733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Kachny a husy v zimě: mráz, sníh, suchý úkryt a napájení

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Údaje vycházejí z poradenských materiálů univerzitních extension služeb, organizací pro welfare zvířat a z oznámení Státní veterinární správy; konkrétní teploty a opatření se liší podle plemene, věku ptáků a regionu. Aktuální veterinární nařízení (například kvůli ptačí chřipce) vždy ověřte na stránkách SVS nebo u své krajské veterinární správy.

1. Kachny a husy v zimě v kostce

Než se pustíme do podrobností, shrňme to nejdůležitější do jedné tabulky. Hodnoty jsou orientační a vycházejí z poradenských materiálů, které popisujeme v závěru článku; skutečné podmínky se u každého chovatele liší.

2. Kolik mrazu snesou a proč

Vodní ptactvo se v přírodě vyskytuje i v oblastech s tuhými zimami. Domácí kachny a husy jsou odvozeny od divokých druhů, které se dokážou ochránit před chladem peřím, tukem a chováním. Poradenské materiály proto popisují vodní drůbež jako přirozeně odolnou: podle americké poradny Metzer Farms vodní ptáci chlad dobře snášejí díky pernatému peřínku, který je izoluje. Chovatelé se tak nemusí bát vystavit je sněhu, pokud jsou ptáci zdraví a mají kde se v případě nepohody schovat.

Jde ovšem o obecnou odolnost, ne o záruku. Odolnost závisí na několika faktorech:

• Zdraví a kondice: vykrmený, zdravý pták s kompletním peřím snáší zimu lépe než vyhublý nebo nemocný.
• Věk: mláďata nemají hotové peří a potřebují přídavné teplo, staří ptáci se hůř vyrovnávají s chladem.
• Suchost: mokré peří izoluje mnohem hůř. Vzduch vlhký a studený působí chladněji než suchý o stejné teplotě.
• Vítr: mrazivý vítr odebírá teplo rychleji než klidný vzduch; závětří je cenné.
• Plemeno a původ: těžká plemena bývají odolnější než lehká, drobné okrasné druhy mohou být citlivější.

Americká poradna Metzer Farms uvádí, že izolace kurníku pro vodní ptactvo obvykle není nutná, dokud noční teploty často nespadají kolem -9 °C (15 °F) nebo níž; jinak stačí přístřešek s dostatkem podestýlky a ochranou před větrem. Berte to jako orientační vodítko pro mírné americké podmínky, nikoli jako závazné pravidlo: v českém podhůří a ve vyšších polohách se mrazy v zimě dostávají hluboko pod tuto mez, a tam je vhodné přístřešek důkladněji utěsnit.

Jak poznat, že už je ptákům zle

Spolehlivějším ukazatelem než teploměr je pozorování. Spokojení ptáci se pohybují, pasou se, čistí si peří a po krmení se rychle vrací do klidu. Varovné jsou naopak tyto příznaky:

• pták se třese, drží se stranou a je apatický;
• peří je dlouhodobě zježené nebo slepené;
• nohy a zobák jsou po dlouhém pobytu venku bledé, tvrdé nebo oteklé;
• pták nechce jíst ani pít nebo kulhá;
• nápadně se mění trus, dýchání je namáhavé či se ozývá chrčení.

Při těchto příznacích ptáka ihned přeneste do suchého, klidného prostoru bez průvanu a kontaktujte veterináře.

3. Peří, tuk a péče o ně

Kachny a husy mají podstatně hustší peří než slepice. Vnitřní vrstvu tvoří prachové peří, které zadržuje teplo, vnější vrstvu pak krycí pera, která při správné péči odpuzují vodu. Voděodolnost zajišťuje mazová žláza nad kořenem ocasu: pták z ní nabírá tuk zobákem a rozetírá jej po peří. Tato péče je neustálá a pták na ni věnuje značnou část dne.

V zimě se péče o peří uskutečňuje hlavně tehdy, když pták může vodou omýt hlavu a krk a pak si peří přečistit a promazat. Pokud je peří znečištěné bahnem, trusem nebo olejem, ztrácí odolnost a pták ho nezvládá udržovat. Proto je zásadní:

• mít čistou podestýlku, aby se peří nepotřísnilo vlhkým trusem;
• zajistit vodu, ve které se pták může aspoň částečně omýt;
• nenutit ptáky stát v blátě, které v zimě tuhne a nakonec zmrzne k nohám;
• vyřadit z chovu jedince, kteří jsou dlouhodobě mokří a neudržují si peří (zjistěte příčinu u veterináře).

Pozor na přepeřování: během pelichání ptáci dočasně ztrácejí část izolace. U kachen a hus se pelichání obvykle odehrává mimo hlavní zimní měsíce, ale u mladých ptáků nebo po nemoci se peří může obnovovat později. Takovým jedincům věnujte větší pozornost a zajistěte jim suchou, teplejší noc. O přepeřování slepic jsme psali samostatně; u vodní drůbeže platí podobné zásady.

4. Rozdíly mezi kachnami, husami a plemeny

Přestože jsou kachny a husy příbuzné, zimu prožívají trochu jinak. Následující tabulka shrnuje praktické rozdíly, které se promítají do péče.

Z plemen jsou považována za odolná těžší hospodářská, například pekingské nebo rouenské kachny či těžší husy, zatímco lehká či okrasná plemena (indičtí běžci, mandarínky, drobné okrasné husy) mohou na mrazy, vlhko a hluboký sníh reagovat hůř. Jedná se o obecnou zkušenost chovatelů, proto je dobré sledovat vlastní hejno a řídit se jeho chováním. Přesné srovnání plemen nepatří do tohoto článku; podrobně se jim věnujeme v samostatných textech o kachnách, husách a jejich plemenech.

5. Vlhko je horší než mráz

V tomhle bodě se shodují snad všechny poradenské zdroje: ptáci snesou nízkou teplotu, ale hůř snášejí mokro. Poradna Metzer Farms to formuluje přímo: vlhkost z těla ptáků a z tajícího sněhu je pro ně nebezpečnější než samotný chlad. University of Maryland Extension upozorňuje, že vlhkost zvyšuje obsah čpavku a ztěžuje udržení tepla, protože vlhký vzduch působí chladněji než suchý.

U kachen a hus je situace zvláštní tím, že samy do přístřešku vlhkost přinášejí. Z jedné strany je to velmi vlhký trus, z druhé mokrá peří po cestě z výběhu, z třetí rozlitá voda z napáječky a z čtvrté kondenzace na studených stěnách. Řešení proto nemá jednu podobu, ale řadu drobných opatření:

1. Napáječky a koupací nádoby umístěte mimo spací část nebo ven, aby se voda nerozlévala na podestýlku.
2. Před vstupem do přístřešku zřiďte suchou zónu: štěrk, dřevěné pláty nebo slámu, kde si ptáci mohou oklepat vodu.
3. Opravte děravou střechu a olemování, aby dovnitř netekla dešťová ani tající voda.
4. Zajistěte dostatečné větrání pod střechou, aby vlhký vzduch odcházel (viz kapitola o větrání).
5. Vlhká místa v podestýlce odstraňujte ihned a doplňujte suchý materiál.
6. Nepřeplňujte přístřešek: čím víc ptáků, tím víc vlhkosti.

6. Přístřešek: kolik místa, kam a jak

O stavbě kachníku a husníku jsme psali podrobně v samostatném průvodci Kachník; tady se zaměříme jen na zimní specifika. Přístřešek pro vodní ptactvo nemusí být luxusní, ale musí splnit čtyři úkoly: ochránit před větrem, deštěm a sněhem, udržet suchou podestýlku, umožnit výměnu vzduchu a zabezpečit ptáky proti predátorům.

Kolik místa

Britská organizace RSPCA doporučuje pro domácí chov alespoň 1 m² podlahy na dvě až tři kachny nebo na jednu husu; dům má ptákům dovolit pohybovat se, natáhnout křídla a chovat se přirozeně. Australské vzdělávací pokyny pro chov hus v zajetí uvádějí rovněž nejméně 1 m² pod střechou na husu. V zimě, kdy ptáci tráví víc času uvnitř, se vyplatí počítat s rezervou: přeplněný prostor produkuje víc vlhkosti a ptáci se v něm hůř udržují čistí.

Umístění a orientace

Přístřešek umístěte tak, aby byl chráněný před převládajícím větrem (u nás obvykle severozápadním až severním) a aby do něj pronikalo zimní slunce. University of Maryland Extension doporučuje orientovat stavbu tak, aby do ní denní světlo pronikalo, a využívat listnaté stromy, které v létě stíní a v zimě propouštějí slunce. Pozor, aby podlaha nestála v prohlubni, kde se hromadí tající voda; ideální je lehce vyvýšený, odvodněný podklad.

Vstup a otevřené dveře

RSPCA doporučuje vstup natolik velký, aby jím ptáci mohli procházet bez shrbení, a více vstupů pro omezení šikany. V zimě si pamatujte na nízký práh a rampu bez prudkého sklonu: ledová rampa je pro husu s plochýma nohama zrádná. Posypte ji pilinami, štěrkem nebo slámou. Dvířka v zimě nenechávejte zavřená celé dny; Metzer Farms upozorňuje, že přístup do úkrytu má zůstat otevřený stále, aby se ptáci mohli kdykoli schovat.

Zateplení: kdy ano a kdy ne

Většinou stačí utěsnit díry a průvan, ne zateplit přístřešek tak, aby byl vzduchotěsný. Podle University of Maryland Extension je vhodné zalepit trhliny, kudy vane vítr na ptáky, například pěnou nebo silnou fólií, ale zároveň ponechat otvor u střechy pro odvod čpavku a vlhkého vzduchu. Také Metzer Farms varuje před úplným utěsněním: zápach čpavku je signál nedostatečného větrání. O zateplování kurníku obecně pojednává náš samostatný článek.

7. Větrání a průvan

Větrání bývá v zimě nejvíce podceňovaným faktorem. Chovatel se bojí, že studený vzduch ptákům uškodí, a proto zavře všechny otvory. Důsledek je opačný: v uzavřeném prostoru se hromadí vlhkost a čpavek, podestýlka vlhne, na stěnách kondenzuje voda a ptáci jsou paradoxně chladnější a náchylnější k onemocněním dýchacích cest.

University of Maryland Extension popisuje, že čerstvý vzduch dodává kyslík a odvádí oxid uhličitý i vlhkost, a doporučuje otvor poblíž střechy nebo stropu pro odchod čpavku a zatuchlého vzduchu. Zároveň je potřeba, aby se studený vzduch před dosažením ptáků smísil s teplejším vzduchem v přístřešku. V praxi to znamená:

• větrací otvory umístit vysoko pod střechu, daleko nad úrovní ptáků;
• nenechat vítr foukat přímo na místo, kde ptáci spí;
• zřídit závětří před větracími otvory (například slaměné balíky, překližku nebo plachtu, jak doporučuje i Metzer Farms);
• pachová zkouška: pokud po vstupu cítíte čpavek, větrání je nedostatečné;
• kontrolovat kondenzaci: vlhké stěny a strop jsou znamením přetížení vlhkosti.

8. Podestýlka a hluboká podestýlka

Podestýlka v zimě plní tři role: izoluje od studené země, pohlcuje vlhkost a při pomalém rozkladu produkuje trochu tepla. University of Maryland Extension doporučuje vrstvu přibližně 3 až 4 palce (zhruba 8 až 10 cm) hoblin nebo slámy; australské pokyny uvádějí hloubku okolo 7 až 8 cm čistého a suchého materiálu (pilina z neošetřeného dřeva, sláma, plevy, písek). Metzer Farms radí v nejmrazivějších oblastech přidávat v noci další vrstvu, protože hluboká podestýlka díky pomalému kompostování zahřívá.

Vhodné materiály

Hluboká podestýlka v praxi

Při této metodě nevyklízíte celou podestýlku pravidelně, ale na existující vrstvu každý den nebo obden přidáte čerstvý materiál a vlhká místa odeberete. Vrstva se tak postupně zvyšuje a pod povrchem pomalu kompostuje. Funguje to tam, kde je dobré větrání a nepřeplněný prostor. U kachen, které produkují hodně vlhkosti, je ale nutné vlhké partie (hlavně pod napáječkou a u vchodu) odstraňovat častěji. Na jaře se podestýlka vyklidí celá a zkompostuje; o využití trusu jako hnojiva píšeme jinde.

Pozor na plísně: plesnivá sláma nebo seno mohou ptákům způsobit dýchací potíže. Pokud podestýlka vlhkne a zapáchá, vyměňte ji celou. Vlhké místo nikdy nezakrývejte novou vrstvou, jen ho odstraňte.

9. Sníh, led a výběh

Sníh sám o sobě kachnám a husám nevadí. Metzer Farms píše, že vodní ptáci často tráví čas venku na sněhu raději než v přístřešku, a chovatelé to potvrzují: husy se na sněhu pasou a kachny v něm hledají zbytky zeleniny. Skutečné problémy začínají u kombinace sněhu, tání a mrazu, tedy ledovky, bláta a zamrzlých krust.

Co dělat s výběhem

• Prohrnout cestu od přístřešku k napáječce a krmítku, aby ptáci nemuseli brodit hlubokým sněhem. Husy a kachny s krátkýma nohama se ve sněhu rychle unaví.
• Posypat ledové plochy pilinami, slámou nebo hrubým pískem. Pozor na posypovou sůl a chemické rozmrazovače: ptáci je mohou zobat nebo si jimi poškodit nohy. Používejte raději mechanický posyp.
• Ponechat zakrytou zónu před vchodem (přístřešek, prkna), kde ptáci stojí na suchu.
• Zabránit bahnu: v místech, kde se kachny hromadí (u napáječky, u vchodu), vrstvu dřevěné štěpky či slámy obnovujte, jinak se vytvoří bahno, které v noci zmrzne.
• Zkontrolovat ohradu: sněhové závěje mohou vytvořit schody, po nichž predátor přelezne plot, nebo naopak pták přeletí.

Metzer Farms také připomíná, že zimní období je pro predátory obzvláště aktivní, a doporučuje opravit výběhový plot a zajistit krytí shora, pokud výběh nemá střechu; k tomu se vracíme v samostatné kapitole.

Kdy ptáky nechat uvnitř

Zůstat uvnitř je rozumné při silném větru s deštěm, při ledovce, při mokrém sněhu a při velmi tuhých mrazech, kdy by dlouhý pobyt na ledu mohl poškodit nohy. Také tehdy, když veterinární nařízení omezuje venkovní chov (viz kapitola o ptačí chřipce). Zkuste ptáky ráno vypustit, během dne pozorovat a při zhoršení počasí je zavolat zpět. Husy se obvykle poznají podle hlasu a zvyku, kachny reagují na krmení.

10. Napájení a voda k omývání hlavy

Zamrzlá voda je nejčastější zimní problém u kachen a hus. Vodní ptáci pijí hodně a navíc potřebují vodu k omývání očí a nozder, aby jim nezaschlé nečistoty nezpůsobily záněty. University of Maryland Extension výslovně uvádí, že vodní ptáci potřebují tekutou vodu v takové hloubce, aby si mohli ponořit a omýt hlavu. O napáječkách pro slepice a drůbež obecně píšeme v samostatném článku; tady se soustředíme na zimu.

Možnosti proti zamrzání

Pozor na velikost: voda musí být dost hluboká, aby ptáci mohli ponořit celou hlavu, ale ne tak hluboká, aby se v ní mohla utopit mláďata. Dospělí ptáci jsou na hloubku nádoby v zimě nároční méně než v létě, ale přesto jim ji nesnižujte natolik, aby nemohli omýt nozdry.

Umístění napájení

Napáječku dejte na pevný, odvodněný podklad (rošt, kamenná deska) a mimo spací část. Kachny při pití vždy trochu rozlévají, a pokud rozlitá voda steče do podestýlky, produkuje se vlhkost. RSPCA doporučuje mít vodu a krmivo i uvnitř přístřešku; v zimě, kdy ptáci nechtějí chodit daleko, to dává smysl, ale držte miskou stranou od míst, kde ptáci leží. Při velmi tuhých mrazech vodu na noc dávejte dovnitř přístřešku, aby nezamrzla, a ráno ji vyměňte.

11. Koupání, rybníček a tenký led

Mnoho chovatelů se ptá, zda mají kachny a husy v zimě přístup k rybníčku nebo bazénku. Odpověď je nuancovaná: plavání není v mrazu nutné a nemusí ptákům prospívat, pokud po koupeli nemají kde se osušit. Na druhou stranu vodní plocha pomáhá peří udržovat a zlepšuje pohodu.

Rybníček a bazének

• Pokud máte rybníček, který nezamrzá celý, ptáci ho mohou využívat, jen dbejte na bezpečný vstup a výstup. Ledové okraje mohou způsobit zranění.
• Bazének nebo korýtko se v mrazu rychle pokryje ledem. Chovatelé často vodu nechávají jen v mělké nádobě po omezenou dobu a pak ji vylijí.
• Po koupeli by ptáci měli mít kam jít: suchá podestýlka, zákoutí v závětří. Pták s mokrým peřím v ostrém větru může prochladnout.

Led na rybníku

Nebezpečný je tenký led. Kachny a husy mohou na něj vkročit, propadnout se a nedokázat se vrátit. Led také kluzce podkluzuje a ptáci na něm mohou uklouznout. Zimní ochranu proto řešte takto:

• nechat rybníček pod dohledem, nebo jej ohradit a vypouštět ptáky k němu jen v pozorovaném čase;
• udržovat otvor v ledu, kde je to bezpečné (nikdy ne tak, aby byl u okraje jen tenký led, na kterém ptáci stojí);
• nepouštět ptáky na zamrzlou vodní hladinu, jejíž únosnost neznáte.

Hygienu vody sledujte i v zimě: stojatá voda s trusem se v mrazu nerozkládá a po tání je zdrojem nákaz. Proto bazének vyplachujte a vodu obnovujte. Z hlediska vodních toků dodržujte místní pravidla a ochranu přírody; do veřejných vod ptáky nepouštějte bez povolení vlastníka a podle místních pravidel.

12. Krmení v zimě

V zimě se mění zásobování energií. Pták ztrácí teplo a musí ho nahrazovat, takže potřebuje víc kalorií, než jak je zvyklý z léta. University of Maryland Extension doporučuje mít krmivo stále dostupné, protože ptáci v chladu potřebují víc energie, a navečer přidávat energeticky bohaté pamlsky nebo obilí. Také zmiňuje, že lojové koule s ptačím zrním lze podávat střídmě, nejvýše do 10 % celkové dávky.

Zásady

• Stále dostupné krmivo. Základ tvoří kompletní krmná směs pro vodní drůbež nebo pro kachny a husy a obilí; více v článcích Krmení hus a Chov kachen a hus na zahradě.
• Večerní dávka obilí (například ovesa, pšenice nebo kukuřice) zvyšuje příjem energie před dlouhou nocí. Dávku upravujte podle kondice: ptáci nemají ztloustnout, ale ani zhubnout.
• Sucho. Metzer Farms připomíná, že krmivo musí zůstat suché, protože déšť a sníh ho znehodnotí a způsobí onemocnění. Krmítko dejte pod střechu nebo do zakrytého místa. Plesnivé krmivo vyhazujte.
• Pamlsky a zeleň. Husy rády spásají seno, zeleninu a hlávkové zelí; Metzer Farms doporučuje zavěsit zelí nebo vojtěškovou kouli na drát, ne na provázek, který by ptáci mohli pozřít.
• Grit. Pod sněhem nenajdou kamínky ke mletí potravy. Zajistěte jim v krmítku grit, aby trávili obilí. Pro vodní drůbež se používá drobnější typ; zeptejte se prodejce nebo veterináře.
• Žádné nebezpečné odpadky. Zbytky z kuchyně se řídí stejnými pravidly jako u slepic (podrobně v článku Kuchyňské zbytky pro slepice); vyhněte se solenému, plesnivému a ostře kořeněnému.

Kolik krmiva v mrazu

Konkrétní množství záleží na plemeni, hmotnosti a věku, a žádný z ověřených zdrojů neposkytuje obecně platné číslo pro české podmínky. Praktická metoda: dávku zvýšit, pokud se ptáci chovají hladově (krmivo zmizí rychle) nebo hubnou, a snížit, pokud krmivo zůstává nedotčené nebo se ptáci vykrmují. Kontrola kondice se dělá nahmatáním hrudní kosti: pták by měl mít na prsou svalstvo, ale kost by neměla být ostře vyčnívající.

13. Omrzliny a zdravotní signály

Kachny a husy mají nohy bez peří, ale s výrazně dobrým prokrvením, a omrzliny u nich nejsou tak časté jako u slepic s velkými hřebeny. Přesto k nim může dojít, zejména při dlouhém stání na ledu, v mokru a při větru, nebo u slabých, nemocných a mladých jedinců. Postiženy bývají plovací blány, prsty a zobák.

Prevence

• Zajistěte suché místo k odpočinku, kde ptáci nestojí v kalu ani na ledu.
• Využijte hluboké podestýlky, do které se mohou schovat a zahřát nohy.
• Ptáky s nemocnými nohama nebo se zraněním udržujte v teplejším, suchém prostoru.
• University of Maryland Extension doporučuje u drůbeže s bidly použít dřevěná, nikoli kovová nebo plastová; pro vodní ptáky se bidla obvykle nepoužívají, ale princip „nestát na studeném materiálu“ platí i pro podlahy a rampy.

Příznaky, které je třeba řešit

Za podezřelé považujte bledé, tvrdé, oteklé nebo naopak tmavnoucí partie nohou a zobáku, kulhání, odmítání stoje, schovávání nohou do peří i při pohybu a drobné rány na nohách. Při podezření na omrzliny pták zahřejte pozvolna: v teple místnosti, bez horké vody, bez tření a bez náhlého vystavení teplu, a kontaktujte veterináře. Přípravky, masti ani léky bez porady s veterinářem neaplikujte. Tento článek neobsahuje léčebná doporučení, protože o postupu musí rozhodnout lékař podle stavu ptáka.

Další zimní zdravotní rizika

• Dýchací potíže při vlhku a čpavku: pokud ptáci kašlou, kýchají nebo mají výtok z nozder, zkontrolujte větrání a vlhkost, případně se poraďte s veterinářem. Podobně jako u slepic (viz Slepice kýchá a chrčí) může jít o infekční i neinfekční příčinu.
• Zánět očí a nozder při nemožnosti omývat hlavu.
• Poranění nohou na ledu a zmrzlém bahně.
• Hubnutí z nedostatečného příjmu energie.
• Paraziti: v zimě nezmizí; pravidelná kontrola a odčervení po konzultaci s veterinářem (viz Odčervení slepic, kde se zásady podobají).

14. Topení, lampy a bezpečnost

Dospělé zdravé kachny a husy zpravidla přídavné teplo nepotřebují. University of Maryland Extension uvádí, že vodní ptáci a krůty jsou přirozeně odolní a že zahřívání potřebují především mláďata, zatímco chráněným dospělým ptákům přídavné vytápění obvykle není třeba. Zahřívání se hodí výjimečně: pro nemocného ptáka v oddělené kleci nebo pro mladé jedince.

Když už teplo používáte, platí přísná pravidla bezpečnosti. Podle téhož zdroje jsou propanové a petrolejové ohřívače při styku s podestýlkou a peřím požárním rizikem; preferují se radiační ohřívače s automatickým vypínáním, a i ty je nutné bezpečně upevnit a hlídat, protože i infračervené lampy mohou způsobit požár.

• Lampu nikdy nezavěšujte jen na šňůře; použijte pevné uchycení a pojistné lanko.
• Mějte podestýlku i seno v dostatečné vzdálenosti od zdroje tepla a prachu.
• Elektroinstalace musí být chráněná před vlhkem a zobáním ptáků, s proudovým chráničem.
• Výrazně zatopený přístřešek ptáky zhoršuje: zvýší vlhkost a zbytečně je zvykne na vyšší teplotu, takže po vypnutí hrozí šok.

15. Světlo, snášky a zimní doba

Kachny a husy jsou sezónní nosnice: husy snášejí převážně na jaře, kachny podle plemene delší část roku, ale v zimě snáška obvykle klesá či se zastaví kvůli krátkému dni. Příčinou není chlad, ale délka světla. Pokud chcete snášku udržet nebo časněji rozběhnout, lze zavést osvětlení, ale u vodní drůbeže to nemusí být vhodné a vždy je třeba dbát na zdraví ptáků. O osvětlování kurníku píšeme v samostatném článku; tady jen krátce.

• Přirozená pauza v zimě patří k fyziologii ptáků a pomáhá jim obnovit zásoby.
• Při umělém prodlužování dne se zvyšuje zátěž organismu; hlídejte kondici a krmení.
• Dbejte na bezpečnost osvětlení (viz kapitola o topení): šňůry mimo dosah zobáků, žárovky chráněné před vlhkem.
• Hnízdní kouty v zimě udržujte čisté a suché, aby se vejce nepoškodila mrazem. Zmrzlá vejce sbírejte často; pro líhnutí se zmrzlá vejce nehodí. Podrobnosti o kachních a husích vejcích najdete v článcích Kachní vejce a Husí vejce.

Kromě snášky souvisí se světlem i pohoda ptáků: přístřešek by měl dostat zimní slunce (viz University of Maryland Extension), které zahřívá a vysušuje podestýlku. Orientace oken na jih a použití průhledných ploch se vyplatí.

16. Mláďata, staří ptáci a slabí jedinci

Pravidlo „vodní ptáci jsou odolní“ platí pro dospělé a zdravé. Skupiny, které potřebují zvláštní péči:

University of Maryland Extension výslovně uvádí, že mláďata potřebují přídavné teplo, zatímco chráněná dospělá drůbež zpravidla ne. Mláďata proto nedávejte ven na zimu ani tehdy, když rodiče plavou na sněhu. Pokud se zimní líhnutí neplánuje, nechte se líhnout až na jaře.

17. Zimní predátoři a bezpečí

V zimě je predátorů v okolí méně potravy, a proto jsou odvážnější. Metzer Farms uvádí, že zima je pro predátory vrcholné období, a doporučuje zkontrolovat a opravit plot výběhu, poskytnout krytí shora a nechat úkryt vždy otevřený. Podrobnou ochranu před kunou, liškou, dravci a potkany popisuje náš samostatný článek; tady jsou specifika zimy.

• Sníh a plot: navátý sníh může zdvihnout úroveň terénu u plotu a zkrátit jeho účinnou výšku. Kontrolujte po každé větší sněhové nadílce.
• Stopy ve sněhu: zimní stopy ukazují, kdo se kolem pohybuje. Pokud vidíte stopy u plotu nebo úkrytu, posilte zabezpečení.
• Spodek stěn: mráz a tání mohou narušit zakopané pletivo či spáry u země.
• Krytí shora: dravci (například káně, jestřáb) loví i v zimě; střecha ohrady nebo hustá vegetace jim ztěžuje útok.
• Potkani a myši: přicházejí za krmivem; skladujte jej v uzavřených nádobách a nenechávejte zbytky v noci venku.

Lov a odchyt zvěře se řídí zákonem, zejména zákonem o myslivosti č. 449/2001 Sb.; sklopce ani jiné pasti na predátory nenastražujte svévolně a vždy dodržujte zákon. Ochranu chovu řešte hlavně pevným oplocením, zavíráním přístřešku na noc a prevencí, ne nelegálním odchytem. Pro ochranu zvířat platí zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání.

18. Ptačí chřipka a zimní opatření

Vodní ptactvo je v souvislosti s ptačí chřipkou zvlášť citlivé téma: divoká vodní drůbež, například kachny, husy a labutě, může být přenašečem virů, a největší riziko se obvykle objevuje v období podzimního tahu a v zimě. V takových obdobích mohou státní orgány vydat omezení, která se týkají i malochovatelů.

Příklad z minulosti dokládá tisková zpráva Státní veterinární správy ze dne 24. listopadu 2021: po vyhlášení celostátních mimořádných veterinárních opatření byl zakázán chov drůbeže pod širým nebem, přičemž malochovatelé, kteří z objektivních důvodů nemohli ptáky trvale držet uvnitř, směli ptáky venku držet jen po nezbytně nutnou dobu a s omezením venkovních ploch. Voda, krmivo a podestýlka měly být uloženy uvnitř objektu nebo pod krytem, který brání kontaminaci trusem divokých ptáků. Chovatelé měli minimalizovat kontakt drůbeže s divokými ptáky, například nevodit vodní ptáky k volné vodě, kde se mohou zdržovat divoké kachny či labutě, a registrovaní chovatelé, kteří nemohli ptáky umístit v budově, to měli ohlásit krajské veterinární správě. Do chovu měly vstupovat jen osoby nezbytné pro péči.

Co můžete dělat preventivně

• Sledujte oznámení SVS a krajské veterinární správy, zejména na podzim a v zimě.
• Krmivo, vodu a podestýlku skladujte tak, aby se do nich nedostal trus divokých ptáků (uzavřené nádoby, střecha, síť).
• Snižte kontakt s divokými vodními ptáky: nevypouštějte domácí ptáky na místa, kde se hromadí divoké kachny, husy a labutě.
• Mějte oddělenou obuv nebo dezinfekční rohož při vstupu do chovu a omezte návštěvy.
• Uhynulé divoké ptáky se nedotýkejte holou rukou; nález nahlaste podle pokynů úřadů.
• Při náhlém hromadném úhynu nebo příznacích nemoci kontaktujte veterináře nebo krajskou veterinární správu.

Pokud je ve vašem okolí vyhlášeno omezení volného výběhu, v zimě to znamená zajistit uzavřený, dostatečně prostorný a suchý prostor, zapustit větrání a řešit zábavu ptáků. Poradit může veterinář. Při vynuceném uzavření platí všechny zásady této kapitoly o vlhku, větrání a podestýlce ještě důležitěji, protože ptáci produkují vlhkost na menším prostoru.

19. Společný chov se slepicemi v zimě

Pokud chováte kachny či husy společně se slepicemi, zimní nároky se mísí. Slepice potřebují suchý kurník s bidly, zatímco vodní ptáci spí na podestýlce a vlhkost dělají v řádu litrů. Společný chov obecně popisuje náš samostatný článek; tady pouze zimní zvláštnosti.

• Voda: vodní ptáci rozstříkávají vodu, slepice jsou na vlhko citlivější. Napáječky oddělte a držte vodu mimo prostor se slepicemi.
• Omrzliny hřebenů: University of Maryland Extension upozorňuje, že u plemen s velkými hřebeny je riziko omrzlin; u kachen toto riziko tak vysoké není.
• Prostor: sečtěte nároky na místo obou skupin, nenahrazujte jeden druhým.
• Krmivo: kompletní směsi pro slepice nemusí být ideální pro vodní ptáky (jiné potřeby některých živin); poraďte se s prodejcem či veterinářem.
• Nemoci: ptáci různých druhů mohou přenášet nákazy; v zimě sledujte kondici všech.

Pro bezpečnější zimu je vhodné mít pro kachny a husy samostatný prostor, ideálně vedle slepičího kurníku. O zimní péči o slepice se dozvíte více v článku Slepice v zimě.

20. Modelové příklady s výpočty

Příklad 1: Čtyři kachny a dvě husy

Podle doporučení RSPCA je potřeba alespoň 1 m² na dvě až tři kachny a 1 m² na husu. Počítejme konzervativně s 1 m² na dvě kachny:

• 4 kachny: 4 ÷ 2 = 2 m²
• 2 husy: 2 × 1 = 2 m²
• Celkem minimálně 4 m², v zimě se doporučuje rezerva přibližně 25 %, tedy zhruba 5 m².

Rezerva 25 % není ze zdrojů, je to praktická rada chovatele pro zimní období, kdy ptáci tráví víc času uvnitř.

Příklad 2: Hloubka podestýlky a spotřeba

University of Maryland Extension doporučuje 8 až 10 cm podestýlky. Při ploše 5 m² a vrstvě 8 cm potřebujete 5 × 0,08 = 0,4 m³ materiálu. Pokud denně doplníte tenkou vrstvu zhruba 1 cm (5 × 0,01 = 0,05 m³), za 30 dní to znamená přibližně 1,5 m³. Skutečná spotřeba závisí na vlhkosti, materiálu a hustotě obsazení.

Příklad 3: Voda při mrazu

Pokud máte 6 ptáků a každý z nich pije několik desítek až stovek mililitrů denně, spotřeba vody je na řádu litrů. Neuvádíme konkrétní číslo, protože ověřený zdroj pro české podmínky nemáme. Praktická rada: nádobu doplňujte aspoň třikrát denně, při tuhém mrazu na noc vodu uložte dovnitř a ráno vyměňte.

21. Nejčastější chyby a mýty

22. Zimní kalendář a kontrolní seznam

Příprava na podzim

1. Opravit střechu a stěny, zalepit průvan, ponechat větrání pod střechou.
2. Naplnit sklad suché podestýlky a krmiva.
3. Připravit náhradní napáječky z pružného materiálu a zkontrolovat elektroinstalaci.
4. Zkontrolovat plot, zahrabání pletiva a krytí proti dravcům.
5. Zjistit aktuální stav veterinárních nařízení o ptačí chřipce.
6. Prohlédnout ptáky: kondice, peří, nohy, parazité.

Denní kontrolní seznam

• Ráno: vypustit, vyměnit vodu, prohrábnout podestýlku, doplnit krmivo.
• Přes den: zkontrolovat, zda voda nezamrzla, zda ptáci nestojí na ledu, dohnat zbloudilé jedince.
• Večer: pamlsek, vyměnit vodu, zavřít přístřešek proti predátorům, ale ponechat větrání.
• Týdně: důkladně zkontrolovat vlhká místa, podestýlku, plot a kondici ptáků.

Slovníček

• Hluboká podestýlka: postupně doplňovaná vrstva materiálu, která pomalu kompostuje a hřeje.
• Kondenzace: srážení vodní páry na studených plochách; znamení vysoké vlhkosti.
• Omrzlina: poškození tkáně chladem, nejčastěji na nohách a zobáku.
• Mazová žláza: žláza nad kořenem ocasu, jejíž sekret ptáci rozetírají do peří.
• Závětří: místo chráněné před převládajícím větrem.

23. Časté otázky o kachnách a husách v zimě

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• University of Maryland Extension: Winter Weather and Small Flocks (FS-1133)
• Metzer Farms: Getting Your Ducks and Geese Ready for Winter
• RSPCA: Housing for pet geese and ducks
• NSW Department of Education: Ducks and geese - environment
• Zoopark Zelčín: Husa domácí
• Státní veterinární správa: tisková zpráva k opatřením proti ptačí chřipce z 24. 11. 2021
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání
• Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti

Článek má informativní charakter a nenahrazuje porady s veterinářem ani platná nařízení veterinárních a dalších úřadů.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet