733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Konec života slepice: utracení nemocné slepice, porážka a odpovědnost chovatele

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází ze znění zákona 246/1992 Sb. dostupného ke dni přípravy, z nařízení Rady (ES) č. 1099/2009, z vyhlášky o ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu, z prezentace VFU Brno o usmrcování zvířat a z odborných zahraničních zdrojů. Nejde o veterinární ani právní poradenství. U každé nemocné slepice volejte veterináře.

1. Utracení slepice v kostce

2. Proč se k tomuto rozhodnutí vůbec dostáváme

Každý, kdo chová slepice, jednou narazí na slepici, které už nelze pomoci. Může to být nemoc, úraz po útoku predátora, vyčerpání po dlouhém snášení nebo prostě pokročilé stáří. Chovatelé z řad začátečníků se často domnívají, že se dá čekat, až se to „nějak vyřeší“. Jenže nechat zvíře týdny strádat není laskavost, ale opomenutí péče, které může mít i právní důsledky.

Odborná příručka amerických univerzitních extenzních služeb o koncích života v malých a zahradních hejnech výslovně uvádí, že vážné choroby s malou nadějí na uzdravení vyžadují rozhodnutí o ukončení utrpení, a to bez ohledu na to, zda je slepice domácí mazlíček, nebo nosnice. Stejný zdroj připomíná, že nosnice, která snáší dva až tři roky, se považuje za úspěšnou, a slabší kusy se z hejna odstraňují, aby bylo hejno dlouhodobě udržitelné. Konec života tedy patří k chovu stejně jako krmení.

Tento článek se záměrně nezaměřuje na diagnostiku konkrétních nemocí ani na léčbu. Ty jsou rozebrány jinde na Časkrmení (nemoci slepic, apatická slepice, úhyn slepice). Zde řešíme jen samotné rozhodnutí, zákonný rámec, odpovědnost chovatele a to, co následuje.

3. Kdy je utracení namístě a kdy ne

Zákon formuluje důvody, kdy je zvíře usmrtit dovoleno. Podle § 5 zákona 246/1992 Sb. nikdo nesmí zvíře usmrtit bez důvodu. Za důvod se mimo jiné uznává využití produktů zvířat chovaných pro potraviny, závažná nemoc, zranění nebo vada, vyčerpání či stáří, kdy by přežití znamenalo trvalé utrpení, dále bezprostřední ohrožení člověka, nařízená veterinární opatření a regulace populace.

V praxi pro domácí chov z toho plyne několik jednoduchých otázek.

• Je naděje na uzdravení, nebo je stav trvalý a zhoršuje se?
• Trpí zvíře bolestí, nemůže se napít, najíst nebo chodit?
• Mohl by zvíře posoudit veterinář? Pokud ano, má se to udělat dřív, než padne konečné rozhodnutí.
• Hrozí, že nemoc napadne zbytek hejna nebo je nakažlivá?

Kdy ještě počkat

Slepice, která je jen přepeřená, v pelechání, v mírném stresu po změně v hejnu nebo po stěhování, bývá dočasně ochablá, ale nemusí být nemocná. Také vzácný úraz, který veterinář umí ošetřit, ještě nemusí znamenat konec. Utracení „pro jistotu“, bez posouzení, je chyba. Nejdřív ověřte příčinu, viz články o apatické slepici, o přepeřování a o nemocech slepic.

Kdy už čekat nelze

Když zvíře zjevně trpí a nelze mu pomoci, je odkládání samo o sobě problém. Nechat slepici, která nedokáže stát, nepije a je napadána ostatními, dlouho trpět v koutě kurníku, odporuje smyslu zákona o ochraně zvířat. Odpovědný chovatel jedná rychle, ale v klidu.

4. Znaky, že slepice trpí

Slepice jsou sociální a jako kořistní zvířata dlouho skrývají slabost. Co vidíte, bývá už pokročilé. Níže uvedené znaky nejsou diagnóza, jen signál, že je čas přivolat odborníka.

Pomocný pohled nabízí i chování. Slepice, která sedí nafouknutá, s přivřenýma očima, se skloněnou hlavou a s oddáleným hřebenem, je většinou ve špatném stavu. Chování, které se nezlepší do dne nebo dvou po zajištění tepla, vody a klidu, je důvod jít dál.

Jak posuzovat kvalitu života slepice

Zákon mluví o trvalém utrpení, ale jak ho poznat u zvířete, které nemluví? Pomáhá položit si pět praktických otázek. Dokáže slepice samostatně pít a jíst? Dokáže se pohybovat, aby se dostala k vodě, krmivu a na bidlo? Je bez zjevné bolesti, tedy nedýchá namáhavě, nesvírá se a nepřibývá známek zranění? Je schopná odpočívat, nebo ji ostatní slepice stále pronásledují? A zlepšuje se její stav po dni či dvou ošetřování, nebo se zhoršuje? Když odpovědi opakovaně vycházejí záporně a veterinář nevidí rozumnou cestu k uzdravení, mluví to pro utracení.

Je dobré si předem uvědomit, že cena zvířete nesmí být rozhodujícím hlediskem. Slepice z drahého plemene a slepice ze stáje nosnic mají stejné právo na ochranu před zbytečným utrpením. Stejně tak nemá smysl léčit zvíře za každou cenu jen proto, že se k němu pojí vzpomínky. Měřítkem je kvalita života zvířete.

5. Rozhodování krok za krokem

Pomáhá mít pevný postup, protože v emocích se rozhoduje špatně. Doporučený sled pro zahradní chovatele vypadá takto.

1. Oddělte slepici. Dejte ji do klidného, čistého a teplého boxu s vodou a lehce dostupným krmivem. Oddělení chrání i hejno, pokud jde o nakažlivou chorobu.
2. Zapište si příznaky a dobu trvání. Veterinář se bude ptát, od kdy je slepice slabá, zda nejí, jaký je trus a co se v hejnu dělo.
3. Zavolejte veterináře dřív, než bude nutné. Poradí, zda je vhodné slepici přivézt, nebo zda je nutná návštěva. Poplatky a dostupnost se liší, proto se ptejte předem.
4. Nechte stav posoudit. Veterinář řekne, zda je léčba reálná, jak dlouho by trvala a zda je přiměřená stavu zvířete.
5. Rozhodněte se podle zvířete, ne podle ceny ani podle citů. Otázka zní, zda zvíře ještě může mít snesitelný život.
6. Zajistěte utracení odborně. V ordinaci, nebo za dohledu veterináře.
7. Ověřte smrt a postarejte se o tělo. Viz další kapitoly.
8. Zkontrolujte zbytek hejna. Co se stalo jedné slepici, může potkat i další.

6. Co říká zákon na ochranu zvířat

Základním předpisem je zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání. Pro tento článek jsou důležité tři paragrafy. Znění jsme četli na webových stránkách, které předpisy zveřejňují, a shrnujeme je vlastními slovy.

§ 4: týrání

Za týrání se považuje mimo jiné omezování výživy z nezdravotních důvodů, nepřiměřeně bolestivé nebo násilné zacházení, přeprava či krmení a další způsoby uvedené v zákoně. Pro chovatele je z toho důležité, že trvalé nechání nemocného zvířete bez péče nebo bez řešení k ochraně zvířat nepatří.

§ 5: usmrcování zvířat

Tento paragraf je jádrem tématu. Nikdo nesmí zvíře usmrtit bez důvodu. Seznam důvodů obsahuje využití produktů zvířat (potraviny), nevyléčitelnou nemoc či trvalé utrpení, ohrožení člověka a nařízená veterinární opatření. Utratit smí veterinární lékař nebo zletilá osoba pod jeho odborným dohledem. Osoba, která zvíře usmrcuje, musí ověřit, že je zvíře podle prokazatelných znaků mrtvé.

§ 6: opuštění

Zvíře nesmí být opuštěno s úmyslem se ho zbavit. Vyhnat nemocnou nebo nechtěnou slepici do polí, k lesu nebo k potoku tedy není řešení, ale porušení zákona.

7. Kdo smí zvíře utratit

Podle § 5 smí zvíře utratit pouze veterinární lékař nebo zletilá osoba pod jeho odborným dohledem. To je pro domácí chov podstatné. Zákon tím staví vedle sebe dvě možnosti: ordinaci, nebo situaci, kdy veterinář zasahuje do procesu a dohlíží.

Pro zahradního chovatele to prakticky znamená, že pokud nemá odbornou průpravu a nepracuje pod dohledem veterináře, je správná cesta ordinace. Chovatel, který má zkušenost s chovem a zvládl s veterinářem praktické zaškolení, může postupovat pod jeho vedením. Nikdy by to neměl být improvizovaný zásah „z nouze“.

Zahraniční příručka uvádí k vykloubení krku výslovné upozornění, že musí být prováděno osobou vyškolenou. Totéž platí pro úder na hlavu a další mechanické metody. Zkušenost se vyplatí nejen pro rychlost, ale pro to, aby se nic nepokazilo.

Ne každý veterinář ošetřuje drůbež

Zdroje upozorňují, že pokud chcete službu veterináře, zavolejte předem a ověřte, zda drůbež ošetřuje. Mnoho ordinací se specializuje na psy, kočky nebo velká zvířata a slepici nemusí přijmout. Najděte si tedy dopředu ordinaci, která s drůbeží zkušenost má, ideálně ještě před nouzí.

8. Zakázané způsoby

Zákon uvádí, které způsoby usmrcování jsou zakázané. Jsou to zejména:

• utopení nebo jiné udušení,
• použití látek, které nevyvolají hluboké znecitlivění,
• ubití nebo ubodání,
• elektrický proud, který nezpůsobí okamžitou ztrátu vědomí,
• dlouhodobé omezení pohybu (lepidlo),
• zmrazování, s výjimkou postupného zmrazení hadů.

Kromě toho je zakázána výroba, nabízení, prodej, použití i dovoz čelisťových a lepicích pastí.

9. Jak se drůbež usmrcuje podle odborných zdrojů

Přehled níže je informační. Neslouží jako návod, který by nahrazoval odbornou přípravu. Vychází z přehledu amerických extenzních služeb a z přednášky VFU Brno o ochraně zvířat při usmrcování.

VFU Brno popisuje i obecné požadavky z hlediska ochrany zvířat. Omráčení musí vyvolat bezvědomí, které trvá až do smrti. Zvířata je třeba usmrcovat bez zbytečné bolesti, úzkosti a utrpení, a to osobami, které jsou k tomu odborně způsobilé. Pokud nelze zajistit, že zvíře bude ušetřeno bolesti, nedělá se to doma.

10. Návštěva u veterináře

Pro většinu zahradních chovatelů je ordinace nejlepší cesta. Pomůže, když víte, co čekat.

Před cestou

• Zavolejte a ověřte, zda ordinace drůbež přijímá.
• Domluvte, zda je vhodné přivézt zvíře, nebo zda lze dohodnout návštěvu.
• Slepici převezte v uzavřené, větrané a vystlané přepravce, v klidu a v teple.
• Vezměte si potřebné údaje: stáří, plemeno, příznaky, zda byla očkovaná nebo odčervená.

V ordinaci

Veterinář slepici vyšetří a oznámí, zda je léčba smysluplná. Pokud ne, provede utracení vhodným postupem. Zeptejte se, zda si tělo odvezete, nebo zda ho zajistí ordinace. Obojí je běžné, ale dohodněte to předem.

Poplatky

Ceny jsou různé a my je neuvádíme, protože jsme je z dohledaných zdrojů neověřili. Zeptejte se při telefonátu a počítejte i s příplatkem za návštěvu mimo ordinační hodiny.

11. Jak ověřit, že je slepice mrtvá

Zákon ukládá osobě, která zvíře usmrcuje, aby ověřila smrt podle prokazatelných znaků. To je chvíle, kterou lidé podceňují. Slepice po zásahu může křečovitě mávat křídly nebo mít záškuby, a přitom už nevnímat. Naopak apatické zvíře může vypadat „mrtvě“, ale ještě dýchat.

VFU Brno ve výukové prezentaci uvádí u drůbeže po správném omráčení tyto znaky: pták nemává křídly, neotevírá zobák, nevydává zvuky, dýchání je nepravidelné nebo ustává a rohovka oka nereaguje na dotek ani na světlo. Obecně se za signál nedostatečného omráčení považují zachované reflexy, hlasové projevy, reakce na bolest nebo zachovaný rohovkový reflex.

12. Co říká výzkum o rychlosti a spolehlivosti

Ukončení života není jednoduchá technika, a proto se zkoumá i ve vědeckých studiích. Kanadská studie z University of Guelph z roku 2018 (časopis Frontiers in Veterinary Science) porovnávala u mladých krůt ruční vykloubení krku s mechanickým přístrojem. Šlo o malý vzorek čtyřiceti dvou ptáků, takže závěry se nesmějí přeceňovat, ale několik poznatků je pro chovatele užitečných.

• Většina ptáků si po obou metodách ještě nějakou dobu udržela reflexy mozkového kmene, například reakci zornice na světlo. Žádná z metod tedy nezaručila okamžitou ztrátu vědomí.
• Mechanický přístroj selhal u nejmladších, týdenních krůťat a u starších ptáků způsobil více zlomenin a poranění než ruční postup.
• Autoři uvádějí, že křeče nemusí být spolehlivým znamením smrti mozku, zejména u zvířat po anestezii.

Z toho plyne praktická lekce. Smrt se ověřuje pečlivě a vždy po zásahu, a kdo takový zásah provádí, musí mít zkušenost, aby zvíře trpělo co nejméně. Další důvod, proč nejde o věc pro „zkoušení“ doma.

13. Porážka slepice pro vlastní potřebu

Někteří chovatelé slepice po skončení snášky zpracují na maso. Zákon to připouští: využití produktů zvířat chovaných pro potraviny je uvedeno mezi důvody pro usmrcení v § 5 zákona 246/1992 Sb. Podrobnosti o zpracování a škubání najdete v samostatném článku na Časkrmení. Zde jen právní a welfarový rámec.

Nařízení 1099/2009

Evropské nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování vylučuje ze své působnosti drůbež, králíky a zajíce, které majitel poráží mimo jatka pro soukromou domácí spotřebu. Pro jiná zvířata poražená takto platí jen vybrané články. Základní zásada čl. 3 odst. 1 zní, že zvířata musí být při usmrcování ušetřena všech zbytečných bolestí, úzkosti a utrpení.

To neznamená, že doma je možné cokoli. Nařízení se na soukromou spotřebu nevztahuje, ale český zákon 246/1992 Sb. ano. Zákaz týrání i zakázané způsoby usmrcení platí. Kdo poráží doma, musí tedy dodržet zásady zákona a postupovat bez zbytečného utrpení. Případné rozdíly v odborné způsobilosti si ověřte u krajské veterinární správy, ostatně § 5 vyžaduje veterináře nebo osobu pod jeho dohledem a vztah k domácí porážce se dá v praxi vyložit různě.

Přímý prodej malých množství

Článek 11 nařízení řeší přímé dodávky malého množství drůbeže na farmě spotřebiteli nebo místním prodejcům. Platí jen některé články a pro množství se stanoví horní hranice. Pokud zvažujete prodej masa, informujte se u krajské veterinární správy a v registraci chovu. Zde konkrétní limity neuvádíme, protože je pro Česko nemáme ověřené.

14. Vyřazení stárnoucích nosnic

Zahraniční příručka uvádí, že slepice, která snáší dva až tři roky, je úspěšná a že slabší kusy se z hejna vyřazují kvůli udržitelnosti. V českých podmínkách se tak často děje po druhé nebo třetí snášce. Jak slepice stárne, snáší méně, ale může žít dál jako „důchodkyně“ v hejnu, pokud to dovolí prostor a zdraví.

Chovatel má na výběr několik zákonných cest: nechat staré slepice dožít, předat je zájemci, nechat je zpracovat pro vlastní potřebu nebo je nechat utratit veterinářem. Nepřípustné je jejich vypuštění do přírody, ponechání bez péče nebo vyhnání ze dvora. To je opuštění zvířete podle § 6.

Dobrá praxe je rozhodnout se předem, co s vyřazenými slepicemi bude. Plánování před nákupem kuřic ušetří stres. Podrobnosti o délce života a plemenech najdete v článku Jak dlouho žije slepice.

15. Podezření na nákazu a nařízené utracení

Zákon v § 5 uvádí mezi důvody pro usmrcení také nařízená veterinární opatření. Pokud se v chovu objeví nakažlivá nemoc (například ptačí chřipka nebo newcastleská choroba), může utracení hejna nařídit státní veterinární správa. V takovém případě chovatel nerozhoduje sám a postupuje podle pokynů úřadu.

• Při náhlém úhynu více slepic nebo při příznacích nakažlivé nemoci okamžitě volejte veterináře.
• Neodnášejte uhynulé ptáky, nepřenášejte věci mezi kurníky a omezte pohyb osob.
• Nevyhazujte těla do přírody ani do popelnice.

Podrobnosti o konkrétních chorobách jsou v samostatných článcích o Newcastleské chorobě a o úhynu slepice.

Co chovatel nemá dělat při podezření na nákazu

Při podezření na vážnou nákazu nemá chovatel utrácet slepice na vlastní pěst a tělo potají někam odnést. Stav chovu a okolnosti úhynu patří do rukou veterináře, který rozhodne o vyšetření a dalších opatřeních. Zákon tomu odpovídá tím, že nařízená veterinární opatření výslovně uvádí jako důvod pro usmrcení a postup určuje úřad. Chovatel, který hlásí včas, chrání vlastní hejno i chovy v okolí.

Praktické zásady pro tuto chvíli jsou jednoduché. Nechoďte z kurníku rovnou k sousedovi ani do jiného chovu. Vyměňte nebo vyperte oblečení a obuv. Zavřete hejno, aby se nedostalo do styku s volně žijícími ptáky. A zapište si, kolik ptáků uhynulo, kdy a s jakými příznaky.

16. Co s tělem po utracení

Do přírody, na kompost, do potoka ani do běžného odpadu se tělo bez rozmyslu odkládat nemá. Zahraniční zdroj uvádí jako možnosti zahrabání, kompostování nebo vyvezení komunálním odpadem tam, kde je to povoleno, a výslovně radí ověřit místní předpisy.

V České republice upravuje vyhláška č. 210/2023 Sb. (nahrazující vyhlášku 82/2014 Sb.) technické požadavky na místa pro ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu a na zahrabání koně na vlastním pozemku. Podle přečteného znění patří pro drobná zvířata v zájmovém chovu na zvířecí hřbitov mimo jiné tyto podmínky: zahrabání do 48 hodin od smrti, ledaže je tělo zchlazené nebo zmrazené, nejméně 40 cm kypré zeminy nad tělem u zvířat do 3 kg a jáma nad úrovní podzemní vody. Tato pravidla jsou však určena pro zvířecí hřbitovy, ne pro libovolný pozemek.

Zda je slepice v konkrétním chovu zvířetem „v zájmovém chovu“, nebo hospodářským zvířetem, vyhláška v dostupném znění nevymezuje. Proto doporučujeme jediné: zeptejte se krajské veterinární správy nebo veterináře, jak s tělem naložit. Často lze využít asanaci nebo službu ordinace. Přesné podmínky pro zakopání na vlastním pozemku jsme z dostupných zdrojů neověřili, a proto je neuvádíme.

17. Hejno po ztrátě družky

Slepice je společenské zvíře. Po odebrání jedné z nich se v hejnu mění pořadí a může dojít k hádkám. Odborné zdroje, které jsme četli, neřeší, zda hejno nechat s tělem chvíli samotné, a proto k tomu žádnou radu nedáváme. Důležité je sledovat hejno: zda neklesá příjem krmiva, zda nejsou v hejnu rány nebo klování.

Co po utracení udělat

• Umyjte a vydezinfikujte box, v němž slepice ležela (viz Dezinfekce kurníku).
• Prohlédněte ostatní slepice, zejména pokud šlo o parazity nebo infekci.
• Zkontrolujte krmivo a vodu, zda nejsou zdrojem problému.
• Při opakovaných případech požádejte veterináře o vyšetření vzorku.

Pokud se hejno zmenší na jedinou nebo dvě slepice, pomyslete na společnost, ale nové slepice nepřidávejte bez karantény. K tomu viz článek o spojování nových a starých slepic.

Jak sledovat hejno v dalších dnech

Prvních několik dnů po ztrátě slepice si všímejte, zda se ostatní slepice normálně krmí, zda nepřibývá klování a zda se nemění rytmus dne. Pokud se projeví další nemocná slepice, nepodceňujte to. Může jít o společnou příčinu, například krmivo, vodu, parazity nebo infekci. Poznamenejte si příznaky a konzultujte je s veterinářem. Zdravé slepice nesmí zůstat bez vody a krmiva ani ve chvíli, kdy se řeší složitější situace.

18. Vyrovnání se s rozhodnutím a děti

Rozhodnutí utratit zvíře je pro mnoho lidí těžké, i u slepice. To je v pořádku. Smutek je přirozená součást péče o zvířata.

• Pomáhá vědět, že zvířeti nepomůže další týden utrpení.
• Pokud máte děti, vysvětlete jim pravdivě a jednoduše, co se stalo a proč. Děti zpravidla zvládnou víc, než dospělí čekají.
• Do samotného utracení děti nezapojujte. Rozloučit se mohou předem nebo po něm, podle věku.

V článku Chov slepic s dětmi najdete obecné rady, jak děti zapojit do péče.

19. Nejčastější chyby

20. Mýty a fakta

21. Modelové situace

Situace A: stará nosnice přestala jíst

Šestiletá slepice sedí nafouknutá a v koutě. Chovatel ji oddělí, nabídne vodu a teplo a druhý den zavolá do ordinace, která drůbež přijímá. Veterinář zjistí vážné onemocnění bez naděje na uzdravení a doporučí utracení. Chovatel souhlasí, slepice je utracena v ordinaci, a on se domluví, zda si tělo odveze. Je to jednoduché, pokud je ordinace předem známa.

Situace B: zranění po útoku lišky

Slepice s vážným zraněním přežila útok. Chovatel ji uloží do tmavého klidného boxu a okamžitě volá veterináře. Ten posoudí zranění a rozhodne, zda je ošetření smysluplné. O tom, zda zvíře utratit, rozhoduje veterinář spolu s chovatelem. Ochrana kurníku je v článku Ochrana slepic před kunou, liškou a dravci.

Situace C: vyřazení po třetí snášce

Chovatel se předem rozhodl, že po třetí snášce slepice zpracuje pro vlastní potřebu. Má kontakt na zkušeného chovatele, který ho zaškolí, a řídí se zásadou, že se zvíře nesmí zbytečně trápit. Zbylé kusy nechá dožít. Plán měl hotový při nákupu kuřic.

22. Připravte se předem: kontrolní seznam

• Mám v telefonu číslo veterináře, který ošetřuje drůbež, a vím, jak je dostupný o víkendu.
• Mám přepravku, do které se slepice vejde, a teplé klidné místo pro izolaci.
• Vím, co udělám s vyřazenými nosnicemi, ještě než je koupím.
• Zjistil jsem u krajské veterinární správy nebo veterináře, jak naložit s tělem.
• Znám příznaky nakažlivých chorob a vím, komu je hlásit.
• Domluvil jsem se v rodině, kdo a jak rozhodne.
• Mám v kurníku čisté pomůcky na dezinfekci.

23. Slovníček

24. Časté otázky o utracení slepice

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání (§ 4, § 5, § 5a, § 6, § 7), znění zveřejněné na webech epravo.cz, dauc.cz a zakonyprolidi.cz
• Nařízení Rady (ES) č. 1099/2009 o ochraně zvířat při usmrcování (čl. 1, 2, 3, 7, 9, 11)
• Vyhláška č. 210/2023 Sb. o ukládání kadáverů zvířat v zájmovém chovu (nahrazující vyhlášku 82/2014 Sb.)
• Veterinární a hygienická univerzita Brno (VFU): výuková prezentace Ochrana zvířat a welfare, porážení a usmrcování
• Jacob, J., Martin, T.: Poultry end-of-life situations in small and backyard flocks, eXtension Poultry
• Studie University of Guelph o manuálním a mechanickém vykloubení krku u krůt, Frontiers in Veterinary Science, 2018
• University of Arizona, standardní postup pro eutanazii vykloubením krku a dekapitací

Článek má informativní charakter a nenahrazuje veterinární ani právní poradenství. Právní předpisy se mění, ověřte si jejich aktuální znění. Výše pokut, ceny služeb a podmínky pro zakopání drůbeže na vlastním pozemku nebyly z dostupných zdrojů ověřeny, proto je neuvádíme.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet