733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Chov slepic dříve a dnes: co se změnilo za sto let

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z odborných textů o domestikaci a šlechtění drůbeže, z archeologické studie o nejstarších nálezech kura v Čechách, z novinových zpráv o zákazu klecových chovů a z veřejně dostupných shrnutí evropské legislativy. Údaje o legislativě se mohou měnit, před rozhodnutím si je ověřte u Ministerstva zemědělství nebo Státní veterinární správy.

1. Chov slepic dříve a dnes v kostce

Než se pustíme do podrobností, tady je přehled hlavních změn. Čísla pocházejí z odborných zdrojů uvedených na konci; kde jde o obecný trend, je to řečeno slovy.

2. Od kura bankivského po dvorní slepici

Dnešní slepice domácí pochází z divokého kura bankivského, který žije v jižní a jihovýchodní Asii od Indie po Sundské ostrovy. Divoký kur je nenápadně zbarvený, dobře létá, žije v malých skupinách a na noc šplhá do korun stromů, kde je v bezpečí před šelmami. Právě tento zvyk se dodnes projevuje u každé slepice, která večer hledá bidlo a nechce spát na zemi.

Domestikace probíhala postupně. Lidé nejdřív přitahovali divoké ptáky ke svým sídlištím, později je začali chovat a rozmnožovat. Zpočátku je zajímala zřejmě i jiná využití než vejce: kohoutí zápasy, rituály a signály o ranním čase. Snášku jako hlavní užitek ptáků lidé oceňovali až později. Zdroje o přesných stupních se různí, a proto se vyhýbáme dohadům a držíme se toho, co je ověřené.

Co domestikace změnila

Podle odborného textu o domestikaci hydiny se vzhled domácích kurů proměnil. Potlačilo se původní zbarvení, objevily se bílé a strakaté jedince a některé skupiny ztratily část peří. Nosné typy dostaly lichoběžníkový tvar těla s lehkou kostrou, masné typy těžkou kostru a kulatější tělo. Zvýšila se plodnost a dřívější nástup pohlavní dospělosti. Zároveň ale ubylo životaschopnosti a odolnosti a u řady linií zmizela touha sedět na vejcích.

3. Slepice v našich zemích: od doby bronzové po statky

Česká archeologie zná slepici pozoruhodně dlouho. Podle abstraktu odborné studie o nejstarších dokladech kura domácího v České republice pochází nejstarší nález z lokality Ostrov-Zápy v okrese Praha-východ. Jde o část kostry samice z konce doby bronzové, ze závěru štítarské kultury, tedy z druhé poloviny 9. století před naším letopočtem. Další kosterní pozůstatky jsou z lokality Rubín na Lounsku a patří do období halštatu D.

Co z toho plyne? Slepice u nás nejsou novinka. Zároveň ale nemůžeme z jednoho nálezu odvozovat, jak se slepice chovaly: zda šlo o užitkový, nebo spíše vzácný a obřadní druh. Archeologové obvykle upozorňují, že ptačí kosti se na sídlištích zachovávají hůř než kosti velkých zvířat, a proto bývají nálezy kura vzácné.

Pro další staletí máme informace obecnější. Slepice patřila k běžnému vybavení venkovských hospodářství, její vejce a maso doplňovaly jídelníček. Na rozdíl od skotu či koní se jí nevěnovalo mnoho písemných pramenů, protože šlo o doplňkový podíl, často v rukou žen a dětí. Právě to je důvod, proč se dnes tak těžko dohledávají přesná čísla starých chovů.

4. Venkovský dvorek před sto lety

Když se řekne „dřív“, představíme si typický venkovský dvorek. Je to představa zčásti pravdivá a zčásti romantická, a proto ji probereme po částech.

Jak vypadal život slepice

• Volný pohyb po dvoře. Slepice se běžně pohybovaly po celém statku, hrabaly na hnoji, sbíraly zrní, hmyz a zbytky. Výběh jako dnes definovaný plot nebyl všude nutný.
• Jednoduchý kurník. Často šlo o dřevěnou boudu, půdní prostor, chlívek nebo i kout stáje. Vybavení bylo prosté: bidlo, hnízda ze slámy a vrátka.
• Sezónní snáška. Na jaře a v létě bylo vajec dost, v zimě málo. Vejce se proto zakládala do zásoby (například do vápenné nebo vodní vody), jak přibližuje náš článek o vodním skle.
• Smíšené hejno. Chovala se často různá plemena, kříženci a místní krajové populace bez vedené evidence.
• Kvočna a vlastní odchov. Kuřata se obnovovala pod kvočnami, protože tohle bylo nejjednodušší řešení.

Podle odborné literatury byl chov do roku 1960 převážně extenzivní. Každé hospodářství mělo několik slepic, průměrná snáška činila asi 100 vajec ročně a zvířata byla ustájena bez zvláštní péče. Tohle číslo je důležité, protože ukazuje, o kolik se dnes snáška změnila.

Co bylo dobré

Slepice měly prostor, slunce a pestrou potravu. Hmyz, zelené rostliny a zbytky z hospodářství doplňovaly zrní. Nízká hustota osazení omezovala přenos nemocí a hejno bylo menší. Slepice se dožívaly vyššího věku než jejich dnešní průmysloví příbuzní, ale často jen proto, že na řadu lidí nezáleželo, kolik vajec kdy dá.

Co bylo horší

• Nízká a kolísavá snáška, v zimě skoro nulová.
• Vysoké ztráty kuřat kvůli nemocem, predátorům a počasí, protože se nerozlišovalo mnoho prevence.
• Běžné nemoci zůstávaly nepoznané a neléčené, protože veterinář v obci býval vzácnost.
• Větší vystavení lišce, kuně, jestřábům a krysám.

5. Krmení: od zbytků ke směsím

Dřív slepice jedly to, co dvůr nabídl: zrní, odpad z mlýna, hmyz, zbytky z kuchyně, zelené rostliny, někdy i drcené skořápky jako zdroj vápníku. Strava byla pestrá, ale nevyvážená. U vysoké snášky to znamenalo, že slepice vyčerpávaly vlastní zásoby a rychleji hubly.

S nástupem specializovaných farem po roce 1961 se z krmení stala věda. Cílem byla vysoká užitkovost při nízké spotřebě krmiva na jednotku produkce. Postupně se vyvinuly kompletní krmné směsi pro různé věkové a užitkové kategorie: pro odchov kuřat, pro nosnice, pro výkrm brojlerů. Směs obsahuje obiloviny, bílkovinné složky, minerály, vitamíny a stopové prvky v poměru, který odpovídá potřebě zvířete.

Pro chovatele z hobby chovu platí dnes zlatá střední cesta. Kompletní směs pokrývá potřeby, zrní a zelenina přidávají pestrost a zábavu. Jak přesně krmit, rozebíráme v samostatných článcích (Čím krmit slepice, Krmná směs nebo obilí), tady jen zdůrazňujeme proměnu: z improvizace se stal obor.

6. Plemena, hybridy a šlechtění

Do počátku 20. století se u nás chovala převážně krajová a národní plemena a jejich kříženci. Postupně vznikaly chovatelské spolky, výstavy a standardy, které určily, jak má které plemeno vypadat. Chovatelství se tak dostalo z čistě užitkové do spolkové, sběratelské roviny, na kterou navazuje dnešní Atlas plemen na našem webu.

Zlom po roce 1961

Podle odborného textu Vetservis začaly od roku 1961 vznikat specializované farmy nosných a brojlerových typů s velkou kapacitou. Odstranila se sezónnost produkce a začalo cílené šlechtění vysoce produktivních hybridů. V sedmdesátých letech 20. století nastal boom velkochovů s automatizací a mechanizací. Cílem byla vysoká užitkovost při nízké konverzi krmiva.

Co je hybrid

Hybrid, tedy kříženec několika dlouhodobě šlechtěných linií, spojuje výhody rodičů. U nosných hybridů jde o vysokou snášku, dobrou využitelnost krmiva a vyrovnaný výkon. U brojlerů o rychlý růst. Hybridy se ovšem nevyvíjely pro odolnost ani pro mateřský pud, a proto na ně hobby chovatelé často narážejí jinde, než čekali: v kurníku nevyseděnou vejce a snášejí po dvou letech výrazně hůř.

Cena šlechtění

Šlechtěním se podle odborných zdrojů zhoršila konstituce a životaschopnost, vzrostla vnímavost k nemocem a zmizel mateřský pud, kvočení a orientační schopnost. To neznamená, že hybridy jsou špatné. Znamená to, že potřebují jiné zacházení: kvalitní krmivo, ochranu před stresem a včasné řešení potíží. Pokud je chcete mít jako domácí slepice, hledejte chovatele, který vám poradí s výběrem a stářím kuřic.

7. Vznik velkochovů a specializovaných farem

Velkochov změnil pohled na slepici z domácího zvířete na výrobní jednotku. Nejde o hodnocení, ale o popis: farma s tisíci kusy potřebuje jiná pravidla než zahrada se šesti slepicemi.

Co velkochov přinesl

• Stabilní zásobování. Vejce a drůbeží maso jsou dostupné celoročně za nižší cenu než dřív. Podle odborných zdrojů je chov drůbeže jedním z nejefektivnějších odvětví živočišné výroby.
• Řízené prostředí. Světlo, teplota, větrání a krmení se řídí tak, aby byla snáška rovnoměrná po celý rok. Sezónnost produkce se odstranila.
• Specializace. Samostatně se množí rodičovská hejna, líhně, odchovny kuřic, nosnice a výkrmny brojlerů.
• Zdravotní program. Očkování, kontrola salmonel a biologická bezpečnost jsou součástí provozu.

Co velkochov komplikuje

• Vysoká hustota zvířat zvyšuje riziko šíření nákazy, proto se spoléhá na přísná hygienická opatření.
• Omezený prostor a nižší možnost přirozeného chování vedou k diskusím o pohodě zvířat.
• Závislost na krmivech a energii, citlivost na výkyvy cen.

Podle novinových zpráv z roku 2020 se na Agrární komoru ČR odvolávaly údaje, že v neobohacených klecích se chová přibližně 69 procent slepic v Česku (47 procent v EU a asi 90 procent mimo EU), a soběstačnost v produkci vajec v Česku byla přibližně 82 procent. Jde o údaje z doby před přijetím zákazu klecí a od té doby se struktura chovu mohla dále měnit.

8. Klece, obohacené klece a konec klecí

Klecový chov je nejviditelnější a nejdiskutovanější změna posledních desetiletí. Zasluhuje podrobný pohled na to, co se v Evropě a v Česku dělo.

Konvenční klece

Ve velkochovech se dlouho používaly konvenční klece, v nichž každá slepice měla podle novinových zdrojů k dispozici asi 650 cm² plochy, tedy méně než list papíru A4. Slepice v nich neměly hnízdo, bidlo ani podestýlku k hrabání.

Evropská směrnice a obohacené klece

Evropská směrnice z roku 1999 počítala s úplným zákazem chovu slepic v tradičních klecích od roku 2012. Podle zpráv byl v letech před termínem jeho osud nejistý a některé státy se snažily jej odložit. Od roku 2012 jsou v EU konvenční klece zakázány. Nahradily je takzvané obohacené klece, které nabízejí bidla, hnízdní prostor a o něco více místa. Podle novinového zdroje jde o plochu 750 cm² na slepici. Země, které vstupovaly do EU v roce 2004, včetně Česka, prošly změnou pravidel chovu směrem k větším klecím.

Alternativy ke kleci

Vedle klecí existují podestýlkový (halový) chov, chov s přístupem na výběh a ekologický chov. Prodejci vajec je označují kódem, který chovatelé znají z obalu a z vejce: číslice na začátku vyjadřuje způsob chovu. Podrobnosti rozebíráme v článku Kód na vejci a velikosti.

Zákaz klecí v Česku

Poslanecká sněmovna schválila v září 2020 novelu zákona 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, která zakazuje klecový chov nosnic od roku 2027. Senát ji podle zpráv z 13. listopadu 2020 schválil bez změn. Doprovodné usnesení Sněmovny z 15. září 2020 podporovalo zákaz klecí v celé EU do roku 2030. Ministr zemědělství tehdy zákaz odmítal, protože se obával nevýhody pro české chovatele a dovozu levných vajec, hlavně z Polska a Pobaltí. Zastánci zákazu naopak poukazovali na stres a strádání slepic a na to, že podobné zákazy zavedlo Německo a Rakousko.

Co to znamená pro vás jako kupujícího

Kupujete-li vejce v obchodě, zákaz klecí se projeví postupně: dostupnost vajec z klecových chovů v Česku klesne a nabídka se přesune k halovým chovům a volnému výběhu. Ceny se mohou měnit, nejde ale předvídat přesně o kolik. Odborníci z oboru uvádějí, že zákaz jen v jedné zemi nezabrání dovozu vajec z klecí ze zemí, kde jsou povoleny.

9. Zákony a pravidla: od zvyku k předpisům

Dřív platil zvyk a obecná lidská slušnost. Dnes chov drůbeže upravují zákony a předpisy, které sledují tři cíle: ochranu zvířat, ochranu zdraví lidí a ochranu před nákazami zvířat.

• Ochrana zvířat proti týrání. Zákon 246/1992 Sb. stanoví základní pravidla péče o zvířata, zakazuje týrání a upravuje například usmrcování zvířat. Jeho novela z roku 2020 přinesla zákaz klecového chovu nosnic od roku 2027 a vyšší pokuty za týrání.
• Veterinární pravidla. Pravidla pro registraci chovů, hlášení nákaz a pohyb drůbeže spravuje Státní veterinární správa. Podrobně popisujeme v článku Registrace chovu slepic.
• Označování vajec. Vejce určená k prodeji se označují podle způsobu chovu. Viz Kód na vejci a velikosti.
• Kurník a sousedé. Co smíte stavět a chovat v zástavbě, často určují obecní vyhlášky. Viz Kurník a zákon.

10. Zdraví: vakcíny, nemoci a veterinární péče

Zdraví drůbeže je dalším příkladem velké změny. Dříve se hodně věcí řešilo „podle zkušenosti“ nebo se prostě přijímaly ztráty. Dnes existuje očkování proti řadě chorob, laboratorní diagnostika a pravidla pro hlášení závažných nákaz.

Co se změnilo

• Prevence místo improvizace. Velkochovy mají programy očkování a biologické bezpečnosti. Domácí chovatel by měl vědět, odkud kuřice pocházejí a zda byly očkovány. Podrobně viz Kuřice před snáškou a Marekova choroba.
• Včasná diagnostika. Při podezření na vážnou nákazu (například Newcastleskou chorobu) se postupuje podle pravidel Státní veterinární správy. Viz Newcastleská choroba.
• Odčervení a prevence parazitů. Dnes jde o rutinu řízenou veterinářem. Viz Odčervení slepic a Všenky.
• Lékárnička. Pro hobby chov jsme sestavili přehled základního vybavení v článku Lékárnička chovatele. U léčiv vždy platí: dávkování a výběr přípravku určuje veterinář.

Cena zdraví

Šlechtění na výkon podle odborných zdrojů zvýšilo vnímavost k nemocem. Zároveň je dnes k dispozici mnohem víc možností, jak chorobám předcházet. Výsledkem je paradox: zdravotní péče je kvalitnější než dřív, ale zvířata ji také víc potřebují.

11. Vejce: kolik, jaká a jak se označují

Rozdíl mezi dřívějším a dnešním chovem je nejlépe vidět na vejcích.

Podrobněji o tom, jak vejce skladovat a proč se na Velikonoce vařila jiná vejce než dnes, najdete v článcích Skladování vajec, Jak dlouho vydrží vejce a Vejce ve vodním skle. Pokud vás zajímá bezpečnost, přečtěte si i Syrová vejce a salmonela.

Kvalita není jen otázka klece

Chuť i barva žloutku závisejí především na krmivu, plemeni a stáří slepice, ne jen na tom, zda slepice chodí venku. Detaily rozebíráme v článcích Barva žloutku a Barva skořápky. Pro domácí chov platí, že čerstvé vejce od zdravé slepice s vyváženým krmením je ve všech ohledech nejjistější volbou.

12. Kurníky a ustájení: dřív a dnes

Dřívější kurník byl často improvizací z toho, co bylo po ruce. Dnes máme k dispozici hotové kurníky z různých materiálů, mobilní řešení, automatická dvířka a systémy odpadu. Základní principy (suché, větrané, bezpečné před predátory, prostor na bidle) ale zůstávají stejné.

Výběr, stavbu a rozměry kurníku řešíme v samostatném článku Kurník pro slepice, ochranou před kunou a liškou se zabývá článek Ochrana slepic před kunou, liškou, dravci a potkany. Tady jen pro srovnání: dnes víme, že vlhko, průvan a nedostatek místa na bidle patří k hlavním příčinám potíží, a že je lze ovlivnit dobrým návrhem.

13. Přirozené chování a pohoda zvířat

Přirozeným chováním slepice rozumíme hrabání, popelení, hledání potravy, klování, vyhledávání hnízda a spaní na bidle. Divoký předek takto žil v hejnu v lese a na jeho okrajích. Domácí slepice si tyto potřeby zachovala.

Diskuse o klecích je v jádru diskuse o tom, zda lze těmto potřebám vyhovět. Kritici obohacených klecí uvádějí, že i vylepšený systém omezuje přirozené chování, například roztažení křídel a volný pohyb. Odborníci podle zdroje upozorňují také na oslabené kosti slepic a neschopnost vyjádřit základní instinkty. Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) podle novinového shrnutí z roku 2023 doporučil zákaz klecového chovu v celé EU a navrhl například nižší hustotu osazení nosnic a postupný konec stříhání zobáků. Tyto návrhy jsou odbornými doporučeními, nikoli platnými předpisy.

Zábava a obohacení v hobby chovu

V zahradním chovu můžete slepicím nabídnout to, co velkochov nedokáže: prostor pro popelení, houpačku, větve, zelené plochy a hmyz. Na našem webu najdete inspiraci v článcích Jak zabavit slepice a Houpačka pro slepice.

14. Kvočna, líhnutí a zmizelý mateřský pud

Dřívější hospodyně počítaly s tím, že na jaře některá slepice zakvočí, usedne na hnízdo a vysedí kuřata. Šlechtěním hybridů na snášku se podle odborných zdrojů mateřský pud často ztratil. Slepice snáší, ale nesedí. Proto vznikly líhně, od jednodenních kuřat po inkubátory pro domácí použití.

Jsou-li ve vašem hejnu plemena s mateřským pudem, můžete se na kvočnu spolehnout. Pokud ne, nabízí se umělá kvočna nebo líheň. Podrobně jsme věc zpracovali v článcích Kvočna, Umělá kvočna, Líheň na kuřata a Líhnutí kuřat den po dni. Nezapomeňte také, že chov kuřat v zimě a chov v bytě má svá pravidla.

15. Návrat k drobnému chovu a chov pro radost

Podle odborného textu se řada farem vrací k polointenzivnímu chovu, aby získala kvalitnější produkt bez chemického a hormonálního zatížení. Podobný příběh se odehrává na zahradách. Slepice se vrátily k domům nejen jako zdroj vajec, ale i jako společníci, učitelé odpovědnosti pro děti a prostředek ke zpracování kuchyňského odpadu.

Co dnešní drobný chovatel dělá jinak než jeho prababička

• Vybírá plemeno nebo hybrid podle účelu: vejce, maso, vzhled, klid, mateřský pud.
• Hlídá hygienu a prevenci nemocí, nenechává věci náhodě.
• Řeší ochranu před predátory pletivem a zamykáním, ne spoléháním na štěstí.
• Zjišťuje si pravidla: registraci chovu, vyhlášky obce, vztahy se sousedy.
• Bere ohled na pohodu zvířat jako samozřejmou část péče.

Pokud s chovem začínáte, přečtěte si články Jak začít s chovem slepic, Chyby začátečníků a Kolik slepic chovat. Pro městské zahrady je užitečný článek Chov slepic ve městě a pro rodiny Chov slepic s dětmi.

16. Co si vzít z minulosti a co ne

O vhodnosti kuchyňských zbytků píšeme v článku Kuchyňské zbytky pro slepice, o zelenině a ovoci v článku Zelenina a ovoce pro slepice.

A co z dneška

• Kompletní krmivo jako základ stravy.
• Očkování a odčervení podle doporučení veterináře.
• Bezpečný, suchý a větraný kurník.
• Vědomé rozhodnutí o kohoutovi (viz Kohout v hejně, Chov slepic bez kohouta).
• Znalost pravidel, kam smí slepice a co smíte vy.

17. Mýty a fakta o starých časech

18. Slovníček

• Kur bankivský – divoký předek slepice domácí, žijící v jižní a jihovýchodní Asii.
• Domestikace – dlouhodobý proces, při kterém se divoké zvíře stává závislé na člověku a mění se jeho vlastnosti.
• Hybrid – kříženec cíleně šlechtěných linií, využívaný pro vysokou užitkovost.
• Brojler – kuře šlechtěné na rychlý růst a produkci masa.
• Nosnice – slepice chovaná pro produkci vajec.
• Extenzivní chov – chov s nízkou hustotou a nízkými vstupy, typický pro tradiční dvorky.
• Intenzivní chov – chov s vysokou hustotou a řízeným prostředím.
• Konvenční klec – tradiční klec bez hnízda a bidla, v EU zakázaná od 2012.
• Obohacená klec – klec s bidlem a hnízdním prostorem, v ČR zakázaná od 2027.
• Kvočna – slepice s mateřským pudem, která sedí na vejcích.
• Biologická bezpečnost – soubor opatření bránící zavlečení a šíření nákaz.

19. Časté otázky o chovu slepic dříve a dnes

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Vetservis: Domestikácia a význam chovu hydiny (odborný text, historie domestikace a šlechtění drůbeže)
• Abstrakt studie: Review of the oldest evidence of domestic fowl (Gallus gallus f. domestica) from the Czech Republic (Akademie věd ČR, ASEP)
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů
• Směrnice Rady 1999/74/ES o minimálních požadavcích na ochranu nosnic
• Ekonomický deník: Svobodu slepicím v Evropě
• Advokátní deník (17. 9. 2020): Od roku 2027 by měly být v Česku zakázány klecové chovy slepic
• Echo24 (13. 11. 2020): Senát schválil zákaz klecových chovů od roku 2027
• Seznam Zprávy (16. 3. 2023): Víc místa pro slepice a konec stříhání zobáků
• Deník (3. 4. 2007): Vejce a klece

Článek má informativní charakter a nenahrazuje právní ani veterinární poradenství. Při zdravotních potížích zvířat se obraťte na veterináře. Údaje o předpisech ověřte u příslušných úřadů.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet