733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Mohou slepice jíst dýni a dýňová semínka? Co říká výzkum

Aktualizováno: 2. 11. 2026. Článek vychází z recenzovaných krmných pokusů s dýňovými semínky, pokrutinami, olejem a dužinou u nosnic i brojlerů, z parazitologických studií se škrkavkou drůbeží, z veterinární příručky MSD (Merck Veterinary Manual), z materiálů univerzitních poradenských služeb (Oregon State, UMass, Iowa State, UC Davis), ze zprávy Severské rady ministrů o kukurbitacinech a z výkladu Státní veterinární správy k zákazu zkrmování kuchyňských odpadů. Kde data pro slepice v domácím chovu chybějí, píšeme opatrně a upozorňujeme na to.

1. Dýně pro slepice v kostce

2. Proč je dýně tak oblíbené podzimní krmivo

Dýně dozrávají v době, kdy ve výběhu ubývá zeleně, hmyzu i spadaného ovoce. Slepice tak ztrácejí část přirozené pestrosti potravy a chovatelé hledají, čím je zabavit. Velký plod, do kterého se dá klovat, je pro hejno vítaným zpestřením. Dýni můžete rozpůlit a nechat slepice, ať si dužinu i semínka vyzobávají samy. Slepice u toho tráví čas hrabáním a klováním, což je jejich přirozené chování.

Iowská státní univerzita ve svém projektu o hospodářských zvířatech doporučuje dýně po svátcích raději zkrmit než vyhodit a výslovně mezi zvířaty, kterým mohou prospět, jmenuje i slepice. Zároveň radí nakrájet dýni menším zvířatům na kousky, zavádět ji postupně a dýně s voskem ze svíček nebo s barvou nezkrmovat vůbec. K tomu se ještě vrátíme.

Druhým důvodem obliby je pověst dýňových semínek jako přírodního prostředku proti střevním červům. Ta se v chovatelské tradici předává po generace. Protože jde o téma, kde se lidová moudrost potkává s moderním výzkumem, věnujeme mu samostatnou kapitolu a podíváme se, co přesně pokusy zjistily.

3. Co obsahuje dýňová dužina

Dužina dýně je převážně voda s menším podílem cukrů a vlákniny a s typickým oranžovým barvivem. Energeticky je řídká, takže slepici zasytí jen málo. Proto je dýně bezpečným způsobem, jak hejnu dopřát objem a zábavu, aniž by výrazně narušila výživu z krmné směsi. Stejná vlastnost je ale i její slabinou: dýně neobsahuje dost bílkovin, vápníku ani dalších živin, které nosnice potřebuje pro každodenní snášku.

Mezi druhy a odrůdami jsou velké rozdíly v barvivech. Výzkum Univerzity v New Hampshire, který srovnával šlechtitelské linie a odrůdy tykve velkoplodé a pižmové, našel u tykve velkoplodé (typ hokkaidó) nejvyšší celkové množství karotenoidů v sušině zhruba dvakrát až třikrát vyšší než u tykve pižmové. Velká část karotenoidů tykve velkoplodé ale tvořily formy, které nejsou výživově příliš významné. U máslové dýně Waltham Butternut naopak tvořil lutein asi třetinu a beta-karoten 30 až 38 % všech karotenoidů a u jedné šlechtitelské linie dokonce 50 až 60 %.

Pro chovatele z toho plyne jednoduchá zkušenost: čím sytější a oranžovější dužina, tím víc barviv. Ne každé barvivo ale má pro slepici stejnou hodnotu, jak ukáže další kapitola.

4. Karotenoidy, vitamín A a barva žloutku

Karotenoidy jsou žlutá, oranžová a červená barviva rostlin. Část z nich, hlavně beta-karoten, umí tělo přeměnit na vitamín A. Jiné, například lutein a zeaxantin, se na vitamín A nemění, ale ukládají se do žloutku a dávají mu barvu. Slepice s nimi zachází různě a to vysvětluje, proč oranžová dýně žloutek nezbarví tak výrazně, jak by se dalo čekat.

Co se děje s karotenoidy v těle slepice

Španělský pokus publikovaný v roce 2016 v časopise Scientific Reports krmil nosnice kukuřicí se zvýšeným obsahem karotenoidů. Karotenoidy, ze kterých vzniká vitamín A, se ve žloutku objevily ve výrazně menší koncentraci než v krmivu, z 6,47 na 3,09 mikrogramu na gram, tedy o víc než polovinu. Slepice si je zjevně přeměňovaly na vitamín A a ukládaly do jater: játra slepic na této kukuřici obsahovala kolem 1 400 mikrogramů retinolu na gram, kdežto u kontrolní skupiny jen 380. Naopak lutein a zeaxantin se ve žloutku hromadily, zeaxantin z 12,41 v krmivu na 29,89 mikrogramu na gram ve žloutku. Autoři sami upozorňují, že šlo o malý pokus s osmi slepicemi ve skupině.

Pro dýni to znamená, že beta-karoten z máslové dýně slepice z velké části využije jako zdroj vitamínu A a žloutek zbarví jen málo. Žluť a oranž žloutku obstarávají hlavně xantofyly, jako jsou lutein a zeaxantin.

Zbarví dýně žloutky?

Pokusy se liší podle toho, jakou část dýně slepice dostaly:

• Thajský pokus z roku 2023 s nosnicemi Roman Brown přidával do krmiva 10 a 20 % dýně. Žloutek byl ve srovnání s kontrolou výrazně tmavší, přičemž příjem krmiva, snáška, hmotnost vajec ani kvalita bílku se nezměnily. Šlo ale o velmi malý pokus s 18 slepicemi.
• Rumunský pokus z roku 2021 s 9 % pokrutin z dýňových semínek barvu žloutku prakticky nezměnil (4,89 proti 5,00 bodu na barevné stupnici, rozdíl nebyl průkazný). Semínka totiž barviva dužiny neobsahují.

Pro představu, jak silná musí být barviva, poslouží český pokus Výzkumného ústavu živočišné výroby v Praze-Uhříněvsi z roku 2013. Kontrolní skupina měla žloutek 6,4 bodu na stupnici DSM, se syntetickými karotenoidy 10,7 bodu a s luteinem 13,1 bodu. Chorvatský pokus z roku 2021 dosáhl s 3 % aksamitníku 11,5 bodu, ale s pampeliškou nebo bazalkou jen kolem 8 bodů. Dýně v běžném domácím množství tedy žloutek spíš jen trochu oživí, než aby ho změnila na sytě oranžový.

Vitamín A a prevence

Veterinární příručka MSD připomíná, že nedostatek vitamínu A se u slepic projevuje hubnutím, načepýřeným peřím, prudkým poklesem snášky a výtokem z očí, který může přejít až do slepoty. Zároveň uvádí, že kompletní krmné směsi obsahují stabilizovaný vitamín A téměř vždy, takže nedostatek je v běžném chovu vzácný. Dýně je proto příjemný doplněk, nikoli lék na nedostatek vitamínů. Pokud slepice jeví podobné příznaky, patří k veterináři, ne k větší porci dýně.

5. Složení dýňových semínek

Semínka jsou nutričně úplně jiný svět než dužina. Portugalsko-řecký rozbor semen tykve velkoplodé, publikovaný v roce 2024 v časopise Plants, našel v sušině semen 37,7 % bílkovin a 42,7 % tuku. Energie dosahovala skoro 600 kcal na 100 g sušiny. Pokrutiny, které zbydou po vylisování oleje, měly bílkovin ještě víc, 58,6 %, a tuku jen 7,6 %.

V tuku semen převažovala kyselina linolová (omega-6) s podílem kolem 44 %, za ní kyselina olejová s 37 %. Nasycené mastné kyseliny tvořily zhruba pětinu. Semena obsahovala i vitamín E, hlavně ve formě gama-tokoferolu. Rumunský rozbor pokrutin z máslové dýně (Cucurbita moschata) uvedl v sušině 26 % bílkovin, 26 % tuku a 21 % vlákniny. Rozdíly mezi studiemi ukazují, že složení silně závisí na druhu dýně, na tom, zda jsou semena se slupkou, a na způsobu lisování.

Semínka se slupkou, nebo bez?

Většina dýní má semena v pevné bílé slupce, olejné dýně (tzv. štyrské) mají semena „nahá“, jen s tenkou zelenou blankou. Slepice zvládnou oboje, protože tvrdé části rozmělní ve svalnatém žaludku. Slupka zvyšuje podíl vlákniny a snižuje koncentraci tuku na gram. Pro malé zakrslé slepice je vhodnější semena podrtit nebo nasekat.

6. Modelový výpočet: kolik tuku přinese hrst semínek

Abychom ukázali, proč se se semínky nemá přehánět, spočítejme jednoduchý příklad. Vezmeme čísla ze dvou pokusů: nosnice v kontrolní skupině rumunského pokusu sežraly průměrně 117,9 g krmiva denně a krmná směs obsahovala 3,83 % tuku. Semena dýně podle rozboru z roku 2024 obsahují v sušině 42,7 % tuku.

1. Tuk ze směsi: 117,9 g × 0,0383 = asi 4,5 g tuku denně.
2. Tuk z 10 g sušených semínek: 10 g × 0,427 = asi 4,3 g tuku.
3. Výsledek: pouhých 10 g semínek, tedy zhruba jedna vrchovatá polévková lžíce, by slepici přineslo skoro tolik tuku jako celá denní dávka krmné směsi.

Švýcarský pokus z roku 2022 dával nosnicím právě 10 g dýňových semínek na slepici a den. Slepice pak žraly méně směsi, asi 123 g proti 142 g v kontrolní skupině. Pro chovatele z toho plynou dvě praktické věci. Semínka slepici rychle zasytí a ubere z příjmu krmné směsi, a s ní i z příjmu vápníku a bílkovin, které snáška potřebuje. A při každodenním podávání velkých dávek hrozí, že slepice přiberou tuk, což zvlášť u starších a méně pohyblivých slepic není žádoucí.

7. Co ukázaly pokusy s nosnicemi

Výzkum dýně u nosnic je zatím skromný, ale několik pokusů dává užitečný obrázek. Přehled chorvatských autorů v časopise Krmiva z roku 2017 shrnuje, že pokrutiny z dýňových semen u nosnic snižovaly obsah cholesterolu ve vejci a žloutku a zvyšovaly podíl nenasycených mastných kyselin ve žloutku, čímž zlepšovaly poměr omega-6 a omega-3.

Rumunský pokus s 9 % pokrutin (2021)

Nejpodrobnější práci publikovali v roce 2021 v časopise Animal Bioscience Vlaicu a Panaite. Osmdesát nosnic Tetra SL ve věku 50 týdnů rozdělili do dvou skupin a šest týdnů krmili kontrolní směsí, nebo směsí s 9 % pokrutin z dýňových semen. Obě směsi měly stejný obsah bílkovin, 16,5 %.

Slepice na pokrutinách tedy snášely stejně, ale spotřebovaly méně krmiva. Vejce měla o desetinu méně cholesterolu a víc kyseliny linolové a alfa-linolenové. Autoři hodnotí výsledky jako příznivé, výraznější rozdíly ale zjistili hlavně při skladování vajec, ne u čerstvých vajec.

Švýcarský pokus se semínky (2022)

Výzkumníci ze švýcarského institutu FiBL a Bernské univerzity dávali nosnicím 10 g semínek tykve obecné denně. Slepice s přirozenou nákazou škrkavkami spotřebovaly na 1 g vajec 1,9 g krmiva, kontrolní skupina 2,2 g. Lepší využití krmiva bylo jediným jasně pozitivním výsledkem pokusu. O účinku na červy píšeme v kapitole 9.

Thajský pokus s dýní v krmivu (2023)

Pokus s 10 a 20 % dýně v krmné směsi nosnic Roman Brown zjistil tmavší žloutky bez vlivu na snášku, hmotnost vajec a kvalitu bílku. Protože však šlo jen o 18 slepic, je potřeba brát výsledek jako náznak, ne jako pevný závěr.

8. Pokrutiny a olej v pokusech s brojlery

U výkrmových kuřat se dýňové pokrutiny zkoušejí hlavně jako místní náhrada sójového šrotu. Výsledky ukazují, že malé až střední dávky fungují, vysoké už ne:

• Chorvatský pokus z roku 2020 (Steiner a kol.) srovnával 0, 7 a 14 % pokrutin v krmivu brojlerů po dobu šesti týdnů. Nejvyšší živou hmotnost měla skupina se 7 %, skupina se 14 % byla horší. Autoři doporučili 7 %.
• Nigerijský pokus (Sudik a kol., sborník 2021) nahrazoval sóju dýňovým šrotem v dávkách 0 až 7,5 %. Nejlepší přírůstky a využití krmiva měla skupina s 5 %, srovnatelná s kontrolou, zatímco 7,5 % už výkon zhoršilo.
• Přehled v časopise Krmiva (2017) uvádí, že pokrutiny v dávce 5 g na kilogram sušiny krmiva snížily u brojlerů cholesterol a tuky v krvi i úhyn, aniž by se změnila užitkovost.
• Egyptský pokus z roku 2024 v Journal of Applied Poultry Research přidával brojlerům 0,5 až 2 ml dýňového oleje na kilogram krmiva. Zlepšil se přírůstek a využití krmiva, v krvi se snížil cholesterol a ve slepém střevě přibylo laktobacilů a ubylo salmonel a koliformních bakterií.

Pro domácí chov nosnic jsou tyto pokusy jen nepřímým vodítkem. Ukazují ale opakovaný vzorec: dýně a její produkty v rozumném množství zvířatům neškodí a mohou mít mírně příznivé účinky, kdežto při vyšších dávkách se výsledky zhoršují.

9. Odčervují dýňová semínka? Co říká výzkum

Představa, že dýňová semínka vyženou červy, je velmi rozšířená. Za ní stojí aminokyselina kukurbitin a další látky semen, kterým se připisuje ochromující účinek na parazity. Jak to vypadá v pokusech se slepicemi?

Laboratorní a krátkodobé pokusy

Egyptští parazitologové v roce 2018 zkoušeli alkoholový výtažek z dýňových semen proti škrkavce drůbeží (Ascaridia galli). V laboratoři výtažek v koncentracích 25 až 75 mg na mililitr působil na dospělé škrkavky podobně jako fenbendazol. U nakažených kuřat pak dávka výtažku 2 000 mg na kilogram živé hmotnosti po 48 hodinách nevykazovala průkazný rozdíl v hynutí červů oproti fenbendazolu. To zní nadějně, má to ale háček: šlo o koncentrovaný výtažek v obrovské dávce, nikoli o semínka sypaná do výběhu.

Pečlivý pokus s nosnicemi

Zatím nejdůkladnější odpověď přinesl švýcarský tým (Rodenbücher a kol., Veterinary Research Communications, 2022). Nosnice s přirozenou nákazou dostávaly 10 g dýňových semínek denně, jiné skupiny citronelový olej nebo jitrocel kopinatý. Výsledek byl jednoznačný: počet škrkavek ve střevě se nezměnil. Kontrolní slepice měly průměrně asi 50 červů, slepice na semínkách 54. Autoři uzavřeli, že žádná ze tří rostlin v použitých dávkách počet červů ani vajíček v trusu nesnížila.

Co s dalšími studiemi

Přehledy rostlinných přípravků proti škrkavkám drůbeže (například v časopise World's Poultry Science Journal z roku 2016 a v Journal of the Hellenic Veterinary Medical Society z roku 2018) považují byliny za zajímavý směr výzkumu, mluví ale opatrně o tom, že „mohou“ pomáhat. Pozor také na často citovanou studii z roku 2024, podle níž odvar z dýňových semínek vyháněl svalovce u myší. Ta je v databázi vydavatele označena jako stažená, takže ji nelze brát jako důkaz.

10. Proč na škrkavky dýně nestačí

Abychom pochopili, proč jedna pochoutka problém s červy nevyřeší, stojí za to vědět něco o samotné škrkavce. Veterinární příručka MSD ji popisuje jako nejběžnějšího červa drůbeže, který dorůstá až kolem 11 cm. Častější je u slepic ve výbězích a na podestýlce než v klecích.

• Vajíčka v prostředí se stávají infekčními za 10 až 12 dní.
• Larvy se po spolknutí vylíhnou v žaludku, asi 9 dní žijí ve střevě, pak se zavrtají do sliznice a dospějí za 28 až 30 dní.
• Vajíčka škrkavek a roupů slepičích (Heterakis gallinarum) mohou v půdě přežít až dva roky. Odolávají chladu i dezinfekci, citlivější jsou na horko a vysušení.
• Roup slepičí přenáší původce černé hlavy (histomonózy), což je nebezpečné hlavně pro krůty.

Z toho plyne, že i kdyby semínka část červů ve střevě zasáhla, výběh zůstává plný vajíček a slepice se nakazí znovu. Příručka MSD proto za hlavní nástroj boje s červy považuje správný chov a hygienu výběhu a léčit doporučuje jen slepice se silnou nákazou a příznaky, aby se zpomalil vznik odolnosti červů. Podrobný postup najdete v našem samostatném článku o odčervení slepic.

11. Hořká dýně a kukurbitaciny

Nejvážnější riziko dýně se skrývá v hořké chuti. Tykvovité rostliny umí tvořit hořké látky zvané kukurbitaciny, kterými se brání hmyzu a býložravcům. Zpráva Severské rady ministrů o kukurbitacinech v potravinách uvádí, že tyto látky jsou běžné u planých tykvovitých rostlin, zatímco kulturní odrůdy byly vyšlechtěny tak, aby je neobsahovaly. Rostliny se však mohou „vrátit“ a schopnost tvořit jedovaté množství kukurbitacinů znovu získat.

Poradenská služba Oregonské státní univerzity v příručce o chorobách rostlin vysvětluje, kdy k tomu dochází:

• když se vypěstuje dýně ze semen, která pocházejí z rostliny opylené jinou tykvovitou rostlinou s vysokým obsahem kukurbitacinů,
• při suchu a nedostatku vody,
• při nadměrném hnojení dusíkem.

Zasažený plod obvykle vypadá úplně normálně, jen je výrazně hořký. Některé kukurbitaciny jsou odolné vůči teplu, takže je nezničí ani vaření; našly se i v konzervovaných tykvích. U lidí stačilo k vážným potížím (průjem, bolesti hlavy, silné křeče) sníst asi 3 g jedovaté cukety. Americké toxikologické centrum National Capital Poison Center popisuje francouzský přehled z roku 2018, který zahrnoval 353 lidí s otravou po snědení nejedlých tykví.

Přímá data o otravách slepic kukurbitaciny v odborné literatuře, kterou jsme prošli, nemáme. Iowská státní univerzita ale zmiňuje, že kukurbitacin v semenech dává hořkou chuť, která zvířata od žraní odrazuje. Rozumná zásada pro chovatele je proto stejná jako pro lidi: co je hořké, nepatří do krmítka.

12. Okrasné tykve a semínka z vlastní zahrádky

Drobné barevné okrasné tykvičky, které zdobí podzimní stoly, jsou často příbuzné planým druhům a mohou obsahovat mnoho kukurbitacinů. Toxikologové je řadí mezi nejedlé. Slepicím je proto nedávejte, ani když zdobení skončí.

Pozornost si zaslouží i semena z vlastní zahrady. Pokud vedle sebe pěstujete jedlé dýně, cukety a okrasné tykve, mohou se navzájem opylit. Plod v prvním roce bývá v pořádku, potíže se objeví u rostlin vypěstovaných z takových semen. Poradenské služby proto doporučují kupovat osivo od spolehlivých dodavatelů a nesbírat semena z rostlin, které se mohly zkřížit. Pro slepice to znamená: dýně vypěstovaná z vlastních semen může být bez problému, ale vždy ji před krmením ochutnejte.

13. Plesnivá a nahnilá dýně

Dýně skladované do zimy postupně hnijí. Poradenská služba Massachusettské univerzity (UMass Extension) uvádí desítku houbových původců hniloby plodů tykvovitých. Patří mezi ně například Fusarium, Alternaria, Penicillium, Rhizopus nebo Phytophthora. Napadená místa bývají vodnatá, propadlá, s bílým, růžovým, černým nebo sametově zeleným povlakem. Plody napadené antraknózou mohou podle UMass i zhořknout.

Některé z těchto rodů plísní dokážou tvořit plísňové jedy (mykotoxiny). Analýza evropského systému rychlého varování RASFF za roky 2020 až 2024, kterou zpracovali výzkumníci z Univerzity v Córdobě a španělské vědecké rady CSIC, ukázala, že ořechy, výrobky z nich a semena tvořily 54 % všech hlášení kvůli mykotoxinům a 64 % hlášení kvůli aflatoxinům. Netýká se to jen dýňových semínek, ale ukazuje to, že semena a jádra jsou obecně rizikovou skupinou, pokud se špatně suší a skladují.

• Nahnilou dýni nekrájejte a nedávejte slepicím ani po vykrojení „zdravé“ části. Plíseň proniká dužinou dál, než je vidět.
• Semínka sušte rychle a v tenké vrstvě, skladujte v suchu a před podáním je čichněte. Zatuchlý, plesnivý nebo žluklý pach znamená vyhodit.
• Zbytky dýně, které slepice do večera nesežerou, z výběhu uklízejte. Rozkládající se dužina láká hlodavce a mouchy a rychle plesniví.

O plísňových jedech v krmivu a jejich účincích na slepice podrobně píšeme v samostatném článku o mykotoxinech.

14. Halloweenská dýně: svíčky, barvy a lak

Vyřezané dýně po Halloweenu nebo dušičkách jsou lákavým krmivem, protože jich je hodně najednou. Iowská státní univerzita je výslovně doporučuje zvířatům zkrmit raději než vyhodit, zároveň však varuje: dýni s voskem ze svíčky uvnitř nebo s barvou na povrchu zvířatům nedávejte.

15. Jak dýni připravit a podávat

Syrová dýně

1. Dýni omyjte, zvlášť pokud ležela na zemi.
2. Ochutnejte kousek dužiny kvůli hořkosti.
3. Měkké dýně (hokkaidó, máslová) rozpulte nebo nakrájejte na měsíčky. Tvrdé dýně je lepší nakrájet na menší kusy, slepice si s tvrdou slupkou neporadí.
4. Položte dýni do krmítka nebo na čistou plochu, ne do bláta.
5. Večer zbytky odneste.

Vařená nebo pečená dýně

Vaření dužinu změkčí a slepice ji snáze sezobou, výhodné je to hlavně u tvrdých dýní a u starších slepic. Vařte ve vodě bez soli a koření, nechte vychladnout a podávejte nejlépe ještě týž den. Zbytek vařené dýně se kazí rychleji než syrová. Pozor: dýně uvařená v kuchyni s jiným jídlem nebo zbytek z talíře už spadá do kategorie kuchyňských odpadů (viz kapitola 18).

Semínka

• Syrová semínka vydlabaná z čerstvé dýně mohou slepice dostat i s vlákny kolem nich.
• Usušená semínka v suchu vydrží déle, před podáním je můžete podrtit.
• Pražená, solená nebo ochucená semínka pro lidi slepicím nedávejte. Poradenská služba Kalifornské univerzity v Davisu radí zbytky dávat jen jako pochoutku a vyhýbat se tučným jídlům.
• Semínka rozsypte do hrabanky nebo na trávu, slepice je budou hledat a zaměstnají se.

16. Kolik dýně a semínek dát

Pro dýni u slepic neexistuje úředně stanovená dávka. Výzkumy zkoušely až 9 % pokrutin nebo 10 až 20 % dýně ve vyvážené směsi bez zhoršení snášky. To ale byla směs dopočítaná odborníky. Doma rozumně počítejte s tím, že všechny pochoutky dohromady mají být jen malým doplňkem a krmná směs pro nosnice musí zůstat hlavním krmivem. Kalifornská univerzita v Davisu to shrnuje tak, že zbytky jsou pochoutka, ne hlavní chod, protože nejsou vyvážené a při větším množství vytlačují kompletní krmivo.

Uvedené dávky jsou naše praktické doporučení odvozené od pokusů a obecných zásad krmení, ne závazné normy. Pokud slepice po dýni přestanou žrát směs, snižte dávku. Pokud mají kašovitý trus, který trvá déle než den, s dýní přestaňte a sledujte, zda se trus upraví. Při dalších příznacích se poraďte s veterinářem.

17. Jak dýně uskladnit na zimu

Kdo má dýní hodně, může jimi slepicím zpestřovat krmení až do zimy. Skladovací příručka Mezinárodní asociace chladírenských skladů (WFLO, 2018) doporučuje pro dýně teplotu 10 až 13 °C a relativní vlhkost 50 až 70 %, ideálně 60 %. Dýně jsou citlivé na chlad: při skladování mezi 0 a 7 °C vzniká poškození chladem a následně hniloba, hlavně plísní Alternaria. Vyšší vlhkost podporuje hnití, nižší vysychání. UMass Extension doporučuje podobné podmínky, 10 až 13 °C a kolem 60 % vlhkosti.

• Skladujte jen zralé, nepoškozené dýně se stopkou.
• Dýně nedávejte na sebe a nechte mezi nimi mezery.
• Jednou týdně je zkontrolujte a měknoucí kusy hned zkrmte, pokud jsou ještě zdravé, nebo vyhoďte.
• Neskladujte je v nevytápěné kůlně, kde v zimě mrzne, ani v teplé kuchyni.

Podle odrůdy vydrží dýně za vhodných podmínek jeden až šest měsíců, což bohatě stačí na celý podzim i začátek zimy.

18. Dýně z kuchyně a předpisy

Pravidla pro krmení hospodářských zvířat se týkají i domácích slepic. Státní veterinární správa ve své tiskové zprávě z roku 2016 připomněla, že kuchyňské odpady, a to i z domácností, nesmějí být zkrmovány hospodářským zvířatům. Mohou skončit v bioplynové stanici, v kompostárně nebo ve spalovně. Za porušení hrozila fyzickým osobám pokuta až 20 000 Kč, právnickým až 1 000 000 Kč.

V odborné prezentaci SVS se jako právní základ uvádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu, článek 11, který zakazuje zkrmovat kuchyňské odpady hospodářským zvířatům kromě kožešinových. Prezentace výslovně uvádí, že zákaz platí i pro zvířata v zájmových chovech. Zároveň zmiňuje, že čistě rostlinné materiály, které nepřišly do styku s živočišnými produkty, lze hospodářským zvířatům zkrmovat, přičemž upozorňuje, že v praxi jde o nejasnou oblast.

• Bez problémů: celá syrová dýně ze zahrady nebo z trhu, rozkrojená přímo pro slepice.
• Raději ne: slupky a vnitřky dýně z kuchyně, kde se zároveň připravovalo maso, vejce nebo jiné živočišné produkty.
• Ne: zbytky dýňové polévky, pečené dýně z talíře a další jídla ze společného stolu.

19. Dýně pro kuřata, kohouty a starší slepice

Kuřata

Kuřata potřebují ve startéru vysoký obsah snadno stravitelných bílkovin, podle UC Davis kolem 20 %. Dýně jich obsahuje málo, takže pro malá kuřata je zbytečná. Starší kuřata mohou dostat malé měkké kousky jako ochutnávku. Pokud kuřata dostávají cokoli kromě krmné směsi, UC Davis doporučuje přidat od druhého týdne grit, aby si potravu zvládla rozmělnit.

Kohouti

Kohouti dýni snášejí stejně dobře jako slepice. Protože nesnášejí, nepotřebují tolik vápníku a výkyv v příjmu krmné směsi jim tolik nevadí. I tak platí, že semínka jsou tučná a kohout jimi snadno ztloustne.

Starší slepice

Starší slepice se méně pohybují a snáze přibírají. Dužina je pro ně vhodná, protože je energeticky řídká, semínka dávejte střídmě. Vařená dýně je pro slepice s horšími zobáky snáze sezobatelná.

Kachny a husy

Vodní drůbež dýni také ráda přijímá. Kachny a husy semínka spíš polykají celá, proto je pro ně vhodnější dýni nakrájet na menší kousky a semínka podrtit.

20. Mýty a fakta

21. Nejčastější chyby

1. Dýně místo krmné směsi. Slepice se dýní najedí, ale chybí jim bílkoviny a vápník pro snášku.
2. Kbelík semínek najednou. Semínka jsou tučná a vytlačí krmnou směs.
3. Spoléhání na semínka místo odčervení. Červi zůstávají a nákaza pokračuje.
4. Neochutnaná dýně. Hořkost je jediný snadný signál kukurbitacinů.
5. Nahnilé zbytky ve výběhu. Plíseň, hlodavci a mouchy.
6. Okrasné tykve z výzdoby. Nejsou určené ke krmení.
7. Solená a pražená semínka pro lidi. Sůl a koření slepice nepotřebují.
8. Zbytky jídel z kuchyně. Kuchyňské odpady se hospodářským zvířatům zkrmovat nesmějí.

22. Časté otázky o slepicích a dýni

Shrnutí

Zdroje a odborná literatura

1. Rodenbücher A. L., Walkenhorst M., Holinger M. a kol. (FiBL, Univerzita v Bernu): Pumpkin seeds, lemongrass essential oil and ribwort plantain against Ascaridia galli in laying hens, Veterinary Research Communications, 2022, recenzovaný článek
2. Abdel Aziz A. R., AbouLaila M. R. a kol.: In vitro and in vivo anthelmintic activity of pumpkin seeds and pomegranate peels extracts against Ascaridia galli, Beni-Suef University Journal of Basic and Applied Sciences, 2018, recenzovaný článek
3. Vlaicu P. A., Panaite T. D.: Effect of dietary pumpkin (Cucurbita moschata) seed meal on layer performance and egg quality characteristics, Animal Bioscience, 2021, recenzovaný článek
4. Chullanandana K.: Supplementation of pumpkin as natural pigment source in layer diets on egg production and egg quality, Science and Technology RERU, 2023, odborný článek
5. Klir Ž., Novoselec J., Antunović Z. (Univerzita v Osijeku): The use of pumpkin in animal nutrition, Krmiva, 2017, přehledový článek
6. Steiner Z., Prakatur I., Novoselec J. a kol.: Influence of pumpkin seed cake on production and slaughter indicators for broiler chickens, sborník konference GEA, 2020, abstrakt
7. Sudik S. D., Amaza I. B. a kol.: Performance and cost implication of broiler chickens fed graded levels of pumpkin seed meal, sborník Nigerian Society for Animal Production, 2021, odborný příspěvek
8. Reda F. M., Alagawany M. a kol.: Application of pumpkin oil as a new feed additive in Cobb broilers, Journal of Applied Poultry Research, 2024, recenzovaný článek
9. Polyzos N., Fernandes Â., Barros L., Petropoulos S. A. a kol.: Biochemical composition of pumpkin seeds and seed by-products, Plants (MDPI), 2024, recenzovaný článek
10. Saleh A. S. a kol.: Pumpkin seeds decoction promotes Trichinella spiralis expulsion, Scientific Reports, 2024, článek označený jako stažený (uvedeno jen jako upozornění)
11. Raza A., Muhammad F. a kol.: In vitro and in vivo anthelmintic potential of different medicinal plants against Ascaridia galli infection in poultry birds, World's Poultry Science Journal, 2016, přehledový článek
12. Symeonidou I., Bonos E. a kol.: Botanicals: a natural approach to control ascaridiosis in poultry, Journal of the Hellenic Veterinary Medical Society, 2018, přehledový článek
13. Hauck R. (Auburn University): Helminthiasis in Poultry, MSD Veterinary Manual, 2024 (aktualizace 2025), veterinární příručka
14. Korver D. (University of Alberta): Vitamin Deficiencies in Poultry, MSD Veterinary Manual, 2023 (aktualizace 2024), veterinární příručka
15. Korver D. (University of Alberta): Nutritional Deficiencies in Poultry, MSD Veterinary Manual, 2023 (aktualizace 2024), veterinární příručka
16. Englmaierová M., Skřivan M., Bubancová I. (Výzkumný ústav živočišné výroby, Praha-Uhříněves): A comparison of lutein, spray-dried Chlorella and synthetic carotenoids effects on yolk colour, Czech Journal of Animal Science, 2013, recenzovaný článek
17. Kljak K., Carović-Stanko K. a kol. (Univerzita v Záhřebu): Plant carotenoids as pigment sources in laying hen diets, Foods (MDPI), 2021, recenzovaný článek
18. Moreno J. A., Díaz-Gómez J., Christou P. a kol.: The distribution of carotenoids in hens fed on biofortified maize, Scientific Reports, 2016, recenzovaný článek
19. University of New Hampshire: Variability in carotenoid content and profiles in Cucurbita maxima and Cucurbita moschata squash, konference American Society for Horticultural Science, 2011, odborný příspěvek
20. Severská rada ministrů (Nordic Council of Ministers): Cucurbitacins in plant food, TemaNord 2006:556, odborná zpráva
21. Oregon State University Extension, Washington State University, University of Idaho: Squash – Toxic Squash (Toxic Zucchini), Pacific Northwest Plant Disease Management Handbook, 2023 (revize 2026), odborná příručka
22. Klein-Schwartz W. (National Capital Poison Center): Toxic squash syndrome, odborný materiál toxikologického centra
23. Le Roux G. a kol.: retrospektivní přehled otrav nejedlými tykvemi z francouzských toxikologických center, Clinical Toxicology, 2018 (citováno podle National Capital Poison Center)
24. UMass Extension (University of Massachusetts Amherst): Cucurbits, Fungal Fruit Rots, 2022, odborný materiál
25. World Food Logistics Organization: Commodity Storage Manual – Pumpkins and Winter Squash, 2018, odborná příručka
26. Iowa State University, Center for Food Security and Public Health: Halloween and our Livestock, The Livestock Project, 2025, odborný materiál
27. University of California, Davis, School of Veterinary Medicine a UC Cooperative Extension: Feeding your Flock, odborný materiál
28. Univerzita v Córdobě a CSIC: analýza hlášení o mykotoxinech v systému RASFF 2020–2024, Toxins, 2026 (podle zprávy Food Safety Magazine), recenzovaný článek
29. Státní veterinární správa ČR: Zákaz zkrmování odpadů z jídelen, tisková zpráva, 2016
30. Státní veterinární správa ČR: Kuchyňské odpady a vedlejší produkty živočišného původu, odborná prezentace (archiv SZÚ), právní výklad
31. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o vedlejších produktech živočišného původu, článek 11, právní předpis

Článek má informativní charakter a nenahrazuje odbornou radu veterinárního lékaře. Při podezření na otravu, parazity nebo jiné zdravotní potíže slepic se obraťte na veterináře.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet