamarád. Já bych do horké vody packu nestrčil a vy taky ne. Když voda chladne, škube se špatně, když je moc horká, kůže se trhá. Zlatá střední cesta je nejlepší.

9. Ruční škubání

Ruční škubání je pomalejší, ale pro pár kusů ročně zcela dostačující. Začíná se ihned po opaření, dokud je pták teplý, protože po vychladnutí se peří znovu pevněji usadí.

1. Položte opařeného ptáka na čistou podložku nebo ho držte nad nádobou na peří.
2. Začněte velkými pery na křídlech a ocase, která drží nejpevněji.
3. Pokračujte po těle, peří trhejte po směru růstu, aby se kůže netrhala.
4. Drobné peří a prachové peří stírejte dlaní nebo prsty.
5. Pokud peří přestane povolovat, krátce opaření zopakujte.
6. Na závěr ptáka opláchněte studenou vodou a zkontrolujte zbytky peří.

Při ručním škubání pracujte rychle, ale opatrně, zvlášť na prsou a stehnech, kde je kůže jemná. Natržená kůže nevadí chuťově, ale zhoršuje vzhled a usnadňuje vysychání masa v mrazáku.

10. Škubačky a jejich typy

Pokud zpracováváte víc kusů, škubačka vám ušetří spoustu práce. Na trhu se nabízí několik typů, které pracují na podobném principu. Pryžové prsty na rotujícím disku nebo válci stírají uvolněné peří z těla opařeného ptáka.

Bezpečnost a hygiena škubačky

• Elektrické zařízení pracuje s vodou, proto používejte jen zásuvky s proudovým chráničem a zařízení v dobrém technickém stavu.
• Během provozu nesahejte do bubnu.
• Škubačku průběžně oplachujte vodou, aby peří odcházelo.
• Po práci škubačku důkladně vyčistěte, zbytky peří a kůže jsou živnou půdou pro bakterie.
• Pryžové prsty pravidelně kontrolujte a vyměňujte, opotřebované prsty mohou kůži trhat.

Škubačka nenahradí správné opaření. Pokud pták není dobře opařený, ani nejlepší škubačka peří nesundá a může poškodit kůži. Pokud je opařený příliš, škubačka kůži trhá.

11. Dočištění, opálení a mytí

Po škubání zůstávají na těle zbytky peří, pahýlky nových per a jemné chloupky. Pahýlky se nejlépe odstraňují tupým nožem nebo prsty. Jemné chloupky se tradičně opalují krátce nad plamenem, například plynovým hořákem. Opalování musí být rychlé a opatrné, aby se kůže nepřipálila. Pak tělo opláchněte čistou studenou vodou.

V této fázi se obvykle odstraňují i běháky v kloubu a hlava, pokud to již neproběhlo. Pro další práci se tělo přesouvá do čisté části pracoviště.

12. Kuchání

Kuchání znamená odstranění vnitřností z těla. Je to hygienicky nejcitlivější krok, protože při protržení střev nebo žlučového váčku hrozí znečištění masa obsahem trávicího traktu nebo hořkou žlučí. Kuchání proto provádějte v klidu, na čistém povrchu, čistýma rukama a ostrým nožem.

Obecný postup

1. Tělo položte na záda na čistou desku.
2. Na krku opatrně uvolněte a odstraňte vole, jícen a průdušnici.
3. Kůži nad kloakou opatrně nařízněte tak, abyste neprořízli střevo.
4. Kloaku obkružte a uvolněte tak, aby zůstala spojena se střevem a dala se vyjmout spolu s ním.
5. Rukou nebo prsty opatrně uvolněte vnitřnosti a vyjměte je v celku.
6. Oddělte droby, které chcete použít, tedy srdce, játra a žaludek.
7. Z jater opatrně odstraňte žlučový váček, aniž byste ho protrhli.
8. Zkontrolujte, zda v těle nezůstaly plíce, ledviny nebo zbytky, a tělo vypláchněte studenou vodou.

Pokud se střevo nebo žluč protrhne, postižené místo hned opláchněte studenou pitnou vodou a v případě většího znečištění odřízněte. Nástroj i povrch po takové nehodě umyjte, než budete pokračovat.

13. Droby a vnitřnosti

Drůbeží droby jsou tradiční součástí české kuchyně. Používají se srdce, játra, svalnatý žaludek a krk. Při jejich zpracování dodržujte stejnou hygienu jako u masa a skladujte je zvlášť, protože se kazí rychleji.

Droby, které nepoužijete, i ostatní vnitřnosti patří mezi vedlejší produkty živočišného původu. Nakládání s nimi popisuje kapitola o odpadech.

14. Kontrola jatečně upraveného těla

V registrované porážce posuzuje maso veterinární lékař. Doma tuto kontrolu nemáte, a proto je dobré dívat se pozorně. Zdravé tělo i vnitřnosti mají typický vzhled. Pokud narazíte na něco neobvyklého, maso nepoužívejte a poraďte se s veterinářem.

• Játra. Hladká, rovnoměrně zbarvená. Bílé skvrny, uzly, výrazné zvětšení nebo křehkost jsou varovným znamením.
• Střeva. Bez výrazného zarudnutí, krve nebo hnisavého obsahu.
• Dutina tělní. Bez hnisu, žlutých povlaků nebo zapáchající tekutiny.
• Maso. Bez krevních výronů, otoků, abscesů nebo zápachu.
• Klouby. Bez otoků a hnisu.

Výrazné změny na orgánech mohou ukazovat na nemoc, která mohla postihnout i další zvířata v hejnu. V takovém případě kontaktujte veterináře i kvůli zdraví zbytku chovu. Zvýšený úhyn nebo podezření na nebezpečnou nákazu se hlásí krajské veterinární správě.

Čak radí

Když se něco nezdá, raději to nejezte. Já mám dobrý čumák a cítím, když něco není v pořádku, ale lidé se musí spolehnout hlavně na oči. Podivná játra nebo hnis v těle jsou jasný signál zavolat veterináře.

15. Chlazení

Rychlé zchlazení je jedním z nejdůležitějších kroků pro bezpečnost masa. Bakterie se nejrychleji množí při teplotách zhruba mezi 5 a 60 stupni. Čím déle je maso v tomto pásmu, tím vyšší je riziko. Poradenské služby proto doporučují začít chladit hned po kuchání a dostat maso na teplotu lednice co nejrychleji, u celých kuřat obvykle během několika hodin.

Způsoby chlazení

• Ledová voda. Ponoření těla do nádoby s vodou a ledem je rychlé a účinné. Vodu měňte nebo dosypávejte led.
• Chlazení vzduchem v lednici. Pomalejší, ale bez nasáknutí vodou. Hodí se pro menší kusy a při nízkých venkovních teplotách.
• Kombinace. Rychlé předchlazení v ledové vodě a pak uložení do lednice.

Zrání masa

Po porážce prochází svalovina posmrtnou ztuhlostí, kdy je maso tuhé. Pokud se maso tepelně upraví nebo zmrazí ještě v této fázi, může být tužší. Proto se doporučuje nechat maso před zmrazením nebo přípravou odležet v lednici, obvykle zhruba den. Během této doby ztuhlost povolí a maso zkřehne.

16. Skladování a mražení

Syrové drůbeží maso se v lednici skladuje při teplotě do 4 stupňů a mělo by se spotřebovat během několika dní. Pro delší uchování je nejlepší mražení. Při teplotě minus 18 stupňů a níž se růst mikroorganismů zastaví, kvalita masa ale v čase pomalu klesá kvůli vysychání a změnám tuku.

• Maso balte do sáčků nebo fólie určených pro mražení a vytlačte z nich co nejvíc vzduchu.
• Vakuové balení výrazně omezuje vysychání a vznik takzvaných spálenin mrazem.
• Na každý balíček napište druh, část a datum.
• Mrazte menší porce, které spotřebujete najednou.
• Nezmrazujte maso znovu po rozmrazení, pokud jste ho tepelně neupravili.
• Rozmrazujte v lednici, ne na lince při pokojové teplotě.

17. Peří, krev a vedlejší produkty

Peří, krev, vnitřnosti a další části, které nejsou určeny ke konzumaci, jsou vedlejší produkty živočišného původu. Jejich nakládání upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009. U soukromé domácí porážky se pravidla uplatňují přiměřeně, přesto je důležité nakládat s odpadem tak, aby nepřitahoval škůdce, nešířil nákazy a neobtěžoval okolí.

• Vedlejší produkty nevyhazujte volně do přírody ani na kompost, kam mají přístup zvířata.
• Nezkrmujte syrové vnitřnosti psům a kočkám bez zvážení rizik, mohou přenášet bakterie a parazity.
• Řiďte se pravidly vaší obce pro nakládání s odpady a podle potřeby se informujte u obecního úřadu.
• Peří lze po důkladném vyprání a usušení využít, zejména husí a kachní prachové peří.
• Uhynulá zvířata a zvířata podezřelá z nemoci patří do asanačního podniku, ne do běžného odpadu.

18. Zvláštnosti kachen, hus a krůt

Vodní drůbež má hustší, mastnější peří a bohatou vrstvu prachového peří. Voda hůře proniká až ke kůži, a proto je opaření i škubání náročnější. Chovatelé často používají delší opaření, saponát ve vodě, opakované opaření nebo zabalení opařeného ptáka do látky, aby pára pronikla peřím. Po škubání zůstává mnoho jemného peří, které se odstraňuje pracněji.

U hus a kachen se tradičně získává i peří na peřiny. Pokud chcete peří využít, škubejte ho odděleně, ještě před opařením nebo po šetrném opaření, a důkladně ho vyperte a usušte.

Krůty jsou velké a těžké, a proto potřebují větší opařovací nádobu a víc místa. Jejich zpracování je časově náročnější a vyžaduje víc síly. Pro chlazení velkého těla je důležitá dostatečně velká nádoba s ledovou vodou, protože velké tělo chladne pomaleji.

Husí a kachní sádlo, které se při zpracování získá, je ceněnou surovinou. Uchovávejte ho v chladu a zpracujte co nejdříve, protože tuk při nevhodném skladování rychle žlukne. Vyškvařené sádlo vydrží v lednici výrazně déle než syrový tuk.

19. Porcování a balení

Po odležení se maso buď nechává vcelku, nebo se porcuje. Celé tělo je vhodné na pečení, porce jsou praktičtější pro každodenní vaření a lépe se skladují v mrazáku. Porcování drůbeže je jednoduché, pokud znáte stavbu těla a používáte ostrý nůž nebo nůžky na drůbež. Kosti se oddělují v kloubech, kde nůž projde snadno, nikoli přes kost.

Základní porce

Využití starých slepic

Starší slepice mají tužší a chuťově výraznější maso. Nehodí se na rychlé smažení, ale jsou výborné na vývar, polévky, dušení a pomalé vaření. Čím starší zvíře, tím delší doba vaření je potřeba. Tradiční slepičí vývar z vlastního chovu je jedním z důvodů, proč si mnoho domácností drůbež chová.

Správné balení

Porce balte zvlášť podle druhu, aby se daly snadno rozmrazit jen potřebné množství. Před zabalením maso osušte papírovou utěrkou, přebytečná voda na povrchu vytváří v mrazáku krystalky ledu. Sáček naplňte jen tolik, aby šel naplocho, ploché balíčky zmrznou i rozmrznou rychleji a rovnoměrněji. Velké kosti, například konce křídel, mohou sáček protrhnout, proto je zabalte opatrně nebo použijte silnější obal.

Při zpracování více kusů najednou si práci rozdělte. Jedna osoba může škubat, druhá kuchat a třetí chladit a balit. Díky tomu se maso nedostane do teplého prostředí na delší dobu a celé zpracování proběhne rychleji a hygieničtěji. Mějte na paměti, že vyšší počet kusů vyžaduje i větší kapacitu chlazení. Lednice plná teplého masa se ochlazuje pomalu, a proto je lepší maso nejdřív předchladit v ledové vodě.

20. Nejčastější chyby

• Porážka bez znalostí. Riziko utrpení zvířete a porušení zákona.
• Odhadovaná teplota vody. Bez teploměru vzniká buď nedostatečné, nebo přílišné opaření.
• Protržená střeva nebo žluč. Znečištění masa a hořká chuť.
• Pomalé zchlazení. Rychlé množení bakterií.
• Zmrazení masa ve fázi ztuhlosti. Tužší maso po přípravě.
• Míchání čisté a nečisté práce. Přenos nečistot z peří na maso.
• Nedodržená ochranná lhůta po léčbě. Rezidua léčiv v mase.
• Prodej nebo darování masa z domácí porážky. Porušení předpisů a riziko pro ostatní.
• Odpad na kompostu. Přitahuje lišky, kuny a hlodavce a může šířit nákazy.

21. Kontrolní seznam

Před porážkou

• Je k dispozici zkušená osoba nebo termín na porážce?
• Jsou zvířata zdravá a uplynula případná ochranná lhůta?
• Bylo zvířatům včas odebráno krmivo a ponechána voda?
• Je pracoviště čisté a vybavení připravené?
• Je připraven teploměr, horká voda a ledová voda?

Po porážce

• Bylo opaření správné a peří šlo snadno?
• Je tělo dobře oškubané a dočištěné?
• Proběhlo kuchání bez znečištění?
• Vypadají orgány a maso normálně?
• Je maso rychle zchlazené?
• Je maso označené a správně uložené?
• Jsou odpady uložené bezpečně a pracoviště uklizené?

Čak radí

Kontrolní seznam vám pomůže nic nevynechat. Já si ho vždycky nechávám přečíst nahlas a mávám ocasem u každého splněného bodu. Úklid na konci je stejně důležitý jako práce sama.

22. Slovníček pojmů

23. Časté otázky o škubání a zpracování drůbeže

Shrnutí

Čak radí

Děkuji, že jste dočetli až sem. Zacházet se zvířaty s úctou až do konce je známka dobrého chovatele. A pro ty, které zůstávají ve vašem hejnu, najdete krmiva, podestýlku a další potřeby pro drůbež v nabídce Časkrmení.

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
• Zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči (veterinární zákon)
• Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích
• Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 o hygieně potravin
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 o nákazách zvířat
• Státní veterinární správa, informace o domácích porážkách a ochraně zvířat
• Státní veterinární správa, informace o prodeji produktů z prvovýroby
• Ústřední komise pro ochranu zvířat, Ministerstvo zemědělství
• Státní zemědělská a potravinářská inspekce, informace o bezpečnosti potravin
• Státní zdravotní ústav, informace o salmonelóze a kampylobakterióze
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin, souhrnná zpráva o zoonózách
• Evropský úřad pro bezpečnost potravin, stanovisko k welfare při usmrcování drůbeže
• Veterinární univerzita Brno, Fakulta veterinární hygieny a ekologie, materiály k hygieně drůbežího masa
• Veterinární univerzita Brno, materiály k ochraně zvířat při porážce
• Mendelova univerzita v Brně, materiály ke zpracování drůbeže
• Česká zemědělská univerzita v Praze, materiály k jakosti drůbežího masa
• Penn State Extension, processing poultry at home
• University of Minnesota Extension, home processing of poultry
• University of Kentucky, College of Agriculture, small-scale poultry processing
• Oregon State University Extension, poultry processing for small flocks
• Virginia Cooperative Extension, processing poultry on the farm
• University of Florida IFAS Extension, small-scale poultry processing
• University of Maryland Extension, poultry processing food safety
• Iowa State University Extension, safe handling of poultry
• USDA Food Safety and Inspection Service, chicken from farm to table
• Humane Slaughter Association, guidance on small-scale poultry welfare
• UK DEFRA, welfare of animals at the time of killing guidance
• Světová organizace pro zdraví zvířat, standardy welfare při porážce

Článek má informativní charakter, neobsahuje návod k usmrcení zvířat a nenahrazuje výklad předpisů ani radu veterinárního lékaře. Při nejasnostech se obraťte na krajskou veterinární správu.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Mohlo by vás také zajímat

• Kde koupit slepice a na co si dát pozor při výběru
• Chov křepelek japonských: prostor, krmení, snáška a líhnutí
• Chov kachen a hus na zahradě: plemena, voda, výběh a krmení
• Chov krůt pro začátečníky: plemena, krůťata, krmení a zdraví
• Kurník, voliéra a klec pro křepelky: rozměry, výška, podestýlka a zima
• Jak začít s chovem slepic od nuly: kompletní průvodce pro začátečníky