733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Koroptev límcová: prostředí, krmení a nároky na chov

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Čísla vycházejí z odborných zdrojů uvedených na konci a jsou orientační. Právní stav a podmínky chovu vždy ověřte u příslušného úřadu.

1. Koroptev v zajetí v kostce

2. O jaký druh jde a proč na názvu záleží

Česká jména ptáků nejsou v chovatelské praxi vždy jednotná. Odborně a v literatuře se setkáte s názvem koroptev polní, latinsky Perdix perdix. Výraz „koroptev límcová“ se objevuje v běžné řeči a v inzerátech a tento článek se jím rozumí právě koroptev polní. Samec má na hrudi tmavou podkovovitou skvrnu, což slovu „límec“ dobře odpovídá, a podle ní se ptáci také poznávají. Že je to však ustálený odborný název, ověřit nešlo, proto na něj nespoléhejte.

Proč je to důležité? Koroptve jsou celá skupina příbuzných druhů. Liší se velikostí, nároky i právním postavením. Než si koupíte vejce nebo ptáky, požádejte prodejce o latinské jméno druhu, o doklad o původu a o informaci, zda je zvíře z chovu v zajetí. Teprve podle druhu lze správně posoudit zákonné podmínky a vhodné krmení.

Další zmatek vzniká se zvěřní drůbeží obecně. Křepelky, bažanty, kuřice nebo kropenaté perličky známe z chovů, ale koroptev je původně planý polní pták. Chov křepelek japonských máme popsaný v samostatném článku a není s koroptví zaměnitelný. Nároky na prostor a klid jsou u koroptve výrazně vyšší.

3. Vzhled a život koroptve

Jak vypadá

Koroptev polní má šedohnědé tělo. Čelo, nadoční proužek, tváře, hrdlo a ocasní péra jsou rezavé, křídla hnědá s podélnými bílými proužky. Samce odlišuje větší hnědá podkovovitá skvrna na rozhraní hrudi a břicha. Délka těla je 28–32 cm, rozpětí křídel 43–48 cm a hmotnost zhruba 330–475 g. Hlas se popisuje jako opakované „čiřik“ (zdroj: Správa NP Šumava).

Kde a jak žije

Je to druh zemědělské mozaikovité krajiny: pole, meze, zaplevelené plochy a úhory. V Evropě je stálá, areál sahá v Asii až do Mongolska. V České republice je hojnější v nižších polohách, na Šumavě a v jejím podhůří je vzácná. Ptáci žijí v trvalých monogamních párech, hnízdo staví samice na zemi a hnízdí jednou ročně.

Proč jich ubývá

Polská studie z roku 2019 popisuje, že početnost koroptví v Polsku klesla z přibližně 960 tisíc ptáků v roce 1995 na asi 283,6 tisíce v roce 2015. Jako příčiny uvádí ničení hnízd, pesticidy snižující hmyzí potravu kuřat, intenzivní zemědělství, tuhé zimy, predátory, nemoci a monokultury. To je důležité pro chovatele: kuřata potřebují hmyz, a proto je hmyzová a bílkovinná složka krmiva v odchovu klíčová.

4. Zákon, souhlas a odpovědnost chovatele

Koroptev je zvíře, na které se vztahuje zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, a zároveň zákon č. 246/1992 Sb. na ochranu zvířat proti týrání. Podle § 7 zákona o myslivosti je chov zvěře v zajetí možný jen se souhlasem orgánu státní správy myslivosti. Výjimku mají například zoologické zahrady zřízené obcí nebo krajem a držení a chov loveckých dravců. Úprava je složitější, než se zdá, a proto je rozumné před pořízením prvních ptáků kontaktovat obecní úřad obce s rozšířenou působností (odbor životního prostředí, myslivost).

Jak je koroptev polní postavena v seznamech zvěře a v ochraně druhů, má pro vás praktický význam: určuje, zda a za jakých podmínek lze s ptáky nakládat a zda je lze vypouštět. Údaje o zařazení druhu se v dostupných zdrojích lišily a nepodařilo se je jednoznačně potvrdit, proto je neuvádíme jako fakt. Zeptejte se úřadu a požádejte o písemné vyjádření.

Z obecných pravidel ochrany zvířat plyne: o zvíře se musíte starat tak, aby netrpělo, musíte mu zajistit vhodné podmínky, krmivo, vodu a péči. Dotýká se to také utrácení nemocných ptáků a jejich usmrcení. Usmrcení smí provádět jen osoba odborně způsobilá a způsobem, který nezpůsobí zbytečné utrpení. Podrobnosti hledejte v samostatném článku o utracení slepice a u veterináře.

Vypouštění do přírody

Vypouštění chovaných ptáků do volné krajiny je samostatné téma, které řeší zákon o myslivosti, ochrana přírody i veterinární předpisy. Nejde o zábavu pro amatéra. V Británii doporučují poradit se s odbornou organizací (GWCT) a vypouštět jen tam, kde je vhodné prostředí. U nás se obraťte na orgán myslivosti a mysliveckého hospodáře honitby. Nevypouštějte ptáky na vlastní pěst.

5. Odkud ptáky pořídit

Správný zdroj jsou registrované chovy, které umí doložit původ, zdravotní stav a opakovaně odchovávají druh v zajetí. Britský průvodce výslovně uvádí, že nákup odchycených divokých ptáků je nezákonný a neetický, a stejný postoj platí i u nás.

Vejce, kuřata, nebo dospělí ptáci?

Nové ptáky umístěte nejméně na dva týdny do oddělené karantény (doporučení britského průvodce) a pozorujte je. Teprve potom je spojte s ostatními.

6. Prostředí: voliéra a její poloha

Koroptev je pták, který se ve volné přírodě spoléhá na úkryt a rychlé zmizení v porostu. Proto je zásadní chovné prostředí nastavit tak, aby se cítila v bezpečí. Stísněná klec s drátěným dnem je pro ni nevhodná.

Velikost

Britský průvodce chovem uvádí, že venkovní ohrada má poskytovat nejméně 2 m² na ptáka a pro chovné páry nebo rodiny víc. Jde o minimum, nikoli ideál. Pro jeden pár s předpokládaným odchovem se vyplatí počítat s mnohem větší plochou, například několik metrů na délku i šířku, aby se ptáci mohli rozběhnout a skrýt. Čím víc místa, tím méně konfliktů a tím nižší tlak parazitů v půdě.

Výška a krytí

Ohrada se podle téhož zdroje buduje s plotem nejméně 1,5 m vysokým a shora kryje jemnou sítí. Koroptev při leknutí prudce vzlétne a naráží do stropu, proto je vhodné strop dělat z měkké sítě nebo ho zvýšit, případně ho zastínit, aby pták nenarazil hlavou. Přidejte pletivo s drobnými oky, které zabrání vniknutí hlodavců a malých šelem.

Poloha

• klidné místo, daleko od cest, psů a hlučných strojů,
• dobře odvodněný pozemek, kde se netvoří kaluže,
• blízkost živého plotu nebo dlouhé trávy, která působí uklidňujícím dojmem,
• část plochy na slunci a část ve stínu.

Detaily o stavbě pletiva a ochraně před predátory najdete také v článku o ochraně slepic před kunou, liškou, dravci a potkany. Pro koroptve platí totéž, jen s přísnějšími požadavky na jemnější pletivo.

7. Povrch, porost a úkryty

Koroptev je pozemní pták. Nejlepší je přírodní půda s travním porostem, drobnými keříky a pásy vyšší trávy. Britský zdroj doporučuje přírodní krytí a nízké úkryty a dobře odvodněnou půdu. V polské studii byly běhy pro odchov osety jetelem (kdysi označovaným jako perský jetel) a slunečnicí, což ptákům poskytlo zelené krmivo i zákryt.

Co do voliéry patří

• pásy trávy a obilí, kde se pták ukryje,
• nízké větve, přístřešek a zátišné místo před deštěm,
• písčité místo k popelení (péče o peří),
• plochý kámen nebo kusy dřeva jako rozhledna,
• suchý úkryt, kde je půda opravdu suchá.

Problém trvalého znečištění

V malé ohradě se půda postupně zanáší trusem a nahromaděním parazitů, například kokcidií. Pomáhá rotace: ohradu rozdělit na dvě části a střídat je, pravidelně odstraňovat zbytky krmiva a povrchovou vrstvu obměňovat. O kokcidióze obecně píšeme v samostatném článku, u koroptví platí stejné zásady hygieny.

Dno z holého drátu pro dospělé ptáky nedoporučujeme. Poškozuje nohy a brání přirozenému chování. Pokud je nutné dno ze sítě (například pro odchovné klece), musí být vhodně jemné a šetrné.

8. Počasí, zima a vlhkost

Dospělá koroptev je zvyklá na naše podnebí, mláďata však nikoli. Dle Správy NP Šumava opouštějí kuřata hnízdo ihned po oschnutí a jsou velmi citlivá na chladné a deštivé počasí. V zajetí z toho plyne, že malá kuřata nepatří ven, dokud nemají dostatečně vyvinuté peří.

Zima

Dospělí ptáci mohou zimovat venku, pokud mají suchý, závětrný úkryt, stálý přístup k vodě bez ledu a dostatek energie z krmiva. V zimě se hodí energeticky bohatší zrniny (doporučení britského zdroje). Sníh není problém, mokré peří a vítr ano. Voliéru částečně zastřešte, aby krmivo i nocoviště zůstaly suché.

Léto

V horku musí být k dispozici stín a čerstvá voda. Vodu doplňujte denně a nádobu umístěte do chladu.

9. Ochrana před predátory a rušením

Voliéra koroptví musí odolat kuně, lišce, hranostaji, kočce, psu i dravým ptákům. Polní studie uvádějí predaci hnízd jako významný faktor poklesu volných populací. V zajetí nemůže pták utéct, a proto je třeba prevence:

1. zahrabané pletivo nebo betonový lem proti podhrabání,
2. jemné oka sítě na stěnách i střeše,
3. uzavřitelný noční přístřešek,
4. světlo či elektrický ohradník podle návodu výrobce,
5. pravidelná denní kontrola.

Rušení způsobuje stres, ztrátu snůšky a pokousání. Návštěvy omezte, k ptákům vcházejte vždy stejným způsobem a ve stejnou dobu. Chov je lepší vybavit tak, aby se dalo krmit a napájet zvenku.

10. Krmení dospělých ptáků

Základ tvoří kompletní krmná směs pro zvěřní drůbež nebo kvalitní směs pro dospělou drůbež. Britský průvodce uvádí pro dospělé ptáky orientačně 16–18 % bílkovin a pro rostoucí ptáky 20–22 %. Jde o hodnoty z konkrétního zdroje, ne o závaznou normu. Vždy se řiďte údaji výrobce konkrétního krmiva a konzultujte s odborníkem.

Podle období

Způsob podávání

Doporučuje se rozhazovat část zrní po zemi, aby ptáci přirozeně hledali. Kompletní směs nabídněte v krmítku chráněném před deštěm, které nelze znečistit trusem. Krmivo uskladňujte v suchu, v uzavřených nádobách, a kontrolujte zápach a plísně. Plesnivé krmivo je pro ptáky nebezpečné.

Jak poznat, že krmení sedí

• pták je svižný, má hladké a lesklé peří,
• trus je pevný, bez krve a pěny,
• hmotnost je stálá, pták není vyhublý ani obézní,
• v době hnízdění se objevují vejce s pevnou skořápkou.

11. Zrní, zelenina a hmyz

Zrní (pšenice, ječmen, proso) je vhodným doplňkem, ne jedinou potravou (britský zdroj jmenuje pšenici, ječmen a proso). Přirozená potrava dospělých koroptví jsou hlavně semena plevelů a obiloviny, proto semena bylin a plevelů v rozumné míře obohatí jídelníček.

Zelená složka

Salát, jetel a pampeliška jsou ve zdrojích zmiňované jako vhodné zelené krmivo. V polské studii dostávala kuřata od 2. týdne kopřivové listy a od 3. týdne nasekaný salát a jetel. Zelené krmivo musí být čisté, bez postřiku a nikdy plesnivé.

Hmyz

Sušení mouční červi či jiný hmyz jsou vhodným bílkovinným doplňkem, zejména pro chovné ptáky a mláďata. Podávejte je jako pochoutku, nikoli jako hlavní krmivo. Pozor na původ: hmyz z neznámých zdrojů může nést parazity.

Co nedávat

• plesnivé nebo zkažené krmivo, zbytky z kuchyně,
• čokoládu, sladkosti, slané pokrmy,
• listy a rostliny neznámého druhu, o jejichž bezpečnosti nevíte,
• krmivo určené pro jiné druhy s léčivy, pokud to veterinář výslovně neschválil.

12. Voda a štěrk

Voda musí být čistá a dostupná stále. Britský zdroj doporučuje mělké, snadno čistitelné žlábky, které se denně obměňují. Hluboké nádoby jsou pro mláďata nebezpečné, hrozí utonutí. Do vody lze umístit kameny, aby se nemohlo malé kuře utopit. Napáječky pro drůbež a jejich výběr jsme popsali v samostatném článku.

Štěrk a vápník

Pták nemá zuby; potravu rozmělňuje ve svalnatém žaludku za pomoci drobných kamínků. Grit (drobné kamínky) proto patří k základní výbavě, zvláště při krmení zrním. Britský zdroj dále zmiňuje drcené ústřicové mušle jako zdroj vápníku. Nabízejte je v samostatné misce, aby si pták vzal, kolik potřebuje.

13. Páry a hnízdění

Koroptve žijí v trvalých monogamních párech. V chovu proto spojujte vždy jednoho samce s jednou samicí, nejlépe ptáky, kteří se navzájem znají. Britský průvodce doporučuje klidnou, dobře zarostlou ohradu a vyhnout se přeplnění. Do jednoho prostoru nedávejte víc samců, protože se budou bít.

Kdy se hnízdí

Britský zdroj uvádí hnízdění od dubna do června. Snůška má 10–20 vajec, přičemž samice snáší zpravidla jedno vejce denně. Sezení trvá 23–25 dní a sedí pouze samice (Správa NP Šumava). Hnízdí jednou ročně.

Hnízdní místo

Samice staví hnízdo na zemi, ve vyšším porostu. Poskytněte jí hustou trávu, slámu nebo několik úkrytů. Jakmile sedí, nevstupujte do ohrady zbytečně. Kontrola hnízda vždy znamená riziko opuštění.

Vejce, která nechcete nechat pod samicí

Část chovatelů sbírá vejce a líhne je v líhni, aby zvýšili výtěžnost. Vejce uchovávejte na chladnějším, ale ne mrazivém místě, otáčejte je a líhněte do několika dní po snesení. Přesná doba skladování podle odborné literatury pro daný druh se u různých autorů liší, proto ji zjistěte u zkušeného chovatele nebo veterináře.

14. Líhnutí a první dny

Pokud vejce líhnete uměle, držte se doporučení pro druh. Britský průvodce uvádí teplotu v líhni 37,5 °C, vlhkost 50–55 % během inkubace a 65 % při líhnutí, otáčení 3–4krát denně až do 21. dne a inkubační dobu 23–24 dní. Tyto hodnoty ověřte vždy podle návodu ke konkrétní líhni a zkušeností chovatelů daného druhu.

Obecné zásady provozu líhně, čištění a postupu při výpadku proudu najdete v samostatných článcích o líhni na kuřata, čištění líhně a výpadku proudu. U koroptví platí totéž: stabilní podmínky a čistota.

První dny kuřat

1. Kuřata nechte oschnout v líhni.
2. Přeneste je do vyhřáté odchovny.
3. Ukažte jim vodu v mělké nádobce s kamínky.
4. Nabídněte jemné startovací krmivo a hmyz.
5. Několikrát denně kontrolujte chování pod zdrojem tepla.

15. Odchov kuřat a krmení mláďat

Teplo

Britský zdroj doporučuje začít na asi 35 °C a snižovat teplotu o zhruba 3 °C týdně, dokud kuřata nejsou opeřená. Polská studie používala žárovky s teplotou 36, 34 a 32 °C v 1. až 3. týdnu a vlhkost 60–70 %. Rozdíl nepřekvapuje, jde o dvě odlišné metodiky. Nejlepší ukazatel je ale chování kuřat: shluk pod zdrojem tepla znamená chlad, rozptýlení a lapání po dechu přehřátí.

Prostor a světlo

Studie popisuje klece 1 × 1 m pro prvních 4 týdny a následně přesun do dřevěné kůlny s výběhem. Okna byla natřena na červeno, aby se omezilo klování peří a kanibalismus. Britský zdroj uvádí asi 16 hodin světla denně. Zajistěte suchou podestýlku (hobliny, krátká sláma) a pravidelně ji měňte.

Krmivo pro kuřata

Kuřata potřebují hodně bílkovin. Britský zdroj uvádí pro první tři týdny 28 % bílkovin ve startéru, pro 3.–8. týden 20–22 %. Polská studie srovnávala dvě krmiva: krůtí startér (27,5 % a 25,5 % hrubých bílkovin) a kuřecí startér pro brojlery (21,82 %). Obě skupiny, každá o 22 ptácích, přežily 8 týdnů bez ztrát. Ptáci krmení krůtím krmivem byli od druhého týdne těžší, ale po osmi týdnech byl rozdíl nevýznamný (271,7 g oproti 267,1 g). Zajímavý je i dílčí poznatek, že u skupiny krmené brojlerovým krmivem se ve 3. týdnu objevil mírný nedostatek vitaminů skupiny B, který po doplnění vymizel. Studie je malá, z jedné farmy, a autoři sami upozorňují na nesrovnalosti, proto jde o ilustraci, ne o návod.

Postupné zelené krmivo

Ve zmíněné studii dostávala kuřata od 2. týdne kopřivové listy a od 3. týdne nasekaný salát a jetel. Začněte po špetce a sledujte trus.

Výběh pro odrostlá mláďata

Britský zdroj uvádí přesun do venkovní ohrady, jakmile jsou ptáci plně opeření, tedy kolem 5.–6. týdne. Počasí hraje roli: vybírejte suché, teplé dny a zajistěte úkryt.

16. Zdraví a hygiena

Zdravotní rady zde zůstávají obecné a léčbu vždy svěřte veterináři.

Preventivní zásady

• karanténa nových ptáků nejméně dva týdny,
• čisté napáječky a krmítka, suchá podestýlka,
• pravidelný rozbor trusu na parazity u veterináře,
• střídání ploch výběhu,
• oddělení od slepic a vodní drůbeže.

Britský zdroj doporučuje odčervení venkovních ptáků každé 3–4 měsíce. Volba přípravku a postup patří veterináři, žádné dávkování neuvádíme. Obecné zásady najdete v článku o odčervení slepic, ale u koroptví se vždy zeptejte lékaře.

Choroby, na které si dát pozor

Uvedené problémy zmiňuje britský průvodce jako časté. Při podezření na nákazu hlaste věc veterináři; u některých nákaz drůbeže platí ohlašovací povinnost. Související informace jsou v článcích o Newcastleské chorobě a kokcidióze.

17. Chování a stres

Koroptev je plachá a stres u ní může vést ke zranění, k opuštění hnízda nebo k úhynu. Příznaky stresu: zalézání do rohů, prudké vzlétání, třesení, ztráta chuti. Snižte jej takto:

1. nepřenášejte ptáky zbytečně,
2. zajistěte husté úkryty,
3. držte konstantní denní režim,
4. omezte psy a děti u ohrady,
5. při manipulaci buďte rychlí, klidní a šetrní.

Klování a agrese

Mláďata v těsném prostoru si mohou klovat peří. Mírní to prostor, zábava (rozhozené zrní, trs trávy) a tlumené světlo. Polská studie k tomu použila červeně natřená okna. Agresivní samec se oddělí.

18. Chovatelský rok

19. Modelový příklad a výpočty

Představme si chovatele, který chce začít s jedním párem koroptví a počítá s možným odchovem. Čísla níže jsou ilustrační a vycházejí z uvedených zdrojů.

Plocha

Minimum 2 m² na ptáka (britský průvodce) znamená pro pár 4 m². Jenže pár s 10–20 mláďaty by se na takové ploše tísnil. Pokud počítáme s odchovem deseti mláďat do podzimu, vychází při stejné normě 2 × 12 = 24 m² pro dvanáct ptáků po odstavení. Rozumný chovatel proto počítá s několikanásobkem a vytváří dvě oddělené části ohrady.

Spotřeba krmiva mláďat

V polské studii spotřebovala skupina 22 ptáků během osmi týdnů 16,9 kg krůtího krmiva, tedy asi 0,77 kg na ptáka (16,9 / 22). Skupina s brojlerovým krmivem spotřebovala 18,5 kg, tedy asi 0,84 kg na ptáka. Pro odchov deseti mláďat tak vychází zhruba 8 kg krmiva na osm týdnů. Konverze krmiva byla 2,8 kg a 3,14 kg krmiva na kilogram přírůstku. Je to jen orientační vodítko z malého pokusu, skutečná spotřeba závisí na krmivu, teplotě a plýtvání.

Přírůstek

Průměrný denní přírůstek byl 4,17 g, resp. 4,10 g. Za 56 dní (8 týdnů) to dává přibližně 4,17 × 56 = 233 g přírůstku k hmotnosti při výchozí váze kuřete, což odpovídá naměřeným asi 270 g po osmi týdnech. Kontrola vážením ukazuje, zda se mláďata vyvíjejí podle očekávání.

Kontrolní seznam před pořízením prvních ptáků

1. Zjistěte u příslušného úřadu podmínky souhlasu s chovem zvěře v zajetí a vyžádejte si je písemně.
2. Vyberte klidné, odvodněné místo mimo dosah psů, cest a hlučných strojů.
3. Postavte voliéru s plotem aspoň 1,5 m, zakrytou střechou, zahrabaným pletivem a suchým přístřeškem.
4. Osejte nebo ponechte část plochy hustým porostem a doplňte nízké úkryty.
5. Připravte oddělenou karanténní část pro nové ptáky na nejméně dva týdny.
6. Pořiďte mělké napáječky, krmítka chráněná před deštěm, grit a zdroj vápníku.
7. Zajistěte kompletní krmivo pro dospělé i startér pro kuřata a nasbírejte informace od zkušeného chovatele.
8. Domluvte se s veterinářem, který zná chovy drůbeže, na preventivních prohlídkách.
9. Pokud plánujete líhnout, vyzkoušejte líheň předem bez vajec a připravte vyhřátou odchovnu.

Denní rutina chovatele

Ráno obejděte ohradu vždy stejným způsobem a zkontrolujte, zda jsou všichni ptáci v pořádku, aktivní a bez poranění. Vyměňte vodu, doplňte krmivo, rozhoďte část zrní po zemi a vyberte případné zbytky zkaženého krmiva. Večer zkontrolujte plot, přístřešek a to, zda je krmivo uloženo mimo dosah hlodavců. Jednou týdně zkontrolujte trus, stav peří a hmotnost vybraných ptáků. Jednou za měsíc zkontrolujte pletivo na podhrabání a poškození a obměňte povrchovou vrstvu v místech, kde ptáci nejčastěji přebývají. Zapisujte si datum snášky, počet vajec, teploty v líhni a krmivo, takže po sezoně poznáte, co fungovalo.

Čím si pomoci při malém prostoru

Nemáte-li dost místa, nesnažte se kompenzovat to větším počtem ptáků. Raději zvolte jediný pár, rozdělte plochu na dvě části a střídejte je, abyste snížili zátěž parazity v půdě. Přidejte vertikální úkryty (svazky slámy, větve), které poskytují zákryt a rozptylují pozornost. Pokud ani to nepostačí, zvažte jiný druh drůbeže. U koroptví je klidné, prostorné prostředí důležitější než pestrá nabídka krmiva.

Jak poznat dobrý a špatný odchov

Dobrý odchov poznáte podle toho, že kuřata jsou čilá, rovnoměrně se rozprostírají pod zdrojem tepla, jedí i pijí a rychle přibývají na váze. Špatný odchov se projevuje shlukováním, vyhýbáním se zdroji tepla, zpomaleným růstem, nestejnoměrným opeřením, špinavým zadečkem nebo klováním do sousedů. Při prvním podezření upravte teplotu, prostor a krmení a v případě pochybností kontaktujte veterináře. Nespoléhejte na to, že se problém sám vyřeší.

20. Nejčastější chyby

1. Nákup bez dokladů a bez souhlasu úřadu. Hrozí sankce a ztráta zvířat.
2. Malá voliéra bez úkrytů. Stres, klování, úhyny.
3. Dno z holého drátu. Poranění nohou.
4. Kuřata příliš brzy venku. Podchlazení v chladu a dešti.
5. Nízký obsah bílkovin v krmivu kuřat. Pomalý růst, nedostatky vitaminů.
6. Hluboká napáječka pro mláďata. Utonutí.
7. Společné držení se slepicemi. Přenos nemocí a stres.
8. Přílišné kontroly hnízda. Opuštění snůšky.
9. Vypouštění bez povolení a vhodného prostředí. Zbytečný úhyn a porušení předpisů.
10. Léčba z vlastní hlavy. Správně: veterinář.

21. Mýty a fakta

22. Slovníček

• Grit – drobné kamínky pro mletí potravy ve svalnatém žaludku.
• Startér – krmivo pro nejmladší kuřata s vysokým podílem bílkovin.
• Odchovna – vyhřívaný prostor pro kuřata.
• Karanténa – oddělené umístění nových ptáků před spojením s ostatními.
• Snůška – soubor vajec snesených v jednom hnízdění.
• Zvěř – volně žijící zvířata vymezená zákonem o myslivosti.
• Konverze krmiva – kolik kilogramů krmiva je zapotřebí na kilogram přírůstku.

23. Časté otázky o koroptvi v zajetí

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Správa Národního parku Šumava – informační list Koroptev polní (Perdix perdix).
• Siedlce University of Natural Sciences and Humanities – studie o odchovu koroptve polní s různými krmivy (2019, Journal of Central European Agriculture).
• VetVerified – A Complete Guide to Keeping Grey Partridges in the UK (britský chovatelský průvodce, komerční zdroj, použit jen orientačně).
• Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti (§ 7 chov zvěře v zajetí).
• Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje radu veterináře ani závazné stanovisko úřadu. Právní stav a zařazení druhu vždy ověřte u příslušného orgánu státní správy myslivosti.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet