733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Krmení slepic během přepeřování: bílkoviny, aminokyseliny a vápník

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z univerzitních extension příruček (Penn State, Oregon State, Mississippi State, NC State, University of Georgia, University of Kentucky), veterinární příručky MSD/Merck Veterinary Manual, recenzovaných studií (Frontiers in Physiology, Animal, Animals MDPI, Biology MDPI, Revista Brasileira de Ciência Avícola) a zákona č. 246/1992 Sb. Úplný seznam zdrojů najdete na konci.

1. Krmení při přepeřování v kostce

2. Co se při přepeřování v těle slepice děje

Přepeřování (odborně pelichání, anglicky molt) je přirozená každoroční výměna peří. Slepice postupně shazuje staré, opotřebované peří a místo něj jí roste nové. Podle extension služby Mississippi State University většina slepic během přepeřování přestane snášet a ke snášce se vrací až po jeho skončení. Menší část slepic snáší dál, ale přepeřování jim pak trvá déle.

Proč slepice snášku zastaví? Tělo jednoduše nedokáže zároveň naplno tvořit vejce a nové peří. Obojí je náročné na bílkoviny. Vejce je bohaté na bílkovinu ve žloutku i bílku a nové peří je bílkovina téměř čistá. Přepeřování je zároveň obdobím, kdy si odpočine vaječník a vejcovod. Výzkumníci z univerzity NC State popisují přepeřování (v jeho řízené podobě u komerčních hejn) jako odpočinek reprodukční soustavy, po kterém se snáška a kvalita skořápky zlepšují.

Co se v těle mění, ukazuje i studie z Wageningenské univerzity publikovaná v roce 2025 v časopise Animal. Slepice v ní během řízeného přepeřování v 58 týdnech věku ztratily v průměru zhruba 21 % tělesné hmotnosti. Prsní svalovina se zmenšila o 56 g a vaječník o 33,6 g, zatímco tukové zásoby se změnily jen málo (o 7,1 g, rozdíl nebyl statisticky průkazný). Znamená to, že tělo při přepeřování a zastavení snášky čerpá hlavně z bílkovinných zásob, tedy ze svalů a reprodukčních orgánů, a ne tolik z tuku.

Pro domácího chovatele z toho plyne jednoduché poučení. Pokud slepice v době přepeřování dostává málo bílkovin, nemá z čeho stavět nové peří a začne ještě víc čerpat z vlastních svalů. Proto se v praxi říká, že přepeřující slepice potřebuje „víc bílkovin, ne víc kalorií“. V dalších kapitolách si ukážeme, co přesně to znamená.

Podrobněji o tom, jak přepeřování vypadá, kdy je normální a kdy jde o nemoc nebo parazity, píšeme v samostatném článku Slepice ztrácí peří. Tady se soustředíme na krmení.

3. Z čeho je peří a proč rozhoduje bílkovina

Peří je jedna z nejbohatších bílkovinných tkání v těle ptáka. Podle odborného přehledu Chen a kol. (2020) v časopise Frontiers in Physiology tvoří bílkoviny 89 až 97 % hmoty peří. Hlavní bílkovinou je keratin, který představuje zhruba 88 až 90 % peří. Mikrobiologický přehled Li (2019) uvádí, že keratin tvoří přes 90 % hlavní složky peří a že peří odpovídá 5 až 7 % tělesné hmotnosti kura.

Keratin je pevná a odolná bílkovina. Svou pevnost získává díky takzvaným disulfidickým můstkům, tedy vazbám mezi atomy síry. Ty vznikají z aminokyseliny cysteinu (cystinu). Proto je tvorba peří podle přehledu Chen a kol. závislá na sirných aminokyselinách cystinu a methioninu. Methionin je pro slepici nezbytná aminokyselina, kterou si sama nevytvoří a musí ji přijmout v krmivu. Cystin si tělo umí z methioninu částečně vyrobit.

Pro představu: slepice o hmotnosti 2 kg nese podle těchto údajů zhruba 100 až 140 g peří. Téměř všechna tato hmota je bílkovina, kterou musí slepice během několika týdnů vytvořit z krmiva. A to v době, kdy podle studie z Wageningenu sama ztrácí svalovou hmotu. Je tedy jasné, proč je krmení během přepeřování tak důležité.

4. V jakém pořadí peří padá a jak dlouho dorůstá

Přepeřování má poměrně pevný průběh. Podle extension služby Mississippi State University padá peří v tomto pořadí: hlava, krk, prsa, tělo, křídla a nakonec ocas. Na křídlech jdou první letky (primární letky) před druhými letkami. Primární letky se vyměňují postupně od té, která je nejblíže krátkému oddělovacímu (axiálnímu) peru, směrem ke špičce křídla. Každé křídlo má obvykle 10 primárních letek.

Nové peří začíná růst krátce po vypadnutí starého. Zajímavé údaje o rychlosti dorůstání přinesla čínská studie Zhang a kol. (2023) v časopise Biology. Sledovala slepice na konci snáškového období po řízeném přepeřování a zaznamenala, kdy se od obnovení krmení objevují nové pérové pupeny a kdy je peří plně narostlé.

Ve stejné studii dosáhlo peří zralosti, tedy stavu, kdy jsou brka dutá a průsvitná a růst je ukončen, až kolem 47. dne. Jde o řízené přepeřování na velké farmě, takže čísla nelze přenést do domácího chovu jedna k jedné. Přirozené přepeřování na dvorku je pozvolnější a trvá déle. Ukazují ale jednu podstatnou věc: nejrychlejší růst peří přichází v prvních třech až čtyřech týdnech po startu obnovy. Právě tehdy je spotřeba bílkovin na peří nejvyšší a krmení má největší vliv.

Nové peří v brkovém stadiu je prokrvené a citlivé. Slepice se v té době nerada nechává brát do ruky a bývá klidnější a méně aktivní. To je normální. Při manipulaci ji držte opatrně a nemačkejte rostoucí brka.

5. Rané a pozdní přepeřování a co to znamená pro krmení

Ne všechny slepice se přepeřují stejně. Extension služba Mississippi State University rozlišuje takzvané pozdní a rané přepeřovače. Pozdní přepeřovači snášejí zhruba 12 až 14 měsíců, než začnou přepeřovat. Obvykle jde o lepší nosnice. Během přepeřování vypadají dost otrhaně, protože shazují peří rychle a ve skupinách, ale zato se přepeří za 2 až 3 měsíce. Primární letky ztrácejí po dvou i více najednou.

Rané přepeřovače mohou začít přepeřovat už po několika měsících snášky. Bývají slabšími nosnicemi a během přepeřování vypadají upraveněji, protože ztrácejí jen pár per najednou. Přepeřování jim ale trvá 4 až 6 měsíců. Letky shazují po jedné.

Pro krmení to má praktický význam. Pozdní přepeřovač potřebuje během krátké doby vytvořit velké množství peří najednou, takže kvalita bílkoviny v krmivu je pro něj zásadní právě v těchto několika týdnech. Rané přepeřovače mají potřebu rozloženou do delší doby. Pro oba typy ale platí, že pokud krmivo neobsahuje dost bílkovin a sirných aminokyselin, nové peří roste pomaleji a může být méně kvalitní.

Penn State Extension uvádí, že u hejna řízeně přepeřeného po zhruba 80 týdnech snášky trvá přepeřování asi 10 až 12 týdnů, než se ptáci vrátí ke snášce. Každý další snáškový cyklus přitom přináší méně vajec a je kratší. Starší slepice tedy po přepeřování snášejí zpravidla méně, ale přepeřování je pro ně přirozenou a potřebnou obnovou.

6. Kolik bílkovin dávat

Kolik bílkovin vlastně slepice při přepeřování potřebuje? Přesné doporučení pro přirozené přepeřování u drobnochovu v odborné literatuře nenajdeme, protože výzkum se soustředí hlavně na řízené přepeřování komerčních hejn. Z dostupných dat ale lze odvodit rozumné zásady.

Za prvé je dobré vědět, jaké hladiny bílkovin se uvádějí pro běžné krmné směsi. Penn State Extension doporučuje pro snáškovou směs po 18. týdnu 16 až 18 % bílkovin, pro výkrmovou a růstovou směs (do 18 týdnů) 14 až 15 % a pro startér v prvních 6 až 8 týdnech 18 až 20 %. University of Kentucky (dr. Jacquie Jacob) uvádí, že snášková dávka má mít alespoň 14 % bílkovin a běžnější je 16 %. Oregon State University uvádí pro snáškovou směs zhruba 16 % bílkovin a University of Georgia 17 až 18 % pro nosnice.

Za druhé je důležité pochopit, proč komerční hejna dostávají při řízeném přepeřování krmivo s nízkým obsahem bílkovin a energie. Cílem tam je zastavit snášku celého hejna najednou a navodit odpočinek vaječníku. NC State Extension popisuje dietu s asi 9,92 % bílkovin a velmi nízkou energií (1 650 kcal/kg), po které následuje odpočinková směs s 11,75 % bílkovin. Domácí chovatel ale nepotřebuje snášku nijak zastavovat. Slepice ji při přirozeném přepeřování zastaví sama. Jeho cílem je, aby peří narostlo co nejrychleji a slepice nehubla. Proto se v drobnochovu nízkobílkovinné „přepeřovací“ diety nepoužívají.

Za třetí je užitečné vědět, kolik bílkoviny peří spotřebuje. Studie z Wageningenu (van Eck a kol., 2025) cituje odhad, že na obnovu peří připadá zhruba 3,88 g bílkovin denně po dobu 28 dní po přepeřování. To je významné množství. Pokud slepice sní například 110 g krmiva s 16 % bílkovin (s tímto příjmem počítá tabulka potřeb živin v příručce MSD), přijme asi 17,6 g bílkovin denně. Na peří by tedy padla zhruba pětina celého příjmu bílkovin. Pokud zároveň dostává obilí nebo chleba, které podíl bílkoviny v dávce snižují, může na peří chybět.

Zajímavý pohled přináší také studie Nóbrega a kol. (2022) v časopise Animals. Sledovala, jak nosnice reagují na snížení a zvýšení obsahu vyvážené bílkoviny v krmivu. Slepice, kterým se bílkovina zvýšila, měly o 3,7 % vyšší snášku a průměrně o 153 g vyšší hmotnost. U slepic, kterým se bílkovina snížila, kleslo hmotnost vejce o 3,5 g a zhoršilo se využití krmiva. Autoři konstatují, že nosnice mají jen omezenou schopnost vyrovnat se se snížením bílkovin v krmivu. Pro přepeřování to potvrzuje, že úspora na bílkovině se slepici nevyplácí.

Prakticky tedy: během přepeřování ponechte slepicím kompletní krmnou směs s obsahem bílkovin alespoň na úrovni snáškové směsi (16 až 18 %). Někteří chovatelé v tomto období přecházejí na směs s vyšším obsahem bílkovin a nižším obsahem vápníku. Přehled Chen a kol. (2020) zmiňuje, že u brojlerů rostla hmotnost peří se zvyšováním bílkovin v krmivu ze 17 na 25 % a u rodičovských hejen poskytovalo krmivo se 14 až 16 % bílkovin lepší opeření než krmivo s 12 až 13 %. Tyto pokusy se netýkaly přepeřujících nosnic, ale ukazují obecný směr: více kvalitní bílkoviny znamená lepší opeření.

7. Methionin, cystin a další aminokyseliny

Bílkovina není jen jedno číslo na etiketě. Každá bílkovina se skládá z aminokyselin a pro tvorbu peří jsou některé z nich obzvlášť důležité. Na prvním místě jsou to sirné aminokyseliny methionin a cystin. Extension služba Mississippi State University uvádí, že nedostatek methioninu je nejčastější výživovou příčinou špatného opeření. Pokud v krmivu chybí nějaká jedna aminokyselina, je to podle nich nejpravděpodobněji právě methionin.

Stejný zdroj upozorňuje na dvě praktické věci. Zaprvé, přidávání obilí, například kukuřice, ke kompletní směsi může příjem methioninu naředit pod potřebnou úroveň. Zadruhé, slepice s nedostatkem methioninu mohou začít žrát peří nebo si ho vytrhávat. To je pro přepeřující hejno dvojnásob nebezpečné, protože rostoucí brka jsou prokrvená a lákavá pro klování.

Brazilská studie z roku 2019 publikovaná v Revista Brasileira de Ciência Avícola zkoumala různé obsahy stravitelného methioninu a cystinu (0,45 až 0,70 %) v krmivu pro přepeřené nosnice ve věku 84 týdnů. Nejlepší kvalitu skořápky a nejvyrovnanější krevní hodnoty zaznamenali autoři při obsahu 0,60 %. Výsledky snášky však byly v této studii nejednoznačné, takže je nelze brát jako přesné doporučení pro domácí chov. Ukazují ale, že sirné aminokyseliny ovlivňují nejen peří, ale i kvalitu vajec po přepeřování.

Další aminokyseliny důležité pro peří zmiňuje přehled Chen a kol. (2020). Například valin: v pokusech se objevovaly vady peří při jeho obsahu 0,63 % v krmivu a napravil je obsah 0,83 %. Lysin, nejčastěji sledovaná aminokyselina v krmení drůbeže, ovlivňuje spíš snášku a hmotnost vajec. Ve studii z Wageningenu zvýšil vyšší obsah lysinu (0,72 % oproti 0,58 %) snášku krátce po přepeřování, ale jen přechodně.

Proč je kompletní krmná směs v tomto období tak důležitá? Protože obilí samotné má bílkovin málo a methioninu ještě méně. Výrobci krmných směsí proto do krmiva aminokyseliny cíleně doplňují, aby jejich poměr odpovídal potřebě slepic. University of Georgia upozorňuje, že sypání obilí do kompletní směsi dávku nevyvažuje, protože přidává energii, ale snižuje obsah bílkovin, vitamínů a minerálů.

8. Vitamíny, které ovlivňují kvalitu peří

Kromě bílkovin ovlivňují růst a kvalitu peří i některé vitamíny, hlavně ze skupiny B. Veterinární příručka MSD/Merck Veterinary Manual (Korver, revize 2023, aktualizace 2024) uvádí u jednotlivých vitamínů tyto souvislosti s opeřením:

• Kyselina pantothenová (vitamín B5): při nedostatku je opeření špatné, peří je načepýřené a lámavé a rychle se objevuje zánět kůže v koutcích zobáku a na nohou.
• Kyselina listová (vitamín B9): nedostatek způsobuje špatné opeření se slabými, lámavými brky. Barevné peří může ztrácet pigment.
• Niacin (vitamín B3): mezi příznaky nedostatku patří špatné opeření, úbytek hmotnosti a zánět kůže na hlavě a nohou.
• Biotin (vitamín B7): příručka u něj jako hlavní příznaky uvádí zánět kůže na nohou, kolem zobáku a očí. Upozorňuje, že špatné opeření u kuřat je obtížné odlišit od nedostatku biotinu a kyseliny pantothenové.

Tyto příznaky jsou popsané hlavně u kuřat a mladých ptáků, u kterých se nedostatky projevují nejrychleji. U dospělých slepic krmených kompletní směsí jsou závažné nedostatky vitamínů vzácné, protože směsi obsahují vitamínový premix. University of Georgia připomíná, že právě proto se do krmiv vitamínové premixy přidávají: obsah vitamínů v surovinách kolísá. Riziko vzniká hlavně tehdy, když slepice dostávají převážně obilí, chleba a zbytky.

Vitamín C si slepice podle University of Georgia vytvářejí samy, takže ho není nutné doplňovat. Vitamíny A, D, E a K jsou rozpustné v tucích, vitamíny skupiny B ve vodě a podílejí se na energetickém metabolismu.

Přehled Anwar a kol. (2016) ve World’s Poultry Science Journal shrnuje, že chovatelé po přepeřování dlouhodobě používají vitamíny, minerály, probiotika a prebiotika a že výzkum za poslední desetiletí u nich popisuje zlepšení některých zdravotních ukazatelů přepeřených ptáků. Jde ale hlavně o komerční hejna po řízeném přepeřování a konkrétní účinky se mezi přípravky liší. Pro domácí chov z toho neplyne povinnost nějaký doplněk kupovat. Základem zůstává vyvážená kompletní směs.

9. Zinek, selen a další minerály

Z minerálních látek mají na peří prokázaný vliv hlavně zinek a selen. Veterinární příručka MSD (Korver, 2023) uvádí, že mladá kuřata s nedostatkem zinku mají „velmi špatné opeření“ a zárodky ze slepic s nedostatkem zinku mají opožděné a kudrnaté opeření. Nedostatek selenu se u kuřat ve věku asi 3 až 6 týdnů projevuje mimo jiné načepýřeným peřím.

Přehled Chen a kol. (2020) cituje pokusy, ve kterých se třepení peří snížilo při obsahu zinku 78 mg/kg krmiva a více a při 156 mg/kg podávaných tři týdny téměř vymizelo. Při vysokých teplotách měli brojleři krmení 84 a 104 mg/kg zinku méně vad peří než při 44 mg/kg. Organický selen v dávce 0,1 až 0,3 mg/kg zlepšil opeření brojlerů. Tato čísla pocházejí z pokusů na kuřatech a brojlerech a slouží k pochopení principu, ne jako návod k dávkování pro domácí slepice.

Za pozornost stojí i sodík (sůl). Studie Schreiter a kol. (2021) v časopise Animals porovnávala krmivo z farem s poškozeným opeřením nosnic a z farem bez problémů. Krmivo z postižených farem obsahovalo méně sodíku (1,3 oproti 1,7 g/kg), méně methioninu (3,2 oproti 3,4 g/kg) a lysinu (7,7 oproti 8,2 g/kg). Příručka MSD uvádí, že nedostatek sodíku může být u nosnic provázen kanibalismem. I to ukazuje, že vyvážené krmivo chrání peří i nepřímo, tím, že snižuje sklon ke klování.

10. Vápník u nesnášející slepice

Snášková krmná směs obsahuje hodně vápníku, protože slepice ho potřebuje na skořápku. Veterinární příručka MSD (Sato, 2024) uvádí, že nosnice potřebují 3,5 až 6 % vápníku v krmivu a na jedno vejce připadají asi 2 g vápníku z krmiva. University of Kentucky uvádí pro snáškové směsi běžně 2,5 až 3,5 % vápníku, Oregon State University kolem 3 až 4 %.

Co ale slepice, která právě nesnáší? Vápník na skořápku nepotřebuje, a tak se nabízí otázka, zda jí vysoký obsah vápníku neškodí. U rostoucí drůbeže je odpověď jasná. Podle příručky MSD vede krmení více než 2,5 % vápníku ptákům mladším 16 týdnů k vysokému výskytu zánětu ledvin, viscerální dny a ukládání urátů v močovodech. Kuřicím a jiným nesnášejícím rostoucím ptákům může vysoký obsah vápníku ze snáškové směsi způsobit nevratné poškození ledvin. Rostoucí ptáci podle MSD potřebují jen 0,8 až 1,2 % vápníku.

U dospělých slepic v přepeřování odborné zdroje konkrétní limit neuvádějí. Krátkodobé krmení snáškovou směsí během přepeřování je v drobnochovu běžné. Rozumným kompromisem je dávat během přepeřování kompletní směs a vápník navíc (drcené mušle) nabízet jen ve volném výběru v samostatném krmítku. Slepice si je pak bere podle potřeby. Penn State Extension i Oregon State University doporučují podávat zdroj vápníku, například mušle, ve volném výběru v samostatném krmítku.

Pokud v hejnu přepeřují všechny slepice najednou a nikdo nesnáší, můžete na několik týdnů zvolit univerzální směs pro dospělou drůbež s nižším obsahem vápníku a vyšším obsahem bílkovin. Oregon State University ale upozorňuje, že univerzální směsi obvykle nemají dost vápníku pro snášející slepice. Jakmile slepice začnou znovu snášet, je potřeba se vrátit ke snáškové směsi, nebo přinejmenším zajistit mušle ve volném výběru. Podrobněji se vápníku věnujeme v článku o drcených mušlích a skořápkách pro nosnice.

Za zmínku stojí i jedno zjištění z řízeného přepeřování. NC State Extension uvádí, že když se v přepeřovacím krmivu dodá zhruba polovina vápníku ve formě hrubých částic, zlepší se kvalita skořápek po návratu ke snášce. To potvrzuje, že hrubý vápník (mušle, hrubý vápenec) má smysl i v období kolem přepeřování.

11. Jakou krmnou směs zvolit

V praxi máte během přepeřování několik možností. Každá má své výhody a omezení.

Jak velký by mohl být podíl bílkovinného doplňku? Mendelova univerzita v Brně zkoumala v pokusu s nosnicemi krmivo s 0, 2 a 5 % moučných červů podávaných šest měsíců. Předběžný závěr výzkumníků byl, že až 5 % moučných červů v krmivu významně neovlivnilo zdraví zvířat ani kvalitu vajec. To je užitečný orientační bod. Hmyz jako doplněk je v rozumné míře v pořádku, ale nemá kompletní směs nahrazovat.

Důležité je i skladování. Příručka MSD (Sato, 2024) upozorňuje, že krmivo má být kvalitní, skladované v suchu a chladu a spotřebované do data trvanlivosti, které je obvykle 3 až 6 měsíců, v létě i jen 2 měsíce. Přehled van Emous a van Krimpen (2019) navíc uvádí, že plísňové toxiny (mykotoxiny) v krmivu jsou spojované s řídkým opeřením a odstávajícím peřím. Zatuchlé nebo plesnivé krmivo je tedy pro přepeřující slepice obzvlášť nevhodné.

12. Obilí, pamlsky a kuchyňské zbytky

Asi nejčastější chyba při krmení přepeřujících slepic je dobře míněné přikrmování. Slepice vypadá zbědovaně, a tak dostane víc obilí, kukuřice, chleba nebo zbytků z kuchyně. Bohužel tím chovatel spíš uškodí.

Extension služba Mississippi State University výslovně nedoporučuje přidávat ke kompletní směsi obilí, protože může naředit příjem methioninu pod potřebnou úroveň. University of Georgia upozorňuje, že obilná směs (scratch) není kompletní krmivo a nemá se do kompletní směsi přimíchávat, protože přidává energii, ale snižuje podíl bílkovin, vitamínů a minerálů. Penn State Extension uvádí, že zbytky ze stolu a celé obilí mohou snížit snášku a vést k ztučnění a výhřezu vejcovodu.

Kolik pamlsků je tedy přípustné? Oregon State University doporučuje dávat obilí jen v takovém množství, které slepice sežerou zhruba za 20 minut, což odpovídá asi 10 až 15 % celkového denního příjmu krmiva. University of Kentucky radí sypat obilí odpoledne, až po kompletní směsi, a jen v množství, které slepice spořádají za 15 až 20 minut. Během přepeřování je rozumné jít spíš k dolní hranici, nebo pamlsky dočasně vynechat úplně.

U kuchyňských zbytků je nutné zmínit i právní stránku. Podle prezentace Státní veterinární správy je zkrmování kuchyňských odpadů (odpadů ze společného stravování) hospodářským zvířatům zakázané a jejich použití na krmivo je možné jen pro kožešinová zvířata. Právním základem je článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu. Podrobněji se tématu věnujeme v samostatném článku o kuchyňských zbytcích pro slepice.

Co naopak během přepeřování dává smysl, je zelená píce a objemné krmivo. Přehled van Emous a van Krimpen (2019) uvádí, že přidání objemného krmiva, například kukuřičné siláže, ječné siláže nebo mrkve, snižuje škodlivé klování a zlepšuje stav opeření nosnic. Studie Tahamtani a kol. (2020) u rodičovských kuřic zjistila nejlepší stav opeření ve skupině s denním přístupem ke kukuřičné siláži. Zelené krmivo tedy může být doplňkem, ale nesmí nahradit kompletní směs.

13. Struktura krmiva a stav opeření

Na kvalitu opeření má vliv nejen složení krmiva, ale i to, jak je krmivo namleté a jak dlouho ho slepice žere. Je to důležité zejména proto, že přepeřující slepice s prokrvenými brky jsou pro ostatní členy hejna lákavým cílem klování.

Německá studie Schreiter a kol. (2021) v časopise Animals porovnávala 103 vzorků krmiva z komerčních chovů. V krmivu z chovů s poškozeným opeřením tvořily částice větší než 2,5 mm v průměru 24,9 %, zatímco v kontrolních chovech jen 11,0 %. Průměrná velikost částic byla v postižených chovech výrazně vyšší (1 471 oproti 1 113 mikrometrům). Autoři ale upozorňují, že jde o souvislost, ne o prokázanou příčinu.

Přehled Kjaer a Bessei (2013) shrnul zhruba šedesát let výzkumu výživy a klování peří. Podle něj nedostatek bílkovin, methioninu, cystinu a lysinu zvyšuje klování peří a někdy i kanibalismus. Totéž platí pro nedostatek sodíku. Hrubé částice, granule a drobenka klování zvyšovaly, protože zkracují dobu žraní a slepice pak potřebu klovat přesměrovávají na ostatní. Přidání vlákniny klování snižovalo, ale úplně mu nezabránilo.

Disertační práce van Krimpen (Wageningen, 2008) přinesla několik konkrétních čísel. Podle citovaných pokusů trávily slepice žraním granulí 100 minut denně, drobenky 154 minut a sypké směsi (moučky) 234 minut. Krmivo s 111 g bílkovin na kilogram bez doplněných aminokyselin vedlo k 17,6 % úmrtnosti na kanibalismus, oproti 2,5 % při 193 g/kg. Přehled van Emous a van Krimpen (2019) uvádí, že velmi nízký obsah bílkovin (pod 13 %) je u nosnic spojován s častějším škodlivým klováním.

Pro drobnochov z toho vyplývá, že během přepeřování je výhodné mít v krmivu dostatek bílkovin, nabízet zelené a objemné krmivo, které slepice zaměstná, a hlídat, zda některá slepice nezačíná ostatní klovat do rostoucích brk. Slepici, která je oklovaná do krve, je potřeba oddělit. Více o prevenci klování najdete v článku o kanibalismu a nudě slepic.

14. Voda a prostředí

Voda je při přepeřování stejně důležitá jako krmivo. Bez dostatku vody slepice nežerou dost a nemohou tedy přijmout potřebné bílkoviny. Příručka MSD (Sato, 2024) uvádí, že drůbež potřebuje 1,5 až 3,5 dílu vody na každý díl krmiva a že ptáci bez dostatku vody nesežerou dost krmiva. University of Georgia uvádí, že slepice obvykle vypijí asi dvakrát víc, než sežerou. Podle Penn State Extension by nosnice nikdy neměly zůstat bez vody déle než 12 hodin.

Penn State Extension doporučuje alespoň 5 galonů vody (asi 19 litrů) denně na 100 ptáků a denně čerstvou vodu v čistých napáječkách. Okraj napáječky má být ve výšce hřbetu slepic.

Prostředí ovlivňuje i spotřebu krmiva. University of Kentucky upozorňuje, že slepice přizpůsobují příjem krmiva potřebě energie. V teple žerou méně, v chladu více. Přirozené přepeřování přichází nejčastěji na podzim, kdy se ochlazuje a slepice zároveň přicházejí o izolační vrstvu peří. Část energie tak spotřebují na udržení tělesné teploty a zbytek na tvorbu peří. Kurník bez průvanu a suchá podestýlka jim pomůže energii šetřit.

Podle stanoviska EFSA (2023) k welfare nosnic souvisí u kuřic vysoká hustota osazení se zhoršeným opeřením a častějším klováním peří. Dostatek prostoru v kurníku a ve výběhu je tedy při přepeřování přínosem i pro kvalitu opeření.

15. Proč nehladovět: nucené přepeřování a zákon

Na internetu se občas objevuje rada, že přepeřování lze urychlit, když slepicím na několik dní odeberete krmivo. Tento postup pochází z komerčních velkochovů, kde se dříve používal k vyvolání řízeného přepeřování celého hejna najednou. Dnes je tam situace jiná. University of Kentucky uvádí, že vyvolávání přepeřování odepřením krmiva je v mnoha zemích zakázané. Místo hladovění se ve velkochovech používají nízkovýživné přepeřovací diety, například pšeničné otruby, kukuřičný gluten, sójové slupky nebo vojtěška, které se zkrmují do sytosti. NC State Extension popisuje svůj program jako takový, při kterém slepice nehladovějí.

Do domácího chovu nucené přepeřování nepatří vůbec. Slepice se přepeří sama, přirozeně, a chovatel nemá důvod snášku cíleně zastavovat. Navíc český zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, v § 4 odst. 1 písm. c) bod 1 považuje za týrání, pokud někdo z jiných než zdravotních důvodů omezuje výživu zvířete včetně napájení, nestanoví-li zvláštní předpis jinak.

Jak velkou zátěž hladovění představuje, ukazují i výzkumná data. Ve studii z Wageningenu (van Eck a kol., 2025) vedlo sedmidenní odepření krmiva ke ztrátě asi 21 % tělesné hmotnosti, tedy v průměru 18 g denně, hlavně na úkor prsní svaloviny a vaječníku. V čínské studii Zhang a kol. (2023) bylo krmení obnoveno až po 15 dnech, kdy slepice ztratily 30 % hmotnosti. Taková ztráta je u domácích slepic nepřijatelná a zbytečná.

16. Návrat ke snášce po přepeřování

Když nové peří doroste, slepice se postupně vrací ke snášce. Jak rychle, záleží na věku, plemeni a typu přepeřování. Pozdní přepeřovači se podle Mississippi State University vracejí k plné snášce dřív, protože shazují a obnovují peří zároveň.

Krmení v tomto období by mělo plynule přejít zpět na plnou snáškovou směs. NC State Extension u řízeně přepeřených hejn zdůrazňuje, že ptáci se nemají vracet ke snáškové směsi okamžitě, ale postupně, a délka světelného dne se má zvyšovat o hodinu týdně. V komerčním programu se snášková směs obnovuje zhruba 28. den. V domácím chovu se řiďte spíš podle slepic. Jakmile začnou červenat hřebeny a objevují se první vejce, je čas mít snáškovou směs a mušle opět plně k dispozici.

Studie z Wageningenu přináší ještě jedno zajímavé zjištění. Slepice krmené po přepeřování krmivem s nižší energií (11,0 MJ oproti 11,9 MJ) měly v týdnech 62 až 65 vyšší hmotnost vaječné hmoty díky těžším vejcím a měly také těžší prsní svalovinu (o 15,7 g) a vaječník. Vyšší obsah lysinu zvýšil snášku jen krátce. Platí tedy, že po přepeřování nemá smysl slepice „přetlačovat“ energeticky bohatým krmivem. Vyvážená směs stačí.

Dobrá zpráva pro chovatele, kteří mají starší slepice: přepeřování obnovuje kvalitu vajec. NC State Extension uvádí, že u řízeně přepeřených komerčních hejn bylo celkové množství vajec za dva snáškové cykly srovnatelné s hejny, která se nepřepeřovala. Ve druhém cyklu však slepice snesly méně vajec (asi 172 až 180) než v prvním (asi 300 až 306).

Studie Liu a kol. (2022) navíc ukázala, jak dlouhodobý může být vliv nedostatku methioninu. U kuřic, které v prvních šesti týdnech dostávaly krmivo s nedostatkem methioninu, byla snáška v 18. až 24. týdnu 55,2 % oproti 61,3 % u kontrolní skupiny a skořápky byly tenčí. Studie se týkala kuřat, ne přepeřujících slepic, ale potvrzuje, že nedostatek methioninu se může projevit i později.

17. Modelové výpočty

Následující výpočty jsou modelové. Pomáhají pochopit, proč na složení krmiva tolik záleží. Vycházejí z údajů zmíněných v článku. Skutečná spotřeba se liší podle plemene, hmotnosti a teploty.

Příklad 1: Kolik bílkoviny přijme slepice z kompletní směsi

Tabulka potřeb živin v příručce MSD počítá s průměrným příjmem 110 g krmiva na nosnici a den. Při směsi se 16 % bílkovin to je 110 × 0,16 = 17,6 g bílkovin denně. Podle odhadu citovaného ve studii van Eck a kol. připadá na obnovu peří asi 3,88 g bílkovin denně. To je zhruba 22 % denního příjmu bílkovin.

Příklad 2: Co udělá přidané obilí

Pokud slepice sní 80 g kompletní směsi (16 % bílkovin) a 30 g obilí s obsahem bílkovin například 10 %, přijme 12,8 + 3,0 = 15,8 g bílkovin. Celkový obsah bílkovin v dávce klesne na zhruba 14,4 %. Methioninu ubude ještě víc, protože kompletní směsi bývají methioninem doplněné a obilí ho má málo. Na peří tak zbývá méně stavebního materiálu.

Příklad 3: Kolik peří slepice vytvoří

Slepice o hmotnosti 2,2 kg má při podílu peří 5 až 7 % hmotnosti asi 110 až 154 g peří. Při obsahu bílkovin v peří 89 až 97 % to je zhruba 98 až 149 g bílkovin. Při spotřebě kolem 3,88 g denně by obnova trvala přibližně 25 až 38 dní, což dobře odpovídá době růstu peří zaznamenané ve studii Zhang a kol. (2023).

Příklad 4: Voda pro malé hejno

Penn State Extension doporučuje alespoň 5 galonů (asi 19 litrů) vody denně na 100 ptáků. Pro hejno 10 slepic to je minimálně kolem 1,9 litru denně. V praxi je lepší mít napáječku větší, aby voda nikdy nedošla.

18. Plán krmení týden po týdnu

Následující plán je orientační. Slepice se nepřepeřují podle kalendáře, a proto sledujte hlavně jejich stav.

19. Nejčastější chyby a mýty

Pozor na rozlišení přirozeného přepeřování a ztráty peří z jiných důvodů. Mississippi State University uvádí, že vnější parazité, jako čmelík ptačí severní nebo všenky, způsobují ztrátu peří na břiše a kolem kloaky. Ztráta peří na hřbetě a hlavě slepic může souviset s častým pářením. Pokud ztráta peří nesleduje typický průběh od hlavy k ocasu, je dobré slepici prohlédnout.

20. Slovníček pojmů

• Přepeřování (pelichání): pravidelná výměna starého peří za nové.
• Řízené (nucené) přepeřování: přepeřování vyvolané u celého hejna najednou ve velkochovech, dnes bez hladovění, pomocí nízkovýživných diet.
• Keratin: pevná bílkovina, ze které je peří, zobák a drápy.
• Methionin: nezbytná sirná aminokyselina, kterou slepice musí přijmout v krmivu.
• Cystin (cystein): sirná aminokyselina, která tvoří vazby dávající keratinu pevnost.
• Disulfidický můstek: vazba mezi dvěma atomy síry v bílkovině, zpevňuje peří.
• Primární letky: velká letová pera na vnější části křídla, obvykle 10 na každém křídle.
• Brko (pérový pupen): nově rostoucí pero obalené pochvou, prokrvené a citlivé.
• Kompletní krmná směs: krmivo, které obsahuje všechny potřebné živiny ve vyváženém poměru.
• Volný výběr: způsob podávání, kdy si slepice bere krmivo (například mušle) podle potřeby ze samostatného krmítka.
• Mykotoxiny: jedovaté látky produkované plísněmi v krmivu.

21. Časté otázky o krmení slepic během přepeřování

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. Chen M.-J., Xie W.-Y., Jiang S.-G., Wang X.-Q., Yan H.-C., Gao C.-Q.: Molecular Signaling and Nutritional Regulation in the Context of Poultry Feather Growth and Regeneration. Frontiers in Physiology, 2020, odborný přehledový článek.
2. Li Q.: Progress in Microbial Degradation of Feather Waste. Frontiers in Microbiology, 2019, odborný přehledový článek.
3. van Eck L. M., Margaria E., Newcomb M., Enting H., Kwakkel R. (Wageningen University): How molting of laying hens influences body composition and blood parameters. Animal, 2025, odborný článek.
4. Zhang L. a kol.: Multi-Stage Transcriptome Analysis Revealed the Growth Mechanism of Feathers and Hair Follicles during Induction Molting by Fasting in the Late Stage of Egg Laying. Biology (MDPI), 2023, odborný článek.
5. Nóbrega a kol.: Response of Laying Hens to Repletion and Depletion in Dietary Balanced Protein. Animals (MDPI), 2022, odborný článek.
6. Schreiter R., Damme K., Freick M.: Relation between Feed Particle Size Distribution and Plumage Condition in Laying Hens on Commercial Farms. Animals (MDPI), 2021, odborný článek.
7. Liu Y., Wang D., Zhao L., Zhang J., Huang S., Ma Q.: Effect of Methionine Deficiency on the Growth Performance, Serum Amino Acids Concentrations, Gut Microbiota and Subsequent Laying Performance of Layer Chicks. Frontiers in Veterinary Science, 2022, odborný článek.
8. Requirement of Digestible Methionine + Cystine to Molted Laying Hens. Revista Brasileira de Ciência Avícola, 2019, odborný článek.
9. Anwar H. a kol.: Efficacy of various post-moult feed supplementations in poultry: an empirical review. World’s Poultry Science Journal, 2016, odborný přehledový článek.
10. Kjaer J. B., Bessei W.: The interrelationships of nutrition and feather pecking in the domestic fowl. European Poultry Science, 2013, odborný přehledový článek.
11. van Emous R. A., van Krimpen M. M. (Wageningen University and Research): Effects of nutritional interventions on feathering of poultry, a review. In: Poultry Feathers and Skin, CABI, 2019, kapitola v odborné knize.
12. van Krimpen M. M.: Impact of nutritional factors on eating behavior and feather damage of laying hens. Disertační práce, Wageningen University, 2008.
13. Tahamtani F. M., Moradi H., Riber A. B.: Effect of Qualitative Feed Restriction in Broiler Breeder Pullets on Stress and Clinical Welfare Indicators. Frontiers in Veterinary Science, 2020, odborný článek.
14. EFSA AHAW Panel: Scientific Opinion on the welfare of laying hens on farm. EFSA Journal, 2023, vědecké stanovisko.
15. Korver D. (University of Alberta): Vitamin Deficiencies in Poultry. MSD/Merck Veterinary Manual, revize 2023, aktualizace 2024, veterinární příručka.
16. Korver D.: Mineral Deficiencies in Poultry. MSD/Merck Veterinary Manual, 2023, aktualizace 2024, veterinární příručka.
17. Korver D.: Nutritional Requirements of Poultry. MSD/Merck Veterinary Manual, 2023, aktualizace 2024, veterinární příručka.
18. MSD/Merck Veterinary Manual: Linoleic Acid, Mineral, and Vitamin Requirements of Leghorn-type Chickens (tabulka), veterinární příručka.
19. Sato Y.: Management of Backyard Poultry. MSD/Merck Veterinary Manual, 2024, veterinární příručka.
20. Mississippi State University Extension: Molting of Laying Hens, odborná příručka.
21. Mississippi State University Extension: Causes of Poor Feathering, odborná příručka.
22. Anderson K. (NC State Extension): Induced Molting of Commercial Layers, AG-801, 2015, revize 2024, odborná příručka.
23. Clauer P. (Penn State Extension): Management Requirements for Laying Flocks, 2016, odborná příručka.
24. Hermes J. C. (Oregon State University): How to Feed Your Laying Hens, PNW 477, 2016, odborná příručka.
25. Vest L., Dale N. (University of Georgia): Nutrition for the Backyard Flock, C954, revize 2022, odborná příručka.
26. Jacob J. (University of Kentucky, Cooperative Extension): Feeding Chickens for Egg Production in Small and Backyard Flocks, odborná příručka.
27. Mendelova univerzita v Brně: Hmyz jako krmivo pro drůbež, 2021, informace o výzkumu Agronomické fakulty.
28. Státní veterinární správa ČR: Nakládání s odpady ze společného stravování a některými vedlejšími produkty živočišného původu, odborná prezentace (archiv SZÚ).
29. Státní veterinární správa ČR: Krmiva pro hospodářská zvířata, informace úřadu.
30. Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, § 4, ve znění pozdějších předpisů, právní předpis.
31. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu, článek 11, právní předpis.

Článek má informativní charakter a nenahrazuje vyšetření veterinárním lékařem. Pokud slepice při přepeřování nežere, je apatická, hubne nebo ztrácí peří netypickým způsobem, obraťte se na veterináře.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet