733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Husokachna a mulard: co to je, původ, chov a výkrm na maso

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z odborných a institucionálních zdrojů (Rada Evropy, Evropská komise, univerzitní poradenské služby, vědecké studie) a z českého zákona č. 246/1992 Sb. Údaje o hmotnostech a délce výkrmu se u různých linií liší, proto jsou uváděny jako orientační.

1. Husokachna a mulard v kostce

2. Co je husokachna a proč se tak jmenuje

Slovo husokachna vyvolává dojem, že jde o křížence husy a kachny. Takový kříženec ve skutečnosti běžně nevzniká, protože husa a kachna patří do odlišných rodů. Pod názvem husokachna se v češtině skrývá mulard, tedy kříženec dvou druhů kachen. Důvod pojmenování bude nejspíš prostý: mulard bývá větší než běžná kachna, má velké tělo, klidnější povahu a masivnější hlavu, a lidem proto připomíná hybrid husy. Je to ovšem jen výklad názvu, ne doložený původ slova.

V odborné literatuře se používá několik výrazů. Mulard nebo moulard označuje v užším smyslu křížence, jehož otcem je samec pižmové kachny a matkou samice domácí kachny, zpravidla pekingské. Anglicky se mu říká mule duck, mulová kachna, protože je neplodný jako mezek. Opačný kříženec, tedy samec domácí kachny a samice pižmové kachny, se anglicky nazývá hinny. Je menší a v produkci se používá výrazně méně.

Pro chovatele je důležité jedno praktické pravidlo. Když čtete inzerát na husokachny, jde téměř vždy o mulardy. Ověřte si u prodejce, jaká je jejich linie, odkud pocházejí a jak rychle rostou, protože rozdíly mezi liniemi jsou velké.

3. Původ a historie

Příběh mularda začíná u jeho rodičů. Pižmová kachna je domestikovaná forma divoké pižmové kachny z Ameriky. Podle dostupných zdrojů ji domestikovali původní obyvatelé Ameriky dávno před rokem 1492. Kachna domácí vznikla z kachny divoké, jejímž potomkem je také pekingská kachna a většina dalších domácích plemen.

Mulardi jsou spojeni s francouzským zemědělstvím. Foie gras, tučná játra, se tradičně vyráběla z hus. Starý popis získávání tučných jater nuceným krmením hus pochází z roku 1619 od Oliviera de Serres a praxe má pravděpodobně mnohem starší kořeny. Od šedesátých let dvacátého století přešla většina francouzských výrobců od hus ke kachnám mulard. Důvody uvádějí zdroje podobně: husy jsou větší, dražší na chov a agresivnější. Pižmové kachny se pro nucené krmení hodily hůře, protože se jim nucené krmení nedařilo a kvalita jater byla horší, kdežto mulard tento problém nemá.

Mulardi se dnes chovají v Evropě, USA a jihovýchodní Asii. Například v Číně, na Tchaj-wanu a ve Vietnamu se chovají na maso, které bývá libovější než maso pekingské kachny. Právě tato využití se pro českého chovatele týkají nejvíce.

4. Rodičovské druhy: pižmová kachna a kachna domácí

Mulard dědí vlastnosti obou rodičů. Abyste pochopili, proč se chová tak, jak se chová, podívejme se na oba druhy.

Pižmová kachna je tedy velký, klidný pták s menším podílem tuku. Pekingská kachna zase roste rychle a dobře snáší. Chovatelé, kteří vytvářejí mulardy, spojují obě přednosti: rychlý růst pekingské kachny a libové maso s dobrou stavbou těla pižmové kachny.

5. Proč je mulard neplodný

Mulard je kříženec dvou různých druhů, tedy mezidruhový hybrid první generace. Takoví potomci bývají neplodní, protože se jejich rodičovské sady chromozomů neumějí správně spárovat při tvorbě pohlavních buněk. Mezidruhové křížence nalezneme u mnoha zvířat. Nejznámější je mezek, kříženec koně a osla. Proto se mulardovi anglicky říká mule duck.

Ze sterility plynou praktické důsledky pro chovatele i pro trh.

• Z vlastního chovu mulardů nezískáte další generaci. Vejce od mulardích kachen nebudou oplozená životaschopným potomkem.
• Producent musí udržovat dvě čisté rodičovské linie, pižmové kachny a kachny domácí, a z nich vyrábět každou novou dávku mulardů.
• Chovatelé nemusejí řešit nežádoucí pohlavní chování ani nevhodné rozmnožování, ale ani nemají využití pro plemenné samce.

Evropský projekt Hybrids 2020 v Bulharsku, financovaný v rámci operačních skupin EIP-AGRI, ukazuje, jak se k rodičovským stádům přistupuje. Vybírají se rodiče s nejmenší příbuzností podle fenotypu a rozboru DNA a výkonnost potomků se sleduje u partnerských farem. Bulharsko je velkým výrobcem mulardů, ale dováželo jednodenní mulardy z Francie, protože nemělo vlastní šlechtitelská jádra.

6. Jak mulardi vznikají

Standardní mulard je potomek samce pižmové kachny a samice kachny domácí. Takové spojení je z biologického hlediska nepřirozené, protože se obě pohlaví liší velikostí i chováním. Samec pižmové kachny je zhruba dvojnásobně těžší než samice a rodiče mají odlišné námluvní chování. Proto se v produkci mulardů často používá umělá inseminace, která podle dostupných zdrojů vede k vyšší spolehlivosti než přirozené krytí. Z oplozených vajec se obvykle líhne zhruba polovina mulardů.

Inkubace trvá u mulardů v průměru kolem 32 dnů, tedy zhruba čtyři týdny. Líhnutí je záležitostí specializovaných líhní a rozmnožovacích farem. Domácí chovatel mulardy ze svých ptáků zpravidla nevyrábí, pokud nemá obě rodičovské linie, samce pižmové kachny a vhodné samice kachny domácí.

Pro srovnání: pekingská kachna se líhne přibližně po 28 dnech. U mulardů je tedy líhnutí delší. Přesné parametry líhnutí vždy zjistěte u konkrétní líhně nebo v příručce výrobce líhně.

7. Vzhled a povaha

Mulard je velký, mohutný pták. Dostupné zdroje popisují mulardy jako odolnější a klidnější než jejich rodiče, což se přičítá hybridní zdatnosti, tedy tzv. heterozi. Heteroze znamená, že potomek prvního pokolení kříženců má často lepší vlastnosti než oba rodiče, například odolnost nebo růst.

• Drápy: mulard má po pižmové kachně drápy na prstech, takže se při manipulaci s ním vyplatí ochranné rukavice.
• Létání a sedání: podle zdrojů nelétá a neusedá na bidla, přesto se rád drží u vody.
• Povaha: klidnější než pižmová kachna, což usnadňuje společný chov.
• Zbarvení: proměnlivé, od tmavého po světlé, podle použité linie.
• Ozývání: pižmové kachny jsou známé tím, že skoro nekvákají, a mulardi bývají tišší než kachny domácí. Přesnou hlasitost vždy posuzujte podle své linie.

8. Srovnání s pekingskou kachnou, pižmovou kachnou a husou

Při výběru drůbeže na maso se chovatel často rozhoduje mezi několika druhy. Následující tabulka shrnuje to podstatné, co lze podložit zdroji. Konkrétní hmotnosti se mezi liniemi liší.

Univerzitní poradenská služba v USA uvádí, že pekingské kachny se prodávají v 7 až 9 týdnech při hmotnosti zhruba 6 až 7 liber (asi 2,7 až 3,2 kg), kdežto mulardi a pižmové kachny dosahují stejné hmotnosti později a potřebují více krmiva. Pro chovatele z toho plyne jednoduchá úvaha: mulard je vhodný, pokud preferujete libovější maso a máte dost času a krmiva.

Husa je jiný rod, větší, pasoucí se pták s jinými nároky na pastvu. Je dražší na chov a často agresivnější. O husách a kachnách na zahradě už u nás existuje samostatný článek, proto se tu jimi nezabýváme.

9. Maso mularda a jeho využití

Z hlediska kuchyně je mulard zajímavý tím, že má libovější maso než pekingská kachna a výraznější prsní svalstvo. Samice se podle dostupných zdrojů vybírají pro maso, protože jsou menší, kdežto samci se ve velkochovech využívají pro játra.

V odborných studiích se u mulardů sleduje podíl jednotlivých částí. Například bulharská studie v časopise Trakia Journal of Sciences uvádí u mulardů krmených pro tučná játra živou hmotnost zhruba 6,6 kg na konci krmení, hmotnost trupu kolem 3,3 kg a podíl prsa (francouzsky magret) přibližně 23 procent hmotnosti trupu. Tyto údaje pocházejí z výroby jater a nelze je přímo přenést na domácí výkrm na maso, kde bývají hmotnosti výrazně nižší. Uvádíme je jen pro představu o velikosti těchto ptáků.

10. Mulard a tučná játra: spor o dobré zacházení

Bez zmínky o tučných játrech se téma mulardů obejít nedá, protože právě pro ně se mulardi chovají ve velkém. Francie je největším producentem i spotřebitelem. Tučná játra vznikají nuceným krmením, při kterém se ptákovi několikrát denně vkládá do jícnu velké množství krmiva, aby se mu játra zvětšila.

Nucené krmení je předmětem dlouhodobých odborných i společenských sporů. Rada Evropy v roce 1999 přijala doporučení pro pižmové kachny a jejich křížence s kachnami domácími. Podle ní mají země, které tučná játra vyrábějí, zkoumat vliv na dobré životní podmínky a hledat alternativy ke krmení nucenému. Do doby, než se alternativy ověří, má být výroba omezena na země, kde už je zavedená, a musí dodržovat domácí standardy. Úřady mají výrobu sledovat a každoročně hlásit.

V Česku je situace jasná. Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání uvádí v § 4 odst. 1 písm. r) mezi činy, které se považují za týrání, krmení zvířete násilným způsobem, výjimkou je případ, kdy je to nutné pro záchranu života nebo zachování zdraví. Chov mulardů pro tučná játra nuceným krmením tedy nelze v domácím chovu provozovat.

Veřejná debata o produktu se vede dlouho a pravidla se v jednotlivých zemích liší a mění, proto zde žádný seznam států neuvádíme. Pro chov na zahradě stačí zapamatovat si hlavní věc: u nás je takový postup protiprávní.

11. Zákon a povinnosti chovatele

I malochovatel drůbeže se řídí zákonem. Nejde jen o mulardy, ale o všechna hospodářská zvířata.

• Zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání: zakazuje týrání. Podle § 12 musí chovatel zajistit životní podmínky odpovídající fyziologickým a etologickým potřebám zvířete a podle § 12b vhodné krmivo a vodu. Nemocným nebo zraněným zvířatům musí poskytnout neprodleně péči.
• Usmrcování: podle § 5 nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. Jedním z uznaných důvodů je využití zvířete jako zdroje potravin. Zvíře se musí usmrtit tak, aby zbytečně netrpělo, a usmrcující se musí přesvědčit o smrti podle zjevných znaků. Podrobnější pravidla viz kapitola o porážce.
• Veterinární předpisy a registrace: povinnosti ohledně evidence chovu drůbeže a opatření proti ptačí chřipce se mohou měnit. Aktuální podmínky ověřte u krajské veterinární správy Státní veterinární správy nebo na jejích stránkách. V jiném našem článku najdete shrnutí registrace chovu slepic, které se v principu týká i dalších druhů drůbeže.
• Prodej masa: prodej masa od drobného chovatele podléhá veterinárním pravidlům. Před prodejem se vždy informujte u veterinární správy.

12. Odkud získat kachňata

Mulardy si nenarodíte z vlastního stáda, musíte je koupit. Nabídka u nás není tak široká jako u slepic. Ptejte se v líhních, u specializovaných chovatelů vodní drůbeže a u dodavatelů drůbeže. Údaje o dostupnosti si vždy ověřte přímo u prodejce.

Nákup kachňat je vhodné naplánovat na jaro, kdy lze krmit i bohatou zelenou pastvou a ptáci mohou brzy ven. Než kachňata dorazí, připravte kotec, ohřev, napáječku a krmivo, aby se po příjezdu mohla ihned najíst a napít.

13. Ustájení a prostor

Mulardi jsou velcí ptáci s velkým příjmem krmiva i vody, proto potřebují prostornější a hlavně suchší ustájení, než by se zdálo. Kachny neumějí šplhat na bidla, nepotřebují vysoko umístěné hřady, ale potřebují zem, na které se dobře leží a která není kluzká.

Rada Evropy v doporučení pro pižmové kachny a jejich křížence stanovuje obecné zásady: podlaha má být pohodlná, s vhodnou podestýlkou, všichni ptáci musí mít dost místa k odpočinku najednou, musí se moci normálně postavit, otočit, mávat křídly a čistit si peří. Číselná hustota osazení v dokumentu uvedena není, závisí na věku, hmotnosti a zdraví ptáků. Univerzitní poradenská služba v USA pro drobný chov na maso doporučuje alespoň 4 čtvereční stopy na kachnu (asi 0,37 m²) a hlubokou podestýlku 3 až 4 palce (asi 8 až 10 cm). Pro velké mulardy bude vhodné počítat s větším prostorem, než je toto minimum.

Vlhkost je největší nepřítel. Kachny pijí hodně a produkují vodnatý trus, takže se podestýlka rychle zamokří. Namokřená podestýlka vede ke zdravotním problémům a zápachu. Rozmístěte napáječky tak, aby voda nestékala do ustájení, a podestýlku přidávejte a vyměňujte včas. O vhodných podestýlkách máme samostatný článek, o zápachu také.

14. Voda a koupání

Kachny jsou vodní ptáci. Rada Evropy uvádí, že ptáci mají mít přístup do výběhu a k vodě ke koupání. Pokud to není možné, má být voda alespoň tak hluboká, aby si kachny ponořily hlavu a mohly se polévat. Vodní plocha má dobře odtékat a udržovat se čistá.

Bazének pro koupání nemusí být velký. Stačí nádoba, brouzdaliště nebo koryto, do kterého kachny snadno vstoupí a z něj vystoupí. Kachňata se podle americké univerzitní služby první tři týdny koupat nenechávají, protože mají málo vodotěsného peří a snadno prochladnou. Pitnou vodu mají mít po celou dobu.

• Pitnou vodu musí mít kachňata k dispozici stále, bez vody se krmivo špatně polyká a ptáci mají nižší příjem.
• Napáječka musí být tak hluboká, aby si kachny mohly ponořit zobák a vypláchnout nozdry.
• Vodu v koupacím místě vyměňujte často, v horku i denně.
• Na zimu připravte nezamrzající nádobu a zajistěte, aby se kachny nemohly utopit nebo uvíznout.

15. Krmení podle věku

Nejdůležitější je používat krmivo určené pro vodní drůbež nebo kachňata. Univerzitní služba v USA označuje jako nejvhodnější krmivo pro kachňata startér a grower pro kachny. Pokud není k dispozici, lze použít krmivo pro kuřata, které má však málo niacinu, proto se niacin doplňuje do pitné vody. Krmivo pro krůty či lovnou zvěř se nedoporučuje, protože má příliš mnoho bílkovin, které mohou kachňatům škodit.

Obsah bílkovin je nejvyšší v prvních týdnech a potom klesá. Zdroje uvádějí různé konkrétní hodnoty, proto se držte návodu výrobce krmiva pro daný věk. Kachňata pro první dva týdny potřebují zhruba 20 procent bílkovin v krmivu. Poté může být podíl nižší.

Krmítka plňte jen do poloviny, aby se krmivo nerozhazovalo. Nepodávejte medikovaná krmiva, pokud je neurčí veterinář. Kachny jedí rády zeleninu, travní a jetelovou píci a zbytky ze zahrady, ale základem má být kompletní krmivo. Krmné směsi a kuchyňské zbytky pro drůbež rozebíráme v samostatných článcích.

16. Výkrm na maso krok za krokem

Výkrmem se rozumí odchov kachňat do porážkové hmotnosti. Pro mulardy lze těžko uvést jednu pevnou dobu, protože závisí na linii, krmivu a pohlaví. Pekingské kachny se podle americké univerzitní služby prodávají ve 7 až 9 týdnech, mulardi a pižmové kachny dosahují stejné hmotnosti později a spotřebují více krmiva. U velkochovů tučných jater se uvádí délka odchovu kolem 63 dnů před krmením a krátké závěrečné období, to však nelze přenést na domácí chov.

Krok 1: příprava kotce

Před příjezdem kachňat kotec vyčistěte a vydezinfikujte, nastelte čerstvou podestýlku a zahřejte jej. Podle univerzitní služby se první týden podchovává při 32 až 35 °C a teplota se každý týden snižuje zhruba o 3 °C, dokud kachňata nedosáhnou věku tří až čtyř týdnů nebo teploty okolo 21 °C. Chování kachňat prozradí, zda jim vyhovuje: tísní-li se pod zdrojem tepla, je jim zima, a rozptylují-li se po okrajích, je jim horko.

Krok 2: první dny

Zobáček každého kachněte jemně namočte do vody, aby se naučilo pít. Krmivo i vodu mějte stále po ruce. Hlídejte, aby kachňata neprochladla a nezmokla.

Krok 3: růst

V prvních týdnech kachňata rychle rostou. Průběžně je kontrolujte, třiďte slabší jedince a zajistěte jim klidné podmínky.

Krok 4: venkovní výběh

Po ukončení podchovu postupně otužujte a vypouštějte ven za dobrého počasí. Výběh musí být zabezpečen proti lišce, kuně i dravcům, což je popsáno v samostatném článku o ochraně drůbeže.

Krok 5: dokončení a příprava na zpracování

Před porážkou je vhodné ptáky odtížit a nechat je nakrátko lačnět podle pokynů veterináře nebo zpracovatele. O jejich zpracování pojednává následující kapitola a samostatný článek o škubání a zpracování drůbeže doma.

17. Modelový výpočet nákladů

Následující příklad je ilustrativní, ceny jsou smyšlené a slouží jen k ukázce postupu. Dosaďte své aktuální ceny.

1. Cílová hmotnost živého kusu: 3,5 kg. Hmotnost kachněte při příjezdu: asi 0,05 kg. Přírůstek: asi 3,45 kg.
2. Spotřeba krmiva při přepočtu 3 kg na 1 kg přírůstku: asi 10,4 kg. U mulardů s pomalejším růstem počítejte raději s 11 až 12 kg.
3. Při ilustrativní ceně krmiva 15 Kč za kg: 11 kg × 15 Kč = 165 Kč krmiva na kus.
4. K tomu připočtěte cenu kachněte, podestýlku, energii na ohřev a případně veterinární péči.
5. Vydělte celkové náklady výtěžností. Zpracovaný trup je jen část živé hmotnosti. U studie z výroby jater šlo o zhruba 50 procent, u domácího výkrmu bude hodnota jiná.

Z příkladu je vidět, že hlavním nákladem je krmivo. Domácí chov mulardů se tedy vyplatí spíše pro vlastní spotřebu a kvalitu masa než pro rychlý zisk.

18. Zdraví a prevence

Mulardi jsou obecně odolní, ale i oni mohou onemocnět. Žádné léky bez veterináře nepodávejte a dávkování neuvádíme. Základem prevence je čisté prostředí, suchá podestýlka, kvalitní krmivo a čistá voda.

• Známky nemoci: apatie, odmítání krmiva, zpěněné nebo slepené oči, kulhání, průjem, dýchací potíže. Nemocného ptáka oddělte a kontaktujte veterináře.
• Nohy: kachny trpí na mokré a drsné podlahy. Používejte hladkou, suchou podestýlku bez ostrých částic.
• Ptačí chřipka: při výskytu ohnisek vyhlašuje Státní veterinární správa opatření, například zákaz volného výběhu. Sledujte aktuální nařízení a neprodleně hlaste podezřelé úhyny veterináři.
• Parazité: o odčervení slepic máme samostatný článek, u kachen postupujte po poradě s veterinářem.
• Mrtvolky: uhynulé ptáky nehazejte do popelnice ani do lesa, odevzdejte je do kafilerie nebo zlikvidujte podle pravidel. Podrobnosti zjistíte u veterinární správy.

19. Porážka z pohledu zákona a dobrých životních podmínek

Zákon č. 246/1992 Sb. v § 5 stanoví, že nikdo nesmí bez důvodu usmrtit zvíře. Mezi uznanými důvody je získání produktů ze zvířat chovaných pro potravu. Podle § 5 odst. 5 jsou zakázány některé způsoby usmrcení, mimo jiné utopení, udušení, tlučení nebo bodání způsobující zbytečnou bolest a zmrazení. Osoba, která zvíře usmrcuje, musí podle zjevných znaků ověřit, že je mrtvé.

Z toho plynou obecné zásady, které nejsou návodem k jednotlivým postupům:

• Ptáka usmrcuje jen zdatná osoba, která umí zajistit rychlou ztrátu vědomí a smrt bez zbytečného utrpení. Pokud takovou zkušenost nemáte, nechte to na jatkách, zkušeném chovateli nebo veterináři.
• Zvíře před usmrcením nestresujte, nenoste je za křídla ani nohy.
• Pravidla Evropské unie o ochraně zvířat při usmrcování se na porážku drobné drůbeže doma pro vlastní spotřebu uplatňují zjednodušeně, přesto zůstávají povinnosti podle zákona o týrání. Podrobnosti ověřte u Státní veterinární správy.
• Zpracování těla po porážce (škubání, vykuchání, chlazení) popisuje samostatný článek.

20. Nejčastější chyby, mýty a fakta

Další nejčastější chyby: nedostatek suché podestýlky, příliš malý prostor, přehřívání nebo podchlazení v prvních týdnech, nekvalitní krmivo, nezabezpečený výběh a podcenění nákladů.

21. Slovníček pojmů

22. Časté otázky o husokachně a mulardovi

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (zejména § 4, § 5, § 12, § 12b)
• Rada Evropy, Stálý výbor Evropské úmluvy o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely: Doporučení pro pižmové kachny a jejich křížence s kachnami domácími (1999)
• EIP-AGRI, Evropská síť pro rozvoj venkova: projekt Hybrids 2020 o šlechtění mulardů v Bulharsku
• eXtension (americké univerzitní poradenství): chov kachen na maso a krmení kachen
• Animal Welfare, Cambridge University Press: Welfare aspects of foie gras production
• Trakia Journal of Sciences (2018): studie o mulardech
• Přehledové encyklopedické heslo Mulard a Domestic Muscovy duck (Wikipedie), použito jen k doplnění obecných údajů

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře ani právní poradenství. Údaje o hmotnostech, spotřebě krmiva a právních povinnostech ověřte u dodavatele, veterinární správy a v aktuálním znění předpisů.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet