733577670

PO-PA : 8-16

Váš košík je prázdný

Zobrazit košík →

Jméno:	Heslo:
Nový uživatel >    Zapomenuté heslo >

Pivovarské kvasnice pro drůbež: složení, použití a omezení

Aktualizováno: 30. 10. 2026. Článek vychází z odborné databáze Feedipedia (FAO a partneři), z evropského katalogu krmných surovin (nařízení Komise EU č. 68/2013), z publikovaných pokusů na nosnicích a z metaanalýzy u brojlerů. Čísla ze studií jsou orientační a platí pro konkrétní podmínky pokusu. Žádné údaje zde nenahrazují radu veterináře ani návod výrobce konkrétního výrobku.

1. Pivovarské kvasnice pro drůbež v kostce

Než půjdeme do podrobností, tady je rychlý přehled. Každá odpověď je rozvedena v dalších kapitolách.

2. Co jsou pivovarské kvasnice

Při výrobě piva se do mladiny přidávají kvasinky, nejčastěji druhu Saccharomyces cerevisiae (spodní kvašení využívá příbuzný druh, v literatuře se objevuje i název S. carlsbergensis). Kvasinky přeměňují cukry na alkohol a oxid uhličitý a zároveň se množí. Po skončení kvašení je jich víc, než pivovar potřebuje k nasazení další várky. Část se použije znovu, přebytek je vedlejší produkt. Právě ten se po úpravě prodává jako krmná surovina nebo doplněk.

Evropský katalog krmných surovin (nařízení Komise EU č. 68/2013) definuje položku „kvasnice“ jako všechny kvasinky získané například z druhů Saccharomyces cerevisiae, S. carlsbergensis, S. uvarum nebo Kluyveromyces lactis, pěstované převážně na substrátech rostlinného původu. Samostatně existuje položka „kvasničné produkty“, což jsou části kvasinkových buněk. Katalog také zakazuje pěstování kvasinek na n-alkanech. Pro chovatele z toho plyne jedna věc: výrobek, který se prodává jako krmivo, má mít uvedenou kategorii a deklarovaný obsah bílkoviny.

Důležité je odlišit kvasnice od kvasinek jako probiotika. Probiotické přípravky obsahují živé, přesně definované kmeny a jsou v EU regulovány jako doplňkové látky s povolením. Pivovarské kvasnice jako krmná surovina se používají hlavně pro svou výživovou hodnotu a nepředpokládá se, že budou ve střevě množit.

3. Druhy výrobků a jejich rozdíly

Pod názvem „pivovarské kvasnice“ se prodává několik různých věcí. Kupující by měl vědět, co drží v ruce.

Z hlediska drůbeže je nejpraktičtější sušený krmný produkt v prášku nebo granulích. U čerstvých kvasnic z pivovaru navíc hrozí rychlé kažení: zdroj o použití u prasat doporučuje nepoužívat zásobu starší než dva dny. Pro slepice v malochovu to není rozumná cesta.

4. Složení: co se v kvasnicích skrývá

Feedipedia, kterou provozují mezinárodní odborné instituce včetně FAO, uvádí pro dehydrované pivovarské kvasnice průměrné hodnoty v sušině. Slouží jako vodítko, ale konkrétní šarže se liší podle pivovaru, procesu i sušení.

Z tabulky vyplývá několik praktických poznatků. Za prvé, kvasnice jsou bohaté na bílkovinu s poměrně vysokým podílem lysinu, což je aminokyselina, kterou obilná krmiva mají málo. Za druhé, obsahují hodně fosforu a téměř žádný vápník. Za třetí, tuku a vlákniny je málo. Pro energii se Feedipedia opírá o jediný údaj: pro brojlery 9,3 MJ metabolizovatelné energie (AMEn) na kg sušiny, což je jen jedna hodnota, takže ji berme opatrně.

Hodnoty výrobců se mohou lišit. V pokusu na nosnicích v Koreji uváděl výrobce u použitých kvasnic 53,2 % bílkoviny, 1,8 % tuku a 5,2 % popela, tedy v podobném řádu jako Feedipedia. Proto platí zásada: spoléhejte na údaje z etikety konkrétního výrobku, ne na obecné číslo.

5. Vitamíny skupiny B a jejich role u drůbež

Hlavní důvod, proč se kvasnice do krmiv přidávají, jsou vitamíny skupiny B. Feedipedia uvádí, že kvasnice se v drůbežích dávkách používají především kvůli vitamínům B komplexu a růstovým faktorům, které nejsou přesně identifikovány. Zdroj o použití kvasnic v organickém chovu zmiňuje zejména biotin a kyselinu listovou.

K čemu vitamíny B u drůbeže slouží? Obecně se podílejí na využití energie a bílkovin, na tvorbě peří a kůže, na činnosti nervů a na správném růstu a líhnivosti. Při jejich nedostatku se u rostoucích kuřat a vodní drůbeže mohou objevit problémy s růstem, nohama a peřím. Konkrétní příznaky a jejich přesné příčiny však patří do rukou veterináře; kuřata s kroucenými prsty nebo ochrnutými nohama se nemají léčit „na vlastní pěst“ kvasnicemi.

Kompletní krmné směsi pro drůbež už vitamíny skupiny B obsahují, protože se do nich přidávají premixy. Pokud tedy krmíte kvalitní kompletní směs podle návodu, nedostatek B vitamínů nehrozí a kvasnice nejsou potřeba. Smysl mají hlavně tam, kde se míchá vlastní směs z obilí, nebo v období zvýšené zátěže, kdy chovatel hledá doplněk. I tehdy je to ale doplněk, ne náhrada kompletního krmiva.

6. Bílkovina, aminokyseliny a nukleové kyseliny

Kvasnice jsou bílkovinná surovina, ale jejich bílkovina má háček. Podle Feedipedie může RNA tvořit asi třetinu dusíku v pivovarských kvasnicích. Tento dusík není pro nežvýkavce využitelnou bílkovinou. U jednoduchých žaludků, tedy i u drůbeže, může vysoký příjem RNA zvyšovat hladinu kyseliny močové v krvi. Podle Feedipedie se proto prodávají i kvasnice po odstranění RNA.

Pro chovatele z toho plyne dvojí poučení. Kvasnice nelze považovat za plnohodnotnou náhradu sójového šrotu či masokostní moučky v neomezeném množství. A velké dávky nejsou „víc bílkoviny zadarmo“, protože část dusíku organismus nevyužije a musí ho vyloučit. Pro drůbež je vylučování dusíku zvlášť významné, protože ptáci vylučují zbytky dusíku hlavně jako kyselinu močovou.

Zdroj o prasatech uvádí stravitelnost bílkoviny přes 85 %. U drůbeže jsem konkrétní údaj z důvěryhodného zdroje nepřevzal, proto ho neuvádím.

7. Minerální látky a fosfor

Kvasnice mají mnoho fosforu (průměrně 13 g na kg sušiny) a skoro žádný vápník (3 g na kg). U nosnic je důležitý poměr vápníku a fosforu i dostatek vápníku pro skořápku. Přidáním většího množství kvasnic se poměr posouvá směrem k fosforu. Proto kvasnice nikdy nenahrazují zdroj vápníku (drcené mušle, vápenec) a dávka nesmí být tak velká, aby narušila vyváženost krmiva.

Fosfor z rostlinných surovin bývá pro drůbež hůře využitelný kvůli fytátům; u kvasnic se využitelnost liší a konkrétní hodnoty je lépe vzít od výrobce. Zinek, měď a mangan jsou přítomny v malých množstvích a pro běžnou praxi nejsou rozhodující.

8. Co říkají vědecké studie

Je užitečné oddělit tři věci: co se ví jistě, co naznačují pokusy a co jsou jen tvrzení z reklam. Zde jsou studie, které jsem pro tento článek skutečně prošel.

Pokus na nosnicích: 0,1 % kvasnic

V korejském pokusu (Thanapal, Hong a Kim, Brazilian Journal of Poultry Science, 2021) dostávalo 432 nosnic Hy-Line Brown ve věku 40 týdnů po dobu 10 týdnů krmivo s nižší nebo vyšší koncentrací živin, s přídavkem pivovarských kvasnic nebo bez něj. Kvasnice tvořily jen 0,1 % krmiva. Snáška ani rozbitnost vajec se přídavkem kvasnic významně nezměnily. Autoři zaznamenali dílčí rozdíly v příjmu krmiva, pevnosti skořápky v jednom týdnu, výšce bílku v jednom týdnu a světlejší barvě skořápky. Sami z toho vyvozují pozitivní vliv na příjem krmiva a kvalitu vajec.

Je třeba být střízlivý: pokus trval jen 10 týdnů, použil jednu dávku a jedno plemeno, jakost vajec se měřila na malém vzorku a výsledky se v některých týdnech liší. Jde o náznak, ne o důkaz, že kvasnice zvyšují užitkovost.

Metaanalýza u brojlerů

Metaanalýza zveřejněná v časopise Iranian Journal of Veterinary Medicine shrnula 14 kontrolovaných pokusů z let 2000 až 2025 se Saccharomyces cerevisiae u brojlerů. Přídavek podle ní zvýšil hmotnost kuřat a zlepšil konverzi krmiva, tedy spotřebu krmiva na kilogram přírůstku, a snížil sílu potřebnou k přeříznutí masa, což autoři tlumočí jako křehčí maso. Velká různorodost pokusů u přírůstku (heterogenita přes 85 %) ale ukazuje, že výsledky se mezi studiemi výrazně lišily. Dávky v abstraktu uvedeny nebyly a autoři sami volají po dalším výzkumu optimální dávky a kmenů. Kvasnice v tomto přehledu znamenají obecně přípravky ze Saccharomyces cerevisiae, nemusí jít o pivovarské.

Starší údaje z Feedipedie

Feedipedie cituje dvě starší práce. U brojlerů sušené kvasnice nahradily rybí moučku až do podílu 9,3 % krmiva bez rozdílu v růstu a konverzi (Ergül, 1988). V Nigérii se u brojlerů na dávce s vysokým podílem palmových jader vyplatilo přidávat 0,15 až 0,3 % kvasnic; vyšší dávky 0,45 a 0,6 % nezvýšily přírůstek dostatečně a při 0,6 % klesl příjem krmiva (Onifade a kol., 1996). To dobře ukazuje, že větší dávka neznamená lepší výsledek.

Studie, kterou jsem nemohl plně ověřit

K článku o odpadních pivovarských kvasnicích u nosnic Bovans Brown (Etiopský časopis živočišných věd) jsem se nedostal k plnému textu, proto z něj žádné číslo neuvádím. Podobně u práce o sušených pivovarských kvasnicích jako zdroji polyfenolů pro nosnice jsem měl k dispozici jen abstrakt: autoři uvádějí, že sušení bylo opakovatelné a že zbytkové kvasnice mohou být zdrojem polyfenolů, nic více.

9. Kvasnice pro nosnice

Nosnice potřebují především vyvážené krmivo s dostatkem vápníku, energie a bílkoviny. Kvasnice jsou doplněk, ne základ. Z dostupných údajů plyne:

• nízká dávka (v pokusu 0,1 %) snášku nezvýšila;
• vliv na kvalitu vajec (skořápka, bílek) byl drobný a nestálý;
• z obecné dávkové praxe (Feedipedia: 2 až 5 %) neplyne, že tolik je pro domácí slepice vhodné;
• zvýšený přídavek fosforu z kvasnic se musí zohlednit při vyváženosti vápníku.

Pokud slepice nesnášejí, bývá příčina jinde: světlo, stáří, přepeřování, stres, nemoc nebo špatné krmivo. Kvasnice to nespraví. K příčinám se dostanete v článku Proč slepice nesnáší a v článku o vitamínech a doplňcích; zde jen krátce: pokud potřebujete zkontrolovat doplňky, začněte kontrolou krmiva.

10. Kvasnice pro kuřata a odchov

Pro kuřata platí totéž, ještě přísněji. Startovní krmivo pro kuřata je složené tak, aby pokrylo všechny potřeby, včetně vitamínů skupiny B. Přidávat kvasnice bez rady k již kompletní směsi nemá smysl a může narušit poměr živin. Pokud chovatel míchá vlastní směs, doporučuje se konzultace s výživářem nebo veterinářem. Podrobně se odchovem zabývá článek Čím krmit kuřata podle věku.

U kuřat s příznaky poruchy růstu, kroucenými prsty nebo potížemi s chůzí se nezkouší domácí léčba. Je potřeba určit příčinu: může jít o výživu, infekci i genetiku. To je úkol veterináře.

11. Brojleři, kachny, husy, krůty a křepelky

Většina uvedených studií se týká brojlerů. U ostatních druhů jsem v ověřených zdrojích nenašel konkrétní doporučené podíly, a proto je neuvádím. Platí obecně:

• Brojleři: metaanalýza naznačuje přínos pro růst; podílů v krmivu využívají velkochovy a výrobci premixů.
• Kachny a husy: mají vysoké nároky na některé vitamíny skupiny B, proto se jejich krmiva doplňují; kvasnice nejsou náhradou kompletního krmiva.
• Krůty a křepelky: rostou rychle a potřebují krmivo s vyšším podílem bílkoviny; dodržujte krmivo určené pro daný druh.

U všech druhů se vyhněte experimentování s vysokými dávkami a řiďte se návodem krmiva určeného pro daný druh.

12. Kolik kvasnic dát: podíl v krmné dávce

Údaje z ověřených zdrojů shrnuje tabulka.

Při porovnávání čísel v tabulce nezapomeňte, že každá studie měla jiný cíl a jiné krmivo. Dávka 9,3 % z roku 1988 nahrazovala rybí moučku v pokusu na brojlerech, nikoli doplňovala vitamíny, a nelze ji převádět na zahradní hejno nosnic. Dávky 0,15 až 0,3 % z Nigérie zase vznikly v krmivu s velkým podílem palmových jader, tedy v zcela jiných podmínkách než při krmení obilím a kompletní směsí. Korejský pokus s 0,1 % byl veden na plemeni, které se v zahradních chovech vyskytuje jen občas. Žádné z čísel proto nepovažujte za univerzální doporučení. Je to orientace, jak široké rozpětí se v praxi a ve výzkumu objevuje.

Další věc je, že podíl v krmivu a denní příjem na slepici jsou dvě různé veličiny. Slepice sní podle plemene, teploty a snášky řádově desítky gramů krmiva denně, takže i několikaprocentní podíl znamená jen několik gramů kvasnic na jedno zvíře a den. Právě proto se vyplatí kvasnice vážit a mísit do většího množství krmiva, ne sypat na oko na povrch krmítka.

Podíl v krmivu znamená hmotnostní procento celé směsi. Vezmete-li 10 kg směsi, 1 % je 100 g, 2 % je 200 g a 0,1 % je 10 g. Můj praktický závěr, který je vlastním úsudkem a ne tvrzením výzkumu: u malého chovu je rozumné začít u nízkého podílu a sledovat příjem krmiva, trus a chování. Pokud výrobek kupujete jako doplňkové krmivo, má přednost dávkování z jeho etikety.

13. Jak kvasnice podávat krok za krokem

1. Přečtěte etiketu výrobku. Má jít o krmnou surovinu nebo doplňkové krmivo pro drůbež či hospodářská zvířata.
2. Zvažte, zda vaše krmivo už není kompletní směs s vitamíny. Pokud ano, doplněk obvykle nepotřebujete.
3. Odměřte váhou, ne objemem; prášek je lehký a objem klame.
4. Důkladně promíchejte s větším množstvím suchého krmiva, aby se prášek rovnoměrně rozdělil.
5. Prášek nesypte na povrch krmiva ve vlhku, kde se lepí a plesniví.
6. Připravte jen tolik směsi, kolik spotřebují slepice za několik dní, hlavně v teplém období.
7. Sledujte příjem krmiva a trus. Pokud slepice krmivo odmítají, snižte podíl nebo kvasnice vysaďte.
8. Nemocná zvířata a podivný trus řešte s veterinářem.

Fermentované krmivo (kvašení obilí ve vodě) je zcela jiná technika; rozebírá ji samostatný článek Fermentované krmivo pro slepice.

14. Omezení a rizika

Hořkost

Feedipedie uvádí, že zbytky chmele mohou kvasnice zhořknout a při velkém podílu zhoršit chuť krmiva. Slepice pak krmivo hůře přijímají. Je to další důvod, proč nezačínat vysokou dávkou.

Nukleové kyseliny

Jak je uvedeno výše, vysoký příjem RNA zvyšuje u jednoduchých žaludků hladinu kyseliny močové v krvi. U ptáků je to citlivé téma, protože kyselina močová je jejich hlavní odpadní produkt. Další důvod pro střídmost.

Živé kvasinky

Feedipedie upozorňuje, že před použitím je potřeba kvasinky inaktivovat teplem nebo organickými kyselinami, protože živé kvasinky mohou způsobovat potíže při skladování i krmení. Proto se nedoporučuje improvizace s čerstvým droždím z obchodu.

Narušení rovnováhy krmiva

Velké množství kvasnic mění poměr bílkovin, fosforu a vápníku. Může tedy vytlačit krmivo, které slepice potřebují, nebo zhoršit využití vápníku.

Kolísavá kvalita

Rozpětí obsahu bílkoviny v databázi je 39 až 57 %. Bez etikety nevíte, co kupujete.

Plísně a mykotoxiny

Při vlhkém skladování se jakékoli krmivo kazí. Vlhké nebo zatuchlé kvasnice slepicím nikdy nedávejte.

15. Jak vybrat a číst etiketu

Podle nařízení 68/2013 se u kvasnic s vlhkostí pod 75 % povinně deklaruje surová bílkovina a při obsahu kyseliny propionové nad 0,5 % také ona. Praktický kontrolní seznam:

• je uvedeno, že jde o krmivo (krmná surovina nebo doplňkové krmivo), ne o potravinu;
• je uvedena surová bílkovina a vlhkost;
• jsou uvedeny výrobce nebo distributor, číslo šarže a doba použitelnosti;
• balení je celé, suché, nezapáchá;
• návod uvádí cílové druhy a dávkování;
• výrobek není dražší než kompletní krmivo, které by mělo obsahovat totéž.

Pokud výrobce slibuje „zvýšení snášky o desítky procent“, buďte skeptičtí. Žádný z ověřených zdrojů takový účinek neuvádí.

16. Rozhodovací postup: potřebuji kvasnice vůbec

Ještě než kvasnice koupíte, projděte si krátký postup. Pomůže vám vyhnout se zbytečným nákladům a rizikům.

1. Čím slepice krmím? Pokud kompletní směsí pro daný druh a věk, vitamíny skupiny B už v ní jsou. Doplněk obvykle nepotřebujete.
2. Míchám si krmivo sám? Pak vyvážení zajišťujete vy. Nechte si krmnou dávku zkontrolovat u výživáře nebo veterináře a kvasnice zvažte jako malou složku.
3. Je slepice zdravá? Pokud ne, nejdříve veterinář. Zkoušení doplňků zdržuje správnou diagnózu.
4. Jaký je cíl? Chcete víc vajec? Kvasnice to podle dostupných studií nezaručí. Chcete lepší kondici? Ověřte světlo, stravu, parazity a prostředí.
5. Mám zdroj vápníku? Bez něj nepomohou ani kvasnice.
6. Je výrobek určený pro krmení? Pokud ne, nekupujte jej.

Teprve po těchto krocích má smysl rozhodnout o dávce. Pro většinu domácích chovatelů, kteří krmí kvalitní kompletní směsí, vyjde odpověď jednoduše: kvasnice nepotřebují.

17. Jak se kvasnice zpracovávají a proč na tom záleží

Z pivovaru odchází kvasnice jako kalná tekutina. Pro krmení musejí projít úpravou. Z ověřených zdrojů plyne několik bodů.

• Inaktivace. Podle Feedipedie je třeba živé kvasinky inaktivovat teplem nebo organickými kyselinami, protože živé mohou způsobovat potíže při skladování i krmení.
• Sušení. Odstraněním vody se prodlouží trvanlivost; obsah vody v hotovém výrobku je podle evropského katalogu jedním z deklarovaných údajů.
• Autolýza. Rozklad buněk vlastními enzymy; podle zdroje o organickém chovu je autolyzovaný výrobek vhodný pro přepravu a použití na farmě.
• Hořké látky z chmele. Zbytky chmele mohou kvasnice zhořknout; některé výrobky se proto promývají. Zda je to u konkrétního výrobku provedeno, zjistíte u výrobce.
• Sezónnost a kolísání. Dodávky z pivovarů jsou sezónní a kvalita kolísá, což je důvod, proč se doporučuje spoléhat na etiketu konkrétní šarže.

Pro chovatele z toho plyne praktická rada: kupujte od dodavatele, který uvádí zpracování a složení, a nenahrazujte jej improvizací z kuchyně nebo z pivovaru.

18. Krmivo, doplněk, potravina: proč na označení záleží

Krmná surovina se řídí jinými pravidly než potravina nebo léčivo. Kvasnice jako krmná surovina musejí odpovídat položce evropského katalogu a nést povinné údaje: vlhkost, pokud je pod 75 % nebo nad 97 %, a při vlhkosti pod 75 % také surovou bílkovinu a případně kyselinu propionovou nad 0,5 %. Doplňkové látky s tvrzením o účinku, například probiotika, mají vlastní povolení.

Co z toho plyne pro vás? Tři věci. Zaprvé, potravinářský výrobek pro lidi není krmivo pro zvířata a nemá povinné údaje o krmivu. Zadruhé, přípravek, který slibuje léčebný účinek, by měl být registrovaným veterinárním přípravkem; kvasnice jako krmná surovina léčit nemohou. Zatřetí, drobný chovatel, který krmí zvířata určená k produkci potravin (vejce, maso), by měl používat krmiva od registrovaných dodavatelů; podrobnosti k pravidlům chovu zjistíte u Státní veterinární správy nebo svého veterináře, protože jsem je pro tento článek nezkoumal do detailu.

19. Skladování a hygiena

Sušené kvasnice jsou trvanlivější než čerstvé, ale nejsou nezničitelné. Základní pravidla:

• uchovávejte je v původním dobře uzavřeném obalu nebo v čisté nádobě s víkem;
• na suchém, chladném a tmavém místě, mimo dosah hlodavců;
• po otevření spotřebujte v době, kterou uvádí výrobce;
• lopatku nebo odměrku používejte jen suchou;
• zkontrolujte pach a barvu; hrudky, plíseň nebo zatuchlý zápach jsou důvod k vyhození;
• hotovou míchanou směs nenechávejte dlouho v krmítku, hlavně v horku a vlhku.

Pro čerstvé pivovarské kvasnice ve velkém platí podle zdroje k organickému chovu doporučení nepoužívat zásobu starší než dva dny. Pro drůbež v malém chovu je jednodušší koupit hotový sušený výrobek.

20. Droždí, pivo, kvasnicové vločky a jiné zkratky

Mezi chovateli kolují různé lidové postupy. Podívejme se na ně věcně.

Pro slepice je nejbezpečnější kompletní krmivo, přístup k zelenině a travnatému výběhu, čistá voda a zdroj vápníku. Tradiční doplňky řešíme v článcích o kuchyňských zbytcích a o zelenině.

21. Modelový výpočet pro malý chov

Představme si chov deseti nosnic, které sní dohromady zhruba 1,2 kg krmiva denně (u konkrétního hejna to záleží na plemeni a sezóně; spotřebu rozebírá článek Kolik krmiva sní slepice). Za týden je to 8,4 kg. Kolik kvasnic odpovídá různým podílům?

Z tabulky vidíte, že 5 % je už hodně: půl kila prášku na deset kilogramů. U domácího chovu si dávku nastavte podle návodu výrobku. Pokud používáte kompletní krmivo s vitamíny, přidávat kvasnice podle tabulky není nutné.

Kontrola nákladů: kilogram sušených krmných kvasnic stojí podle výrobce i dodavatele různě, proto si cenu spočítejte sami. Pokud 1 kg stojí X korun a použijete 100 g na 10 kg směsi, zdraží se 10 kg směsi o X/10 Kč. To si ověřte oproti případnému přínosu; ten je podle studií nejistý.

22. Nejčastější chyby

• Kvasnice místo krmiva. Kvasnice nikdy nemohou tvořit základ dávky.
• Příliš velká dávka. Hořkost, nukleové kyseliny a posun fosforu mluví proti tomu. Nigerijský pokus ukázal, že vyšší dávka přínos nezvýšila.
• Čerstvé droždí z obchodu. Živé kvasinky se před krmením inaktivují.
• Vynechání vápníku. Kvasnice mají málo vápníku; nosnice potřebují jeho zdroj samostatně.
• Doplněk místo veterináře. Při průjmu, kulhání nebo úhynech nepomáhá vitamínový prášek.
• Vlhké skladování. Prášek hrudkovatí a plesniví.
• Dvojí dávka. Kompletní krmivo, premix a kvasnice dohromady zbytečně navyšují některé složky.
• Nepřiměřená očekávání. Kvasnice nezvýší snášku o desítky procent.

23. Mýty a fakta

24. Slovníček pojmů

• Saccharomyces cerevisiae: druh kvasinek používaný při pečení, vaření piva a v krmivářství.
• Inaktivované kvasnice: kvasinky usmrcené teplem nebo kyselinou, takže se v krmivu nemnoží.
• Autolyzát: kvasnice rozložené vlastními enzymy buňky.
• Surová bílkovina: dusík v krmivu přepočtený na bílkovinu; zahrnuje i dusík z nukleových kyselin.
• RNA: nukleová kyselina, jejíž část dusíku drůbež jako bílkovinu nevyužije.
• Kyselina močová: hlavní odpadní látka dusíku u ptáků.
• Vitamíny skupiny B: skupina vitamínů rozpustných ve vodě, například biotin či kyselina listová.
• Krmná surovina: složka krmiva podle evropského katalogu.
• Doplňkové krmivo: směs určená k doplnění, ne k samostatnému krmení.
• Konverze krmiva: spotřeba krmiva na kilogram přírůstku.
• Metaanalýza: souhrnné zpracování výsledků více studií.

25. Časté otázky o pivovarských kvasnicích pro drůbež

Shrnutí

Zdroje a právní předpisy

• Feedipedie (FAO a partnerské instituce): Brewers yeast, dehydrated; Brewers yeast, přehled použití a složení
• Nařízení Komise (EU) č. 68/2013 o katalogu krmných surovin, část C, oddíl 12 (kvasnice a kvasničné produkty)
• Thanapal, Hong a Kim (2021): Influence of Low and High-density Diets with Yeast Supplementation in Hy-line Brown Laying Hens, Brazilian Journal of Poultry Science 23(3)
• Metaanalýza: Saccharomyces cerevisiae as Natural Growth Promoter in Broilers, Iranian Journal of Veterinary Medicine
• Praktický abstrakt o pivovarských kvasnicích v ekologickém chovu prasat (organic-farming knowledge platform)
• Abstrakt: Post-fermentation brewing yeast as a feed solution for laying hens, Scientific Papers Animal Science

Článek má informativní charakter a nenahrazuje poradenství veterináře ani návod výrobce krmiva. Čísla ze studií platí pro konkrétní podmínky pokusu.

Čak má pro vás tipy!

Rady k chovu, krmení a péči o zvířata a občas i akce jen pro odběratele. Žádný spam, odhlásit se můžete kdykoli.

Chci tipy od Čaka

Po odeslání vám přijde e-mail s odkazem pro potvrzení odběru. Souhlasíte se zasíláním informací dle zákona č. 110/2019 Sb.

Pište na email:
info@caskrmeni.cz

o nás | jak nakupovat | jak reklamovat | poštovné | spolupráce | věrnostní program | GDPR | napište nám

Delikapet